Královské námořnictvo nakoupí fregaty z Lidlu

Královské námořnictvo nakoupí fregaty z Lidlu
Arrowhead 140 / Save the Royal Navy/Team 31 (Zvětšit)

Tendr na stavbu nových válečných lodí pro Spojené království vyhrálo konsorcium vedené nadnárodní společností Babcock International. Návrh lodí bude odvozený z dánské třídy Iver Huitfeldt. Lodě budou větší než konkurenční projekty.

Nejdůležitější kritérium zakázky na stavbu pětice nových fregat pro britské Královské námořnictvo byla cena. Účastníci soutěže se museli vejít do na dnešní poměry šibeničních 250 milionů liber (7,3 miliardy korun) za jednu loď. Britové označují nové fregaty jako typ 31 (Type 31). 

Kvůli nízké ceně se ale lodím v Anglii přezdívá také fregaty z Lidlu, podle známého maloobchodního řetězce, který se chlubí nízkými cenami. Návrh úplně nového plavidla nepřicházel v úvahu. Všichni tři výrobci, kteří se soutěže zúčastnili, se proto přihlásili s už použitými projekty, upravenými podle britských požadavků.

Sdružení firem Atlas Elektronik UK a Thyssenkrup Marine Systems nabídlo osvědčený modulární systém MEKO, konkrétně fregatu MEKO 200. Různé verze této lodě slouží v námořnictvech sedmi států světa.

Další konsorcium, složené ze společností BAE Systems a Cammell Laird, přišlo se zvětšeninou korvet třídy Khareef, pojmenovanou Leander. Korvety Khareef navrhla firma BAE pro ománské námořnictvo. 

Britové nakonec dali před oběma výše zmíněnými projekty přednost nabídce sdružení firem Babcock, BMT a Thales. Design se jmenuje Arrowhead 140. 


Obecné orientační uspořádaní fregaty Type 31; větší foto / Save the Royal Navy/Team 31

Změna plánu

Lodě budou velmi podobné tříčlenné třídě dánských fregat Iver Huitfeldt. Dostanou ale levnější vybavení. Královské námořnictvo od začátku popisovalo typ 31 jako lehkou fregatu. Nakonec si však vybralo největší ze tří nabízených designů. Fregata Arrowhead 140 bude mít výtlak 5700 tun, zatímco nabízené lodě MEKO 200 i Leander měly mít do 3700 tun. Nová fregata typu 31 tak nebude o moc menší, než drahé moderní fregaty typu 26, které má v britské flotě doplňovat. Výtlak fregat typu 26 bude 6900 tun.

Britové momentálně staví dvě fregaty type 26, označovaná také jako třída City. Celkem počítají s nákupem osmi lodí. Původně jich však chtěli koupit třináct. Prvních osm lodí mělo nést protiponorkovou výzbroj. Zbývajících pět mělo být víceúčelových.

V roce 2008 se ale Britové rozmysleli a objednávku víceúčelové verze zrušili. Raději vypsali soutěž na nový, levnější, typ 31. Hlavními úkoly fregat z Lidlu budou eskortní služba, boj proti pirátům a teroristům, případně palebná podpora pozemního vojska na břehu. Konstrukce vítězného návrhu Arrowhead 140 počítá s možností změny výzbroje a montáží dodatečného vybavení.

Obchodní inspirace

Původní dánská třída Iver Huitfeldt má stejný trup jako dvojice ozbrojených pomocných dánských lodí Absalon a Esbern Snare (obě třídy Absolon). Dánové mají pro oba typy plavidel propracovaný systém snadno vyměnitelných modulů. Britské Královské námořnictvo s ním sice nepočítá, všechny sloty pro výzbroj a senzory jsou však i tak navržené s ohledem na změny konfigurace lodě. Není to nová myšlenka. Modularita je u moderních válečných lodí běžná. Třídy Iver Huitfeldt a Absalon ji však podle webu Save the Royal Navy pozvedly na novou úroveň.

Konstruktéři využili postupy odkoukané ze stavby obchodních plavidel. Inspirovali se kontejnerovými loděmi největšího dopravce na světě, v Dánsku sídlící nadnárodní společnosti Maersk. Po celé lodi jsou odmontovatelné panely, které umožňují přístup k potrubím a kabelům.

Vedle stávajících rozvodů jsou připravená i místa na další, k jejichž instalaci by mohlo dojít v budoucnu. Díky prostornému trupu se dá mnoho oprav a upgradů provést v obyčejném přístavu, bez návštěvy doků. Loď tak může strávit víc času na moři. 

S budoucími upgrady se počítalo i při výběru elektrických generátorů. Mohou poskytovat až dvojnásobek energie, než kolik činí dnešní plánovaná spotřeba všech elektrických přístrojů na palubě. 


Arrowhead 140

Třikrát přes Atlantik

Fregaty budou splňovat nároky NATO na odolnost proti poškození a na ochranu proti chemickým, biologickým a jaderným zbraním. Životně důležité části lodě budou pancéřované. Trup je velmi stabilní. Umožňuje spouštět na vodu motorové čluny až v devítimetrových vlnách. Bylo by zajímavé zjistit, za jakých podmínek smí ze zádě fregaty ještě startovat helikoptéra. Zdá se však, že se o tom, nikde nepíše.

Na heliportu nových fregat bude moci v případě potřeby přistát i dvouvrtulový CH-47 Chinook. Do hangáru se vejde buď jedna helikoptéra AW101 Merlin, nebo dvě menší AW159 Wildcat. Uprostřed lodi bude hangár pro rychlé motorové čluny o výtlaku devět a půl tuny.

Loď bude mít čtyři dieselové motory. Jeden motor dokáže fregatě udělit rychlost osmnáct uzlů (33 km/h), při které bude mít dosah 9300 námořních mil (17 224 km). Je to zhruba trojnásobek vzdálenosti Londýna a New Yorku. Při zapojení dvou dieselů zvládne loď 25 uzlů (46 km/h), se všemi čtyřmi najednou 29+ (54 km/h).

Posilovna a sauna

Na dnešní poměry je rychlost slušná. Návrh Arrowhead 140 je rychlejší a má větší akční rádius než oba konkurenční projekty. Dalo by se namítnout, že se v aspoň případě dosahu se není čemu divit, poněvadž loď je větší. Není to ale ani zdaleka samozřejmost. 

Například přibližně stejně velké norské fregaty třídy Fridtjof Nansen mají akční rádius jen 4500 námořních mil (8300 km) při šestnácti uzlech. Design má i další výhody. Save The Royal Navy popisuje tvar trupu jako tichý. Příďový sonar může pracovat až do rychlosti okolo dvanácti uzlů (22 km/h).

Výrobce nabízí i možnost namontovat motory na speciální lůžka, která tlumí vibrace, a snižují tak intenzitu hluku. Tento postup se používá i na ponorkách. Je to však drahá záležitost, již je navíc potřeba objednat hned na začátku stavby lodě. Fregaty z Lidlu nejspíš tento druh izolace nedostanou.

Posádka lodi bude mít něco pod sto mužů. Na fregatu se jich ale vejde až 180. Námořníci budou na lodi bydlet v jedno- až čtyřlůžkových kajutách. K dispozici dostanou posilovnu, a možná i saunu. K ovládání lodi během plavby stačí dvanáct lidí. Do toho se však zřejmě nepočítá obsluha zbraňových systémů.


Type 26

Levný radar

Volba senzorů a výzbroje se bude řídit cenou. Dánské fregaty Huitfeldt mají dva hlavní radary, které se navzájem doplňují. Jeden pracuje v pásmu L, které odpovídá vlnové délce 15 až 30 cm. Hodí se k vyhledávání vzdálených cílů. Druhý radar využívá písmo I, což odpovídá vlnovým délkám od 3 do 3,75 cm. Je užitečný při přesnému zaměření cílů pro navedení palubních zbraní. 

Britská verze lodě nejspíš dostane jen jeden méně výkonný a levnější radiolokátor. Bude to některý z modelů od firmy Thales. Na papíře bude možná lepší než hlavní radiolokátor dražších fregat typu 26.

V praxi se ale oba typy lodí budou svými radary navzájem doplňovat. Dánská třída Huitfeldt má ještě další radary k řízení plavby a navádění helikoptéry. Zatím se zdá, že britská verze lodě nic takového nedostane a jejich úkoly převezme hlavní radiolokátor. Na loď se dá snadno namontovat i vlečný sonar. Jestli k tomu dojde, se teprve uvidí.

Základ hlavňové výzbroje bude pravděpodobně tvořit příďový kanón ráže 57 milimetrů. Má dostřel 17 kilometrů a dokáže vystřelit až čtyřikrát za sekundu. Pro britské fregaty je to změna. Předchozí třídy využívaly děla ráže 114 milimetrů.

Stavba ve Skotsku

Hlavní dělovou věž na přídi bude doplňovat ještě dvojice 40mm kanónů Bofors, jejichž historie sahá až do třicátých let minulého století. O raketové výzbroji je zatím známo méně informací než o hlavňové. Lodě nespíš dostanou čtyřiadvacet odpalovacích buněk pro protiletadlové střely Sea Ceptor. Jsou to nadzvukové rakety, které dokážou ničit nepřátelská letadla a řízené střely ve vzdálenosti mezi jedním a pětadvaceti kilometry od lodě.

Po instalaci odpalovacího systému střel Sea Captor zůstane na lodi ještě dost místa. Dalo by se využít pro dodatečnou montáž blíže neurčeného počtu buněk amerického systému Mk 41 nebo jeho francouzské obdoby Sylver. Královské námořnictvo s nimi však zatím zřejmě nepočítá. 

Stavba fregat přinese 2500 pracovních míst. Konsorcium vedené společností Babcock je postaví v loděnicích ve skotském Rosythu. Ty jsou jinak známé spíš jako místo, kde Britové recyklují své atomové ponorky. V poslední době v nich také probíhalo závěrečné sestavování nových britských letadlových lodí. Stavba nových fregat proběhne podobně. Každá bude složená ze 115 samostatně vyrobených části.


Exportní varianta fregaty Arrowheas 140 je nabízena mimo jiné polskému námořnictvu; větší foto / Save the Royal Navy/Team 31

Jeřáb z Číny

Z těchto menších jednotek vznikne pět velkých bloků, které budou sesazeny do jednoho kusu. Při této operaci se uplatní největší jeřáb na Britských ostrovech. Jmenuje se Goliath, je široký 120 a vysoký 90 metrů. Uzvedne až tisíc tun. Vyrobila ho šanghajská firma ZPMC, jež se na stavbu jeřábů a podobných velkých ocelových konstrukcí specializuje. Goliath připlul do Skotska v částečně složeném stavu. Loď, která ho vezla, musela dostat dodatečný balast, aby měla větší ponor a proplula s jeřábem pod mostem přes záliv Firth of Forth.

Goliath byl navržen speciálně pro stavbu letadlových lodí třídy Queen Elizabeth. Před dvěma lety byl na prodej, nakonec z toho ale sešlo. Ke stavbě pětice fregat se skvěle hodí. Ani pak ale nemusí jeho kariéra skončit.

Už se totiž vynořily úvahy, že Královské námořnictvo nezůstane u plánovaných pěti lodí a nakoupí jich víc. Výrobní konsorcium si rovněž brousí zuby na prodej fregat Arrowhead 140 dalším zákazníkům. Označuje typ také 31e, přičemž e znamená „export.“

Zdroje: Save the Royal Navy, 2, 3, BBC

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

FFG(X): Americké fregaty nové generace

Americké námořnictvo (US Navy) zveřejnilo žádost o informaci RFI (Request For Information), ve které ...

Páteř ruského námořnictva: Fregata Admirál Gorškov ve službě

V Petrohradě byla dne 28. července slavnostně zařazena do služby ruského námořnictva fregata Admirál ...

Britské fregaty Type 26 pro kanadské námořnictvo

Kanada vybrala potenciálního dodavatele fregat pro Kanadské královské námořnictvo RCN (Royal ...

Zkáza norské fregaty Helge Ingstad

Před několika dny došlo k nehodě norské fregaty Helge Ingstad třídy Nansen, která se 8. listopadu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • STOMIA
    18:57 18.09.2019

    Toto bývalé Inpérium urobí dobre keď si nakúpi gumové člny na ochranu vlastného pobrežia . Už nič neznamená a nikoho nezaujíma. Cieľ Anglosasov poraziť Rusko a zo Slovanských národov urobiť otrokov nevyšiel rozhodne po vojenskej stránke. A po finančnej sa tiež nepodarí. Upírom treba vraziť kôl do srdca aby konečne skapali a prestali vysávať ľudstvo...Táto banda USA trolov a pomätencov sa môže snažiť koľko chce svet chce mier a donúti k nemu týchto vrahov...
    Volám sa Ing. Pavol Húserka som prezidentom Sloveského združenia stomikov ... to sú ľudia čo majú vývod..
    Vyštudoval som VUT v Brne, základnú VS som skončil ako starší dôstojník batérie raketometov GRAD 122mm u vzorného útvaru 8808 Plzeň Slovany. Po troch mesiacoch ZS som bol povýšený na podporučíka, teraz som nadporučík v zálohe. Nikdy som nebol členom ani kandidátom KSČ a bol som kresťanský založený. Dnes viem , že naši politruci hovorili pravdu a západ len klame a klame. Ale raz každému klamárovi jeho lži padnú na hlavu. Tých čo tu píšu za peniaze chápem aj keď ja by som takú odpornú prácu neprijal nikdy. Tých ostatných ľutujem za ich hlúposť...Každú zmyslu plnú komunikáciu privítam , bol som jeden z tých čo videl na vlastné oči prácu raketometov GRAD. Dnes je táto vraj zastaralá zbraň na Ukrajine stále postrachom. No a neprovokujte vojnu lebo Ruského medveďa ste už zobudili a keď sa zatne labou tak bude po nás všetkých...

    • satai
      19:43 18.09.2019

      Neblábol.

    • Riiiederner
      21:12 19.09.2019

      Odkud tohle zase přitáhlo...kam se hrabe giviru a spol.

  • Kikirík
    06:59 18.09.2019

    Náhodou za dobrú cenu budú mať kvalitné fregaty. A kvôli nižšej cene ich môžu kúpiť viac. Stále je lepšie mať viac lodí, aj keď menších a menej technologicky “vyspelých” ako drahých a menší počet, aj keď majú špičkové a vyspelejšie zbrane.
    Aj keď po pravde, podľa plánu nevyzerajú až tak zaostalé, ale skôr skoro ako rovnocenný protivník aj omnoho drahším a väčším lodiam. Až na ten kanón. Kľudne tam mohli dať väčší kaliber aj cez to, aké budú mať tieto lode priority.

    A v podstate by sa z tejto triedy mohli postaviť plnohodnotné bojové lode, keby ich osadia lepším zbraňovým systémom, radarom atď. Aj za cenu vyššej ceny, ale oproti torpédoborcom alebo inými hi-tech fregatám, by cena bola aj tak menšia.

    Akurát trocha mi príde smiešne alebo skôr do plaču, v akom stave je súčasná Royal Navy. Vzhľadom na ich námornú históriu to je obrovská hanba a nejde to proste pochopiť. S takými skúsenosťami akú má Royal Navy, by ani nemali mať lode na základe iných lodí z iných štátov, ale čo už. Aj keď takto klesnúť... To je na Darwinovu cenu. Kedysi najlepšie a najväčšie námorníctvo a dnes si nevedia dať rady ani len s údržbou.

  • rabo123
    00:40 18.09.2019

    Páni , celé je to o hrozbe. V 80. rokoch bola celá navy v pohotovosti a to reálne. Teraz je to fakt len formálne. Nie je to reálne. Fakt je tu niekto , kto si myslí , že Rusko bude viesť vojnu s Europou ? Nemajú na to silu a vôľu .

    • Jirosi
      12:03 18.09.2019

      Zeptej se Ukrajinců, třeba na to mají jiný názor.

      • PetrTechnik
        11:01 19.09.2019

        Já se jich ptal , vesměs mají jeden názor: " Rusové se nad nás povyšují, ale většina z nich rozumí důvodům , proč zabrali Krym." To co dnes vládne zbytku Ukrajiny, je směska oligarchů , nacionalistů a banderovců, vše provázané nezměrnou korupcí, která to paradoxně drží pohromadě. Rusko je proti tomu celkem dobře fungující stát, který potřebuje všechno možné, jenom ne válku. Západnímu světu dnes Rusko slouží jako propagandistický kartáč na vymývání mozků voličů , protože Čína je skrytá hrozba a kola zbrojního byznysu se nesmí zastavit. Sám mám za sousedy ukrajinskou rodinu a jsou to fajn a vzdělaní lidé.

  • PavolR
    17:29 17.09.2019

    Inak, ak teraz píšu, že je projekt finančne na hrane, tak prípadné oslabenie libry by ho mohlo úplne pochovať (pokiaľ sa budú držať tej sumy).

    • Poly
      08:55 18.09.2019

      Dá se ušetřit jinde. VB si nemůže dovolit nedostatečné námořnictvo. Šetřit se dá jinde, kde to bude méně bolestivé. Navíc mohou ekonomiku popohnat, pokud to střelí do exportu.

      • PetrTechnik
        10:40 18.09.2019

        Na loď ještě ani nezaložili kýl a tak nemá ani cenu spekulovat o výzbroji. Nikdo neví, jak dopadne brexit. Může se velmi rychle zhoršit bezpečnostní situace v Asii a bude ledascos jinak.

  • Luky
    16:17 17.09.2019

    Sea Ceptor by měl být schopen postřelovat a ničit menší hladinové cíle (podobně jako SeaSparrow).

    MBDA claim that CAMM has a "wide target set", including the capability to engage small naval vessels, which would give the missile a limited surface-to-surface role. This has since been confirmed by the Royal Navy, with the Anti-Air-Warfare Officer of Type 23 Frigate HMS Westminster stating: “Westminster managed to explore the real potential of the system during her training and to say it is a real game changer is an understatement....

    Navíc největší lovci lodiček bývají v praxi opravdu vrtulníky. 2x Wildcat je slušná síla.
    Odpalovače specializovaných protilodních střel nejsou pro modulární koncepci problém. Na vizoškách je i mají.
    Ono je otázka, zda to i není obchodní strategie - poptat co nejlevnější a nejflexibilnější řešení za stlačenou cenu....a pak to v dalších krocích třeba dovybavit.

    • PetrTechnik
      20:29 17.09.2019

      Já si také myslím, že specifikace je dělaná na rozpočet tendru, konečná suma bude určitě vyšší. Už jenom proto, že se požadavky neustále vyvíjí. Kdo by před 5 lety řekl, že pár desítek košiláčů a 10 dronů dokáže pohnout světovým byznysem. Navíc je dost vojenských konfliktů, kam posílat supermoderní a drahé zbraňové systémy je příliš velké riziko.

      • Jirosi
        21:37 17.09.2019

        Sabotáže, tu byli vždy.

        • PetrTechnik
          22:16 17.09.2019

          Za 2WW takto Angličani přišli o bitevní loď, stačila diverzní akce dvou italských námořníků. Při ceně dnešních špičkových zbraňových systému může jedna zničená loď znamenat významné snížení bojové kapacity celé floty. Spokojit se s tím, že sabotáž tu byla vždy je dost krátkozraké.

          • Jirosi
            11:55 18.09.2019

            Řešit se to musí. Ale sabotáže jsou staré jako válka sama. Vždy se jedná o útoky na citlivé místa z velkým dopadem.
            Jediný rozdíl je, že o téhle jste si se dozvěděl v hlavních zprávách o víkendu.

      • PavolR
        21:43 17.09.2019

        Tom Clancy by s tým nemal problém už ani v 80. rokoch minulého storočia. ;-p

        Apropo, posledne sa už spochybňuje aj to, či vôbec išlo o útok dronmi (na dôvažok doteraz používané nemali ani zďaleka potrebný dosah): https://svet.sme.sk/diskusie/3...
        Ale najbizarnejšie je na celom to, že nech bol útok prevedený čímkoľvek, ani len absolútna väčšina priemyselne rozvinutých krajín nemá prístup k takým technológiám...

        • PetrTechnik
          22:08 17.09.2019

          Já si počkám na verzi o ruském útoku laserem z vesmírné stanice. To bude alespoň zajímavé. Rakety s plochou dráhou letu jsou dost nuda. To už ty drony jsou tedy zajímavější. Mimochodem dron mám a dnes jsem s ní byl létat, kolikrát jsem si říkal , jak snadné by bylo založit na mnoha místech požáry. Nikdo by na nic nepřišel.

          • PavolR
            07:14 18.09.2019

            A dokáže aj zaletieť viac než 800 km s bombami v podvese? :-D

          • PetrTechnik
            10:36 18.09.2019

            Představte si ,že nedokáže. Neumí se ani ponořit 500m pod hladinu, ani odpálit raketu. Ale není problém s ním zapálit pole řepky (povedlo se známému). To bude třeba pro takovou F-35 docela problém, nehledě na náklady. :-)

          • Jirosi
            11:58 18.09.2019

            Pole řepky zapálíte i ze sirkami z obchodu za 2 Kc. Co se změnilo od stavu včera?

      • PavolR
        21:46 17.09.2019

        Pardon, náhodou som dal odkaz na diskusie, nie samotný článok: https://svet.sme.sk/c/22215183...

  • alexa123
    13:08 17.09.2019

    ... případně palebná podpora pozemního vojska na břehu ..

    S kalibrom 57mm to bude fakt neskutočná palebná podpora. Pri takom výtlaku aj 76mm je málo pre palebnú podporu.

  • PetrTechnik
    10:54 17.09.2019

    Jako plující platforma pro budoucí druhy zbraní je to celkem rozumný počin. Rozměry, možnost výrazně zvětšit počet členů posádky a akční rádius jsou velmi slušné. Zrovna tak při udržení ceny může mít RN víc lodí této třídy, které může podle potřeby dovybavit. Jen mám obavu, aby cena lodi nakonec nebyla někde jinde, když si nějaký chytrolín prosadí třeba antivibrační uložení motorů, které se navíc pro loď této velikosti nehodí.

  • madrabbit
    09:52 17.09.2019

    Přijde mi, že slovní spojení Británie královna oceánů je už dost mimo realitu. Ale takhle velká loď proti pašerákům a pirátům? S minimální výzbrojí? IMHO plýtvání prostředky. Ale v tom jsou v GB mistři.

    • CerVus
      10:29 17.09.2019

      Tady bude hrát roli i použití těch fregat. Zatímco většina států je používá jako příbřežní lodě, tak tyto stráví více času v hluboké vodě jakou součást uskupení letadlových lodí nebo cestami mezi státy Commonwealthu. A na to je lepší mít větší lodě.
      A i na ten boj s pašeráky a piráty nejsou třeba moderní lodě, který vyžadují dlouhý servis mezi nasazeními jak ukazuje problém servisu jejich torpédoborců Type 45.
      Další výhodou velikosti bude, že v budoucnu nebude takový problém lodě doplnit o potřebné technologie.
      Ony ty lodě smysl dávají vzhledem k tomu, že budou sloužit jen jako levná podpora těch výkonnějších. Vždyť i Americké námořnictvo pláče nad tím, že nemají náhradu třídy Oliver Hazard Perry a na "policejní" práci musí nasazovat čistě válečné lodě.

    • PavolR
      10:35 17.09.2019

      Plytvaním prostriedkami je posielať napr. do Hormuzu torpédoborec. Výzbroj týchto fregát je na bojovky typu Iránskych revolučných gárd dostatočná (hoci by som ako hlavnú výzbroj možno uprednostnil radšej 76mm kanón) a zároveň musí mať tá loď určitý dosah a operačné spôsobilosti, čo sa samozrejme prejaví na veľkosti.

  • Warnost
    08:59 17.09.2019

    To nebudou mít fregaty žádnou jinou protilodní výzbroj než kanóny?

    • satai
      11:04 17.09.2019

      V základu jen to, co ponese vrtulník. Ale na Mk 41 tam bude asi místa víc než dost.

      • JP--
        11:14 17.09.2019

        taky mě příjde škoda, že tam nedaj třeba jen minimální počet VLS 8-12 jenom pro jistotu kdyby bylo potřeba. AESA i bojový systém to zvládne bez problémů.