Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo?

Trojice úderných svazů letadlových lodí - USS John C. Stennis CSG; USS Carl Vinson CSG; USS Abraham Lincoln CSG; větší foto / U.S. Navy

Americké těžké letadlové lodě jsou hlavním nástrojem americké globální projekce síly - tedy nástrojem šíření americké vůle po celém světě. Rusko a Čína proto investují značné úsilí právě do schopností americké letadlově objevit a zničit.

Projekce síly: vnucování své vůle

Letadlové lodě jsou symbolem politické a vojenské moci Spojených států již od dob druhé světové války. Letadlové lodě umožňují USA nasadit a udržet značnou vojenskou sílu prakticky libovolně dlouhou dobu, kdekoliv na světě.

Tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle po celém světě. Dodejme, že potřeba vnucovat svoji vůli (“pohled na svět”) je vlastní každému státu na světě - ti s největší armádou (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, atd.) jsou však v šíření své vůle samozřejmě mnohem efektivnější.

Americké letadlové lodě, resp. úderné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou tak trnem v oku dalším aspirujícím vojenským velmocím, především Rusku a Číně. Tyto dvě země mají samozřejmě jiný “pohled na svět”, než USA.

Rusko a Čína využily během posledních 15 let americkou nepozornost (nebo amerického podceňování) - místo toho, aby si Američané hlídali a udržovali svou schopnost projekce síly, soustředili se na boj proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu.

Rusko a Čína tak získaly čas k vývoji a nasazení výkonných protilodních zbraní schopných výrazně ohrozit a omezit působení CSG.

Nástroje boje s CSG

Klíčovým ruským a čínským nástrojem na omezení působení CSG je šíření prostředků odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), zejména šíření moderních systémů protivzdušné obrany (PVO).

Jde zejména o ruské systémy dlouhého dosahu S-300 a S-400 a jejich čínské kopie. Rusko navíc S-300/S-400 dodává svým spojencům (např. Írán, Sýrie) a dále tak podlamuje americkou schopnost projekce síly pomocí letadlových lodí.

Systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je výrazně omezena volnost působení leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing). CAW tvoří 62 letadel seskupených kolem stíhaček F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet a v blízké budoucnosti F-35C Lightning II.

Další doménou jsou velmi výkonné protilodní zbraně. Kromě pokročilých leteckých a ponorkových protilodních střel s plochou dráhou letu se v poslední době objevily i čínské protilodní balistické rakety, jako je DF-21D a DF-26.

Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína ze svého pobřeží vytvořit “no-go” zónu do vzdálenosti 1700 km, resp. až 4000 km (DF-26).

Kde je letadlová loď?

Samozřejmě, mít zbraň s určitým dostřelem je jedná věc, vědět kde ji vyslat, je věc jiná. Obrovskou výzvou je detekce, sledování a identifikace námořních cílů za radarovým a optickým horizontem - tedy na vzdálenost větší než několik desítek kilometrů.

Existují sice radary dohlednoucí za horizont (např. ruský radar Slunečnice), ale je otázkou, zda dokáží poskytnout přesnou polohu lodí pro zbraně s dlouhým dosahem, případně jaká je jejich schopnost rozlišit vojenské lodě od civilních (tankery, kontejnerové lodě, atd.).

Dodejme, že v současné době brázdí oceány 50 000 obchodních lodí. Nejhustší námořní obchodní trasy jsou například kolem čínského pobřeží, ve Středozemním moři nebo na spojnici USA-Evropa.

K dispozici jsou také nástroje satelitního průzkumu, ty ale jsou schopny kontrolovat jedno místo na Zemi v řádu několik desítek minut. Za tu dobu dokáže CSG urazit několik desítek kilometrů - všemi směry.

Pokud nechtějí Rusko a Čína plýtvat drahocennou municí na civilní lodě nebo nechat munici padat bez efektu na dno oceánů, musí k zaměření amerických lodí využít letectvo.

Jaké má americké námořnictvo možnosti?

Šíření pokorčilých protilodních zbraní je v každém případě pro USA velmi nepříjemné - ztráta letadlové lodě neznamená jen praktické ukončení americké vojenské přítomnosti v oblasti, ale těžkou propagandistickou prohru, která může ovlivnit americkou vojenskou a politickou moc na desítky let.

Americký autor Bryan McGrath ve své analýze Sharpening the Spear: The Carrier, the Joint Force, and High-End Conflict se proto zamyslel nad osudem těžkých letadlových lodí v americkém námořnictvu.

Ve své úvaze však došel k názoru, že pokud si chtějí Spojené státy udržet současnou úroveň projekce síly, odstrašení a bojové schopnosti, nesmí letadlové lodě vyřadit z výzbroje. A to i přesto, že stavba a provoz těžké letadlové lodě stojí miliardy dolarů.

McGrath se přitom zamyslel nad trojicí scénářů:
+ Pokud americké námořnictvo zavede větší počet menších (levnějších) letadlových lodí s jaderným pohonem, ztratí významnou část svých schopností, ale ušetří jen málo financí;+ Větší flotila letadlových lodí s konvenčním pohonem sice ušetří spoustu peněz, ale dramaticky sníží schopnosti amerického námořnictva;+ Nakonec bez letadlových lodí musí americké námořnictvo obětovat současnou úroveň globální přítomnosti, schopnosti odstrašení nebo schopnosti vést válečné operace;

USA se samozřejmě snaží schopnost projekce, tedy šíření svého vlivu, zachovat.

Jednou z cest je větší dolet palubních letadel, resp. větší letecká dominance CAW. Dolet letadel F/A-18E/F Super Hornet je cca 918 km a F-35C Lightning II 1166 km. F-35C má ale menší nosnost než F/A-18E/F.

Dolet letadel ukazuje výrazný rozdíl mezi tím, na jakou vzdálenost dokáže CSG ničit protivníka, a na jakou vzdálenost dokáže protivník ničit CSG.

Jaké má tedy americké námořnictvo možnosti? Izrael již oznámil záměr vyvinout pro stíhačky F-35 konformní nádrže prodlužující dolet, při zachování vlastností stealth.

Klíčovou technikou se stanou bezpilotní letadla MQ-25A Stingray. Ty ze začátku poslouží jako vzdušné tankery - výrazně prodlouží bojový dolet CAW. Později se mohou MQ-25A stát platformou pro průzkumné a útočné drony s extrémním doletem a výdrží ve vzduchu.

Průzkumné stealth drony zjistí přesné souřadnice protivníka (např. průzkumných prostředků protivníka), na které lodě a ponorky amerického námořnictva navedou své přesné zbraně s dlouhým dosahem.

Suma sumárum, ve “hře o trůny” se derou do křesla noví adepti. Uvidíme, zda stávající vládce odolá pokusům o sesazení z trůnu.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde

Čína, Rusko, Spojené státy i Indie intenzivně pracují na přesných zbraních schopných dosáhnout ...

Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby

Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...

Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám

Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...

Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35

V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    12:35 06.09.2016

    Ohledně JZ – jednak ta zpráva byla typu JPP, jednak si nejsem jistý, jestli by tato informace (přesun do jiného státu) neměla být "veřejná" s ohledem na mezinárodní smlouvy. V tom případě by popření Rumunskem znamenalo, že jde o kachnu. Ale fakt nevím.

    pro logic: Ono to tak jednoduché nebude, protože všechny státy, které disponují teoretickou schopností tohoto docílit, tedy mají potřebné nosiče, považují tuto schopnost za minimálně obtížnou. Ale třeba se mýlím a problém je vlastně jen v množství dostupných nosičů schopných doletět na střední a vysoké oběžné dráhy.

  • RiMr71
    12:25 06.09.2016

    Četl jsem tuším o Rumunsku? Že tam stěhují JZ z Incirliku? To to pochopitelně popřelo, ale...

  • Charlie
    23:28 05.09.2016

    KOLT: oni nejspíš už JZ z Incirliku odvážej... A že každá PVO má na sebe bič v podobě vhodný taktiky a adekvátní techniky je samo pravda, stejně jako že všechny éra mají na sebe odpověď v podobě adekvátní PVO...

    Když se pěchota zakula do zbrojí, aby jí neublížily meče, obratem se přezbrojilo na kladiva a jiný pádný argumenty...

  • logik
    23:11 05.09.2016

    kolt: proč - když vynášíš družici např. na geostacionární dráhu, tak musíš umět plácnout družici na konkrétní místo s konkrétní rychlostí. A to hodně přesně, jinak Ti družice "odletí". Todle se umí už dlouho, takže to evidentně problém není. Na sestřelení družice stačí plácnout "svoji družici" na místo, kde je cizí družice.... Družice na orbitě nemanévrují natolik, aby si nešlo spočítat, kam tu družici poslat.

    A na nějaké to manévrování cizí družice pak stačí v podstatě něco jako sidewinder.

    Ve výsledku to IMHO bude levnější, protože Ti nahoru stačí dostat o dost menší váhu, než kolik váží satelit, na kterej útočíš - a váha je to, co v tomto případě určuje cenu.

    Jinak, JZ prý už z turecka pryč stěhují...

  • KOLT
    22:56 05.09.2016

    pro RiMr: Ohledně toho Tureckého scénáře souhlasím, vyloučit to skutečně nelze. Jen by mě zajímalo, zda si to uvědomují i v USA, když Turkům slíbili tuším kolem 100 kusů F-35... Začít by měli minimálně odstěhováním JZ z Incirliku. Nebo Turky upozornit, že jestli ještě jednou uzavřou základnu, kterou USA využívá a na níž má JZ, tak jim hrozí odvetná akce. A jestli se na JZ jenom chtivě podívají, mají tam za pár minut ICBM...

  • KOLT
    22:49 05.09.2016

    pro Marthy: Jestli mě paměť neklame, tak první sestřel družice je dílem SSSR, tuším 70., ale možná až 80. léta. Sestřelit družici na nízké orbitě (oněch cca 900 km) by měly umět novější verse SM-3.

    pro logic: S tím, že sestřelit je jednodušší než vynést na oběžnou dráhu, bych si dovolil nesouhlasit. Není to tak jednoznačné.

  • KOLT
    22:33 05.09.2016

    pro Charlie: S těmi PVO systémy jsme už dost OT, ale což :-) Jedna věc je kvičení, druhá věc skutečná nebezpečnost. Ta je nepochybně veliká, jen vlastně nikdo tak úplně neví, jak moc. Při útoku na Irák byla strategická PVO prvním cílem spojenců, přičemž netrvalo moc dlouho a bylo po ní. A nejednalo se v té době o nějak zastaralou techniku. Problémy Izraele v JK válce byly do značné míry dané také podceněním protivníka a schopností dané techniky. Od té doby je doktrína boje v situaci silně restriktivního prostředí mnohem více rozpracována, více se cvičí atd.

    Jasně, že se jedná o věčný souboj mezi útočnými a obranými systémy. Pochopitelně, že Izreal kupuje F-35 kvůli schopnosti působit proti moderním systémům PVO. Ony ty systémy byly totiž koupeny kvůli modernímu a schopnému Izraelskému letectvu :-) Létat s F-16 v prostoru pokrytém funkčním kompletem S-300 by asi byla dobrá šílenost. Obsluhovat S-300 při cíleném útoku F-35 asi také nebude patřit k bezpečným úkolům. Akce a reakce. Rozhodně bych nepodceňoval schopnosti moderní PVO. Ale i na ni se vaří voda, jako se uvařila na stíhačky létající ve vysokých výškách.

  • logik
    21:58 05.09.2016

    Marthy: jen dokolečka opakuješ svojí mantru a nereaguješ na argumenty. Proč je sestřelování družic technologicky možné a pravděpodobně levnější, než vynesení vlastní družice jsem psal v předchozích postech, opakovat to je zbytečné.

    raziel: debata začala o tom, jak se bude sledovat CSG bez satelitů. IMHO si dokážu představit scénář, že satelity půjdou dolů - přecijenom, sestřelení amerického satelitu mi nepřijde jako větší průšvih, než útok na CSG, takže kdo se bude snažit o jedno, bude se snažit i o druhé.

    Se satelitama má obránce více šancí, ale i oni nejsou samospasitelné - CSG zpravidla zachovává radiový klid, a když je pod mrakem, tak nefunguje ani infra/optické vyhledávání. Na druhou stranu někdy se projasní a pak může satelit CSG najít (byť to není tak jednoduchá věc, jak se to tváří, je třeba prohledat velké území a to stojí čas).

    Ostatní prostředky co píšeš pak mohou fungovat, ale nemusí. Např. letecký průzkum moc fungovat nebude - i letadla třídy AWACS mají proti zemi detekční vzdálenost cca 600km, tedy při doletu F35 1000km se nedostanou dostatečně blízko k CSG, ostatní průzkumná letadla ještě míň. Stejnětak od ponorek budou cestu čistit ponorky svazu, takže nejde o jistotu, ale o kdo z koho.

    Takže to už jsme v situaci, kdy záleží na konkrétním způsobu nasazení, chytrosti admirálů, úspěšnosti rozvědek a hromady faktorů, které mohou štěstí přiklonit na jednu nebo na druhou stranu. Útočník mívá v takovém prostředí zpravidla výhodu, protože volí místo a čas střetnutí.

  • KOLT
    21:57 05.09.2016

    Oni Rusové tak dobře a kontinuálně sledovali letadlovky, že se jim v 80. letech flákala celá CSG ani ne půl tisíce kilometrů od Kamčatky, aniž by o tom měl někdo v Petropavlovsku tušení... ;-)

    Umím si představit, že v případě vypuknutí globálního konfliktu, bude na lov CSG nasazena spousta prostředků. Čili bych byl velmi překvapen, kdyby nějaké z nasazených uskupení nalezeno nebylo. Jenže jedna věc je nalezení, druhá zaútočení, třetí likvidace. Navíc, je možné CSG použít jako vábničku – budou se "poflakovat" těsně za hranicí dosahu pozemních systémů, čímž na sebe nalákají pozornost a donutí protivníka jejich směrem dedikovat mnoho prostředků, které pak můžou chybět jinde.

  • Roland
    20:56 05.09.2016

    jak je tady debata o ničení družic - neřešilo se před pár lety to, že Irán nebo kdo oslepil usa satelit ze země laserem? nebylo by něco podobného jednodušší než družice sestřelovat?

  • raziel87
    20:03 05.09.2016

    2 logik
    ba naopak, jsem přesvědčen, že 3. světová válka přijde a dokážu si živě představit, že jsme generace lidí, kteří se toho dočkají. Byl bych šťastný, kdybych byl jen chorý magor a na moje slova nikdy nedošlo.

    Co se týče tvého scénáře, jak píšeš, cituji: "celý odstavec píšeš o tom, že "se neutají" - ovšem nepíšeš jedinou technologii, která je schopná CSG objevit, pokud nebudou funkční satelity. Čím ji objeví?"

    Tak předně - pokud nebudou funkční satelity, je vysoce pravděpodobné, že už nebude naživu ani obrana na zemi :)

    Myslím že víš, že satelity (na západě známé jako EORSAT) pro pasivní elektrotechnický průzkum a vyhodnocování signálů US-P, v dnešních dnech US-PM měly kořeny v zadání již v 60. letech. Není jediný zaručený zdroj, že nelétají ještě dnes.

    Rusové po divokých 90. letech neusnuli na vavřínech a veškeré systémy elektrotechnického a radarového průzkumu z oběžné dráhy inovovaly do podoby nové generace satelitů, (teď nejsem schopnej to narychlo najít, četl jsem to už před několika lety) kodové označení snad ?Lotus, Lotos, Lina? tak nějak, určitě na "L".

    Kdyby přecijenom došlo k tomu, že budou zničené satelity a nebude napaden ani jeden ze světadílů ICBM, tak ti garantuji, že dojde k okamžité bojové pohotovosti - a ni v této věci bych pobřežní obranu v čele s tichými, diesel elektrickými ponorkami v čele, 949 o 300km dál "v závětří", leteckým průzkumem (který může účinně a stabilně patrolovat minimálně do hloubky 3 000km od pobřeží), detekční, pasivní prostředky napříč oceány atd., neztracoval.

    Asi budeš chtít, abych ti vyjmenoval přesné kódové označení jednotlivých bojových prostředků a použité výzbroje, ale to v hlavě až tolik nenosím a přijde mi trapné to s pomocí googlu teďka hledat a trochu mě už tlačí čas. Snad jsem alespoň srozumitelně popsal svůj pohled na věc.

  • Marthy
    19:33 05.09.2016

    Logik-asi každý tady ví že první sestřel družice z oběžné dráhy provedlo USA,poté se "hecla"třeba Čína a předvedla že to taky dokáže.Mimochodem,všechny sestřely byly provedeny nárazem,žádné hlavice na orbitě nebo tak:)
    USA vyvinuly taky rakety odpalované z letounů F-15 proti nízkooběžným družicím,ovšem nebyly zavedeny do výzbroje.Bylo by to už na hraně dohody o militarizaci vesmíru,tahle dohoda je nesmírně důležitá pro všechny jaderné velmoci,z jasného důvodu který asi každý pochopí.Takže její porušení si nepřeje nikdo z velmocí.
    Jinak sestřel vlastní družice je jedna věc,sestřel nepřátelské v boji je (technicky)zcela něco jiného.Na ukázku si vybrali družici která měla dráhu ideálně k místu odpalu útočné rakety,a-nesmíme zapomenout že oni mohli ovládat obě družice.
    Sestřel družice je mnohem náročnější než sestřel letounu v atmosféře.Takže-technicky je možné nepřátelskou družici sestřelit,ale v praxi je to nesmírně náročné.
    Teoreticky se k tomu dají využít třeba civilní družice které by zabrala armáda a navedla je na kolizní kurs,takové kamikadze.Ale i to je velmi náročný úkol,chce čas a není zdaleka jisté zda se podaří.Pokud by protivník učinil protiopatření a změnil polohu své družice,třeba jen o málo,muselo by se s pokusem o jeho zničení začít znovu od začátku.

  • logik
    18:42 05.09.2016

    raziel:
    - co konkrétně je na linkovaném článku fakticky špatně, že se ohrazuješ proti jeho použití jako dokumentace schopností sestřelovat družice?

    - celý odstavec píšeš o tom, že "se neutají" - ovšem nepíšeš jedinou technologii, která je schopná CSG objevit, pokud nebudou funkční satelity. Čím ji objeví?

    - překvapivý útok CSG proti rusku je asi blbina. To nic nemění, že v případě většího konfliktu bude CSG proti nepříteli nasazena zcela jistě - ať už to bude Rusko, nebo např. Turecko jak píše Rimr nebo třeba Čína.
    Chceš tvrdit, že už nikdy nebude další světová válka? Doufám, že ne, ale totéž si lidé mysleli ještě na začátku třicátých let...

  • RiMr71
    18:14 05.09.2016

    Hodně se tu potápí CSG Ruskem, ale (a zcela logicky) to většinou konší použitím JZ a to je pak konec zvonec japonec.
    Mě by spíš zajímal scénář o který se tu kdosi otřel - že se Turecko stane darebáckým státem (ono už je, ale já myslím natolik, že to nepůjde zabalit do frází). A začne zlobit natolik, že USA pošlou vůči svému bývalému spojenci a na ochranu svých současných spojenců CSG a Turek neudrží ego v kaťatecha půjde po nich.
    CSG vůči TUrecku, to je panečku scénář k rozpracování! Že by šlo o konec NATO jak ho známe ponechám stranou. Ostatně NATO by na to koukalo "opodál" asi jako v situaci Řecko/Turecko.
    Druhá nejsilnější armáda NATO proti "kousku" té nejsilnější...

    Že to je blbost? No, kdyby mi už před lety někdo nabídnul dva scénáře konfliktů a to USA vs Turecko a UKr vs Rusko, jako pravděpodobnější bych volil první možnost...

  • raziel87
    16:36 05.09.2016

    2 logik

    nic proti, ale já bych odkazy na články z AN moc nedával, asi tu naseru hodně lidí a věrných čtenářů, ale.......já to vidím tak, že hlavní pozitivum tohohle serveru je v aktivitě disktujících + prakticky nulové selekci a promazávání příspěvků ze strany admina. Informační a OBJEKTIVNÍ hodnota článků často na úrovni redaktorů idnesu. Není-liž pravda?

    Po satelitech na nízké orbitě by se šlo jako po primárním cíli. Toho si jsou obě velmoci vědomy. Pokud by k takovému scénáři došlo, máme tu absolutní válku. Po které by se bojechtivé generace po nás (našich synech) v té 4. světové mlátili už jen klacky a kameny.

    Domnívám se, že když měli sověti poměrně dobrou představu o pohybu hladinového loďstva US Navy již v dobách 70. - 80. let, teď jsou jejich možnosti detekce určitě o hodně vyspělejší - naopak to bude docela oříšek. Ona letadlovka s 2 křižníky Aegis zajišťující protiletadlové pokrytí, dalšími 8 torpédoborci + cca 6 LCS a ponorky.....pohyb neutajíš, né před Rusy a už vůbec ne trvale - maximálně nějaké krátké okno. Ale celkově mi takový scénář přijde přitažený za vlasy - přece by USA neposílalo CSG na Rusko.

    To už může rovnou vyřvat do celého světa, že jsou iniciátory 3. světové - nemohlo by se jednat o překvapivý útok a ten jediný přeci může nenáviděného rusa poslat na kolena no ne? ;)

  • logik
    15:43 05.09.2016

    1) Nevíš toho evidentně dost. Např.
    http://www.armadninoviny.cz/se...
    (Sorry za sarkasmus, ale stačí na to jedna minuta googlení, zdroje jsou i v češtině - a jde o technologie staré třicet let)

    2) Proti mezinárodním dohodám by bylo vypustit družici, která by zůstala na orbitě a lovila cizí družice. Nikoli jednorázový sestřel družice střelou "ze země" (popř. z letadla). A mezi námi - v okamžiku, kdy by šel amíkům někdo proti CSG, tak jim budou nějaké mezinárodní smlouvy buřt.

    3) Debata nebyla o tom, jestli státy takové věci testují, ale jestli jsou toho dnešní státy schopny. A schopny toho jednoznačně jsou (viz 1, ale i viz zdravý rozum a argumentace v předešlém postu)

  • Charlie
    15:43 05.09.2016

    Marthy: primární problém ničení družic je, že to natolik zaplácá orbitu bordelem, že už tam nikdo nikdy nic nepošle. I ten čínskej pokus byl na velmi nízkým orbitu a stejně tam ty trosky budou lítat hodně dlouho.

    Mimochodem - ničit věci ve vesmíru uměj i američani, to je ten slavnej protiraketovej deštník.

    Logik: na ničení družic nepotřebuju ani tu výbušninu, stačí, když se ten muj "ničitel" s tou cílovou družicí prostě srazí, při těch rychlostech...

  • Marthy
    15:25 05.09.2016

    Logik- dobrá,zkusím myslet.Pokud vím něco takového neexistuje.Bojové družice-lovce družic,o tom se uvažovalo za studené války,obě strany od toho upustily-důvod obrovská nákladnost.Kromě toho co vím platí dohoda o militarizaci kosmu-nesmí tam být žádné bojové hlavice nebo jiné zbraně.
    Takže to co píšeš by bylo porušení mezinárodních dohod,pokud by měl někdo podezření že Rusové nebo USA něco takového zkoušejí hned by byl řádný skandál.no o ničem takovém nevím.

  • logik
    15:08 05.09.2016

    Marthy, prosím, myslí alespoň trochu. Na to, abych dostal družici na konkrétní oběžnou dráhu, musím umět dostat něco na konkrétní mnou volené souřadnice s danou rychlostí.

    Co mi brání dostat něco na souřadnice cizí družice? Třeba hlavici s výbušninou???

    Jistě, cizí družice může manévrovat. Ale to moje také - a protože nenese žádné jiné zařízení, tak bude při stejné váze (a tedy ceně vypuštění) pohyblivější - a naváděné rakety se umí stavět již hodně dlouho.

  • Marthy
    14:52 05.09.2016

    Logik-našel jsem si dráhu oběhu jedné ze starších Ruských radiolokačních průzkumných družic na sledování lodí,její dráha byla 893 na 945 km...to mi přijde hodně vysoko,sestřelení takové družice bude určitě velmi obtížné,pokud ne nemožné...
    Jasně že netuším v jaké výšce lze reálně zničit družice.Ale hádám že těch 900 km bude mimo možnosti současné techniky...

  • Charlie
    14:32 05.09.2016

    midlum: nikdy, což právě nejlíp svědčí o tom, jak sou ty komplexy účinný.

    Ono tady se totiž nebavíme o nějaký prskavce, kterou zvládně odpálit křovák někde v Banánistánu, ale o technicky sofistikovaným a tudíž i řádně drahým systému, tkerej potřebuje kvalifikovanou obsluhu a údržbu. A když už si ho nějakej stát pořídí, tak tyhle věcičky fungujou jako vynikající prostředek odstrašení - nikdo do míst, kde jsou rozvinutý, nepošle nic většího než dron nebo ŘSpdL. Turci kvičeli jak prasata, když S-300 koupilo Řecko, Izraelci zase nejspíš (mimo jiné) kvůli S-300 v Sýrii a Iránu kupují F-35.

    Navíc - primárním cílem těhle věciček jsou strategické prostředky (bombardéry, AWACSy, JSTARSy, tankery a další tučný cíle) a ty umí sestřelovat perfektně (jak nám dosvědčili ukrajinci nad černým mořem).

    S-75 byl vysoce účinný systém (v Namu dělal Amíkum slušný vrásky) S-125 se osvědčily v Egyptu a mají nejspíš na kontě F-117, Kuby dělaly Izraelcům vrásky jak hlubokou orbu při Jom Kippuské válce...

    Kupříkladu právě srbská PVO ukazuje, že i s malým kašpárkem (v tomhle případě se zastaralou technikou) se dá dělat velké divadlo (NATO bylo nuceno lítat výš a jeho útoky byly míň efektivní).

  • Charlie
    14:31 05.09.2016

    midlum: nikdy, což právě nejlíp svědčí o tom, jak sou ty komplexy účinný.

    Ono tady se totiž nebavíme o nějaký prskavce, kterou zvládně odpálit křovák někde v Banánistánu, ale o technicky sofistikovaným a tudíž i řádně drahým systému, tkerej potřebuje kvalifikovanou obsluhu a údržbu. A když už si ho nějakej stát pořídí, tak tyhle věcičky fungujou jako vynikající prostředek odstrašení - nikdo do míst, kde jsou rozvinutý, nepošle nic většího než dron nebo ŘSpdL. Turci kvičeli jak prasata, když S-300 koupilo Řecko, Izraelci zase nejspíš (mimo jiné) kvůli S-300 v Sýrii a Iránu kupují F-35.

    Navíc - primárním cílem těhle věciček jsou strategické prostředky (bombardéry, AWACSy, JSTARSy, tankery a další tučný cíle) a ty umí sestřelovat perfektně (jak nám dosvědčili ukrajinci nad černým mořem).

    S-75 byl vysoce účinný systém (v Namu dělal Amíkum slušný vrásky) S-125 se osvědčily v Egyptu a mají nejspíš na kontě F-117, Kuby dělaly Izraelcům vrásky jak hlubokou orbu při Jom Kippuské válce...

    Kupříkladu právě srbská PVO ukazuje, že i s malým kašpárkem (v tomhle případě se zastaralou technikou) se dá dělat velké divadlo (NATO bylo nuceno lítat výš a jeho útoky byly míň efektivní).

  • midlum75
    13:53 05.09.2016

    bubliny tvořené S-300/S-400 ......... a byly někdy použité v reálných podmínkách ? sestřelily někdy něco mimo cvičných cílů? S-300 je cca 30 let starý systém ( samozřejmě upgradovaný )....... to byly S-75, S-125,SA-6,S-200 atd v Iráku, Lybii a Srbsku také a moc se neprojevily........, jestli mají Američané od časů Vietnamu něco propracované, tak to je právě potlačení PVO.

  • logik
    13:18 05.09.2016

    Marthy - pokud jsem schopen rychle dostat na orbitu družici, jsem o to schopnější ji z tý orbity rychle sundat. Satelit je vždy dražší, než to, co ho rozstříská....

  • Marthy
    12:50 05.09.2016

    Hledal jsem nějaké info o průzkumných družicích pro průzkum moří-není zrovna snadné najít relevantní informace o špionážních družicích,už vůbec ne o soudobých.
    Přesto jsem na pár velmi zajímavých věcí přišel.Rusko sledování oceánů přikládá velký význam,no to se dalo čekat.Používají se průzkumní družice s optoelektronickými senzory,infrasenzory,družice s pasívními radary.Nejzajímavější mi přišly družice s aktivními radary pro sledování moří (přesněji pro sledování významných lodí,hlavně letadlových.Aby jejich sledovací radar měl potřebnou účinnost měly tyto družice malý jaderný reaktor,vlastně malou jadernou elektrárnu.Hm,tohle jsem netušil,na průzkumných družicích se asi nešetřilo.
    Ještě zajímavější info na kterou jsem narazil je pružnost Ruských kosmických vojsk-v případě potřeby dokáží během 48 hodin dopravit na oběžnou dráhu 6 družic,dalších 12 do 10 dnů.Je to prý i tím že mají 10x víc nosičů než kterýkoliv jiný stát...
    Jako příklad se uvádí že při útoku Iráku na Kuvait měli Rusové do 48 hodin na oběžné dráze vynesenou družici které snímala prostor bojů z optimální pozice a v optimálním čase.
    No tímhle padá moje teorie o tom že na začátku globálního konfliktu by si obě strany navzájem "zneschopnily"průzkumné družice.Pokud dokáží Rusové tak rychle doplňovat své družice tak hádám že něco takového dokáží i USA,omezeně asi i Čína.
    To znamená že průzkumné a komunikační kosmické prostředky by pro CSG i pro protivníka hráli velmi významnou roli.

  • logik
    11:54 05.09.2016

    Ono je to těžká debata, když si tady někteří neuvědomují takovou jednoduchou věc, že sledující musí být potichu, i když sledovaný dělá randál...

    Protože sledovaný může kdykoli "najednou" vypnout motory, takže sledující ponorku uslyší. A pokud by neměl daleko lepší metody, jak odhalit pronásledování (viz warspite, skelet a sonobóje, ASW letouny atd...), tak je to opatření, které velitel svazu nařídí udělat X krát za den a veškeré potencionální hluky pojedou ponorky potichu prověřit.

    Druhá věc je, jak píše Charlie - že místo nasazení svazu může být někdy předvídatelné a ponorky si naň mohou počkat....

  • warspite
    11:33 05.09.2016

    To ako je ľahké odhaliť zväz CSG nám môže poslúžiť vojna o Falklandy. Argentínci ani v jednom prípade nedokázali počas konfliktu zistiť polohu britských LL. Jeden útok na zväz bol dielom náhody. Dnes sú samozrejme prostriedky a možnosti iné ale nemyslím že to bude až tak jednoduché. Argentínske ponorky sa tiež pri tejto úlohe nevyznamenali. A ako som si v minulosti rozprával z jedným britským námorníkom (teraz pracovníkom múzea). Voda okolo zväzu bola doslova posiata sonobójami.

  • skelet
    11:08 05.09.2016

    to že jsou při vysokých rychlostech hlučné i ponorky, které doprovází CSG je celkem nepodstatné. Jejich úkoly mohou a s největší pravděpodobností převezmou útočné ponorky, které budou rozesety podél plánované trasy CSG.
    Možná jsem reagoval ostře, ale ty scénáře jsou prostě jak z filmů Michaela Dudikoffa a Stevena Seagala.

  • raziel87
    09:24 05.09.2016

    udělal jsem chybu - měl jsem na mysli protilodní střely - protiletadlové v tomto konkrétním případě až tolik ne. Jak píše Charlie - moc konspiruješ a dedukuješ.
    O Anteji napsal moc pěkný článek Julesák - mrkni a pak dedukuj dál :)
    http://palba.cz/viewtopic.php?...

    A další desítky článku o taktice nasazení Tu-22, pasivních sonarových bojích napříč oceány, možnostem soudobých satelitů, pobřežních bateriích protilodních raketových systému + detekční systémy, které se používají v posledních 20 letech a nejsou veřejnosti popsány. Je to velmi provázané a jednoduchá dedukce padá

  • Charlie
    08:00 05.09.2016

    Marthy: po šesti stránkách nesmyslů jednomu můžou rupnout nervy a napsat něco ostřejšího.

    Celým problémem je, že váš přístup k tématu je jaksi hollywoodský či tomclancyovský a pohybuje se výhradně v mezích černá/bílá, kde neexistuje nic mezi tím.

    Nejspíš bychom s vynaložením značného úsilí asi byli schopni sledovat svaz 24/7, otázka je, jestli by nás to nestálo tolik, že už bychom se nezmohli na nic dalšího.

    Ponorky PŘÍMO URČENÉ k útoku na svaz jsou na světě asi jediné, a to Projekt 949 (Granit a Antej) a ty mají maximálku 32 uzlů. Ono spíš než "honit" svaz na maximálce je lepší si na něj někde počkat, protože každá ponorka pod plnou parou bude dělat takovej kravál, že si toho ASW hlídky všimnou. Pokud jde o hlučnost vlastního svazu - to až takovej problém nemusí být. Předně "vlastní" hluk dokážete odfiltrovat a dále máte k dispozici sonobóje, které shazujete v nějaké vzdálenosti od vlastních lodí, takže tam už to pozadí bude nižší než to u pasivních sonarů na lodích.

    Víceméně je pravidlem, že se námořní síly utkávají někde "u pobřeží" (s drobnou výjimnkou korzárských lodí a ponorek, které potápí obchodní lodě zase co nejvíc na moři), kde je o co bojovat - uprostřed oceánu se tak nějak nic důležitého nenachází.

  • raziel87
    07:57 05.09.2016

    Neuráží. Jen někteří trochu zbytečně dedukujete. Několikrát je v téhle diskuzi uvedena indicie, že se dá i dnes částečně opřít o taktiku SSSR a USA v dobách studené války. Ať už se jedná o taktiku nasazení protiletadlových střel, přes složení a pravděpodobnou taktiky CSG až třeba po možnosti sledování - které byly, světe div se, vypilované už v 80. letech 20. století. I na českých fórech se dá těch informací dohledat docela dost, tak místo špekulování nejdřív zapátrejte. Už v Pacnerovejch knihách z 90. let (a to přitom není žádná extra odborná literatura) bylo nastíněno ohledně možností satelitního vyhledávání dost - a někteří zbytečně znovuobjevujete dávno objevené/veřejnosti dostupné informace.

  • Marthy
    00:53 05.09.2016

    Sketel-omlouvám se ale musíte mi váš příspěvek přeložit,nerozumím mu.
    Napsal jsem že ponorka když pluje rychle je hlučná-je to tak?
    Napsal jsem že ponorka doprovázející CSG když pluje rychle je taky hlučná-je to tak?
    Napsal jsem že svaz CSG když pluje rychle je hlučnější než ponorka která ho doprovází či hledá-je to tak?
    Napsal jsem že ponorka určená k útoku na letadlovou loď bude logicky rychlejší než ona-je to tak?
    Vše co jsem napsal,je pravda,tak proč ty urážky?Pokud v tom co jsem psal výše je chyba,upozorněte mě na ni,rád se poučím.Od toho tady to fórum přece je.A-urážky si nechte od cesty,děkuji.

  • skelet
    23:20 04.09.2016

    přičemž jsme zase u toho, že ta ponorka pak bude celkem fest hlučná.. a kolik že to má US Navy stíhacích ponorek? 59? Kdo zná trasu nasazení CSG US NAvy? Že by US Navy? Kdo olemuje trasu CSG svými protiponorkovými tichými opatřeními? US Navy? Kde bude Michael " Marthy" Dudikoff? V jiné realitě? :)

  • Marthy
    22:34 04.09.2016

    Na druhé straně z lodí CSG má jaderný pohon jen letadlovka,pokud vím.Takže skupina CSG nemůže plout pořád naplno,spíš výjimečně.
    Ponorka je při velké rychlosti hlučná,to je pravda.Stejně jako ponorky které svaz CSG zajišťují.Ovšem svaz CSG je mnohem hlučnější.Je taky možné že v boji,hlavně v pobřežních vodách,by csg vyhledávala ponorky aktivním sonarem,aby ji nepřekvapila nějaká velmi tichá diesel ponorka.
    Ponorka určená k útoku na letadlovou loď bude logicky rychlejší než letadlovka :)

  • logik
    22:18 04.09.2016

    Rychlost CSG je více než 30 uzlů. V případě konfliktu je vcelku jasné, že se nebude zbytečně pohybovat pomaleji. Maximální rychlost ponorek také je uváděná kolem 30 uzlů - s tím, že se některé asi umí pohybovat i rychleji.

    Problém je v tom, že rychlá ponorka je hlučná - a ponorka musí být pod vodou, kde nedostává údaje o pozici CSG. V reálu tedy bude "tiché sledování" CSG asi spíše nemožné, ale IMHO jak moc nemožné bude patřit k nejutajovanějším skutečnostem jak v Rusku, tak i v USA...

  • skelet
    22:06 04.09.2016

    všechny lodě v CSG mají maximálku přes 30 uzlů.

  • Slavoslav
    21:09 04.09.2016

    aka je bezna rychlost CSG?

    videl som, ze niekto tu nadhodil tienovanie CSG ruskymi ponorkami no dokazali by vobec s CSG udrzat krok tak, aby neboli pocut na km daleko?

    pokial sa nemylim tak cudzia ponorka ma sancu sa dostat k CSG len tak, ze si niekde na predpokladanej trase pocka kym na nu CSG sama nenabehne

  • KOLT
    20:40 04.09.2016

    pro Arassuil: Máte pravdu, ony jsou vážně už všechny dole. Tak to se omlouvám.

  • skelet
    20:12 04.09.2016

    Tichý režim CSG pomůže nepřátelské ponorce? Jak? Jakože doprovodný svaz vypne své sonary, hlídkové vrtulníky a letadla přestanou monitorovat okolí? nebo že by přestal lítat E-2, či Arleigh Burke vypnul svůj radar? :) Marthy ty si to fakt představuješ jak v nějakém hollywoodském filmu.
    A EMP z jaderných zbraní? Marthy slyšel jsi něco o taktice SSSR vůči CSG? Víš o tom, že i SSSR uvažovalo, že jaderná zbraň pouze na čas vyruší elektronické systémy CSG, a tím poskytnou okno CH-22 s konvenční hlavicí, které zaútočí na letadlovku? Proč by to Sověti vymýšleli tak složitě, když by to šlo tak jednoduše, jak líčíš. Že by byli tupější. než-li ty nebo na rozdíl od tebe skrze jaderné testy věděli něco co ty nevíš nebo z vesela ignoruješ?
    Sledování vyplutí CSG turisty? Fakt? V době války? To jako musí CSG vyplouvat jen z rušného přístavu? To si jako fakt něco myslí, že si v době války bude z vesela telefonovat jak na Ukrajině a v Iráku? kor na takových exponovaných místech jako jsou vojenské přístavy? :D

  • Pepek
    17:14 04.09.2016

    Když už jste se tu bavili o tom EMP, tak taky přihodím pár mouder.
    1) Pokud si pamatuju tak se tvrdilo, že jeden výbuch velké atomovky asi 400km nad povrchem USA by poslal USA do doby kamené. Konec konců to je důvod, proč se bát KLDR. Bohudík na to zatím nemají nosič.
    2) Lodě budou proti EMP chráněny relativně dobře. Samy o sobě jsou Faradayovou klecí a díky tomu, že jsou z ocele, tak by měli dobře odstínit i magnetickou složku záření.
    3) Tak jak tak, nelze ochránit vše a některé systémy nelze efektivně chránit už kvůli principu jejich fungování. Třeba radary. Neříkalo se kdysi, že EMP zbraně využívali proti radarům USA už ve Válce v zálivu?

  • Arassuil
    15:58 04.09.2016

    KOLT: Uznávám, ale co se mi podařilo zjistit a vyčíst, tak poslední Kobalt-M se "vrátil" na zem 17. září 2015 a na orbitě už by žádné být neměly (ani by neměly být plánovány další lety).

  • Strategist
    15:46 04.09.2016

    Marthy: vy to sledování moc zjednodušujete, ano vyplutí může sledovat nějaký turista jak říkáte, ale pak je to problém. Satelity jsou výborný sledovací prostředek, ale hlavně na pozemní instalace, takže např zda jsou v oblasti icbm nebo bombardéry nebo nová základna v sýrii atd. Ale vy zapomínáte na to, že ten satelit se po oběžné dráze taky pohybuje nebo planeta pod ním zaleží na úhlu pohledu, takže loď může zahnout a satelit vesele letí dál a CSG je mimo dohled. A těch satelitů jak píše Kolt opravdu není tolik, aby sledovaly všechny oceány 24h denně. Co se týče zahorizontálních radarů tak jejich dosah taky není neomezený a můžou pokrývat oblasti kde CSG regulérně proplouvají např u Filipín.
    Co se týče dekontaminace tak si myslím, že LL jsou na tom velmi dobře co se tohoto týče, přeci jen byly budované za Cold war, kde se s použitím jaderných zbraní počítalo a měly být součástí protiúderu.

  • KOLT
    15:19 04.09.2016

    pro Marthy: Zapomeňte už konečně na kontinuální sledování CSG. Jediný, kdo to dokáže, je jejich vlastník ;-)

    pro Arassuil: Rusko stále provozuje satelity Kobalt-M, které přesně takto fungují – dvě návratové schránky, třetí várka přistane s celým satelitem, snímá se na film (ten ještě donedávna poskytoval lepší výsledky než chip). Pravda je, že od nich již ustupují, stále jich ale na orbitě několik mají.

  • jj284b
    12:55 04.09.2016

    Marthy: predstavujes si to ako Hurvinek valku...

  • Arassuil
    10:48 04.09.2016

    KOLT: Panebože, snad si doufám opravdu nemyslíte, že současné satelity ještě stále shazují schránky s fotografiemi? To byla technologie použitá naposledy někdy v 60. letech v programech Corona a Gambit, kdy jiné možnosti prostě nebyly. Dnes je mnohem praktičtější (a levnější) posílat fotky přes datalink, než aby někde ve vzduchu čekala letadla. Navíc ne vždy se jim ten film podařilo najít a zachytit. :-)

  • Marthy
    10:46 04.09.2016

    Není to náhodou tak že některé státy ty CSG sledují permanentně?Od vyplutí z přístavu,což může sledovat kdejaký turista,poté si je přeberou třeba satelity či zahorizontální radary-a budou přesně vědět že jde o CSG.Takové svazy dnes ukrýt před vyspělými státy prostě nelze.Náhlý přechod na tichý režim jim nebude nic platné,prostě jsou sledováni neustále,různými prostředky,některým z nich nezáleží jestli CSG pluje na tichý režim nebo ne.Dá se lehce předpokládat že na dostřel svých raket se blízko CSG bude držet útočná ponorka.Při přechodu CSG na tichý režim by té ponorce podmínky pro útok jen ulehčily.
    NN,myslím že v boji (a v přesunu) by CSG využila jinou taktiku,jejich silná stránka je velké pokrytí okolí svými senzory a letouny.a velká ničivá síla,taky mohutná obrana.Jejich průzkumné a obranné systémy by byly zapnuty naplno.

  • KOLT
    10:24 04.09.2016

    A na jakou vzdálenost že jsou ty zahorizontální radary schopné rozeznat CSG od civilních lodí?

    CSG v boji sice může svítit jak vánoční stromeček (ale také nemusí), nicméně při přesunu je schopna jet pouze na pasivní režim s rádiovým klidem. Potřebná data dostává od průzkumných letounů, které opět letí v pasivu. Dnes ovšem spousta dat teče z dalších zdrojů, především přes satelity (jejich vlastní sledování, špionážní informace, pokyny z velení atd.). CSG je schopná zaujmout bojové postavení bez toho, aby spustila vlastní radary. Nedavno tu Shania dával k dobru článek o cvičení NORPAC 82, doporučuji přečíst.

  • Marthy
    10:11 04.09.2016

    Csg se dá přece sledovat pomocí zahorizontálních radarů-jediná ochrana proti tomu je ty radary zničit.Vím že nejsou zrovna přesné,ale na navedení vlastních letounů či ponorek bezpečně stačí.Krom toho pořád se podceňují pasívní radary-ty jsou velmi účinné,obrana proti nim jen jedna-nevyzařovat žádný signál,což je pro svaz CSG v reálném boji nemyslitelné.

  • KOLT
    10:06 04.09.2016

    pro Marthy: Pálit musíte s nějaké vzdálenosti, takže maximálního dostupu pravděpodobně nedocílíte. Silné EMP pak vyvolávají výbuchy mezi 30 a 50 km, takže taktickou zbraní a relativně malé síle velkého EMP nedocílíte, na to potřebujete strategickou zbraň. A její použití je průser prvního řádu, ať se na to díváte jak chcete.

    Ohledně Íránu: EMP postihuje civilní, ve většině nechráněnou techniku, úplně jinak než vojenskou, zvláště tu strategickou, jíž letadlová loď je, která je naopak chráněná velice dobře. Navíc by CSG měla čas se připravit.
    Mmchd, vážně jim hrozila Francie? Ta s nimi totiž obecně obchodovala (včetně pomoci s výstavbou civilních jaderných zařízení) i v době, kdy už to ostatní země nepovažovaly za dobrý nápad. A tuším teprve sankce OSN ji donutily toho zanechat. Ale mohu se mýlit.

  • mr_kosa
    10:02 04.09.2016

    Tak všeobecnejšie k odolnosti dnešných lodí:
    USS Thach na cvičení RIMPAC 2016 - fregata OHP z roku 1982, dostala 2 -3? Harpúny, torpédo, nejaké bomby a pár Hellfire...a trvalo jej 12 hodín kým sa potopila.
    https://www.youtube.com/watch?...

    USS Jackson sa vrátila na more po necelých 6-tich týžďnoch v suchom doku kde absolvovala dôkladné vyhodnotenie poškodenia trupu a jeho opravy. 10. júna vybuchla 4500 kg nálož vo vzdialenosti 90 metrov od lode v rámci záťažových testov.
    https://news.usni.org/2016/06/...

  • KOLT
    09:57 04.09.2016

    Ohledně vyhledávání CSG satelity, to fakt není nic jednoduchého. Vemte si, jaké musí mít optické prostředky rozlišení, aby dokázaly rozeznat vojenskou od civilní lodi, maximálně kolem 10 m/b. Takovými prostředky obecně disponují jen satelity na nízké orbitě, které mají ovšem problémy popsané skeletem. A není jich ani zdaleka tolik, aby pokryly všechny oceány. Navíc je jejich působení omezené viditelností (větší oblačnost zastíní i termální stopu lodí...).

    A nezapomeňte, že zdaleka ne všechny špionážní satelity jsou schopné tato data poskytovat online! Mnohé shazují schránky s fotografiemi, které jsou až následně na Zemi vyvolány a zpracovány. Za tu dobu je CSG na cestě domů a protivník si fotky může leda tak poslat do zahraničí do minilabu ;-)

    Sledovat kontinuálně CSG ze satelitů nedokázal ani Svaz v dobách své největší slávy. A to ani u vlastních břehů....

  • Marthy
    09:50 04.09.2016

    Charlie-těší mě že tě tady bavíme,alespoň ti víkend lépe uteče.
    Co se týká vzdušného výbuchu jz ve velké výšce,před časem jsem kdesy četl takovou Francouzskou výhružku Iránu-v době kdy si mysleli že vyvíjí jadernou zbraň.Šlo o zprávu v médiích že pokud Irán překročí určitou mez může Francie zareagovat odpálením silné termojaderné nálože vysoko nad územím Iránu-tak že by Irán nebyl zasažen žárem,radiací ani tlakovou vlnou,ale silný EMP by zničit veškerou/nebo většinu elektroniky a el zařízení.V celém Iránu.
    Opravdu nejsem takový odborník abych věděl jestli je tohle tvrzení reálné,nebo poněkud přehnané.Irán přecijen není zrovna malý stát.Ale znamená to že j výbuch ve velké výšce znásobuje účinek emp,jak tady píše kolega :)mám za to že to dobře ví i stratégové Ruska kteří plánují zničení CSG při eventuálním konfliktu.Tak co by jim bránilo odpálit několik CH-22 vysoko ve vzduchu nad CSG?Tedy pokud dostup raket Ch-22 (24km) je dostatečný pro maximální účinek emp.

  • KOLT
    09:48 04.09.2016

    Charlie, trefné jako obvykle!

    Snad jen, že při silném záření může dojít ke vzniku izotopů prvků, ze kterých je loď zkonstruována, které následně mohou zářit. Nicméně to ozáření by muselo být poměrně extrémní, což z dnešních JZ obecně moc nebývá (zpravidla jsou termonukleární, štěpný výbuch slouží jen k zažehnutí TN reakce). A dosti klesá se vzdáleností výbuchu. Navíc většina letadlovky je ze železa, které má sice nestabilní izotopy, nicméně až na pár výjimek s malým poločasem rozpadu a produkující jen beta záření, které odstínit je jednoduché. A za pár sekund je po problému, protože až na 55Fe se prakticky vše rozpadne a vrátí buď do stabilních izotopů železa nebo "okolních" prvků (chrom, kobalt, mangan). Čili přesně, jak píšete, žádné velké záření lodi po výbuchu se nekoná.

    Vnitřní prostory jsou prakticky úplně chráněny proti alfa a beta, slušně i proti gama; jak moc proti neutronům, to netuším, ale mám takový dojem, že proti nim se používají nějaké polymerové nátěry (ono neutrony mohou mít víc "podob" a proti každé se používá něco jiného; nicméně už samotná voda je dobrý stínič neutronů). Dekontaminace povrchů je pak standardní proces už po desetiletí.

  • skelet
    09:45 04.09.2016

    yggdrasil: nejde o to skrýt flotilu v místě působení, ale během přesunu na toto místo. Tak, aby protivník byl schopen co nejmenších protiopatření.
    Ono ani tím hledáním s pomocí satelitu nebude tak jednoduché. Prvně je zapotřebí znát přesnou lokaci. Jenže je známá i přesná lokace satelitu.. takže stačí počkat , až proletí a pak plnou parou vpřed. Pak se objeví několikatihodinové okno, než se objeví satelit, pak nějaký čas, než to zjistí analytici atd. Pak je zde vydedukování, kudy asi CSG mohla plout, přeprogramování satelitu, změna jeho trajektorie apod. Najednou má CSG na únik čas více jak dva oblety satelitu kolem Zeměgule.

  • Charlie
    08:56 04.09.2016

    Mně teda baví, jak lidi, kteří nemaj ani elementární znalosti problematiky tady produkují svoje "myslím že určitě" elaboráty.

    Kupříkladu Marthy - jeho pasáž o "určitě zářící" lodi po blízkém výbuchu JZ by byl celkem ftipnej, kdyby teda nebyl uplně mimo. Ono totiž "záření" je buďto energie (která buďto hmotou pronikne, nebo se po dopadu změní na jinou energii, většinou teplo) nebo proud částic, které jsou pohlceny.

    To co po výbuchu atomovky "září" v místě exploze po dlouhou dobu není "naakumulované záření", ale produkty atomového štěpení s dlouhým poločasem rozpadu, které zůstávají v prostředí a škodí (kupříkladu jód, to je prevít, ten vám rozbil štítnou žlázu).

    Další věc - malej EMP sice způsobuje každej výbuch atonovky, ale na pořádnej výkon potřebujete výbuch ve velkých výškách (desítky kilometrů) aby gamma paprsky spolu s magnetickým polem země vygenerovaly silnej EMP.

    Pokud jde o dekontaminaci plavidel - to ste nikdy neviděli lodě se zapnutýma spriklerama? https://youtu.be/p-kGeePs8pw?t...

    yggdrasil: s tímhle geniálním nápadem na zjišťování CSG byste se měl okamžitě vypravit do Moskvy, nebo radši možná ne, protože zapomínáte na jednu elemntární věc, a tou je přirozené radiační pozadí, které vám těch pár částic, co možná z reaktoru zdrhnou, spolehlivě zastíní. A věřte, že stíněný ty reaktory sjou dobře, ono si jaksi nemůžete dovolit, aby vám posádka chcípala na následky dlouhodobý expozice vysokoenergetickým zářením.

    Upřímně bych některým přispěvatelům tady doporučil méně plkání v diskuzích a více návštěc nějaké knihovny se slušně vybavenou sekcí "Militaria."

  • yggdrasil
    01:56 04.09.2016

    Tiez je dost pravdepodobne, ze jadrovy reaktor LL nedokaze odtienit vzdy 100% vsetkych vysokoenergetickych castic a niektore vyletia von. Tie potom predstavuju jasny zaznam na gamadetektoroch ruskych/ Cinskych druzic. Da sa sice urobit falosny zdroj na inej lodi, ale to nijako neznizi detekciu ssamotnej LL.

    Staci niekolko prskaviek za den a 2-3 druzice na vyssej orbite na pokrytie celej Zeme onilne.

  • yggdrasil
    01:20 04.09.2016

    Mna zaujala predstava, ze CSG je na sirom oceane tazko zistitelna. To niekedy asi ano, ale ak chce CSG projektovat moc, musi sa priblizit k svojim cielom na operacny dosah svojich prieskumnych a utocnych strojov z air wing. Skryvanie na mori je fajn, ale nie je tam proti komu projektovat silu. Ak sa priblizi k pobreziu, alebo inej lodi, radary Ruska/Ciny budu o CSG dobre vediet. Bojova hodnota pocas nizkej zistitelnosti je tak velmi nizka, resp. nulova.

    Utocnych strojov ma dnes CSG tak 44 kusov, ale kym vsetky vzlietnu, prve budu mat polporazdne nadrze a budu sa promenadovat desiatky minut na radaroch protivnika. Preto realne rychly utok dokaze vykonat tak polovica z nich. Moze potom taky S-300/400 znicit 20 strojov protivnika? Kedze je to vrcholovy AA system, tak asi ano. Obrana bude palit na hornety a ich strely vsetkym, co ma a proti lodiam CSG vyletia vsetky existujuce strely a stihace, ktore Rusko/Cina ma. Tu uz ziadne skryvanie nie je mozne. CSG sa nevynori a nezautoci kilometer od brehu na Kryme.

  • KOLT
    23:54 03.09.2016

    Nějaký jaderný spad je vždycky, otázkou je kolik. Obecně výbuchy ve vzduchu jej logicky produkují méně.

    Upřímně, zranitelnost strategických vojenských systémů vůči EMP je strategické tajemství, takže asi nemá smysl o něm diskutovat jinak než v akademické rovině. Ledasco lze ochránit poměrně velmi slušně a jednoduše, něco v principu prakticky ne. Do jaké míry by byla LL schopná působit třeba bez antén je otázka, ale nějaká řešení asi budou. Efektivita samozřejmě poklesne.

    Mně by docela zajímalo, jak odolné jsou můstky vůči tlakové vlně. Aby to nebyl větší problém než nějaká radioaktivita...

  • KOLT
    23:49 03.09.2016

    Marthy, nic proti, ale tušíte něco o radiaci? Obávám se, že moc ne :-( Železo samo o sobě může být radioaktivní, nicméně není "jednoduché" ho k tomu donutit, neb železo je nejstabilnější prvek. Většina jeho izotopů má poločas rozpadu v řádech sekund a menších. Především pak produkují beta záření, které odstíníte alobalem na chleba ;-) Jasně, že v oceli jsou ještě jiné prvky (C, Cr, V...), které už umí být radioaktivní více, ale pochybuji, že by loď zářila jako vánoční stromeček, jak je naznačováno.

    Jak jsem psal, většina moderní těžké vojenské techniky je proti radioaktivitě poměrně odolná, větrací systémy si umí poradit s radioaktivními prvky atd. Loď by tedy asi byla radioaktivitou poškozená, ale samotná tlaková vlna a EMP (ten hlavně) by pro ni byly větším rizikem. Jak by to bylo s následnou prací na palubě si netroufnu odhadnout. Na druhou stranu, mám-li si vybrat mezi jistou smrtí v podobně "doražení" následující vlnou střel a možnou smrtí z ozáření, je asi jasné, co si většina lidí vybere. Ostatně něco podobného se řešilo už při diskusích o použití neutronové bomby.

    Stále se ovšem točíme kolem použití JZ, kterému ovšem osobně moc nevěřím v případě nějakého proxy konfliktu (a skutečně doufám, že se nemýlím!!!). Pokud by došlo k intenzivnímu střetnutí Ruska a USA jakožto supervelmocí v jaderných zbraních, je použití JZ někde uprostřed oceánu tím posledním, co nás má trápit :-/

  • Marthy
    23:31 03.09.2016

    Pepek.já přece psal že by LL nebyla blízkým výbuchem potopena,ale vyřazena z boje.Stačí když bude mít vyřazeny klíčové systémy,a je to její konec.Její moderní,vyspělá,ale taky složitá a zranitelná elektronika je její velká výhoda-a taky achilova pata.Bez nich a bez možností použití letadel ji mohou námořníci rovnou opustit-tedy ti co by po výbuchu ještě žily.
    Jinak neslyšel jsem o jaderném spadu na moři,no můžu se plést.

  • Pepek
    22:59 03.09.2016

    Marthy:
    Co já vím, tak válečné lodě jsou stavěny na boj ve válce po použití jaderných zbraní a jsou schopné proplouvat i radiací zasaženou oblastí. Taky mají na vnejším plášti systém, který je omeje od jaderného spadu! A podle toho, co zkoušeli Američané po druhé světové s loděmi poražených nepřátel, tak potopit loď atomovkou, kromě přímého zásahu, taky není něják lehké. Takové Nagato přežilo výbuch atomovky ve vzálenosti 1500m a nebyla jím vážně poškozena. Sice dnešní lodě nejsou jako ty bitevní z WW2, ale i tak.

  • Marthy
    22:35 03.09.2016

    Při výbuchu atomovky dojde k prudkému záření-materiál který je blízko výbuchu a je velmi silně ozářen bude sám radioaktivní-třeba hlína pod výbuchem,tlakový vlna ji rozmetá na prach a vrhne do vzduchu,později spadne na zem jako radioaktivní spad.
    Samotnou loď sice tlaková vlna výbuchu nerozmetá na prach,přesto bude zasažena velmi silnou radiací,jako ta eventuální zem,a sama bude radioaktivní-přímo ta ocel.
    Stejně tak lidé zasaženi velkou (smrtelnou)dávkou pronikavého záření budou sami radioaktivní,proto si nedělejte nějaké iluze že by se v případě použití jz někdo staral o silně zasažené osoby jako to bylo ve filmu "den poté"...kdepak,lékaři a sestry by ošetřování silně ozářených osob sami zaplatily životem.

  • KOLT
    22:04 03.09.2016

    pro Marthy: V případě vyhlášení války by možná taktickou JZ risknuli (ačkoliv o tom nejsem moc přesvědčen), jenže k tomu s velkou pravděpodobností nedojde. Střet Ruska a USA, pokud k němu dojde, bude téměř jistě na úrovni proxy konfliktu. A v takovém případě by pro Rusko bylo použití jakékoliv JZ prakticky konečná ve vztahu k okolnímu světu – nikdo krom Kima by jim nepodal ani ruku. Pochybuji, že by do takového rizika třeba kvůli Asadovi šli.

    Ohledně záření celé lodi – podle čeho tak usuzujete? Respektive, co konkrétně by mělo zářit?

  • flanker.jirka
    21:43 03.09.2016

    Liberal shark: a samozřejmě blokáda Jugoslávie, to také nebyla operace OSN.

  • flanker.jirka
    21:42 03.09.2016

    liberál shark: ono to bude hodně o tom na kolik jim kdo uvěří to, že jsou to skutečně "darebácké" státy. Stále tu bude platit právo silnějšího, jinak by nebylo třeba takových investic do letadlovek. Blokády tu proběhly minimálně v případě Vietnamu, Panamy, Kuby, oblasti Perského zálivu. Mimo blokád došlo i k výhrůžkám atomovými zbraněmi.

  • Marthy
    21:05 03.09.2016

    Strategist-vidím to jinak,je něco jiného použít atomovku na vojenské lodě 1000 km od pobřeží-zasáhneš jen vojenský cíl a zabiješ vojáky,než vypálit atomovku na přístav a zabít 100 000 civilistů...proto si myslím že v případě že by začal mezi USA a Ruskem konvenční válka tak by Rusko použití jz na moři risklo-na moři má USnavy příliš velkou převahu na to aby Rusko zkoušelo otevřený boj bez pomoci jz.
    Mám za to že ponorky určené k ničení CSG mají permanentně na svých raketách jaderné hlavice.Však ty ponorky by byly daleko na moři a nemyslím si že by měli čas na výměnu hlavic podle situace..vlastně to snad v ponorce ani nejde.Vsadím se že mají doktrínu-když nepřítel pošle své CSG k našim břehům a vyhlásí válku (nebo bude jasné že už je),napadneme je pomocí jaderných zbraní.Bez nich by je jen velmi těžko odrazily...

  • Strategist
    20:51 03.09.2016

    Marthy: Ono je problém, že žádná loď by nepřežila zásah v blízkosti atomovky, od torpédoborců po battleship. Takže v porovnání s ostatníma je na tom nejlíp. Taky útok jadernou zbraní byť taktickou, dává majiteli LL oprávnění použít vlastní taktickou JZ na lodě/přístavy nepřítele.

    Je škoda, že každá diskuze o LL skončí u jediného použití JZ.

  • Marthy
    18:47 03.09.2016

    Hádám že kdyby cca 5 KM od letadlové lodě explodovala hlavice střely Ch-22 (350kt tnt) tak je LL na dlouho vyřazena z boje.Loď by sice neztratila plavbyschopnost,ale byla by těžce poškozena.Všichni lidé na palubě by byly spálení a smeteni do moře,nástavby by byly těžce poškozeny,anténní systémy,rozvody energie a jiné zařízení zničeno.Zařízení pro start a přistání letounů-zničeno.Komunikace,navádění atd kaput,letouny které by byly ve vzduchu by se neměli kam vrátit.
    Dekontaminace LL by nebyla při tak blízkém výbuchu vlastně možná-ta loď by nebyla kontaminována rad spadem,nýbrž by sama "zářila",na tohle neplatí chemický postřik a spláchnout.
    Ale myslím že silný výbuch atomovky by LL vyřadil i s větší vzdálenosti,řádově desítky kilometrů,díky emp.Proti tomu se sice dá elektronika ochránit,ale jen velmi obtížně a nikdy ne 100%.Např.veškerá elektronika(všechno,i kabely)by museli být uzavřené ve ferritovém obalu-uzavřeném.Pokud by nějaká část el.zařízení v okamžiku exploze byla vně krytu-anténa vysílačky,radaru,navigace,dráty,cokoliv.celé el zařízení ke kterému by ta součást patřila je beznadějně zničeno,kryt nekryt...

  • KOLT
    16:19 03.09.2016

    pro crusader: Nejsem odborník na necky, ale dost bych se divil, kdyby minimálně personál ukrytý v lodi, nebyl chráněný před působením ZHN, včetně atomových. Tuhle schopnost má snad každá těžší vojenská technika.

    Netuším ovšem, jak by to bylo s případnou následující dekontaminací. Je docela dobře možné, že mají vypracované postupy, jak palubu poměrně rychle dekontaminovat. Ale stroje a personál pobývající na palubě ve chvíli výbuchu JZ někde poblíž by byli bez debat v kytkách (vlastně v chaluhách). Letadla někde dál ve vzduchu a v hangárech by to přežila, ve druhém případě samozřejmě jen pokud by nebyla poškozena konstrukce samotné lodi.

  • crusader
    14:11 03.09.2016

    KOLT
    "Je jasné, že letadlovka by pak měla problém s provozem letadel (pokud by jí vůbec nějaká zbyla...)."
    Pokud nebude letadlovka schopná používat svoje letadla, je jen plujícím kusem oceli na hladině oceánu.
    Podobný problém měli od roku 1944 Japonci, když neměli pro svoje zbývající letadlovky letadla a hlavně vycvičené posádky. U Filipín je pak mohli použít jen jako návnadu na odlákání US Navy

    Navíc jsem nemyslel radioaktivní spad ale přímo výbuch jaderné hlavice nad CSG. Má posádka vůbec šanci přežít a dál fungovat (předpoklad, že lodě nebudou potopené)?

  • KOLT
    13:40 03.09.2016

    Utajit přesuny CSG není tak těžké, jak se může zdát. Průzkumné satelity v tomto ohledu často moc nepomohou (z více důvodů). Zásadní pro utajení je nepustit informaci protivníkovi :-) Klasická špionáž je v tomto ohledu nebezpečnější než satelity, jak psal Irving.

    Vojenské lodě jsou poměrně dobře chráněné jak proti EMG, tak proti působení radioktivního spadu, včetně jeho působení na posádky. Je jasné, že letadlovka by pak měla problém s provozem letadel (pokud by jí vůbec nějaká zbyla...).

    Letadlovky bez debaty slouží k projekci síly a zájmů USA. A nejzásadnějším zájmem Států jsou pochopitelně volné obchodní trasy ;-) Nejde jen o boj proti pirátům (i k těm jsou používané). Jde i o pacifikaci různých "zlobivých" států, jako byl svého času Írán a jednou jím může být klidně Turecko. Díky USN, hlavně díky jejím CSG, si naprostá většina států hodně dobře rozmyslí, než se pustí do blokády obchodní trasy, zda nemá v arsenálu snadnější způsob sebevraždy...

  • liberal shark
    11:27 03.09.2016

    to flanker.jirka
    Pokud vím, tak US NAVY žádnou blokádu po WW2 nerealizovala. Určitě ne mimo operace OSN. Co se pirátů a darebáckých států týče, tak mají motiv i prostředky zablokovat klíčové obchodní trasy. Například kolem Afriky nebo v Jihovýchodní Asii. A USA jako "obchodující stát" má enormní zájem udržet cesty volné a bezpečné.

  • liberal shark
    11:27 03.09.2016

    to flanker.jirka
    Pokud vím, tak US NAVY žádnou blokádu po WW2 nerealizovala. Určitě ne mimo operace OSN. Co se pirátů a darebáckých států týče, tak mají motiv i prostředky zablokovat klíčové obchodní trasy. Například kolem Afriky nebo v Jihovýchodní Asii. A USA jako "obchodující stát" má enormní zájem udržet cesty volné a bezpečné.

  • flanker.jirka
    10:49 03.09.2016

    liberal shark: z kolika procent nebo spíše promilí je činnost těchto svazů zapojena do hlídání námořních cest, obávám se, že z mnohem více procent tu najdeme námořní blokády z politicko-ekonomických pohnutků.
    Zkuste se podívat na operaci Atalanta, je to operace EU na hlídání námořních cest okolo Somálska, najdete tam nějakou letadlovou loď?
    http://eunavfor.eu/mission/...

    irving: co by letadlové lodě dělaly v severním ledovém oceánu? Pomáhali by sibiřským innuitským bojovníkům za svobodu v získání nezávilosti na Rusku?
    ad bod 2. Jak by se dala obejít předpokládaná dráha satelitu loďmi, které plují rychlostí jen okolo 50 km/h a nemají se na volném moři kde schovat?
    ad bod 3. I když se vám podaří oklamat někoho falešným rádiovým provozem, pořád to neschová CSG. To by se musel zastavit provoz na všech lodích svazu, včetně vypnutí všech systémů EW a systémů průzkumu pro jejich vlastní PVO. Podstoupí toto riziko?

  • crusader
    10:13 03.09.2016

    liberal shark
    Na boj proti pirátům nebo kanibalům nejsou potřeba svazy letadlových lodí :-)

    Irving
    A jsou vůbec americké letadlové lodě schopné operací v Severním ledovém oceánu? Že se tam příliš nevyskytují.

    A ještě jeden dotaz, řeší se tu úder jadernými zbraněmi na CSG, jestli by došlo k potopení letadlové lodě či nikoli.
    A co posádky lodí, v jakém by asi byly stavu po úderu raketami s jadernou hlavici?
    Jak moc je řešena ochrana CSG proti účinkům jaderných zbraní?

  • Marthy
    07:42 03.09.2016

    Irving-zjišťoval jsem si přesnost pasívních radarů na netu,na wiki,technetu a jinde,jeho přesnost je minimálně stejná,spíš vyšší než přesnost aktivních radarů.
    Jinak při použití atomových hlavic by nemusela střela explodovat do několika stovek metrů,přece stačí vyřadit elektroniku LL a jejího doprovodu,na to stačí zásah nevím,řádově kilometry,možná desítky kilometrů od cíle.Potom už by CSG snadno dorazila další vlna letadel,ponorka či dokonce hladinové lodě...

  • liberal shark
    06:47 03.09.2016

    To je článek jak z Rudého práva :-(. Tady přeci nejde o nějaké vnucování amerického pohledu na svět a šíření americké vůle. Tady jde především o udržování volných námořních obchodních cest, po kterých jde drtivá většina světové obchodní výměny. Pokud by je mohl kdejaký kanibal a pirát mohl svévolně ohrožovat, tak jde světová ekonomika k čertu. A na takovou Čínu nebo Japonsko, kterým došla ropa, by nebyl pěkný pohled :-(.

  • Irving
    23:50 02.09.2016

    A jinak ty scenare jak by USA zautocily na Rusko jenom pomoci letadlovych lodi je samozrejme nesmysl. I kdyby nakrasne doslo k ciste konvencni valce mezi USA a Ruskem, tak by samozrejme USA vedly i pozemni (proti?)ofenzivu z Evropy. CSG by pak byly pouzity k vazani sil na Sibiri a v Severnim ledovem oceanu - tedy k tomu, ceho nebyl schopen wehrmacht a co (mimo jine) prohralo Nemecku valku.

  • Irving
    23:43 02.09.2016

    Diskuze s CSG se tu vzdycky zvrhne do stejne roviny - jak moc je tezke ji najit/znicit. Takze abych to shrnul:
    1. letadla - nejlepsi prostredek k nalezeni CSG, dokaze ji najit a presne identifikovat i na dlouhe vzdalenosti, ovsem hodne snadno odhalitelny a znicitelny, proti letadlum a protileteckym systemum CSG prakticky bezbranne.
    2. satelity - presne, tezko znicitelne, ale taky s velmi nizkou frekvenci pruletu, velmi drahe, pouze velmi obtizne manevrovatelne a se znamymi obeznymi drahami, tedy celkem jednoduse obejitelne. Ty fotograficke navic velmi zavisle na oblacnosti a pocasi.
    3. pasivni sledovani EM vyzarovani - da se delat z bezpecne vzdalenosti, obtizne odhalitelne, ale velmi lehko oblafnutelne - myslim, ze nasimulovat radiovy a radarovy provoz CSG treba pomoci sesti, sedmi krizniku a nekolika letadel by nemuselo byt zas tak tezke. A vzhledem k sile US NAVY by takovych simulovanach svazu mohli vytvorit nekolik, a k tomu jeste tech deset opravdovych... Navic je tu otazka presnosti, verim, ze se timhle zpusobem da zjistit, kde zhruba se CSG nachazi, ale k vyrazeni letadlove lodi se i pri pouziti atomovych zbrani potrebujete trefit s presnosti na nekolik malo set metru, coz uz asi bude dost orisek.
    4. ponorky - obtizne odhalitelne, presne, ale potrebuji se dostat velmi blizko aby byly schopne presne identifikace, navic pri odhaleni se stavaji velmi zranitelnymi.
    5. spionaz - zde velmi malo diskutovana moznost, ale paradoxne nejpresnejsi a nejlevnejsi - staci mit agenta na spravnych mistech a dostanete se k velmi presnym informacim i v realnem case.

  • flanker.jirka
    19:22 02.09.2016

    Zajímavé informace o tom jak kde koho přesvědčit o demokracii.

    Do necek moc nevidím, ale soudil bych, že sledovat jednotlivé flotily nebo svazy námořních plavidel by mělo jít v klidu i z kosmu. Jednak se ví, že občas někde kotví, přístavy a základny si asi fotí z vesmíru všichni vzájemně, pak už jen stačí ten svaz mít například jednou za 12 hodin na snímku, přece jen se celá flotila ve výsledku moc rychle nepohybuje, tak že by se mohlo pravidelné snímkování vyplatit. Bude jen záležet na tom kdo má kolik družic a jak často dokáží tu kterou oblast prohlédnout. Sice je možné průlety satelitu předpovídat, ale dokonce ani americké technologie na tom nebudou tak dobře, že by se na pár minut flotila ponořila a vynořila. :-D

  • jobr23
    18:12 02.09.2016

    Dobrý článek s trefným názvem. USA nemusí mít vždy všeho dostatek na zahájení ozbrojeného konfliktu, nebo té války. Stačí mít dobře vyvinuté a vyzkoušené zbraňové systémy včetně jejich vývoje. A potom připravené prostředí, kde se to bude vyrábět. Jak je známo, tak už to velmi dobře fungovalo v té poslední válce.Stačili nejen zásobovat, vyzbrojovat a živit svou armádu, ale také hlavně spojence v západní Evropě, kde zejména Anglie by byla bez USA úplně mimo. Jak sami přiznávají. A o SSSR je zbytečné psát, protože to během války přiznal i sám Stalin. Jinak jak se zde v mnohém píše, tak řada zbraňových systémů tak rychle zastarává, že je pro každý stát značně neekonomické hromadit toto do zásob a natož to potom s vysokými ekonomickými náklady udržovat. Viz třeba u nás L-159 Alca.

  • Robaizz
    18:01 02.09.2016

    Strategist: dle mého právě naopak. US i jejich spojenci (Turecko, SA, Katar.... ) by invazi do Sýrie provedli velice rádi, ovšem riskovali by přímý střet s Ruskem a Iránem a dost možná i následný celosvětový konflikt. To si nemohou dovolit v případě, kdy by byli bez diskuse zcela jasní agresoři. Sice si pomocí médií dokáží obkecat ledacos, ale přímý útok na ruské síly, které jako jediné v Sýrii působí legálně, by jim u zbytku světa neprošel....

  • Dundee
    15:53 02.09.2016

    palo satko:

    Možná Rusi něco nabídli.

  • palo satko
    15:43 02.09.2016

    Strategist, opisal ste to ako pribeh so štastnym koncom, ale ako to v Syrii skonči ešte nevieme. Vaš názor, že Rusi sa prihovorili za svojho spojenca a všetko štastne dopadlo je temer neuveritelny. Len tak uvažujem, nemali americki spojenci Katar, Saudi, Turecko a samotni Američania naozaj obrovsky zaujem Asada odstranit? To stači ked sa Rusi "primluvia" a strategicke zaujmi USA a väčšiny režimov na Blizkom vychode idu do koša? Asi nie, že. Pravdepodobne bola situacia a jej riešenie zložitejšie. Takže nastavaju nove situacie, ked vam ani desat lietadlovych lodi nepomože a Syria bola jednou z nich.

  • Strategist
    15:10 02.09.2016

    palo satko: jste mimo jestli si myslíte, že by sýrie odolola útoku USA, Izraele a Turecka. Ono šlo spíš o to, že zrovna se stáhli z Iráku a do další války se jim moc nechtělo, né, že by ho nedostali. To, že nedostali Husajna pomocí bomb není tak překvapivé prostě měli špatné informace nebo změnil pozici. Přesné bomby jsou fajn, ale když bude o 2 baráky vedle tak mu ta bomba nic neudělá a možná to se i stalo. Zjednodušně kdyby poslali 6 B 52 co by pokropili několik míst a jejich okolí tak by ho možná dostali, ale to zase máte civilní ztráty atd. Navíc ono taky šlo o to, že Rusko se za Asada přimluvilo a USA a Rusko se dohodli, USA nezaútočí a Asad vydá chemické zbraně. A všichni dostali, co chtěli, rusové mají základny, Asad žije, spravedlnost vykonána-chemické zbraně zlikvidovány, USA nemusí do další války, co by je stála miliardy a životy jejich vojáků. Ono některé věci se dají řešit domluvou některé ne, Rusko udělalo něco co chtělo USA a naopak a oboum to vyhovovalo.

  • skelet
    14:09 02.09.2016

    zpravodajskými informacemi byl vybavena například i Argentýna, a co jí to bylo platné.. v Sýrii nešlo ani tak o zpravodajské informace pro Assada, ale PŘÍMOU vojenskou přítomnost vojsk RF. Sumasumárum politický zájem v dané oblasti byl menší, než politické riziko vyhrocení situace.

  • palo satko
    14:01 02.09.2016

    Clanek
    "Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo? Podle me zatim vubec. Rusko/Cina nema dost modernich zbrani pro sebe, tim spis je nemaji na export do tech potencialne spornych oblasti."

    Skuste si spomenut na Baššára Asada a odhodlanie Američanov ho zničit za použitia leteckych uderov. Nakoniec od toho upustili a to mali v oblasti nielen lietadlove lode ale aj spojenecky Izrael a Turecko. Nemusite hned potopit lietadlovu lod, aby bola pre presadenie sily a zaujmov nepoužitelna. Američanom bolo jasne, že pre ruske varovanie, Asad bude vediet o každej vypalenej križujucej strele a nikdy ho nedostanu (nakoniec nedostali leteckym uderom ani irackeho Hussaina a ani Usamu bin Ladina) . No a americky domaci odpor voči nasadeniu pozemnych sil prakticky vylučil ist si ho "vyzdvihnut" po zemi. Takže ake udržanie si schopnosti v potencionalne spornych oblastiach?

  • Clanek
    12:55 02.09.2016

    V case kdy ma kazda velmoc tisice ICBM tu nejsou CSG na to aby porazili Rusko nebo Cinu, nebo proti nim vedli prime akce. Vedi to v Cine, vedi to v Rusku a vedi to i v USA. Je to ciste o tom byt si schopen silou urvat nejvetsi kus svetoveho piskoviste. To dost dobre bez letadlove lodi proste nejde, UK by treba uz dnes bylo bez Falkland....
    Mit pak vymyslenou protizbran je dle me o tom aby si i USA uvedomilo, ze nemuze beztrestne vsechno. Je cast piskoviste kde neni dovoleno druhe strane nic: USA by neproslo napadnout Sev. Koreu, Rusku by neproslo napadnuti Polska, Cine by neprosel utok na Japonsko. Ale jsou i oblasti kde je hrani dovolene (Gruzie Rusku, Irak USA, Jihocinske more Cine atd.) a kdo chce z tehle casti piskoviste nejvetsi kus potrebuje bud pristup po sousi (tu ma nejvetsi vyhodu Rusko), nebo CSG.

    Divat se na ztratu schopnosti CSG, treba v boji proti ponorkam, to je pro USA pruser ne vztahu k Rusku/Cine primo, jak jsem psal ti to stejne nikdy nezmacknou a USA samotne vi kde ma hranice, ale ve vztahu ke "koloniim". Kdyby si snad USA delali zalusk na export demokracie nekam kam by chtel "exportovat" i Rus a kam by byl Rus schopen dodat moderni ponorky, ktere by byli pro CSG problem, tak by pro USA byl takovy "dalsi Irak" zase o neco slozitejsi a o to jde Rusku/Cine a o to tohle nedopustit jde zase USA.

    Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo? Podle me zatim vubec. Rusko/Cina nema dost modernich zbrani pro sebe, tim spis je nemaji na export do tech potencialne spornych oblasti.

  • Marthy
    12:29 02.09.2016

    Palo satko-tyky je možný jiný scénář,jak by se při konfliktu velmocí dalo vyhnout nasazení strategických zbraní.
    Třeba při vyhrocení konfliktu v Sýrii nebo jinde by se střetli lokální síly Ruska proti USA,ti by poslali své CSG k pobřeží Ruska na zastrašení,případně přímo do boje,Rusko by se mohlo pokusit ty svazy letadlovek zničit,klidně pomocí atomovek-na moři nezasáhneš civilisty a nezamoříš obyvatelné území,tedy ne tak moc...
    Pokud by se jim to podařilo a poslali by ke dnu US letadlovky,stále by si další pokračování války,které by vedlo k tomu že se oba protivníci zcela zničí mohli rozmyslet.
    Asi proto taky věnují v Rusku tolik pozornosti zbraním proti CSG.

  • skelet
    11:49 02.09.2016

    tady se zase přemýšlí stylnem zapnuto/vypnuto. Jako u každého systému záleží na způsobu nasazení.
    Nasazení ve velkém konfliktu v Evropě a severní Africe prakticky nemá žádný význam. Jjeich bojová síla bude naopak narůstat v místech s malým počtem vojenských základen a v místech, kde jsou velké vzdálenosti mezi jednotlivými bojišti (Afrika, Pacifik). Zde se stanou a vlastně už jsou významnou projekcí vojenské moci daného státu. Budou také významnou silou v přetnutí zásobovacích tras protivníka.
    Je rovněž chybou si myslet, že CSG svůj přesun neutají. CSG nikdy nemusí svítit jako majáček. Může zapnout jen systémy nezbytně nutné pro své fungování. Pak si protivník nikdy nebude jist, jestli se mu tam pohybuje CSG nebo osamělý torpédoborec. A pak bude muset vyslat další průzkumné systémy, kterých stejně nebude mít mnoho a na typickém bojistí CSG je bude potřebovat takřka všude, neb budou muset nahánět ponorky a jiné plavidla.
    Proto CSG je, byla a bude významnou hrozbou ve vojenských plánech soupeřící strany.

  • palo satko
    11:26 02.09.2016

    Lietadlove lode môžu byt strašiakom pre rozvojovy svet, ale nie pre Čínu alebo Rusko. Je podla mna naivne, že by Čína a Rusko viedli s USA nejaku konvenčnu opotrebovaciu vojnu. Rusi a Čínania ako slabší nesmu prehrat a tak akekolvek napadnutie zo strany USA vyhodnotia ako dovod použit atomovej zbrane. Myslim, že odpoved bude daleko učinnejšia, než sa pomocou Kalibru snažit trafit lietadlovu lod. vhodne medializovana a nad severnym polom odpalena atomova hlavica, presvedči všetkych v Amerike, že použitie termonuklearnych zbrani je realita a ten Task Force ktorý sa znaži zautočit na Murmansk je lepšie zavolat domov.
    To nebude hra ako na pc: ja pošlem dve lodičky- ty pošleš tri rakety.ja pridam tri lodičky a ty pošleš päť rakiet. Ani Rusi a ani Činania nebudu bojovat tak, ako si to Američania predstavuju. Pojdu tvrdo po životoch Američanov priamo v USA, lebo to je absolutna istota, že USA nebudu bojovat za presadenie svojich zaujmov niekde na opačnej strane zemegule, a je jedno či USA maju tri alebo tridsat lietadlovych lodi.

  • Marthy
    11:17 02.09.2016

    Charlie-svaz CSG bude mít i na přesunech vždy zaplé radary a jiné sledovací senzory,budou chtít mít co nejlepší přehled v jejich okolí na co největší vzdálenost.Hlídkové letouny budou mít taky ve vzduchu pořád,aby mohli včas varovat civilní lodě aby změnily kurs,případně by kurs změnily sami.Kdyby pluly naslepo mohli by se dokonce v noci srazit s jinou lodí,nebo třeba s ledovcem :D
    Ale vážně,při plavbě naslepo by pro ně mohla dopadnou katastrofálně setkání i s jediným raketovým torpédoborcem či fregatou,který by byl naveden na CSG "bonzujícími"civilními loďěmi.To by se Rusáci pořádně nasmály,kdyby zjistily že svaz CSG pluje s vypnutými radary a bez leteckých hlídek.
    Síla CSG není v jeho nenápadnosti,nejsou určeny ke skrytým průnikům k nepřátelským silám,na to jsou ponorky,případně korvety či rychlé raketové čluny.Síla CSG je v jejich senzorech,letounů,protivzdušné výzbroji,raketové výzbroji,prostředků reb a aktivního protiponorkového průzkumu/boje.

  • alea206
    09:17 02.09.2016

    Pojďme se někdo vsadit za jak dlouho se to tady zvrhne v argumentaci:
    "USA jsou zasraný imperialisti a proto musej prohrát" a "Rusko sou neschopný alkoholici a proto musej prohrát" :-)

  • alea206
    09:14 02.09.2016

    Zdá se mi to, nebo je poslední dobou v módě tvrdit že letadlové lodě USA jsou k ničemu? A celkově letadlové lodě že jsou přežitek?

    Přijde mi že spoustu lidí omezuje pohled na:
    Existuje technologie která může zničit LL a je v oblasti umístěná -> tudíž letadlovka je tam k ničemu.
    Kolegové diskutéři konflikty velké intenzity (v jiných by se na LL neútočilo) jsou o souhře celé armády ne o "konfliktu dvou technologií" takže je potřeba brát v potaz i vliv dalších složek armády. Ty AA systémy taky nejsou nesmrtelné a máme speciální jednotky, strategické bombardéry, tomahawky, atp.

    Nechci ani nadržovat USA ani hanět Rusko / Čínu jen mi přijde, že je potřeba se na daný problém dívat komplexněji.

  • Charlie
    08:42 02.09.2016

    Marthy: ona na přesunu ta CSG, zejména v případě, kdy je reálně možno očekávat válečný konflikt, opravdu může držet rádiový klid.

    Předně - chcete utajit do poslední chvíle její pohyby nikoliv jen kvůli možnosti jejího napadení, ale zároveň nechcete poskytnout příliš času obraně nepřítele na případné odražení útoku jí podporovaných sil (třeba nějaké mariňácké task force, která má podniknout vylodění), proto můžete držet aktivní prostředky vypnuté a spoléhat se na "pasivku" - viz třebas japonský svaz při plavbě k Havaji.

    Pro komunikaci mezi loděmi můžete používat vlajkové signály (ty se stále používají i v civilu), světelné signály, rádio můžete používat směrové... Jako krytí svazu a dálkový průzkum můžete použít ponorky nebo pozemní letouny, stejně tak můžete svazu posílat data ze satelitů, aniž by ten musel něco vysílat. Jde o priority, chcete spíše utajený přesun, nebo spíše maximální možné situační povědomí?

    Jistě, jakmile se svaz přiblíží do oblasti, kde leze očekávat úder nepřítele (lodě, bombardéry s protilodními ŘS), bude muset jeho aktivita vzrůst, budou startovat Hawkeye a Barcapy, roszvítí se radary, ale to je prostě daň za vedení bojové činnosti.

  • Superme
    08:23 02.09.2016

    Podle mého názoru se z nějakého důvodu zapomíná na Indii. Ti mají INS Vikramaditya (od Rusů), INS Vikrant (vlastní výroby) + staví INS Vishal. Probíhá tam výběrové řízení na velkou letadlovku a zatím to vypadá, že vyhraje ruský projekt Štorm.

  • Marthy
    07:46 02.09.2016

    Tak odhalit přibližující se svaz CSG až takový problém nebude,teda pro Rusko,nebo Čínu.Je to přecijen velká skupina lodí.Přes to že tvrdí že v případě války by plula v režimu utajení,s minimem vyzařování em emisí,realita je poněkud jiná.Ty lodě by měli určitě nepřetržitě zapnuté radary-velice výkonné lodní radary,nemohli by spoléhat že vše odhalí a vyřeší jejich letecké hlídky.Může se klidně stát že neodhalená ponorka vypálí na svaz své střely,s vypnutými radary je svaz bez šance.Nebo do okolí lodí proklouzne se štěstím letka útočných letadel...no prostě radary budou zaplá pořád a vyzařovat velmi silný signál.Ten zachytí průzkumné letadla s pasivním radarem (a svým vyplým)dřív než radary lodí jeho...
    Taky komunikace mezi letadly a lodí se bude muset používat,svaz může kdykoliv změnit směr či rychlost,jak je potom letouny najdou.Jindy hlídka nalezne podezřelou nákladní loď,tak bude informovat velení na letadlovce,nebo spálí víc paliva než se čekalo,bude potřebovat tanker...
    Prostě svaz CSG bude vždy vyzařovat takové množství em emisí že nalézt je nebude až tak těžké.

  • danny
    22:11 01.09.2016

    Tak jsem se chtěl rozepsat a Charlie mi to krásně vyfoukl

  • Charlie
    21:24 01.09.2016

    Zase tu někteří předvádíte úplně debilní "binární" přemýšlení - zničí/nezničí CSG, jenže v reálném světě to není binární.

    Jak už tu psal Jecchus, ani Rusko, ani čína, ani nikdo jiný v současné době nechce být soupeřem pro USN CSG "jeden na jednoho". I v dobách své největší slávy se VMF SSSR snažila spíše o asymetrický přístup k boji s CSG (protilodní střely velmi dlouhého doletu s velkou rychlostí, osazené prakticky na všem co plave), tím spíš teď, v době kdy mají hluboko do kapsy. Čína navíc i přes svoje ambice s vlastními CV chápe, že na kombinovanou sílu US NAVY nemá a proto haraší těmi balistickými raketami. A je ÚPLNĚ lhostejné, jestli ty rakety má, nebo nemá, a jak moc jsou přesné - podstatné je, že čína jejich vlastnictví deklaruje a tím dělá americkým plánovačům těžnou hlavu - "můžeme tam naší CSG poslat, nebo ne? A jak mají silné hlavice? Nemají na těch raketách náhodou atom?".

    Každá takováhle prskavka funguje částečně jako odstrašení, stejně tak jako je odstrašující přítomnost CSG u břehů zájmové oblasti - "koukejte, máme tu skupinu lodí s víc letadlama, než na kolik se vy kdy zmůžete, a když budeme chtít, tak vás zadupem do země".

    Rakety zas fungují asi jako "moc se nám tu s tou CSG nepromenádujte, máme takový pěkný prskavky, který do těch vašich superdrahejch hraček uměj dělat velký díry".

    V reálu totiž ani Rusko, ani Čína nejspíš neuvažuje o opravdovém konfliktu s USA - ztráty na obou stranách by byly obrovské a ve finále by nevyhrál nikdo - pozice vyčerpaných mocností by milerádi přebrali jiní hráči.

  • dusan
    21:08 01.09.2016

    Sú dva pohľady na ťažké lietadlové lode zo strany flotíl silnejších štátov - jedna skupina ju má, a druhá ju chce mať. Takže tým je otázka "krízy" vyriešená ...
    Napriek spomenutým teóriám je realita úplne jasná a pripadá mi dosť komické aby sme meditovali nad tým, že Rusko, Čína či Brazília sú vlastne na hlavu padnutí a chcú lietadlové lode.. stále viac .. a väčšie ..
    S tými balistickými raketami Číny by som to tak optimisticky nevedel. Teoreticky to vyzerá super .... ale neviem o praktickej skúške, kde by balistická raketa zasiahla pohybujúce sa plavidlo. V praxi je už systém Aegis schopný zostroľovať balistické rakety s menším doletom (a nižšou rýchlosťou letu).

  • Powerslave
    20:48 01.09.2016

    Celkem souhlas.

    ***

    Tato "krize letadlových lodí" je tu již od konce druhé světové války, kdy přestaly plnit funkci masové zbraně. V současnosti jsou to jen exempláře, jejichž ztráta je během konfliktu nenahraditelná a o nějakém navyšování počtu během války nemůže být už vůbec řeč.

    Bojová užitečnost je navíc garantována jen proti zaostalejšímu protivníkovi (ve věděcko-technickém aspektu). Použitelnost proti ostatním je sporná.

    Vývoj a výrova prostředků pro likvidaci těchto exemplářů bude určitě mnohem méně nákladná než vývoj a stavba nové lodi.

    ***

    Čína v Jihočínském moři ukazuje, jak úspěšné je "šíření americké vůle" v dané oblasti.

    Není.

  • Strategist
    18:45 01.09.2016

    Marthy: s tou sýrii a iránem máte pravdu. Jediné co by teď Asad potřeboval je dostat se do konfliktu s US Navy, jeho režim by padl v řádů týdnů a mohl by mít S 400 kolik chtěl, je na ně mít taky dobře vycvičené lidi a vhodné pozice v terénu. Vzhledem k tomu, že má půlku země mimo svou kontrolu tak by to rozmístění bylo velice chabé a navíc kdyby přelil zdroje do AA obrany tak by ho rebelové převálcovali.

    Co se týče Iránu tak by to bylo horší než v Sýrii, ale úplné nic proti AA obraně Ruska nebo Číny. Ať si Iránci hlásají do nebe třeba miliónkrát, že se sami ubrání, ale kdyby bylo třeba tak USA s Izraelem tu jejich obranu prolomí. Neříkám, že by se jim povedlo ovládnout povrch, ale na útok na jaderná zařízení by to stačilo a bezletovou zónu by zvládli taky vyrobit. Řekněme 3 CSG, začně to odpálením Tomahawků a zbraní dlouhého dosahu na klíčové pozice, zatímco by se zaměřovali na ně stíhačky by už byly ve vzduchu a za pomoci elektronického rušení a zbraní jako JASSM a JSW likvidovali těch pár S 400, co Iránci mají. Jakmile by bylo potvrzeno, že jsou S 400 zničeny stíhačky 4 generace by ve větších počtech mohli odrovnat letectvo a menší ráži AA obrany. Nakonec by bombardéry a stíhací bombardéry zbombardovali jaderné zařízení Iránců. Protože upřímně není nic nebezpečnějšího než Iránec-muslim s atomovkou.

  • fenri
    18:12 01.09.2016

    Marthy: jde i o to, že ty bubliny jsou svojí cenou a personálním obsazením neporovnatelně menší, než CSG. CSG máme (řekněme) 12 000- 15 000 mužů a několik desítek miliard dolarů, spíše dost přes 100 (počítám CVN, dva křižníky, šest torpedoborců, nějaká ta LA a podpůrná plavidla. Nasypte srovnatelné množství lidí a prostředků do té bubliny a problém CSG bude eskalovat. Vycvičenost mužstva bych neviděl už tak tragicky, byť na USN to ještě stačit nebude (a je otázka, zda tempo zlepšování přípravy a výcviku naordinované Šojguem vydrží, či nenarazí na svůj strop). Jinak jak píše Jecchus.

  • fenri
    18:05 01.09.2016

    IMHO pěkný a objektivní článek.
    Ale pesimisticky bych to neviděl. USN má tak obrovský náskok (v technice, rozpočtu, know-how, operačních postupech...) a zároveň CSG je pro USA tak zásadní záležitostí, že nevěřím tomu, že je nechají odstavit na druhou kolej.

  • Jecchus
    17:55 01.09.2016

    Marthy:
    Ale ohledně těch bublin se přeci nikde nepíše, že by tam nemohli operovat vůbec. Uvádí se, že "systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je VÝRAZNĚ OMEZENA VOLNOST PŮSOBENÍ leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing)". A to je naprostá pravda. Nelze také uvažovat jen v jednoduchém rámci "zničit/nezničit PVO" a "setřelit/nesetřelit letadlo". Mezi tímto totiž máte mraky jiných variant, operací, způsobů jednání atd.
    Když je v cílové oblasti S-300/400, tak se zkrátka musíte chovat úplně jinak, než když tam vůbec není. Nelze se tam pak prohánět úplně volně bez ohledu na cokoli, ale musíte reagovat na možnosti těch systémů. Konkrétní reakce pak závisí na daném úkolu leteckého křídla CV...

  • Marthy
    17:01 01.09.2016

    Ohledně těch bublin kde nemůžou operovat letouny z CSG v Sýrii a Iránu,je to poněkud přehnané.Při vší úctě k systémům S-300/400 nevěřím že by se ubránily opravdovému útoku letounů z CSG.Ty státy kromě toho nic kloudného nemají,ty systémy by se museli spoléhat jen sami na sebe.Když k tomu připočtu pochybné kvality osádek tak by nedopadly dobře.
    Něco jiného by bylo ve válce s Ruskem,možná i Čínou,ale takový konflikt,doufám,nikdy nenastane.

  • Bodie
    16:31 01.09.2016

    No, přijde mi, že se zase dost podceňují ofenzivní schopnosti US Navy. Jak Hornety, tak F-35 můžou nést AGM-158, která má mít ve verzi ER dolet až 1000km, což je dost na "vyčistění" oblasti od jakékoliv současné protivzdušné obrany. O čínských raketách se už nějakou dobu píše, ale byl proveden již ostrý test nebo jsou jen Číňani pilnými čtenáři Sun -cua, který ve svém Umění války tvrdí, že nejlepší je porazit protivníka tak, že se ani nebojuje - jinými slovy, jde jen o bluf, jelikož se mi nechce věřit, že by Číňani byli tak daleko v raketové technice, spíš bych něco takového čekal od Rusů. Pokud bude chtít Číny a Rusko výrazně omezit moc USA, tak budou muset nasadit své vlastní CVBG, které zatím ani jeden stát nemá, jinak si US Navy bude moci vybírat místa střetnutí a bude si držet iniciativu. Jak u Rusů, tak u Číňanů se dost zapomíná, že oba státy mají velké vnitřní problémy (demografie, ekologie, chudoba, atd.) a jen proto, že se o nich moc neví, či nemluví, tak oba státy vypadají velmi silné. Spíš než Číny a Ruska bych se bál plíživé islamizace Evropy a Ameriky pod vedením Obamy a Clintonové a evropských politických "elit".

  • Lukyi
    16:23 01.09.2016

    Strategist: To ano...dnes se tomu říká šíření demokracie :D ( žert)

  • Strategist
    15:56 01.09.2016

    redakce: není vnucování moc silné slovo?