Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo?

Trojice úderných svazů letadlových lodí - USS John C. Stennis CSG; USS Carl Vinson CSG; USS Abraham Lincoln CSG; větší foto / U.S. Navy

Americké těžké letadlové lodě jsou hlavním nástrojem americké globální projekce síly - tedy nástrojem šíření americké vůle po celém světě. Rusko a Čína proto investují značné úsilí právě do schopností americké letadlově objevit a zničit.

Projekce síly: vnucování své vůle

Letadlové lodě jsou symbolem politické a vojenské moci Spojených států již od dob druhé světové války. Letadlové lodě umožňují USA nasadit a udržet značnou vojenskou sílu prakticky libovolně dlouhou dobu, kdekoliv na světě.

Tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle po celém světě. Dodejme, že potřeba vnucovat svoji vůli (“pohled na svět”) je vlastní každému státu na světě - ti s největší armádou (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, atd.) jsou však v šíření své vůle samozřejmě mnohem efektivnější.

Americké letadlové lodě, resp. úderné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou tak trnem v oku dalším aspirujícím vojenským velmocím, především Rusku a Číně. Tyto dvě země mají samozřejmě jiný “pohled na svět”, než USA.

Rusko a Čína využily během posledních 15 let americkou nepozornost (nebo amerického podceňování) - místo toho, aby si Američané hlídali a udržovali svou schopnost projekce síly, soustředili se na boj proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu.

Rusko a Čína tak získaly čas k vývoji a nasazení výkonných protilodních zbraní schopných výrazně ohrozit a omezit působení CSG.

Nástroje boje s CSG

Klíčovým ruským a čínským nástrojem na omezení působení CSG je šíření prostředků odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), zejména šíření moderních systémů protivzdušné obrany (PVO).

Jde zejména o ruské systémy dlouhého dosahu S-300 a S-400 a jejich čínské kopie. Rusko navíc S-300/S-400 dodává svým spojencům (např. Írán, Sýrie) a dále tak podlamuje americkou schopnost projekce síly pomocí letadlových lodí.

Systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je výrazně omezena volnost působení leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing). CAW tvoří 62 letadel seskupených kolem stíhaček F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet a v blízké budoucnosti F-35C Lightning II.

Další doménou jsou velmi výkonné protilodní zbraně. Kromě pokročilých leteckých a ponorkových protilodních střel s plochou dráhou letu se v poslední době objevily i čínské protilodní balistické rakety, jako je DF-21D a DF-26.

Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína ze svého pobřeží vytvořit “no-go” zónu do vzdálenosti 1700 km, resp. až 4000 km (DF-26).

Kde je letadlová loď?

Samozřejmě, mít zbraň s určitým dostřelem je jedná věc, vědět kde ji vyslat, je věc jiná. Obrovskou výzvou je detekce, sledování a identifikace námořních cílů za radarovým a optickým horizontem - tedy na vzdálenost větší než několik desítek kilometrů.

Existují sice radary dohlednoucí za horizont (např. ruský radar Slunečnice), ale je otázkou, zda dokáží poskytnout přesnou polohu lodí pro zbraně s dlouhým dosahem, případně jaká je jejich schopnost rozlišit vojenské lodě od civilních (tankery, kontejnerové lodě, atd.).

Dodejme, že v současné době brázdí oceány 50 000 obchodních lodí. Nejhustší námořní obchodní trasy jsou například kolem čínského pobřeží, ve Středozemním moři nebo na spojnici USA-Evropa.

K dispozici jsou také nástroje satelitního průzkumu, ty ale jsou schopny kontrolovat jedno místo na Zemi v řádu několik desítek minut. Za tu dobu dokáže CSG urazit několik desítek kilometrů - všemi směry.

Pokud nechtějí Rusko a Čína plýtvat drahocennou municí na civilní lodě nebo nechat munici padat bez efektu na dno oceánů, musí k zaměření amerických lodí využít letectvo.

Jaké má americké námořnictvo možnosti?

Šíření pokorčilých protilodních zbraní je v každém případě pro USA velmi nepříjemné - ztráta letadlové lodě neznamená jen praktické ukončení americké vojenské přítomnosti v oblasti, ale těžkou propagandistickou prohru, která může ovlivnit americkou vojenskou a politickou moc na desítky let.

Americký autor Bryan McGrath ve své analýze Sharpening the Spear: The Carrier, the Joint Force, and High-End Conflict se proto zamyslel nad osudem těžkých letadlových lodí v americkém námořnictvu.

Ve své úvaze však došel k názoru, že pokud si chtějí Spojené státy udržet současnou úroveň projekce síly, odstrašení a bojové schopnosti, nesmí letadlové lodě vyřadit z výzbroje. A to i přesto, že stavba a provoz těžké letadlové lodě stojí miliardy dolarů.

McGrath se přitom zamyslel nad trojicí scénářů:
+ Pokud americké námořnictvo zavede větší počet menších (levnějších) letadlových lodí s jaderným pohonem, ztratí významnou část svých schopností, ale ušetří jen málo financí;+ Větší flotila letadlových lodí s konvenčním pohonem sice ušetří spoustu peněz, ale dramaticky sníží schopnosti amerického námořnictva;+ Nakonec bez letadlových lodí musí americké námořnictvo obětovat současnou úroveň globální přítomnosti, schopnosti odstrašení nebo schopnosti vést válečné operace;

USA se samozřejmě snaží schopnost projekce, tedy šíření svého vlivu, zachovat.

Jednou z cest je větší dolet palubních letadel, resp. větší letecká dominance CAW. Dolet letadel F/A-18E/F Super Hornet je cca 918 km a F-35C Lightning II 1166 km. F-35C má ale menší nosnost než F/A-18E/F.

Dolet letadel ukazuje výrazný rozdíl mezi tím, na jakou vzdálenost dokáže CSG ničit protivníka, a na jakou vzdálenost dokáže protivník ničit CSG.

Jaké má tedy americké námořnictvo možnosti? Izrael již oznámil záměr vyvinout pro stíhačky F-35 konformní nádrže prodlužující dolet, při zachování vlastností stealth.

Klíčovou technikou se stanou bezpilotní letadla MQ-25A Stingray. Ty ze začátku poslouží jako vzdušné tankery - výrazně prodlouží bojový dolet CAW. Později se mohou MQ-25A stát platformou pro průzkumné a útočné drony s extrémním doletem a výdrží ve vzduchu.

Průzkumné stealth drony zjistí přesné souřadnice protivníka (např. průzkumných prostředků protivníka), na které lodě a ponorky amerického námořnictva navedou své přesné zbraně s dlouhým dosahem.

Suma sumárum, ve “hře o trůny” se derou do křesla noví adepti. Uvidíme, zda stávající vládce odolá pokusům o sesazení z trůnu.

Zdroj: National Interest

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde

Čína, Rusko, Spojené státy i Indie intenzivně pracují na přesných zbraních schopných dosáhnout ...

Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby

Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...

Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám

Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...

Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35

V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • KOLT
    12:35 06.09.2016

    Ohledně JZ – jednak ta zpráva byla typu JPP, jednak si nejsem jistý, jestli by tato informace (přesun do jiného státu) neměla být "veřejná" s ohledem na mezinárodní smlouvy. V tom případě by popření Rumunskem znamenalo, že jde o kachnu. Ale fakt nevím.

    pro logic: Ono to tak jednoduché nebude, protože všechny státy, které disponují teoretickou schopností tohoto docílit, tedy mají potřebné nosiče, považují tuto schopnost za minimálně obtížnou. Ale třeba se mýlím a problém je vlastně jen v množství dostupných nosičů schopných doletět na střední a vysoké oběžné dráhy.

  • RiMr71
    12:25 06.09.2016

    Četl jsem tuším o Rumunsku? Že tam stěhují JZ z Incirliku? To to pochopitelně popřelo, ale...

  • Charlie
    23:28 05.09.2016

    KOLT: oni nejspíš už JZ z Incirliku odvážej... A že každá PVO má na sebe bič v podobě vhodný taktiky a adekvátní techniky je samo pravda, stejně jako že všechny éra mají na sebe odpověď v podobě adekvátní PVO...

    Když se pěchota zakula do zbrojí, aby jí neublížily meče, obratem se přezbrojilo na kladiva a jiný pádný argumenty...

  • logik
    23:11 05.09.2016

    kolt: proč - když vynášíš družici např. na geostacionární dráhu, tak musíš umět plácnout družici na konkrétní místo s konkrétní rychlostí. A to hodně přesně, jinak Ti družice "odletí". Todle se umí už dlouho, takže to evidentně problém není. Na sestřelení družice stačí plácnout "svoji družici" na místo, kde je cizí družice.... Družice na orbitě nemanévrují natolik, aby si nešlo spočítat, kam tu družici poslat.

    A na nějaké to manévrování cizí družice pak stačí v podstatě něco jako sidewinder.

    Ve výsledku to IMHO bude levnější, protože Ti nahoru stačí dostat o dost menší váhu, než kolik váží satelit, na kterej útočíš - a váha je to, co v tomto případě určuje cenu.

    Jinak, JZ prý už z turecka pryč stěhují...

  • KOLT
    22:56 05.09.2016

    pro RiMr: Ohledně toho Tureckého scénáře souhlasím, vyloučit to skutečně nelze. Jen by mě zajímalo, zda si to uvědomují i v USA, když Turkům slíbili tuším kolem 100 kusů F-35... Začít by měli minimálně odstěhováním JZ z Incirliku. Nebo Turky upozornit, že jestli ještě jednou uzavřou základnu, kterou USA využívá a na níž má JZ, tak jim hrozí odvetná akce. A jestli se na JZ jenom chtivě podívají, mají tam za pár minut ICBM...

  • KOLT
    22:49 05.09.2016

    pro Marthy: Jestli mě paměť neklame, tak první sestřel družice je dílem SSSR, tuším 70., ale možná až 80. léta. Sestřelit družici na nízké orbitě (oněch cca 900 km) by měly umět novější verse SM-3.

    pro logic: S tím, že sestřelit je jednodušší než vynést na oběžnou dráhu, bych si dovolil nesouhlasit. Není to tak jednoznačné.

  • KOLT
    22:33 05.09.2016

    pro Charlie: S těmi PVO systémy jsme už dost OT, ale což :-) Jedna věc je kvičení, druhá věc skutečná nebezpečnost. Ta je nepochybně veliká, jen vlastně nikdo tak úplně neví, jak moc. Při útoku na Irák byla strategická PVO prvním cílem spojenců, přičemž netrvalo moc dlouho a bylo po ní. A nejednalo se v té době o nějak zastaralou techniku. Problémy Izraele v JK válce byly do značné míry dané také podceněním protivníka a schopností dané techniky. Od té doby je doktrína boje v situaci silně restriktivního prostředí mnohem více rozpracována, více se cvičí atd.

    Jasně, že se jedná o věčný souboj mezi útočnými a obranými systémy. Pochopitelně, že Izreal kupuje F-35 kvůli schopnosti působit proti moderním systémům PVO. Ony ty systémy byly totiž koupeny kvůli modernímu a schopnému Izraelskému letectvu :-) Létat s F-16 v prostoru pokrytém funkčním kompletem S-300 by asi byla dobrá šílenost. Obsluhovat S-300 při cíleném útoku F-35 asi také nebude patřit k bezpečným úkolům. Akce a reakce. Rozhodně bych nepodceňoval schopnosti moderní PVO. Ale i na ni se vaří voda, jako se uvařila na stíhačky létající ve vysokých výškách.

  • logik
    21:58 05.09.2016

    Marthy: jen dokolečka opakuješ svojí mantru a nereaguješ na argumenty. Proč je sestřelování družic technologicky možné a pravděpodobně levnější, než vynesení vlastní družice jsem psal v předchozích postech, opakovat to je zbytečné.

    raziel: debata začala o tom, jak se bude sledovat CSG bez satelitů. IMHO si dokážu představit scénář, že satelity půjdou dolů - přecijenom, sestřelení amerického satelitu mi nepřijde jako větší průšvih, než útok na CSG, takže kdo se bude snažit o jedno, bude se snažit i o druhé.

    Se satelitama má obránce více šancí, ale i oni nejsou samospasitelné - CSG zpravidla zachovává radiový klid, a když je pod mrakem, tak nefunguje ani infra/optické vyhledávání. Na druhou stranu někdy se projasní a pak může satelit CSG najít (byť to není tak jednoduchá věc, jak se to tváří, je třeba prohledat velké území a to stojí čas).

    Ostatní prostředky co píšeš pak mohou fungovat, ale nemusí. Např. letecký průzkum moc fungovat nebude - i letadla třídy AWACS mají proti zemi detekční vzdálenost cca 600km, tedy při doletu F35 1000km se nedostanou dostatečně blízko k CSG, ostatní průzkumná letadla ještě míň. Stejnětak od ponorek budou cestu čistit ponorky svazu, takže nejde o jistotu, ale o kdo z koho.

    Takže to už jsme v situaci, kdy záleží na konkrétním způsobu nasazení, chytrosti admirálů, úspěšnosti rozvědek a hromady faktorů, které mohou štěstí přiklonit na jednu nebo na druhou stranu. Útočník mívá v takovém prostředí zpravidla výhodu, protože volí místo a čas střetnutí.

  • KOLT
    21:57 05.09.2016

    Oni Rusové tak dobře a kontinuálně sledovali letadlovky, že se jim v 80. letech flákala celá CSG ani ne půl tisíce kilometrů od Kamčatky, aniž by o tom měl někdo v Petropavlovsku tušení... ;-)

    Umím si představit, že v případě vypuknutí globálního konfliktu, bude na lov CSG nasazena spousta prostředků. Čili bych byl velmi překvapen, kdyby nějaké z nasazených uskupení nalezeno nebylo. Jenže jedna věc je nalezení, druhá zaútočení, třetí likvidace. Navíc, je možné CSG použít jako vábničku – budou se "poflakovat" těsně za hranicí dosahu pozemních systémů, čímž na sebe nalákají pozornost a donutí protivníka jejich směrem dedikovat mnoho prostředků, které pak můžou chybět jinde.

  • Roland
    20:56 05.09.2016

    jak je tady debata o ničení družic - neřešilo se před pár lety to, že Irán nebo kdo oslepil usa satelit ze země laserem? nebylo by něco podobného jednodušší než družice sestřelovat?

  • raziel87
    20:03 05.09.2016

    2 logik
    ba naopak, jsem přesvědčen, že 3. světová válka přijde a dokážu si živě představit, že jsme generace lidí, kteří se toho dočkají. Byl bych šťastný, kdybych byl jen chorý magor a na moje slova nikdy nedošlo.

    Co se týče tvého scénáře, jak píšeš, cituji: "celý odstavec píšeš o tom, že "se neutají" - ovšem nepíšeš jedinou technologii, která je schopná CSG objevit, pokud nebudou funkční satelity. Čím ji objeví?"

    Tak předně - pokud nebudou funkční satelity, je vysoce pravděpodobné, že už nebude naživu ani obrana na zemi :)

    Myslím že víš, že satelity (na západě známé jako EORSAT) pro pasivní elektrotechnický průzkum a vyhodnocování signálů US-P, v dnešních dnech US-PM měly kořeny v zadání již v 60. letech. Není jediný zaručený zdroj, že nelétají ještě dnes.

    Rusové po divokých 90. letech neusnuli na vavřínech a veškeré systémy elektrotechnického a radarového průzkumu z oběžné dráhy inovovaly do podoby nové generace satelitů, (teď nejsem schopnej to narychlo najít, četl jsem to už před několika lety) kodové označení snad ?Lotus, Lotos, Lina? tak nějak, určitě na "L".

    Kdyby přecijenom došlo k tomu, že budou zničené satelity a nebude napaden ani jeden ze světadílů ICBM, tak ti garantuji, že dojde k okamžité bojové pohotovosti - a ni v této věci bych pobřežní obranu v čele s tichými, diesel elektrickými ponorkami v čele, 949 o 300km dál "v závětří", leteckým průzkumem (který může účinně a stabilně patrolovat minimálně do hloubky 3 000km od pobřeží), detekční, pasivní prostředky napříč oceány atd., neztracoval.

    Asi budeš chtít, abych ti vyjmenoval přesné kódové označení jednotlivých bojových prostředků a použité výzbroje, ale to v hlavě až tolik nenosím a přijde mi trapné to s pomocí googlu teďka hledat a trochu mě už tlačí čas. Snad jsem alespoň srozumitelně popsal svůj pohled na věc.

  • Marthy
    19:33 05.09.2016

    Logik-asi každý tady ví že první sestřel družice z oběžné dráhy provedlo USA,poté se "hecla"třeba Čína a předvedla že to taky dokáže.Mimochodem,všechny sestřely byly provedeny nárazem,žádné hlavice na orbitě nebo tak:)
    USA vyvinuly taky rakety odpalované z letounů F-15 proti nízkooběžným družicím,ovšem nebyly zavedeny do výzbroje.Bylo by to už na hraně dohody o militarizaci vesmíru,tahle dohoda je nesmírně důležitá pro všechny jaderné velmoci,z jasného důvodu který asi každý pochopí.Takže její porušení si nepřeje nikdo z velmocí.
    Jinak sestřel vlastní družice je jedna věc,sestřel nepřátelské v boji je (technicky)zcela něco jiného.Na ukázku si vybrali družici která měla dráhu ideálně k místu odpalu útočné rakety,a-nesmíme zapomenout že oni mohli ovládat obě družice.
    Sestřel družice je mnohem náročnější než sestřel letounu v atmosféře.Takže-technicky je možné nepřátelskou družici sestřelit,ale v praxi je to nesmírně náročné.
    Teoreticky se k tomu dají využít třeba civilní družice které by zabrala armáda a navedla je na kolizní kurs,takové kamikadze.Ale i to je velmi náročný úkol,chce čas a není zdaleka jisté zda se podaří.Pokud by protivník učinil protiopatření a změnil polohu své družice,třeba jen o málo,muselo by se s pokusem o jeho zničení začít znovu od začátku.

  • logik
    18:42 05.09.2016

    raziel:
    - co konkrétně je na linkovaném článku fakticky špatně, že se ohrazuješ proti jeho použití jako dokumentace schopností sestřelovat družice?

    - celý odstavec píšeš o tom, že "se neutají" - ovšem nepíšeš jedinou technologii, která je schopná CSG objevit, pokud nebudou funkční satelity. Čím ji objeví?

    - překvapivý útok CSG proti rusku je asi blbina. To nic nemění, že v případě většího konfliktu bude CSG proti nepříteli nasazena zcela jistě - ať už to bude Rusko, nebo např. Turecko jak píše Rimr nebo třeba Čína.
    Chceš tvrdit, že už nikdy nebude další světová válka? Doufám, že ne, ale totéž si lidé mysleli ještě na začátku třicátých let...

  • RiMr71
    18:14 05.09.2016

    Hodně se tu potápí CSG Ruskem, ale (a zcela logicky) to většinou konší použitím JZ a to je pak konec zvonec japonec.
    Mě by spíš zajímal scénář o který se tu kdosi otřel - že se Turecko stane darebáckým státem (ono už je, ale já myslím natolik, že to nepůjde zabalit do frází). A začne zlobit natolik, že USA pošlou vůči svému bývalému spojenci a na ochranu svých současných spojenců CSG a Turek neudrží ego v kaťatecha půjde po nich.
    CSG vůči TUrecku, to je panečku scénář k rozpracování! Že by šlo o konec NATO jak ho známe ponechám stranou. Ostatně NATO by na to koukalo "opodál" asi jako v situaci Řecko/Turecko.
    Druhá nejsilnější armáda NATO proti "kousku" té nejsilnější...

    Že to je blbost? No, kdyby mi už před lety někdo nabídnul dva scénáře konfliktů a to USA vs Turecko a UKr vs Rusko, jako pravděpodobnější bych volil první možnost...

  • raziel87
    16:36 05.09.2016

    2 logik

    nic proti, ale já bych odkazy na články z AN moc nedával, asi tu naseru hodně lidí a věrných čtenářů, ale.......já to vidím tak, že hlavní pozitivum tohohle serveru je v aktivitě disktujících + prakticky nulové selekci a promazávání příspěvků ze strany admina. Informační a OBJEKTIVNÍ hodnota článků často na úrovni redaktorů idnesu. Není-liž pravda?

    Po satelitech na nízké orbitě by se šlo jako po primárním cíli. Toho si jsou obě velmoci vědomy. Pokud by k takovému scénáři došlo, máme tu absolutní válku. Po které by se bojechtivé generace po nás (našich synech) v té 4. světové mlátili už jen klacky a kameny.

    Domnívám se, že když měli sověti poměrně dobrou představu o pohybu hladinového loďstva US Navy již v dobách 70. - 80. let, teď jsou jejich možnosti detekce určitě o hodně vyspělejší - naopak to bude docela oříšek. Ona letadlovka s 2 křižníky Aegis zajišťující protiletadlové pokrytí, dalšími 8 torpédoborci + cca 6 LCS a ponorky.....pohyb neutajíš, né před Rusy a už vůbec ne trvale - maximálně nějaké krátké okno. Ale celkově mi takový scénář přijde přitažený za vlasy - přece by USA neposílalo CSG na Rusko.

    To už může rovnou vyřvat do celého světa, že jsou iniciátory 3. světové - nemohlo by se jednat o překvapivý útok a ten jediný přeci může nenáviděného rusa poslat na kolena no ne? ;)

  • logik
    15:43 05.09.2016

    1) Nevíš toho evidentně dost. Např.
    http://www.armadninoviny.cz/se...
    (Sorry za sarkasmus, ale stačí na to jedna minuta googlení, zdroje jsou i v češtině - a jde o technologie staré třicet let)

    2) Proti mezinárodním dohodám by bylo vypustit družici, která by zůstala na orbitě a lovila cizí družice. Nikoli jednorázový sestřel družice střelou "ze země" (popř. z letadla). A mezi námi - v okamžiku, kdy by šel amíkům někdo proti CSG, tak jim budou nějaké mezinárodní smlouvy buřt.

    3) Debata nebyla o tom, jestli státy takové věci testují, ale jestli jsou toho dnešní státy schopny. A schopny toho jednoznačně jsou (viz 1, ale i viz zdravý rozum a argumentace v předešlém postu)

  • Charlie
    15:43 05.09.2016

    Marthy: primární problém ničení družic je, že to natolik zaplácá orbitu bordelem, že už tam nikdo nikdy nic nepošle. I ten čínskej pokus byl na velmi nízkým orbitu a stejně tam ty trosky budou lítat hodně dlouho.

    Mimochodem - ničit věci ve vesmíru uměj i američani, to je ten slavnej protiraketovej deštník.

    Logik: na ničení družic nepotřebuju ani tu výbušninu, stačí, když se ten muj "ničitel" s tou cílovou družicí prostě srazí, při těch rychlostech...

  • Marthy
    15:25 05.09.2016

    Logik- dobrá,zkusím myslet.Pokud vím něco takového neexistuje.Bojové družice-lovce družic,o tom se uvažovalo za studené války,obě strany od toho upustily-důvod obrovská nákladnost.Kromě toho co vím platí dohoda o militarizaci kosmu-nesmí tam být žádné bojové hlavice nebo jiné zbraně.
    Takže to co píšeš by bylo porušení mezinárodních dohod,pokud by měl někdo podezření že Rusové nebo USA něco takového zkoušejí hned by byl řádný skandál.no o ničem takovém nevím.

  • logik
    15:08 05.09.2016

    Marthy, prosím, myslí alespoň trochu. Na to, abych dostal družici na konkrétní oběžnou dráhu, musím umět dostat něco na konkrétní mnou volené souřadnice s danou rychlostí.

    Co mi brání dostat něco na souřadnice cizí družice? Třeba hlavici s výbušninou???

    Jistě, cizí družice může manévrovat. Ale to moje také - a protože nenese žádné jiné zařízení, tak bude při stejné váze (a tedy ceně vypuštění) pohyblivější - a naváděné rakety se umí stavět již hodně dlouho.

  • Marthy
    14:52 05.09.2016

    Logik-našel jsem si dráhu oběhu jedné ze starších Ruských radiolokačních průzkumných družic na sledování lodí,její dráha byla 893 na 945 km...to mi přijde hodně vysoko,sestřelení takové družice bude určitě velmi obtížné,pokud ne nemožné...
    Jasně že netuším v jaké výšce lze reálně zničit družice.Ale hádám že těch 900 km bude mimo možnosti současné techniky...

  • Charlie
    14:32 05.09.2016

    midlum: nikdy, což právě nejlíp svědčí o tom, jak sou ty komplexy účinný.

    Ono tady se totiž nebavíme o nějaký prskavce, kterou zvládně odpálit křovák někde v Banánistánu, ale o technicky sofistikovaným a tudíž i řádně drahým systému, tkerej potřebuje kvalifikovanou obsluhu a údržbu. A když už si ho nějakej stát pořídí, tak tyhle věcičky fungujou jako vynikající prostředek odstrašení - nikdo do míst, kde jsou rozvinutý, nepošle nic většího než dron nebo ŘSpdL. Turci kvičeli jak prasata, když S-300 koupilo Řecko, Izraelci zase nejspíš (mimo jiné) kvůli S-300 v Sýrii a Iránu kupují F-35.

    Navíc - primárním cílem těhle věciček jsou strategické prostředky (bombardéry, AWACSy, JSTARSy, tankery a další tučný cíle) a ty umí sestřelovat perfektně (jak nám dosvědčili ukrajinci nad černým mořem).

    S-75 byl vysoce účinný systém (v Namu dělal Amíkum slušný vrásky) S-125 se osvědčily v Egyptu a mají nejspíš na kontě F-117, Kuby dělaly Izraelcům vrásky jak hlubokou orbu při Jom Kippuské válce...

    Kupříkladu právě srbská PVO ukazuje, že i s malým kašpárkem (v tomhle případě se zastaralou technikou) se dá dělat velké divadlo (NATO bylo nuceno lítat výš a jeho útoky byly míň efektivní).

  • Charlie
    14:31 05.09.2016

    midlum: nikdy, což právě nejlíp svědčí o tom, jak sou ty komplexy účinný.

    Ono tady se totiž nebavíme o nějaký prskavce, kterou zvládně odpálit křovák někde v Banánistánu, ale o technicky sofistikovaným a tudíž i řádně drahým systému, tkerej potřebuje kvalifikovanou obsluhu a údržbu. A když už si ho nějakej stát pořídí, tak tyhle věcičky fungujou jako vynikající prostředek odstrašení - nikdo do míst, kde jsou rozvinutý, nepošle nic většího než dron nebo ŘSpdL. Turci kvičeli jak prasata, když S-300 koupilo Řecko, Izraelci zase nejspíš (mimo jiné) kvůli S-300 v Sýrii a Iránu kupují F-35.

    Navíc - primárním cílem těhle věciček jsou strategické prostředky (bombardéry, AWACSy, JSTARSy, tankery a další tučný cíle) a ty umí sestřelovat perfektně (jak nám dosvědčili ukrajinci nad černým mořem).

    S-75 byl vysoce účinný systém (v Namu dělal Amíkum slušný vrásky) S-125 se osvědčily v Egyptu a mají nejspíš na kontě F-117, Kuby dělaly Izraelcům vrásky jak hlubokou orbu při Jom Kippuské válce...

    Kupříkladu právě srbská PVO ukazuje, že i s malým kašpárkem (v tomhle případě se zastaralou technikou) se dá dělat velké divadlo (NATO bylo nuceno lítat výš a jeho útoky byly míň efektivní).

  • midlum75
    13:53 05.09.2016

    bubliny tvořené S-300/S-400 ......... a byly někdy použité v reálných podmínkách ? sestřelily někdy něco mimo cvičných cílů? S-300 je cca 30 let starý systém ( samozřejmě upgradovaný )....... to byly S-75, S-125,SA-6,S-200 atd v Iráku, Lybii a Srbsku také a moc se neprojevily........, jestli mají Američané od časů Vietnamu něco propracované, tak to je právě potlačení PVO.

  • logik
    13:18 05.09.2016

    Marthy - pokud jsem schopen rychle dostat na orbitu družici, jsem o to schopnější ji z tý orbity rychle sundat. Satelit je vždy dražší, než to, co ho rozstříská....

  • Marthy
    12:50 05.09.2016

    Hledal jsem nějaké info o průzkumných družicích pro průzkum moří-není zrovna snadné najít relevantní informace o špionážních družicích,už vůbec ne o soudobých.
    Přesto jsem na pár velmi zajímavých věcí přišel.Rusko sledování oceánů přikládá velký význam,no to se dalo čekat.Používají se průzkumní družice s optoelektronickými senzory,infrasenzory,družice s pasívními radary.Nejzajímavější mi přišly družice s aktivními radary pro sledování moří (přesněji pro sledování významných lodí,hlavně letadlových.Aby jejich sledovací radar měl potřebnou účinnost měly tyto družice malý jaderný reaktor,vlastně malou jadernou elektrárnu.Hm,tohle jsem netušil,na průzkumných družicích se asi nešetřilo.
    Ještě zajímavější info na kterou jsem narazil je pružnost Ruských kosmických vojsk-v případě potřeby dokáží během 48 hodin dopravit na oběžnou dráhu 6 družic,dalších 12 do 10 dnů.Je to prý i tím že mají 10x víc nosičů než kterýkoliv jiný stát...
    Jako příklad se uvádí že při útoku Iráku na Kuvait měli Rusové do 48 hodin na oběžné dráze vynesenou družici které snímala prostor bojů z optimální pozice a v optimálním čase.
    No tímhle padá moje teorie o tom že na začátku globálního konfliktu by si obě strany navzájem "zneschopnily"průzkumné družice.Pokud dokáží Rusové tak rychle doplňovat své družice tak hádám že něco takového dokáží i USA,omezeně asi i Čína.
    To znamená že průzkumné a komunikační kosmické prostředky by pro CSG i pro protivníka hráli velmi významnou roli.

  • logik
    11:54 05.09.2016

    Ono je to těžká debata, když si tady někteří neuvědomují takovou jednoduchou věc, že sledující musí být potichu, i když sledovaný dělá randál...

    Protože sledovaný může kdykoli "najednou" vypnout motory, takže sledující ponorku uslyší. A pokud by neměl daleko lepší metody, jak odhalit pronásledování (viz warspite, skelet a sonobóje, ASW letouny atd...), tak je to opatření, které velitel svazu nařídí udělat X krát za den a veškeré potencionální hluky pojedou ponorky potichu prověřit.

    Druhá věc je, jak píše Charlie - že místo nasazení svazu může být někdy předvídatelné a ponorky si naň mohou počkat....

  • warspite
    11:33 05.09.2016

    To ako je ľahké odhaliť zväz CSG nám môže poslúžiť vojna o Falklandy. Argentínci ani v jednom prípade nedokázali počas konfliktu zistiť polohu britských LL. Jeden útok na zväz bol dielom náhody. Dnes sú samozrejme prostriedky a možnosti iné ale nemyslím že to bude až tak jednoduché. Argentínske ponorky sa tiež pri tejto úlohe nevyznamenali. A ako som si v minulosti rozprával z jedným britským námorníkom (teraz pracovníkom múzea). Voda okolo zväzu bola doslova posiata sonobójami.

  • skelet
    11:08 05.09.2016

    to že jsou při vysokých rychlostech hlučné i ponorky, které doprovází CSG je celkem nepodstatné. Jejich úkoly mohou a s největší pravděpodobností převezmou útočné ponorky, které budou rozesety podél plánované trasy CSG.
    Možná jsem reagoval ostře, ale ty scénáře jsou prostě jak z filmů Michaela Dudikoffa a Stevena Seagala.

  • raziel87
    09:24 05.09.2016

    udělal jsem chybu - měl jsem na mysli protilodní střely - protiletadlové v tomto konkrétním případě až tolik ne. Jak píše Charlie - moc konspiruješ a dedukuješ.
    O Anteji napsal moc pěkný článek Julesák - mrkni a pak dedukuj dál :)
    http://palba.cz/viewtopic.php?...

    A další desítky článku o taktice nasazení Tu-22, pasivních sonarových bojích napříč oceány, možnostem soudobých satelitů, pobřežních bateriích protilodních raketových systému + detekční systémy, které se používají v posledních 20 letech a nejsou veřejnosti popsány. Je to velmi provázané a jednoduchá dedukce padá

  • Charlie
    08:00 05.09.2016

    Marthy: po šesti stránkách nesmyslů jednomu můžou rupnout nervy a napsat něco ostřejšího.

    Celým problémem je, že váš přístup k tématu je jaksi hollywoodský či tomclancyovský a pohybuje se výhradně v mezích černá/bílá, kde neexistuje nic mezi tím.

    Nejspíš bychom s vynaložením značného úsilí asi byli schopni sledovat svaz 24/7, otázka je, jestli by nás to nestálo tolik, že už bychom se nezmohli na nic dalšího.

    Ponorky PŘÍMO URČENÉ k útoku na svaz jsou na světě asi jediné, a to Projekt 949 (Granit a Antej) a ty mají maximálku 32 uzlů. Ono spíš než "honit" svaz na maximálce je lepší si na něj někde počkat, protože každá ponorka pod plnou parou bude dělat takovej kravál, že si toho ASW hlídky všimnou. Pokud jde o hlučnost vlastního svazu - to až takovej problém nemusí být. Předně "vlastní" hluk dokážete odfiltrovat a dále máte k dispozici sonobóje, které shazujete v nějaké vzdálenosti od vlastních lodí, takže tam už to pozadí bude nižší než to u pasivních sonarů na lodích.

    Víceméně je pravidlem, že se námořní síly utkávají někde "u pobřeží" (s drobnou výjimnkou korzárských lodí a ponorek, které potápí obchodní lodě zase co nejvíc na moři), kde je o co bojovat - uprostřed oceánu se tak nějak nic důležitého nenachází.

  • raziel87
    07:57 05.09.2016

    Neuráží. Jen někteří trochu zbytečně dedukujete. Několikrát je v téhle diskuzi uvedena indicie, že se dá i dnes částečně opřít o taktiku SSSR a USA v dobách studené války. Ať už se jedná o taktiku nasazení protiletadlových střel, přes složení a pravděpodobnou taktiky CSG až třeba po možnosti sledování - které byly, světe div se, vypilované už v 80. letech 20. století. I na českých fórech se dá těch informací dohledat docela dost, tak místo špekulování nejdřív zapátrejte. Už v Pacnerovejch knihách z 90. let (a to přitom není žádná extra odborná literatura) bylo nastíněno ohledně možností satelitního vyhledávání dost - a někteří zbytečně znovuobjevujete dávno objevené/veřejnosti dostupné informace.

  • Marthy
    00:53 05.09.2016

    Sketel-omlouvám se ale musíte mi váš příspěvek přeložit,nerozumím mu.
    Napsal jsem že ponorka když pluje rychle je hlučná-je to tak?
    Napsal jsem že ponorka doprovázející CSG když pluje rychle je taky hlučná-je to tak?
    Napsal jsem že svaz CSG když pluje rychle je hlučnější než ponorka která ho doprovází či hledá-je to tak?
    Napsal jsem že ponorka určená k útoku na letadlovou loď bude logicky rychlejší než ona-je to tak?
    Vše co jsem napsal,je pravda,tak proč ty urážky?Pokud v tom co jsem psal výše je chyba,upozorněte mě na ni,rád se poučím.Od toho tady to fórum přece je.A-urážky si nechte od cesty,děkuji.

  • skelet
    23:20 04.09.2016

    přičemž jsme zase u toho, že ta ponorka pak bude celkem fest hlučná.. a kolik že to má US Navy stíhacích ponorek? 59? Kdo zná trasu nasazení CSG US NAvy? Že by US Navy? Kdo olemuje trasu CSG svými protiponorkovými tichými opatřeními? US Navy? Kde bude Michael " Marthy" Dudikoff? V jiné realitě? :)

  • Marthy
    22:34 04.09.2016

    Na druhé straně z lodí CSG má jaderný pohon jen letadlovka,pokud vím.Takže skupina CSG nemůže plout pořád naplno,spíš výjimečně.
    Ponorka je při velké rychlosti hlučná,to je pravda.Stejně jako ponorky které svaz CSG zajišťují.Ovšem svaz CSG je mnohem hlučnější.Je taky možné že v boji,hlavně v pobřežních vodách,by csg vyhledávala ponorky aktivním sonarem,aby ji nepřekvapila nějaká velmi tichá diesel ponorka.
    Ponorka určená k útoku na letadlovou loď bude logicky rychlejší než letadlovka :)

  • logik
    22:18 04.09.2016

    Rychlost CSG je více než 30 uzlů. V případě konfliktu je vcelku jasné, že se nebude zbytečně pohybovat pomaleji. Maximální rychlost ponorek také je uváděná kolem 30 uzlů - s tím, že se některé asi umí pohybovat i rychleji.

    Problém je v tom, že rychlá ponorka je hlučná - a ponorka musí být pod vodou, kde nedostává údaje o pozici CSG. V reálu tedy bude "tiché sledování" CSG asi spíše nemožné, ale IMHO jak moc nemožné bude patřit k nejutajovanějším skutečnostem jak v Rusku, tak i v USA...

  • skelet
    22:06 04.09.2016

    všechny lodě v CSG mají maximálku přes 30 uzlů.

  • Slavoslav
    21:09 04.09.2016

    aka je bezna rychlost CSG?

    videl som, ze niekto tu nadhodil tienovanie CSG ruskymi ponorkami no dokazali by vobec s CSG udrzat krok tak, aby neboli pocut na km daleko?

    pokial sa nemylim tak cudzia ponorka ma sancu sa dostat k CSG len tak, ze si niekde na predpokladanej trase pocka kym na nu CSG sama nenabehne

  • KOLT
    20:40 04.09.2016

    pro Arassuil: Máte pravdu, ony jsou vážně už všechny dole. Tak to se omlouvám.

  • skelet
    20:12 04.09.2016

    Tichý režim CSG pomůže nepřátelské ponorce? Jak? Jakože doprovodný svaz vypne své sonary, hlídkové vrtulníky a letadla přestanou monitorovat okolí? nebo že by přestal lítat E-2, či Arleigh Burke vypnul svůj radar? :) Marthy ty si to fakt představuješ jak v nějakém hollywoodském filmu.
    A EMP z jaderných zbraní? Marthy slyšel jsi něco o taktice SSSR vůči CSG? Víš o tom, že i SSSR uvažovalo, že jaderná zbraň pouze na čas vyruší elektronické systémy CSG, a tím poskytnou okno CH-22 s konvenční hlavicí, které zaútočí na letadlovku? Proč by to Sověti vymýšleli tak složitě, když by to šlo tak jednoduše, jak líčíš. Že by byli tupější. než-li ty nebo na rozdíl od tebe skrze jaderné testy věděli něco co ty nevíš nebo z vesela ignoruješ?
    Sledování vyplutí CSG turisty? Fakt? V době války? To jako musí CSG vyplouvat jen z rušného přístavu? To si jako fakt něco myslí, že si v době války bude z vesela telefonovat jak na Ukrajině a v Iráku? kor na takových exponovaných místech jako jsou vojenské přístavy? :D

  • Pepek
    17:14 04.09.2016

    Když už jste se tu bavili o tom EMP, tak taky přihodím pár mouder.
    1) Pokud si pamatuju tak se tvrdilo, že jeden výbuch velké atomovky asi 400km nad povrchem USA by poslal USA do doby kamené. Konec konců to je důvod, proč se bát KLDR. Bohudík na to zatím nemají nosič.
    2) Lodě budou proti EMP chráněny relativně dobře. Samy o sobě jsou Faradayovou klecí a díky tomu, že jsou z ocele, tak by měli dobře odstínit i magnetickou složku záření.
    3) Tak jak tak, nelze ochránit vše a některé systémy nelze efektivně chránit už kvůli principu jejich fungování. Třeba radary. Neříkalo se kdysi, že EMP zbraně využívali proti radarům USA už ve Válce v zálivu?

  • Arassuil
    15:58 04.09.2016

    KOLT: Uznávám, ale co se mi podařilo zjistit a vyčíst, tak poslední Kobalt-M se "vrátil" na zem 17. září 2015 a na orbitě už by žádné být neměly (ani by neměly být plánovány další lety).

  • Strategist
    15:46 04.09.2016

    Marthy: vy to sledování moc zjednodušujete, ano vyplutí může sledovat nějaký turista jak říkáte, ale pak je to problém. Satelity jsou výborný sledovací prostředek, ale hlavně na pozemní instalace, takže např zda jsou v oblasti icbm nebo bombardéry nebo nová základna v sýrii atd. Ale vy zapomínáte na to, že ten satelit se po oběžné dráze taky pohybuje nebo planeta pod ním zaleží na úhlu pohledu, takže loď může zahnout a satelit vesele letí dál a CSG je mimo dohled. A těch satelitů jak píše Kolt opravdu není tolik, aby sledovaly všechny oceány 24h denně. Co se týče zahorizontálních radarů tak jejich dosah taky není neomezený a můžou pokrývat oblasti kde CSG regulérně proplouvají např u Filipín.
    Co se týče dekontaminace tak si myslím, že LL jsou na tom velmi dobře co se tohoto týče, přeci jen byly budované za Cold war, kde se s použitím jaderných zbraní počítalo a měly být součástí protiúderu.

  • KOLT
    15:19 04.09.2016

    pro Marthy: Zapomeňte už konečně na kontinuální sledování CSG. Jediný, kdo to dokáže, je jejich vlastník ;-)

    pro Arassuil: Rusko stále provozuje satelity Kobalt-M, které přesně takto fungují – dvě návratové schránky, třetí várka přistane s celým satelitem, snímá se na film (ten ještě donedávna poskytoval lepší výsledky než chip). Pravda je, že od nich již ustupují, stále jich ale na orbitě několik mají.

  • jj284b
    12:55 04.09.2016

    Marthy: predstavujes si to ako Hurvinek valku...

  • Arassuil
    10:48 04.09.2016

    KOLT: Panebože, snad si doufám opravdu nemyslíte, že současné satelity ještě stále shazují schránky s fotografiemi? To byla technologie použitá naposledy někdy v 60. letech v programech Corona a Gambit, kdy jiné možnosti prostě nebyly. Dnes je mnohem praktičtější (a levnější) posílat fotky přes datalink, než aby někde ve vzduchu čekala letadla. Navíc ne vždy se jim ten film podařilo najít a zachytit. :-)

  • Marthy
    10:46 04.09.2016

    Není to náhodou tak že některé státy ty CSG sledují permanentně?Od vyplutí z přístavu,což může sledovat kdejaký turista,poté si je přeberou třeba satelity či zahorizontální radary-a budou přesně vědět že jde o CSG.Takové svazy dnes ukrýt před vyspělými státy prostě nelze.Náhlý přechod na tichý režim jim nebude nic platné,prostě jsou sledováni neustále,různými prostředky,některým z nich nezáleží jestli CSG pluje na tichý režim nebo ne.Dá se lehce předpokládat že na dostřel svých raket se blízko CSG bude držet útočná ponorka.Při přechodu CSG na tichý režim by té ponorce podmínky pro útok jen ulehčily.
    NN,myslím že v boji (a v přesunu) by CSG využila jinou taktiku,jejich silná stránka je velké pokrytí okolí svými senzory a letouny.a velká ničivá síla,taky mohutná obrana.Jejich průzkumné a obranné systémy by byly zapnuty naplno.

  • KOLT
    10:24 04.09.2016

    A na jakou vzdálenost že jsou ty zahorizontální radary schopné rozeznat CSG od civilních lodí?

    CSG v boji sice může svítit jak vánoční stromeček (ale také nemusí), nicméně při přesunu je schopna jet pouze na pasivní režim s rádiovým klidem. Potřebná data dostává od průzkumných letounů, které opět letí v pasivu. Dnes ovšem spousta dat teče z dalších zdrojů, především přes satelity (jejich vlastní sledování, špionážní informace, pokyny z velení atd.). CSG je schopná zaujmout bojové postavení bez toho, aby spustila vlastní radary. Nedavno tu Shania dával k dobru článek o cvičení NORPAC 82, doporučuji přečíst.

  • Marthy
    10:11 04.09.2016

    Csg se dá přece sledovat pomocí zahorizontálních radarů-jediná ochrana proti tomu je ty radary zničit.Vím že nejsou zrovna přesné,ale na navedení vlastních letounů či ponorek bezpečně stačí.Krom toho pořád se podceňují pasívní radary-ty jsou velmi účinné,obrana proti nim jen jedna-nevyzařovat žádný signál,což je pro svaz CSG v reálném boji nemyslitelné.

  • KOLT
    10:06 04.09.2016

    pro Marthy: Pálit musíte s nějaké vzdálenosti, takže maximálního dostupu pravděpodobně nedocílíte. Silné EMP pak vyvolávají výbuchy mezi 30 a 50 km, takže taktickou zbraní a relativně malé síle velkého EMP nedocílíte, na to potřebujete strategickou zbraň. A její použití je průser prvního řádu, ať se na to díváte jak chcete.

    Ohledně Íránu: EMP postihuje civilní, ve většině nechráněnou techniku, úplně jinak než vojenskou, zvláště tu strategickou, jíž letadlová loď je, která je naopak chráněná velice dobře. Navíc by CSG měla čas se připravit.
    Mmchd, vážně jim hrozila Francie? Ta s nimi totiž obecně obchodovala (včetně pomoci s výstavbou civilních jaderných zařízení) i v době, kdy už to ostatní země nepovažovaly za dobrý nápad. A tuším teprve sankce OSN ji donutily toho zanechat. Ale mohu se mýlit.

  • mr_kosa
    10:02 04.09.2016

    Tak všeobecnejšie k odolnosti dnešných lodí:
    USS Thach na cvičení RIMPAC 2016 - fregata OHP z roku 1982, dostala 2 -3? Harpúny, torpédo, nejaké bomby a pár Hellfire...a trvalo jej 12 hodín kým sa potopila.
    https://www.youtube.com/watch?...

    USS Jackson sa vrátila na more po necelých 6-tich týžďnoch v suchom doku kde absolvovala dôkladné vyhodnotenie poškodenia trupu a jeho opravy. 10. júna vybuchla 4500 kg nálož vo vzdialenosti 90 metrov od lode v rámci záťažových testov.
    https://news.usni.org/2016/06/...

Stránka 1 z 3