Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo?
-
1. 9. 2016
-
109 komentářů
-
Jan Grohmann
Americké těžké letadlové lodě jsou hlavním nástrojem americké globální projekce síly - tedy nástrojem šíření americké vůle po celém světě. Rusko a Čína proto investují značné úsilí právě do schopností americké letadlově objevit a zničit.
Projekce síly: vnucování své vůle
Letadlové lodě jsou symbolem politické a vojenské moci Spojených států již od dob druhé světové války. Letadlové lodě umožňují USA nasadit a udržet značnou vojenskou sílu prakticky libovolně dlouhou dobu, kdekoliv na světě.
Tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle po celém světě. Dodejme, že potřeba vnucovat svoji vůli (“pohled na svět”) je vlastní každému státu na světě - ti s největší armádou (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, atd.) jsou však v šíření své vůle samozřejmě mnohem efektivnější.
Americké letadlové lodě, resp. úderné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou tak trnem v oku dalším aspirujícím vojenským velmocím, především Rusku a Číně. Tyto dvě země mají samozřejmě jiný “pohled na svět”, než USA.
Rusko a Čína využily během posledních 15 let americkou nepozornost (nebo amerického podceňování) - místo toho, aby si Američané hlídali a udržovali svou schopnost projekce síly, soustředili se na boj proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu.
Rusko a Čína tak získaly čas k vývoji a nasazení výkonných protilodních zbraní schopných výrazně ohrozit a omezit působení CSG.
Nástroje boje s CSG
Klíčovým ruským a čínským nástrojem na omezení působení CSG je šíření prostředků odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), zejména šíření moderních systémů protivzdušné obrany (PVO).
Jde zejména o ruské systémy dlouhého dosahu S-300 a S-400 a jejich čínské kopie. Rusko navíc S-300/S-400 dodává svým spojencům (např. Írán, Sýrie) a dále tak podlamuje americkou schopnost projekce síly pomocí letadlových lodí.
Systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je výrazně omezena volnost působení leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing). CAW tvoří 62 letadel seskupených kolem stíhaček F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet a v blízké budoucnosti F-35C Lightning II.
Další doménou jsou velmi výkonné protilodní zbraně. Kromě pokročilých leteckých a ponorkových protilodních střel s plochou dráhou letu se v poslední době objevily i čínské protilodní balistické rakety, jako je DF-21D a DF-26.
Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína ze svého pobřeží vytvořit “no-go” zónu do vzdálenosti 1700 km, resp. až 4000 km (DF-26).
Kde je letadlová loď?
Samozřejmě, mít zbraň s určitým dostřelem je jedná věc, vědět kde ji vyslat, je věc jiná. Obrovskou výzvou je detekce, sledování a identifikace námořních cílů za radarovým a optickým horizontem - tedy na vzdálenost větší než několik desítek kilometrů.
Existují sice radary dohlednoucí za horizont (např. ruský radar Slunečnice), ale je otázkou, zda dokáží poskytnout přesnou polohu lodí pro zbraně s dlouhým dosahem, případně jaká je jejich schopnost rozlišit vojenské lodě od civilních (tankery, kontejnerové lodě, atd.).
Dodejme, že v současné době brázdí oceány 50 000 obchodních lodí. Nejhustší námořní obchodní trasy jsou například kolem čínského pobřeží, ve Středozemním moři nebo na spojnici USA-Evropa.
K dispozici jsou také nástroje satelitního průzkumu, ty ale jsou schopny kontrolovat jedno místo na Zemi v řádu několik desítek minut. Za tu dobu dokáže CSG urazit několik desítek kilometrů - všemi směry.
Pokud nechtějí Rusko a Čína plýtvat drahocennou municí na civilní lodě nebo nechat munici padat bez efektu na dno oceánů, musí k zaměření amerických lodí využít letectvo.
Jaké má americké námořnictvo možnosti?
Šíření pokorčilých protilodních zbraní je v každém případě pro USA velmi nepříjemné - ztráta letadlové lodě neznamená jen praktické ukončení americké vojenské přítomnosti v oblasti, ale těžkou propagandistickou prohru, která může ovlivnit americkou vojenskou a politickou moc na desítky let.
Americký autor Bryan McGrath ve své analýze Sharpening the Spear: The Carrier, the Joint Force, and High-End Conflict se proto zamyslel nad osudem těžkých letadlových lodí v americkém námořnictvu.
Ve své úvaze však došel k názoru, že pokud si chtějí Spojené státy udržet současnou úroveň projekce síly, odstrašení a bojové schopnosti, nesmí letadlové lodě vyřadit z výzbroje. A to i přesto, že stavba a provoz těžké letadlové lodě stojí miliardy dolarů.
McGrath se přitom zamyslel nad trojicí scénářů:
+ Pokud americké námořnictvo zavede větší počet menších (levnějších) letadlových lodí s jaderným pohonem, ztratí významnou část svých schopností, ale ušetří jen málo financí;+ Větší flotila letadlových lodí s konvenčním pohonem sice ušetří spoustu peněz, ale dramaticky sníží schopnosti amerického námořnictva;+ Nakonec bez letadlových lodí musí americké námořnictvo obětovat současnou úroveň globální přítomnosti, schopnosti odstrašení nebo schopnosti vést válečné operace;
USA se samozřejmě snaží schopnost projekce, tedy šíření svého vlivu, zachovat.
Jednou z cest je větší dolet palubních letadel, resp. větší letecká dominance CAW. Dolet letadel F/A-18E/F Super Hornet je cca 918 km a F-35C Lightning II 1166 km. F-35C má ale menší nosnost než F/A-18E/F.
Dolet letadel ukazuje výrazný rozdíl mezi tím, na jakou vzdálenost dokáže CSG ničit protivníka, a na jakou vzdálenost dokáže protivník ničit CSG.
Jaké má tedy americké námořnictvo možnosti? Izrael již oznámil záměr vyvinout pro stíhačky F-35 konformní nádrže prodlužující dolet, při zachování vlastností stealth.
Klíčovou technikou se stanou bezpilotní letadla MQ-25A Stingray. Ty ze začátku poslouží jako vzdušné tankery - výrazně prodlouží bojový dolet CAW. Později se mohou MQ-25A stát platformou pro průzkumné a útočné drony s extrémním doletem a výdrží ve vzduchu.
Průzkumné stealth drony zjistí přesné souřadnice protivníka (např. průzkumných prostředků protivníka), na které lodě a ponorky amerického námořnictva navedou své přesné zbraně s dlouhým dosahem.
Suma sumárum, ve “hře o trůny” se derou do křesla noví adepti. Uvidíme, zda stávající vládce odolá pokusům o sesazení z trůnu.
Zdroj: National Interest
Související články
Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde
Čína, Rusko, Spojené státy i Indie intenzivně pracují na přesných zbraních schopných dosáhnout ...
-
18.08.2016
-
20 komentářů
-
Jan Grohmann
Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby
Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...
-
22.08.2016
-
10 komentářů
-
Jan Grohmann
Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám
Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...
-
25.08.2016
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35
V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...
-
29.08.2016
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
KOLT: Uznávám, ale co se mi podařilo zjistit a vyčíst, tak poslední Kobalt-M se "vrátil" na zem 17. září 2015 a na orbitě už by žádné být neměly (ani by neměly být plánovány další ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: Uznávám, ale co se mi podařilo zjistit a vyčíst, tak poslední Kobalt-M se "vrátil" na zem 17. září 2015 a na orbitě už by žádné být neměly (ani by neměly být plánovány další lety).Skrýt celý příspěvek
Marthy: vy to sledování moc zjednodušujete, ano vyplutí může sledovat nějaký turista jak říkáte, ale pak je to problém. Satelity jsou výborný sledovací prostředek, ale hlavně na ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: vy to sledování moc zjednodušujete, ano vyplutí může sledovat nějaký turista jak říkáte, ale pak je to problém. Satelity jsou výborný sledovací prostředek, ale hlavně na pozemní instalace, takže např zda jsou v oblasti icbm nebo bombardéry nebo nová základna v sýrii atd. Ale vy zapomínáte na to, že ten satelit se po oběžné dráze taky pohybuje nebo planeta pod ním zaleží na úhlu pohledu, takže loď může zahnout a satelit vesele letí dál a CSG je mimo dohled. A těch satelitů jak píše Kolt opravdu není tolik, aby sledovaly všechny oceány 24h denně. Co se týče zahorizontálních radarů tak jejich dosah taky není neomezený a můžou pokrývat oblasti kde CSG regulérně proplouvají např u Filipín.
Co se týče dekontaminace tak si myslím, že LL jsou na tom velmi dobře co se tohoto týče, přeci jen byly budované za Cold war, kde se s použitím jaderných zbraní počítalo a měly být součástí protiúderu.Skrýt celý příspěvekpro Marthy: Zapomeňte už konečně na kontinuální sledování CSG. Jediný, kdo to dokáže, je jejich vlastník ;-) pro Arassuil: Rusko stále provozuje satelity Kobalt-M, které přesně ...Zobrazit celý příspěvek
pro Marthy: Zapomeňte už konečně na kontinuální sledování CSG. Jediný, kdo to dokáže, je jejich vlastník ;-)
pro Arassuil: Rusko stále provozuje satelity Kobalt-M, které přesně takto fungují – dvě návratové schránky, třetí várka přistane s celým satelitem, snímá se na film (ten ještě donedávna poskytoval lepší výsledky než chip). Pravda je, že od nich již ustupují, stále jich ale na orbitě několik mají.Skrýt celý příspěvekKOLT: Panebože, snad si doufám opravdu nemyslíte, že současné satelity ještě stále shazují schránky s fotografiemi? To byla technologie použitá naposledy někdy v 60. letech v ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT: Panebože, snad si doufám opravdu nemyslíte, že současné satelity ještě stále shazují schránky s fotografiemi? To byla technologie použitá naposledy někdy v 60. letech v programech Corona a Gambit, kdy jiné možnosti prostě nebyly. Dnes je mnohem praktičtější (a levnější) posílat fotky přes datalink, než aby někde ve vzduchu čekala letadla. Navíc ne vždy se jim ten film podařilo najít a zachytit. :-)Skrýt celý příspěvek
Není to náhodou tak že některé státy ty CSG sledují permanentně?Od vyplutí z přístavu,což může sledovat kdejaký turista,poté si je přeberou třeba satelity či zahorizontální ...Zobrazit celý příspěvek
Není to náhodou tak že některé státy ty CSG sledují permanentně?Od vyplutí z přístavu,což může sledovat kdejaký turista,poté si je přeberou třeba satelity či zahorizontální radary-a budou přesně vědět že jde o CSG.Takové svazy dnes ukrýt před vyspělými státy prostě nelze.Náhlý přechod na tichý režim jim nebude nic platné,prostě jsou sledováni neustále,různými prostředky,některým z nich nezáleží jestli CSG pluje na tichý režim nebo ne.Dá se lehce předpokládat že na dostřel svých raket se blízko CSG bude držet útočná ponorka.Při přechodu CSG na tichý režim by té ponorce podmínky pro útok jen ulehčily.
NN,myslím že v boji (a v přesunu) by CSG využila jinou taktiku,jejich silná stránka je velké pokrytí okolí svými senzory a letouny.a velká ničivá síla,taky mohutná obrana.Jejich průzkumné a obranné systémy by byly zapnuty naplno.Skrýt celý příspěvekA na jakou vzdálenost že jsou ty zahorizontální radary schopné rozeznat CSG od civilních lodí? CSG v boji sice může svítit jak vánoční stromeček (ale také nemusí), nicméně při ...Zobrazit celý příspěvek
A na jakou vzdálenost že jsou ty zahorizontální radary schopné rozeznat CSG od civilních lodí?
CSG v boji sice může svítit jak vánoční stromeček (ale také nemusí), nicméně při přesunu je schopna jet pouze na pasivní režim s rádiovým klidem. Potřebná data dostává od průzkumných letounů, které opět letí v pasivu. Dnes ovšem spousta dat teče z dalších zdrojů, především přes satelity (jejich vlastní sledování, špionážní informace, pokyny z velení atd.). CSG je schopná zaujmout bojové postavení bez toho, aby spustila vlastní radary. Nedavno tu Shania dával k dobru článek o cvičení NORPAC 82, doporučuji přečíst.Skrýt celý příspěvekCsg se dá přece sledovat pomocí zahorizontálních radarů-jediná ochrana proti tomu je ty radary zničit.Vím že nejsou zrovna přesné,ale na navedení vlastních letounů či ponorek ...Zobrazit celý příspěvek
Csg se dá přece sledovat pomocí zahorizontálních radarů-jediná ochrana proti tomu je ty radary zničit.Vím že nejsou zrovna přesné,ale na navedení vlastních letounů či ponorek bezpečně stačí.Krom toho pořád se podceňují pasívní radary-ty jsou velmi účinné,obrana proti nim jen jedna-nevyzařovat žádný signál,což je pro svaz CSG v reálném boji nemyslitelné.Skrýt celý příspěvek
pro Marthy: Pálit musíte s nějaké vzdálenosti, takže maximálního dostupu pravděpodobně nedocílíte. Silné EMP pak vyvolávají výbuchy mezi 30 a 50 km, takže taktickou zbraní a ...Zobrazit celý příspěvek
pro Marthy: Pálit musíte s nějaké vzdálenosti, takže maximálního dostupu pravděpodobně nedocílíte. Silné EMP pak vyvolávají výbuchy mezi 30 a 50 km, takže taktickou zbraní a relativně malé síle velkého EMP nedocílíte, na to potřebujete strategickou zbraň. A její použití je průser prvního řádu, ať se na to díváte jak chcete.
Ohledně Íránu: EMP postihuje civilní, ve většině nechráněnou techniku, úplně jinak než vojenskou, zvláště tu strategickou, jíž letadlová loď je, která je naopak chráněná velice dobře. Navíc by CSG měla čas se připravit.
Mmchd, vážně jim hrozila Francie? Ta s nimi totiž obecně obchodovala (včetně pomoci s výstavbou civilních jaderných zařízení) i v době, kdy už to ostatní země nepovažovaly za dobrý nápad. A tuším teprve sankce OSN ji donutily toho zanechat. Ale mohu se mýlit.Skrýt celý příspěvekTak všeobecnejšie k odolnosti dnešných lodí: USS Thach na cvičení RIMPAC 2016 - fregata OHP z roku 1982, dostala 2 -3? Harpúny, torpédo, nejaké bomby a pár Hellfire...a trvalo jej ...Zobrazit celý příspěvek
Tak všeobecnejšie k odolnosti dnešných lodí:
USS Thach na cvičení RIMPAC 2016 - fregata OHP z roku 1982, dostala 2 -3? Harpúny, torpédo, nejaké bomby a pár Hellfire...a trvalo jej 12 hodín kým sa potopila.
https://www.youtube.com/watch?...
USS Jackson sa vrátila na more po necelých 6-tich týžďnoch v suchom doku kde absolvovala dôkladné vyhodnotenie poškodenia trupu a jeho opravy. 10. júna vybuchla 4500 kg nálož vo vzdialenosti 90 metrov od lode v rámci záťažových testov.
https://news.usni.org/2016/06/... Skrýt celý příspěvekOhledně vyhledávání CSG satelity, to fakt není nic jednoduchého. Vemte si, jaké musí mít optické prostředky rozlišení, aby dokázaly rozeznat vojenskou od civilní lodi, maximálně ...Zobrazit celý příspěvek
Ohledně vyhledávání CSG satelity, to fakt není nic jednoduchého. Vemte si, jaké musí mít optické prostředky rozlišení, aby dokázaly rozeznat vojenskou od civilní lodi, maximálně kolem 10 m/b. Takovými prostředky obecně disponují jen satelity na nízké orbitě, které mají ovšem problémy popsané skeletem. A není jich ani zdaleka tolik, aby pokryly všechny oceány. Navíc je jejich působení omezené viditelností (větší oblačnost zastíní i termální stopu lodí...).
A nezapomeňte, že zdaleka ne všechny špionážní satelity jsou schopné tato data poskytovat online! Mnohé shazují schránky s fotografiemi, které jsou až následně na Zemi vyvolány a zpracovány. Za tu dobu je CSG na cestě domů a protivník si fotky může leda tak poslat do zahraničí do minilabu ;-)
Sledovat kontinuálně CSG ze satelitů nedokázal ani Svaz v dobách své největší slávy. A to ani u vlastních břehů....Skrýt celý příspěvekCharlie-těší mě že tě tady bavíme,alespoň ti víkend lépe uteče. Co se týká vzdušného výbuchu jz ve velké výšce,před časem jsem kdesy četl takovou Francouzskou výhružku Iránu-v ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie-těší mě že tě tady bavíme,alespoň ti víkend lépe uteče.
Co se týká vzdušného výbuchu jz ve velké výšce,před časem jsem kdesy četl takovou Francouzskou výhružku Iránu-v době kdy si mysleli že vyvíjí jadernou zbraň.Šlo o zprávu v médiích že pokud Irán překročí určitou mez může Francie zareagovat odpálením silné termojaderné nálože vysoko nad územím Iránu-tak že by Irán nebyl zasažen žárem,radiací ani tlakovou vlnou,ale silný EMP by zničit veškerou/nebo většinu elektroniky a el zařízení.V celém Iránu.
Opravdu nejsem takový odborník abych věděl jestli je tohle tvrzení reálné,nebo poněkud přehnané.Irán přecijen není zrovna malý stát.Ale znamená to že j výbuch ve velké výšce znásobuje účinek emp,jak tady píše kolega :)mám za to že to dobře ví i stratégové Ruska kteří plánují zničení CSG při eventuálním konfliktu.Tak co by jim bránilo odpálit několik CH-22 vysoko ve vzduchu nad CSG?Tedy pokud dostup raket Ch-22 (24km) je dostatečný pro maximální účinek emp.Skrýt celý příspěvekCharlie, trefné jako obvykle! Snad jen, že při silném záření může dojít ke vzniku izotopů prvků, ze kterých je loď zkonstruována, které následně mohou zářit. Nicméně to ozáření ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie, trefné jako obvykle!
Snad jen, že při silném záření může dojít ke vzniku izotopů prvků, ze kterých je loď zkonstruována, které následně mohou zářit. Nicméně to ozáření by muselo být poměrně extrémní, což z dnešních JZ obecně moc nebývá (zpravidla jsou termonukleární, štěpný výbuch slouží jen k zažehnutí TN reakce). A dosti klesá se vzdáleností výbuchu. Navíc většina letadlovky je ze železa, které má sice nestabilní izotopy, nicméně až na pár výjimek s malým poločasem rozpadu a produkující jen beta záření, které odstínit je jednoduché. A za pár sekund je po problému, protože až na 55Fe se prakticky vše rozpadne a vrátí buď do stabilních izotopů železa nebo "okolních" prvků (chrom, kobalt, mangan). Čili přesně, jak píšete, žádné velké záření lodi po výbuchu se nekoná.
Vnitřní prostory jsou prakticky úplně chráněny proti alfa a beta, slušně i proti gama; jak moc proti neutronům, to netuším, ale mám takový dojem, že proti nim se používají nějaké polymerové nátěry (ono neutrony mohou mít víc "podob" a proti každé se používá něco jiného; nicméně už samotná voda je dobrý stínič neutronů). Dekontaminace povrchů je pak standardní proces už po desetiletí.Skrýt celý příspěvekyggdrasil: nejde o to skrýt flotilu v místě působení, ale během přesunu na toto místo. Tak, aby protivník byl schopen co nejmenších protiopatření. Ono ani tím hledáním s pomocí ...Zobrazit celý příspěvek
yggdrasil: nejde o to skrýt flotilu v místě působení, ale během přesunu na toto místo. Tak, aby protivník byl schopen co nejmenších protiopatření.
Ono ani tím hledáním s pomocí satelitu nebude tak jednoduché. Prvně je zapotřebí znát přesnou lokaci. Jenže je známá i přesná lokace satelitu.. takže stačí počkat , až proletí a pak plnou parou vpřed. Pak se objeví několikatihodinové okno, než se objeví satelit, pak nějaký čas, než to zjistí analytici atd. Pak je zde vydedukování, kudy asi CSG mohla plout, přeprogramování satelitu, změna jeho trajektorie apod. Najednou má CSG na únik čas více jak dva oblety satelitu kolem Zeměgule.Skrýt celý příspěvekMně teda baví, jak lidi, kteří nemaj ani elementární znalosti problematiky tady produkují svoje "myslím že určitě" elaboráty. Kupříkladu Marthy - jeho pasáž o "určitě zářící" ...Zobrazit celý příspěvek
Mně teda baví, jak lidi, kteří nemaj ani elementární znalosti problematiky tady produkují svoje "myslím že určitě" elaboráty.
Kupříkladu Marthy - jeho pasáž o "určitě zářící" lodi po blízkém výbuchu JZ by byl celkem ftipnej, kdyby teda nebyl uplně mimo. Ono totiž "záření" je buďto energie (která buďto hmotou pronikne, nebo se po dopadu změní na jinou energii, většinou teplo) nebo proud částic, které jsou pohlceny.
To co po výbuchu atomovky "září" v místě exploze po dlouhou dobu není "naakumulované záření", ale produkty atomového štěpení s dlouhým poločasem rozpadu, které zůstávají v prostředí a škodí (kupříkladu jód, to je prevít, ten vám rozbil štítnou žlázu).
Další věc - malej EMP sice způsobuje každej výbuch atonovky, ale na pořádnej výkon potřebujete výbuch ve velkých výškách (desítky kilometrů) aby gamma paprsky spolu s magnetickým polem země vygenerovaly silnej EMP.
Pokud jde o dekontaminaci plavidel - to ste nikdy neviděli lodě se zapnutýma spriklerama? https://youtu.be/p-kGeePs8pw?t...
yggdrasil: s tímhle geniálním nápadem na zjišťování CSG byste se měl okamžitě vypravit do Moskvy, nebo radši možná ne, protože zapomínáte na jednu elemntární věc, a tou je přirozené radiační pozadí, které vám těch pár částic, co možná z reaktoru zdrhnou, spolehlivě zastíní. A věřte, že stíněný ty reaktory sjou dobře, ono si jaksi nemůžete dovolit, aby vám posádka chcípala na následky dlouhodobý expozice vysokoenergetickým zářením.
Upřímně bych některým přispěvatelům tady doporučil méně plkání v diskuzích a více návštěc nějaké knihovny se slušně vybavenou sekcí "Militaria."Skrýt celý příspěvekTiez je dost pravdepodobne, ze jadrovy reaktor LL nedokaze odtienit vzdy 100% vsetkych vysokoenergetickych castic a niektore vyletia von. Tie potom predstavuju jasny zaznam na ...Zobrazit celý příspěvek
Tiez je dost pravdepodobne, ze jadrovy reaktor LL nedokaze odtienit vzdy 100% vsetkych vysokoenergetickych castic a niektore vyletia von. Tie potom predstavuju jasny zaznam na gamadetektoroch ruskych/ Cinskych druzic. Da sa sice urobit falosny zdroj na inej lodi, ale to nijako neznizi detekciu ssamotnej LL.
Staci niekolko prskaviek za den a 2-3 druzice na vyssej orbite na pokrytie celej Zeme onilne.Skrýt celý příspěvekMna zaujala predstava, ze CSG je na sirom oceane tazko zistitelna. To niekedy asi ano, ale ak chce CSG projektovat moc, musi sa priblizit k svojim cielom na operacny dosah svojich ...Zobrazit celý příspěvek
Mna zaujala predstava, ze CSG je na sirom oceane tazko zistitelna. To niekedy asi ano, ale ak chce CSG projektovat moc, musi sa priblizit k svojim cielom na operacny dosah svojich prieskumnych a utocnych strojov z air wing. Skryvanie na mori je fajn, ale nie je tam proti komu projektovat silu. Ak sa priblizi k pobreziu, alebo inej lodi, radary Ruska/Ciny budu o CSG dobre vediet. Bojova hodnota pocas nizkej zistitelnosti je tak velmi nizka, resp. nulova.
Utocnych strojov ma dnes CSG tak 44 kusov, ale kym vsetky vzlietnu, prve budu mat polporazdne nadrze a budu sa promenadovat desiatky minut na radaroch protivnika. Preto realne rychly utok dokaze vykonat tak polovica z nich. Moze potom taky S-300/400 znicit 20 strojov protivnika? Kedze je to vrcholovy AA system, tak asi ano. Obrana bude palit na hornety a ich strely vsetkym, co ma a proti lodiam CSG vyletia vsetky existujuce strely a stihace, ktore Rusko/Cina ma. Tu uz ziadne skryvanie nie je mozne. CSG sa nevynori a nezautoci kilometer od brehu na Kryme.Skrýt celý příspěvekNějaký jaderný spad je vždycky, otázkou je kolik. Obecně výbuchy ve vzduchu jej logicky produkují méně. Upřímně, zranitelnost strategických vojenských systémů vůči EMP je ...Zobrazit celý příspěvek
Nějaký jaderný spad je vždycky, otázkou je kolik. Obecně výbuchy ve vzduchu jej logicky produkují méně.
Upřímně, zranitelnost strategických vojenských systémů vůči EMP je strategické tajemství, takže asi nemá smysl o něm diskutovat jinak než v akademické rovině. Ledasco lze ochránit poměrně velmi slušně a jednoduše, něco v principu prakticky ne. Do jaké míry by byla LL schopná působit třeba bez antén je otázka, ale nějaká řešení asi budou. Efektivita samozřejmě poklesne.
Mně by docela zajímalo, jak odolné jsou můstky vůči tlakové vlně. Aby to nebyl větší problém než nějaká radioaktivita...Skrýt celý příspěvekMarthy, nic proti, ale tušíte něco o radiaci? Obávám se, že moc ne :-( Železo samo o sobě může být radioaktivní, nicméně není "jednoduché" ho k tomu donutit, neb železo je ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy, nic proti, ale tušíte něco o radiaci? Obávám se, že moc ne :-( Železo samo o sobě může být radioaktivní, nicméně není "jednoduché" ho k tomu donutit, neb železo je nejstabilnější prvek. Většina jeho izotopů má poločas rozpadu v řádech sekund a menších. Především pak produkují beta záření, které odstíníte alobalem na chleba ;-) Jasně, že v oceli jsou ještě jiné prvky (C, Cr, V...), které už umí být radioaktivní více, ale pochybuji, že by loď zářila jako vánoční stromeček, jak je naznačováno.
Jak jsem psal, většina moderní těžké vojenské techniky je proti radioaktivitě poměrně odolná, větrací systémy si umí poradit s radioaktivními prvky atd. Loď by tedy asi byla radioaktivitou poškozená, ale samotná tlaková vlna a EMP (ten hlavně) by pro ni byly větším rizikem. Jak by to bylo s následnou prací na palubě si netroufnu odhadnout. Na druhou stranu, mám-li si vybrat mezi jistou smrtí v podobně "doražení" následující vlnou střel a možnou smrtí z ozáření, je asi jasné, co si většina lidí vybere. Ostatně něco podobného se řešilo už při diskusích o použití neutronové bomby.
Stále se ovšem točíme kolem použití JZ, kterému ovšem osobně moc nevěřím v případě nějakého proxy konfliktu (a skutečně doufám, že se nemýlím!!!). Pokud by došlo k intenzivnímu střetnutí Ruska a USA jakožto supervelmocí v jaderných zbraních, je použití JZ někde uprostřed oceánu tím posledním, co nás má trápit :-/Skrýt celý příspěvekPepek.já přece psal že by LL nebyla blízkým výbuchem potopena,ale vyřazena z boje.Stačí když bude mít vyřazeny klíčové systémy,a je to její konec.Její moderní,vyspělá,ale taky ...Zobrazit celý příspěvek
Pepek.já přece psal že by LL nebyla blízkým výbuchem potopena,ale vyřazena z boje.Stačí když bude mít vyřazeny klíčové systémy,a je to její konec.Její moderní,vyspělá,ale taky složitá a zranitelná elektronika je její velká výhoda-a taky achilova pata.Bez nich a bez možností použití letadel ji mohou námořníci rovnou opustit-tedy ti co by po výbuchu ještě žily.
Jinak neslyšel jsem o jaderném spadu na moři,no můžu se plést.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...