Krize letadlových lodí: Šíření americké vůle ohroženo?
-
1. 9. 2016
-
109 komentářů
-
Jan Grohmann
Americké těžké letadlové lodě jsou hlavním nástrojem americké globální projekce síly - tedy nástrojem šíření americké vůle po celém světě. Rusko a Čína proto investují značné úsilí právě do schopností americké letadlově objevit a zničit.
Projekce síly: vnucování své vůle
Letadlové lodě jsou symbolem politické a vojenské moci Spojených států již od dob druhé světové války. Letadlové lodě umožňují USA nasadit a udržet značnou vojenskou sílu prakticky libovolně dlouhou dobu, kdekoliv na světě.
Tato schopnost globální projekce vojenské síly je klíčovým nástrojem k šíření a vnucování americké politické vůle po celém světě. Dodejme, že potřeba vnucovat svoji vůli (“pohled na svět”) je vlastní každému státu na světě - ti s největší armádou (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, atd.) jsou však v šíření své vůle samozřejmě mnohem efektivnější.
Americké letadlové lodě, resp. úderné svazy letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group), jsou tak trnem v oku dalším aspirujícím vojenským velmocím, především Rusku a Číně. Tyto dvě země mají samozřejmě jiný “pohled na svět”, než USA.
Rusko a Čína využily během posledních 15 let americkou nepozornost (nebo amerického podceňování) - místo toho, aby si Američané hlídali a udržovali svou schopnost projekce síly, soustředili se na boj proti povstalcům v Iráku a Afghánistánu.
Rusko a Čína tak získaly čas k vývoji a nasazení výkonných protilodních zbraní schopných výrazně ohrozit a omezit působení CSG.
Nástroje boje s CSG
Klíčovým ruským a čínským nástrojem na omezení působení CSG je šíření prostředků odepření přístupu letectva do chráněné oblasti A2/D2 (Anti-Access/Area-Denial), zejména šíření moderních systémů protivzdušné obrany (PVO).
Jde zejména o ruské systémy dlouhého dosahu S-300 a S-400 a jejich čínské kopie. Rusko navíc S-300/S-400 dodává svým spojencům (např. Írán, Sýrie) a dále tak podlamuje americkou schopnost projekce síly pomocí letadlových lodí.
Systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je výrazně omezena volnost působení leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing). CAW tvoří 62 letadel seskupených kolem stíhaček F/A-18 Hornet, F/A-18E/F Super Hornet a v blízké budoucnosti F-35C Lightning II.
Další doménou jsou velmi výkonné protilodní zbraně. Kromě pokročilých leteckých a ponorkových protilodních střel s plochou dráhou letu se v poslední době objevily i čínské protilodní balistické rakety, jako je DF-21D a DF-26.
Pomocí střel DF-21D a DF-26 dokáže Čína ze svého pobřeží vytvořit “no-go” zónu do vzdálenosti 1700 km, resp. až 4000 km (DF-26).
Kde je letadlová loď?
Samozřejmě, mít zbraň s určitým dostřelem je jedná věc, vědět kde ji vyslat, je věc jiná. Obrovskou výzvou je detekce, sledování a identifikace námořních cílů za radarovým a optickým horizontem - tedy na vzdálenost větší než několik desítek kilometrů.
Existují sice radary dohlednoucí za horizont (např. ruský radar Slunečnice), ale je otázkou, zda dokáží poskytnout přesnou polohu lodí pro zbraně s dlouhým dosahem, případně jaká je jejich schopnost rozlišit vojenské lodě od civilních (tankery, kontejnerové lodě, atd.).
Dodejme, že v současné době brázdí oceány 50 000 obchodních lodí. Nejhustší námořní obchodní trasy jsou například kolem čínského pobřeží, ve Středozemním moři nebo na spojnici USA-Evropa.
K dispozici jsou také nástroje satelitního průzkumu, ty ale jsou schopny kontrolovat jedno místo na Zemi v řádu několik desítek minut. Za tu dobu dokáže CSG urazit několik desítek kilometrů - všemi směry.
Pokud nechtějí Rusko a Čína plýtvat drahocennou municí na civilní lodě nebo nechat munici padat bez efektu na dno oceánů, musí k zaměření amerických lodí využít letectvo.
Jaké má americké námořnictvo možnosti?
Šíření pokorčilých protilodních zbraní je v každém případě pro USA velmi nepříjemné - ztráta letadlové lodě neznamená jen praktické ukončení americké vojenské přítomnosti v oblasti, ale těžkou propagandistickou prohru, která může ovlivnit americkou vojenskou a politickou moc na desítky let.
Americký autor Bryan McGrath ve své analýze Sharpening the Spear: The Carrier, the Joint Force, and High-End Conflict se proto zamyslel nad osudem těžkých letadlových lodí v americkém námořnictvu.
Ve své úvaze však došel k názoru, že pokud si chtějí Spojené státy udržet současnou úroveň projekce síly, odstrašení a bojové schopnosti, nesmí letadlové lodě vyřadit z výzbroje. A to i přesto, že stavba a provoz těžké letadlové lodě stojí miliardy dolarů.
McGrath se přitom zamyslel nad trojicí scénářů:
+ Pokud americké námořnictvo zavede větší počet menších (levnějších) letadlových lodí s jaderným pohonem, ztratí významnou část svých schopností, ale ušetří jen málo financí;+ Větší flotila letadlových lodí s konvenčním pohonem sice ušetří spoustu peněz, ale dramaticky sníží schopnosti amerického námořnictva;+ Nakonec bez letadlových lodí musí americké námořnictvo obětovat současnou úroveň globální přítomnosti, schopnosti odstrašení nebo schopnosti vést válečné operace;
USA se samozřejmě snaží schopnost projekce, tedy šíření svého vlivu, zachovat.
Jednou z cest je větší dolet palubních letadel, resp. větší letecká dominance CAW. Dolet letadel F/A-18E/F Super Hornet je cca 918 km a F-35C Lightning II 1166 km. F-35C má ale menší nosnost než F/A-18E/F.
Dolet letadel ukazuje výrazný rozdíl mezi tím, na jakou vzdálenost dokáže CSG ničit protivníka, a na jakou vzdálenost dokáže protivník ničit CSG.
Jaké má tedy americké námořnictvo možnosti? Izrael již oznámil záměr vyvinout pro stíhačky F-35 konformní nádrže prodlužující dolet, při zachování vlastností stealth.
Klíčovou technikou se stanou bezpilotní letadla MQ-25A Stingray. Ty ze začátku poslouží jako vzdušné tankery - výrazně prodlouží bojový dolet CAW. Později se mohou MQ-25A stát platformou pro průzkumné a útočné drony s extrémním doletem a výdrží ve vzduchu.
Průzkumné stealth drony zjistí přesné souřadnice protivníka (např. průzkumných prostředků protivníka), na které lodě a ponorky amerického námořnictva navedou své přesné zbraně s dlouhým dosahem.
Suma sumárum, ve “hře o trůny” se derou do křesla noví adepti. Uvidíme, zda stávající vládce odolá pokusům o sesazení z trůnu.
Zdroj: National Interest
Související články
Hypersonické zbraně - nová éra válčení je zde
Čína, Rusko, Spojené státy i Indie intenzivně pracují na přesných zbraních schopných dosáhnout ...
-
18.08.2016
-
20 komentářů
-
Jan Grohmann
Tanker KC-46A Pegasus vstupuje do výroby
Americké letectvo je “konečně” spokojeno s technickou vyzrálosti nového vzdušného tankeru KC-46A ...
-
22.08.2016
-
10 komentářů
-
Jan Grohmann
Dron MQ-25 Stingray: Klíč v boji proti ponorkám
Americké námořnictvo (US Navy) přiznává ztrátu schopností vést efektivní boj proti ponorkám, tzv. ...
-
25.08.2016
-
15 komentářů
-
Jan Grohmann
Pentagon začíná pracovat na nástupci stíhačky F-35
V roce 2017 americké letectvo oficiálně spustí vývoj nástupce stíhačky F-35 Lightning II. Nový stroj ...
-
29.08.2016
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
Celkem souhlas. *** Tato "krize letadlových lodí" je tu již od konce druhé světové války, kdy přestaly plnit funkci masové zbraně. V současnosti jsou to jen exempláře, ...Zobrazit celý příspěvek
Celkem souhlas.
***
Tato "krize letadlových lodí" je tu již od konce druhé světové války, kdy přestaly plnit funkci masové zbraně. V současnosti jsou to jen exempláře, jejichž ztráta je během konfliktu nenahraditelná a o nějakém navyšování počtu během války nemůže být už vůbec řeč.
Bojová užitečnost je navíc garantována jen proti zaostalejšímu protivníkovi (ve věděcko-technickém aspektu). Použitelnost proti ostatním je sporná.
Vývoj a výrova prostředků pro likvidaci těchto exemplářů bude určitě mnohem méně nákladná než vývoj a stavba nové lodi.
***
Čína v Jihočínském moři ukazuje, jak úspěšné je "šíření americké vůle" v dané oblasti.
Není.Skrýt celý příspěvekMarthy: s tou sýrii a iránem máte pravdu. Jediné co by teď Asad potřeboval je dostat se do konfliktu s US Navy, jeho režim by padl v řádů týdnů a mohl by mít S 400 kolik chtěl, je ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: s tou sýrii a iránem máte pravdu. Jediné co by teď Asad potřeboval je dostat se do konfliktu s US Navy, jeho režim by padl v řádů týdnů a mohl by mít S 400 kolik chtěl, je na ně mít taky dobře vycvičené lidi a vhodné pozice v terénu. Vzhledem k tomu, že má půlku země mimo svou kontrolu tak by to rozmístění bylo velice chabé a navíc kdyby přelil zdroje do AA obrany tak by ho rebelové převálcovali.
Co se týče Iránu tak by to bylo horší než v Sýrii, ale úplné nic proti AA obraně Ruska nebo Číny. Ať si Iránci hlásají do nebe třeba miliónkrát, že se sami ubrání, ale kdyby bylo třeba tak USA s Izraelem tu jejich obranu prolomí. Neříkám, že by se jim povedlo ovládnout povrch, ale na útok na jaderná zařízení by to stačilo a bezletovou zónu by zvládli taky vyrobit. Řekněme 3 CSG, začně to odpálením Tomahawků a zbraní dlouhého dosahu na klíčové pozice, zatímco by se zaměřovali na ně stíhačky by už byly ve vzduchu a za pomoci elektronického rušení a zbraní jako JASSM a JSW likvidovali těch pár S 400, co Iránci mají. Jakmile by bylo potvrzeno, že jsou S 400 zničeny stíhačky 4 generace by ve větších počtech mohli odrovnat letectvo a menší ráži AA obrany. Nakonec by bombardéry a stíhací bombardéry zbombardovali jaderné zařízení Iránců. Protože upřímně není nic nebezpečnějšího než Iránec-muslim s atomovkou.Skrýt celý příspěvekMarthy: jde i o to, že ty bubliny jsou svojí cenou a personálním obsazením neporovnatelně menší, než CSG. CSG máme (řekněme) 12 000- 15 000 mužů a několik desítek miliard dolarů, ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy: jde i o to, že ty bubliny jsou svojí cenou a personálním obsazením neporovnatelně menší, než CSG. CSG máme (řekněme) 12 000- 15 000 mužů a několik desítek miliard dolarů, spíše dost přes 100 (počítám CVN, dva křižníky, šest torpedoborců, nějaká ta LA a podpůrná plavidla. Nasypte srovnatelné množství lidí a prostředků do té bubliny a problém CSG bude eskalovat. Vycvičenost mužstva bych neviděl už tak tragicky, byť na USN to ještě stačit nebude (a je otázka, zda tempo zlepšování přípravy a výcviku naordinované Šojguem vydrží, či nenarazí na svůj strop). Jinak jak píše Jecchus.Skrýt celý příspěvek
IMHO pěkný a objektivní článek. Ale pesimisticky bych to neviděl. USN má tak obrovský náskok (v technice, rozpočtu, know-how, operačních postupech...) a zároveň CSG je pro USA tak ...Zobrazit celý příspěvek
IMHO pěkný a objektivní článek.
Ale pesimisticky bych to neviděl. USN má tak obrovský náskok (v technice, rozpočtu, know-how, operačních postupech...) a zároveň CSG je pro USA tak zásadní záležitostí, že nevěřím tomu, že je nechají odstavit na druhou kolej.Skrýt celý příspěvekMarthy: Ale ohledně těch bublin se přeci nikde nepíše, že by tam nemohli operovat vůbec. Uvádí se, že "systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je VÝRAZNĚ OMEZENA ...Zobrazit celý příspěvek
Marthy:
Ale ohledně těch bublin se přeci nikde nepíše, že by tam nemohli operovat vůbec. Uvádí se, že "systémy A2/D2 tak vytváří po celém svět “bubliny”, kde je VÝRAZNĚ OMEZENA VOLNOST PŮSOBENÍ leteckého křídla letadlových lodí CAW (Carrier Air Wing)". A to je naprostá pravda. Nelze také uvažovat jen v jednoduchém rámci "zničit/nezničit PVO" a "setřelit/nesetřelit letadlo". Mezi tímto totiž máte mraky jiných variant, operací, způsobů jednání atd.
Když je v cílové oblasti S-300/400, tak se zkrátka musíte chovat úplně jinak, než když tam vůbec není. Nelze se tam pak prohánět úplně volně bez ohledu na cokoli, ale musíte reagovat na možnosti těch systémů. Konkrétní reakce pak závisí na daném úkolu leteckého křídla CV...Skrýt celý příspěvekOhledně těch bublin kde nemůžou operovat letouny z CSG v Sýrii a Iránu,je to poněkud přehnané.Při vší úctě k systémům S-300/400 nevěřím že by se ubránily opravdovému útoku letounů ...Zobrazit celý příspěvek
Ohledně těch bublin kde nemůžou operovat letouny z CSG v Sýrii a Iránu,je to poněkud přehnané.Při vší úctě k systémům S-300/400 nevěřím že by se ubránily opravdovému útoku letounů z CSG.Ty státy kromě toho nic kloudného nemají,ty systémy by se museli spoléhat jen sami na sebe.Když k tomu připočtu pochybné kvality osádek tak by nedopadly dobře.
Něco jiného by bylo ve válce s Ruskem,možná i Čínou,ale takový konflikt,doufám,nikdy nenastane.Skrýt celý příspěvekNo, přijde mi, že se zase dost podceňují ofenzivní schopnosti US Navy. Jak Hornety, tak F-35 můžou nést AGM-158, která má mít ve verzi ER dolet až 1000km, což je dost na ...Zobrazit celý příspěvek
No, přijde mi, že se zase dost podceňují ofenzivní schopnosti US Navy. Jak Hornety, tak F-35 můžou nést AGM-158, která má mít ve verzi ER dolet až 1000km, což je dost na "vyčistění" oblasti od jakékoliv současné protivzdušné obrany. O čínských raketách se už nějakou dobu píše, ale byl proveden již ostrý test nebo jsou jen Číňani pilnými čtenáři Sun -cua, který ve svém Umění války tvrdí, že nejlepší je porazit protivníka tak, že se ani nebojuje - jinými slovy, jde jen o bluf, jelikož se mi nechce věřit, že by Číňani byli tak daleko v raketové technice, spíš bych něco takového čekal od Rusů. Pokud bude chtít Číny a Rusko výrazně omezit moc USA, tak budou muset nasadit své vlastní CVBG, které zatím ani jeden stát nemá, jinak si US Navy bude moci vybírat místa střetnutí a bude si držet iniciativu. Jak u Rusů, tak u Číňanů se dost zapomíná, že oba státy mají velké vnitřní problémy (demografie, ekologie, chudoba, atd.) a jen proto, že se o nich moc neví, či nemluví, tak oba státy vypadají velmi silné. Spíš než Číny a Ruska bych se bál plíživé islamizace Evropy a Ameriky pod vedením Obamy a Clintonové a evropských politických "elit".Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...