Krize na polsko-běloruské hranici: Migranti nejsou posvátné krávy

Krize na polsko-běloruské hranici: Migranti nejsou posvátné krávy
„Posvátná kráva“ je idiom označující něco, co nesmí být zpochybňováno nebo kritizováno / Foto: Distant Shores Media/Sweet Publishing, CC BY-SA 3.0, Wikimedia (Zvětšit)

Před padesáti lety vyprávěl otec mého spolužáka zážitky z cesty do Indie a dodnes mi utkvělo v paměti, co říkal o tamních posvátných krávách. Tvrdil, že chodily volně po městě a zabránit jim, aby někam vešly, se smělo jen ohrazením. Kdyby jim člověk aktivně bránil vejít nebo kdyby je chtěl vyhnat odněkud, kam se už dostaly, prý by ho Indové snad i lynčovali. Mnohým to bude připadat neetické, ale na tohle vyprávění si často vzpomenu v souvislosti s problematikou migrantů na hranicích Schengenu.

Na to, co se nyní děje na hranicích Běloruska s jeho sousedy z Evropské unie, lze nahlížet z různých úhlů. U nás se většinou předkládá jediný: Lukašenko podporován z pozadí Putinem vede hybridní válku proti Polsku a Litvě, potažmo proti celé Evropské unii. Aktivně přiváží do Běloruska běžence, a ještě od nich za to získává nemalé peníze, načež je žene na západní hranice a nutí je tam k opakovaným pokusům o nelegální přechod. Když se jim to nedaří, brání jim, aby se vrátili do běloruského vnitrozemí a drží je v nelidských podmínkách v úzkém pohraničním pásmu.

Část z toho je pravda, rozhodně však ne celá. V první řadě by se nemělo pomíjet, že hybridní válka se vede z obou stran. Ať Západ ze své strany deklaruje sebeušlechtilejší příčiny, ekonomické a administrativní sankce, podpora, respektive často spíše vytváření protirežimní opozice a mnoho dalších kroků přijímaných proti Bělorusku také není ničím jiným než hybridní válkou. Dá se předvídat, že každá akce vyvolá reakci, a její opakování konflikty eskaluje. U hybridních válek se přitom nedá spolehlivě odhadnout, jaké nové prostředky kterákoliv ze stran vymyslí a k čemu jejich použití nakonec může vést. Současné zneužití migrace se může vymknout Bělorusku z ruky a obrátit proti němu.

Bělorusko při své riskantní operaci správně analyzovalo rozporuplný postoj států EU vůči migraci a využívá ho. I když si většina evropských vlád v poslední době už uvědomuje, že trvalý a neregulovaný příliv imigrantů přináší příliš mnoho negativ a chtěla by ho přinejmenším dostat pod kontrolu, nedaří se to. Jednak zatím jdou z různých důvodů proti tomuto trendu Německo a Francie, které jsou pro nejzákladnější politická směřování EU určující, jednak je i v tak zásadní strategické otázce, jakou je možnost účinně chránit hranice, paralyzována roztříštěností mechanismu moci na národních úrovních i na úrovni celoevropské.

Při zavádění a rozšiřování schengenského prostoru bylo podmínkou členství zabezpečení vnější hranice. Mnozí ještě pamatují, jak na Slovensko před jeho přistoupením k schengenské dohodě jezdily inspekce kontrolovat, zda byly nemalé dotace na tento účel vynaloženy správně a zda jeho kratičká hranice s Ukrajinou splňuje příslušné normy. Sebelepší technické zabezpečení se ovšem dá překonat, pokud zároveň není možné hranici před narušiteli aktivně bránit. Technické prostředky dokážou jen uspořit nasazení lidské síly.

V tomto bodě se však právě projevuje slabost EU a její chování připomíná na začátku zmiňované vyprávění o posvátných krávách. Pro policejní síly by nebylo velkým problémem zadržet každého, kdo vstoupí bez potřebných povolení do země. Nemusí se to nutně stát přímo na hranicích a v okamžiku vstupu. Imigranti, o které se jedná, nejsou ojedinělí agenti-chodci či pašeráci přicházející do země, aby se v ní chovali nenápadně a záhy opět zmizeli. Přicházejí v obrovských počtech se natrvalo usazovat a jsou snadno identifikovatelní a dohledatelní. Kvůli spletitosti „demokratického systému brzd a protivah“ a pojetí lidských práv však přivedla EU v otázce imigrace sama sebe do postavení, kdy prakticky nedokáže vrátit za hranice nikoho z mimoevropských zemí, kdo se již dostal na její území. Každý imigrant si je velmi dobře vědom toho, že v nejhorším případě stráví několik měsíců v detenci, ale nikdo ho už nedokáže vyhostit, pokud se k návratu nerozhodne sám, a při své cestě s tím kalkuluje.

Zároveň EU jen chabě udržuje neprostupnost svých hranic, a protože ví, že ji nedokáže sama zajistit zevnitř, pokouší se tuto „službu“ nakoupit od sousedů z jejichž území migranti přicházejí, přestože s nimi třeba nemá ideální vztahy. To je v současné době především model Turecka, které EU neustále kritizuje jako stát s autoritářským režimem. Kdyby se ovšem mělo Turecko chovat vůči miliónům migrantů, číhajících na jeho území na jakoukoliv příležitost proniknout dále na Západ, podle evropských lidskoprávních standardů, státy západní Evropy by nápor imigrantů nedokázaly zvládnout. Je otázkou, zda je zřízení migračního koridoru na hranice EU pouze jednorázovou provokací v sérii vzájemných soubojů, anebo si chce Bělorusko touto ukázkou, zatím jen omezenou, vynutit deeskalaci nátlaku ze strany Západu.

Evropské státy upustily od aktivní obrany hranic a jsou teď odkázány víceméně jen na pasivní technická opatření a blahovůli sousedů, nakolik za ně budou tuto povinnost vykonávat oni. Míra použití síly proti lidem pronikajícím přes hranice, často i za použití násilí, se váží na lékárnických vahách. Příslušníci bezpečnostních složek nemají ve své práci dostatečnou podporu ze strany svých vlád, a už vůbec ne justice a sdělovacích prostředků. Dobře vědí, že se mohou dostat do velkých potíží a celá jejich kariéra se může zhroutit, když se musejí v několika vteřinách rozhodnout, co udělají v nestandardních podmínkách, jaké se dopředu nedají nacvičit, protože způsoby pronikání migrantů se neustále mění a vyvíjejí. Policejní složky, v krizových momentech posílené armádou, by přitom dokázaly snadno hranice ochránit i proti takzvaným „migrantským karavanám“, jejichž variantou jsou hromadné nájezdy na hraniční zábrany, jak to nyní vidíme na polském pomezí a jak se to periodicky opakuje například ve španělských severoafrických enklávách. Mají však svázané ruce nesmyslně nastavenými regulativy opírajícími se o výklady lidských práv odtrženými od reality.

Prohlášení i konkrétní opatření v souvislosti se současným děním na běloruských hranicích ukazují, že političtí činitelé jsou ochotni brát v úvahu jen určitý segment skutečností, konvenující jejich ideologiím. V první řadě se přijal čistě politický postulát, že migranti jsou jen jakési pasivní objekty, zneužívané a plně manipulované běloruským režimem. Migranti jsou ve skutečnosti autonomně myslící a rozhodující se bytosti a využívají i zneužívají úplně stejně čehokoliv, co jim pomůže dostat se k jejich vytčeným cílům. Jejich vztah k Bělorusku je tedy daleko spíše účelovým spojenectvím, které může kdykoliv skončit. Nyní se jen chopili příležitosti překonat relativně snadno, levně a bezpečně část cesty až před schengenskou hranici.

Dalším chybným narativem je, že migranti jsou běženci prchající do bezpečí před bezprostředním ohrožením ze svých domovů. Tato kategorie také existuje a podobných lidí je mnoho. V naprosté většině se z nich však stávají buď vnitřní vysídlenci, uchylující se ve vlastní zemi do bezpečnějších oblastí, anebo se dostanou nanejvýš do sousedních států. Migranti směřující do Evropy převážně nejsou vypuzováni ohrožením, ale daleko více jsou něčím lákáni. To, za čím odcházejí, se nedá ani dosti dobře nazvat ekonomickou migrací, skutečnost je mnohem nebezpečnější. Míří za svou již existující a neasimilovanou komunitou a naivní, vysněnou, nereálnou představou života v Evropě. Ze střetu s realitou pak bývají zákonitě trpce zklamáni. Právě jejich frustrace je skutečným zdrojem islámských teroristů v Evropě, nikdy se nestalo, že by byl odkudkoliv vyslán na Západ terorista, který by tam předtím dlouhou dobu nežil.

Reakce evropských špiček na aktuální dění na běloruských hranicích se zatím drží v dosavadních ideologických mezích a těžko může přinést potřebný efekt. Hodlají přijmout další sankce proti Bělorusku a také proti leteckým společnostem, které migranty přepravují. Nová vlna sankcí proti běloruské vládě konflikt spíše vyostří a cest do Běloruska je mnohem více než jen prostřednictvím některých aerolinek. Spíše už dává smysl nátlak, který vyvíjí na autonomní irácký Kurdistán, de facto samostatný stát, se kterým Západ udržuje nadstandardně dobré vztahy.

Jestliže ovšem EU přiznala, že velká část migrantů dobývajících se teď z Běloruska do Polska pochází z iráckého Kurdistánu, měla by se chovat koncepčněji. Buďto zachovat dosavadní narativ, že jde o uprchlíky, a v tom případě přijmout odpovídající sankce také proti vládě autonomního Kurdistánu za to, že nechrání své obyvatele proti důvodům emigrace. Mohla by k tomu najít spoustu skutečných důvodů, protože tamní vláda je značně zkorumpovaným režimem dvou rodových uskupení. Stejný postoj by pak musela zaujmout i k dalším zdrojovým státům migrace. Anebo jít opačnou cestou, integrálnější a prozíravější, a s Irbílem se dohodnout na tom, že každý irácký Kurd, který v Evropě požádá o azyl, bude odmítnut a ve spolupráci s tamní vládou bez problémů deportován. A obdobně pak postupovat i vůči dalším státům.

Ochrana evropských hranic je úzce provázána s azylovou politikou a nelze je oddělit. Události na běloruských hranicích jsou jen momentálním projevem nekoncepčnosti a bezmocnosti. To, že se sousedé Běloruska chystají za značných nákladů vybudovat na hranicích o něco účinnější bariéry, situaci nezachrání, jen poněkud zmírní. Vedle toho by bylo mnohem více potřeba zavést azylovou politiku založenou na skutečném a kvalifikovaném posuzování situace jednotlivých žadatelů o mezinárodní ochranu a nekompromisním vymáhání výsledných rozhodnutí. To by mimo jiné znamenalo úkolovat diplomatické a zpravodajské služby ke sběru informací využitelných při posuzování žádostí o azyl a jejich transfer bez nadbytečného utajování k příslušným orgánům, jak azylovým, tak i justičním, kam se téměř vždy odmítnutí žadatelé obracejí.

V současnosti se tyto orgány všude po Evropě opírají jen o obecné reporty produkované zhusta žurnalisty a nevládními organizacemi a majícími nevalnou spolehlivost. Do legislativních systémů by bylo potřeba vrátit detenci, dokud nebude o žádosti o azyl rozhodnuto, respektive pokud bude zamítnuta. Jednotlivé státy by neměly při vyhošťování nelegálních imigrantů ustupovat administrativní náročnosti, kdy nakonec těmto lidem raději udělí strpění nebo podobný pobytový titul, než aby vedly beznadějný boj proti svému vlastnímu příliš komplikovanému systému. Evropa by měla také vést aktivní informační kampaň prostředky, jaké mají účinnost ve zdrojových zemích migrace, a vyvracet lákavý mýtus o vlídném přijetí a bezstarostném životě v Evropě. A v neposlední řadě by bylo potřeba rozvázat ruce ozbrojeným složkám tam, kde proti ilegální migraci zasahují.

V současné chvíli zůstává černý Petr v ruce Východoevropanů. Do naší části EU nikdo z těch, kdo přicházejí přes Bělorusko, nechce a vůbec nás ani do Evropy nepočítají. Jejich cílem jsou země západní Evropy, jež jsou také za jejich masový příliv zodpovědné. Navzdory televizním šotům, soustřeďujícím se pouze na místa odrážených hromadných pokusů o přechod, se mnohým migrantům přechod přes běloruskou hranici daří. Jejich počty nedokáže nikdo specifikovat, ale z informací od jejich příbuzných, komunit a ze sociálních sítí, po kterých si vyměňují zprávy a rady k aktuální trase, to není zanedbatelné množství. Nedá se ani vyloučit, že pokud bude cesta přes Bělorusko otevřená i nadále, některá z jejích větví bude procházet přes české území.

Bude zajímavé sledovat, co si běloruská vláda počne s migranty, kterým umožnila přijet, ale kterým se nepodaří dostat dále na Západ. Mohou se pro ni stát nečekaným palčivým problémem, který ji destabilizuje. Na druhé straně by se mohl Západ od Bělorusů poučit o efektivních způsobech repatriace, pokud se jim podaří ty, kteří uvíznou na jejich území, vrátit zpět. Je však pravděpodobné, že takových bude jen málo. Podle informací z jejich komunit mnozí doma prodali domy a veškerý majetek a fatalisticky se upnuli k jediné myšlence, že se připojí ke svým příbuzným, kteří už jsou v západní Evropě.

Petr Pelikán je český orientalista (arabista, íránista a islamolog), překladatel, analytik, vysokoškolský pedagog a veterán z války v Perském zálivu. Je honorárním konzulem Súdánu v České republice. Pracoval také jako poradce pro migraci vlády premiéra Andreje Babiše.

Nahlásit chybu v článku


Související články

POLEMIKA: Proč Armáda ČR neuspěla v Afghánistánu?

Vlna zájmu o Afghánistán vzedmutá šokem z pádu tamní vlády bezprostředně po stažení zahraničních ...

Vítězství Tálibánu tlačí Evropu ke strategické autonomii

 „Potřeba silnější evropské obrany nebyla nikdy tak evidentní jako dnes, po událostech ...

PREMIUM Rusko v Sýrii neváhá vyměnit kurdská území za Idlib

Nedávná ženevská jednání syrské vlády s představiteli opozice a občanské společnosti nepřinesla ...

Josef Mašín: Největší hrozbou pro Ameriku je vnitřní rozklad

Syn hrdiny protinacistického odboje generála Josefa Mašína, který byl v roce 1942 popraven a syn ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • ABC123
    15:00 02.12.2021

    Tak vyzerá to tak, že rusi sa chcú dohodnúť a invázia nebude….

    https://globe24.cz/svet/rusko-...

    Tak vyzerá to tak, že rusi sa chcú dohodnúť a invázia nebude….

    https://globe24.cz/svet/rusko-...

    • Ján Paliga
      22:50 02.12.2021

      Rusi chcú záruky.... Ako som sa na tom dobre zasmial.

      Aj Ukrajina ich od nich dostala, a boli im houbeles platné....

      Zato, že im nikto neverí si môžu len a len oni sami....

      Rusi chcú záruky.... Ako som sa na tom dobre zasmial.

      Aj Ukrajina ich od nich dostala, a boli im houbeles platné....

      Zato, že im nikto neverí si môžu len a len oni sami....

  • HonzaK
    17:57 30.11.2021

    Zdravím a děkuji,
    pěkný a přínosný článek. Ani jsem netušil, že tu prezentují své názory a pohledy takoví machři. Pouze se přidávám s tvrzením, že se historie opakuje a lidé jsou ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Zdravím a děkuji,
    pěkný a přínosný článek. Ani jsem netušil, že tu prezentují své názory a pohledy takoví machři. Pouze se přidávám s tvrzením, že se historie opakuje a lidé jsou nepoučitelní. Opět dojde k válečnému konfliktu.
    Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    16:34 30.11.2021

    Podpora disentu je hybridní forma boje. Tak z toho zdejším liberálním pravdoláskařům praskne :-)))

    Podpora disentu je hybridní forma boje. Tak z toho zdejším liberálním pravdoláskařům praskne :-)))

    • Znaim
      17:29 30.11.2021

      Podpora disentu je hybridní forma boje - a proto bychom měli podporovat běloruský a ruský disent. :-)))

      Podpora disentu je hybridní forma boje - a proto bychom měli podporovat běloruský a ruský disent. :-)))

      • cejkis
        17:51 30.11.2021

        Pokud to bude v českém zájmu a nikoliv jen servilita, nebudu proti. Ovšem je nutné očekávat reakci.

        Polsko a Češi vedli podporu disentu v Bělorusku. Výsledek je konec prodeje ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Pokud to bude v českém zájmu a nikoliv jen servilita, nebudu proti. Ovšem je nutné očekávat reakci.

        Polsko a Češi vedli podporu disentu v Bělorusku. Výsledek je konec prodeje Škody a migranti na polské hranici. Češi dodávali zbraně na syrské bojiště a nebylo to v jejich zájmu. Pouze ze servility. Výsledek je kráter ve Vrběticích a mrtví. A ještě toho Američané využili pro odstranění levnějšího konkurenta z jaderného tendru. Akce plodí reakci. A důležité je se z toho nepo….
        Skrýt celý příspěvek

        • ruleta
          18:47 30.11.2021

          Výsledek prodeje Škoda v Bělorusku je oficální postoj vlastníka a Škoda auto a.s a ne postoj vlády ČR. Podíval jsem se taky na čísla, trh v Bělorusku je cca 60 000 vozů a Škodovka ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Výsledek prodeje Škoda v Bělorusku je oficální postoj vlastníka a Škoda auto a.s a ne postoj vlády ČR. Podíval jsem se taky na čísla, trh v Bělorusku je cca 60 000 vozů a Škodovka měla 10% tržní podíl.

          O dodávkách zbraní do Sýrie z ČR respektive Vrbětic neexistuje žádný důkaz.
          Skrýt celý příspěvek

          • cejkis
            19:37 30.11.2021

            Škoda ustoupila jako první, aby si zachovala tvář. Aktuálně má zákaz prodeje a mezeru na trhu vyplnil Renault.

            Snad nečekáte, že se nějaký stát ve střední Evropě přizná, že ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Škoda ustoupila jako první, aby si zachovala tvář. Aktuálně má zákaz prodeje a mezeru na trhu vyplnil Renault.

            Snad nečekáte, že se nějaký stát ve střední Evropě přizná, že toleroval (zde používám velmi diplomatické slovo) prodej zbraní různým předkupníkům jejichž saudští objednatelé protiasadovskou skvadru žoldáků financovali.

            https://www.novinky.cz/zahrani...
            Skrýt celý příspěvek

          • ruleta
            20:49 30.11.2021

            Renault byl jednička v Bělorusku již v době kdy tam Škoda Auto byla. Škoda začala s bojkotem MS jako první - takže nebyl to stát, ale firma. 10 procent z trhu , který ma 60k je pár ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Renault byl jednička v Bělorusku již v době kdy tam Škoda Auto byla. Škoda začala s bojkotem MS jako první - takže nebyl to stát, ale firma. 10 procent z trhu , který ma 60k je pár tisíc vozů ročně. Minimální fin dopady. Škodovka vyrobí cca 2 tisíce vozů denně - takže za rok ztratila v Bělorusku cca 3 denní produkci.

            Kde píši, že to má přiznat stát? Ten váš článek nic nedokazuje. Nehledě na to, že je to hodně nepovedený výcuc.

            Jeden z autorů původní investigace BIRN a OCCRP je Pavla Holcová. Celý podrbrný článek a navíc česky máte tady - včetně kontextu kdo to nakupoval a kdo platil.

            https://www.investigace.cz/dal...

            A Vrbětice a majitel zásob ve skladu v tomto nefiguroval, respektive žádné informace od investigativních novinářů včetně Holcové toto nepotvrdily.

            Takže prostě píšete své dojmy a vydávate to za fakta.
            Skrýt celý příspěvek

          • cejkis
            22:12 30.11.2021

            Podpora disentu v Bělorusku se Čechům nepovedla stejně jako kdysi na Kubě. Žijte klidně v tom, že se vedení Škody jednou probudilo a rozhodlo, že odejdou z Běloruska :-)

            Pokud ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Podpora disentu v Bělorusku se Čechům nepovedla stejně jako kdysi na Kubě. Žijte klidně v tom, že se vedení Škody jednou probudilo a rozhodlo, že odejdou z Běloruska :-)

            Pokud jako zdroj používáte agentku Holcovou, určitě neuvidíte reálný obraz syrského bojiště. To je ta paní, kterou dekonspirovala kubánská kontrarozvědka. Paní, která jela na Kubu pod krytím Člověka v tísni a shodou okolností tam vyrazili i dva politici, kteří se před tím úplně náhodou potkali s lidmi z jedné americké neziskovky, kterou úplně náhodou financuje americký Kongres. A je to stejná paní, která odstřelila slovenskou neliberální vládu.

            Věc druhá, její článek mapuje export pouze skrze americký program. To nebyla jediná cesta zbraní do Sýrie. Jak jsem psal, zbraně z Bulharska nakupovali Saudové pro syrský konflikt. Dodávky z Vrbětic měly skončit v Bulharsku. Článků na toto téma je mnoho. Stačí hledat. To nejsou dojmy, to je realita, která se nehodí do vašeho vidění světa.

            https://www.middleeasteye.net/...
            Skrýt celý příspěvek

          • ruleta
            23:12 30.11.2021

            cejkis padata často na hlavu? ten članek z novinek co tu postujete, který se odkazuje na guardian, je vývouc z orginalu od Holcové! Takže "Pokud jako zdroj používáte agentku ...
            Zobrazit celý příspěvek

            cejkis padata často na hlavu? ten članek z novinek co tu postujete, který se odkazuje na guardian, je vývouc z orginalu od Holcové! Takže "Pokud jako zdroj používáte agentku Holcovou, určitě neuvidíte reálný obraz syrského bojiště." je střelba do své nohy.

            " Dodávky z Vrbětic měly skončit v Bulharsku. Článků na toto téma je mnoho." ...prosím, tak dodejte alespoň 4, které se na sebe kruhově neodvolávají, že dodávky měly skončit v Sýrii. Díky. Mimochodem hovořilo se o dodávkách na Ukrajinu.
            Skrýt celý příspěvek

          • cejkis
            12:27 01.12.2021

            Článků si můžete vyhledat mnoho. V předchozím postu máte info k prodejům z Běloruska k Saudům.

            Holcová se podílela na článcích popisující nákupy skrze americký program. Holcová ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Článků si můžete vyhledat mnoho. V předchozím postu máte info k prodejům z Běloruska k Saudům.

            Holcová se podílela na článcích popisující nákupy skrze americký program. Holcová je pro mne nevěrohodnou osobou. Píšu to protože argumentujete citace: “ A Vrbětice a majitel zásob ve skladu v tomto nefiguroval, respektive žádné informace od investigativních novinářů včetně Holcové toto nepotvrdily.” To, že agentka Holcová něco nenapíše, neznamená, že se to nestalo :-))) Tedy nikoliv, není to střelba do vlastní nohy. Je to uvedení na pravou míru.

            A opravdu nevím, co vás vede k přesvědčení, že vám budu hledat 4 články :-))) S touto rétorikou běžte do prdele.
            Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            18:04 01.12.2021

            Cejkis:
            Jinými slovy opět jen trollíš.

            Cejkis:
            Jinými slovy opět jen trollíš.

          • cejkis
            20:27 01.12.2021

            @Torong
            Co váš příspěvek to osobní útok. Píšete jen blitky, které nejsou k tématu.

            @Torong
            Co váš příspěvek to osobní útok. Píšete jen blitky, které nejsou k tématu.

          • Torong
            21:01 01.12.2021

            Ale no tak Cejkisi... Podívej se na svoje komentáře a pak mluv o osobních útocích. Chápu, že obviňování oponentů z vlastních diskuzních faulů je základní postup trollů, ale děláš ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ale no tak Cejkisi... Podívej se na svoje komentáře a pak mluv o osobních útocích. Chápu, že obviňování oponentů z vlastních diskuzních faulů je základní postup trollů, ale děláš to hloupě. Respektive, jsi už moc profláklý pod tímto nickem. Kdokoli si jednoduše může přečíst starší diskuze a vidět jak se projevuješ.
            Skrýt celý příspěvek

          • cejkis
            21:05 02.12.2021

            Torong

            Moc se mi líbí jak osočujete druhé z toho, co děláte sám. Nechť si opravdu každý udělá obrázek sám.

            Torong

            Moc se mi líbí jak osočujete druhé z toho, co děláte sám. Nechť si opravdu každý udělá obrázek sám.

        • Scotty
          16:50 01.12.2021

          Ovšem stopnutí prodeje Škodovek nemá s disentem nic společného . Škoda auto prostě nechtěla sponzorova hokejová MS v Bělorusku, Což zjevně Lukašenka smrtelně urazilo. Upřímně vidět ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Ovšem stopnutí prodeje Škodovek nemá s disentem nic společného . Škoda auto prostě nechtěla sponzorova hokejová MS v Bělorusku, Což zjevně Lukašenka smrtelně urazilo. Upřímně vidět Oktávky jako služební vozidla běloruské policie nebyla pro automobilku moc dobrá reklama.
          Skrýt celý příspěvek

          • Torong
            21:01 01.12.2021

            Asi tak...

            Asi tak...

      • danny
        15:34 01.12.2021

        Znaim: nejsem si úplně jistý, jestli má zrovna ČR podporovat běloruský disent. Ten dlouhodobě podporuje více, než cokoli jiného, polské národní zájmy. Stejně tak si vůbec nejsem ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Znaim: nejsem si úplně jistý, jestli má zrovna ČR podporovat běloruský disent. Ten dlouhodobě podporuje více, než cokoli jiného, polské národní zájmy. Stejně tak si vůbec nejsem jistý, že by se ČR měla plést do územních a národnostních sporů mezi Ukrajinou a Maděrskem, Maďarskem a Rumunskem atd... Ale jestli chcete, klidně přispívejte na podporu např. televize Belsat, která šíří na území Běloruska polské narativy:-)
        Osobně bych ale raději podporoval aktivity, které jsou v zájmu ČR, nebo EU jako celku, než partikulární zájmy jednotlivých zemí, u nichž je navíc otázka adekvátního opětování dost diskutabilní. A to fakt nic proti Polsku.
        Skrýt celý příspěvek

        • Scotty
          16:39 01.12.2021

          A ty polské národní zájmy jsou jaké? Případně jak se kříží s našimi zájmy.

          A ty polské národní zájmy jsou jaké? Případně jak se kříží s našimi zájmy.

  • ruleta
    15:52 30.11.2021

    " nereálnou představou života v Evropě. Ze střetu s realitou pak bývají zákonitě trpce zklamáni. Právě jejich frustrace je skutečným zdrojem islámských teroristů v Evropě, nikdy se ...
    Zobrazit celý příspěvek

    " nereálnou představou života v Evropě. Ze střetu s realitou pak bývají zákonitě trpce zklamáni. Právě jejich frustrace je skutečným zdrojem islámských teroristů v Evropě, nikdy se nestalo, že by byl odkudkoliv vyslán na Západ terorista, který by tam předtím dlouhou dobu nežil."

    Takže je to sociální problém. Uff, alespoň , že tak. A ja myslel, že je to auterem protěžovaná náboženská nekompatibilita případě kulturní. Jsem si oddechl. Jinak ještě k logice - taky byste poslali do třeba arabského světa špeha, který neumí jazyk, nikdy tam nežil, nezná reálie, neví, jak se tam pohybovat. Logické. Hlavně nenápadně. Samo sebou, že na západě budou vybuchovat lidi, kteří západ znají - protože se umí v něm pohybovat...
    Skrýt celý příspěvek

  • The88
    14:53 30.11.2021

    Strizlivy pohled na vec. Belorusko a Turecko vyuzivaji neschopnosti EU, ktera je vsak alespon natolik schopna, aby vlastni selhani uspesne hazela prave na sousedy.

    Jinak, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Strizlivy pohled na vec. Belorusko a Turecko vyuzivaji neschopnosti EU, ktera je vsak alespon natolik schopna, aby vlastni selhani uspesne hazela prave na sousedy.

    Jinak, politika sankci je IMHO naprosto hloupa, pro sankcionovane staty je to arogantni "plivnuti do tvare", na ktere proste musi reagovat. A pak EU place, ze chybi konstruktivni dialog. Takhle se, panove, politika cukru a bice nedela. Prvnim krokem je si priznat, ze bic nemame (resp. nepouzijeme), takze se musime zamerit na "politiku cukru a bez cukru". Tzn., nejdrive si musime zajmovy stat namlsat vyhodami a potom ho skrze jejich skalovani ovlivnovat. A to zejmena sousedy. S temi bud vychazite, nebo valcite. Prvni alternativa je lepsi.
    Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    14:31 30.11.2021

    Je dost naivní se domnívat, že se imigranti do Běloruska letecky (!) dostávají bez souhlasu běloruského establišmentu. Letecká doprava osob je naprosto snadno regulovatelná ještě ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Je dost naivní se domnívat, že se imigranti do Běloruska letecky (!) dostávají bez souhlasu běloruského establišmentu. Letecká doprava osob je naprosto snadno regulovatelná ještě před opuštěním domovské země. Ze záběrů rovněž víme, že imigranty tlačí k hranici běloruské bezpečnostní složky.
    Dále mě už docela unavuje číst takové to sebechlácholení, že imigranti nechtějí k nám, ale do Německa a dále na západ. Z tak krátkozraké naivity bolí oči. Jak dlouho budou chtít výhradně do Německa ? Rok, dva pět, deset ? A i kdyby déle, je snad žádoucí, aby náš sousední stát měl problém?
    Jinak opět mi uniká poselství článku.
    Skrýt celý příspěvek

    • The88
      14:55 30.11.2021

      Poselstvi clanku je myslim zrejme - dokud GER a FRA nezmeni svoji azylovou politiku, muzeme se na hranicich uplotovat. Pokud migrant vi, ze jak dorazi do EU, ma vyhrano, migracni ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Poselstvi clanku je myslim zrejme - dokud GER a FRA nezmeni svoji azylovou politiku, muzeme se na hranicich uplotovat. Pokud migrant vi, ze jak dorazi do EU, ma vyhrano, migracni tlak bude existovat. S Lukasenkem, nebo bez.
      Skrýt celý příspěvek

    • danny
      15:42 01.12.2021

      Jura99: buď k problému přistupuješ pragmaticky, nebo fundamentalisticky. Z pohledu vyššího principu mravního je samozřejmě nesprávné nést náklady nečeho, čemu Bělorusko ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jura99: buď k problému přistupuješ pragmaticky, nebo fundamentalisticky. Z pohledu vyššího principu mravního je samozřejmě nesprávné nést náklady nečeho, čemu Bělorusko přinejmenším účinně nebránilo. Pragmaticky ale vychází náklady na cca měsíční ubytování 4 000 migrantů v nouzovém zařízení + náklady na charterový let + úplatek pro vládu v Irbílu určitě výrazně lépe, než x měsíční nasazení 15 tisíc vojáků, tisícovek pohraničníků a policistů, stavby plotů, letecký monitoring atd...
      Ne, to není žádné chlácholení. 95% jsou Iráčtí Kurdové. Ti mají komunitu v Německu, tam směřují. Je to střední třída, která měla nějaký majetek. Ten prodali, zaplatili si letenky z Istanbulu (Turecko člen NATO, tak by asi neměl být problém se domluvit a "odfiltrovat" je přímo tam). Kolik zbývajícího majetku si myslíš, že doma nechali, aby si mohli dát druhý nebo třetí pokus? A kolik lidí se pustí do stejného dobrodružství, když zjistí, že se jejich bratranci, sousedi, známí jejich sousedů vrátili zpět a s holou prdelí? Oni spolu aktivně komunikují na FB. Celá komunita bude vědět, jak neslavně to dopadlo.
      Skrýt celý příspěvek

      • Scotty
        16:54 01.12.2021

        Bělorusko je účinně naváželo. Už to že všem vydali vstupní víza hovoří za vše. Teď je budou muset živit nebo je vrátit zpátky. Celkem zmařená investice.

        Bělorusko je účinně naváželo. Už to že všem vydali vstupní víza hovoří za vše. Teď je budou muset živit nebo je vrátit zpátky. Celkem zmařená investice.

  • Torong
    11:17 30.11.2021

    Výborný článek, který se nebude spoustě lidí líbit...

    Výborný článek, který se nebude spoustě lidí líbit...

  • danny
    11:12 30.11.2021

    Hurá, konečně komplexnější pohled na otázku migrační trasy přes Minsk. Osvěžující po všech těch nápadech, které se v médiích objevují a jdou až k nutnosti vyhlásit Bělorusku válku. ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Hurá, konečně komplexnější pohled na otázku migrační trasy přes Minsk. Osvěžující po všech těch nápadech, které se v médiích objevují a jdou až k nutnosti vyhlásit Bělorusku válku.
    Ano, vyhlásit sankce na běloruské aerolinie, které už jsou ale stejně z prostoru EU poměrně vytlačené, vypadá cool, ale je to úplně k ničemu. Je jasné, že Kurdům na hranici je úplně jedno, jestli jedou přes Bělorusko, nebo táhnou přes Srbsko a Chorvatsko, případně jestli to vezmou přes Libyi a zkusí se dostat na Lampedusu. Cíl je vždy stejný, silná kurdská komunita v Německu. Šance vzít to letecky z Istambulu do Minsku byla prostě jen jednou z možností a cenově byla konkurenceschopná ostatním variantám. Jen pohodlnější a bezpečnější.
    Dnes si na téhle "migrační krizi" přihřívá polívčičku, kdo může. Všem vyhovuje a všechny strany konfliktu využívají migranty jako klacek. Stejně, jako v hybridní válce mezi Francií a Velkou Británií, jen o pár kilometrů víc na východ. Přitom řešení by bylo velmi jednoduché. Záchytné tábory na polské straně, zrychlené azylové řízení pod kuratelou unijních orgánů, a po dohodě s vládou Kurdistánu provést repatriaci. Když se vrátí většina neúspěšných žadatelů o azyl domů, ostatní si rychle rozmyslí, jestli je rozumné rozprodávat majetek a zkoušet podobné dobrodružství. Následně založit kancelář, kde by bylo možné podat žádost o azyl přímo v Irbílu, podání žádosti přiměřeně zpoplatnit. To, co se předvádí dnes, je fakt trapná demonstrace slabosti a neschopnosti.
    Skrýt celý příspěvek

    • Torong
      11:25 30.11.2021

      Sankce na Bělorusko jsou v pořádku. Jen by si úředníčci krajského formátu z Bruselu měli uvědomit, že když někomu "dají ránu", tak on ji taky může vrátit a být na to připravený. ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Sankce na Bělorusko jsou v pořádku. Jen by si úředníčci krajského formátu z Bruselu měli uvědomit, že když někomu "dají ránu", tak on ji taky může vrátit a být na to připravený. Jenže ono to asi ani není možné, protože v západní Evropě už nějakou dobu nevládnou politici, ale všelijací aktivisti.
      Skrýt celý příspěvek

      • danny
        13:13 30.11.2021

        Torong: jo, s tím souhlasím. Kritizuju tu bezzubost, neznalost a nekompetentnost. Ano, můžou trochu poškodit Belavii a zkomplikovat prozápadně naladěným Bělorusům cestovat do ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Torong: jo, s tím souhlasím. Kritizuju tu bezzubost, neznalost a nekompetentnost. Ano, můžou trochu poškodit Belavii a zkomplikovat prozápadně naladěným Bělorusům cestovat do Evropy. Ale to zrovna není ten typ sankcí, který by nějak bolel Lukašenka. Stejně, jako když si tihle aktivističtí úředníčci nedávno za velkého nadšení schválili sankce na Číňany. A pak brečeli, že jím to Čína vrátila. Nějak zapomněli, že nemají na Guamu a na Okinawě základnu a že se jim v Jihočínském moři netoulá CSG.
        Ale sankce na Bělorusko nijak neřeší problém s 3-4 tis. Kurdů, kteří už se na té hranici motají. A k řešení tahle parta aktivistů zatím neřekla nic.
        Skrýt celý příspěvek

    • Jura99
      14:35 30.11.2021

      danny: navrhuješ, aby Lukašenko provozoval úspěšnou cestovní kancelář a náklady s repatriací neslo Polsko a EU ? Nesmysl, z toho by mohlo být perpetum mobile ...
      Zobrazit celý příspěvek

      danny: navrhuješ, aby Lukašenko provozoval úspěšnou cestovní kancelář a náklady s repatriací neslo Polsko a EU ? Nesmysl, z toho by mohlo být perpetum mobile příjezd-repatriace-znovu příjezd-repatriace-atd..
      Skrýt celý příspěvek