Krize v Azovském moři: Rusko střílelo po ukrajinských lodích

Záběr incidentu a manévrování ruských a ukrajinských lodí. / Twitter Capt(N)

Dne 25. listopadu se tři lodě ukrajinského námořnictva snažily proplout Kerčským průlivem do přístavu Mariupol. Ruské námořnictvo považovalo akci ukrajinských lodí za provokaci a všechny tři lodě za použití zbraní zadrželo. K podobnému konfliktu se v Azovském moři schylovalo již dlouho.

K incidentu došlo 25. listopadu, kdy ukrajinské lodě Berdjansk a Nikopl (třída Gurza-M ; výtlak 54 tun) a remorkér Jany Kapu mířily z Oděsy přes Kerčský průliv do přístavu Berďansk. Ukrajina tvrdí, že plavba lodí byla oznámena v souladu s mezinárodními zákony a se smlouvou o volném užívání Azovského moře (viz dále). Ruská strana to vidí jinak ‒ šlo o provokaci a narušení ruské státní hranice.

Situace v Azovském moři je podle washingtonského think-tanku Jamestown Foundation vyostřená (pokud pomineme ruskou anexi ukrajinského Krymu v roce 2014) od jara, kdy se ruská pobřežní stráž začala „systematicky naloďovat a provádět cílevědomě časově náročné kontroly“ obchodních lodí plující Kerčským průlivem. Podle ruské agentury Interfax však situaci zhoršilo (a spustilo následné ruské kontroly) zadržení ruské rybářské lodi Nord ukrajinskou pobřežní stráží v březnu 2018.

Dle Jamestown Foundation Rusko v posledních šesti měsících (do 2. listopadu 2018) zkontrolovalo 683 obchodních lodí z 19 zemí, včetně Ukrajiny, Rumunska, Bulharska a Turecka.

„Podle ukrajinského ministra infrastruktury Volodimira Omeljana ruské obtěžování lodí v Azovském moři již způsobilo ztráty ukrajinské ekonomice za více než jednu miliardu hřiven (36 milionů dolarů),“ píše Jamestown Foundation. Podle zmíněného webu a ukrajinských zdrojů je cílem ruských akcí údajně „destabilizovat sociálně-ekonomickou situaci“ ve velkých ukrajinských přístavních městech Mariupol a Berďansk.

Jak stojí v článku Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) právě Mariupol se stal symbolem ukrajinského odporu proti ruské invazi. „Samotný Mariupol je skutečně znám po celém světě: Rusy podporované jednotky se v roce 2014 po hořkých bojích města zmocnily, ale později se ho vzdaly,“ píší EFCR.

Kreml tvrdí, že činnost pobřežní stráže na moři se provádí v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS). Jamestown Foundation však píše, že ruská pobřežní stráž kontroluje pouze lodě plující do a z ukrajinských přístavů.

„Například zpoždění při plavbě přes Kerčskou úžinu dosáhlo u kanadské lodě Federal Nagara 282 hodin; u tureckého plavidla Kaleli Ana to bylo 132 hodin. Některé inspekce na palubě se provádějí pouze 3 až 5 kilometrů od ukrajinského pobřeží ‒ tedy v rámci teritoriálních vod Ukrajiny, které podle mezinárodního práva sahají 12 námořních mil od pobřeží,“ píše Jamestown Foundation. Azovské moře však není považováno za mezinárodní vody (viz dále).

Na druhou stranu je třeba připomenout, že na pobřeží Azovského moře leží klíčové ruské přístavní moře Rostov na Donu. Přes město vede Volžsko-donský průplav, který spojuje Azovské moře s Kaspickým mořem a přes řeku Volhu lze doplout dokonce do Baltského moře. Tímto kanálem se ročně přepraví zhruba 12 milionů tun nákladu. Kontrola Azovského moře je tak klíčová také pro ruskou ekonomiku.

Podle zatím platné úmluvy uživání vod Azovského moře právně ošetřuje rusko-ukrajinská smlouva z roku 2003 ‒  Dohoda mezi Ruskou federací a Ukrajinou o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčské úžiny. Ve smlouvě je uvedeno, že „Azovské moře a úžina Kerč jsou historicky vnitřní vody Ruské federace a Ukrajiny“ a že ustanovení státní hranice a urovnání sporu v oblasti musí “být vymezeno dohodou podepsanou oběma stranami.“ Podle této smlouvy mají všechny ukrajinské a ruské obchodní lodě plavbu v Azovském moři a Kerčské úžině volnou.

Jelikož Azovské moře je považováno za „vnitřní vody“, nejedná se o mezinárodní vody a stále není ustavena v této oblasti hranice mezi oběma státy. Obě země samozřejmě mají zcela jiný právní pohled na věc. „Otázka společného užití [Azovského moře - pozn. red. ] stále není regulována. Kyjev trvá na dodržení dělící hranice na základě administrativní hranice mezi bývalým Sovětským svazem a Ukrajinskou SSR, která je vyznačena na mapách a plánech. Ruská strana se domnívá, že podle právních předpisů bývalého SSSR nebyly vnitřní vody mezi republikami svazu vymezeny,“ píše ukrajinský server UNIAN.


Ruská loď najíždí na ukrajinskou loď. 

K protireakci ukrajinské strany došlo v říjnu letošního roku, kdy ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal dekret týkající se zhoršující se situace v Azovském moři. Prezidentský dekret „právně posílilo“ dřívější rozhodnutí Kyjeva poslat dvě plavidla ukrajinského námořnictva A500 Donbas a A830 Korets přes Kerčskou úžinu do přístavu Berďansk. Podle ruského blogu BMPD byl průjezd obou lodí povolen ruskou stranou.

„Možnost svobodné plavby [přes Kerčskou úžinu - pozn. red.] měla za cíl nejen znovu potvrdit právo Ukrajiny na volný průchod přes úžinu (Ukrinform , 26. září), které Rusko de facto ovládá z obou stran od anexe Krymu. Ukrajina také pravděpodobně testovala ruskou reakci a sledovala její průzkum a schopnosti,“ píše Jamestown Foundation.

Obě ukrajinské lodě skutečně dne 23. září propluly Kerčskou úžinou v doprovodu ruských lodí a letadel. Šlo o první ukrajinské válečné lodě, které propluly úžinou po ruské anexi Krymu v roce 2014. Obě lodě měly podpořit budovanou ukrajinskou námořní základnu v Berďansku kryjící oblast Azovského moře. V současné době má ukrajinské námořnictvo dvě základny. První je v Oděse a podporuje operace v širších vodách Černého moře, další je v Očakivu a stará se o ochranu řeky Dněpr a její delty.  

Nyní chtěli Ukrajinci znovu podobnou akci zopakovat. Zdá se, že Ukrajinci znovu požádali Rusko o možnost proplout do Azovského moře, ale není jasné, zda tentokrát svolení dostali. Podle Rusů nikoliv.

Problém je, že Ukrajina v záři (i když toto později odvolala) zvažovala odstoupení od dohody z roku 2003. Tím pádem by se Azovské moře stalo mezinárodními vodami a výsostné vody obou států by zasahovaly pouze 12 námořních mil (cca 22 km) od pobřeží. Jak uvádí Jamestown Foundation, v Azovském moři by pak mohly legálně působit lodě NATO, v což doufá Ukrajina.

Ukrajina se snaží posílit svou přítomnost v Azovském moři, včetně přímé podpory NATO. To je samozřejmě něco, s čím Rusko nemůže souhlasit. Ukrajina se však obává, že anexe Krymu je jen začátek a Kreml se nevzdal myšlenky násilnou cestou vytvořit suchozemský koridor (přes jihovýchodní Ukrajinu) z Ruska do Krymu. Teoreticky Rusové mohou vést útok z Doněcku směrem na Záproží (pouze 200 km) a poté využít povodí Dněpru jako přirozenou obranou a dělící linii.

Celý problém v oblasti se tedy dá označit tak, že Rusko chce z Azovského moře udělat „ruské jezero“, Ukrajina naopak mezinárodní vody přístupné i lodím NATO.

Zdroj: The Drive, Ivestija, Covert Shores, ECFR

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bojové vozidlo BVP-M2 SKCZ Šakal pro ukrajinskou armádu?

Jednou z největších hvězd probíhající ukrajinské vojenské výstavy Arms and Security 2018 je ...

Porazí ukrajinský raketový komplex Sapsan ruský Iskander?

Ukrajinská projekční kancelář KB Južnoje (Státní konstrukční kancelář „Jih“) intenzivně pracuje na ...

Ukrajinská minometná baterie na platformě Bars-8 a její bojové možnosti

Od roku 2015 byl na Ukrajině nastartován proces hluboké modernizace vojenské techniky, případně ...

Bayraktar TB2: Ukrajina nakupuje bitevní drony z Turecka

Podle známého ukrajinského novináře Jurije Butusova ukrajinská vláda s tureckou společností Baykar ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Stránka 3 z 2