Plynovod Síla Sibiře 2: Rusko prosí, Čína diktuje podmínky

Plynovod Síla Sibiře 2: Rusko prosí, Čína diktuje podmínky
Slavnostní připojení prvního článku plynovodu Síla Sibiře (2014) / kremlin.ru (Zvětšit)

Plynovod Síla Sibiře 2 je lakmusovým papírkem vztahů Rusko–Čína. Moskva neustále o tématu hovoří jako o jednom z nejdůležitějších společných ekonomických projektů, zatímco Peking na toto téma většinou hlasitě mlčí. Plynovod by měl ročně přepravit 50 miliard metrů krychlových zemního plynu z Jamalské oblasti na severu Ruska do Číny přes Mongolsko; jeho projekt vznikl již před více než deseti lety, ale po invazi na Ukrajinu získal pro Moskvu novou míru naléhavosti a Kreml skrz něj hodlá zdvojnásobil svůj prodej plynu do Číny. Ta se však do projektu zrovna nehrne.

Existující ruský plynovod do Číny Síla Sibiře má roční kapacitu 38 miliard metrů krychlových a byl otevřen v roce 2019; třicetiletá smlouva na dodávky plynu má odhadovanou hodnotu 400 miliard dolarů. Tento plynovod pochází z nalezišť na východní Sibiři, pro které je Čína jediným životaschopným trhem. Jamalská oblast, odkud má vycházet plynovod Síla Sibiře 2 PS-2 (Power of Siberia 2), v minulosti sloužila jako zdroj trhu evropskému, který je však nyní pro ruský plyn fakticky uzavřen. Čína je tak nyní téměř monopolním odběratelem – což si velmi dobře uvědomuje.

Podle informací agentury Bloomberg, činila sleva na dovoz ruského plynu z Číny v loňském roce více než 40 %. Cena plynu ze Síly Sibiře byla 286,9 USD za tisíc metrů krychlových, zatímco v případě Turecka a Evropy 461,3 USD. Podle očekávání cena pro Čínu zůstane nejméně 28 % pod cenami pro zbývající evropské zákazníky nejméně do roku 2027.[1]

Kreml potřebuje kompenzovat ztrátu prodeje do Evropy, která dříve odebírala přibližně 80 % ruského vývozu plynu. Plánovaná kapacita plynovodu PS-2 je téměř stejná jako u Nord Streamu 1 – plynovodu, vedoucího pod Baltským mořem do Evropy, který byl v roce 2022 poškozen výbuchy. Rusko považuje ztrátu evropského trhu za nezvratnou a PS-2 s projektovanou kapacitou 50 miliard metrů krychlových ročně může kompenzovat téměř polovinu poklesu vývozu ruského plynu do EU.[2]

Ačkoliv Kreml chápe, že dodávky plynu do Číny nikdy plně nenahradí ztrátu příjmů z vývozu plynu do Evropy a že nový plynovod nutně zvýší závislost Ruska na Číně, nadále na projekt PS-2 tlačí.[3] To má své důvody v geopolitice, ekonomickém rozvoji na Dálném východě a životaschopnosti Gazpromu.[4]

Trasy plynovodu Síla Sibiře (1), včetně těch; pro plynovod Síla Sibiře 2 (2) se zvažují (zvažovaly) dvě trasy – přímo do Číny a přes Mongolsko; větší foto / Nahabino, CC BY-SA 4.0

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

PREMIUM Rusko-čínská vojenská spolupráce je stále symbolická

Rusko a Čína směřovaly k užší vojenské spolupráci po celou postsovětskou éru, od roku 2014 se však ...

PREMIUM Rusko-Čína: Euroasijská pevnost nebo ruský otrok pod čínským pánem?

Když média rekapitulují výsledky návštěv mezi ruskými a čínskými lídry, komentáře z velké většiny ...

PREMIUM Vztahy Rusko–Čína: Století čínského ponížení a Den opričníka v Rusku

Od dob covidu je Čína na mezinárodní scéně mnohem agresivnější a asertivnější, což vidíme ve všech ...

PREMIUM Vztahy Rusko–Čína: Ruská strategie počítá s jaderným úderem na Čínu

Zatímco ruský prezident Vladimir Putin a čínský generální tajemník Si Ťin-pching vytvářeli „novou ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.