Zvykněte si. Laserové zbraně jsou realita

Foto: Laserovým zbraním patří budoucnost. / Air Force Research Laboratory
Laserovým zbraním patří budoucnost. / Air Force Research Laboratory

Lockheed Martin během několika týdnů spustí sériovou výrobu nových optických modulů pro laserové zbraně. Jednotlivé laserové moduly lze skládat a vytvářet tak laserové zbraně s různým výkonem. Lockheed počítá s laserovými zbraněmi pro bojové lodě, bitevní letadla AC-130, stíhačky F-15 nebo pro nastupující F-35 Lightning II.

Lasery blíže reálnému světu

Lockheed Martin plánuje díky pokročilým laserovým modulům akcelerovat zavedení laserových zbraní do výzbroje. Prvním zákazníkem je americká armáda (U.S. Army). Vojáci s Lockheed Martin v polovině srpna podepsali dohodu o vývoji mobilního protivzdušného laseru.

Podle představ vojáků soběstačný laser umístěný na nákladním vozidle dokáže ochránit postupující vojáky před jak minometnými, dělostřeleckým a raketovými útoky, tak proti dronům všeho druhu. Mobilní laser využívající výše uvedený moduly dosáhne výkonu 60 kW s možným nárůstem (při dané konstrukci) až na 100 kW. První obranný laser vojáci získají pro zkoušky v příštím roce.

Hlavní výhodou laserových modulů Lockheed Martin je široké využívání civilních technologií. Lockheed tak může armádě nabídnout laserové zbraně za výrazně nižší ceny. Stejně tak se zjednodušuje logistika, servis a opravy. Pokud se v budoucnu laser pokazí (pravděpodobně jeden z jeho laserových modulů), nebude ho třeba posílat do laboratoře na měsíční opravu. Stačí si doslova poštou doslova poslat náhradní díl.

Zvyšuje se tak celková spolehlivost laserové zbraně. Navíc při poruše jednoho nebo více modulů poklesne výkon zbraně jen o několik procent, ale funkčnost zůstane zachována. Podle tiskové zprávy Lockheed Martin dokáže běžný servis laserové zbraně zajišťovat pouze jeden člověk.

Lockheed si také slibuje od nových modelů zjednodušeni výroby laserů. Dosud každý americký vojenský laser byl unikátní a jediný svého duhu, na jehož konstrukci a provozu pracovalo mnoho špičkových vědců. Nyní výroba laserů má připomínat klasickou výrobu elektroniky.

Foto: Komerční moduly jednoho z výrobců; ilustrační fotoStandardní komerční moduly; ilustrační foto / Public Domain

Klíčový problém laseru - teplota

Při použití desítek nebo dokonce stovek modulů se slabé laserové paprsky spojí ve speciální optice do jediného silného laseru. Výkon laseru je tak otázkou pouze přidáváním a odebíráním jednotlivých modulů, samozřejmě v ruku v ruce s vhodným zdrojem elektrické energie a chlazení.

Malé moduly řeší jeden z obrovských problémů předchozích laserů - přehřívání. Jednotlivé moduly lze mnohem účinněji chladit, než jeden velký laser.

V minulosti se účinnost laseru pohybovala kolem 10 %, nyní je to u nejmodernějších laserů 30 až 35 %. Zbytek energie je odpadní teplo. Lockheed Martin prohlašuje, že jeho “laserové moduly” dosáhnou účinnosti až 40 %.

Pro porovnání si představte si klasickou 100 W žárovku, kde se pouze 5 % přemění na světlo, zbytek na teplo. Pro laser o výkonu 100 kW při účinnosti 40 % je nutno vyrobit 250 kW elektrické energie. Laser tak vyprodukuje 150 kW odpadního tepla,  což představuje teplotu cca 1600 klasických žárovek.

“Naše konstrukce 60 kW laseru lze rozšířit až na 100 kW, pokud jednoduše přidáme více modulů. Právě teď zákazník požaduje pouze 60,” uvedl Rob Afzal z Lockheed Martin. “To je klíčová výhoda. Můžete mít systém a zvolit si výkon 10, 20, 50 nebo 100 kW.”

Příkladem je třeba laser určený k ničení malých komerčních dronů. Zde stačí mnohem menší výkony (tedy menší finanční, energetické, hmotností a rozměrové požadavky) než u laseru určeného k ničení dělostřeleckých granátů.

O lasery má eminentní zájem americké letectvo. Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) testují a vyvíjejí laserové zbraně pro bojová letadla. Letectvo pozorně sleduje vývoj technologie - klíčová je samozřejmost účinnost laseru, rozměry a hmotnost.

Laserové zbraně jsou prozatím málo výkonné. Budoucí lasery musí drony ničit prakticky okamžitě.

Letectvo se netají umístit lasery do stíhacích letadel. Ideálním kandidátem se jeví letoun F-35B Lightning II - verze s krátkým startem a přistání.  „Stačí“ nahradit turbodmychadlo za kabinou laserovou věží a veškerým laserovým hardwarem.

Působivá přednost laseru je „zásoba munice" - lasery mohou během jednoho letu provést až několik tisíc výstřelů. Elektrickou energii dodá laserovým zbraním palubní proudový motor. Podle výpočtů jeden výstřel laseru spálí asi litr paliva. Například vnitřní nádrže stíhačky F-15C pojmou okolo 6000 litrů paliva.

Výkonný laser potřebuje energii

Vývoj však ještě není zdaleka u konce. Skutečně účinná laserová zbraň musí mít výkon minimálně několik stovek kilowatt (řekněme 300 až 500 kW). Jen tak dokáže velmi rychle ničit v rychlém sledu cíle (rakety, dělostřelecké projektily, letadla, drony) při požadovaném dostřelu, včetně dostřelu v nepříznivém prostředí - mlha, mraky, déšť, smog, prach atd.

Samozřejmě mít laser je jedná věc, vyrobit a dodat elektrickou energii pro laser je věc jiná. Laser o výkonu 100 kW potřebuje zdroj o elektrickém výkonu 250 kW (při 40% účinností), který dodá elektrickou energii… okamžitě. Pro představu, mechanický výkon (+-) 250 kW poskytnou například dva motory ze sportovních vozů Octavia RS.

V tomto místě krátce rozvedeme pomrknutí v článku REPORTÁŽ: Česká 3D baterie s mocí změnit svět o vhodností nových 3D baterií firmy HE3DA pro laserové zbraně. Baterie HE3DA jsou schopny podle svých tvůrců “odolávat” značným nabíjecím a vybíjecím proudům, bez rizika poškození nebo přehřátí.

Například představená 12V baterie je schopná odolat vybíjecím proudům až 1200 A - tedy je schopná bezpečně okamžitě dodat 14,4 kW elektrické energie. Jistě zajímavé technické parametry pro laserové zbraně.

Zdroj: Breaking Defense

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Rok 2023: Laserové zbraně na stíhačkách

Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) vyvíjejí kompaktní ...

RADBO: S laserem proti IED

Americká armáda a letectvo testují speciální vozidlo RADBO (Recovery of Airbase Denied by Ordinance) ...

Laserové zbraně: Revoluce nebo technický naivismus?

Brzké zavedení laserových, nebo-li energetických, zbraní zpochybňuje řada skeptiků. Není se čemu ...

Znovuvzkříšení ABL: Drony s lasery proti raketám

Protiraketová agentura MDA (Missile Defense Agency) Spojených států plánuje restartovat projekt ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Shania
    10:57 12.10.2015

    *Nemám bohužel link na zdroj

    USAF holding old gunships for laser demos

    The US Air Force has kept some Lockheed Martin AC-130U gunships marked for retirement for use as directed energy weapon testbeds as the service pursues airborne lasers for offensive and defensive uses.

    Maj Gen Jerry Harris, vice-chief of Air Combat Command, says a number of gunships that would have otherwise been sent to the boneyard are now being used to test emerging directed energy technologies, like lasers and microwave energy guns.

    “We have a requirement for a minimum number of gunships,” Harris said at a 28 July Centre for Strategic and Budgetary Assessments directed energy summit in Washington. “We have some additional U-models we will fly longer for testbeds.”

    Lt Gen Bradley Heithold, commander of Air Force Special Operations Command, said at the event that he wants the new C-130J Ghostrider gunship being developed to have both an offensive airborne laser capability and “active denial system,” which is a microwave energy heat blast used to disperse crowds or a single threat.

    “We want to build the ultimate battle plane that can fight its way to its objective,” the commander says.

    While AFSOC’s primary focus is gunship-based lasers, Air Combat Command is also pursuing the technology for fighters and bombers. Harris says the Boeing F-15E Strike Eagle has “power to spare” and a testbed aircraft is available for experimentation.

    He says the air force is looking for airborne lasers for integration into a standard pod or conformal tank for laser demonstrations. “It’s past the time to test these in the labs; we need it in the field,” he says.

    Harris says laser weapons probably won’t find their way onto the Lockheed Martin F-35 Joint Strike Fighter any time soon, but might be integrated in the future beyond the Block 4 rollout, which is due to add new capabilities to the fifth-generation jet from 2019 to 2025.

  • pet.rok
    02:27 12.10.2015

    DJW: "Kazdopadne nejaka zasoba energie medzi generator a spotrebic bude nutna ..."

    neviem o tom ze by napr. spominane rezacky potrebovali nejaky "bufffer" v podobe baterii alebo superkapacitorov.
    Nevidim ani dovod preco by mal mat laser uvazovanych vykonov nejake extremne prudove spicky. Myslim ze potencionalny zdroj energie v F35 by mohol mat dostatocnu rezervu vykonu aby si vykyvmi pocas zapinania a vypinania laseru poradil (dostatok fyzickeho vykonu tam je).

  • pet.rok
    02:14 12.10.2015

    shal: poopravil by som tie vykony, rezacky s 300W existuju mozno pre menej narocne aplikacie ale velke rezacie stoly maju vykon laseru v rade 2-6 kW.
    Uvazovane vykony vo vojenstve sa pohybuju momentalne v desiatkach kW (ten experimentalny laser na lodi mal 30 kW) s perspektivou narastu na stovky kilo Watov (a nie stovky Watov).
    Nutnost dosahovat tak vysoky vykon u vojenskych laserov je vyvolana vzdialenostou posobenia (u rezacky su to centimetre a u voj. las. kilometre) ktora znizuje ucinnost (rozptylom a pohltenim energie v atmosfere).

  • shal
    14:58 11.10.2015

    DJW: A vzhledem k tomu, že jste z oboru asi víte, že 300W lasery se používají v průmyslu k řezání ocelových plátů.

  • shal
    14:55 11.10.2015

    DJW: Laser mají v úmyslu používat i proti malým a rychle letícím cílům jako jsou dělostřelecké granáty, takže přesnost zaměřování mají asi vyřešenou. Zbytek je jenom otázka výkonu. Zatím jsou v provozu pouze 30-60W lasery. Do několika let by měly být k dispozici lasery s 300W výkonu. To že se dnes testuje jenom na dronech ještě neznamená, že nelze technologicky do několika let sestřelovat mnohem větší a rychlejší cíle.

  • DJW_
    14:48 11.10.2015

    Tak som si dal tú námahu a našiel si relevantné údaje výkonov a časov tavenia/rezania ocelí laserom a podľa doterajších prepočtov mi to vychádza, že laser bude super proti pomaly letiacim cieľom ako drony, lietadlá a tak podobne, ale pravdepodobne veľmi ťažko alebo vôbec nepoužiteľný voči rýchlo letiacim raketám typu BrahMos (v terminálnej fáze v= 2 Mach a viac).

    Čo by aj zodpovedalo všetkým videám na youtube, lebo všetky testy prebiehali voči pomaly letiacim cieľom navyše z ideálneho uhla a dokonalého počasia.

    Keď to budem mať hotové a skontrolované výpočty, zavesím to na web.

  • DJW_
    03:15 11.10.2015

    A este k HE3DA - verim ze je super, ale uvidime kedy bude v seriovej vyrobe.

    Nasi zapadni bratia, ste napr velmi dobri (to nie je recesia) vo vyvoji pasivnych radarovych systemov, no neviem o tom ze by urobili dieru do sveta - skor ak si dobre pamatam, pod zapadnym vedenim boli snahy skor celu firmu potopit a dobre casy sa vratili az opat s ceskym manazmentom.

    Nic v zlom, podielal som sa na kampani za vstup SR do NATO ale od tej doby som trochu vytriezvel a uz neverim ze niekto na zapade o nas stoji.
    Pekny a pokojny zvysok vikendu zelam.

  • DJW_
    02:54 11.10.2015

    Zdravim Vas.
    Krokove motory ako som pisal funguju na presne polohovanie na zariadeniach za desattisice eur, je to odskusane. Netvrdim ze je to jedine riesenie, ale tipujem ho ako pravdepodobne.

    Zdroje energie - vykony F35B nepoznam, takze verim ze ma vykonovu rezervu. Stale vsak plati ze ziaden zdroj energie nie je absolutne tvrdy a vysoke spicky sposobuju napatove poklesy a sekundarne poklesy vykonu o desiatky percent.
    Existuju spinane zdroje ktore dokazu toto eliminovat za cenu dalsieho poklesu napatia, co ale nebyva najstastnejie riesenie.

    Kazdopadne nejaka zasoba energie medzi generator a spotrebic bude nutna a vzhladom na nie slavne interne priestory F35 to pojde na ukor nesenych beznych zbrani a na ukor uz tak nie slavnych dynamickych charakteristik.

    Jednoznajne vidim laser len ako doplnok este na peknych par rokov. Tu operacnu schopnost v 2030 vidim realnejsie ako vyhladenia typu "realita", ktovie co sa dovtedy zmeni. Kazdopadne protivnici nespia a uvidime co vymyslia.

    Laser je zbran proti vyspelemu protivnikovi a myslim ze nikto z potencionalnych (rusko, cina, ...) nebude taky blby aby pouzil bezhlavu Huraaaas taktiku. Zahltenie a swarm taktika + rusenie mi pride ako realne a logicke riesenie.

    Ospravelnujem sa ze som motal dohromady uvahy o pozemnom a vzusnom variante, je mozne ze to nebolo zrozimitelne. Privela myslienok naraz..

  • Air_Force
    15:58 09.10.2015

    2DJ: Komplexní taktika samozřejmě jedinou zbraň porazit dokáže, stejnym způsobem můžeš zahltit i Phalanx (mimochodem taky je těžkej, otáčí do požadovanýho směru kanon i se zásobníkem, radary, optoelektro a počítače), ale jako součást systému vrstvený obrany je to fajn.

  • pet.rok
    14:09 09.10.2015

    RiMr71: v lietadle bezi motor neustale (ibaze by sa zmenilo na klzak :)) a teda je potrebny vykon je k dispozicii takmer okamzite (oneskorenie sa sklada zo zopnutia spojky a nabehu generatora) ak pominieme staly zdroj energie (resp. rezerva ktora ostava po odpocitani napajania zivotne dolezitych systemov) ktory je takisto k dispozicii okamzite.

    v pozemnom systeme trva rozbehnutie zdroja dlhsiu dobu (nie je asi efektivne aby bezal stale) tak je lepsie mat tych niekolko sekund az desiatok sekund odberu mat pokrytych bateriami.

  • RiMr71
    13:34 09.10.2015

    "laser nepotrebuje zasobnik energie"

    ...a proč tedy i ty pozemní stanice ty "zásobníky energie" používají?

  • pet.rok
    12:39 09.10.2015

    Jan Grohman: laser nepotrebuje zasobnik energie staci tam napojenie na generator cez nejaky vykonovy regulator. Baterie mozu mat vyznam pri pozemnej instalacii kde generator nebezi stale (resp. je to neekonomicke)
    Tie prudove spicky nie su nijako extremne (neporovnatelne nizsie napr. v porovnani s railgunom), uvazovany laser je vlastne niekolko (az niekolko desiatok) paralelne "pospajanych" vlakien (z ktorych kazde cerpa z diody o vykone v rade jednotiek kW). To je vlastne dovod boomu v poslednych 10-15 rokoch ze sa dari riesit problemy "spajania" vykonu jednotlivych vlakien s akceptovatelnymi stratami.

    Co sa tyka zameriavania tam dost zalezi ci bude mozne nicit ciele kratkymi pulzmi alebo nie. Treba si uvedomit ze nieco ine je polohovat hlavicu v stroji pevne ulozenom a nieco ine vo vibrujucom letiacom stroji (pri pouziti v F35) navyse voci takisto letiacemu (pripadne navyse rotujucemu) cielu. Pri potrebe dlhsie oziarit ciel to moze predstavovat problem. Na definitivne rozuzlenie ci je zameriavanie problem alebo nie by bolo asi potrebne spravit aspon orientacne vypocty kolko casu pri akom vykone je potrebne na znicenie ciela, zobrat odhady tolerancie odchyliek a cele to zosumarizovat a zistit kde sa pohybujeme voci hranici mozneho a ekonomicky realizovatelneho.

    Ak vychadzam z demonstracneho videa US Navy tak na znicenie pomerne primitivneho dronu potrebovali dost dlhy cas posobenia luca, na druhu stranu jednalo sa tusim o vykon 30 kW co nie je mnoho.

  • Jan Grohmann
    10:00 09.10.2015

    Beld, co se týče zaměření, je to skutečně vyřešený problém. Na videu lze najít videa, jak zaměřovací systém s milimetrovou přesností sleduje letící dělostřelecký granát. Co se týče krokového motoru, to je samozřejmě, ehm... nejsme na to odborník, ale existují něco jako milimetrové, mikro závitové tyče, které dokáží pootačním přesouvat (natáčet, měnit úhel) základnu s laserem. Něco podobného funguje například u CNC frézek nebo soustruhů. (tam se nástroje pohybuji s přesností setin milimetru, možná méně)
     
    Problém je tedy především zdroj energie (baterie, superkondenzátor), přenos energie (vodiče musí snést obrovské proudy) a také chlazení.
     
    DJW_ To je právě výhoda baterií HE3DA, ani při prudkém vybíjení neklesá jejich kapacita ani po tisících cyklech. Není také problém s nerovnoměrným vybíjením článků. Teď si nevzpomenu na důvody, jak vyřešili to nerovnoměrné vybíjení, když nám to pánové ve HE3DA vysvětlovali u grafu (uf :)) , ale nemám sebemenší důvod jim nevěřit.
     
    Navíc, když jsem viděl baterii pracovat na vlastní oči.
     
    pet.rok - nějaká baterie nebo supekondezátor tam musí být tak i tak. Nemůžete napájet laser přímo z elektrického generátoru.

  • Beld
    09:11 09.10.2015

    Prilis nepochopil ty "problemy" se zamerovanim . To je prece ta nejjednoduzsi cast , optosystemy nemaji problem ve sledovanim a zamerovanim v realnem case . To jsou X let stare technologie a kdyz to funguje u railgunu , tady to bude o rad mensi problem . Pokud nebude mozne cil sledovat opticky , tak se stejne nevyplati laser pouzit . A realne je jakekoliv "zadymeni" nepouzitelne . Staticke cile se timhle moc nicit nebudou .

    Navic u raket se snad bude primarne jednat o zniceni senzoroveno vybaveni . Jakakoliv obrana v tomto pripade bude znamenat predelani celeho systemu navadeni a idealne znasobeni poctu zalohovych senzoru . To neni levna ani jednoducha zalezitost .

  • pet.rok
    02:52 09.10.2015

    ad) nedostatocny zdroj energie v F35:
    len pre predstavu motor F135 ma na hriadeli vykon v rade MWatov a v konfiguracii PW600 (F35B) nie je problem previest znatelnu cast vykonu (ktory sa v beznej F35B vyuziva na pohon dmychadla) na generovanie el. energie v dostatocnom mnozstve na potreby napajania laseru. Slovami niekolko sto kW nie je problem dostat z motora nad ramec standartneho el. generatora ktory je pripojeny trvale.

    ad) skladovanie energie
    laser nebude potrebovat uchovavat el. energiu (napr. v bateriach) ale bude ju cerpat priamo zo zdroja. Napr. pri cerpani 500 kW el. energie bude schopny dodavat orientacne 180 kW kontinualneho vykonu lasera (pri pulznom rezime viac).
    Treba si uvedomi ze laser bude realne v chode len radovo sekundy az 10tky sekund takze odber energie z motora bude len kratkodoby.

  • Shania
    00:40 09.10.2015

    U leteckých laserů půjde o protiraketové systémy pro obranu. Demostrator je plánovaný až na 2022, to znamená, že nějaké masivnější rozšíření bude až okolo roku 2030.

    http://www.f-16.net/forum/down...

    http://www.f-16.net/forum/down...

    DJW_: nevím jak chceš zneškodnit laser na lodich? navíc je to jen jeden ze stupňů ochrany a rozhodne nebude primarni, bude to kapku lepši system nez ciws, takže nic moc. Rakety a možná railgun budou porad hlavní protiraketová výzbroj na větších lodích.

  • DJW_
    00:02 09.10.2015

    Až na to, že tá téma je zložitejšia ako jednoduchý prepočet.

    Lítiovky v aute sú použiteľné, lebo tam je fuk či auto urobí o pár 10 km viac alebo menej - na bojovom lietadle je to otázka života a smrti. či sa vzhladom na teplotu, kapacitu jednotlivých článkov.
    Dal som si tú námahu a zhruba prepočítal potrebné kapacity vzhľadom na produkty svetového výrobcu vojenských batérii č.1 - SAFT: ak by sme do F35 napratali tonu batérii, stále by mal kapacitu len na niekolko výstrelov a potom treba nabíjať 30-120 minút. To je dosť málo. Dalšie problémy s nerovnomerným vybíjaním článkov, poklesom kapacity po už po 100 nabitiach atď ani písať nejdem.

    Superkondenzátory? A dal si niekto z vás námahu a pozrel nejaké konkrétne produkty? Tie s 10000Farad pracujú pri 3-5V, to je na prevádzku laseru trochu málo. Tie s vysokými voltážami zas majú mizernú kapacitu.

    Laserový burst v mikrosekundách nebude stačiť proti viacerým cieľom, pokiaľ viem tak napr. Iskander by mal mať hlavicu zo špeciálne zliatiny odolnej voči podobným útokom. Na pôsobenie v dĺžke pár sekúnd je to stále málo energie, mal s tým problémy aj program ABL.. Pri testoch mu občas nejaká strela uletela a to bol megawattový laser.

    Na plechový starú šrot typu Točka 60kW teoreticky stačí, ale na to stačia aj lacnejšie prostriedky - predpokladám že laserové zbrane majú čeliť vyspelým protivníkom, nie proti turbanistom kdesi v Agfanistane.

    Jediné kde je podobný laser aspoň teoreticky životaschopný je loď alebo statický s veľa batériami a veľkým generátorom so všetkými negatívami, čo k tou patria. BTW tie lodné sú vo forme otočnej hlavy, takže taktiku jeho znefunkčnenia považujem za nie úplne nereálnu.

    Na stíhačke ešte pekných par rokov nebude, pokiaľ sa nestane nejaká technologická revolúcia. Keď budem mať čas, ešte popíšem podrobnejšie o zdrojoch a odberoch.

    PS: keď už ste tu, p Grohmann - nechystáte možnosť editácie príspevku? Kedže reagujem na viacerých diskutérov, strácal som sa v záplave textu a nechtiac si mazal rozpísané - musel som to riešiť viacerými príspevkami.

  • pajo
    22:42 08.10.2015

    Jan Grohmann: Uvazujete spravne. Napriklad jeden z najvykonnejsich laserov na svete je nedaleko Prahy v ELI (Extreme Light Infrastructure) s spickovym vykonom 10PW, ale jeho impulz trva radovo 10fs, takze energia jedneho impulzu (vykon*cas) je realne desiatky joulov.
    Dalsim velmi dolezitym parametrom je intenzita (energia/plocha), teda ako "hruby" je dany laser, o ktorom bohuzial v clanku nie je zmienka. Cim tensi bude laser, tym menej vykonny laser bude potrebnene na "vypalenie diery v protivnikovi", ale na druhu stranu tym tazsie bude udrzat stabilitu cielenia.

  • DJW_
    21:00 08.10.2015

    Shal: male, na svoju velkost sice super ale na to, o com sa tu bavime (250.000 Watt) zatial nepouzitelne. Alebo netusis preco tak smiesne spotrebice ako hybridne auta s motormi o hodne nizsich vykonov vozia stare, velke a drahe LiPol ?
    Prosim si uviest aspon jeden priklad pouzitelnych kondikov s kapacitou na aspon par desiatok vystrelov. Ocenujem ze poznas wiki ale budes musiet googlit viac ;)
    Boli navrhy uskladnit energiu v obrovskej supravodivej cievke ako alternativa k precerpavacim elektrarnam, s velkostou okolo kilometra sa kapacita odhadovala na stovky kWh, ale pokial viem, nikdy to neopustilo rysovacie dosky.

  • Jan Grohmann
    20:50 08.10.2015

    Problém zdroj energie?
    Pánové, chce to více pokory. Motor ze stíhačky samozřejmě nebude napájet přímo laser, ale nějaký druh baterie nebo jak bylo zmíněno superkondenzátoru. Ale, aby jste napájel 100 kW laser, potřebujete ho tedy krmit 250 kW elektrické energie.
    Vemte si, že máte nějakou baterii třeba o kapacitě 10 kWh. Baterie elektromobilu Nissan Leaf má kapacitu 24 kWh.
    Takže z baterie může dodávat elektrickou energii o výkonu 10 kW po dobu jedné hodiny, nebo třeba 600 kW po dobu jedné minuty. Samozřejmě, pokud takové šílené vybíjeni baterie přežije ve zdraví. Baterie budou tedy nabíjet jednotlivé moduly, takže nároky na proud pro jednotlivé moduly nebudou tak velké.
    Když vezmete čas střelby třeba 5 sekund, máte cca 30 výstřelů, nebo 15 deseti sekundových výstřelů.
    Tu baterii samozřejmě může průběžně dobíjet motor, třeba jen 5 kW po dlouhou dobu. Tedy 10 kWh baterii po dobu dvě hodiny, případně v případě nouze na to šlápne a nabije ji rychleji, třeba i za cenu vypnutí jiných systémů. Při 30 kW za dvacet minut (taková přímá úměra samozřejmě plně neplatí, ale jen pro představu). Dělám někde chybu v úvahách?

  • Gloton
    19:37 08.10.2015

    Bude to stejné jako s railgunem v tanku. Pro současné technologie bude neřešitelným problémem zdroj energie, kerý by byl dostatečně malý a výkonný pro použití v letadlech velikosti F-35 atp..
    Takže reálně použitelný bude laser s relativně malým výkonem a tedy velmi omezeným použitím. Nebude tedy schopný ničit jakýkoliv odolnější cíl, ale maximálně tak nějaké pididrony, optické přístroje atp.

  • shal
    18:56 08.10.2015

    DJW: Na Wiki tvrdí, že v roce 2010 byl celosvětový trh se superkondenzátory přes 400 miliónů dolarů. A to je 5 let zpět. Takže se dá předpokládat, že nějaké superkondenzátory se už musely nutně dostat z laboratoří do sériové výroby. Byť by to byly zatím první typy s kapacitou pouze ve stovkách F. Minimálně je dobré vědět, že trh už existuje a existují již i komerční produkty. Zbytek je jen otázka času.

    source: https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • DJW_
    18:46 08.10.2015

    Shal: netvrdím že som mega spičkový odborník, lepší ako NASA.. Len sledujem čo sa deje vo svete a spolupracujem s múdrejšími ľudmi ako som ja, čo pracujú vo vývoji - a neviem o tom že by niečo podobné existovalo ďalej ako vo fáze konceptu.

    O superkondenzátoroch na nano báze som čítal aj cca pred 4-5 rokmi v Rusku a napriek tomu že v príbuzných oblastiach ako supravodivosť sú pred američanmi o pár rokov (majú napr. reálne výrobky používané v generátoroch 4. generácie atómiek ) tak som o žiadnom superkondenzátore čo by prekročil brány labáku a chystal sa do výroby v strednodobom horizonte.

    Nezdá sa mi, že by sa niekto v blízkej dobe spoliehal na absolútne nevyskúšanú technológiu. A zveril tomu ochranu hocičoho drahého, možno tak max. vo fáže IOC a hoodne dlhým testovaním.

  • DJW_
    18:25 08.10.2015

    Honza: ok, šasi z uhlíkových vlákien beriem.. MOtorčeky s NdFeB magnetmi - Ok.. Ale aj tak sa bavíme o pekne ťažkom zariadení.

    Krokové motory? A prečo nie? Používajú sa v osadzovacích automatoch s kapacitou tisícov súčiastok za hodinu, v strojoch za milióny..

    Muž co zíra na kozy: takže 30kW + tretinová rezerva pôjde do generátoru aby bolo čím kŕmiť laser.. A to počas tej špičky zhasne kokpit a vypne sa radar? :)

    Nikto: v projekte ABL sa hýbalo celým zariadením vo veľkej kopuli. Preto moja úvaha. To čo je na fotke v článku je asi len demonštrátor, ale tiež nevyzerá veľmi kompaktne a mobilne.

    Jarda, Honza: moja úvaha vychádzala zo situácie: laser stráži perimeter a niekto ho chce zničiť. Vychádzal som z úvah ktoré prezentoval tuším Lockheet na prekonávanie ruských viacvrstvových A2AD. Zasypeš ho falošnými cieľmi a zahltíš.. Potom my MOHOL nasledovať scenár ktorý som si predstavil. Ak si v tom verili američania (prekonať všetky S-x00, Tory aj Pantsiry), tak buď Lockheet kecal, alebo je to realizovateľná myšlienka.

    Deaddog: viď to čo som písal o ABL a nie, nemontujem IR čidlá pred škôlku, ale podnikám 15-ty rok s technológiami za milióny korún. Vojenská problematika mi je známa len ako amatérovi, ale minimálne k veciam s ktorými mám viac skúsenosti ako tu prítomní som považoval za vhodné sa vyjadriť.

  • shal
    18:23 08.10.2015

    DJW: Opravdu si znáš schopnosti posledních laserů od Lockheed Martin? Možná jsi z oboru, ale předpokládám, že to jejich inženýři taky. Navíc těch firem, které vyvíjí vojenské lasery je více.

    Co se týče mé profese, tak nejsem elektrikář, ale taky jsem nemluvil o kondenzátorech co se montují do fábií. Spíše jsem měl na mysli pokroky na poli superkondenzátorů, kde se mluví o hodnotách v tisících Faradaiů.

  • DJW_
    17:57 08.10.2015

    shal: si si istý že vieš o čom hovoríš? Asi nie si elektrikár.. To čo si tuzingový vypatlanci dávajú do auta (krásne veľké a hlavne drahé "kapacitory" s kapacitou "až" 1-2 Farrady) má tak mizerne nízky objem uskladnenej energie, že oveľa lepší účinok majú kvalitné hrubé OFC káble. Pri takých výkonoch by to museli byť kondíky veľkosti cisterny - celkom vtipná predstava ovešať F35 niečím takým :)

  • DJW_
    17:47 08.10.2015

    No vzhľadom na to, že som tu asi jediný, čo robí so svetlom v kilovatových výkonoch, rád Vám to všetkým objasním.

    Vychyľovanie zrkadlom sa pri laserovom lúci používa napr. pri laserových show, kde sa bavíme o výkonoch v desatínách, max jednotkách watt, kde je nejaký pokles výkonu trebárs aj o polovicu zanedbateľný - lúče stále vidno. Pri používaní aj inak špičkových scannerov od Cambridge technology alebo napr takýchto
    http://www.ablecoil.com/wp-con...
    dochádza na strate výkonu na zrkadle, preto sa vysokovýkonné laserové alebo svetelné riešenia dnes už robia v priamej línii - svetelný zdroj - optika - výstup. Preto sa laserové rezacie systémy robia s priamou optikou, ono totiž tie straty pri odraze ale už drobnom OKOM NEVIDITEĽNOM znečistení sú tak dramatické, že aj pri výkonoch laseru v kilowattoch dochádza k STRATE REZNEJ SCHOPNOSTI. Chápeme?

    Nepriaznivé poveternostné podmienky sú ešte výraznejšou stratou výkonu - kľudne 95% aj viac.

    Vzhľadom na prvý odstavec si myslím že je použitá priama optika, čo by naznačovalo otáčanie celým telesom vrátane laserových driverov a chladenia. Pri tak masívnom zariadení a jeho rýchlych pohyboch otočnej hlavy sa používaja magnetická spätná väzba na právnu korekciu polohy, no i tak sa stáva, že zariadenie prebehne zadanú polohu a vráti sa na správnu polohu. Podotýkam že s tým bojujú zariadenia v hodnote 10-15 tisíc EUR, takže žiadne orezávatka.

    Toto už bude úvaha, nie odbornosť: Pri takýchto znalostiach možno prispôsobiť útok tak, aby povedzme prvá salva útočiaca zadymovacími prostriedkami z viacerých smerov s rovnakým časom dopadu zahltí obranu (plus pôsobenie rušenia na strelecký a prehľadový radar). Akonáhle by sa podarilo vytvoriť aerosololový oblak v blízkosti laserového kanónu - následne bude bezbranný voči akejkoľvek zbrani - minometný granát, riadená strela..

    A argumentovať tým, že to stojí milióny - no a to má byť záruka čoho? Pokiaľ si pamätám - projekt ABL (či ako sa volal airborne laser) stál milióny a skončil fiaskom.

    PS: písal som počas hodiny s prestávkami, snáď som nič nepomotal..

  • shal
    16:58 08.10.2015

    Muž, co zírá na kozy: Od toho jsou kondenzátory. Motor nemusí (a taky by to byla blbost ikdyby mohl) přímo napájet laser. Motor prostě nabije kondenzátory (ano, už existují dostatečně kapacitní) a laser pak bude pálit přes ně. Jenom u F15 nebude střílet tak často a prodlevy mezi výstřely budou delší

  • Shania
    16:46 08.10.2015

    Air_Force: pody mají myslím vlastní zdroj energie.

    A u F35 mluvíme o A verzi (tohle je projekt letectva), takže žádné napájení šachtou. Stroj je i tak schopny generovat dost energie.

  • Air_Force
    16:27 08.10.2015

    Na podvozku JLTV krásná náhrada za Avenger a promo, kde to maj na DDG místo Phalanxu, už tady bylo.

    Muž, co zírá na kozy: Nemužou dát generátor do dalšího podu?

  • Muž, co zírá na kozy
    15:16 08.10.2015

    Já si pořád lámu hlavu, čím to chtějí u letadel typu F-15 napájet? F-35B se uvádí jako ideální platforma pro laser ne kvůli nějaké otočné věžičce, ale proto, že se u něj využije náhon od hlavního motoru k původnímu dmychadlu, na který se přimontuje dostatečně výkonný generátor, který samozřejmě sám o sobě není žádný drobek.
    Proto by mě zajímalo jak to chtějí udělat třeba u F-15, když jeho systémy mají odběr zhruba 30 kW a palubní generátor má asi třetinovou zálohu výkonu. K tomu se ještě musí přičíst mohutné zesílení kabeláže k závěsníkům, protože laser má být podvěsný (viz minulý článek).
    Zmínka o bateriích a vybíjecích proudech je sice krásná, ale kam chtějí narvat takovou kapacitu, aby to splňovalo základní předpoklad - (téměř) neomezený počet výstřelů kdykoliv to bude potřeba?

  • Shania
    15:05 08.10.2015

    Na leteckém laseru je zaměřování nebo jak ho udrží na cíli ta poslední starost.

    RIMR: laserem nelze netrefit na vzdálenosti o kterých se bavíme, maximálně, že by informace o poloze cíle pocházeli ze senzoru, který má vysokou odezvu. Pokud se použijí elektrooptické senzory tak se trefí přesně kam chtějí. Větší starost o vedlejší škody by jsi měl mít z těch trosek, co jim padnou na hlavu.

  • JardaBrum
    14:48 08.10.2015

    Myslim tím že se nebude otáčet věž jak s kanonem. Stačí vychýlit optiku (zrcadlu, čočku) či co já viem… ..

  • JardaBrum
    14:44 08.10.2015

    JirkaM: To se ještě nikomu nepodařilo.;)
    A teď vážně. Jak chcete zadýmit cokoli na vztřícném kurzu?
    Kdy provést protiopatřeni proti něčemu co na tebe letí rychlostí světla?
    Laser snad ani nelze zaměřit mechenicky dostatečně přesně a rychle?

  • HonzaH
    14:04 08.10.2015

    DJW_: Tak především si myslím, že článek rozhodně neříká "zahoďte všechny současné zbraně, laser je tu!" Naopak, laser je velice hodnotný doplněk stávajících systémů a výrazně rozšíří možnosti.
    Píšete: Máme tu laserový systém, ktorý vo forme tzv "otočnej hlavy" - tak pokud vím, tak směrovat přesně laserový paprek mohu pomocí zrcadel, třeba tak, jak je to běžné u systémů pro 3D tisk. A i kdyby byl důvod pro otočnou hlavu, proč by armáda nepoužila plast? Množství plastů dnes má lepší mechanické vlastnosti než řada kovů a při nižší hmotnosti. A co třeba takové uhlíkové kompozity?
    A proč, proboha, krokový motor? Ten je vhodný pro jednoduché aplikace, kde není třeba přesnost, nebo když si někdo podomácku bastlí NC stroj. Ale pokud chci něco polohovat přesně, tak jsou určitě lepší způsoby.
    Dále, útok z více stran načasovaný na stejný čas - záleží na čase zničení jednoho objektu a dosahu laseru. Cíle může ničit postupně, tak jak už to předvedly laserové demonstrátory. Dále, naplánovat útok tak, aby zásahy přišly ve stejnou dobu do stejného místa je asi dost obtížné. A ještě dále, pokud díky laseru budu potřebovat na zničení jednoho cíle několik útočníků, tak myslím, že to jen dokazuje možnosti laseru.

  • RiMr71
    14:00 08.10.2015

    "což představuje teplotu cca 1600 klasických žárovek."

    "250 kW poskytnou například dva motory ze sportovních vozů Octavia RS."

    ...ještě prosím plochu fotb. hřišť...!

    Proboha tak snad tu nejsme na Novinkách nebo IDnesu...?


    Mě by zajímalo, jaké je riziko vedlejších škod... Řekněme, že v 10km výšce sejme jedno éro druhé, s vektorem k zemi... Co když takový půlmegawattový laser éro mine, nebo prostě po destrukci cíle érem projede a dopadne na město na zemi v vzdálenosti desítek nebo stovek kilometrů? Jaká bude degradace na takové vzdálenosti při jasném počasí? Přece jen, laser o výkonu schopném sestřelit éro bude mít i po oslabení průchodem oparem atd asi dost energie na to, napáchat na zemi dost velkou paseku?

  • Nikdo
    13:49 08.10.2015

    DJW_ :Máte pocit že u současných demonstrátorů se pohybuje celý laser ?Případně že letadlo , dron nebo granát může učině používat zadýmovací granáty ?Je jasné že použití laseru v písečné bouři je problematické , ale to i použití letadel , dronů a dalších druhů zbraní.Vše bude záviset na výkonu , laser má současné zbraně spíše doplňovat . Podívejme se kam jsme se dopracovali třeba v raketách a jak to vše začínalo.

  • Deadog
    13:34 08.10.2015

    zajacik DJW: kdyby to bylo tak useless jak rikas asi by do toho neinvestovali takovy balik a nemeli vpodstate hotovo. To asi nejsou frajeri co montujou cidla pohybu nekde pred skolku co? Uz se na ten vecny negativismus vyserte lidi.

  • JirkaM
    13:01 08.10.2015

    Jak to asi bude fungovat ve špatném počasí?

    No třeba se jim podaří porazit Rusko do konce léta.

  • DJW_
    11:58 08.10.2015

    "...velmi rychle ničit v rychlém sledu cíle při požadovaném dostřelu, včetně dostřelu v nepříznivém prostředí - mlha, mraky, déšť, smog, prach atd. "
    Toto je obrovský blud, výplod človeka neznalého problematiky - už ĽAHKÉ znečistenie optického systému znamená ZÁSADNE ZNÍŽENÝ svetelný výstup, rádovo v desiatkach percent. O hmle, prašnej búrke alebo podobnom prostredí ani nehovoriac, dosah takého systému sa tak radikálne, že neubráni ani sám seba, nieto ešte plniť úlohy.
    Vyskúšajte to niekedy v noci na svojom aute.

  • DJW_
    11:35 08.10.2015

    Hmm.. Trochu robím so svetlom, tak idem pouvažovať:

    Takže máme tu generátor, čo bude v IR spektre svietiť ako maják.
    Máme tu laserový lúč, ktorého intenzitu RADIKÁLNE znižujú nepriaznivé poveternostné podmienky. Máme tu aerosolové zadymoviacie prostriedky vo forme projektilu, ktoré môžu aj pri zničení znížiť dosah systému.

    Máme tu laserový systém, ktorý vo forme tzv "otočnej hlavy", ktorá má svoju váhu (predpokladám minerálna optika kvôli účinnosti a životnosti - akrylát sa v drahých profi aplikáciách neosvedčil PLUS chladenie PLUS laserový modul PLUS samotné šasi - kovové, armáda by asi nepoužila plast PLUS vykonný systém pohonu silnými krokovými motormi PLUS opäť kovové súkolia) - takýto systém ma VEĽKÚ mechanickú zotrvačnosť, jeho poziciovanie nie je vôbec jednoduché.

    V tej súvislosti ma napadlo - pozícia daného systému je jasná. Pri útoku z viacerých strán načasovaný na rovnaký čas dopadu môže byť otočná hlava systém fyzikálne preťažená - nemožnosť. Samotný strelecký radar je možné zarušiť, pred krátkym časom som čítal konštatovanie zpoza mláky, že rusi sú v oblasti aktívneho rušenia o hoodne vpredu.
    Laserové zbrane sú logický vývoj, ale zďaleka si nemyslím že nie sú dokonalé, neprekonateľné.

    Články podobnej kategórie by som považoval skor za PR reklamu, strašenie, clánok pre vlastné publikum atď - všetko len nie konštatovanie reálnych kapacít. Ale veď čo si budeme klamať - robia to všetky strany.

  • Deutschmann
    10:17 08.10.2015

    Deadog:
    jedině že by se baterie vyráběli v USA. Jinak nemají šanci.

  • Luky
    10:02 08.10.2015

    Spoléhej na sílu.

  • liberal shark
    09:39 08.10.2015

    Zbývá vyřešit maličkost - vyhledávání cílů a řízení palby :-).

  • Deadog
    09:38 08.10.2015

    F35 s laserovými kanony a ceskymi bateriemi HE3DA? To bude jeste zajimave:)