Lasery proti dronům: Americká armáda otestuje 50kW laser

Americká armáda se posledních 50 let těšila luxusu absolutní vzdušné nadvlády vlastního letectva. Jak připomíná magazín The Drive, posledním zaznamenaným útokem nepřátelského letectva na americké pozemní síly byl incident z roku 1968, kdy dva vietnamské dvouplošníky An-2 bombardovaly tajnou americkou radarovou stanici v Laosu.  

Z toho důvodu americká armáda v posledních dvou třech dekádách věnovala jen málo pozornosti rozvoji prostředků PVO krátkého dosahu.

V blízké budoucnosti se ale americká armáda srazí s novým nepřítelem - malými drony schopnými nést nejrůznější typy munice. První náznak nového typu vedení války jsme mohli vidět při dobývaní Mosulu, kde obě strany využívaly civilní drony ke shazování improvizovaných malých pum.

Drony jsou také aktivně používaný na obou stranách ukrajinského konfliktu. Zde jako zajímavost uveďme, že podle článku Reuters z prosince minulého ruská armáda dokáže aktivně rušit analogové systémy malých amerických dronů Raven RQ-11B, které používá ukrajinská armáda na východě Ukrajiny. Verzi RQ-11B DDL s odolnějším digitálním spojením Ukrajina od Spojených států prozatím (zřejmě) nedostala.

V blízké budoucnosti vyspělejší drony získají schopnost koordinovaně ve velkých počtech útočit nejen proti živé síle, ale i proti obrněné technice. Například malé drony pomocí výbuchem tvarovaných projektilů EFP (Explosively Formed Penetrator) dokáží probít horní pancíř obrněných vozidel, nebo dokonce tanků.

Drony ale však nemusí jen útočit - umí i navádět palbu vlastních dělostřeleckých, minometných nebo raketových jednotek nebo dokonce aktivně navádět přesnou munici země-země nebo vzduch-země.

V současné době obrana proti hromadnému útoku dronů neexistuje. Zřejmě nejnadějnější technologií jsou laserové zbraně - ty v rámci PVO dokáží (teoreticky) v rychlém sledu, okamžitě, přesně a levně ničit malé vzdušné cíle až na vzdálenost několika kilometrů, v budoucnu snad několika desítek kilometrů.

Americká armáda proto v rámci boje proti dronům, letecké/raketové/dělostřelecké munici, vrtulníkům a letadlům vyvíjí lasery MEHEL a HELMTT.

Kamikadze dron Dragonfly od polské společnosti PGZ. Dragonfly (hmotnost 5 kg) může přenášet a ovládat jeden voják. V budoucnu může Dragonfly létat v "hejnech" o velikosti desítek nebo stovek dronů. / PGZ

MEHEL je malý 5kW laser umístěný na vozidle Stryker. Předností laseru je jeho jednoduchost, díky které nemusí laser obsluhovat vybraný specialista. Běžná posádka vozidla se naučí používat laser během pouhých dvou týdnů.

Během demonstračního cvičení MFIX (Maneuver Fires Integrated Experiment), které probíhalo od 27. února do 3. března 2017 na základně Fort Sill V Oklahomě, MEHEL ničil téměř 10 kg těžké drony, pohybující se ve výšce 350 m rychlostí až 185 km/h. Celkově Stryker s laserem MEHEL vyřadil na 50 různých dronů. Zmíněný Stryker byl kromě vlastního laseru vybaven také radary a kamerou pro optické sledování cíle.

Americká armáda počítá s postupným nárůstem výkonu laseru MEHEL - v roce 2020 výkon dosáhne 30 kW.

HELMTT je větší 10kW laser umístěný na taktickém vozidle Oshkosh HEMTT 8×8. Laser HELMTT vznikl evolucí staršího laseru HEL-MD (HEL Mobile Demonstrator), který již v roce 2014 při testech dokázal úspěšně sestřelovat drony třídy 2 (Class 2), mezi které patří například Scan Eagle. Podle klasifikace americké armády do třídy 2 patří drony vážící max 25 kg, létající ve výšce do 1066 m (3500 stop), rychlostí max 400 km/h.

Oba lasery prokázaly schopnost ničit nejrůznější drony, ale jejich výkon je pro operační nasazení stále příliš slabý. Americká armáda proto v příštím roce začne na podobné platformě (Stryker nebo nákladní automobil) testovat 50kW laser využívající technologie HELMTT.

Testovací vozidlo jako platformu Stryker, blok radarů a 5 kW laser MEHEL; větší foto / US Army

"Ve fiskálním roce 2018 budeme nadále vylepšovat tyto špičkové systémy testováním 50kW laseru integrovaného do podobné platformy," uvedl generálporučík James H. Dickinson, velitel amerického Velitelství pro vesmír a raketovou obranu (USASMDC) a armádního Velitelství pro strategické síly (ARSTRAT).

Podle Dicksona je cílem v roce 2022 na mobilní platformu (pravděpodobně nákladní automobil) umístit a otestovat 100kW laser, který již bude moci úspěšně působit proti vrtulníkům nebo letadlům.

Zájem americké armády o lasery je pochopitelný, vždyť kromě dronů dokáží lasery bránit jednotky i před nepřátelskou raketovou, dělostřeleckou, minometnou palbou a dokonce proti protitankovým řízeným střelám (např. ruský Kornet).

Operačnímu nasazení laserů však prozatím brání jejich nízký výkon, potřeba výkonného chlazení (nízká účinnost laseru), a také nutnost robustního zdroje elektrické energie. Lasery s nízkým výkonem tak rychle ztrácejí účinnost při střelbě na dlouhou vzdálenost, v dešti, mlze nebo prachu.  

Podle Marka Gunzingera z nezávislého Centra strategických a rozpočtových hodnocení CSBA (Center for Strategic and Budgetary Assessments) pro účinnou obranu proti střelám s plochou dráhou letu (a podobným "tvrdým" cílům) musí výkon laseru dosáhnout minimálně 300 kW.

Zdroj: The Drive, DefenseTech