Ledy tají: Venezuelská ropa a plyn proudí na světové trhy

Ledy tají: Venezuelská ropa a plyn proudí na světové trhy
Venezuelská ropa, plyn a zlato pro celý svět / depositphotos.com (Zvětšit)

Americké úřady po roce a půl tajných jednání mezi vládou v Caracasu a opozicí ruší část obchodních omezení proti Venezuele. Díky tomuto rozvolnění bude v následujících šesti měsících venezuelská ropa, zemní plyn i zlato opět proudit na světový trh. Bílý dům své rozhodnutí hájí dohodou na konání svobodných a rovných prezidentských voleb ve Venezuele. Zároveň však stojí o její energetické suroviny a o zastavení toku venezuelských migrantů na území Spojených států.

USA od roku 2015 uplatňují rozsáhlé hospodářské sankce vůči venezuelským představitelům, společnostem a státním podnikům. Vláda Baracka Obamy tato opatření zavedla jako odpověď na vládní represe proti pokojným protestům. Po roce 2018 došlo k jejich rozšíření v reakci na nerovné a velmi pravděpodobně zfalšované prezidentské volby, v nichž zvítězil současný prezident země Nicolás Maduro. Bývalý americký prezident Donald Trump tehdy uvalil sankce na obchod s venezuelskou ropou, která je nejvýznamnějším vývozním artiklem země.

Trumpův kabinet očekával brzké svržení prezidenta Madura. Vláda v Caracasu se nicméně ukázala být odolná. Přečkala vojenské hrozby, neúspěšné převraty, masové nepokoje i kolaps hospodářství. Rozsáhlé sankce spíše dopadly na obyčejné lidi bez významných politických nebo vedoucích funkcí. Změnu režimu vyvolat nedokázaly.

Když v roce 2021 nastoupil do úřadu americký prezident Joe Biden, nebylo jasné, zda a do jaké míry venezuelskou politiku svého předchůdce zachová. Ke zrušení jednou uvalených amerických sankcí totiž dochází jen zřídka. Později téhož roku americké ministerstvo financí provedlo revizi svých sankčních opatření. Velký počet případů totiž ukázal neefektivitu obchodních omezení, která jen výjimečně dosáhla stanovených cílů. Ať už se jedná o změnu režimu, zřeknutí se jaderných zbraní či demokratizaci, USA možná začnou svou zahraničněpolitickou agendu prosazovat jinými způsoby.

V případě Caracasu Washington vsadil na vyjednávání s vládou a opozicí. Na jednání v Barbadosu se zúčastněné strany před několika týdny dohodly na pořádání spravedlivých prezidentských voleb ve druhé polovině příštího roku. Jednou z podmínek jejich konání představuje přítomnost mezinárodních pozorovatelů, další pak umožnění kandidatury opozičních představitelů. Jako gesto dobré vůle americké ministerstvo financí vydalo šestiměsíční licenci povolující obchod s venezuelskou ropou, zemním plynem a zlatem.

„Pro Venezuelu nastává nová éra,“ komentoval uzavření dohody prezident Maduro. „Na novou éru s USA, éru respektu, rovnosti a pokroku jsme připraveni.“

Rozvolnění ze strany Spojených států je podle amerického ministerstva financí „v souladu se sankční politikou a reaguje na demokratický vývoj“ ve Venezuele. Bílý dům do konce listopadu očekává obnovení politických práv všem opozičním prezidentským kandidátům, kterým byla účast dříve zakázána. To se týká i Maríe Coriny Machadové, jež patří k favoritům protivládního tábora. „USA jsou připraveny kdykoli změnit nebo zrušit své ústupky, pokud Madurovi představitelé nedodrží své závazky,“ dodalo americké ministerstvo financí.

Venezuelský nejvyšší soud minulý týden ovšem pozastavil výsledky opozičních prezidentských primárek. Rozhodnutí soudu, který opozice považuje za prodlouženou ruku vlády, přichází po zahájení vyšetřování průběhu voleb a členů organizačních komisí. Státní zástupce je podezřívá z porušování volebních pravidel, finančních zločinů a spiknutí. María Corina Machadová opakovaně trvá na transparentním a spravedlivém průběhu primárek, které se bez pomoci státních orgánů uskutečnily 22. října. Z více než třiceti milionů Venezuelanů svůj hlas odevzdalo asi 2,3 milionu občanů země. 

Vyšetřování vystavuje Caracas riziku rázné reakce ze strany Spojených států. „Naléhavě vyzýváme Nicoláse Madura a jeho zástupce, aby dodržovali závazky, ke kterým se při podpisu dohody o politickém plánu přihlásili,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí. „Vláda USA zareaguje, pokud Maduro a jeho vláda své závazky nesplní.“ Pokud opozičním kandidátům nebude umožněno se prezidentských voleb v příštím roce zúčastnit, USA se dostanou do nepříjemné situace. Budou se muset rozhodnout, zda dřívější hospodářské sankce znovu uvalí.

Bílý dům má ovšem na dohodě s Venezuelou velmi silný zájem. K prvnímu oťukávání mezi představiteli Bidenovy vlády a zástupci Madurova režimu došlo během prvních týdnů ukrajinsko-ruské války. Washington v té době řešil prudký nárůst cen plynu na světovém trhu a pokoušel se o maximální izolaci Moskvy. USA proto začaly zmírňovat protivenezuelské sankce, včetně vystavení prvních povolení pro obchod s venezuelskou ropou americké společnosti Chevron. Prezident Biden tento počáteční ústupek veřejně prezentoval jako podporu politickému sbližování mezi Madurovou vládou a venezuelskou opozicí.    

Současná izraelsko-palestinská válka, její regionální rozšíření a následná globální energetická krize mohou navíc význam venezuelských surovin umocnit. Írán již navrhl organizaci OPEC, aby obdobně jako v roce 1973 uvalila embargo na vývoz ropy spojencům Izraele. OPEC ani OPEC+ (včetně Ruska a dalších producentů) však tuto myšlenku nepodpořily. „Írán však může přímo či nepřímo podniknout spoustu věcí, zejména prostřednictvím spřízněného Hizballáhu v Libanonu, šíitských milicí v Iráku, milicí a teroristických skupin v severní Sýrii a zapojením [jemenských] Hútíú,“ varovala Karen Youngová z newyorského Center for Global Energy Policy. „To bude představovat skutečné riziko pro zvýšení ceny ropy... Pokud zaútočí na ropnou infrastrukturu v Saúdské Arábii nebo v Emirátech či dokonce v Kuvajtu, ceny razantně vzrostou.“

Světové trhy přitom netrpí nedostatkem ropy, ale jeho politizací způsobenou hospodářskými sankcemi. Ukrajinsko-ruská válka a izraelsko-palestinský konflikt nahrávají Venezuele, jejíž produkci ropy mohou Spojené státy využít jako pojistku proti nežádoucímu vývoji. „Je to tak trochu pojistný ventil, aby ostatní hráči pochopili, že na trhu může vzrůst nabídka,“ domnívá se Karen Youngová.

Venezuelská produkce ropy se podle anglickojazyčného blogu Caracas Chronicles pohybuje kolem 750 000 barelů denně. Než USA oznámily, že prozatímně ruší sankce, se růst venezuelské produkce v příštím roce odhadoval na dalších 200 000 barelů denně (celkem téměř milion barelů denně). Jak uvedl Caracas Chronicles, takové zvýšení představuje méně než 0,2 % celosvětové produkce. Razantnější zvýšení by vyžadovalo rozsáhlé a dlouhodobé investice do venezuelských nalezišť.

S blížící se prezidentskou volební kampaní ve Spojených státech se do centra pozornosti rovněž dostává migrace. Špatné ekonomické podmínky, nedostatek potravin a omezený přístup ke zdravotní péči přiměly od roku 2015 více než 7,7 milionu lidí k útěku z Venezuely. CNN tuto migrační vlnu označila za historicky „nejrozsáhlejší na západní polokouli“, jejíž účastníci se „často rozhodli jít na sever“. Součástí trojstranné dohody mezi USA, Madurovou vládou a venezuelskou opozicí se tak začátkem října stala též dohoda o deportacích. O pár týdnů později, 19. října, se uskutečnil první repatriační let z amerického území do Venezuely.  

Jen v září zadržely americké úřady na jihu země přes 50 000 Venezuelanů. Podle Caracas Chronicles jde o historicky největší počet migrantů z jiné země než Mexika, který tam byl v průběhu jednoho měsíce zaregistrován. „USA mají zájem na uvolnění hospodářského napětí ve Venezuele, aby se zbavily určitého tlaku,“ řekl politický ekonom Antulio Rosales z kanadské York University. „Biden to pak může prodat jako úspěch ve snižování přílivu migrantů, kvůli kterému ho silně kritizují republikáni.“

Americký prezident Joe Biden sází na novou strategii vůči Venezuele a je připraven zrušit přinejmenším část uvalených hospodářských sankcí. Nevedly totiž ke kýženému výsledku změny režimu. Nejviditelnější novinku představuje americká vůle povolit obchodování s venezuelskou ropou, zemním plynem a zlatem výměnou za pořádání svobodných prezidentských voleb pod dohledem mezinárodních pozorovatelů. Bílý dům ovšem ke spolupráci s Caracasem pravděpodobně motivuje i hrozba eskalace izraelsko-palestinského konfliktu, která může zapříčinit strmý růst ceny ropy. Venezuelské zásoby patří k největším na světě a jejich vstup na trh může částečně pokrýt výpadek z blízkovýchodních zemí. Prezident Biden také myslí na své znovuzvolení. Ve volebním klání mu jistě přinese politické body řešení migrace a dohoda s Nicolásem Madurem, díky níž bude možné deportovat Venezuelany z amerického území zpět do vlasti.

Zdroje: National Public Radio, Forbes, Foreign Policy, CNN, Reuters, Caracas Chronicles

Nahlásit chybu v článku


Související články

Námořní síly Venezuely

V posledním dílu našeho seriálu vám přiblížíme vojenské námořnictvo a pobřežní stráž jihoamerické ...

Břidlicový plyn v Evropské unii - nevyužitá příležitost

V EU se o frakování hodně mluvilo a málo konalo. Většina nadnárodních energetických společností ...

Konec sankcí: Svět potřebuje venezuelskou ropu

Americký prezident Joe Biden povolil společnosti Chevron obnovit těžbu a prodej venezuelské ropy. Od ...

PREMIUM Venezuela vyzývá latinskoamerické země ke geopolitické emancipaci zaměřenou na Rusko a Čínu

Venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhuje vytvořit nový regionální latinskoamerický a karibský ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • memo
    15:30 14.11.2023

    Sousední Guyana má ropu také. Ale Venezuela si dělá nároky na většinu území Guyany. Že by noty z Kremlu?

    Sousední Guyana má ropu také. Ale Venezuela si dělá nároky na většinu území Guyany. Že by noty z Kremlu?

  • Iruka
    11:23 08.11.2023

    Komentář Petera Zeihana k venezuelské ropě. https://youtu.be/lNulBQC4tfs?s... Stručně: - Venezuela je malý hráč - USA už jejich ropu nepotřebují, nahradili ...Zobrazit celý příspěvek

    Komentář Petera Zeihana k venezuelské ropě.

    https://youtu.be/lNulBQC4tfs?s...

    Stručně:
    - Venezuela je malý hráč
    - USA už jejich ropu nepotřebují, nahradili ji Kanadou
    - Venezuelská ropa je velice nekvalitní (těžká), zpracovávat ji dokáží ve velkém jen rafinerie v USA a pár v Indii a Číně
    - Obnovení produkčních kapacit vyžaduje obrovské investice
    - Velké náklady na těžbu
    - Ale i když v reálu bude venezuelské ropy málo, i to může pomoci v situaci války na Ukrajině a v IzraeliSkrýt celý příspěvek

    • peter111
      08:39 09.11.2023

      Ruská ropa je taky nekvalitní ne?

      Ruská ropa je taky nekvalitní ne?

  • danny
    11:15 08.11.2023

    Řekněme si to otevřeně. Politické klima ve Venezuele se rozhodně k lepšímu nezměnilo (zhoršující ekonomická situace a pokusy o převraty často podporované z venčí prostě k uvolnění ...Zobrazit celý příspěvek

    Řekněme si to otevřeně. Politické klima ve Venezuele se rozhodně k lepšímu nezměnilo (zhoršující ekonomická situace a pokusy o převraty často podporované z venčí prostě k uvolnění a zlepšování dodržování lidských práv nikdy nevedou) a o gesto "dobré vůle" se jedná až úplně jako to poslední, co člověka může napadnout. Venezuelská ropa se moc hodí, omezení toku migrantů taky, tak bylo potřeba najít způsob jak to zabalit do nějakého akceptovatelného povídání.Skrýt celý příspěvek

    • markus223
      13:06 08.11.2023

      Ano, shrnul bych to podobně.

      Ano, shrnul bych to podobně.

    • tomas.foldyna
      14:52 08.11.2023

      Ano, svět není jednoduchý a černobílý. Bohužel reálná politika vyžaduje kompromisy, které nejsou pěkné. Často to není výběr mezi dobrým a zlým řešením, ale mezi velmi špatným a ...Zobrazit celý příspěvek

      Ano, svět není jednoduchý a černobílý. Bohužel reálná politika vyžaduje kompromisy, které nejsou pěkné. Často to není výběr mezi dobrým a zlým řešením, ale mezi velmi špatným a velmi velmi špatným.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...