XQ-58A Valkyrie jako datový maják pro F-22 a F-35

XQ-58A Valkyrie jako datový maják pro F-22 a F-35
Formace XQ-58A Valkyrie, F-22A Raptor a F-35A Lightning II / USAF (Zvětšit)

Americké letectvo (USAF) vyzkoušelo utajený přenos dat mezi letouny páté generace F-22A, F-35A/B a dronem XQ-58A Valkyrie. Přenos a překlad dat zajistil komunikační systém gatewayONE. Takové řešení může částečně odstranit potřebu po letounech typu AWACS (Airborne Warning and Control System).

Před týdnem druhý vyrobený prototyp XQ-58A Valkyrie (první havaroval 9. října 2019) vykonal již pátý poloautonomní let společně s letadly páté generace. Konkrétně šlo o letouny F-22A a F-35A amerického letectva a F-35B americké námořní pěchoty. Zkoušky probíhaly ve výcvikovém prostoru Yuma Proving Ground v Arizoně.

Letectvo ověřovalo možnost využít bezpilotní letadla jako „datové majáky a překladače“ pro letouny páté generace. F-22A používá datalink IFDL (Intra-Flight Data Link) a F-35 zase MADL (Multifunction Advanced Data Link). IFDL a MADL jsou systémy pro směrovou komunikaci s velkou odolností proti zachycení a rušení LPD/LPI (Low Probability of Detection/Low Probability of Interception) prostředky elektronického boje protivníka.  

Mezi IFDL a MADL je ale 20 roků dlouhá propast vývoje – oba systémy pracují na jiných vlnových délkách a s jiným protokoly, a nemohou tedy mezi sebou přímo komunikovat. Oba letouny musí pro přenos dat používat nezabezpečený všesměrový (tedy dobře zachytitelný) datalink Link 16. Navíc F-22 může přes Link 16 pouze přijímat, nikoliv vysílat data.

Americké letectvo již několik let pracuje na datovém překladači jazyků datalinků IFDL a MADL. Tento překládač lze zatím umístit na pozemní stanici nebo do pilotovaného či nepilotovaného letounu – ostatně jak dokázal tento test.

Dron XQ-58A Valkyrie od společnosti Kratos, použitý během zkoušek technologie gatewayONE, je vývojová a demonstrační bezpilotní platforma, na které americké letectvo testuje zejména nové pokročilé systémy řízení letu a boje Skyborg.


Valkyrie je levný proudový dron bez podvozku. Valkyrie startuje pomocí přídavných raketových motorů; větší foto / USAF

Valkyrie s gatewayONE dokázala přijímat data z datalinků IFDL a MADL, přeložit je do společného jazyka a poslat zpět letounům F-22 a F-35. Takové řešení dokáže nejen zajistit zabezpečený směrový přenos dat mezi F-22 a F-35, ale také zvýšit dosah přenosu dat. Současně byly všechny jmenované letouny vybaveny systémem attritableONE – ten je popisován (bez bližšího upřesnění) jako systém pro integrování schopností různých bojových platforem. Dříve americké letectvo pro propojení F-22 a F-35 testovalo špionážní výškový letoun U-2 Dragon Lady.

GatewayONE je jedním z desítek programů (systémů) umožňující vznik všeobjímajícího systému řízení boje ABMS (Advanced Battle Management System) amerického letectva. Původním cílem ABMS byla náhrada letadla pro velení a řízení boje E-8 Joint STARS (Joint Surveillance Target Attack Radar System). Postupem času se ale z ABMS stal mnohem ambicióznější, komplexnější a rozsáhlejší projekt.

V dnešní podobě je ABMS vyvíjen jako páteřní velitelský a řídící systém propojující nejrůznější senzory a zbraňové systémy všech složek Ozbrojených sil Spojených států, tedy letectva, pozemních sil, námořnictva, námořní pěchoty, pobřežní stráže a vesmírných sil. Jde tedy v podstatě o vojenský internet věcí IoT (Internet of Things) v rámci Ozbrojených sil Spojených států.


Vznik ABMS podporuje řada menších podprogramů; větší foto / USAF

Kromě programu gateONE (konektivita) a attritableONE (integrace schopností) v rámci ABMS se řeší také integrace senzorů (OpenRadarONE atd.), práce s daty (FeedONE atd.), bezpečnost práce s daty (CloudONE atd.) nebo softwarové aplikace (AI/SmartONE atd.)

Podle podplukovnice Kate Stowe, programové manažerky gatewayONE v Centru pro řízení životního cyklu AFLCMC (Air Force Life Cycle Management Center) prosincové kolo zkoušek zahrnovalo modely XQ-58A, F-22A, F-35A, F-35B i tankovací KC-46A Pegasus. KC-46A v testu fungoval podobně jako Valkyrie – předával například video ze senzorů F-35B do pozemního střediska.

Během zkoušek se ale objevily také problémy, došlo například k výpadku spojení s dronem XQ-58A. Ve výsledku tak byla dokončena pouze polovina z 18 cílů zkoušek.

„Testování spočívá v posouvání hranic toho, co je možné, zjišťování, kde jsou nejnáročnější výzvy, a přijímání kreativních řešení pro překonání množství obtížných problémů,“ uvedla podplukovnice Stowe. „Skutečnou výhrou dne bylo vidět bránu gatewayONE vytvořit bezpečnou obousměrnou cestu pro přenos dat napříč více platformami a více doménami. O tom je ABMS. “


Americké letectvo možná dá nakonec přednost výkonějšímu dronu ATS

Připomeňme, že Valkyrie je jedna ze tří zvažovaných bezpilotních platforem pro budoucí výkonné proudové drony amerického letectva. Další jsou ATS (Airpower Teaming System) od firmy Boeing a Avenger od General Atomics. Všechny tři drony lze vybavit jak systémy řízení letu a boje Skyborg, tak jmenovaným překladačem gatewayONE.

Letectvo se zatím nerozhodlo, zda využije drony jako konečné řešení pro bezpečný přenos dat mezi F-22A a F-35. Existuje stále možnost, že pomocí vlastního hardware a software mohou F-22A a F-35 komunikovat zabezpečeně přímo mezi sebou, bez nutnosti přeposílat data do pozemního střediska nebo jinému letounu.

GatewayONE na dronech (nebo KC-46A či U-2) má být prostě jen jedním z dalších způsobů zabezpečující utajený a nenarušitelný přenos dat mezi bojovými letouny. Za zmínku stojí, že k podobnému účelu lze využít i komunikační kontejnery Talon HATE na letounech F-15. 

V každém případě test ukázal, že drony nemusí sloužit jen k průzkumu nebo k vedení boje. Mohou fungovat také jako mini-AWACSy, létat ve velkých výškách a zajišťovat bezpečné spojení mezi všemi americkými a spojeneckými letadly. 

Zdroj: The Drive

Nahlásit chybu v článku


Související články

První let robotického bojového letadla XQ-58A Valkyrie

5. března poprvé vzlétl technologický demonstrátor proudového bojového dronu XQ-58A Valkyrie. Dron ...

Skyborg: Skutečný „R2-D2“ pro piloty bojových letadel

Úlohu navigátora z dvoumístných bojových letadel může převzít umělá inteligence (AI). Vyvíjejí se ...

Robotický bojový wingman XQ-58A Valkyrie změní pravidla boje

Americké letectvo (USAF) pokračuje ve vývoji technologického demonstrátoru robotického vedeného ...

Skyborg: Bojové robotické drony s umělou inteligencí

Společnosti Boeing, General Atomics a Kratos postaví tři verze prototypů robotických vedených ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Luky
    20:50 18.12.2020
    • Clavo
      11:23 23.12.2020

      To už nieje ani pravda ze sa da zostreliť lietadlo ktoré je nevyditelne.

      To už nieje ani pravda ze sa da zostreliť lietadlo ktoré je nevyditelne.

  • Jirka_Zlín
    13:53 17.12.2020

    citace:
    Oba letouny musí pro přenos dat používat nezabezpečený všesměrový (tedy dobře zachytitelný) datalink Link16.
    Otázka:
    Ta nezabezpečnost pramení z všesměrovosti?
    Jak ...
    Zobrazit celý příspěvek

    citace:
    Oba letouny musí pro přenos dat používat nezabezpečený všesměrový (tedy dobře zachytitelný) datalink Link16.
    Otázka:
    Ta nezabezpečnost pramení z všesměrovosti?
    Jak směrují paprsek jiné letadlo, aniž by o sobě věděli /letí mimo viditelnost, mění náhle kurz/ nebo jim někdo zase směrově vysílá polohu ostatních? Nebo si "povídají" přes prostředníka na Zemi nebo na oběžné dráze s pevnou polohou?
    Skrýt celý příspěvek

    • logik
      20:59 17.12.2020

      Ne, prostě tam není šifrování.

      "Jak směrují paprsek jiné letadlo"
      Nijak. Když chceš směrovat, musíš vědět kde je. Ale spolupracující letadla s sebou mohou udržovat kontakt a tak ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ne, prostě tam není šifrování.

      "Jak směrují paprsek jiné letadlo"
      Nijak. Když chceš směrovat, musíš vědět kde je. Ale spolupracující letadla s sebou mohou udržovat kontakt a tak vědět, kde jsou.
      Skrýt celý příspěvek

      • Poly
        22:11 17.12.2020

        Link 16 není šifrovaný? To jsou mi teda věci...

        Link 16 is an encrypted, jam-resistant, nodeless
        tactical digital data link network established by JTIDS-compatible
        communication ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Link 16 není šifrovaný? To jsou mi teda věci...

        Link 16 is an encrypted, jam-resistant, nodeless
        tactical digital data link network established by JTIDS-compatible
        communication terminals that transmit and receive data messages in
        the TADIL J message catalog.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          10:31 18.12.2020

          Mea culpa. Bylo mi to divný, ale v pomatení smyslu jsem věřil článku, s tím, že je link-16 tak starej, že to je možný.

          Tak jsem se na to koukal a ono to je tak trochu mezi:
          Podle ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Mea culpa. Bylo mi to divný, ale v pomatení smyslu jsem věřil článku, s tím, že je link-16 tak starej, že to je možný.

          Tak jsem se na to koukal a ono to je tak trochu mezi:
          Podle týdle diplomky to sice širovaný je
          https://core.ac.uk/download/pd...
          ale nakolik rozumím šifrovacím algoritmům a jestli jsem dobře porozumněl algoritmu, tak to má k bezpečný šifře hodně daleko.
          Skrýt celý příspěvek

          • TF_HU
            22:10 18.12.2020

            Signál je 100 kódovaný. Můžete jej sice zachytit, ale abyste jej dokázal zobrazit potřebujete kódy.

            Signál je 100 kódovaný. Můžete jej sice zachytit, ale abyste jej dokázal zobrazit potřebujete kódy.

          • logik
            23:28 18.12.2020

            Vždyť jo, to jsem se omluvil. Akorát ty kódy jsou poplatné době vzniku a tedy - nakolik teda rozumím kryptografii a jsem schopen to zhodnoti - jsou kryptograficky hodně slabé.

            Vždyť jo, to jsem se omluvil. Akorát ty kódy jsou poplatné době vzniku a tedy - nakolik teda rozumím kryptografii a jsem schopen to zhodnoti - jsou kryptograficky hodně slabé.

      • Jirka_Zlín
        10:15 18.12.2020

        Jak mohou udržovat kontakt v případě rádiového klidu.
        Chápu, že mohou být na pasivním přijmu a o poloze ostatních /pokud je nevidí/ se dovídají z družice.
        Ale jak se velitelství ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jak mohou udržovat kontakt v případě rádiového klidu.
        Chápu, že mohou být na pasivním přijmu a o poloze ostatních /pokud je nevidí/ se dovídají z družice.
        Ale jak se velitelství dovídá o jejích poloze pokud musí změnit letový plán při bojovém letu.
        Sledují je neustále družicí? Vysílají směrový paprsek po nutnou dobu zaslání zprávy na předem daný přijímač na obloze s malý rozptylem.
        **************

        A pak ještě něco.
        citace:
        Existuje stále možnost, že pomocí vlastního hardware a software mohou F-22A a F-35 komunikovat zabezpečeně přímo mezi sebou, bez nutnosti přeposílat data do pozemního střediska nebo jinému letounu.

        Jak spolu mluví když neznají s jistotou svou aktuální polohu, nesmí vysílat info o poloze a mohou měnit kurz, a nechtějí použí všesměrové vysílání? Je to nějaké všesměrové vysílání o nízkém dosahu. Pochopil jsem že směrové vysílání má znemožnit třeba jen zaznamenání útočníka, bez rozluštění. Ale jak zaměřit vysílání v bojové akci pokud neletíte v dohledu.

        Pokud létali stealth jen bombardéry s jasným cílem,tak to bylo jedno, létali solo a měli předem daný cíl. Ale nyní mají stealth letadla stíhačky, která spolu mají spolupracovat na likvidaci stíhačů protivníka a přitom se neprozradit "vykecáváním po rádiu" (radiomaják). Jak při soubojích mluví, aniž by dávali vědět, kde jsou a riskovali odposlech nebo zaměření.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          11:23 18.12.2020

          Udržují si povědomí o své pozici směrovým vysíláním, které je v podstatě nezachytitelné, si udržují vědomosti o svých pozicích.

          Udržují si povědomí o své pozici směrovým vysíláním, které je v podstatě nezachytitelné, si udržují vědomosti o svých pozicích.

          • Eagle
            12:40 18.12.2020

            Logiku
            I směrové vysílání je zachytitelné. Ne vždy letouny leti vedle sebe, vždy nějaký signál dorazí k nepříteli. Pokud chceš mít 100% jistou nesmíš vysílat nic, jinak si tě třeba ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Logiku
            I směrové vysílání je zachytitelné. Ne vždy letouny leti vedle sebe, vždy nějaký signál dorazí k nepříteli. Pokud chceš mít 100% jistou nesmíš vysílat nic, jinak si tě třeba Věra vyčucha. Tahle česká hráčka dokáže nepublikovatelný věci, spíš teda by se dalo říct že je tak dobrá jako analytik který pitva signály na spektrálním analyzátoru a možná by si nevěřil co vše se dá ze signálu vyčíst ikdyž je šifrovaný.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            14:35 18.12.2020

            Když vysíláš směrově na známý přijímač, tak
            - šance, že se přímým paprskem trefíš do nepřítelovy antény je naprosto zanedbatelná: když už by se to stalo, tak na okamžik
            - znáš ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Když vysíláš směrově na známý přijímač, tak
            - šance, že se přímým paprskem trefíš do nepřítelovy antény je naprosto zanedbatelná: když už by se to stalo, tak na okamžik
            - znáš vzdálenost, takže můžeš "dávkovat výkon" tak, aby přijatý signál byl nad hranicí šumu, ale odražený se dostal pod hranicí šumu.

            Jde o to, jak moc dobře potlačíš sideloby, také záleží na poměru vzdálenosti mezi k příjemci a od příjemce k radaru. Výkon pro přenos zprávy je úměrný r^2, výkon pro zachycení radarem je třeba r^2 * R^2.
            Malé radary nemají o tolik větší zisk, než reciever datalinku, a maj tam to R^2. Zatímco velké radary mají sice silné antény, ale zas je jejich pozice zpravidla známá a letadla se jim vyhejbaj, takže r
            Skrýt celý příspěvek

          • Clavo
            11:34 23.12.2020

            Logik
            Keď sa trafí signál do smerové antény tak ten istý signál sa odrazí od skeletu lietadla a už nieje smerovi ale rozptyleni do priestoru.

            Logik
            Keď sa trafí signál do smerové antény tak ten istý signál sa odrazí od skeletu lietadla a už nieje smerovi ale rozptyleni do priestoru.

          • logik
            22:01 23.12.2020

            Clavo:
            Tak si přečti ještě jednou, co píšu, přesně tuto možnost tam rozebírám.

            Clavo:
            Tak si přečti ještě jednou, co píšu, přesně tuto možnost tam rozebírám.

          • logik
            22:08 23.12.2020

            PS: A navíc se pleteš, directional datalinky používají vysoké frekvence (např. MADL má wavelength řádově 2cm), které se odrážejí od letadla zpravidla směrově (tj. velikost odrazové ...
            Zobrazit celý příspěvek

            PS: A navíc se pleteš, directional datalinky používají vysoké frekvence (např. MADL má wavelength řádově 2cm), které se odrážejí od letadla zpravidla směrově (tj. velikost odrazové plochy je řádově větší, než vlnová délka - pro to platil můj výpočet v předchozím postu.

            Pokud by se odrážely nesměrově, pak by nutně pokles výkonu byl ještě podstatně větší, než R^2, byl by tam navíc faktor povrch_kužele_dopadajícího / povrch koule, což by snížilo intenzitu odraženého paprsku cca o další 4 řády.
            Skrýt celý příspěvek

          • Clavo
            16:45 25.12.2020

            Logik tuším si myslel túto pasáž :Valkyrie s gatewayONE dokázala přijímat data z datalinků IFDL a MADL, přeložit je do společného jazyka a poslat zpět letounům F-22 a F-35. Takové ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Logik tuším si myslel túto pasáž :Valkyrie s gatewayONE dokázala přijímat data z datalinků IFDL a MADL, přeložit je do společného jazyka a poslat zpět letounům F-22 a F-35. Takové řešení dokáže nejen zajistit zabezpečený směrový přenos dat mezi F-22 a F-35, ale také zvýšit dosah přenosu dat.
            Skrýt celý příspěvek