Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR

C-295M Armády ČR / MO ČR

V květnu 2009 podepsalo Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) smlouvu na dodávku čtyř transportních letounů CASA C-295M. První objednaný letoun přistál na letecké základně Praha-Kbely 10. ledna 2010. Armáda ČR užívá Casy již přes sedm let, což je dostatečná doba pro zhodnocení, zda se jedná o úspěšný či neúspěšný vyzbrojovací projekt. Tímto článkem startujeme seriál o nasazení a provozu transportních letounů C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR. 

Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.

Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.

Přepravní kapacita

Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.

Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.

Letové výkony

V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.

Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.

Operační nasazení

Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.

V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.

V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.

Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše

Využití letounů a spokojenost uživatele

C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.

Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.

I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.

Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.

Pozitiva letounu C-295M pro AČR:
+ Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
+ Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
+ Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
+ Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
+ Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
+ Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
+ Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
+ V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.

Negativa letounu C-295M pro AČR:
+ Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;
 + Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.

C-295M Vzdušných sil Armády ČR

Globální pozice C-295 v ozbrojených silách

Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.

Budoucnost C-295M v AČR

Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.

Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.

Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

České bitevníky L-159 ALCA pro Argentinu a Irák?

Aero Vodochody vede jednání o prodeji lehkých bitevních letadel L-159 ALCA do Argentiny a Iráku. V ...

Stále populárnější Barak-8. Zvolí jej i Česká republika?

Izraelsko-indický protiletadlový raketový systém středního dosahu Barak-8 má další uživatele. ...

Jim Mattis: České speciální síly bojují velmi udatně

V úterý 2. května se ve Washingtonu sešel český ministr obrany Martin Stropnický se svým americkým ...

Display piloti L-159 ALCA zahájili sezónu ve Strakonicích

Akrobatické prvky, míjení letounů při čelních průletech, přelety maximální a minimální rychlostí či ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • D.i.p
    10:26 22.05.2017

    Konečně solidní a věcná diskuze, z které vyplývá to, že jediná chyba je, že se těch letadel koupilo málo. :-D

  • Marcus
    11:33 21.05.2017

    Pánové, nechci se hádat, ale nebylo tehdy za Parkanové součástí obchodu i L159? Ty mohli také snížit tehdejší cenu, ne?
    Na tom že je cena větší nic neobvyklého nevidím. Je to stejné jako s vrtulníky. Vy víte co je všechno součástí kontraktu a v jaké výbavě ty letadla budou? Jestli tam jsou i náhradní díly, motory a podobně? Něco jiného je taky kupovat letadla v době kdy je nevytížená výrobní linka a kdy je o ně velký zájem. To pak musíte nejen čekat ale i si připlatíte, jako je tomu dnes :(

    A Parkanová, že to co předvedla na ministerstvu obrany byla katastrofa a měla by být za to zodpovědná snad nikdo nepochybuje, ne???

  • m164
    00:27 21.05.2017

    skelet > V prípade Spartanov to bolo 2x36 mil. € za lietadlá, 22 mil. € za logistickú podporu na 5 rokov od dodania a 5,5 mil. € za výcvik. Výrazný rozdiel by tam teda byť nemal, +- niekoľko mil. €.

  • skelet
    19:07 20.05.2017

    Nepředpokládám, že by u dopravních letounů měl velký vliv na cenu fakt, jestli jsou zavedené nebo ne. U bojových ano, ale u dopraváků?

  • KOLT
    21:57 19.05.2017

    skelet, levnější ano, ale na druhou stranu se jen dokupují stroje, nezavádí se. Přitom zavedení stojí často víc než vlastní stroje. Byť u letadel jako CASA to nebude tak žhavé jako u stíhaček. Každopádně pokud je to pravda, je to skutečně značná pomoc pro obhajobu pí. Parkanové.

  • stirling
    14:32 19.05.2017

    Jo je pravda, že už má být nová verze C295W co jsem našel tak proběhla nějaká optimalizace křídla, řízení motorů - pro lepší nosnost, spotřebu a dostup či tak něco (ale asi nic velkého?), ale nikde žádné porovnání s verzí M.

  • skelet
    13:45 19.05.2017

    když se dívám na článek, tak parkanová koupila letoun za 1,166mldKč/kus, Stropnický za 1,2mld.Kč. Když vezmeme v potaz inflaci, jinou verzi C295, a VIp moduly, tak vyjdou levněji.

  • stirling
    11:02 19.05.2017

    geniální obhajoba, ale jsem rád, že se pořídí aspoň něco a nebude se jen fuňukat, že je vše složité a zdlouhavé. Jako "náhrada" za JAK z armádního hlediska super.
    Snad se jim konečně došlo, že když nestihnu výběrko tak musím nakoupit něco na co výběrko nepotřebují a ne jen naříkat a vracet peníze. Takže doufám, že letos pojedou pěkně na krev a vracet se nebude nic.

  • royal
    10:38 19.05.2017

    odkaz na článek o kterém píše kazd
    http://zpravy.e15.cz/domaci/po...

  • kazd
    09:31 19.05.2017

    dnešní E15 - 2x CASA se má kupovat protože Stropnický už není schopen ustát tu neschopnost nákupů a hledá se co by šlo rychle podepsat. Kupovat se má dráž než za Parkanové - tim by se jí hodně pomohlo (kamarádi nezapomínají)

  • Rase
    17:34 18.05.2017

    skelet:
    Pardon, moje chyba, mělo to být: A400M bude prvním letadlem od Airbusu od počátku projektovaným jako vojenské

  • Marcus
    17:28 18.05.2017

    Tak na KC-390 se z Evropy podílíme jen my a Portugalsko. Tak je šance že by se u nás servisní středisko mohlo vybudovat, ale asi by to chtělo aby naše armáda se vyjádřila. KC-390 by se mi zdála ideální i ve srovnáni s Atlasem a Herculesem, ale jak říkám, nejsem letecký specialista.
    Nedávno jsem někde četl anglický článek že Portugalci mají zájem asi o šest KC-390tek, ale za boha nemůžu ten článek najít. Neví někdo v jakém je to stavu???

  • skelet
    16:27 18.05.2017

    Rase muzes mi vysvetlit jak to myslis s tim, ze A400 je prvni ketoun, ktery je vyvijen jako vojensky, resp. Ze konkurence vychazi z civilu? Nevim o tom, ze by Il-76, C-130, transall, KC-390, C-17 a C-2 byly odvozeny od civilu.

  • Rase
    14:43 18.05.2017

    Maximus:
    Mno přijde mi, že se u nás v současnosti pomalu prohlubují vazby s V4 (+Rakousko) tak i Německem. Osobně mi přijde vhodné se tohoto směru (směrů) držet, přeci jen to jsou naši nejbližší sousedé a nemá smysl se tvářit, že Německo neexistuje (je součástí střední Evropy stejně jako my). Ještě upozorním, že nejsem zrovna Eurooptimista. V postoji k Německu se ale tradičně neshodujeme :D
    K letounu A-400M - ono se to málo ví, ale on je to první takto velký letoun, který byl od počátku konstruován jako vojenský. Oproti konkurenci, která vychází z civilních strojů. Technických problému si jsem samozřejmě vědom, ale osobně jsem radši, když vím jaké mouchy ten stroj má (a řeší se) než aby to bylo překvápko až to nebudeme čekat.
    K letounu KC-390 - nemám nejmenší problém s tím, aby se pořídily 2-3 tyto stroje, přeci jen je to pár miliard. Jen u něj neznáme ony "mouchy" a dlouho se o něm nemluví, tak nevím jak to vypadá s výrobou. Bylo by ale fajn mít vlastní obdobu Herculesů a jak říkáš, servisovat je a být pobočkou třeba pro Evropu, tak to stojí za risk. Z mého pohledu to ale nevylučuje, pronajímat si řekněme 2 A-400M na nějaké společné základně (V Německu nebo ve Francii).

  • Maximus
    14:16 18.05.2017

    To Rase: Vážím si tvého pohledu na věci i nadšení, které věnuješ této oblasti. Nicméně nesouhlasím s tím že novodobá pozice naší republiky v roli "Böhmen und Mähren" je pevně daná a že je nutné se vždy a všude podřidit nařízením z Berlina či Bruselu, protože by nás to přece mohlo ekonomicky bolet a to se přece nesmí :-(.

    Situace mezistátních vztahů se může i během jedné dekády radikálně změnit - viz. 30. léta minulého století a nemusí se to týkat samozřejmě jen česko - německých vztahů.

    Navíc situace se může lehce vyostřit i v intencích současné situace, kdy německo - francouzský tandem za vydatné podpory Itálie a dalších států může začít tvrdě tlačit na přerozdělování mnoha desítek tisíc migrantů za současného tlaku na sjednocení azylových a sociálních standartů v rámci EU. Pokud by migrant dostával stejnou podporu v ČR a v Německu, kde by asi měl nižší životní náklady? Jaký by byl odpor voličů proti politickým stranám, které by toto u nás připustili a kdo by tyto politiky nahradil? Jaký by to mělo dopad na sociální smír v zemi, když migrant by měl sociální dávky třeba dvojnásobné oproti průměrnému důchodu občana ČR, který tu celý život platil daně a budoval hodnoty?

    Podle mě musí existovat hranice, za kterou se prostě ustupovat nesmí a její pekročení znamená boj a v lepším případě jen na úrovni sankcí, mezinárodních soudů, diplomatických rozepří a samozřejmě s dopadem do sociálních a ekonomických oblastí.

    "Duch děvky" začíná mnoha lidmi dost prostupovat, když si lidé nechají líbit stále víc a vždy si to dokáží obhájit tím, že přece by to mělo negativní ekonomické dopady (tedy především na ně samé). Naši předkové byli kvůli své svobodě a hrdosti ještě ochotni bojovat se zbraní v ruce a případně i umřít. My máme problém obětovat kvůli tomu samému i pár procent HDP :-(((.

    Pokud se vrátím k meritu tématu, tak A-400 je stroj, který je drahý a to i provozně. Ekonomicky má problém konkurovat komerčním firmám a tak na převoz vybavení, lidí a techniky do AFG či do podobných oblastí existují levnější řešení. ČR na jejich výrobě participuje jen minimálně a se zanedbatelnými ekonomickými či technickými přínosy.

    KC-390 je na tom z tohoto hlediska mnohem lépe a argument, že hlavní výrobce je z Brazílie je stejně irelevantní, jako odepisovat techniku z USA, protože je to přece za oceánem. V době globalizované společnosti tyto argumenty jsou zcela obsolentní. Vždyť předválečné Československo vyváželo mnoho zbraní včetně tanků do řady jihoamerických států a ani to tehdy v "době dvouplošníků" nebyl problém. Pro zajímavost uvedu, že Brazile měla prezidenta českého původu - Juscelina Kubitscheka a i v oblasti průmyslu máme dlouhodobé vazby, které se projevily i v leteckém průmyslu významnou participací Aera Vodochody na vývoji a výrobě KC-390.
    Pokud by Embraer v rámci Aera vytvořil evropské servisní středisko pro tento typ, tak by situace byla pro ČR ještě mnohem zajímavější.

    Co se týká další brazilské voj. techniky, tak by byly pro AČR zajímavé moderní raketomety ASTROS II, které se standartně montují na podvozku TATRA. V případě licenční výroby raket v ČR by problémů se servisem a používáním osvědčeného brazilského raketometu na českém podvozku byl blízký nule.

  • D.i.p
    09:54 18.05.2017

    Rase: Tak já si myslím, že je špatně, že máme Gripeny pouze pronajaté.

    Dneska nám němci s frantíkama vyhrožují sankcemi. Nevím, proč bychom jim měli přispívat na provoz jejich letadel. Už tak nás stojí dost peněz jejich EURO.

  • Rase
    09:51 18.05.2017

    KOLT:
    Schultz už je po neúspěchu v lokálních volbách v Sársku prakticky odepsaný. Což je pro Bundeswehr jedině dobře (nebudou se konat škrty) a rozjednané projekty budou pokračovat. Ono vlastně i s těmi Atlasy se Němci odmlčeli kvůli volbám, tak jednání o pronájmu budou pokračovat opožděně.
    ps. jakýkoliv konflikt s německem, i nevojenský, je v důsledku ekonomické provázanosti pro nás konečná. Tohle ani nemá smysl řešit nebo nad tím byť jen uvažovat. Přeci to už rovnou můžeme řešit konflikt mezi Německem a Francií atd.

  • KOLT
    08:37 18.05.2017

    Rase, máte sice pravdu, na druhou stranu Gripeny máme fyzicky u nás doma, takže Švédi nám nedodají náhradní díly, zato Němci nám nedodají ta letadla vůbec, což je poměrně podstatný rozdíl :-) A to nemluvím o tom, že osobně považuji konflikt (nikoli nutně vojenský!) s Německem za pravděpodobnější než se Švédskem. Stačí, aby u našich sousedů vyhrál Schultz a nebude o třecí plochy nouze...

    Marcus, náš podíl na KC-390 je poměrně značný, hlavně je přímo ve vývoji, čili o poznání větší přidaná hodnota, než subsubdodavatel šroubků, jako u A-400. Každopádně Embraer je letadlo takticko-operační úrovně (CASA je dle mého čistě taktické), Airbus je o level výš, to je jednoznačně operační úroveň. Což se pochopitelně promítá do ceny pořizovací i provozní. S ohledem na ambice (A)ČR si myslím, že je pro nás A-400 na pořízení zbytečný luxus. Pronajímat si ji ovšem ano, koneckonců nepronajali jsme si od SAC i C-17?

  • Marcus
    00:24 18.05.2017

    Proti sdileni transportni kapacity ani tak moc nejsem, ale A-400 pry neni zase tak povedeny stroj, jak by se mohlo zdat. Pry ma velmi drahy a ne zrovna bezporuchovy provoz. Ale jak jsem psal, letectvo neni moje parketa :D
    Ale nas podil na KC-390 je myslim vetsi nez na A-400. Ani jsme nebyli zemi podilejicim se oficialne na vyvoji A-400, ne? A spolecny servis motoru KC-390 se stejnymi motory letadel uz zavedenymi v AČR neni vyhoda?

  • Rase
    23:14 17.05.2017

    KOLT:
    vzhledem k tomu, že zmíněný problém s tím, že v případě průšvihu nám němci zablokují A-400M, bychom nemuseli řešit sami. Stejný problém by musely řešit i další státy na stejné základně (Francouzi a další). Očividně taky nikoho netrápí, že Gripeny máme taky jen pronajaté a v případě že Švédi budou chtít zase rabovat Prahu, tak nám nedodají náhradní díly :D

  • KOLT
    22:24 17.05.2017

    Rase, cokoliv pronajaté může být v případě většího průšvihu snadno nedostupné. Takže ano, pronajímejme si A-400, ale pokud ho rovnou nechceme koupit (haha), tak bych jednoznačně byl pro vlastní letadla, která budou schopná přepravit alespoň ty Pandury. Koneckonců, pokud by došlo k průšvihu, že by nám Němci nebyli schopni či ochotni poskytnout Airbusy, asi bychom nepotřebovali někam letecky přesouvat nová BVP, neb by se buď chystala obrana území ČR nebo bychom byli s Německem na kordy ;-)

  • KOLT
    22:19 17.05.2017

    Marcus, souhlas. Jak se MO *momentálně* dívá na KC-390, nevím, a asi je to jedno, protože než bude reálná šance je koupit, bude jiná vláda (a možná i jiná, než ta vzešlá z letošních voleb). Každopádně argument, že nekupujeme historické letadlo od zlých Američanů ale moderní od hodných Brazilců, navíc do jisté míry české, mi přijde jako natolik "příznivá" informace pro voliče, že bych se divil, kdyby ji jakákoliv strana nechtěla využít... ale uvidíme, třeba zase přijde krize a nebude ani na kerosin pro stávající flotilu :-/

    petres, 43. vpr má šestičlenná družstva, s čímž se asi hýbat nebude. Spíš v něm převládá myšlenka, že není nutné mít celé družstvo na jednom vozidle, jako je tomu nyní. Koneckonců šest chlapů s fidlátky je i na dlouhý Defender docela dost... Ono by se jich 6 teoreticky dokázalo směstnat i do Flyeru 60 (s jednou sedačko vzadu, podobně jako měly krátké Defendry 601. skss), ale moc pohodlné by to nebylo. Čili buď celé družstvo na Fl 70 (tam by to neměl být problém, kapacita je 7 lidí bez využití sedaček na zadní plošině), nebo dva Fl 60 na jedno družstvo, což je ale drobet overkill. Pak jsou ještě dvě méně pravděpodobné možnosti – mít tři auta na dvě družstva nebo mít jedno auto a jednu čtyřkolku.
    Jaká je šance, že 43. vpr dostane jiná auta pro aeromobilní výsadek, než jaká bude provozovat zbytek AČR, skutečně nevím. Každopádně logické by to rozhodně bylo. Ale není to otázka nejbližších pěti let, ty budou téměř jistě ještě ve znamení Defendrů. Jedině, že by se Kajmany předělaly pro běžné používání a výsadkářům se místo nich koupilo něco nového. Ale dost o tom pochybuju...

  • Rase
    21:57 17.05.2017

    Pokud by to bylo na mě, tak C-295M je docela v pohodě a pár strojů na víc by bylo asi ideální volba. Pokud jde o střední stroje, tak 2-3 KC-390 by asi byly vhodné, ale otázkou je, zda je opravdu potřebujeme. Využití by se pro ně našlo, i Němci mají Herculesy, a cena nás nezruinuje. Fakt že se podílíme na výrobě není až tak důležitý. Přeci jen se podílíme na kde čem možném. Dokonce i na A-400M se podílejí české podniky, jako subdodavatelé subdodavatelů (jen drobnosti). Osobně bych střední stroje oželel ve prospěch pronájmu A-400M a jejich společném provozu s dalšími evropskými státy.
    Jak bylo zmíněno, A400M zvládá přepravit Pumu a dodám že i britský Ajax (tedy i ASCOD 42) o CV90 a Lynxu se snad ani nemusíme bavit (ty se v pohodě vlezou).

  • Argonaut
    21:40 17.05.2017

    Jen pro úplnost doplním, že expertní posudek pro Ministerstvo obrany k pořízení C-295M z roku 2008 uvádí:

    "Pořízení čtyř letounů CASA C-295 M není pro obnovu transportního letectva AČR z hlediska operačního a operačně - taktického konečné řešení, neboť tyto letouny svým doletem a přepravní kapacitou plnohodnotně neřeší skutečné požadavky AČR na operační a taktickou přepravu a na udržitelnost vlastních vojsk v prostorech nasazení (vyplývá z politicko-vojenských ambicí ČR). Chybějící požadovanou přepravní kapacitu je nutné řešit pořízením dalších dvou letounů s vyšší přepravní kapacitou."

  • Marcus
    20:32 17.05.2017

    Do letectva moc nedělám, ale:
    1) Asi se tady všichni shodnou že v době, kdy armáda C-295M koupila je sama asi nechtěla. Chtěla něco jiného a C-295M protlačili politici navzdory odborníkům i armádě.
    2) Teď už s tím asi nikdo nic bohužel neudělá a nakonec se C-295M ukázal jako lepší stroj než se čekalo. Tím neříkám že je C-295M nějak super, jen prostě není asi tak zlý jak se všichni báli.
    3) O tom že je potřeba současné C-295M doplnit dalšími letadly se asi tady většina taky shodne. Jestli to budou další C-295M nebo něco většího je asi jedno, ale prostě další jsou potřeba.
    4) Může mi prosím někdo znalý letadel říci jak je to s KC-390? Co je s ním? Jednu dobu se o něm mluvilo a teď už je zase pase? Proč jako? Už jen údajnými parametry a tím že se na něm podílejí i české firmy je to zajímavý stroj, ne?

  • skelet
    20:31 17.05.2017

    vzhledem k tomu, že AČR má poměrně aktivní zastoupení v zahraničních misích (ať už OSN nebo NATO), tak je potřeba takového letounu namístě.

  • petres
    20:26 17.05.2017

    Spíš my šlo o to, že při plánování přepravní kapacity AČR je vždy trochu navíc, kdy je potřeba druhé letadlo a vzhledem k tomu, že neuskutečňujeme nějaké větší přesuny techniky vzduchem, jsou to zbytečné náklady navíc (přijde mi to nedomyšlené).

  • petres
    20:23 17.05.2017

    skelet
    souhlasím s tím, že i Puma byla vyvíjena s ohledem na přepravu vzduchem konkrétně A-400.Je to tak, že u Pumy je úroveň v několika úrovních. Verze váží tuším 29,4 tuny, 31,45 tun a 43 tun. První dvě jsou přepravitelné jedním A-400. V nejvyšší úrovni značené tuším C, jsou 3 Pumy přepravitelné 4 A-400.

  • skelet
    19:20 17.05.2017

    Petres: nejtěžším BVP ve výběru je Puma, která je vyvíjena s ohledem na přepravu v letounu A400. V nejtěžší konfiguraci ji pochopitelně A400 neunese, ale s tím se počítalo už během vývoje. Ten přídavný pancíř měla na místo donést jiná A400. A podobně se to dá řešit i u Pandurů.
    Podstatné je, že AČR od doby svého vzniku neopustila snahu získat letouny kategorie C-130, pouze se to nikdy nepodařilo prosadit u politiků.

  • petres
    18:59 17.05.2017

    Jako takový zas C-295M nevidím jako problematický, pokud bychom disponovaly dostatkem o třídu větších transportních letounů. Jak už tady někdo napsal, u Slovenska je C-27J Spartan je jasná volba, asi těžko někdy budou pořizovat letoun vyšší kategorie. U AČR je C-295M ospravedlnitelný nákupem i většího typu a rozdělením misí podle parametrů.

    Zaráží mne jedna věc v dlouhodobém plánování leteckých přepravních kapacit.
    Koupí se C-295M, nevejdou se do ní standardní vozidla AČR s vy jímkou LR 100 ST a jiným, větším typem letounu AČR nedisponuje.
    Pořídí se KBVP Pandur II s určitou balistickou odolností a od ní odvozenou vahou, s tím , že je přepravitelné C-130 Hercules. OK. Následně se zjistí, že ta balistická odolnost je nevyhovující, namontuje se dodatečná balistická ochrana čili zvedne se hmotnost i nad nosnost poslední verze C-130J-30, ale po několika letech úvah o typu KC-390 (s dostatečnou nosností 23,5 t) se dovídáme od ministra obrany, že v tomto AČR preferuje ověřené řešení (C-130) a ne vzdálený KC-390.
    Teď lze ještě očekávat, že pokud se uzavře smlouva s Němci o sdílení přepravní kapacity jejich A-400 (mimochodem netušíte někdo, měla by to být kapacita navíc nebo náhrada oněch KC-390/C-130 anebo náhrada té smlouvy s ukrajinskou firmou na An-124 Ruslan?) koupí se o pár tun těžší pásová BVP (což jsem pro co největší odolnost) než je nosnost 37 t A-400.
    Nějak v tom nevidím koncepci a logiku.

    Zvedavec díky za zajímavé informace.
    Ono asi bohužel 43.vpr bude mít stejnou techniku, co se týká lehkých 4x4 vozidel (ale nevím, třeba převáží vůle více rozvinout schopnost nasazení ze vzduchu i techniky) jako zbytek AČR. Pokud by tomu tak nebylo, tam by se nabízely typy nejenom Flyer 72, ale i menší verze 60 nebo Polaris DAGOR, které jsou v základu cca 4-místné (ale to je o velikosti výsadkových družstev, 6 do jednoho vozidla nebo po 4 do dvou u 8-členného družstva čili i o nákladech).

  • D.i.p
    18:22 17.05.2017

    S tím kolidováním článku se soudem jsou někteří jedinci úsměvní. K tomu by se asi měl vyjádřit pan Grohmann. Ale myslím, že ten článek je tu jednoduše proto, že redakce pouze využívá zájmu o letadlo a dění kolem něj.

    Je neskutečný, kolik se tu na fóru najde masážistů, kteří budou dokola opakovat stejný nesmysli, jak tu všici kradnů. A to, i kdyby byli doslova umláceni argumenty. Raději vyrukují s absurdním obviněním AN, jako by ten článek na tomto webu mohl něco ovlivnit.

  • niko
    17:28 17.05.2017

    Dusan: Suhlasim.
    Jura99: Tiez suhlasim.

  • Jura99
    17:12 17.05.2017

    niko: tak plný google máš údaj o doletu 9000km u slovenského A319. Ale s ohledem na téma článku je to asi úplně jedno.

  • dusan
    16:35 17.05.2017

    niko

    Naša policajná letke je priam komédia pri pohľade na stav v armáde. Jediným rozumným riešením je presun tých 4 ks nových strojov do armády a zabezpečenie vozenie papalášov pomocou nej.

    Ale vieme, že u nás sa nerieši nezmyselný kaliňákov nákup nepotrebných lietadiel ... ale Kiska, že na nich "veľa lieta" ... i keď inak nemá kto ...

  • niko
    15:57 17.05.2017

    skelet: prva slovenska ACJ ma kapacitu 34 fix. Druha este nedodana 42 fix a mala by byt prestavana na ca. 100 miest.

  • niko
    15:54 17.05.2017

    asfd: Ten udaj mam mam zo stranky Comluxu odkial sme tie ACJ nakupovali. Podobne udaje +- 11.000 km mas ale aj na stranke Airbusu a v podstate plny google. Jedna sa o maximal Range. Inak slovenske ACJ su trochu odlisne od ceskych. Chyba im multymissionalita. Preto typujem, ze maju fix zabudovane väcsie nadrze. Prave toto sluboval Kalinak u druheho ACJ zmenit.

  • skelet
    15:53 17.05.2017

    niko nevím jak ty slovenské A319, ale ty české mají konfiguraci 40-96 cestujících

  • asdf
    15:24 17.05.2017

    niko > ten dolet 11 000 km mas odkial. Nie je to nahodou s pridavnymi nadrzami ?

    Napr. podla tohto http://technet.idnes.cz/armada...
    ma ten airbus standartny dolet 8 500 km.

    Ma moznost vopchat este do nakladneho priestoru pridavne nadrze. Zdvihne sa dolet ale potom uz neodvezie zadne cargo.

  • Zvedavec
    15:18 17.05.2017

    Ad Kazd)
    "Mise v Egyptě skončí dřív než budou dodány nové CASY. Konkrétně co nemůže armáda s flotilou 4 CASY a 7(?)x L410 plnit ?"

    4 letouny C-295M CASA máme cca 5+ let. Za tu dobu mají více než o 1/3 vyšší nálet než CASY jiných spojenců v NATO. Můžeme se bavit o tom, proč jsou přetěžovány, ale ne o tom ZDA jsou přetěžovány....

    V tuto chvíli více než 2x C-295M CASA dohromady, pro případ nenadálé potřeby, AČR nedá. I to je podle mne argument, aby stát naší velikosti a vojensko-politických ambicí, nebyl jak nahý v trní....

  • niko
    15:11 17.05.2017

    Jura99: Toto je jedina mudra vec, ktoru si tu dnes napisal. Ano. Slovenska vladna letka ma nalet cca. 250 letovych hodin rocne na stroj. V lepsom pripade. A teda je fakt rozumnejsie bud si zaplatit linkovy stroj, alebo zvysit vyuzivanie lietadiel. Napriklad diskutovanou prerabkou jedneho ACJ 319 na "autobus" pre vojakov atd. Je tiez otazne, ci nakup dvoch Airbusov bol skutocne potrebny. Ci napr nestacil len jeden a dva mensie Fokkre atd.

    V kazdom pripade to nesuvisi s opotrebovanim lietadiel. To je ako som pisal velmi male. Skor so zlou organizaciou.

  • Zvedavec
    15:08 17.05.2017

    Ad Petres)
    Těžko říci, ale rozhodně by to AČR zohlednit měla. Ale jak znám poměry, tak bych si na to, že armáda zohlední při nákupu nových vozidel jejich přepravitelnost vzduchem, moc nevsadil. Nebýt toho, že AČR v 90. letech masivně spolupracovala s Britskou armádou, tak bychom asi nenakoupili vozidla Land Rover. Která jsou shodou okolností perfektně dělaná na přepravu vzduchem, což byl mimochodem jeden z důvodů proč byla zavedena i u jednotek US Army Rangers místo HMMWV. Vozidla Land Rover, tak jak je má AČR, mohou bez jakékoliv přípravy do podvěsu pod vrtulník - jen se to moc neví a v praxi nepoužívá. Dokonce včetně sanitek...

    Do té C-295M se vejde výhradně verze LR-110 ST a ještě je to neskutečný tetris. Má kompletně sundanou konstrukci na plachtu a sklopené čelní sklo. Takových vozů prostě ve světě moc není, byť jsou dneska vynikající výsadkové speciály - viz americké vozidlo Flyer 72. Ale šance, že majoritní AČR nakoupí zrovna Flyer 72 se limitně rovná nule...

  • niko
    15:02 17.05.2017

    Jura99: Airbus 319 CJ je salonna verzia A 319 upravena pre transport ca. 35 cestujucich. Ty maju k dispozicii okrem audio/video "entertejmentu" aj sprchu, kupelnu, vlastny appartment s postelami, kancelariu atd atd. Cize ano. Chcel by si cestovat tymto lietadlom dlhsie ako 4 hodiny. A ano mas pravdu. Dolet u tychto strojov nie je 11.000 km ale 11.600 km, cize vydrz vo vzduchu maju ca. 13 hodin. Takze sa jedna o lietadla dalekeho doletu.

  • Maximus
    14:59 17.05.2017

    Edit: poslední věta je v mém příspěvku již navíc :-(.

    Ještě bych připomněl v souvislosti s tímto článkem, že ČR se při vstupu do NATO zavázala "profilovat" v oblasti ochrany před ZHN, vojenského zdravotnictví a transportního letectva. U prvních dvou oblastí to jde nějak "ukecat", ale transportní letectvo ani omylem.

  • Jura99
    14:52 17.05.2017

    niko: je to sice jen 9000km, nikoliv 11tis, ale i tak to není letadlo při standardním rozmístění sedaček, ve kterém bych rád seděl déle než 4-5hodin (4000km). Chápu že prezident bude mít víc místa na nohy :)

  • Maximus
    14:49 17.05.2017

    Je až úsměvné, když takovýto PR článek přesně koliduje se zahájením soudu, který rozhoduje vině za předražení nákupu těchto letadel minimálně o půl miliardy.

    Osobně mi ovšem nepříjde až tak úsměvné, když kamarád z GŠ popisuje reakci bývalého náčelníka GŠ v podobě prohlášení, že "Prostě chce CASY" jako odpověď několika odborníkům z MO a GŠ, kteří CASY naopak nedoporučovali.

    Pokud další dopravní letadlo, tak rozhodně se dívat po typech, které mohou smysluplně provádět transport materiálu i lidí do oblastí, kde se AČR dlouhodobě angažuje, tj. AFG a Irák.

    Stejně tak je potřeba letoun, který by byl schopen provádět evakuaci či záchrannou misi našich občanů v nějaké exotické zemi, která by byla postižena velkou přírodní katastrofou, ozbrojeným převratem či teroristickými útoky. Speciální jednotky i jejich vybavení máme na velmi vysoké úrovni, ale co se týká schopnosti je přepravit na velké vzdálenosti a s adekvátním vybavením vč. techniky, tak jsme díky CASA téměř na nule. Pokud by jsme tedy neuvažovali o využití kapacit spojenců, což je ovšem za určitých "delikátnějších " okolností minimálně nepraktické.

    Stejně tak by měl být brán při nákupu vojenské techniky zřetel i na podporu domácího průmyslu, pokud je schopen se účastnit významného podílu na výrobě takovéhoto letadla. To samozřejmě generuje příjmy státní kasy, zaměstnanost, schopnost produkovat výrobky s vysokou přidanou hodnotou i transfér know-how a moderních technologií. To samozřejmě ze středně a dlouhodobého pohledu opět umožňuje zvýšit výdaje do armády a schopnost vyrábět moderní zbraně v rámci domácí produkce.

    Tato schopnost je stále více podceňována, ale v případě opravdové "šlamastyky" evropských rozměrů se může stát schopnost vyrábět a či alespoň zásadně servisovat alespoň základní portfolio zbraňových systémů v rámci vlastního státu klíčová.

    Za mne má větší smysl jít u transportních letadel cestou KC-390, u kterého se Aero Vodochody podílí na vývoji a výrobě náběžné hrany křídla, zadní části letounu, všech dveří a také klíčové nákladové rampy.

    Tento letoun by významně rozšířil schopnosti schopnosti transportního letectva AČR a bylo by rovněž záhodno také zgenerálkovat/modernizovat stávající L-410, které by mohly v některých situacích zastat role, na které se nyní využívá CASA (transport v rámci ČR, parašutistický výcvik,...) a jejich provoz by byl ještě levnější, když se už tak operuje s výhodností ekonomiky španělských letadel. Na tyto účely olétávat drahá letadla v "plné výbavě" je opravdu škoda.

    Pokud se uvažuje o dalším nákupu

  • Jura99
    14:47 17.05.2017

    niko: Ale jo, věřím ti, že SR bude tyto airbusy využívat ještě 30 let :). Pak je jen otázka, jejich využití je tak malé, že by se vyplatilo, aby politici lítali raději linkou nebo ani za 30 let se SR nevzmůže na nová letadla a tyto využije do jejich rozpadu jako Tu 154?

  • niko
    14:40 17.05.2017

    Inak Jura99 nazvat lietadlo A 319CJ s doletom 11.000 km lietadlom na kratke trate ? Urcite ? :)

  • niko
    14:36 17.05.2017

    Jura99: Pises hluposti. Ako nalet letovych hodin, tak i pocet cyklov je u lietadiel nakupenych slovenskou vladnou letkou velmi nizky. Dve tretiny zivotnosti ? Ani nahodou. Lietadla su nevylietane. Napriklad klasicke Airbusy 319 u kvalitnych dopravcov ako Lufthansa, alebo Austrian maju aj stvornasobny az pätnasobny nalet a bez problemov lietaju. Ak by vladna letka pokracovala s rovnakym naletom ako dnes, mohli by byt Airbusy v sluzbe este asi 30 rokov.

    Fokkery som uz vysvetloval.

  • skelet
    14:28 17.05.2017

    kazd:
    dopravní letectvo má
    2x A319CJ
    1x CL601
    2x Jak-40
    4x C295
    4x L-410UVP-E

    Dále má ještě ve výbavě 2x L-410FR, ale to jsou fotogrametrické letouny, a tak nejsou určeny k přepravě.

  • Jura99
    14:25 17.05.2017

    niko: nálet je u dopravního letadla celkem buřt. Životnost draku určuje počet cyklů přetlakování kabiny, takže paradoxně transoceánské letadla s velkým náletem mají větší životnost než letadla na krátké tratě, což A319 a fokkery jsou.

Stránka 1 z 2