Lidský faktor v extrémních situacích

Těžce na cvičišti, ještě hůř na bojišti

Vědci z amerického Námořního výzkumného lékařského centra v San Diegu a Národního olympijského tréninkového centra v Chula Vista si však položili otázku jak zátěžové situace a extrémní podmínky ovlivňují lidskou psychickou (kognitivní) a fyzickou výkonnost a práceschopnost. Otázka zněla: "Jak je možné, že sportovec, který podává špičkové výkony na kvalifikačních soutěžích a v tréningu, pak během samotného, například olympijského závodu selže?"

Vědci podnikli rozsáhlý výzkum, do kterého zahrnuli nejen vrcholové sportovce, ale také příslušníky elitních jednotek SEALs, nebo astronauty NASA. Ukázalo se, že výkonnost ve vysoce stresujících podmínkách ovlivňuje několik faktorů. Mezi ty nejzákladnější patří faktor psychologický, ve kterém jde zejména o míru emocionální stability. Dále to je faktor fyziologický, tedy fyzická zdatnost a odolnost a konečně faktory prostředí a kontextu.

Ukázalo se např., že u vojáků, účastnících se bojových operací v pouštích Iráku, docházelo vlivem stresujícího prostředí ke zhoršování orientace v prostoru a prostorové paměti i odhadu vzdálenosti. Zjednodušeně řečeno, naučí-li se voják perfektně střílet na střelnici, ještě neznamená, že uspěje i v reálné bojové operaci.

Foto: Vědci se intenzivně zabývají otázkou, jak je možné, že sportovec, který podává špičkové výkony v kvalifikačních závodech, často na významné, například olympijské soutěži selže. / Wikipedia

Co dokáže únava s lidskou psychikou

Zajímavé jsou poznatky o účincích pobytu ve vesmíru na člověka. Během dlouhodobého kosmického letu dochází k postupnému oslabování kostní a svalové hmoty a také krevního oběhu. Průvodním jevem fyzického oslabení organismu je vývoj stavu, kterému říkáme astenie. Ta se začne projevovat rozvojem únavy a podrážděnosti.

Začnou se objevovat vegetativní projevy, jako jsou bolesti hlavy a bušení srdce. Člověk nemůže spát a na nic se nemůže soustředit, což zhoršuje i jeho duševní pracovní výkon. A právě vyčerpání, extrémní pracovní podmínky a stres byly pojmenovány jako hlavní příčiny havárie, ke které došlo v roce 1997 na orbitální stanici Mir. Kosmonaut Vasilij Ciblijev tehdy nezvládl manuální spojovací manévr, mezi kosmickou stanicí a nákladní lodí Progress což způsobilo kolizi.

Jak únava snižuje lidskou psychickou výkonnost, se můžeme přesvědčit i v běžném každodenním životě. Že toho má náš mozek dost, se někdy přesvědčíme za těch nejméně vhodných okolností. Jako například nejmenovaný řidič, který poměrně pomalu projížděl ulicí, když mu do vozovky vstoupil chodec.

Foto: Dlouhodobý pobyt ve vesmíru může u astronautů vyvolat stav, kterému odborně říkáme astenie. Ta se projevuje rozvojem únavy a podrážděnosti. Začnou se objevovat vegetativní projevy, jako jsou bolesti hlavy a bušení srdce. Člověk nemůže spát a na nic se nemůže soustředit, což zhoršuje i jeho duševní pracovní výkon. / NASA

Řidič troubil a troubil, ale nezastavil. Zato chodec zůstal v úleku stát strnulý na silnici, až došlo ke srážce. Proč řidič jen troubil a nezastavil, když jel docela pomalu a s přehledem by to stihnul? "Já nevím," zněla jeho odpověď. Ale my to víme.

U řidiče totiž s největší pravděpodobností došlo následkem únavy k zvláštní poruše vědomí, které říkáme fascinace. Mozek řidiče ve vzniklé situaci podvědomě a zcela nesprávně upřednostnil jediné řešení problému, tedy troubení. Možnost jednoduše zastavit a zabránit tak nehodě byla zcela z mysli řidiče vyřazena.

Stres a výkon

A to už se dostáváme k další otázce. Jak tedy stres ovlivňuje výkonnost? Odpověď zní: “zásadně“. Abyste v obtížných podmínkách podali výkon, který se po vás žádá, musíte být nejen perfektně připraveni, ale také musíte být schopni se na něj soustředit (být koncentrovaný) a samozřejmě musíte mít sebedůvěru.

Existují však okolnosti, které mohou snadno veškeré naděje zhatit. Je to, jako když je na sportovce, který poprvé v životě jede na olympiádu, vyvíjen velký tlak. Neúměrná emocionální zátěž pak vede ke značnému zhoršení schopnosti se soustředit, což vede k selhání. A ani nemusíte být vrcholovým sportovcem, abyste věděl/la, co dokáže tréma.

Praktické dopady výše popisovaného problému můžeme vidět všude kolem nás. Jedna studie, zaměřující se na efektivitu provádění kardiopulmonální resuscitace na neakutním oddělení nemocnice ukázala, jak nedostatek zkušeností a profesní zručnosti - jinak řečeno rutiny, významně snižuje efektivitu prováděného zákroku.

Kardiopulmonální resuscitace (KPR) je metoda, jejíž pomocí oddalujeme klinickou smrt a zamezujeme nevratným poškozením životně důležitých orgánů. Do KPR řadíme nepřímou srdeční masáž a plicní ventilaci. Wikipedia

Proč? Zvýšená hladina stresu u závažného výkonu významně narušuje vnímání a komunikační schopnosti personálu. Ukázalo se také, že pokud je naopak tým zkušený a sehraný, může mít stres z krátkodobého hlediska i pozitivně stimulační efekt.

Extrémní zátěž

U účastníků dopravních nehod se někdy setkáváme se zajímavým jevem. Příkladem může být nejmenovaný řidič, který po nárazu vystoupil z vozu. Zmateně pobíhal kolem a mluvil nesouvisle. Posléze se vydal do okolních polí. Po třech hodinách byl nalezen v bezvědomí v příkopu u silnice o několik kilometrů dál. Důkladné vyšetření ukázalo, že kromě několika oděrek neutrpěl žádné zranění.

Foto: Člověk vydrží hodně, ale vše má své meze. Fotka z první světové války ukazuje zraněné australské vojáky. Voják vlevo v popředí trpí „mrákotným stavem“ způsobeným těžkým bojovým stresem.  / Wikipedia

Šok, vzniklý extrémním podrážděním nervové soustavy někdy vede ke stavu, kterému říkáme obnubilace neboli mrákotný stav. Jednání postiženého je zmatené, je zcela dezorientovaný a "mluví z cesty", někdy dojde až k bezvědomí. Po odeznění příznaků si postižený na nic nepamatuje. Představte si, jaká by byla efektivita práce medika, stiženého takovým stavem po zasažení jeho kolony IED?

Tento příklad a mnohé další jsou důvodem, proč je vojenskými i civilními vědci věnována účinkům extrémní stresové zátěže značná pozornost. Člověk vydrží a dokáže hodně, ale někdy je toho moc. Bohužel až příliš často se pak v novinách dočítáme, že příčinou neštěstí bylo selhání lidského faktoru.