Litevské námořnictvo kupuje vyřazenou britskou minolovku HMS Quorn

Litevské námořnictvo kupuje vyřazenou britskou minolovku HMS Quorn
HMS Quorn (M41) v Perském zálivu (2013) / Public Domain (Zvětšit)

Litevské námořní síly odkoupí vyřazenou britskou minolovku HMS Quorn. Třímilionová země na břehu Baltu nemá peníze na rozhazování. Z druhé ruky nakupuje všechny své válečné lodě. Minolovky jsou v litevském námořnictvu největší plavidla.

Kýl HMS Quorn se poprvé dotkl vody už v roce 1988. Britové vyškrtli minolovku ze stavu aktivní floty v roce 2017. Loď mířila k sešrotování. Britské daňové poplatníky mělo stát 750 tisíc liber, tedy asi 23 milionů korun. 

Místo toho však minolovku za milion liber, v přepočtu zhruba 31 milionů korun, koupí Litva. „Moc rád vidím HMS Quorn na cestě k novému životu,“ prohlásil šéf britského Úřadu pro prodej obranného vybavení Clive Walker. „Zejména kvůli podpoře skvělých vztahů, které máme s Litvou jako naším spojencem v NATO.“

HMS Quorn patří ke třináctičlenné třídě Hunt. Litevci už mají s těmito minolovkami bohaté zkušenosti. Od roku 2011 provozují dvě sesterské lodě HMS Cottesmore a HMS Dulverton, přejmenované na M53 Skalvis a M54 Kuršis. Nové jméno Quornu ještě není známo. Loď projde před zařazením do litevské floty důkladnou rekonstrukcí.

Válečná námořnictva na celém světě provozují minolovky už víc než sto let. Jako první je zavedlo japonské císařské námořnictvo během rusko-japonské války v roce 1905. Nejstarší minolovky byly upravené rybářské trawlery, které tahaly miny z vody vlečnými sítěmi. Jejich posádky se zpočátku rekrutovaly právě z rybářů. 


M53 Skalvis; větší foto / Ministry of National Defence Republic of Lithuania

Metody lovení

V angličtině se pro minolovku lovící tradičním způsobem používá výraz „minesweeper.“ „Sweep“ znamená česky „zametat,“ nebo taky „pročesávat.“ Tradiční minolovky jednotlivé miny aktivně nevýhledávají, ale systematicky čistí danou oblast pomocí mechanických nebo elektronických nástrojů. Jedním ze způsobů likvidace min je například přestřižení kotevního lana miny pomocí potopeného taženého tělesa. 

Modernější přístup je využití aktivního sonaru. Minolovka jeho pomocí vyhledává jednotlivé miny. Zneškodňují je drony nebo speciálně vycvičení potápěči. Minolovkám aktivně vyhledávajícím miny sonarem se říká „minehunter.“ Slovo „hunt“ znamená česky „lovit.“

Moderní minolovky obvykle zvládají obě metody. Anglicky se jim proto říká „mine countermeasures vessel,“ čili něco jako „plavidlo na obranu proti minám.“ Často se používá jen zkratka MCMV. Námořní miny se však vyvíjejí a význam tradiční metody jejich lovení klesá. V blízké budoucnosti se nejspíš rozplyne rozdíl mezi minou a sebevražedným podmořským dronem.

Plavidla třídy Hunt disponovala po svém zařazení do služby vlečným zařízením k lovení min. Zařízení táhl několik stovek metrů dlouhý kabel z nemagnetického materiálu. V roce 2005 však Britové vlečná zařízení ze svých lodí odmontovali. Dají se sice znovu nainstalovat, nejspíš k tomu ale už nedojde. 


M54 Kursiš; větší foto / Konflikty.pl

Drony a potápěči

V litevském námořnictvu lodě třídy Hunt tažná zařízení nejspíš rovněž postrádají. Místo vlečného zařízení spoléhají na vysokofrekvenční sonar typu 2193 od firmy Thales. Podle tvrzení výrobce sonar 2193 pod vodou najde a rozpozná objekt o velikosti fotbalového míče na vzdálenost jednoho kilometru. V britském námořnictvu minolovky k zneškodňování nalezených min nasazovaly podvodní drony Seafox.

Litevské námořnictvo však dává přednost trochu modernějšímu řešení K-STER od francouzské firmy ECA Group. Oba systémy pracují dost podobně. Podezřelou věc ve vodě nebo na dně napřed důkladně prostuduje průzkumná miniponorka, propojená optickým kabelem s lodí. Pokud operátor vyhodnotí, že jde o minu, pošle k ní další dron.

Je na jedno použití. Má výbušnou hlavici, jejíž pomocí minu v bezpečné vzdálenosti od lodi odpálí. Ve složitějších případech mohou část práce dronů převzít potápěči. Minolovky pro ně mají dvoumístnou dekompresní komoru. Někdy je potřeba minu napřed odvléct z blízkosti přístavu nebo frekventované plavební trasy. 


Litva, Lotyšsko a Estonsko chrání 1200 km pobřeží Baltu. Všechny tři státy procvičují námořní spolupráci během cvičení Baltic Fortress.

Laminátový trup

Jelikož má spousta min magnetické spouště, minolovky musí být pokud možno z nemagnetického materiálu. Trup lodí třídy Hunt je proto vyrobený ze sklolaminátu. S délkou 60 metrů a výtlakem 750 tun platily dlouho za největší laminátová plavidla na světě. Nedávno je však překonaly ruské minolovky třídy Alexandrit. Jsou o metr delší a jejich plně naložený výtlak činí 890 tun. Lodě třídy Hunt postavily v osmdesátých letech společnosti Vosper Thornycroft a Yarrow Shipbuilders Limited. Ani jedna z nich už neexistuje.

Z britského Vosperu se stala americká firma VT Group. Britskou část ovšem koupil nadnárodní obr Babcock. Yarrow je zase dnes součástí zbrojní společnosti BAE Systems. Je dost pravděpodobné, že některá z těchto nástupnických firem, nebo obě, dostane od Litvy zakázku na refit bývalé HMS Quorn.

Litva v současnosti provozuje čtyři minolovky, kromě dvou britských jednu norskou (ex HNoMS Vidar) a jednu německou (ex M1071 Koblenz). 

Pro litevské námořnictvo je tento typ plavidla velice důležitý. Minolovky mají zabránit nepřátelskému odříznutí Baltských států od námořních obchodních a zásobovacích tras. Litva, Estonsko a Lotyšsko udržují od roku 1998 společnou námořní eskadru. Zneškodňování min je jeden z jejich nejdůležitějších úkolů.

V Baltském moři navíc pořád ještě zbývá po dvou světových válkách přibližně osmdesát tisíc min. Nejhůř zaminovaný je Finský záliv.

Zdroje: Naval-Technology, Washington Post, lsm.lv, Naval News, mod.uk

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Litva kupuje německé transportéry Boxer

Litva významně modernizuje své pozemní ozbrojené síly. Z Německa si pořídí obrněné transportéry, ...

Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel ...

Rychle sílící litevská armáda získala bojová vozidla Vilkas

25. června do Litvy dorazila první dvě německá kolová bojová vozidla pěchoty (KBVP) Boxer. V ...

Litva nakoupila 200 taktických obrněných vozidel JLTV

Litevské a americké ministerstvo obrany podepsaly mezivládní dohodu o dodávce 200 taktických ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • palo satko
    21:17 05.05.2020

    Takže Briti mali za zošrotovanie zaplatit 750 000 libier. Keby ju Briti dali Litovcom zadarmo zarobia 750 000 libier. Lenže Litovci nielenže zbavili Britov nakladov so srotovanim, ale ešte zaplatili milion libier. To mi hlava nebere. To bola ta lod plna ginu?

    • Mortles
      21:48 05.05.2020

      Tak asi je to vyjde výrazně levněji, než kdyby si chtěli pořizovat loď novou. To je celá logika.

    • Jecchus
      23:19 05.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Prostě dojednaná cena. Britové nemuseli prodávat, Litevci nemuseli kupovat. Co je na tom k nepochopení...?

      • satai
        06:36 06.05.2020
        Oblíbený příspěvek

        Tohle noku nevysvětlíš.

      • palo satko
        06:43 06.05.2020

        Cena je k nepochopeniu. Preto pisem o mnozstve alkoholu.

        • PavolR
          07:36 06.05.2020

          Netreba za všetkým vidieť chľast - zákonitosti ponuky a dopytu dokážu kadečo. :-)

        • satai
          08:14 06.05.2020
          • palo satko
            08:33 06.05.2020

            Satai mne nemusis robit Politicke skolenie muzstva o obchode dvoch suvennych partnerov, ale mohol by si ma vyskolit o priatelskom spojenectve pri cenotvorbe v tomto pripade

          • Torong
            10:04 06.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            Myslíš to přátelské spojenectví, které projevili Rusové, když od Československa "kupovali" uran? Palo Palo... Ta snaha o postavení Británie do role vydřiducha jehodně křečovitá...

          • palo satko
            10:46 06.05.2020

            Torong, myslim vstahy medzi dnesnymi spojencami. Byvale spojenectva boli take ake boli, vratane toho, ze sme Britom zaplatli aj snurky v topankach nasich letcov, co zahynuli v Bitke o Britaniu.

          • Torong
            11:45 06.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            Á opět argument "I šňůrky do bot"... Už jsem to vysvětloval v jiné diskuzi, takže znovu. Českoslovenští občané v Británii sloužili buď přímo v Britské armádě a za jejich výstroj a výzbroj Československá vláda nezaplatil ani halíř, nebo sloužili v Československé armádě, která byla podřízena Československé vládě a pro tuto samozřejmě Československá armáda musela nakoupit materiál. A také veškerý materiál, který se nepotřeboval Československé armádě zůstal. Takže tvůj argument je lež.

          • palo satko
            15:37 06.05.2020

            Torong, Briti odpustili Poliakom tzv. vojensku čast dlhu. Nam ani šiling. Mali sme im naučtovat tu krv čo sme za nich preliali. https://soldan.blog.sme.sk/c/2...

          • Nesher
            19:09 06.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            Palo zase trolíš?
            Za letce jsme nikomu nezaplatili ani korunu, od roku 1940 byli všichni letci a příslušníci pozemního personálu členy VR RAF a platila je britská vláda. Jediné co jsme ohledně letců uhradili, navíc formou úvěru sjednaného koncem války na poválečnou obnovu ČSR byly fungl nové Spitfiry, které ještě pocházely z USA a tedy je britská vláda musela uhradit. A ty jsme si odvezli domů a posléze velmi výhodně odprodali.
            Zaplatili jsme úvěr z něhož byly celou válku placeny pozemní jednotky, které nebyly součástí britské armády a jejichž celou výzbroj a výstroj, na rozdíl od Poláků, kteří se kvůli takovým jako jsi ty nemohli vrátit domů, jsme si opět odvezli domů. Ve slušné společnosti se prostě dluhy hradí.
            A ohledně toho prolévání krve, v odboji v GB zase tolik Slováků nebylo a těch co by prolili krev ještě méně. Čest výjimkám jako byli třeba Smik nebo Gabčík. I když Smik podle "roduvěrných" Slováků vlastně ani Slovák nebyl, pravděpodobně by ho ti "správníů Slováci strčili do dobytčáku směr Osvětim a ještě by Němcům vyplatili 500 RM za to, že se o něj "postarají" Takže Britové ani vám ani nám za prolitou krev našich vojáků rozhodně nic nedluží. Navíc já jsem třeba hrdý, že jsme si tu armádu i zaplatili a to haléře.

        • Kichot
          13:50 06.05.2020

          No dá se to přirovnat k prodeji starší nemovitosti na malém pozemku. Jeden zájemce má zájem jen o pozemek a proto požaduje odstranění stavby na náklady prodávajícího. Bohužel pro prodávajícího by cena demolice (azbest atd) přesáhla sjednanou cenu. Druhý zájemce chce jen vymalovat a bydlet. Tudíž je prodávající v plusu. Nic zvláštního pro lidi , kteří chápou principy ekonomiky

          • palo satko
            14:12 06.05.2020

            Až nato že Prodavajici žadny pozemek nema, len potrebuje zošrotovat auto zaparkovane na ulici. Nič zvlastneho to nie je, len realita toho predaja. takže skus ešte raz.

    • skelet
      09:51 06.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      provedení oprav, nedemontáž citlivého materiálu, školení personálu.

    • Clanek
      09:55 06.05.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Proc? Protoze takto se bezne obchoduje. Ostatne i toto ukazuje jak plane jsou predstavy nekterych zdejsich fandu do Gripenu kdyz si mysli ze je SAAB po ukonceni leasingu odproda za "zustatkovou cenu". Proc by to delal? Tak jak SAAB potrebuje prodat (a CR to o nem vi), tak CR potrebuje koupit asi jeste vic (a SAAB to o ni vi). Z toho jde pro vedeni SAABu ven jedina cesta = hledat nejvyssi moznou cenu jakou CR jeste zkousne, tedy maximalni moznou cenu kdy se CR jeste nerozhodne koukat po alternative jinde. Nejaka zustatkova cena, oletanost a dalsi veci nikdo pri stanovovani ceny na strane SAABu resit nebude, stejne jako nikdo zde neresil to, ze ona minolovka je vlastne jiz odepsana a ucetni hodnotu ma dokonce zapornou. Pro Litvu zjevne nema, tak se jim to logicky osolilo na uroven kdy Litva koupila.
      Spokojeni jsou jiste oba, jinak by Litva nekoupila a jinak by UK neprodalo.

      • strikehawk
        10:25 06.05.2020

        Bohužel máš pravdu. Opět budeme s Gripenem tahat za kratší konec. Nechápu proč naše MO není schopno dojednat alespoň takovou smlouvu jako mají Maďaři , která přímo zmiňuje cenu odkupu po skončení pronájmu. Mají tak jasně deklarovanou horní hranici (je možno, že SAAB nabídne slevu) a můžou včas zvažovat varianty.
        Přitom Ma´daři podepisovali smlouvu o prodloužení nájmu dříve než ČR takže naše bohužel naše nekompetentní MO mohlo alespoň vyžadovat totéž........

        • skelet
          12:51 06.05.2020
          Oblíbený příspěvek

          budeme tahat za konec, který si zvolí politická reprezentace ČR.
          Sice chápu, že na základě zkušeností z našimi politiky již stahujeme kalhoty, i když brod je daleko, ale chce to změnit náhled na věci.
          V každém případě o stíhačkách bude rozhodovat vláda 2021-2025.

      • skelet
        12:54 06.05.2020

        Clanek: vždyť to těm litevcům prodali za zůstatkovou cenu. I když něco prodáš šroťákům, tak nic neřešíš. Když to prodáš litevcům, tak ti už si dají záležet, aby tam byl proveden štětkolak, aby motory startovaly apod.

        • Clanek
          13:11 06.05.2020

          Zustatkova cena je cena porizeni minus odpisy, a tato lod byla odepsana v kazdem vyznamu toho slova zcela, a k tomu pricist (nebo lepe odecist) cenu likvidace. Cokoliv nad to neni zustatkova cena, ale nejaka forma ceny trzni nebo domluvene (kde zde bude hrat prim politika). I ten smesny 1mil muze byt skutecna maximalni trzni cena (nakonec, nebude to jedina vyrazena minolovka v roce 2020 v evrope). Jinak je jiste pravda ze jinak musi vypadat lod kterou jdou rozrezat a jinak ta co musi doplout do baltu, ale docela pochybuju ze by toto vzalo UK na sebe a bylo to v tom milionu.
          Pravda, do detajlu te smlouvy nevidime, muzeme jen hadat.

          • skelet
            18:30 06.05.2020

            však UK to nevzalo na sebe. Zaplatili to Litevci :D Sedm mega navíc oproti ceně šrotu není moc. Zbytečné drama.

    • tombo
      18:31 06.05.2020

      Na to aby sa ta lod dala predat Litve a aby prezila plavbu musi byt v inom technickom stave ako vrak na zosrotovanie. Dalej logistika, dodanie do Litvy, zaskolenie je mozno v cene. U teba je asi vsetko zadarmo, teda okrem toho ginu.

    • Starlight
      01:17 07.05.2020

      @palo satko

      Plně souhlasím s tvým záběrem. Toto tvoje hlava skutečně nikdy nepobere. To by sis musel článek nejdříve přečíst a pak pochopit jeho obsah. Nesmíš být také líný klinout na zdrojové odkazy.

      Tak se podíváme na to, co jsi z Petrohradu přehlédl:

      „Britové vyškrtli minolovku ze stavu aktivní floty v roce 2017... Loď projde před zařazením do litevské floty důkladnou rekonstrukcí.“

      „Lithuania wants the vessel to deliver the same capability as the Skalvis class, which it will operate alongside, meaning a significant upgrade programme will be required.

      There will be a competition launched for the contract, which could lead to two years of work for a company which has prior experience of the Hunt Class; most likely a British firm. It is hoped the vessel will be operational for Lithuania in 2023.“

      „…the procurement of a third hull to be overhauled and upgraded…. The scope of this project is for a single entity to deliver the regenerated vessel, with stated mission and sonar systems to an agreed operational condition... DESA (Defence Equipment Sales Authority) is the contracting authority that will procure and enter into the contract.“

      Na závěr si to shrneme: Součástí dodávky je regenerace/generální oprava a modernizace již několik let vyřazené lodi. Ta čeká v přístavu už 3 roky. Britský Úřadu pro prodej obranného vybavení (DESA), jako součást kontraktu na prodej lodě do Litvy, vypíše tender na provedení těchto prací. Předpokládá se, že ho vyhraje některá z britských firem, které jediné splňují podmínku na zkušenost s loděmi této třídy. Práce potrvají dva roky a předpokládá se, že plavidlo bude v Litvě provozuschopné v roce 2023.

      Žádná záhada se nekoná. Stejně tak není záhadou, proč hloupý rudý troll takto reaguje pod článkem o vyzbrojování Litvy. Nejlepší indikace toho, že Litevci to dělají dobře.

  • Karlos73
    10:37 05.05.2020

    Zaujímavé, že pobaltské štáty idú cestou repasovaných lodí, asi jediná rozumná cesta pre nich , na udržanie si spôsobilostí námorného loďstva.
    Škoda že autor nepridal aj popis ostatných technických parametrov, plus ostatnú výzbroj danej lodi. Možno predpokladať, že britská výzbroj z HMS Quorn (M41) ostane na lodi a bude slúžiť aj Litve...
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    1 × 30mm DS30M Mk2 gun
    2 × Miniguns
    3 × gulomet