Litva je nejen spolehlivý spojenec, ale i tradiční přítel naší země

Česko-litevské vztahy jsou bezproblémové, založené na sdílených hodnotách a blízkých či shodných zahraničně- a bezpečnostně-politických zájmech. „Opírají se o dávnou historickou tradici, paralelní utváření moderní státnosti, obdobný prožitek totalitní minulosti, aktuální spojenectví v NATO a partnerství v EU a rozvinutou bilaterální spolupráci v praktických oblastech. Z pohledu občanů je vzájemné vnímání druhé země pozitivní a sympatické. Vzhledem k jisté velikostní asymetrii obou zemí však Litevci znají poněkud lépe Česko, než je tomu naopak,“ uvádí se na stránkách MZV.

Po celé období tzv. první republiky až do sovětské anexe samostatné Litvy v roce 1940, která se uskutečnila na základě smlouvy mezi Hitlerovým Německem a Stalinovým SSSR, bylo Československo významným partnerem této pobaltské země. Tato spolupráce se rovněž týkala vojenské oblasti. „V meziválečné době 1918-1939 byla Československá republika významným dodavatelem výzbroje pro Litevskou armádu, kulomety Brno se staly v této souvislosti přímo legendou partyzánského odboje vůči sovětské okupaci po roce 1944,“ připomíná Vaidas Šeferis, který již osmnáct let působí na Ústavu obecné jazykovědy a baltistiky Filozofické fakulty MU v Brně jako lektor litevštiny. Před příchodem do naší země vystudoval na univerzitě ve Vilniusu lituanistiku a v rakouské metropoli pak slavistiku.

Armáda má mezi obyvatelstvem velkou podporu

V současné době je armáda na Litvě vnímána jako jedna z nejdůležitějších státních institucí a má obrovskou občanskou důvěru a podporu. Pravidelné průzkumy ukazují dlouhodobý trend, kdy důvěra občanů v litevskou armádu neustále roste. Poslední průzkum z prosince roku 2020 ukázal, že své armádě důvěřuje 73 procent občanů a profesi vojáka označuje jako prestižní až 72 procent občanů. Docent Šeferis dále uvádí, že většina občanů Litvy také dlouhodobě podporuje zvyšování rozpočtu profesionální armády a investice do jejího výcviku a výzbroje.  

Velmi důležitým bezpečnostním aspektem pro Litevskou republiku je její členství v NATO a přítomnost mezinárodních spojeneckých vojenských jednotek na území státu, například v rámci programu Air Policing nebo dislokace mezinárodního batalionu NATO v Litvě. Podpora obyvatelstva pro tuto vojenskou spolupráci je až neochvějná – podle posledních průzkumů až 87 procent občanů vnímá členství Litvy v Severoatlantické alianci pozitivně a jen o tři procenta méně souhlasí s dislokací aliančních jednotek na území Litvy. Zároveň 72 procent obyvatel souhlasí s tím, že Litva se má sama aktivně zapojovat do obrany ostatních členů NATO v případě jejich ohrožení. „Odhodlanost litevské společnosti bránit svůj stát a pomáhat spojencům je tedy na velmi vysoké úrovni. To dobře ukazuje, jak výrazně společnost vnímá vnější hrozby a jak důsledně tento problém řeší,“ konstatuje Vaidas Šeferis.