Litva nakoupila 200 taktických obrněných vozidel JLTV

Litva nakoupila 200 taktických obrněných vozidel JLTV
JLTV před budovou litevského ministerstva obrany / kam.lt (Zvětšit)

Litevské a americké ministerstvo obrany podepsaly mezivládní dohodu o dodávce 200 taktických obrněných vozidel JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) litevské armádě. Dodávky jsou naplánovány na roky 2021 až 2024. Americká JLTV také ve velkém nakupují země Balkánu.

„Akviziční projekt podpůrných bojových vozidel JLTV, prováděný ve spolupráci s americkou vládou, je jedním z nejdůležitějších projektů v modernizaci a posílení litevských ozbrojených sil, který přinese kvalitativní skok ve vybavení ozbrojených sil nejnovějšími schopnostmi a výzbrojí. Zakoupení těchto terénních vozidel pro bojovou podporu vysíláme našim spojencům silný signál, že Litva dbá a investuje do své vlastní bezpečnosti i do bezpečnosti Aliance,“ uvedl Raimundas Karoblis, litevský ministr obrany.

„Tímto nákupem posílíme podporu pozemním a speciálním silám, a vylepšíme specifické zpravodajské, dělostřelecké a logistické schopnosti. Jedná se o nejpokročilejší obrněné terénní vozidlo na světě, s excelentním vlastnostmi a bezpečím pro vojáky. Bude ve službě desítky let,“ dodal Karoblis.

Marcus Micheli, americký chargé d’affaires ve Vilniusu, k podpisu smlouvy uvedl, že „jde o více, než jenom o nákup.“ „Jedná se o opravdu silný symbol a potvrzení neuvěřitelně silného a produktivního partnerství mezi Spojenými státy a Litvou,“ okomentoval podpis Micheli.

Celkově Litva objednala 200 vozidel JLTV, přičemž jejich výzbroj budou tvořit těžké kulomety M2 QCB ráže 12,7 mm umístěné v osádkové věži. Celkové akviziční náklady v letech 2019 až 2024 dosáhnou 145 milionů dolarů (včetně DPH). V této ceně jsou zahrnutá jak vozidla, tak provozní a výcvikové zázemí, tak zřejmě i výzbroj, muncie a další příslušenství.

Pirmieji žingsniai

Zveřejnil(a) Darius Antanaitis dne Středa 20. listopadu 2019

JLTV sjíždí z podvalníku před litevským ministerstvem obrany

Litva po dokončení dodávek v roce 2024 zváží nákup dalších 300 JLTV (viz dále). Mimochodem nákup 200 JLTV je největší zakázka litevského ministerstva obrany po nákupu bojových vozidel Vlk za 386 milionů euro.

Nákup litevských JLTV od firmy Oshkosh Defence je prováděn přes americkou vládu, která nakupuje vozidla JLTV ve velkém množství. Cena litevských JLTV je tak výrazně nižší, než kdyby Litva kupovala JLTV přímo od výrobce.

Vozidla JLTV získá především mechanizovaná brigáda Železný vlk (litevsky Geležinis Vilkas) a poté také některé prapory motorizované brigády Žmuď (Žemaitija). V brigádě Železný vlk najdeme mimo jiné moderní bojová vozidla pěchoty Vlk (Boxer) a samohybné houfnice PzH 2000.

Jaký přesný typ JLTV a jakou výzbroj litevská armáda přesně získá, není jasné. V srpnu letošního roku ale americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila Litvě prodej až 500 JLTV ve verzi M1278A1 Heavy Guns Carrier, tedy ve verzi nosiče zbraní.


JLTV

Tato varianta uveze čtyřčlennou posádku nebo kombinaci posádky a až 1587,5 kg nákladu. Vozidlo se od základní varianty liší především chráněnou střílnou ve střeše.

DSCA byl schválen i prodej neurčitého počtu dálkově ovládaných modulů M153 CROWS (Common Remote Weapon Stations) s kulometem M2 ráže 12,7 mm a s termovizní kamerou s velkým rozlišením a dlouhým dosahem M230 TacFLIR. Nabízená zbraňová lafeta Mk93 pro modul CROWS pojme i 40mm automatický granátomet.

V jakém počtu Litva moduly CROWS pro své JLTV objednala, resp. zda vůbec, není známo. Je ale zajímavé, že DSCA schválila prodej až 500 vozidel JLTV za 170,8 milionu dolarů, a Litva nakoupila jen 200 JLTV za 145 milionů euro (159,9 milionu dolarů). Co je obsahem smlouvy ale není známo.

V každém případě Sigitas Dzekunskas, ředitel litevské obranné akviziční agentury, uvedl, že litevské JLTV budou vybaveny pro různé úkoly, a to nejméně v deseti konfiguracích.


JLTV a protitankové střely Spike. Testování ve Slovinsku

Balkánské nákupy

Kromě Litvy si 38 vozidel objednalo Slovinsko (termín dodávek 2021 až 2023) a Černá Hora. Ministerstvo obrany Černé Hory objednalo 67 JLTV před měsícem. Prvních 20 kusů Černá Hora získá v druhé polovině příštího roku a všechna vozidla do roku 2023. Cena zakázky dosahuje 36,2 milionu euro.

Černá Hora obdrží 55 vozidel JLTV v základní konfiguraci, osm v protitankové konfiguraci (pravděpodobně se střelami Spike) a další čtyři ve verzi ambulance a velitelského stanoviště. I když vozidla jako první zahraniční zákazník objednalo Slovinsko, Černá hora bude první, která vozidla fyzicky dostane.

O nákupu 151 JLTV do roku 2024 a dalších 98 vozidlech do roku 2028 uvažuje také Severní Makedonie.

Všechny jmenované země nakupují JLTV, podobně jako Litva, přes americký vládní program zahraničního prodeje FMS (Foreign Military Sale). FMS umožňuje cizím zemím nakupovat americké zbraně přímo od americké vlády, čímž lze dosáhnout lepší ceny i výhody v oblasti servisu.

Vozidla JLTV nahradí nebo doplní ikonická taktická vozidla HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle), tedy Humvee. Trh pro JLTV je tedy obrovský, protože se odhaduje, že v šedesáti zemích celého světa (včetně balkánských zemí Srbska, Chorvatska, Makedonie, Slovinska a Bosny a Hercegoviny) jezdí více než 240 000 Humvee.

O nákupu 2747 JLTV za 1,035 miliardy dolarů uvažuje také Velká Británie. Agentura DSCA dokonce v polovině roku 2017 prodej schválila, ale zatím nedošlo k podpisu smlouvy.

Zdroj: BalkanSec, kam.lt

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Potvrzeno: Litva nakoupila bojová vozidla pěchoty Boxer

Litevské ministerstvo obrany podpisem stvrdilo nákup 88 bojových vozidel pěchoty (BVP) Boxer. ...

Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel ...

Litva se zajímá o vozidla Oshkosh JLTV

Litevské ministerstvo obrany oficiálně projevilo zájem o americká taktická obrněná vozidla L-ATV ...

Litva nakupuje taktická obrněná vozidla JLTV 4×4 pro brigády Železný vlk a Źmuď

Americká agentura pro obrannou spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Flader
    21:39 26.11.2019

    To tu naozaj musia každú diskusiu zaprasiť niektoré individuá svojimi mindrákmi z NATO a EU? Namiesto JLTV a Litvy sa tu rieši Afganistán, USA, NATO...

  • cejkis
    01:34 26.11.2019

    K debatě níže v článku 5 se píše o reakci. Uvedenou reakcí může být protest v OSN nebo kontejner balené vody. Nemá to větší váhu než smlouvy z 30.let a výsledek bude v případě krize stejný jako v 38. Tedy ještě horší, tehdy měl Gen.Krejčí plán mobilizace.

    • Danik
      01:46 26.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Vy máte křišťálovou kouli?

      • cejkis
        12:48 26.11.2019

        To není věštění, to je realita. Článek 5 k ničemu nezavazuje.

        • Danik
          19:35 26.11.2019

          No.... ne.... článek 5 washingtonské smlouvy zavazuje k pomoci, které smluvní strany považují za nutnou, samozřejmě tohle může být vyslání celých divizí a nebo jen zásilky zdravotnického materiálu, ovšem já ani tak nerozporuji interpretaci článku 5 jako to co jste napsal poté...

          "Výsledek krize bude stejný jako v 38" a "nemá to větší váhu než smlouvy z 30. let"
          Nuže historie se neopakuje, může mít podobné a soustavně objevující se prvky, ale to je tak celé. Větší váhu to dle mého skromného názoru má, protože je zde obsažen trošku větší výčet zemí a tedy v případě nedostatečné reakce v 1 případě by USA a zbytek aliance těžko vysvětloval význam setrvání v NATO ostatním členům. Celá ta situace okolo roku 38 byla dost specifická. ČSR nemělo dobré vztahy s Poláky a Maďary, spousta Němců na území státu, nedobrý vztah s jistou částí Slováků a kromě (pokud se nepletu) smlouvy s Rumunskem vsazení všeho na spojenectví se státem, který byl stále v šoku, protože vykrvácel v bitvách jako Verdun. Britové se měli přidat pokud do toho půjdou Francouzi, ale ti jako národ neměli zrovna chuť na další tisíce mrtvých. Tedy stáhli se za maginotovu linii a ČSR nechali napospas.
          Otázka zní jestli jsme dnes ve stejné situaci. Takže jsem se ptal jestli jste hrdým vlastníkem křišťálové koule a víte s naprostou jistotou co se stane. Nebo jste z čistě ideologických důvodů plácal do prázdna. :-)

        • Scotty
          21:04 26.11.2019

          cejkis
          Článek 5 je formulován volněji zejména proto aby se neopakovala situace ze začátku 1.sv kdy byly evropské státy svázány doslovnými spojeneckými smlouvami. Kdy zahájení lokálního konfliktu znamenalo zatažení do války celého kontinentu a jakákoli deeskalace již nebyla možná. Naopak formulace článku 5 dává možnosti nasadit takové síly které budou odpovídat nastalé situaci.
          Například pokud by Syrská armáda zahájila protiofenzivu proti Turecku a postoupila na jeho území. Turecko by aktivovalo článek 5 a pokud by jeho formulace byla rigidní muselo by NATO zahájit otevřenou válku proti Sýrii. Na to by muselo reagovat Rusko a celý konflikt by se do střetu který ani jedna ze stran nezamýšlela. Nynější znění smlouvy dává mnohem víc možností jak na takovou situaci reagovat a neeskalovat situaci za únosnou míru.

    • Klimesov
      13:33 26.11.2019

      Vy musíte mít dobré bubáky v hlavě :D vydávat svou fantazii za realitu dost dobré :D

    • StandaBlabol
      18:16 26.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Na rozdíl od tebe si to Rusko očividně nemyslí. Kdyby se nebálo článku 5, už je ruská armáda v pobaltských zemích. Tak jako už teď je na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku. Za účelem jejich destabilizace a pod záminkou nespokojené a utiskované ruské menšiny. Jen Pobaltí toho bylo ušetřeno, díky členství v NATO.

      Kdyby to NATO s článkem 5 nemyslelo vážně, proč by v Pobaltí stavělo ty 4 mezinárodní prapory. Jejich účel a myšlenka je jediná. Jsme tam, odhodláni naše spojence chránit. A když je napadnete, napadnete i naše vojáky a zatáhnete nás do války. Vážně si myslíš, že by si USA nechalo postřílet svoje vojáky v Pobaltí a pak by protestovalo v OSN nebo poslalo balenou vodu?

      • cejkis
        18:49 26.11.2019

        Tohle je pohled Američanů, vydávaný za jediný správný. Zkuste se na věc podívat i pohledem Rusů a pak se můžeme racionálně bavit o střední Evropě.

        Pokud chcete úvod do geopolitiky, tak ČR byla pozvána do NATO pro dva důvody. Západní země EU chtěly potenciální bojiště Rusů a Američanů posunout více na východ. Američané zase chtěli rychlejší přístup k ruským hranicím. Češi se chtěli schovat proti Rusku.

        Výše uvedený racionální pohled na článek 5 je o tom, že pokud ostatní země nebudou mít na daném území svůj zájem, nebudou ochotny vstoupit do války s vyspělým nepřítelem.

        Země, které jste psal. Gruzie do NATO, ve snaze stát na ruských hranicích. Ukončeno intervencí Ruska. Ukrajina, změna režimu, vstup do NATO, ztráta základny na Krymu. Ukončeno intervencí Ruska. Pobaltí, NATO na hranicích Ruska, snaha Ruska o změnu režimu a vystoupení z NATO.

        Tvrdím, že pokud by Rusko nemělo ropu a zemní plyn, které se téměř podařilo za Jelcina za babku získat americkým společnostem, tak žádný zájem Američanů o střední Evropu není.

        Aktuálním sporem jsou dodávky plynu do EU. Snaha nahradit ruský plyn břidličným dodáváným v tekuté formě do Evropy naráží na cenu. Ani sankce tento stav nezměnily. Potrubí z Perského zálivu do EU bylo v Sýrii a Turecku ruskou intervencí zhaceno.

        A teď do tohoto obrazu otevřete otázku 5.článku. Pokud bude nějaký ekonomický zájem či zájem o cestu skrze východní Evropu, tak bude článek naplněn. Pokud ekonomický zájem nebude, tak nám pošlou balenou vodu.

        • PavolR
          20:14 26.11.2019

          Lebo akurát Česko má taký úžasný prístup k hraniciam Ruska a už len Česi sa natoľko boja Rusov, že musia do NATO. :-D
          Začleneniu každej jednej krajiny niekdajšieho východného bloku do európskych štruktúr predchádzal vstup do NATO, čím daná krajina taktiež verejne deklarovala hlásenie sa k istému hodnotovému systému.

          • cejkis
            23:07 27.11.2019

            PavolR
            Dívejte se na celý region nikoliv jen na jednu zemi. Podívejte se třeba na trasy US letadel na Blízký východ.

            "Začleneniu každej jednej krajiny niekdajšieho východného bloku do európskych štruktúr predchádzal vstup do NATO, čím daná krajina taktiež verejne deklarovala hlásenie sa k istému hodnotovému systému."
            Tak přesně takto se prezentovalo. Realita je mnohem prostší.

        • Danik
          20:34 26.11.2019

          1) Ono na tom je něco pravdy a není to jen pohled Amíků

          2) V té době se uvažovalo o zapojení Rusů do NATO a existovali i akce a kroky k tomuto účelu. Tedy spíš šlo o snahu postsovětských zemí se do NATO dostat. Tehdejší vedení ČSFR narazilo v úvodu na odpor západu o rozšiřování NATO na východ a museli se chvíli snažit než byly původní stanoviska změněna.

          3) Všechno ve světě a v mezinárodních vztazích obzvlášť je o zájmu, to není nic nového

          4) Gruzie se v konfliktu s Ruskem dovolávala pomoci USA, která přišla v podobě varování Rusku, že pokud se nestáhnou, zvedne se do vzduchu letectvo. Lidi už měli dost svých představitelů a nikdo o vstupu do NATO nemluvil (zmiňovalo se EU). Smlouva o Krymu byla vypovězena ze strany Ruska. V pobaltí je pár uskupení o síle v řádech tisíců, jejich účel je spíš politického než reálného vojenského rázu když zohledníme v jakých počtech se dělají cvičení na druhé straně hranice.

          5) Myslíte v době kdy byl Putin premiérem a díky financím ze západu se dokázal Ruský průmysl pomalu zvedat a nyní je stále většina zásob Ruska pod kontrolou domácích společností, jejichž majitelé rádi jezdí na západ.

          6) Ano Evropa je stále závislá na ruských dodávkách, ČR na tomhle stavu zatím docela vydělává (přeprodej z Německa na Ukrajinu)

          7) Bod 3, je to logické. I když bych i přidal početní a teritoriální faktor

          Být vámi bych si nastudoval termín soft power, dost totiž vysvětluje o rozšiřování NATO. Ruské vidění samozřejmě je, že zlé NATO se k nim přibližuje, ovšem zapomínají, že se s touto organizací původně chtěli sblížit mnohem víc. Byli to Rusové kdo Amíkům pomáhal v začátcích v Afghánistánu. Rusko mám rád, mám rád kulturu, historii, jazyk i lidi a určitě nechci podkuřovat Američanům, kteří mají své chyby. Byl bych, ale opatrný na dnešní Ruskou federaci s lidmi jako Alexandr Dugin.

          • cejkis
            23:26 27.11.2019

            ad2) rozšiřování NATO k ruským hranicím začalo s koncem Jelcina, kterým byl ze strany US podporován. Důvod jsem již uvedl.

            ad4) Saakašvili podlehl iluzi, že má silného spojence, který bude bojovat s Ruskem kvůli Gruzii. Krym je na celý článek a je nutné pracovat chronologicky. Revoluce na Ukrajině začala během olympiády v Soči. Určitě víte, že pořadatelská země nemůže být ve válečném stavu. Zajímavé je i umístění US vojenských lodí v Černém moři pro "zajištění bezpečnosti sportovců". Detailů je tam mnoho a opravdu nad rámec tohoto postu.

            ad5)
            Myslím prezidentské období Borise Jelicina. Premiér Putin a Prezident Jelcin se překrývají pár měsíci na sklonku roku 99.

            ad6) psal jsem o něčem jiném

            Díky za doporučení :-) Vnímejte prosím rozdíl k otázce vztahu se západem mezi Jelcinovskou érou a Putinovskou érou. První byla smířlivá právě z důvodů ruských surovin a pro zajímavost i ruských jaderných technologií. Někde ještě najdu fotografii C5Galaxy v Petrohradu při nakládání vesmírného reaktoru TOPAZ. Putinovská éra má důraz na udržení surovin v tamních rukách. Ať už si o oligarších myslím cokoliv. Současné Rusko s Putinem v čele není hrozba pro Evropu. Je to naopak obchodní partner. Pokud ovšem budou Evropané zneužíváni pro poškozování evropsko-ruského obchodu, budou vztahy na bodu mrazu. Mnohem více se obávejme nástupce Putina.

          • Danik
            12:52 28.11.2019

            cejkis

            2) Putin se dostal k moci díky Jelcinovy, Jelcin si držel moc díky oligarchům. Zároveň to byl také Jelcin kdo NATO dost kritizoval

            4) Ano tento spojenec byla Francie, jelikož prezidenti obou států měli dobré vztahy. Mnou zmíněné letectvo je USAF, nebo si myslíte, že Rusko operace v Gruzii přerušilo jen tak pro srandu králíků. Krym je sice na celý článek, ale výsledek a provedení známe všichni. Prosím důkaz, že "revoluce" na Ukrajině začala během olympiády. Co je zajímavého na demonstraci síly nevím.

            5) Ano a tyto osoby jsou úzce spjaté

            6) Myslím, že nepsal. Řešíme tu přeci dražší dodávky z Ameriky aby Evropa nebyla závislá na Ruských dodávkách a tedy aby nebyla páka na Evropu.

            Opakuji znovu, že Jelcin si Putina zvolil jako svého nástupce. Putin byl ze začátků až do roku cca 2007 také poměrně vstřícný vůči západu. Ruské suroviny proudí na západ vesele dál. Rusko s Putinem a jeho rádci nemusí být hrozbou, ale je rizikem. No obchodní partner to je stále. Němci mají s Ruskem vřelejší vztah než by se mohlo na první pohled zdát. I kvůli tomu, že už od dob SSSR je teplárenská síť východní Evropy značně závislá na Rusku. Němci zase chtějí plyn, stejně jako všichni ostatní. Momentálně se dokončuje stavba Nordstreamu 2, který se naschvál vyhýbá Ukrajině jako tranzitní zemi a Evropa ochotně kývá. Tudíž to vaše zneužívání Evropanů ze strany USA je roztomilý strašák. V první řadě si Rusové sami poškozují vztahy s Evropou svými prohlášeními a kroky. S posledním souhlasím, i když může to být i někdo lepší nebo samozřejmě mnohem, mnohem horší. Každopádně při povaze moci V. V. Putina to ještě nějaký ten pátek nenastane.

        • Scotty
          21:08 26.11.2019

          cejkis
          /Země, které jste psal. Gruzie do NATO, ve snaze stát na ruských hranicích. Ukončeno intervencí Ruska. Ukrajina, změna režimu, vstup do NATO, ztráta základny na Krymu. Ukončeno intervencí Ruska. Pobaltí, NATO na hranicích Ruska, snaha Ruska o změnu režimu a vystoupení z NATO./
          Takže přiznáváte že Rusko gangsterskými praktikami ovlivňuje zahraniční politiku svých sousedů? Konečně se někam dostáváme.

          • cejkis
            23:28 27.11.2019

            To je zase interpretace....

            Rusko hájí své ekonomické zájmy se zbraněmi stejně jako jiné země.

          • Scotty
            07:26 28.11.2019

            cejkis
            Tak na to myslete až budete příště tepat Ameriku za to že hájí své ekonomické zájmy se zbraní v ruce.

        • Klimesov
          07:45 27.11.2019

          No Cejkis. Problém je, že samotné NATO v roce 2010 neodsouhlasilo vstup Ukrajiny do NATO. Takže to co píšete jsou jen nesmysly a ruská propaganda a odporný alibizmus, který má ospravedlnit Ruskou agresi vůči svým sousedům.
          A je zajímavé, že členství Ruska v takzvaném Partnerství pro mír, což je projekt NATO a rusové jsou v něm od roku tuším 1993 vám nijak nevadí :-)
          Zbytek co jste napsal jsou jen nesmysly, konspirace, lži a propaganda.
          On totiž Chodorkovskij, jeden z oligarchů 90. let byl američan jak poleno že :D
          To že si rusové rozkrádali svůj majetek v 90. lete, tak za to západ doopravdy nemůže :-)

          • cejkis
            23:46 27.11.2019

            Čekal jsem, kdy někdo vytáhne propagandu. Snažím se jen o nezávislý pohled nezaujatý. Ve společnosti, která pracuje s tezí US je symbolem dobra a Rusko symbolem zla je to těžké.

            Píšete, že v roce NATO neodsouhlasilo vstup Ukrajiny. Povím Vám proč. V roce 2010 na Ukrajině skončil prozápadní prezident Juščenko. Jeho nástupce Janukovyč udělal hned tento rok takovou věc. Dovolím si citaci z wikipedie "V dubnu 2010 bylo v Charkově mezi prezidenty Viktorem Janukovyčem a Dmitrijem Medveděvem dohodnuto prodloužení pronájmu základy do roku 2042 s opcí na prodloužení pronájmu o dalších pět let."
            A pak už si určitě všichni vzpomenou, Majdan, změna vedení země v době ruské olympiády v Soči. Mimochodem si určitě všichni uvědomí, že pořadatelská země nesmí být ve válce. A tak najedou zelení mužíci na Krymu.

            Pořád nesmysl ? Chodorkovskij vlastnil Yukos, do kterého vstupoval Exxon a Chevron.

            PS: pozdravuji do Kbel

      • cejkis
        18:55 26.11.2019

        A ještě dovětek, který velmi dobře vykresluje myšlenku, kterou zde nasťinuji.

        Ukrajinským představitelům velmi dlouho trvalo, než přišli na to, že ve Washingtonu nikoho Ukrajina nezajímá. Zajímá je jen tlak na Rusko.

      • Tesil
        19:22 26.11.2019

        Kdyby o to Rusové opravdu stáli nečekali by až tyto státy vstoupí do NATO.
        Dostat základny do blízkosti hranic s Ruskem je dlouhodobí cíl USA,s čl.5 to nemá nic společného.

        • Danik
          19:45 26.11.2019

          Rusové v té době měli úplně jiné starosti. Snažili se udržet Rusko jakžtakž v celku a bojovali v Čečně, Gruzii atd. Nebyla vojenská politická ani ekonomická vůle a síla začínat nějaké kampaně na Ukrajině nebo v Pobaltí. USA už v době studené války aplikovaly strategii o zapojení Ruska do světového dění a snaží se jí používat dodnes. Bohužel to není úplně možné. Ty základny a členství jsou z iniciativy malých států, které se chtějí přikrýt pod ochranou NATO

        • PavolR
          19:59 26.11.2019

          Na dôvažok k tomu, čo už napísal Danik - Rusi sa vtedy ešte neodvážili nič podniknúť (nedokázali v 2004 zareagovať ani na ukrajinskú Oranžovú revolúciu) až do okamihu, kedy si boli istí mierou viazanosti USA v Afganistane a Iraku. Putin "znovuvyhlásil Studenú vojnu" vo februári 2007 svojim prejavom na konferencii v Mníchove a už nasledujúceho roka vypukla vojna s Gruzínskom ...

  • hvizdy
    14:22 25.11.2019

    Som zvedavy kolko bude stat ten nas Gerlach, pre ktory bola namieru usita sutaz... hovorilo za, ze to bude stat 700 mil eur za 400 vozidiel, co sa mi zda dost predrazene oproti JLTV...pri deklarovanej cene 398 000 eur za jeden Gerlach je vysledna ciastka iba cca 159 mil eur...a co zvysnych 541 milionov? To je suma vyhradena na vyzbroj alebo na nieco ine? ... SVK by radsej fakt mohlo kupit JLTV a predislo by sa nejasnostiam, ktore urcite budu...vid na slovensku "vyvinuta" a na "80 percent" montovana vydra...

    • cejkis
      01:36 26.11.2019

      Poměr kW/t u Gerlachu stejně jako u Patriotu je špatný. Auta jsou tak 10let za současností.

  • liberal shark
    13:50 25.11.2019

    A co my ? Neměly být UAZy a ojeté LandRovery už dávno nahrazeny něčím rozumnějším ?

    • Scotty
      14:35 25.11.2019

      Soutěž na jejich náhradu je už vyhlášená. Ovšem požadavek je na terénní 4x4 ne na LOV.

  • apache
    10:49 25.11.2019

    Otázkou je, zda-li Litva kupuje opravdu vozidla JLTV, anebo americké záruky ohledně případného dodržení článku 5. Spíše bych řekl to druhé.

    • Rase
      13:19 25.11.2019

      Spíš spojení příjemného s užitečným. Mohli koupit obdobné vozidlo z ČR, finska, arabů atd. Jen od USA ale můžou dostat i politický bonus.

    • StandaBlabol
      13:28 25.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      "Záruky" ohledně dodržení článku 5 by stejnou měrou zvýšil nákup čehokoliv jiného z USA - vrtulníků, BVP nebo zkapalněného zemního plynu. JLTV kupují, protože je chtějí.

    • GlobeElement
      14:13 25.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      investuje do armády proto, aby článek 5 nepotřebovala.

    • palo satko
      14:44 25.11.2019

      Pre članok 5. sme sa terigali a trčime v Afganistane. Lenže ten članok plati len pre malych. Velky ho doržiavat nemusi. Ved vidiš, beru nas Američania na rokovania s Talibanom? Neberu, a to sa podla Zemana bojuje v Kabule o Prahu! :)

      • skelet
        15:12 25.11.2019

        seznam států, které nasadily armádu v Afghánistánu
        https://cs.wikipedia.org/wiki/...

      • RiMr71
        20:28 25.11.2019

        ...u Zemana se bojuje hlavně v Kebuli...

      • cejkis
        01:39 26.11.2019

        Mimochodem, jsem zvědavý, co řeknou politici rodinám mrtvých vojáků až bude v AFG opět vládnout Tálibán po dohodě s US.

      • Klimesov
        13:45 26.11.2019

        Ne netrčíme.
        Naši vojáci byly v Afghánu nasazeni v rámci mise ISAF. Jednalo se o mezinárodní misi OSN pod velením NATO a vznikla na žádost prozatímní Afghánské vlády.
        A cílem mise nebyl primární boj s Talibanem nebo jeho úplné zničení, ale stabilizace a ochrana vládních a důležitých oblastí a dále pak pomoc ve výcviku a zpravodajské službě. O porážku Talibanu se měly postarat vlastní Afghánské bezpečnostní složky.
        Mise ISAF postupně přešla v jinou misi, na kterou si včil nemůžu vzpomenout :D
        Takže žádný článek 5. žádná USA, ale mezinárodní Mise, a žádost prozatímní Afghánské vlády.

        • Tesil
          19:35 26.11.2019

          Čl.5 WS byl aktivován po 11.9.2001.
          USA zaútočily bez mandátu RB OSN ten byl udělen dodatečně.
          A místo prozatímní vláda bych použil výraz loutková vláda.

          • Scotty
            21:31 26.11.2019

            Operace na svážení Talibanu byla koordinována s afghánskou Severní aliancí. Vojáci USA bojovali v první fázi války jako jejich spojenci. Ne všichni Afghánci totiž toužili a touží žít v muslimské diktatuře.
            Mezinárodní mise ISAF do která se zapojili spojenci mimo jiné také čeští vojáci už souhlas OSN pochopitelně měla. Na tuto misi navázala současná Resolute support která má také souhlas Rady bezpečnosti OSN.

          • Tesil
            22:27 28.11.2019

            Právní stránka celé věci je poněkud složitější. Schválena byla pouze mise ISAF, která existuje od prosince 2001. Ne invaze. V době invaze (tedy v říjnu a listopadu 2001) mise NATO ještě vůbec neexistovala. Útok provedly jen americké jednotky v rámci operace Travalá svodoba, za podpory Britů. Z právního hlediska tedy RB nikdy invazi neschválila a formálně nešlo o akci NATO, ale jen USA a UK.