Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Foto: Odpal střely SL-AMRAAM (Surfaced Launched AMRAAM) ze systému NASMS; větší foto / Raytheon
Foto: Odpal střely SL-AMRAAM (Surfaced Launched AMRAAM) ze systému NASAMS; větší foto / Raytheon

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel pěchoty Boxer Litva kupuje americko-norské komplety protivzdušné obrany (PVO) středního dosahu NASAMS (Norwegian Advanced Surface to Air Missile System).  

Podle litevského ministra obrany Juozase Olekase, Litva pro své dvě roty PVO nakoupí komplety země-vzduch středního dosahu NASAMS, resp. modernizované verze NASAMS 2. Cena obchodu dosahuje 100 milionů euro (2,7 miliardy Kč).

Každá litevská rota PVO získá dvě odpalovací vozidla (každé nesoucí šest upravených střel AIM-120 AMRAAM) NASAMS, vozidlo s radarem AN/MPQ-64 (vylepšený radar Sentinel), vozidlo řízení palby a vozidlo pro elektro-optický průzkum (se senzorem MSP500) vzdušného prostoru.



Elektro-opticky MSP500 je výrobkem německé Rheinmetall a slouží nejen k optickému průzkumu a identifikaci cílů, ale dokáže také v pasivním režimu navádět střely na cíl - například v případě elektronického rušení radarů nebo při hrozbě použití protiradarových střel protivníkem.



Systém NASAMS je určen k ničení všech typů vzdušných cílů - od stíhacích letadel, přes bitevní vrtulníky, drony, až po přesně naváděnou leteckou munici. NASAMS je společným produktem americké firmy Raytheon a norské Kongsberg.



NASAMS je univerzální platforma PVO pro nejrůznější typy střel země-vzduch. Základní střelou země-vzduch je SL-AMRAAM, resp. nejnovější AMRAAM-ER (AMRAAM Extended Range). V obou případech střely využívají technologie a komponety známých leteckých střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM.

Maximální dálkový dosah SL-AMRAAM je 25 km a výškový 14 000 m. AMRAAM-ER je v podstatě upravená střela RIM-162 ESSM využívající radarovou naváděcí soustavu střel AIM-120. Střela AMRAAM-ER vstoupí do služby v roce 2019. Dálkový dosah má být o 50 % a výškový o 70 % větší než v případě SL-AMRAAM.

V případě potřeby NASAMS dokáže použít také zmiňované RIM-162 ESSM i levnější střely krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder.



Litva ve svých modernizačních projektech klade na posilování PVO značný důraz. Litevská armáda již vlastní 12 polských kompletů velmi krátkého dosahu GROM (+ několik desítek střel), osm kompletů velmi krátkého dosahu FIM-92 Stinger (+ 52 střel a dva radary MPQ-64 Sentinel), 21 kompletů velmi krátkého dosahu RBS-70 (+ 210 střel a pět radarů Giraffe Mk-IV) a 18 kusů radarem řízených automatických kanónů PVO Bofors 40 mm L/70.



Litevské ministerstvo obrany spustilo velké modernizační programy díky značnému nárustu obranného rozpočtu. Letos Litva na obranu vydá 575 milionů euro (15,5 miliardy Kč) a příští rok 725 milionů euro (19,6 miliard Kč). V roce 2018 Litva plánuje vyčlenit na obranu minimálně 2 % HDP.

NASAMS si získává ve světě čím dál větší popularitu. NASAMS je například jedním z hlavních kandidátů pro polsky systém PVO krátkého a středního dosahu Narew. Polsko plánuje postupně v rámci programu Narew nakoupit 19 plně vybavených baterií nových systémů PVO.



Plně vybavená baterie NASAMS mimo jiné obsahuje 12 odpalovacích vozidel - každé se šesti střelami AMRAAM-ER.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích
fb Doporučit na Facebooku
Tw Sdílet na Twitteru

Související články

Dalekonosné střely Ch-32 pro ruské bombardéry Tu-22M3

Podle ruského internetového portálu Izvestija ruské letectvo/námořnictvo do výzbroje brzy zavede nové střely vzduch-země Ch-32 s doletem 1000 km. Střely výrazně zvýší bojovou hodnotu strategických bombardérů Tu-22M3 v boji proti lodím nebo důležitým pozemním cílům.

Ukrajina otestovala rakety Vilha s doletem 300 km

Před několika dny ukrajinská armáda otestovala novou taktickou raketu země-země Vilha s doletem 300 km. Raketa byla vypuštěná z upraveného mobilního raketometu BM-30 Směrč.

Rekordní americká pomoc: Izrael získá 38 miliard dolarů

Po dlouhém jednání dnes Washington a Tel Aviv podepíši dohodu o nové vojenské spolupráci. V rámci dohody Izrael získá od Spojených států během deseti let 38 miliard dolarů na nákup vojenského materiálu pro své ozbrojené síly.

PT-16: Polská modernizace tanků T-72

Polská zbrojní skupina PGZ na výstavě MSPO 2016 představila hloubkově modernizovaný tank T-72. PGZ plánuje modernizaci označovanou jako PT-16 nabídnout nejen polské armádě, ale také všem zahraničním uživatelům tanků T-72.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 6
  • Jura99
    22:12 01.05.2017

    DANA po nodernizaci bude zcela moderni stroj (nove rizeni palby). Jedine omezeni bude delka hlavne a sovetsky kalibr.

  • s_jirka
    20:18 28.09.2016

    Tohle je fakt ostuda. Naše armáda se trápí se zastaralým a za rozumné peníze nemodernizovatelným KUBem a stejně MO není schopné koupit PVO systém středního dosahu, který by KUB nahradil.
    A to se nebavíme o Patriotu nebo o THAAD, ale o normálně dostupném PL systému.
    Pokud vím, MO mělo volných 5mld. Kč na nákup španělských L2A4 - nakonec je MO nekoupilo.
    Tak proč za těch 5 mld. jež jsou okamžitě k použití nekoupí tohle?
    Pokud by to koupili v podobném rozsahu, třeba o jednu baterii víc, ještě by jim zbylo.
    Třeba na pár baterií PzH2000 pro obrněnou brigádu - teda dnes už jenom pluk (!). Litva v létě od němců koupila 12 kusů PzH2000. A my, místo abychom je také koupili a měli NATO kompatibilní artilérii na pásovém podvozku, tak raději budeme modernizovat u Strnada DANA M1M pořád se sovětskou 152mm!
    :-(

  • JirkaP
    11:18 28.09.2016

    buters:
    Tak už ani Etiopie... to jsme to dopracovali... HDP májí i při 91 milionech obyvatelů menší než ČR... ale je to válečná oblast, tak asi proto mají tak silnou armádu.
    Až budou "Turci" na Moravě, možná se nám rozsvítí v hlavě. To bude ale už pozdě.

  • butters
    11:05 28.09.2016

    @JirkaP:
    Etiopia je v prvej trojke najsilnejsich armad v ramci Afriky, takze asi nie :D

  • JirkaP
    10:56 28.09.2016

    Litva je malá, ale chytrá. PVO je základ obrany státu. Náš stát je ochoten při HDP 4472 mld. Kč (2015) a rozpočtu 1249 mld. Kč (2016), dát na obrany UBOHÝCH 47 mld. Kč.
    Směji se modernizačnímu plánu, který se stejně neuskuteční. Nyní ekonomika ČR slušně jede a přitom obrana dostává jen drobné. Co nastane, až přijde nějaká drobná krize? Očeše se opět armáda.
    Pokud nebudeme pravidelně dávat na obranu 2% HDP ( cca 90 mld. Kč ) nebo alespoň aktuální peníze efektivně vynakládat, naši armády se budou bát možná v Etiopii.
    Na co nám budou nové BVP, když si nedokážeme uhájit náš vzdušný prostor...
    Plánujeme 4 baterii PVO středního dosahu. Hmm... Rus se už třese.

  • flanker.jirka
    08:58 28.09.2016

    Můžem jenom tiše závidět, jak si 2,5 milonový národ pořídí něco efektivního do svého arzenálu, však tam letos dávají cca 1,5% HDP na obranu. Nejspíše bude i výhodou to, že je to tak malý národ a případná korupce a manipulace se neschová, když tam každý každého zná :-D
    Investici do PVO považuji za investici do suverenity státu. Ani rusové se neodváží nad Ukrajinu vyzbrojenou systémy S 300 a BUK. Amíci si s EU také nemohou od začátku války o Syrii dělat to co nad Libyí.

    pro psouka: Litva není tak vylidněná jako na počátku vstupu do EU, v současnosti se tam lidé vracejí a vytvářejí si vlastní malé firmy, vydělali si na investice prací na západě. A zhlediska výše HDP vztažené na osobu na tom byli loni lépe než Rusko před propadem rublu.
    Půjčit si na vyzbrojení nemusí být špatné, když pak přijdou věřitelé, tak si mnohokrát rozmyslí zda se do vás pustí nebo si na vás vylámou zuby, podívejte se jak jsou zadluženy USA.
    Řekové to mají více specifikováno tím, že má souseda Turecko, jednou možná budeme rádi, že si řekové půjčili na tanky.

  • KOLT
    08:38 28.09.2016

    leviathan, jen krmíte trolly, a tenhle je neobyčejně stupidní.

  • leviathan
    08:19 28.09.2016

    psouk do pitle : na dluh? Litva tento rok ziadny dlh nevytvori, bude mat vyrovnany rozpocet. Minuly rok mala Litva fiskalny deficit na urovni smiesnych 0.2% HDP, cize tiez takmer ziadny dlh nevytvorila. Rusko uz stvrty rok po sebe generuje dlhy na urovni 4% HDP rocne, ktore vykryva z ropnych fondov. Za 4 roky minulo uz polovicu vsetkeho co nasetrili z predaja ropy a plynu za poslednych 15 rokov. A len tieto rezervy ich zachranili od bankrotu. Podiel dochodcov v Rusku je rovnaky ako v Litve, cize problem s prestarnutou populaciou musi Rusko riesit tiez. Ale !!! Litva je bohatsia, je v EU, ma Euro a je v NATO. tzn. ze ma ovela mensi problem sa refinancovat a ma pristup k obrovskemu trhu a kapitalu. Litovska emigracia smeruje najma do krajin EU, cize tito ludia ostavaju sucastou toho isteho trhu a poistneho systemu, ako ich materska krajina.

  • psouk do pitle
    21:01 27.09.2016

    Samozřejmě všechno na dluh!Viz ŘECKO!
    Litva jako zkrachovalý a téměř vylidněný státik zbrojí o život!Vždyť nebýt ruských důchodců,občanů druhé kategorie,dostávajících důchod z nenáviděného Ruska,tak jim všem ,litevským nadlidem kručí prázdné žaludky,a řitě by jim zarostly pavučinemi!

  • Maximus
    15:26 27.09.2016

    To JiriR: Ja na rozdíl od tebe píši co je možné a jaké jsou současné technické alternativy k zde některými protěžovaným raketám AMRAAM. Nesháním 11 miliard pro MO na přezbrojení jako někdo.:-).

Stránka 1 z 6