Litva kupuje systémy protivzdušné obrany NASAMS

Foto: Odpal střely SL-AMRAAM (Surfaced Launched AMRAAM) ze systému NASMS; větší foto / Raytheon
Odpal střely SL-AMRAAM (Surfaced Launched AMRAAM) ze systému NASAMS; větší foto / Raytheon

Litva pokračuje s výrazným posilováním svých ozbrojených sil. Po pořízení 88 bojových vozidel pěchoty Boxer Litva kupuje americko-norské komplety protivzdušné obrany (PVO) středního dosahu NASAMS (Norwegian Advanced Surface to Air Missile System).  

Podle litevského ministra obrany Juozase Olekase, Litva pro své dvě roty PVO nakoupí komplety země-vzduch středního dosahu NASAMS, resp. modernizované verze NASAMS 2. Cena obchodu dosahuje 100 milionů euro (2,7 miliardy Kč).

Každá litevská rota PVO získá dvě odpalovací vozidla (každé nesoucí šest upravených střel AIM-120 AMRAAM) NASAMS, vozidlo s radarem AN/MPQ-64 (vylepšený radar Sentinel), vozidlo řízení palby a vozidlo pro elektro-optický průzkum (se senzorem MSP500) vzdušného prostoru.

Elektro-opticky MSP500 je výrobkem německé Rheinmetall a slouží nejen k optickému průzkumu a identifikaci cílů, ale dokáže také v pasivním režimu navádět střely na cíl - například v případě elektronického rušení radarů nebo při hrozbě použití protiradarových střel protivníkem.

Systém NASAMS je určen k ničení všech typů vzdušných cílů - od stíhacích letadel, přes bitevní vrtulníky, drony, až po přesně naváděnou leteckou munici. NASAMS je společným produktem americké firmy Raytheon a norské Kongsberg.

NASAMS je univerzální platforma PVO pro nejrůznější typy střel země-vzduch. Základní střelou země-vzduch je SL-AMRAAM, resp. nejnovější AMRAAM-ER (AMRAAM Extended Range). V obou případech střely využívají technologie a komponety známých leteckých střel vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM.

Maximální dálkový dosah SL-AMRAAM je 25 km a výškový 14 000 m. AMRAAM-ER je v podstatě upravená střela RIM-162 ESSM využívající radarovou naváděcí soustavu střel AIM-120. Střela AMRAAM-ER vstoupí do služby v roce 2019. Dálkový dosah má být o 50 % a výškový o 70 % větší než v případě SL-AMRAAM.

V případě potřeby NASAMS dokáže použít také zmiňované RIM-162 ESSM i levnější střely krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder.

Litva ve svých modernizačních projektech klade na posilování PVO značný důraz. Litevská armáda již vlastní 12 polských kompletů velmi krátkého dosahu GROM (+ několik desítek střel), osm kompletů velmi krátkého dosahu FIM-92 Stinger (+ 52 střel a dva radary MPQ-64 Sentinel), 21 kompletů velmi krátkého dosahu RBS-70 (+ 210 střel a pět radarů Giraffe Mk-IV) a 18 kusů radarem řízených automatických kanónů PVO Bofors 40 mm L/70.

Litevské ministerstvo obrany spustilo velké modernizační programy díky značnému nárustu obranného rozpočtu. Letos Litva na obranu vydá 575 milionů euro (15,5 miliardy Kč) a příští rok 725 milionů euro (19,6 miliard Kč). V roce 2018 Litva plánuje vyčlenit na obranu minimálně 2 % HDP.

NASAMS si získává ve světě čím dál větší popularitu. NASAMS je například jedním z hlavních kandidátů pro polsky systém PVO krátkého a středního dosahu Narew. Polsko plánuje postupně v rámci programu Narew nakoupit 19 plně vybavených baterií nových systémů PVO.

Plně vybavená baterie NASAMS mimo jiné obsahuje 12 odpalovacích vozidel - každé se šesti střelami AMRAAM-ER.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dalekonosné střely Ch-32 pro ruské bombardéry Tu-22M3

Podle ruského internetového portálu Izvestija ruské letectvo/námořnictvo do výzbroje brzy zavede ...

Ukrajina otestovala rakety Vilha s doletem 300 km

Před několika dny ukrajinská armáda otestovala novou taktickou raketu země-země Vilha s doletem 300 ...

Rekordní americká pomoc: Izrael získá 38 miliard dolarů

Po dlouhém jednání dnes Washington a Tel Aviv podepíši dohodu o nové vojenské spolupráci. V rámci ...

PT-16: Polská modernizace tanků T-72

Polská zbrojní skupina PGZ na výstavě MSPO 2016 představila hloubkově modernizovaný tank T-72. PGZ ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • PavolR
    11:33 20.02.2019

    Litovci ohlásili 27. decembra 2018 rozšírenie svojej doterajšej objednávky: https://defence-blog.com/army/...

  • Jura99
    22:12 01.05.2017

    DANA po nodernizaci bude zcela moderni stroj (nove rizeni palby). Jedine omezeni bude delka hlavne a sovetsky kalibr.

  • s_jirka
    20:18 28.09.2016

    Tohle je fakt ostuda. Naše armáda se trápí se zastaralým a za rozumné peníze nemodernizovatelným KUBem a stejně MO není schopné koupit PVO systém středního dosahu, který by KUB nahradil.
    A to se nebavíme o Patriotu nebo o THAAD, ale o normálně dostupném PL systému.
    Pokud vím, MO mělo volných 5mld. Kč na nákup španělských L2A4 - nakonec je MO nekoupilo.
    Tak proč za těch 5 mld. jež jsou okamžitě k použití nekoupí tohle?
    Pokud by to koupili v podobném rozsahu, třeba o jednu baterii víc, ještě by jim zbylo.
    Třeba na pár baterií PzH2000 pro obrněnou brigádu - teda dnes už jenom pluk (!). Litva v létě od němců koupila 12 kusů PzH2000. A my, místo abychom je také koupili a měli NATO kompatibilní artilérii na pásovém podvozku, tak raději budeme modernizovat u Strnada DANA M1M pořád se sovětskou 152mm!
    :-(

  • JirkaP
    11:18 28.09.2016

    buters:
    Tak už ani Etiopie... to jsme to dopracovali... HDP májí i při 91 milionech obyvatelů menší než ČR... ale je to válečná oblast, tak asi proto mají tak silnou armádu.
    Až budou "Turci" na Moravě, možná se nám rozsvítí v hlavě. To bude ale už pozdě.

  • butters
    11:05 28.09.2016

    @JirkaP:
    Etiopia je v prvej trojke najsilnejsich armad v ramci Afriky, takze asi nie :D

  • JirkaP
    10:56 28.09.2016

    Litva je malá, ale chytrá. PVO je základ obrany státu. Náš stát je ochoten při HDP 4472 mld. Kč (2015) a rozpočtu 1249 mld. Kč (2016), dát na obrany UBOHÝCH 47 mld. Kč.
    Směji se modernizačnímu plánu, který se stejně neuskuteční. Nyní ekonomika ČR slušně jede a přitom obrana dostává jen drobné. Co nastane, až přijde nějaká drobná krize? Očeše se opět armáda.
    Pokud nebudeme pravidelně dávat na obranu 2% HDP ( cca 90 mld. Kč ) nebo alespoň aktuální peníze efektivně vynakládat, naši armády se budou bát možná v Etiopii.
    Na co nám budou nové BVP, když si nedokážeme uhájit náš vzdušný prostor...
    Plánujeme 4 baterii PVO středního dosahu. Hmm... Rus se už třese.

  • flanker.jirka
    08:58 28.09.2016

    Můžem jenom tiše závidět, jak si 2,5 milonový národ pořídí něco efektivního do svého arzenálu, však tam letos dávají cca 1,5% HDP na obranu. Nejspíše bude i výhodou to, že je to tak malý národ a případná korupce a manipulace se neschová, když tam každý každého zná :-D
    Investici do PVO považuji za investici do suverenity státu. Ani rusové se neodváží nad Ukrajinu vyzbrojenou systémy S 300 a BUK. Amíci si s EU také nemohou od začátku války o Syrii dělat to co nad Libyí.

    pro psouka: Litva není tak vylidněná jako na počátku vstupu do EU, v současnosti se tam lidé vracejí a vytvářejí si vlastní malé firmy, vydělali si na investice prací na západě. A zhlediska výše HDP vztažené na osobu na tom byli loni lépe než Rusko před propadem rublu.
    Půjčit si na vyzbrojení nemusí být špatné, když pak přijdou věřitelé, tak si mnohokrát rozmyslí zda se do vás pustí nebo si na vás vylámou zuby, podívejte se jak jsou zadluženy USA.
    Řekové to mají více specifikováno tím, že má souseda Turecko, jednou možná budeme rádi, že si řekové půjčili na tanky.

  • KOLT
    08:38 28.09.2016

    leviathan, jen krmíte trolly, a tenhle je neobyčejně stupidní.

  • leviathan
    08:19 28.09.2016

    psouk do pitle : na dluh? Litva tento rok ziadny dlh nevytvori, bude mat vyrovnany rozpocet. Minuly rok mala Litva fiskalny deficit na urovni smiesnych 0.2% HDP, cize tiez takmer ziadny dlh nevytvorila. Rusko uz stvrty rok po sebe generuje dlhy na urovni 4% HDP rocne, ktore vykryva z ropnych fondov. Za 4 roky minulo uz polovicu vsetkeho co nasetrili z predaja ropy a plynu za poslednych 15 rokov. A len tieto rezervy ich zachranili od bankrotu. Podiel dochodcov v Rusku je rovnaky ako v Litve, cize problem s prestarnutou populaciou musi Rusko riesit tiez. Ale !!! Litva je bohatsia, je v EU, ma Euro a je v NATO. tzn. ze ma ovela mensi problem sa refinancovat a ma pristup k obrovskemu trhu a kapitalu. Litovska emigracia smeruje najma do krajin EU, cize tito ludia ostavaju sucastou toho isteho trhu a poistneho systemu, ako ich materska krajina.

  • psouk do pitle
    21:01 27.09.2016

    Samozřejmě všechno na dluh!Viz ŘECKO!
    Litva jako zkrachovalý a téměř vylidněný státik zbrojí o život!Vždyť nebýt ruských důchodců,občanů druhé kategorie,dostávajících důchod z nenáviděného Ruska,tak jim všem ,litevským nadlidem kručí prázdné žaludky,a řitě by jim zarostly pavučinemi!

  • Maximus
    15:26 27.09.2016

    To JiriR: Ja na rozdíl od tebe píši co je možné a jaké jsou současné technické alternativy k zde některými protěžovaným raketám AMRAAM. Nesháním 11 miliard pro MO na přezbrojení jako někdo.:-).

  • flanker.jirka
    15:18 27.09.2016

    Shania: díky za odkazy! Real je vždy jiný, ale pro obrázek je lepší mít alespoň něco. Koukám že ta střela je o více jak 100 kg těžší než původní Amraam, to by pak odpovídalo. Problém bude už jen s cenou elektroniky, pokud to bude z AIM 120.

  • Shania
    14:55 27.09.2016

    flanker.jirka: The propulsion system provides the missile with a speed of over Mach 4 and a range of more than 50km. The rocket motor measures about 78.8in long, has a 10in diameter and weighs 167.8kg. It features D6AC steel design and incorporates an aramid-filled ethylene propylene diene monomer insulator, a blast tube nozzle, dual concentric hydroxyl-terminated polyether (HTPE) propellant, igniter, a solid-state laser initiation system and a thrust vector control system.

    http://www.naval-technology.co...

    http://www.designation-systems...

    realný dosah je ale utajovan, muže to být i víc

    http://www.navy.mil/navydata/f...



    command má pak u vsech verzi 30nm proti vzdusnym cilum, 25 proti lodim

  • JiriR
    14:42 27.09.2016

    Je také pánové možné, že příští ministr obrany řekne to, co si myslím já o aktuálních personách a legislat. prostředí na MO:
    Utkali jsme se s nepřítelem a nepřítel jsme my. (Kauro Ischikawa) :-(

  • JiriR
    13:00 27.09.2016

    Celý problém diskuzí nad modernizací a nákupy v AČR je v tom, že není známo kolik je na danou položku vyčleněno peněz a jak velký ten celkový „měšec“ je. Protože začít by se mělo penězi (kolik na to mám) a dále smysluplnými počty (kolik toho potřebuji). No a z toho velmi, velmi jednoduše vyjde výsledek. Tohle platí jak pro tanky, tak i pro PVO a další. Psát „já bych chtěl I-Derby-ER“ je hezké…..:-), ale výběr typu připadajícího v potaz, je tak max. 5 % akvizičního problému v AČR, při vší úctě. Kohouti jsou malí páni- jitřenka řídí kokrhání. :-):-)

  • flanker.jirka
    12:43 27.09.2016

    Shania: letos v Kielcich uváděli pánové dosah 25 mil, pozor, ne námořních, ale klasických mil, to je něco okolo 41-42 km, máte-li jiný zdroj, sem s ním.

    Seawolf: Tamir má dálkový dosah s bídou jako Stinger, je tak "univerzální," že vedle toho stále používají a budou používat systém SPYDER SR a SPYDER MR.

  • Lukas
    12:41 27.09.2016

    NASAMS może używać ESSM, oraz IRIS-T, a w niedługo Amraam ER, oraz prawdopodobnie nowym norweskim pociskiem...

    Używanie normalnych AIM-120C5 jest bez sensu - jest drogie i ma mały zasięg (ok. 18 km)
    To się opłaca tym co mają zapasy starych rakiet - jak Norwegia czy Finlandia

    Podejrzewam ze Litwini kupią ESSM - bo są tanie i mają doby zasięg (40 km)

    Modernizacja Kuba? - był czas. Z resztą integracja czegoś innego niż kierowany radiokomendowo ESSM jest mało sensowe (W ogóle totalna przebudowa jest mało sensowna)

    Powtórzę jeszcze raz - generał Duda - szef Inspektoratu Uzbrojenia powiedział, że izraelskie systemy przeciwlotnicze nie startują w przetargu, gdyż nie ma gwarancji wpięcia tych systemów w zintegrowana obronę NATO.

    Myślę że ten sam problem czeka Was.

    Tak na prawdę wybór zawęża się do:
    CAMM-ER, IRIS-T SL i NASAMS...
    Każdy z tych systemów ma swoje wady jak i poważne zalety...

  • D.i.p
    11:50 27.09.2016

    Jak moc ty AMRAAMi pro PVO jsou upravený? Pokud by to znamenalo, že se nedají stejný střeli použít jak pro letadla tak pro PVO, tak stejně nemá smysl se jich držet a je lepší vybrat to nezávisle na tom, co bude používat letectvo.

  • Maximus
    11:44 27.09.2016

    To JiriR: proč by se AČR měla vázat na již necelé dva tucty AMRAAM. Ani bohatý a opakovaně bojující Izrael nesází jenom na AMRAAM, ale má ve výzbroji i Derby, která při kratším doletu (cca 50 km) má lepší manévrovací schopnosti a je levnější
    Navíc je ale již vyvinuta I-Derby-ER s dvojnásobným doletem, takže dosah je v podstatě stejný jako AIM-120C-5.

    Výrazně modernizovat KUB mělo smysl před 10 - 15 lety, nyní by to bylo jako modernizovat LADU 1300. Můžete dát nový motor, palubní počítač, navigaci, nový lak a tuningový výfuk, ale moderní auto z toho nebude.

    Jedině snad s při schopnosti využití olétaných AMRAAMů (a ne nějakých Aspide 2000 a pod.) a za podmínky opravdu nízké ceny za relevantně dlouhé prodloužení životnosti. Tomu ale opravdu nevěřím.

    Jak mě upozornil Peteres, tak Derby i Python jsou již integrovány k JAS - 39 C/D a vyšší (stihlo se to rychle, protože se o tom dle dostupných informací, začalo uvažovat na začátku roku 2014), takže určitě Derby/Python do užšího výběru na univezální AAM/SAM systém patří.

  • petres
    11:41 27.09.2016

    v tomhle s fenrim souhlasím - Tamir (střela systému Iron Dome) není vhodná k sestřelování rychle manévrujících cílů. Např. Python snese až 60G a kvůli co nejlepší schopnosti manévrovat je bohatě osazen plochami na přídi, porovnejte tuto plochu s Tamir. Další otázka je rozdíl jakým seekerem jsou osazeny. Rozdíl v ceně mezi těmito střelami asi nebude náhodný. To je otázka, co je levné/drahé - dražší střela s vyšším procentem úspěšnosti a nebo levnější s menší úspěšností sestřelu.
    Ten dosah je podle známých údajů skutečně 4 -17 km (těch 70 km je dosah útočících střel proti,kterým je určen).
    Ač jsem přiznivcem Izraelem a jeho zbraní, ze strategického i logistického hlediska by NASAMS II byl asi nevhodnější volba pro AČR jako další vrstva PVO. (vč. "olétání" střel, které již vlastníme na letounech a následném použití v pozemní PVO).

  • Arccos
    11:29 27.09.2016

    JiriR: Opravdu těžko věřit, že by domácí modernizace KUBů byla levnější a rychlejší. To bych nemohl vědět, jak podobné projekty u nás v historii probíhaly.
    Mimoto uvedená modernizace by znamenala v podstatě nový systém. Co by z toho původního KUBu zůstalo? Volant? Nic, co tam teď na něm je, není kompatibilní s AMRAAM.
    A navíc - jaká recyklace AMRAAMu? Vždyť jich máme směšný počet 24 kusů, který nestačí ani na vyzbrojení našich Gripenů pro jeden jediný bojový vzlet. My nemáme co recyklovat.

  • fenri
    11:23 27.09.2016

    Tamir: max. rychlost 2200 km/h, dostřel 4 až 17 km. Jak by tohle sestřelovalo manévrující hlavice či rozparáděné Súčko si moc představit neumím. To fakt není řešení pro PVO.

  • JiriR
    11:15 27.09.2016

    V seznamu MO ohledně PVO je nákup 4 baterií schopných chránit čtverec 55x55 Km- zajímavé..proč čtverec? Neměl by to být spíše kruh o poloměru 28 Km? „Do hlavy“ lidem z MO nevidím.
    IronDome- Tamir má přesněji řečeno schopnost zasahovat proti raketám s dosahem 70 km po balist. křivce- což je podle mě něco jiného než dosah Tamiru 70 km (cíl sestřelí v sestupné fázi letu na kratší vzdálenost).
    Pro ČR připadají v úvahu 2 možnosti řešení „mobilní střední PVO“: levná/drahá (na 1. pohled)
    Drahá- Nasams s recyklací aim 120 c5 amraam.
    Výhody: nový systém plně kompatibilní s NATO, moderní (účinnost), odzkoušený, bezporuchový). Nevýhody: soutěž-průtahy, vysoká cena.
    Levná- modernizace KUB ale i s výměnou podvozků (Retia, TATRA) + recyklace aim 120 c5 amraam.
    Výhody: místní výroba s výhodou pro ekonomiku, bez soutěže a průtahu, nízká cena (500 mil Kč/ks), možnost omezeného exportu, znalost obsluhy, zavedená logistika. Nevýhody: nový v boji neosvědčený typ, riziko vyšší poruchovosti.

  • Civil
    11:03 27.09.2016

    fenri:
    http://www.timesofisrael.com/i...

    On ani takovy patriot neni zadna slava..
    ;)

  • fenri
    10:44 27.09.2016

    SeaWolf: Iron Dome podle všeho neumí "dostat" rychle letící a meévrující objekt a není na to stavěný. Ostatně o cca řád nižší cena jeho rakety (Tamir) oproti raketám, co to ůumí", tomu nasvědčuje. Je konstruován pro likvidaci objektů letících po balistické křivce a testuje (podle všeho úspěšně) jeho schopnost sestřelit UAV. tedy pomalu leítíc a málo manévrující věc.
    Dálkový dosah Tamiru není 70 km, jak píšete. Je schopen sestřelovat rakety a junici odpálené po balistické křivce ze vzdálenosti až 70 km. Zřejmě je likviduje v horní části balistické křivky.
    IronDome není univerzální. Ale jako bodová ochrana letišť a JE by jistě byl velice užitečný. Ovšem jako doplněk regulérních PL systémů.

  • Muhaha
    10:33 27.09.2016

    Potvrzuji, co zde o VŘ napsal pan kazd.

    Primární je neschopnost/všehoschopnost úředníků a jejich pasáků.

    Se zákonem samotným to nemá mnoho společného.

  • kazd
    10:19 27.09.2016

    Otecko:
    Klidně si tu plácejte dál. Vaše informace, že musí vyhrát nejlevnější je prostě nepravdivá. Vojenský nateriál se dávno podle zákona nakupovat nemusí.
    Vrtulníky,radary atd se mají pořizovat v režimu vláda vláda. Žádný UOHS do toho nemá co mluvit.
    X zakázek včetně obyčejné ostrahy, nákupu tater atd. se zadává bez výběrového řízení - stačí hledat.

    Nevím proč bych já měl jít pracovat místo neschopných úředníků MO.
    Ta písnička je stejná na MO i na dopravě. Úředníci si hrají na své zájmy a vymýšlí blbosti, proto jsou výběrové řízení rušeny.
    Na dopravě si vymyslí, že představitel firmy opravující dálnici musí umět česky ...to je snad jasné, že se jim to zruší.
    Další experti vymyslí, že otestují zbraň 10 maníkama a to je kritérium (nedefinovatelné / nepřezkoumatelné)- také od počátku jasné, že se to zruší.
    Výběrové řízení na 4 auta - nesmysl
    Výběrové řízení pro výsadkáře- nesmysl. Měly se otestovat komplety z německa, francie, itálie a VB a přes agenturu NATO koupit co jím nejvíc vyhovovalo.
    Žádný zákon to nezakazuje.
    VŘ má smysl pokud je materiálu hodně, (ne u zakázky za 20 milionů) a pokud má VŘ za cíl např. stanovit podíl domácí výroby.

  • SeaWolf
    10:07 27.09.2016

    flanker.jirka a fenri
    Iron Dome byl primárně vyvíjen se schopností ničení dělostřelecké munice a raket letících po balistické křivce a v této roli je prezentován. ALE mimo to má funkci zasahovat proti regulérním vzdušným cílům tedy letadlům. Výhoda Iron Domu je jeho univerzálnost v pokrytí velkého množství typů cílů.

    http://www.armadninoviny.cz/iz...

    NASAMS dosah 50km a výška 14 000m
    Iron Dome dosah 4 km až 70 km ( výškový dosah Tamiru jsem nenašel )

  • petres
    09:01 27.09.2016

    Maximus
    střely Python 4/5 i Derby není potřeba na Gripen integrovat z toho prostého důvodu, že Gripen je schopný dávno nést (stačí mít nahraný již existující odpovídající software, jak jsou na tom v oblasti A-A střel naše Gripeny, ale nevím). Stejně jako střely Meteor (snad to byl dokonce první typ letadla, který je mohl nést). Ta možnost vybavení je velmi široká.
    viz
    http://saab.com/globalassets/c...

    Překvapuje mne ta roztříštěnost typů VSHORAD v litevské armádě:
    - 12 polských kompletů velmi krátkého dosahu GROM (+ několik desítek střel),
    - 8 kompletů velmi krátkého dosahu FIM-92 Stinger (+ 52 střel a dva radary MPQ-64 Sentinel),
    - 21 kompletů velmi krátkého dosahu RBS-70 (+ 210 střel a pět radarů Giraffe Mk-IV)

  • Lukas
    07:51 27.09.2016

    Korekta - kupują dwie baterie (czyli 4 wyrzutnie, 2 wozy dowodzenia, + inne elementy)

  • Lukas
    07:50 27.09.2016

    Sugeruję zapomnieć o izraelskich systemach SHORAD...
    W PL nie biorą on udziału w przetargu na Narew - wiecie dlaczego?
    Po rozmowach z sojusznikami wyszło że izraelskie systemy nie mogą zostać włączone do NATOwskiego systemu obrony. (To chyba lekcja z Gruzji)

    Tak więc bye bye Python...

    Co do Litwy - to chyba najsensowniejszy zakup. Z pewnością bardziej sensowny niż 88 Boxerów...
    Ale też nie przesadzajmy - wariant minimalny - kupuja de "baterie" (tak naprawdę to "fire unit") zamiast 3 wyrzutni (bo tyle jest standardowo) w "baterii" mają być 2 wyrzutnie (mniejsza jednostka ognia)
    Ciekawe jakie rakiety kupią...

    https://zapodaj.net/images/cea...

  • fenri
    07:45 27.09.2016

    Seawolf: Iron Dome je sice fajn, ale pro protivzdušnou obranu se vůbec nehodí. Má malý dosah a je projektován proti raketám a la Grad (Kasim), dělostřeleckým a minometným střelám. Má tedy malý dosah a je navržen pro likvidaci cílů letících po balistické křivce. 2015 systém prokázal použitelnost proti UAV. Není to ovšem systém, schopný plošné obrany větších území, proti manévrujícím cílům.

    Jinak mi ten litevský nákup nepřijde nic extra: 4 vozidla schopná palby a dvě co je umí navádět...jak bude těžké je zarušit, najít, zlikvidovat? Pokud je to jen počáteční akvizice a následovat bude masivnější nákup dalších baterií, tak ano.

    Jinak souhlas s Maximem - akvizice Spyderu a nakupování Pythonů a Derby pro Gripeny dává smysl. Klidně i AMRAAM a pár Meteorů, ale nikdy nebudeme mít dost peněz na to, abychom těmito střelami vybavili letectvo na déle, než 10 minut války. Zatímco Gripeny by nám při troše štěstí mohli vydržet i o fous dýl...

  • otecko
    07:39 27.09.2016

    Kazd: . nepoučujte mne o nesmyslech a nepleťte tady dopravu, já jsem dal příklad dvou VR pro AČR ,které dopadly, jak jsem napsal.
    To, co se kupuje bez VŘ přímým nákupem vlády jsou vyjimky a tak je s nimi i zacházeno. Proto taky nešly přes přímý prodej ani ty přilby ani vesty. A nepůjdou ani nové maskáče, nemají jít ani vrtulníky, nové PVO komplety. A jelikož se každý neúspěšný uchazeč může odvolat k ÚHOS, mají z toho osýpky v sekci vyzbojování už nyní. Sekundární důvod pak je ten, že lidi ze sekce vyzbrojování nechtějí dále poslouchat, že jsou neschopní od lidi vašeho typu a jdou pryč, proto je tam taky podstav. Nicméně-můžete se přihlásit, jistě vás zaměstnají rádi...

  • Maximus
    23:10 26.09.2016

    To KOLT: Izraelský Spyder s raketami Python a Derby by byl zajímavou alternativou. Díky poměrně otevřené architektuře JAS-39 by nebyl velký problém tyto ve svých třídách vynikající střely integrovat. AMRAAM sice používají Izraelci kromě uvedených raket také, přičemž AMRAAM je oproti Derby lepší jen v dosahu. Derby vede v výrazně v otázce manévrovacích schopností a také cenově. Python-5 je ekvivalentem nejmodernější verzí Sidewinderu a podle dostupných informací je také levnější..

    Pro airpolicing by kombinace Derby a Python byla více než dostačující a ty dva necelé tucty AMRAAM co máme by se mohly nechat ve skladech na "horší časy".

  • KOLT
    21:35 26.09.2016

    K tomu, co pořídit – jelikož letectvo používá AIM-120, bylo by logické koupit něco, co je umí střílet (po "odlétání" střel ještě mohou sloužit u PVO). Jinak by to znamenalo přejít na jiné rakety středního dosahu i u letadel. Otázkou je, co by za dobu životnosti systému vyšlo levněji. AMRAAMy nejsou zrovna levné, ale jsou osvědčené a pár jich už máme. Meteory jsou ještě dražší (dokonce i než AIM-120D). Ostatní střely nemají takový dosah (Derby, MICA).

  • Rase
    21:15 26.09.2016

    CerVus:
    Chápu že předchozí vlády na armádě šetřily, tak nebyly finance (logickým výlsedkem pak byla Bílá kniha), nebo chyběla vůle. Teď je vidět, že přišli s funkčním konceptem, na MO mají plány jak nakupovat efektivně a koncepčně (asi díky lidem jako je Landovský a Koštoval), ale místo toho aby využili situace, kdy lidé (tedy i politici) chtějí utrácet za armádu a je vhodná konstalace, tak se neděje nic. Přitom by měli rychle nakoupit co jde, dokud to jde (nebo alespoň vybrat něco v tendrech). Chápu že se připravují spíš na další volební období (všechno až kolem roku 2020), ale to mi přijde jako moc divný nápad. Kdyby byli neschopní a neměli koncepci, tak chápu proč nenakupují, ale takhle - je to zklamání.

    K těm čtyřem vozidlům.
    To Iveco je pěkné (a kvůli servisu taky v pohodě), ale zajímavou alternativou k Jackalovi je třeba novější Foxhound. 400 těchto vozidel britové nakoupili bez výběrového řízení - mají totiž možnost jak v urgentních případ zrychleně vybrat klíčovou výzbroj pro vojáky (v poli). Cenově vychází na méně než 1.5 mil.$. Tahle možnost u nás očividně chybí, což je asi škoda. Přeci jen vybrat přilby a vesty přes vyzbrojovací agenturu NATO (nebo jak se to jmenuje) by nebyl problém a bylo by to čisté řešení i z protikorupčního pohledu.

  • KOLT
    21:06 26.09.2016

    kazd, je to tak, lze udělat výběrové řízení a zohlednit v něm i jiné parametry než cenu. Nicméně je to dost obtížné a často pak dochází k napadnutí výběru u ÚOHS nebo správního soudu, jak se měla možnost přesvědčit Celní správa při tendru na pistole (mmchd, poměrně dobře udělaného, co se smysluplnosti týče). O tom, že všechny větší zakázky MO dělá přes vládu pak ani netřeba debatovat. Zasloužili by si prostě nakopat za neschopnost... Tedy v lepším případě, v horším je jejich konání úmyslné, a pak by si zasloužili zavřít za vlastizradu.

  • Shania
    20:29 26.09.2016

    flanker.jirka: ESSM má dostřel 50+ km

  • kazd
    20:21 26.09.2016

    Otecko:
    obehraná písnička nesmyslů používaných ministertsvem dopravy a MO
    a) Nikdy, opakuji nikdy nebylo v zákoně, že nejlevnější zakázka vyhraje

    b) naprostá většina nákupů MO jde přes vládu a na takový nákup se zákon nevztahuje. Kupuje se tak prakticky vše od Brenů po servis L410.
    MO avizuje dopředu, že se tak budou kupovat i vrtulníky atd.

    Opravdu nechápu, že někdo takovým nesmyslům může věřit.
    Podle zákona např. probíhal tendr na Temelín 3+4, máte pocit, že bylo řízení postaveno tak aby vyhrála nejlevnější nabídka ?

  • Clanek
    19:47 26.09.2016

    Nemuzu jinak, proste tleskam. A pak ze to nejde.

    @Seawolf, podepisuju.

  • flanker.jirka
    19:46 26.09.2016

    Tady už ani nedokáží přeložit zdroj ze kterého autor vycházel, dosah v dálce tam správně uvádí 40 km a ne 50.
    Obdobných systémů je teď k dispozici více a jsou i pouze evropského původu, což by mohlo přinést případnou účast našeho průmyslu. Rakety amraam maji stále komponenty z USA.

    Sea Wolf: srovnávat Iron dome a Nasams je trochu mimo mísu, jak v dosahu tak určení systému.

  • Shania
    19:44 26.09.2016

    Marthy: ano, ESSM (evolved sea sparow) je to námořní střela, tady je akorát místo SARH navadení pouzit aktivním seeker z aim 120

  • Marthy
    19:06 26.09.2016

    Není ta RIM-174 námořní protiletecká střela?

  • Johnytapia
    19:00 26.09.2016

    Na stránkách MO v Tender areně. Vyskytují se tam veřejné zakázky menších rozsahů.

  • rainerum
    18:23 26.09.2016

    kde jste našli tu informaci o nákupu vozidel pro speciály

  • Johnytapia
    18:23 26.09.2016

    Otecko: souhlas, problém se Zákonem o veřejných zakázkách je zřejmý na všech resortech. Nicméně je tragické, že po 3 letech nedokázal Stropnický doplnit stavy na MO v oblasti akvizic. A ta politická vůle jít do něčeho je tam prostě mizivá.

  • apache
    18:22 26.09.2016

    Azarchaniel: Třeba taková RIM-174 Standard ERAM s dostřelem 460 km od Raytheonu. Na rozdíl od S-400 je navíc schopna zasahovat i pozemní cíle.

  • otecko
    18:07 26.09.2016

    Nadávat na MO je dost laciné, problém je samotný Zákon o veřejných zakázkách, přijatý v době antikorupční hysterie našimi politiky... a vojenské nákupy se tím idiotsky napsaným zákonem , který za jediné platné a nejdůležitější kriterium povlažuje cenu, musí řídit! To je alfa-omega všech průserů, další třešničkou je, že dle tohoto zákona se vypíše specifikace a pokud dodavatel řekne, že ji splní za nejnižší cenu, musí být vybrán, co na tom, že to nakonec výrobek neprojde zkouškami, to se zjsití až se zpožděním jednoho-dvou roku-viz vesty. Co na tom, že se zjistí, že vybraný vysoutěžený výrobek už se, po všech možných odvoláních nevyrábí-to se zjsiitlo u přileb pro chrudimáky... a tak se dá pokračovat. Další věcí je, že místo kooperativní spolupráce při vojenských zakázkách si firmy sami škodí právě tím, že se odvolávají k ÚHOS a tím se celé tendry prodlužují, místo aby spolupracovaly. Že tím zdržováním poškozují AČR je jim u zadku, bohužel, na to se u nás nehraje.
    Jedíné řešení je změna Zákona o VŘ vyjmutím nákupu vojenského materiálu z tohoto zákona, či zavést v rámci vojenského materiálu povinnost před uzavřením smlouvy dodat referenční vzorky pro zkoušky u samotných vojáků, kterým má vybavení sloužit.. Dnes z toho není nic a tak je fůra nastrčených firem, které se přihlásí jen proto, aby mohly brát "výpalné" tím, že vyhrožují odvoláním....a nejen u zakázek pro armádu.

    Takže to chce vymést blbce ze Sněmovny. Tedy v CR nereálné.

  • Azarchaniel
    17:39 26.09.2016

    Napadla mi trochu mimo tématu otázka: existuje nejaká západná PVO, ktorá sa parametrami podobá na S-400?

  • Johnytapia
    16:59 26.09.2016

    Cituji: "Jedná se o pořízení 4 ks speciálních vojenských bojových terénních vozidel 4 x 4 (kolových otevřených vozidel s protiminovou a baliístickou ochranou) včetně požadované logistické podpory a příslušenství pro osádku 4 + 1."
    V případě, když se myslím rámcově v roce 2025 mají vyměnit vozidla speciálů, tak moc nechápu proč se to děje po kusech. Armáda nemá peníze a potom rozděluje zakázky na směšné počty, přitom při vyšších počtech se dá vyjednávat o snížené ceně.

Stránka 1 z 2