Lovec ruské Armaty: Ukrajinský tank T-84 Oplot-M

-
17. 9. 2015
-
137 komentářů
-
Jan Grohmann
T-84 Oplot-M je nejmodernější tank ukrajinského zbrojního průmyslu. Svého zákazníka si našel v dalekém Thajsku a ukrajinská armáda plánuje nakoupit 50 tanků Oplot-M. Výrobu ale komplikuje ztráta některých průmyslových podniků na Krymu a východě Ukrajiny.
T-84: Ukrajinská nezávislost ve výrobě tanků
Vývojová řada ukrajinských tanků se oddělila už před rozpadem Sovětského svazu. Vedení ukrajinské Charkovské konstrukční kanceláře Alexandra A. Morozova (ChKBM) ještě v Sovětském svazu prosadilo výrobu tanku T‑80UD s dieselovým motorem, zatímco původní „ruský" T‑80U měl plynovou turbínu.
V následujícím kroku v ChKBM vznikl tank s novou svařovanou věží. Jeho výroba však začala až po rozpadu Sovětské svazu. Kromě nové věže dostal tank výkonnější motor a dostal označení T‑84.
Tank T-84 Ukrajina dovyvinula v letech 1994 až 1995. Hlavním hnacím motorem vývoje vlastního tanku byla snaha osamostatnit se od ruské zbrojní výroby. To bylo nutné nejen kvůli domácím potřebám, ale i kvůli jednoduššímu exportu.
T-84 navazuje na sovětský tank T-80, který navazuje zase na typ T-64. Tank T‑84 se od T‑80U/UD liší především zmiňovanou odlišnou věží, která má v půdorysu tvar šestiúhelníku a vyznačuje se podstatně vyšší balistickou odolností.
Dlužno připomenout, i přes očividnou podobnost je T-80 (a potažmo navazující ukrajinský T-84) a sovětská ikona T-72 (a navazující ruský T-90) zcela jiné konstrukce. Tanky T-72 a T-80 navrhovaly jiné konstrukční kanceláře. T-72 je mechanicky jednodušší, snadnější pro (masovou) výrobu se snadnějším servisem v terénu.
Na Ukrajině vznikla řada modernizací tanků T-84. Posledním vývojovým krokem je typ T-84 Oplot-M (nebo "BM Oplot") představený v roce 2009.
Nejnovější tank T-84 Oplot-M přijala ukrajinská armáda do výzbroje v roce 2009, ale prozatím ho fyzicky nezavedla. Objednávka na prvních deset kusů byla zrušená z důvodů nedostatků financí.
V současné době, kromě několika stovek tanků T-64 a T-72 (většina uložených ve skladech), vlastní ukrajinská armáda 176 tanků T-80UD. Do letošního roku tanky T-80UD ležely ve skladech, ale ukrajinský průmysl je začíná renovovat a připravovat pro operační nasazení v ukrajinské armádě.
T-84 Oplot-M
T-84 Oplot-M
Základní hmotnost Oplot-M je 51 tun a tank ovládá tříčlenná posádka. Hlavní výzbroj tvoří ukrajinský kanón KBA-3 (46 nábojů) ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně. Kanónu sekunduje spřažený 7,62mm kulomet KT-7,62 (1250 nábojů) a protiletadlový 12,7mm kulomet KT-12,7 (450 nábojů).
KBA-3 je ukrajinskou verzí sovětského kanónu 2A46M1. Nabíjení je automatické, nabíjecí automat (karusel) umožňuje dosáhnout rychlosti střelby 9 ran za minutu. 28 nábojů se nachází v karuselu, 18 nábojů lze doplnit ručně ze zásobníku.
Automat pojme nejrůznější protitankovou munici včetně ukrajinských střel Kombat. Protitanková střela Kombat ničí cíle až na vzdálenost 5000 metrů. Využívá navedení po laserovém paprsku, ale lze ji jen obtížně rušit, protože paprsek nesměřuje přímo na cíl, nýbrž nad něj; raketa letí po obloukové dráze a paprsek se přesune na cíl až 0,3 sekundy před zásahem
Hlavní pohonnou jednotkou je moderní dvoutaktní vznětový motor 6TD-2E s výkonem 850 kW (1200 koní). Maximální rychlost na silnici je 65 až 70 km/h (v terénu 45 - 50 km/h), dojezd 450 km (v terénu 350 km). Oplot-M lze vybavit výkonějším motorem 6TD-3 o výkonu 1100 kW (1500 koní).
Systém řízení palby se skládá z pozorovacího přístroje velitele, termovizního zaměřovače (dosah 8 km) a také kompletu pro zaměřování a dálkové ovládaní protileteckého kulometu. Systém řízení palby je však obecně považován za největší slabinu tanku. Jednou z nevýhod je například vysoko umístěný pozorovací přístroj velitele, který je náchylný k poškození nebo zničení.
Největší výhodou (alespoň v rámci ukrajinské armády) je termovizní pozorovací přístroj. Právě absence termovizních přístrojů na tancích T-64BV vedla ke značným ztrátám (několik stovek) ukrajinských tanků. Velké ztráty způsobovaly ukrajinským tankovým jednotkám ruské T-72B3, které jsou termovizí vybaveny.
Ruské tanky mohly ukrajinské T-64 zaměřovat na mnohem větší vzdálenost. Navíc ukrajinské posádky tanků odmítaly bojovat v noci, kde neměly proti T-72B3 prakticky žádné šance.
Termovizní zaměřovač posouvá možnosti tanku Oplot-M mnohem dále. Během nočních testů dokázal Oplot-M za jízdy zasáhnout cvičný terč na vzdálenost 1600 až 1800 metrů.
Nejsilnější stránkou T-84 Oplot-M je silné pancéřování. Základní balistickou ochranu dramatický posiluje reaktivní pancíř Nůž. V blízké budoucnosti lze tank osadit těžším dvojvrstvým pancířem Duplet.
T-84 Oplot-M - prodej ovlivňují problémy s výrobou
V roce 2011 Thajsko podepsalo smlouvu na dodávku 49 tanků Oplot-M a dvou odtahových vozidel BREM-84. Cena kontraktu dosáhla 240 milionů dolarů. V roce 2014 Ukrajina poslala do Thajska prvních pět tanků a na začátku tohoto roku dalších pět tanků. Rychlost výroby a dodávek je tak tristní a navíc není jisté, kdy Thajsko dostane další tanky. Přitom Thajsko uvažuje o nákupu až 200 tanků T-84 Oplot-M.
V současné době je pro firmu Malyšev se sídlem v Charkově, výrobce tanků T-84, největším nepřítelem pomalá rychlost výroby. Dodávka pro Thajsko je absolutní prioritou. Přitom ještě nedávno plánovala ukrajinská armáda mezi roky 2015 až 2016 získat 50 tanků T-84 Oplot-M.
Oplot-M při ukázce thajskému zákazníkovi.
Dříve vedení ukrajinského státního konsorcia Ukroboronprom, pod kterou patří firma Malyšev, mluvilo o rychlosti výroby až 40 tanků Oplot-M ročně, s cílem zvednout výrobu na 100 až 120 tanků ročně. Nyní ale vedení připouští očividně realističtější výrobní tempo - 20 tanků Oplot-M ročně.
Problém je, že výrobní plány narušila válka na východě Ukrajiny, kde se nacházejí některé výrobní podniky (Doněck, Lugansk a Mariupol). Nově je nutné, z důvodu přerušení spolupráce, nahradit některé původně ruské komponenty.
Navíc Ukrajina na Krymu ztratila 13 subjektů, které dodávaly pro ukrajinský zbrojní průmysl komponenty. Krymské firmy vyráběly například kompozitní tepelnou izolaci pro tankové kanóny nebo termovizní pozorovací přístroje.
Přitom Oplot-M je žádaný produkt. V Pákistánu Oplot-M údajně při porovnávacích testech porazil čínský exportní tank MBT-3000. Hlavním plusem Oplotu-M byla mobilita díky moderní pohonné jednotce, vysoká úroveň balistické ochrany a také schopnost účinně vést palbu.
V případě úspěchu v Pákistánu je navíc velmi pravděpodobný převod některých klíčových ukrajinských technologií. Otázkou však je, jak se ukrajinský průmysl popere s pomalým tempem výroby.
Zdroj: Defence24
Související články
Elektronický boj na východě Ukrajiny
Americká armáda v současné době trénuje ukrajinské vojáky. Jak přiznávají Američané, mnohem ...
-
03.08.2015
-
66 komentářů
-
Jan Grohmann
Jak Rusko porazí své nepřátele v budoucích válkách
Dmitry Gorenburg, vedoucí vědecký pracovník v oddělení strategických studií Centra pro námořní ...
-
27.08.2015
-
90 komentářů
-
Jan Grohmann
Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...
-
31.08.2015
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Nejlepší pancíř, robotická válka: Rusko se chlubí tankem Armata
V posledních dnech a týdnech se v médiích objevily informace o pokračujícím vývoji ruského tanku ...
-
11.09.2015
-
101 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
z kratkodobeho hladiska znamena napr ze pri modernizacii tanku Abrams, moze z osadky kludne vypadnut nabijac,ak zavedu automat v novej tankovej vezi... co sa tyka zataze, dnes ...Zobrazit celý příspěvek
z kratkodobeho hladiska znamena napr ze pri modernizacii tanku Abrams, moze z osadky kludne vypadnut nabijac,ak zavedu automat v novej tankovej vezi...
co sa tyka zataze, dnes stihacky bezne maju jedneho pilota ktory sa stara o vsetko.. tak preco by to nemohlo fungovat u tankov pri pouziti modernych technologii a automatizacie?
podla mna sa na to pozerate z priliz kratkozrakeho hladiska. ja tu nepopisujem veci co sa udeju za rok dva, ale v rozpati minimalne desatrocia. dalsia generacia tankov uz skratka bude od tej sucasnej odlisna... pozrite sa na tanky z WW2 - pocas WW2 bol radista skratka potrebny clen posadky, dnes sa na d tym vobec nepozastavujeme. tak preco by v buducnosti nemohli byt podobne nahradeny ostatni clenovia posadky technologiou ktora napreduje milovymi krokmi?Skrýt celý příspěvekNeviem, čo znamená zníženie posádky z krátkodobého hľadiska. Akože jeden si dal akurát šlofíka a je treba ho zastúpiť alebo tank bol napadnutý počas toho, čo bol strelec mimo tank ...Zobrazit celý příspěvek
Neviem, čo znamená zníženie posádky z krátkodobého hľadiska. Akože jeden si dal akurát šlofíka a je treba ho zastúpiť alebo tank bol napadnutý počas toho, čo bol strelec mimo tank na potrebe?Skrýt celý příspěvek
Zníženie posádky tanku na dvoch by znamenalo preťaženie funkcie veliteľa ktorý by nezvládal ani jednu činnosť vykonávať naplno aj s automatizáciou systému. Tá slúži, ako som už ...Zobrazit celý příspěvek
Zníženie posádky tanku na dvoch by znamenalo preťaženie funkcie veliteľa ktorý by nezvládal ani jednu činnosť vykonávať naplno aj s automatizáciou systému. Tá slúži, ako som už napísal, na uľahčenie činnosti veliteľa a strelca, ale nie na náhradu. Navyše pokiaľ by sa posádka znížila na dvoch a samonabíjací systém by zlyhal, veliteľ by naraz vykonával tri odlišné činnosti, čo je v bojovej situácii nepredstaviteľné.Skrýt celý příspěvek
pet.rok: 10 -12km som uviedol preto ze to je udavana vzdialenost na ktoru napr K2 Black Panther dokaze likvidovat protivnikov. ci uz vdaka vlastnym senzorom, ci vdaka spolupraci s ...Zobrazit celý příspěvek
pet.rok: 10 -12km som uviedol preto ze to je udavana vzdialenost na ktoru napr K2 Black Panther dokaze likvidovat protivnikov. ci uz vdaka vlastnym senzorom, ci vdaka spolupraci s ostatnymi prostriedkami (UAV, pechota, dalsie tanky, atd..)Skrýt celý příspěvek
z kratkodobeho hladiska je mozne eliminovat strelca, a znizit osadku na dvoch clenov - velitel moze zaroven vykonavat funkciu strelca, zalezi od stupna automatizacie a prepojenia ...Zobrazit celý příspěvek
z kratkodobeho hladiska je mozne eliminovat strelca, a znizit osadku na dvoch clenov - velitel moze zaroven vykonavat funkciu strelca, zalezi od stupna automatizacie a prepojenia systemov. kazdopadne do buducna odburanie posadky uplne je smer ktorym sa armada bude uberat tak ci tak.Skrýt celý příspěvek
Som presvedčený, že systémy schopné lokalizovať a označiť cieľ pomocou termovízie s vysokým rozlíšením (podobný ako na F-35) sa nachádzajú už dnes na upgradoch tanku M1 Abrams (sep ...Zobrazit celý příspěvek
Som presvedčený, že systémy schopné lokalizovať a označiť cieľ pomocou termovízie s vysokým rozlíšením (podobný ako na F-35) sa nachádzajú už dnes na upgradoch tanku M1 Abrams (sep v2), Mekava mk4, Leopardoch 2a7 a software dokáže aj určiť o akú techniku sa jedná. Strelec predá info veliteľovi ktorý vydá povel, systém riadenia paľby uzamkne cieľ, strelec stlačí tlačítko a cieľ je zničený. Nejedná sa ale o úplné zautomatizovanie systému, avšak uľahčuje a skracuje čas potrebný na lokalizáciu, identifikáciu, zamerania a zničenie cieľa. Na toto všetko je ľudský faktor nenahraditeľný. Ďalej dáta od iných jednotiek (drony, helikoptéry, stíhačky, satelity, tanky) budú tiež zbierané a premietané na displeji veliteľa tanku ktorý bude mať presný prehľad o bojisku. Z posádky sa dá vyhodiť nabíjač, avšak autoloadery sú v bojových podmienkach nespoľahlivé. Vodiča sa ako člena posádky, pokiaľ chceme mať tank mobilný, vyhodiť nejde.Skrýt celý příspěvek
Co se týče identifikačního a sledovacího SW, tak tam bych viděl mnohem menší problém než u autořidiče. Nějaké schovávání za překážky atd., to vážně není něco neřešitelného. SW má ...Zobrazit celý příspěvek
Co se týče identifikačního a sledovacího SW, tak tam bych viděl mnohem menší problém než u autořidiče. Nějaké schovávání za překážky atd., to vážně není něco neřešitelného. SW má navíc výhodu, že může v tu chvíli zkoumat uložená obrazová data s mnohem větší přesností, než dokáže člověk "lovením" z paměti.
Minimalizace HW má jediný problém – odolnost proti EMP. Jinak je dnešní HW skutečně dost malý.
Zato SW, který by dokázal skutečně účinně řídit tank terénem, to bude docela oříšek. Řízení aut v dopravní špičce San Franciska je oproti tomu brnkačka. Auta totiž jezdí po silnici, SW maximálně musí sledovat, jestli je na ní překážka. Jízda těžkým terénem je o řád (jestli ne o několik) složitější. Netvrdím, že to nikdy nebude možné. Ale že by to uměla už Merkava V nebo T-14, to dost pochybuju. Rozhodně ne v brzké době. Na tuhle věcičku si dle mého názoru ještě hezky dlouho počkáme.Skrýt celý příspěvekjj284b: problem tkvie v tom ze dohladnost zo zeme je daleko nizsia ako 10-12 km a navyse neumoznuje kontinualne sledovanie ciela pretoze v tom casto brania prirodne alebo umele ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: problem tkvie v tom ze dohladnost zo zeme je daleko nizsia ako 10-12 km a navyse neumoznuje kontinualne sledovanie ciela pretoze v tom casto brania prirodne alebo umele prekazky (alebo cielene manevrovanie protivnika).Skrýt celý příspěvek
pre tanky sa bavime o systeme ktory by fungoval v priamej viditelnosti (EODAS vie detekovat ciele na vzdialenost cez 80km, u tanku staci ovela kratsia vzdialenost, typicky do ...Zobrazit celý příspěvek
pre tanky sa bavime o systeme ktory by fungoval v priamej viditelnosti (EODAS vie detekovat ciele na vzdialenost cez 80km, u tanku staci ovela kratsia vzdialenost, typicky do 10-12km)
plne automatizovany system by ale hlavne kompletne vykonom prekonal ludsku posadku - cas od detekcie, identifikacie ciela k navedeniu zbrani by bol vyrazne kratsi ako u ludskej posadky, navyse, palebny system by sam o sebe podla detekovanej polohy vedel navolit taku municiu, ktora by zarucila znicenie ciela prvym vystrelom, co by tiez vyrazne znizilo spotrebu municie.
automatizovane systemy skratka podla mna budu predstavovat dalsi vyrazny skor vo vojenstve.Skrýt celý příspěveka? termalne zobrazovace dnes uz maju take rozlisenie ze dokazu poskytnut celkom slusny obraz aj na vzdialenost niekolko kilometrov (M1A2 Abrams napr pouziva termokameru s 50x ...Zobrazit celý příspěvek
a? termalne zobrazovace dnes uz maju take rozlisenie ze dokazu poskytnut celkom slusny obraz aj na vzdialenost niekolko kilometrov (M1A2 Abrams napr pouziva termokameru s 50x priblizenim). Pocitacovy program nemusi sledovat poziciu nosa, oci, geometriu tvare, ale staci mu vediet rozoznavat charakteristiky beznej vojenskej techniky. No a to ze sa ti ciel strati a potom znovu objavi je pre palebny system aky presne problem?
cely cas sa tu bavime o nasledujucej generacii tankov.. nie o stroji schopneho nasadenia dnes... urcite funkcie ktore popisujem sa uz daju vidiet v terajsej generacii tankov (K2 Black Panther, T-14 Armata atd),uvidi sa co prinesu dalsie konstrukcie (napr planovana Merkava Mk5)Skrýt celý příspěvekjj284b: "dnesne systemy dokazu rozoznavat tvar konkretneho cloveka v dave, takze si nemyslim ze by bol problem automaticky idetifikovat typ vojenskej techniky" uz vidim RIMra71 ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b: "dnesne systemy dokazu rozoznavat tvar konkretneho cloveka v dave, takze si nemyslim ze by bol problem automaticky idetifikovat typ vojenskej techniky"
uz vidim RIMra71 ako sa mu jezia vlasy :).
rozpoznavanie tvare v dave a identikacia cielov v realnej bojovej situacii je na mile vzdialeny problem.
velmi rad by som napr. videl ako si dany identifikacny program poaradil s problemom ze dany clovek sa na chvilu strati z dohladu a potom sa znovu objavi ale bude mat okuliare alebo fuzy (cize nejaky ekvivalent maskovania u bojovej techniky) alebo inu zmenu identifikacnych znakov.
Dalsia problem je zasadny rozdiel medzi sledovanim sceny z nadhladu (ako to robia drony) a sledovanie sceny zo zeme kde rozne prekazky, dym bude branit kontinualnemu sledovaniu sceny. toto su vsetko polozky ktore davaju pozemnemu systemu uplne iny level obtiaznosti.
Otazka automatizovaneho riadenia takisto dnes este nie je vyriesena (napriek pokroku dosiahnuteho v tejto oblasti)
Urcite budu v blizkej buducnosti existovat asistencne programy ktore budu ulahcovat identifikaciu a sledovanie ciela, pripadne aj riadenie vozidla ale zatial nie sme v stave jednotlivych clenov posadky uplne vylucit.Skrýt celý příspěvekGLoton, Shania:detekcia, identifikacia cielov je tiez vec ktoru zvladne pocitac ovela efektivnejsie ako clovek, takze nie, jediny clen takeho tanku nebude vyhladavat ciele. dnesne ...Zobrazit celý příspěvek
GLoton, Shania:detekcia, identifikacia cielov je tiez vec ktoru zvladne pocitac ovela efektivnejsie ako clovek, takze nie, jediny clen takeho tanku nebude vyhladavat ciele. dnesne systemy dokazu rozoznavat tvar konkretneho cloveka v dave, takze si nemyslim ze by bol problem automaticky idetifikovat typ vojenskej techniky... ludskej posadke by skor ostala kontrolna/rozhodovacia uloha, podobne aku maju dnes operatori bezpilotnych lietadiel.Skrýt celý příspěvek
Gloton: myslím že jsi pěkně popsal zatěž jednoho člena posádky i za velke automatizace. operator se v něktrých připadech bude muset primarně zaměřit na jednu činnost a nebude ...Zobrazit celý příspěvek
Gloton: myslím že jsi pěkně popsal zatěž jednoho člena posádky i za velke automatizace.
operator se v něktrých připadech bude muset primarně zaměřit na jednu činnost a nebude zvladat ty ostatní.Skrýt celý příspěvekco se tyce toho hybridniho pohonu tak se jednalo o dieselelktrickej kdyz motor pohanel generator ktery vyrabel energii pro elktormotr a ten pohanel tank, Prosche ho zkousel ...Zobrazit celý příspěvek
co se tyce toho hybridniho pohonu tak se jednalo o dieselelktrickej kdyz motor pohanel generator ktery vyrabel energii pro elktormotr a ten pohanel tank, Prosche ho zkousel prosadit u prototypu tanku Tigr I a II, u Tigra I dokonce zahajil vyrobu jeste pred vysledkem souteze a vyrobene podvozky neuspesneho tanku byl posleze pouzity k vyrobe tezkych stihacu ferdinand ktery se poprve ucastnily bitvy u Kursku. coz je neco trochu jinyho nez dnesni hybridni motory u aut.
sry za trochu OT :-)Skrýt celý příspěvekPánové.....někteří mi připadáte jako spadlí s Měsíce. "planovanie trasy pohybu tanku ti vie zabezpecit ludska osadka s tym ze automat uz len vedie vozidlo po vytycenej trase" Boj ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové.....někteří mi připadáte jako spadlí s Měsíce.
"planovanie trasy pohybu tanku ti vie zabezpecit ludska osadka s tym ze automat uz len vedie vozidlo po vytycenej trase"
Boj se přece nedá naplánovat, je třeba reagovat na pohyb a jednání nepřítele, pohyb v terénu i v městské bojové zóně také nejde plánovat, protože představa se od reality dramaticky liší a situace na bojišti se mění každým okamžikem.
Vaše představa je taková, že ten velitel na jedné obrazovce klikne na místo s příkazem "jet sem", mezitím bude sledovat bojiště a vyhledávat nepřítele a prioritní cíle, ty předá automatu ke zničení.......jenže mezi tím spadne s tankem do gráblu, střelecký automat se bude ptát co teď, když se cíl schoval, mezitím sice na jiný cíl vystřelí ale nezničí ho, což automat samozřejmě neví.......spoza rohu vyběhne trouba s molotovem a velitel tedy musí prioritně odstřelit kulometem toho útočníka........no a v tuto chvíli už má dojem, že se každým okamžikem zblázní, a že bude lepší zabít se sám, rychle a bezbolestně :))
Porovnání s autonomií dronů je také nepřiměřené, protože dron si poletuje v klidném prostředí, nehrozí mu nebezpečí za každým rohem atd.Skrýt celý příspěvekTedy chapu proc to tak je . Tanky proste nejsou pro vetsinu modernich armad priorita ( cili nejsou penize ) . Jestli je to dobre , o tom muzeme diskutovat . Kdo vi , co maji treba ...Zobrazit celý příspěvek
Tedy chapu proc to tak je . Tanky proste nejsou pro vetsinu modernich armad priorita ( cili nejsou penize ) . Jestli je to dobre , o tom muzeme diskutovat . Kdo vi , co maji treba v rukavech izraelci , kteri jako jedini moderni tanky realne pouzivaji .Skrýt celý příspěvek
U dronu uz 5+ let funguje system autotrackingu a celkem bez problemu . Proste se urci cile (klidne nekolik) , stroj sam zameri a sleduje treba i jedouci automobil a jen ceka na ...Zobrazit celý příspěvek
U dronu uz 5+ let funguje system autotrackingu a celkem bez problemu . Proste se urci cile (klidne nekolik) , stroj sam zameri a sleduje treba i jedouci automobil a jen ceka na potvrzeni povoleni k palbe . Nechapu proc by alespon toto nemohly umet tanky . Prakticky by nebyl potreba strelec . Jen velitel a ridic .Skrýt celý příspěvek
Charlie: " Hybridní pohon o vysokém výkonu naráží na jednak problém vysoké hmotnosti (generátor, motory, kabeláž), jednak na nutnost chlazení celé soustavy." chladenie ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie: " Hybridní pohon o vysokém výkonu naráží na jednak problém vysoké hmotnosti (generátor, motory, kabeláž), jednak na nutnost chlazení celé soustavy."
chladenie (vykonejsie) potrebuju aj spalovacie motory ale pravda je ze u elektropohonu je nutne chladit aj baterie, co ak by boli rozmiestnene po bokoch trochu komplikovalo konstrukciu. na druhu stranu by stacilo asi jednoduche chladenie vzduchom.
problem hmotnosti elektromotorov nie je v sucastnosti tak vyrazny, pomer vykonu k hmotnosti vyrazne stupol (treba zabudnut na elektromotory v lokomotivach).
ak by bol cisto elektricky prevod vykonu, obislo by sa to bez rozmernej a tazkej prevodovky.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...