Lovec ruské Armaty: Ukrajinský tank T-84 Oplot-M

Oplot-M
T-84 Oplot-M v thajském maskování; větší fotoUkroboronprom

T-84 Oplot-M je nejmodernější tank ukrajinského zbrojního průmyslu. Svého zákazníka si našel v dalekém Thajsku a ukrajinská armáda plánuje nakoupit 50 tanků Oplot-M. Výrobu ale komplikuje ztráta některých průmyslových podniků na Krymu a východě Ukrajiny.

T-84: Ukrajinská nezávislost ve výrobě tanků

Vývojová řada ukrajinských tanků se oddělila už před rozpadem Sovětského svazu. Vedení ukrajinské Charkovské konstrukční kanceláře Alexandra A. Morozova (ChKBM) ještě v Sovětském svazu prosadilo výrobu tanku T‑80UD s dieselovým motorem, zatímco původní „ruský" T‑80U měl plynovou turbínu.

V následujícím kroku v ChKBM vznikl tank s novou svařovanou věží. Jeho výroba však začala až po rozpadu Sovětské svazu. Kromě nové věže dostal tank výkonnější motor a dostal označení T‑84.

Tank T-84 Ukrajina dovyvinula v letech 1994 až 1995. Hlavním hnacím motorem vývoje vlastního tanku byla snaha osamostatnit se od ruské zbrojní výroby. To bylo nutné nejen kvůli domácím potřebám, ale i kvůli jednoduššímu exportu.

T-84 navazuje na sovětský tank T-80, který navazuje zase na typ T-64. Tank T‑84 se od T‑80U/UD liší především zmiňovanou odlišnou věží, která má v půdorysu tvar šestiúhelníku a vyznačuje se podstatně vyšší balistickou odolností.

Dlužno připomenout, i přes očividnou podobnost je T-80 (a potažmo navazující ukrajinský T-84) a sovětská ikona T-72 (a navazující ruský T-90) zcela jiné konstrukce. Tanky T-72 a T-80 navrhovaly jiné konstrukční kanceláře. T-72 je mechanicky jednodušší, snadnější pro (masovou) výrobu se snadnějším servisem v terénu.

Na Ukrajině vznikla řada modernizací tanků T-84. Posledním vývojovým krokem je typ T-84 Oplot-M (nebo "BM Oplot") představený v roce 2009.

Nejnovější tank T-84 Oplot-M přijala ukrajinská armáda do výzbroje v roce 2009, ale prozatím ho fyzicky nezavedla. Objednávka na prvních deset kusů byla zrušená z důvodů nedostatků financí.

V současné době, kromě několika stovek tanků T-64 a T-72 (většina uložených ve skladech), vlastní ukrajinská armáda 176 tanků T-80UD. Do letošního roku tanky T-80UD ležely ve skladech, ale ukrajinský průmysl je začíná renovovat a připravovat pro operační nasazení v ukrajinské armádě.


T-84 Oplot-M

T-84 Oplot-M

Základní hmotnost Oplot-M je 51 tun a tank ovládá tříčlenná posádka. Hlavní výzbroj tvoří ukrajinský kanón KBA-3 (46 nábojů) ráže 125 mm s hladkým vývrtem hlavně. Kanónu sekunduje spřažený 7,62mm kulomet KT-7,62 (1250 nábojů) a protiletadlový 12,7mm kulomet KT-12,7 (450 nábojů).

KBA-3 je ukrajinskou verzí sovětského kanónu 2A46M1. Nabíjení je automatické, nabíjecí automat (karusel) umožňuje dosáhnout rychlosti střelby 9 ran za minutu. 28 nábojů se nachází v karuselu, 18 nábojů lze doplnit ručně ze zásobníku.

Automat pojme nejrůznější protitankovou munici včetně ukrajinských střel Kombat. Protitanková střela Kombat ničí cíle až na vzdálenost 5000 metrů. Využívá navedení po laserovém paprsku, ale lze ji jen obtížně rušit, protože paprsek nesměřuje přímo na cíl, nýbrž nad něj; raketa letí po obloukové dráze a paprsek se přesune na cíl až 0,3 sekundy před zásahem

Hlavní pohonnou jednotkou je moderní dvoutaktní vznětový motor 6TD-2E s výkonem 850 kW (1200 koní). Maximální rychlost na silnici je 65 až 70 km/h (v terénu 45 - 50 km/h), dojezd 450 km (v terénu 350 km). Oplot-M lze vybavit výkonějším motorem 6TD-3 o výkonu 1100 kW (1500 koní).

Systém řízení palby se skládá z pozorovacího přístroje velitele, termovizního zaměřovače (dosah 8 km) a také kompletu pro zaměřování a dálkové ovládaní protileteckého kulometu. Systém řízení palby je však obecně považován za největší slabinu tanku. Jednou z nevýhod je například vysoko umístěný pozorovací přístroj velitele, který je náchylný k poškození nebo zničení.

Největší výhodou (alespoň v rámci ukrajinské armády) je termovizní pozorovací přístroj. Právě absence termovizních přístrojů na tancích T-64BV vedla ke značným ztrátám (několik stovek) ukrajinských tanků. Velké ztráty způsobovaly ukrajinským tankovým jednotkám ruské T-72B3, které jsou termovizí vybaveny.

Ruské tanky mohly ukrajinské T-64 zaměřovat na mnohem větší vzdálenost. Navíc ukrajinské posádky tanků odmítaly bojovat v noci, kde neměly proti T-72B3 prakticky žádné šance.

Termovizní zaměřovač posouvá možnosti tanku Oplot-M mnohem dále. Během nočních testů dokázal Oplot-M za jízdy zasáhnout cvičný terč na vzdálenost 1600 až 1800 metrů.

Nejsilnější stránkou T-84 Oplot-M je silné pancéřování. Základní balistickou ochranu dramatický posiluje reaktivní pancíř Nůž. V blízké budoucnosti lze tank osadit těžším dvojvrstvým pancířem Duplet.

T-84 Oplot-M - prodej ovlivňují problémy s výrobou

V roce 2011 Thajsko podepsalo smlouvu na dodávku 49 tanků Oplot-M a dvou odtahových vozidel BREM-84. Cena kontraktu dosáhla 240 milionů dolarů. V roce 2014 Ukrajina poslala do Thajska prvních pět tanků a na začátku tohoto roku dalších pět tanků. Rychlost výroby a dodávek je tak tristní a navíc není jisté, kdy Thajsko dostane další tanky. Přitom Thajsko uvažuje o nákupu až 200 tanků T-84 Oplot-M.

V současné době je pro firmu Malyšev se sídlem v Charkově, výrobce tanků T-84, největším nepřítelem pomalá rychlost výroby. Dodávka pro Thajsko je absolutní prioritou. Přitom ještě nedávno plánovala ukrajinská armáda mezi roky 2015 až 2016 získat 50 tanků T-84 Oplot-M.

Oplot-M při ukázce thajskému zákazníkovi.

Dříve vedení ukrajinského státního konsorcia Ukroboronprom, pod kterou patří firma Malyšev, mluvilo o rychlosti výroby až 40 tanků Oplot-M ročně, s cílem zvednout výrobu na 100 až 120 tanků ročně. Nyní ale vedení připouští očividně realističtější výrobní tempo - 20 tanků Oplot-M ročně.

Problém je, že výrobní plány narušila válka na východě Ukrajiny, kde se nacházejí některé výrobní podniky (Doněck, Lugansk a Mariupol). Nově je nutné, z důvodu přerušení spolupráce, nahradit některé původně ruské komponenty.

Navíc Ukrajina na Krymu ztratila 13 subjektů, které dodávaly pro ukrajinský zbrojní průmysl komponenty. Krymské firmy vyráběly například kompozitní tepelnou izolaci pro tankové kanóny nebo termovizní pozorovací přístroje.

Přitom Oplot-M je žádaný produkt. V Pákistánu Oplot-M údajně při porovnávacích testech porazil čínský exportní tank MBT-3000. Hlavním plusem Oplotu-M byla mobilita díky moderní pohonné jednotce, vysoká úroveň balistické ochrany a také schopnost účinně vést palbu.

V případě úspěchu v Pákistánu je navíc velmi pravděpodobný převod některých klíčových ukrajinských technologií. Otázkou však je, jak se ukrajinský průmysl popere s pomalým tempem výroby.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku


Související články

Elektronický boj na východě Ukrajiny

Americká armáda v současné době trénuje ukrajinské vojáky. Jak přiznávají Američané, mnohem ...

Jak Rusko porazí své nepřátele v budoucích válkách

Dmitry Gorenburg, vedoucí vědecký pracovník v oddělení strategických studií Centra pro námořní ...

Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1

Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...

Nejlepší pancíř, robotická válka: Rusko se chlubí tankem Armata

V posledních dnech a týdnech se v médiích objevily informace o pokračujícím vývoji ruského tanku ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Gloton
    14:31 18.09.2015

    jj284b: přesně na ty úkony co jsi popsal je potřebná "umělá inteligence", protože je při tom potřeba se rozhodovat a určovat priority. Ty snad žiješ v představě, že ralita je ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b: přesně na ty úkony co jsi popsal je potřebná "umělá inteligence", protože je při tom potřeba se rozhodovat a určovat priority.
    Ty snad žiješ v představě, že ralita je totožná třeba s WoT.
    Už jen taková "jednoduchá" věc, jako je řízení tanku v terénu, vyžaduje plné soustředění jednoho člena osádky. A nahradit by ho mohl jen systém umělé inteligence, nikoliv obyčejný automat.
    Funkce střelce je také nahraditelná je umělou inteligencí. Byť se to nezdá, v boji musí provádět spoooousty rozhodnurí....co třeba když ce cíl schová za překážku....zajel tam aby se schoval schválně, nebo jen "náhodně " projíždí za překážkou a tedy za okamžik bude opět možné ho zničit, či je lepší přejít na dalčí cíl....atd. atd.....to vše vyžaduje dokonalou souhru celé osádky a bez umělé inteligence, která by 2 členy osádky nahradila, to nikdy nemůže zvládnout 1 človět s pomocí obyčejného automatu.
    A když už bude jednou takový řídící systém se schopností rozhodování a řešení neznámých problémů (umělá inteligence) k dispozici, není třeba aby měli takové stroje ani toho 1 člena osádky, ale bude lepší bezosádkový stroj s "řízením" na dálku.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    13:38 18.09.2015

    problem riadenych striel je velmi dlhy reakcny cas.. zvycajne treba ratat s cca 15-20 sekund letu strely na ciel.. tankovy kannon dopravi projektil na rovnaku vzdialenost za 1-2 ...Zobrazit celý příspěvek

    problem riadenych striel je velmi dlhy reakcny cas.. zvycajne treba ratat s cca 15-20 sekund letu strely na ciel.. tankovy kannon dopravi projektil na rovnaku vzdialenost za 1-2 sekundy...Skrýt celý příspěvek

  • Rase
    13:15 18.09.2015

    V Iráku se taky ukázalo že IFV, s moderními protitankovými raketami a kvalitními systémy dokáže zničit víc tanků nepřítele než vlastní tanky. Taky záleží hlavně na součinnosti ...Zobrazit celý příspěvek

    V Iráku se taky ukázalo že IFV, s moderními protitankovými raketami a kvalitními systémy dokáže zničit víc tanků nepřítele než vlastní tanky. Taky záleží hlavně na součinnosti jednotlivých dílů techniky. Američtí vojáci tehdy tvrdili že pokud by měli T-72 a Iráčané Abramsy, výsledek by byl stejný (to se potvrdilo v nedávné době, kdy měli Iráčané Abramsy proti IS). Pro chudé státy je ale asi lepším řešením pořádně nabouchané moderní IFV (30-40 mm rychlopalný kanón, protitankové rakety, pořádné systémy pro lepší přehled atd.).Skrýt celý příspěvek

  • Muž, co zírá na kozy
    13:02 18.09.2015

    Opravdu seriózní nadpis, typický pro iDnes, kde se patrně brzy objeví (i když tam bych dal nadpis například: Putin zuří: Ukrajinci nasazují Oplot M! To bude teprve čtenost a těch ...Zobrazit celý příspěvek

    Opravdu seriózní nadpis, typický pro iDnes, kde se patrně brzy objeví (i když tam bych dal nadpis například: Putin zuří: Ukrajinci nasazují Oplot M! To bude teprve čtenost a těch hádek v diskuzi... :)) . Škoda že jsem se v článku nedozvěděl proč je zabijákem Armaty, když z textu vyplývá, že je spíše konkurentem pro generačně stejně staré typy.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    13:00 18.09.2015

    Gloton: ani nahodou na to nepotrebujes umelu inteligenciu.. dnes uz drony napr funguju v autonomnom mode kde vykonavaju zakladne ukony uplne automaticky. nevydim dovod preco by ...Zobrazit celý příspěvek

    Gloton: ani nahodou na to nepotrebujes umelu inteligenciu.. dnes uz drony napr funguju v autonomnom mode kde vykonavaju zakladne ukony uplne automaticky. nevydim dovod preco by podobna vec nebola mozna u tanku... Hovorim o systeme ktory by nahradzoval osadku - nabijanie, strelba ci riadenie(ovladanie) tanku sa da uz dnes automatizovat, jediny clen osadky by len planoval trasu a schvaloval ciele pre zbrane, pricom detekcia, identifikacia a vedenie palby by uz vykonaval palubny pocitac automaticky - uz dnes tanky Abrams napr pouzivaju batlefield Internet, kde si jednotlive zlozky predavaju info o nepriatelovi uplne automaticky. pridaj k tomu pokrocile senzory, a software ktory by spolahlivo vedel identifikovat ciele, a velitelovi tanku ostane len funkcia schvalovania skupiny cielov (zaznamenana nepriatelska cata, oznacit ako ciel, a palubny pocitac uz automaticky vedie palbu na vsetky identifikovane prostriedky potrebnymi zbranami..)

    Mozno to znie ako scifi, no rovnako este pred par rokmi ako scifi zneli automaticky pilotovane drony patrolujuce 24h nad uzemim ktore operator nemusi obladat priamo a len im zadava prikazy...Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    12:42 18.09.2015

    jj284b: vůbec nechápu, proč se v sáhodlouhých odstavcích rozepisujete o tom, jaký pancíř by měli mít nové generace tanků s jedním členem osádky......... Aby to bylo možné, musel ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b: vůbec nechápu, proč se v sáhodlouhých odstavcích rozepisujete o tom, jaký pancíř by měli mít nové generace tanků s jedním členem osádky.........
    Aby to bylo možné, musel by být v tanku řídící systém s umělou inteligencí.......a to je hudba zatraceně hodně vzdálené budoucnosti. A především, když budou k dispozici takové systémy, budou zcela jistě takovéto "tanky" řízené dálkově a tedy zcela bezosádkové.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    10:13 18.09.2015

    charlie: este jedna statistika - Americania dokopy nasadili dokopy 1900 tankov M1 Abrams (roznych verzii). Dokopy bolo zaznamenanych 18 zasiahnutych tankov, z coho 9 bolo totalnych ...Zobrazit celý příspěvek

    charlie: este jedna statistika - Americania dokopy nasadili dokopy 1900 tankov M1 Abrams (roznych verzii). Dokopy bolo zaznamenanych 18 zasiahnutych tankov, z coho 9 bolo totalnych strat a 9 sa vratilo do sluzby po oprave. z 18 zasiahnutych bola velka cast vyradena minami, a cast permanentnych strat bola sposobena palbou z vlastnch radov.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    09:36 18.09.2015

    charlie: co sa tyka vojny v zalive, palebna prevaha americkych tankov poskytovala dostatocnu ochranu vlastnym tankom. Len malo kedy dochadzalo k zasahom, pretoze tanky M1A1 ...Zobrazit celý příspěvek

    charlie: co sa tyka vojny v zalive, palebna prevaha americkych tankov poskytovala dostatocnu ochranu vlastnym tankom. Len malo kedy dochadzalo k zasahom, pretoze tanky M1A1 dokazali nepriatela nicit skor ako sa ten dostal do svojho ucinneho dostrelu. Termalne zobrazovace umoznili detekciu zakopanych nepriatelskych tankov z velkej vzdialenosti za kazdych podmienok, takze Abramsy vedeli likvidovat zakopane tanky ovela skor ako ich tie vedeli ohrozit.. Iracania (rovnako ako Rusi v 80tych rokoch) skratka ani len netusili aku obrovsku vyhodu Termalne zobrazovace davali Americkym tankom v boji. tabulkove parametre nie su vsetko... Aktivne IR systemy sice zaostavali v dozahu o par stovak metrov no aj v pripadoch ked boli oba stroje v dosahu IR systemu, termalny zobrazovac stale poskytoval vyhodu kedze dokazal identifikovat tepelnu stopu aj za prekazkami, kym IR svetlomet si nevedel poradit s "tienom" ktory vytvarali objekty v okoli..

    staci sa pozriet na Americku namornu pechotu v 1991 - oni este stale pouzivali stare M60A1 a M60A3 vybavene termalnym systemom TTS, no ich straty boli podobne minimalne ako u Abramsov prave z dovodu prevahy detekcie a vedenia palby na vzdialenosti na ktore protivnik nevedel reagovat...Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    09:29 18.09.2015

    Charlie: nie, len ste ma nepochopil. Obrneny transporter nemoze nikdy konkurovat tanku, lebo na to nema palebnu silu. Ja nespochybnujem dnesny koncept tanku ako taky. Ano dnesne ...Zobrazit celý příspěvek

    Charlie: nie, len ste ma nepochopil. Obrneny transporter nemoze nikdy konkurovat tanku, lebo na to nema palebnu silu. Ja nespochybnujem dnesny koncept tanku ako taky. Ano dnesne tanky skratka musia mat co najsilnejsi pancier aby prezili. Ja ale hovorim o novej generacii tankov, kde je osadka zredukovana na jedneho clena, co znamena ze uz netreba chranit pancierom rovnaky objem ako pri tanku s 3-4 clenmi osadky.. v pripade ze staci zabezpecit ochranu jedneho clena posadky, uz je mozne vnutorny priestor vyuzit tak, aby bolo zabezpecene prezitie pri zasahu z hociakeho smeru.. naco vam je 1m RHAe panciera v oblasti, kde aj tak v pripade zasahu nedojde v vyradeniu tanku? uplne staci chranit len nevyhnutne casti stroja. (osadku, motor, vyzbroj atd) toto vsetko by umoznilo vyrazne redukovat hmotnost stroja, co by zaroven zvysilo dynamiku stroja (zrychlenie,spomalenie, max rychlost nie je az tak podstatna) Zaroven ak by bol takyto tank odzaciatku konstruovany s umyslom potlacat tepelnu stopu, bol by velmi tazko detekovatelny termalnymi zobrazovacmi, co by mu davalo obrovsku vyhodu. Pridaj k tomu pokrocily automaticky system vedenia palby,automaticky system identifikacie cielov, a dostanes kombinaciu ktora takticky vyrazne prevysi dnesny koncept tanku pri ovela nizsej hmotnosti..

    Prirovnal by som to k vojenskej revolucii ked sa zaviedli strelne zbrane vo velkom.. dovtedy pancier dominoval, tazka jazda pouzivala superodolne plne panciere, no aj tak nakoniec musela ustupit pred novym typom jazdy, s lahsim pancierom, no vyzbrojenou strelnymi zbranami ktore tie super odolne panciere vedeli prestrelit aspon na kratku vzdialenost (stale mimo dosah zbrani super tazkej jazdy). Myslim si ze sa nachadzame v rovnakej pozicii ako vtedy, preto pri dalsej generacii tankov bude hrat skor rola palebnej prevahy nad superom ako supertazky pancier.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    08:14 18.09.2015

    jj: reakce na váš další příspěvěk: jenže vy máte přesně myšlení typu "Tank dokáže zničit obyčejný pěšák, tudíž tanky sou zbytečné, stačí obrněné transportíéry, ty sice zničí ten ...Zobrazit celý příspěvek

    jj: reakce na váš další příspěvěk: jenže vy máte přesně myšlení typu "Tank dokáže zničit obyčejný pěšák, tudíž tanky sou zbytečné, stačí obrněné transportíéry, ty sice zničí ten samý pěšák, ale jsou mnohem lenější."

    To je ale hloupost, u tanku neuvažujete minimalisticky, ale maximalisticky - snažíte se nacpat do daného limitu (váhového, prostorového) co nejvíc palebné síly, pohyblivost a ochrany, co jde. Nemůžete si říct "mám přední polosféru jen z 50% krytou 1000mm RHAE a zbytek je jen 300mm, tak se na těch 1000mm vyprdnu, stejně nemůžu spolíhat, že mě vždycky trefí do silnějšího pancíře".

    Ne, vy musíte kalkulovat s procentiální šancí zničení a pokrytí čela tanku na 50% plochy jedním metrem RHAE vám třeba o 25% sníží šanci na vyřazení tanku jedním zásahem z čela. Takhle to funguje. Když to čelo pokryjete ze 75%, tak budete mít ty procenta zase vyšší.

    Dále - každý konstruktér tanků má k dispozici obrovské objemy statistik z bitev z kterých směrů dochází nejčastěji k zásahu, jak často dojde k probití pancíře, jaké škody střely působí a další a další data.

    Navíc - vy stále argumentujete, že i nepenetrující zásah může vyřadit optiku a další systémy, jenže to přece nevadí. Od toho tu jsou týlové dílny, aby podobná poškození opravovaly. Účelem pancíře je primárně ochránit posádku před zabitím a tím zachovat byť částečnou bojeschopnost tanku (nemluvě o tom,že kvalitní posádka se nahrazuje hůř než tank). Proto byl tak důležitý pancíř M1 v zálivu - dokázal ochránit osádky před zabitím při zásahu tanku. to že to byla friendyl fire vůbec nehraje roli, co se počítá jsou živí tankisté.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    08:04 18.09.2015

    jj284b: pojedeme po odstavcích: při vývoji nového typu nemůžete reflektovat zkušenosti vzniklé střetem strojů o generaci jinde. Pokud navrhujete nástupce Abramsu, nemůžete počítat ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b: pojedeme po odstavcích:
    při vývoji nového typu nemůžete reflektovat zkušenosti vzniklé střetem strojů o generaci jinde. Pokud navrhujete nástupce Abramsu, nemůžete počítat s tím, že bude stát proti zastaralým Téčkům s mizernými posádkami, neschopnými bojů v noci a za zhoršených povětrnostních podmínek, ale musíte počítat s tím, že se střetne s Armatou, novým Číňanem atp. V opačném případě si můžete říst "co máme to stačí" a dostat v dalším střetu napráskáno.

    Západní koncepce má svoje limity, ale nikdo neříká, že při zachování hmotnostního stropu cca 65 tun nemůžou postavit ještě něco lepšího. Pancéřování typu Burlington a jeho následné varianty byly primárně optimalizovány proti v té době majoritní HEAT munici (cca1,5x odolnější proti HEAT jak proti APFSDS) a i přes další vývoj v posledních letech (M1A2, Leo A6) věřím tomu, že konstruktéři dokáží přijít s něčím, co razantně navýší odolnost tankových pancířů proti podkalibernímu střelivu (třeba něco na způsob nevýbušných reaktivních pancířů jako u T-90 nebo něco na bázi tvrdých karbidů).

    Armata svojí vysokou odolnost taky nejspíš nedosahuje jen díky reaktivnímu pancíři, ale bude tam velice solidní základ pasivního kompozitního pancíře - rovněž Merkavy se v základu spolíhají na tlustou kůži.

    Když se něco nedá lehce zjistit, tak se to nedá ani lehce zničit... No, bavíme se o desítky tun těžkých strojích, a i přes pokrok v oblasti maskování (sofistikované maskovací sítě pro IR spektrum, aktivní maskování) myslím můžeme brát za bernou minci, že pokud se tank rozjede a začne pálit, někdo si toho všimne.

    Iráčané měli potuchy, že po nich Amíci pálí, viděli záblesky stejně jako Američané viděli, jak Irácké tanky odpovídají (alespoň při těch bitvách, o kterých sem četl). To že stříleli s mířidly nastavenými na 100m a amíci byli 2km daleko je věc druhá. A ano, i kdyby jim Ruskové dodali supermoderní munici, byla by jim prd platná - nedovedli se trefit.

    Pokud jde o aktivní systémy ochrany, je to správná cesta, která nám umoˇžnuje razantně navýšit odolnost vozidel, ale že by se díky nim dalo rezignovat na pasivní pancíř sem si jaksi nevšiml. Ono totiž nejen PTŘS nebo kanonem se nechá zničit vozidlo a když vás někdo začne kropit velkorážným kulometem nebo nedejbože nějakou třicítkou, tak jste vděčný za každý centimetr RHAE, který korba vašeho vozítka má. Už sem viděl i BVP-2, které dostalo na čelní kosu zásah z Plamjy - a granát prošel a pobil část posádky.

    Vaši poznámku o homogenním pancíři budu ignorovat...

    Ano, situační povědomí u prvních Tček nebylo valné, zejména když velitel ještě suploval roli střelce. Ani u moderních tanků není problém posádku překvapit z mrtvého úhlu a celé tohle bylo jedním z důvodů, proč se na tanky začaly instalovat obří optiky nezávislých velitelských zaměřovačů. Vývoj půjde dál, nejspíš k síti nezávislých mikrokamer poskytujících 360° obraz okolí tanku, systémy detekce pohybu a akustické detektory směru střelby (ty už jsou zaváděny jako opatření proti odstřelovačům).

    Pokud jde o jednomužný tank - far future, jestli vůbec. V dnešní době by jednočlenná osádka nedokázala efektivně plnit tři věci najednou (vyhledávat cíle, ničit je a ještě u toho manévrovat). Já vím že ve WoT to hráč zvládá, jenže v gamese máme pohled z nezničitelného neviditelného drona visícího za vozidlem, to v reálu není. Ovšem oúpatřit tank malým dronem, který by v době nečinnosti "dokoval" někde pod pancířem a v případě potřeby by byl vyslán, aby posádce poskytl určitý "nadhled" na situaci není až tak špatný nápad. Problémem je, že by musel být silně autonomní, aby nezvyšoval zátěž na posádku.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    07:50 18.09.2015

    pet.rok - lenze ja nevravim ze nema mat ziaden pancier.. musi mat taky pancier aby dokazal prezit zasah zo zbrani ktore sa vedia nepozorovane dostat k tanku. Aktivny ochranny ...Zobrazit celý příspěvek

    pet.rok - lenze ja nevravim ze nema mat ziaden pancier.. musi mat taky pancier aby dokazal prezit zasah zo zbrani ktore sa vedia nepozorovane dostat k tanku. Aktivny ochranny system dokaze PTRS likvidovat relativne spolahlivo, staci pozriet ako dobre funguje u Izraelskych Merkav Mk4. No je urcite rozdiel, ake postavis tank ktory ma odolnost povedzme okolo 300mm RHAe z kazdej strany (odolnost proti automatickym kanonom), a tank ktory ma odolnost 1000mm RHAe z prednej polosfery.. Tiez tu je dalsi faktor a to homogenita ochrany - ziaden dnesny tank nema z prednej polosfery kompletne homogennu ochranu. Ruske tanky maju len 50% profilu silny pancier chraneny reaktivnym pancierom, no tiez 50% ktora je nechranena a v urcitych miestach dosahuje hrubky len 300mm RHAe... takze spoliehat sa na to ze projektil vzdy zasiahne tu silnejsiu polovicu je tiez kratkozrake..

    automaticka detekcia cielov, so systemom riadenia palby musi dokazat potlacovat objavene hrozby okamzite ako su detekovane. Ak sa skrati reakcny cas, obsluha PTRS nebude mat ani cas nieco spravit, a ak sa im aj podari PTRS vystrelit, aktivny ochranny system riadenu strelu zneskodni.. v pechotnom boji odzaciatku plati ze dolezita je palebna prevaha nad nepriatelom ako pasivna ochrana pechoty. Ano balisticke vesty znizuju straty, no je to palebna prevaha co rozhoduje bojove strety.

    Co sa tyka tej T34, ten PaK ju nakoniec zastavil na elmi kratku vzdialenost. To znamena ze neslo o opakovane zasahy do stacionarneho stroja ale o strelbu na priblizujuci sa tank.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    02:09 18.09.2015

    jj284b: "...za druhej svetovej vojny bol zaznamenany pripad kedy posadka 37mm protitankoveho dela vypalila 23 ran do tanku T34, kym ho vyradila z boja tym ze jeden projektil ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b: "...za druhej svetovej vojny bol zaznamenany pripad kedy posadka 37mm protitankoveho dela vypalila 23 ran do tanku T34, kym ho vyradila z boja tym ze jeden projektil zablokoval vezu, a dalsi ustrelil pas, na co posadka z tanku usla.. niekomu sa ta story zda ako poklona pancierovania tanku T34, no odbornik si vsimne jednu zasadnu vec - T34 nedokazala za cely ten cas z blizska paliaci 37mm PaK identifikovat a zneskodnit..."

    len par poznamok:
    1. detekcia cielov z T34 prvych serii nebola naozaj jednoducha.
    neexistovala velitelska vezicka s kruhovym vyhladom (ta bola pridana mam dojem az v modeli 43) a aj ta bola realizovana len pomocou strbin v pancieri a nie periskopmi (na rozdiel napr. od nemeckych tankov)

    2. ak sa jedna o udalost zo zaciatku vojny tak iste podpisala aj nedostatocna vycvicenost posadky

    3. vystrelit opakovane 23 nabojov z Pak 37 na ten isty ciel (nebolo treba znova mierit) netrvalo zas tak dlho pretoze rychlost palby bola cca 15 vystrelov za min. Cize cele divadlo mozhlo byt hotove za 1 a pol min.
    Dokazem si predstavit ako sa citila posadka (ak napr. predtym sluzila na BT5 alebo T26) ked kazde 4 sekundy dostali zasah.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    00:05 18.09.2015

    jj285b Nic proti Vaší tezi. Máte v podstatě pravdu, ale nesmíte zapomínat, že tank není nasazován jako dělostřelectvo. V boji nemáte jen tank proti tanku. I když by hypoteticky ...Zobrazit celý příspěvek

    jj285b

    Nic proti Vaší tezi. Máte v podstatě pravdu, ale nesmíte zapomínat, že tank není nasazován jako dělostřelectvo. V boji nemáte jen tank proti tanku. I když by hypoteticky moderní tank dokázal najít a vést palbu o mnoho dále než protivník, tak nikde nemáte záruku, že tato situace vždy nastane. Stačí pár dvojic s PTŘS a nadělají paseku. O boji v příměstských oblastech ani nemluvě. Slabě pancéřovaný tank by mohl působit jen v otevřeném terénu, kde by měl záruku, že bude mít přehled o situaci. Tudíž by to byl poměrně neefektivní stroj a navíc pro tento specifický úkol by ho mohlo suplovat dělostřelectvo.Skrýt celý příspěvek

  • jj284b
    23:45 17.09.2015

    1. Boje v Iraku za prvej vojny v zalive dokonale kopiruju co sa deje na Ukrajine, kedy Ruske T72B3 vdaka prevahe dosahu likviduju Ukrajinske tanky na vzdialenost z ktorej tie ...Zobrazit celý příspěvek

    1. Boje v Iraku za prvej vojny v zalive dokonale kopiruju co sa deje na Ukrajine, kedy Ruske T72B3 vdaka prevahe dosahu likviduju Ukrajinske tanky na vzdialenost z ktorej tie nevedia odpovedat, lebo ani netusia kto na nich striela.. hlavne v noci to znamena ze Ukrajinske tanky radsej ani nie su posielane do bojov...

    Zapadna koncepcia ma svoje limity a tym je hmotnost tanku. to co zacalo ako 55t stroj ma dnes 68ton a cesta dalsieho zvysovania hmotnosti je nerealna. Nova koncepcia je absolutne nevyhnutna. Ak ale je potrebne chranit len jedneho clena osadky, celkovy chraneny priestor nemusi byt az tak velky, co znizuje hmotnost stroja, pri zachovani dostatocnej ochrany.

    Ak sa nieco neda lahko zistit, tak sa to len tazko da aj znicit. stroje novej generacie budu musiet ist cestou znizovania vyzarovania tepla, napr chladenim vyfukov a odtienenim motoroveho priestoru na znizenie IR stopy. v takom pripade, bude tank schopny skryt sa pred termokamerami aj za pohybu a nie len ked bezi na APU.

    a co sa tyka Irackej municie, tak v prvom rade o tom kto po nich pali nemali ani potuchy pretoze ich IR svetlomety fungovali len na max 800m, kym termokamery identifikovali Iracke tanky na 2-3km.... takze je uplne jedno aku municiu mali.. nepomohli by si ani keby v 1991 dostali BM-32 DU od Rusov, efekt by bol rovnaky.

    no a co sa tyka sposobov ako sa nenechat zasiahnut uz dnes existuje dost vela sposobov ako toho docielit. napr aktivnym laserovym systemom ktory osvetli tank z ktoreho bol detekovany laserovy luc, oslepujuc strelca pred palbou, ci rozne systemy na blokovanie laseroveho dialkomera, co efektivne znemozni presnu strelbu, az po systemy aktivnej ochrany, kde proti penetratoru je odpalena protimunicia (Rusi tvrdia ze ich aktivny system vie zastavit aj APFSDS strely...)


    moznosti je vela, homogenny pancier nie je jediny sposob ako ist dalej... a znova opakujem, dnesne tanky maju dost problem so sokom ktory zasah podkalibrovej municie sposobuje aj ak nedojde k prebitiu panciera.. taketo narazy vedia vyradit elektroniku, poskodit opticke pristroje atd atd.. takze pre tank je ovela lepsie nebyt zasiahnuty ako mat silny pancier a schytavat do neho zasah za zasahom...

    za druhej svetovej vojny bol zaznamenany pripad kedy posadka 37mm protitankoveho dela vypalila 23 ran do tanku T34, kym ho vyradila z boja tym ze jeden projektil zablokoval vezu, a dalsi ustrelil pas, na co posadka z tanku usla.. niekomu sa ta story zda ako poklona pancierovania tanku T34, no odbornik si vsimne jednu zasadnu vec - T34 nedokazala za cely ten cas z blizska paliaci 37mm PaK identifikovat a zneskodnit... pancier dal T34 vyhodu proti zastaralemu delu, no akonahle Nemci nasadili 75mm PaK, tanky T34 boli likvidovane druhym ci tretim zasahom, no T34 stale mala problem s detekciou cielov... osadka nemala potuchy co sa v okoli tanku deje...

    takze nie pancier je najdolezitejsi... najdolezitejsia je schopnost identifikovat ciel a zneskodnit ho co najskor. ak v tejto oblasti tank zaostava, ani ten najlepsi pancier mu nepomoze.Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    23:14 17.09.2015

    jj284b: jajaj... Kde začít - vy si vybíráte z reality, co vám sedí do krámu, a upozaďujete co se vám nehodí. Předně - západní tanková škola se postupně přiklonila k těžce ...Zobrazit celý příspěvek

    jj284b: jajaj...

    Kde začít - vy si vybíráte z reality, co vám sedí do krámu, a upozaďujete co se vám nehodí.

    Předně - západní tanková škola se postupně přiklonila k těžce obrněným tankům, vhodnějším pro obranný boj (v tom vyšla z bitské koncepce), ale ani tady neupozadila pohyblivost natolik, aby se mix palebná síla/ochrana/pohyblivost vychýlil v neprospěch jednoho parametru.

    Sovětské tanky naproti tomu šly cestou ochrany pomocí menších rozměrů (horší detekovatelnosti a zasažitelnosti) s vyšším důrazem na pohyblivost, ale ani oni nerezignovali na ochranu a vždy se snažili držet ochranu na úrovni minimálně výkonů soudobých kanonů a munice NATO.

    Pokud jde o panceřovou ochranu a její koncentraci, tak tady se dlouhodobě prosazuje největší tloušťka pancíře v přední sféře tanku vymezené 30-45°od podélné osy. V tomhle asi nikdo nic lepšího nevymyslí a jediní, kteří kryjí tank masivněji i ze stran, jsou Izraelci, kteří ve prospěch ochrany ovětovali pohyblivost.

    Irák je tak atypická záležitost, že se z ní na jednu stranu prakticky nenechá vyvozovat závěr ohledně moderního tankového boje. Iráčany deklasovala zastaralá technika i mizerný výcvik posádek, takže když už zjistili americké tanky, které na ně útočily palbou z velké vzdálenosti, nebyli se schopni trefit. Případný zásah by ale nic neznamenal, protože s téměř 100% jistotou irácké tanky a jimy používaná munice s ocelovými penetrátory nedisponovala výkony na překonání čelního pancíře Abramsů - a ke střelbě do boku se iráčtí tankisté nikdy nedostali, protože zcela rezignovali na manévr (a těch několik málo pokusů se stejně utopilo v krvi).

    Přesto však byla odolnost tanků důležitá - Američané měli poměrně hodně zaznamenaných případů "friendly fire" a často to byla právě odolnost a pancéřová ochrana, která tankistům v postižených vozidlech zachránila život.

    Odolnost proti APFSDS projektilům jakožto hlavní protitankové zbrani je v dnešní době úhelným kamenem konstrukce tankových pancéířů, protože se jedná o nejnebezpečnější zbraň v protitankovém arzenálu - jednou vypálený projektil prakticky nejde zastavit (narozdíl od PTŘS), reaktivní ochrana je proti němu znatelně méně efektivní než proti HEAT hlavicím a aktivní rovněž svou účinností nezaručuje efektivní ochranu. Zbývá nám tedy pancíř. Konstruktéři mohou vyvíjet efektivnější sysémy zjišťování cílů a vedení palby na ně, ale nikdy se nemůžete v návrhu zbavit možnosti, že protivník dokáže vystřelit dříve než vy a zasáhnout vás - ať už díky kvalitě svých stojů a posádek, nebo početní převaze, nebo taktické situaci.Skrýt celý příspěvek

  • semtam
    22:50 17.09.2015

    Left Myslím, že určitě. Sice z rukávu nevysypu přesné srovnání obou typů, ale pokusím se říct aspoň to nejpodstatnější. Pancéřování je již v základu znatelně lepší u T-84, ...Zobrazit celý příspěvek

    Left

    Myslím, že určitě. Sice z rukávu nevysypu přesné srovnání obou typů, ale pokusím se říct aspoň to nejpodstatnější.

    Pancéřování je již v základu znatelně lepší u T-84, protože T-72 čs. výroby byla vlastně ošizená verze T-72 sovětské armády. Reaktivní pancíř NOŽ bude pravděpodobněji lepší než český DYNA. Karusel u T-84 je opět lépe chráněn než u T-72. T-84 disponuje zařízením pro měření zakřivení hlavně, čímž střelba je přesnější než u T-72M4CZ. Slabinou je u T-84 systém řízení palby. Je skutečně ohromný. Motorově bude na tom T-84 mnohem lépe než T-72M4CZ. Přesné srovnání motorů Vám nezdůvodním, ale T-84 je svou dynamikou pověstný. Nevím jak u T-72M4CZ, ale u T-84 jde velmi snadně vyměnit kanon.
    Ať to shrnu, pancířem, motorově a přesností palby převyšuje T-72M4CZ.

    A proto, že jsme zaspali dobu a nepořídili přebytečnou techniku ze zemí NATO. Tak pokud Charkov přežije současnou krizi, tak nákup T-84 (mimochodem je i v ráži NATO, a jméno této verze zní Jatagan (Yatagan) a vznikla pro Turecko) by byl dobrou volbou pro AČR. I klidně v ráži 125mm, ono NATO je tak různorodé, že na ráži bych už tolik nehleděl. Je to lepší volba, než rušit tanky a nebo kupovat drahé nové Leopardy či podobně.Skrýt celý příspěvek

  • Left
    21:43 17.09.2015

    Myslíte si, že tato ukrajinská modernizace výrazně převyšuje náš modernizovaný T-72 do verze M4 CZ?

    Myslíte si, že tato ukrajinská modernizace výrazně převyšuje náš modernizovaný T-72 do verze M4 CZ?

  • jj284b
    21:01 17.09.2015

    u Armaty by ma skor zaujimalo ako funguje ta redukcia vyzarovaneho tepla.. tank pri plnom vykone vyzaruje obrovske mnozstvo tepla. Odstaveny tank bez osadky, ci beziaci na externe ...Zobrazit celý příspěvek

    u Armaty by ma skor zaujimalo ako funguje ta redukcia vyzarovaneho tepla.. tank pri plnom vykone vyzaruje obrovske mnozstvo tepla. Odstaveny tank bez osadky, ci beziaci na externe APU je tazsie zistitelne, no bojova hodnota je ovela nizsia ako pri plnom chode motora (pri pohybe) toto je hlavny demaskujuci faktor s ktorym ziadny nater ci maskovacia siet nic nespravia.. na to treba radikalnu konstrukciu odzaciatku navrhnutu na znizenie vyzarovania tepla to prostredia...Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    19:28 17.09.2015

    dusan: napsal jsi "Gloton .... porovnávanie je naozaj bezpredmetné .. ešte nie je veľmi čo ....T-14 je vo vývoji .... a keďže je pre teba výmena hlavnej výzbroje i s vežou na T-14 ...Zobrazit celý příspěvek

    dusan: napsal jsi "Gloton .... porovnávanie je naozaj bezpredmetné .. ešte nie je veľmi čo ....T-14 je vo vývoji .... a keďže je pre teba výmena hlavnej výzbroje i s vežou na T-14 hračka .. tak na takého "experta" pochopiteľne nemám ....."

    Ano, výměna hlavní výzbroje s kompletní novou věží bude u T-14 opravdu "hračka".
    Obtížné a náročné je nový kanon vyvinout spolu se spolehlivým a rychlým nabíjecím automatem.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 5 z 7