M1299: Nová samohybná houfnice americké armády

M1299: Nová samohybná houfnice americké armády
Samohybná houfnice M1299 / US Army (Zvětšit)

Americká armáda (US Army) zveřejnila informace o nové samohybné houfnici M1299 (prozatím nese experimentální označení XM1299) ráže 155 mm. Houfnice vzniká v rámci programu ERCA (Extended Range Cannon Artillery) a v příštím desetiletí začne nahrazovat houfnice M109A6/A7 Paladin. Během vývoje M1299 se v nebývalém rozsahu uplatní nástroje virtuální a rozšířené reality.

Cílem projektu M1299 (dříve neoficiálně označována jako M109A8) je oproti houfnici M109A7 Paladin zvýšit minimálně dvojnásobně dostřel, trojnásobně rychlost palby a zejména vložit do houfnice pokročilé autonomní funkce, umožňující zmenšit nebo v některých případech odstranit posádku.

Pomocí munice M1113 (XM1113) s pomocným raketovým motorem, ve spolupráci s novými prachovými náložemi M654 (XM654), M1299 dostřelí na vzdálenost větší než 70 km, později na vzdálenost až 100 km. Kromě toho je ve vývoji přesně naváděná munice s dlouhým dosahem M1155 (XM1155). Munice M1155 může působit v prostředí s rušeným GPS a díky vlastním aktivním / pasivním senzorům zasahovat pohybující se cíle (např. tanky). Také samotná houfnice bude moci působit v prostředí s rušeným signálem GPS.

Stejně tak M1299 s novou hlavní M907 (XM907, 58 ráží) má s klasickou municí až o 30 % větší dostřel, než současná houfnice Paladin s hlavní dlouhou 39 ráží.

M1299 dálé získá nabíjecí automat, který umožní dosažení rychlosti palby až deset ran za minutu, oproti současným třem ranám u houfnice M109A7. Nabíjecí automat by měl být k dispozici od roku 2024

Není ale jasné, po jak dlouhou dobu M1299 dokáže vést tak rychlou palbu, resp. jak dlouho nová prodloužená hlaveň snese tepelné a mechanické zatížení. Rychlost palby tři rany z minutu u M109A7 se vztahuje jen k první minutě, poté rychlost klesá na jednu ranu za minutu (z důvodu zachování přiměřené životnosti hlavně).

Zásadní bude také přidání autonomních funkcí. Rozsah autonomie není znám, ale můžeme začít (i díky použití nabíjecího automatu) s menším počtem členů posádky, která u M109A7 dosahuje čtyř osob. Dá se očekávat, že při přesunu bude v houfnici M1299 přítomen člověk, ale bojovou činnost může houfnice vést volitelně bez posádky.


Základní části houfnice M1299; větší foto / US Army

Stejně tak lze v jedné dělostřelecké baterii (která působí jako samostatná jednotka), kde se nachází velitelská sekce a šest samohybných houfnic (dělených případně do dvou čet, po třech nebo i čtyřech houfnicích), kombinovat bezosádkové i osádkové houfnice.

Zajímavé je, že podle zmíněné prezentace armáda pro rychlý vývoj houfnice M1299 ve velké míře využívá prvky rozšířené reality. Díky rozšířené realitě lze počítačový 3D model virtuálně „zhmotnit“ v reálném světě. Pomocí virtuálních brýlí si lze model virtuálně „osahat“ a následně vyladit pracovní prostor posádky a všechna rozhraní člověk-stroj. Takový přístup extrémně šetří finance a čas, protože není nutné vytvářet velké 3D modely nebo neustále upravovat prototypy.

Stejně tak americká armáda, tentokrát za pomocí virtuální reality, plánuje rozsáhlé modelování a testování houfnice (např. balistiky, napájecí sítě, reakci houfnice na výstřel) v různých počítačem generovaných scénářích. Opět, každý problém odhalený ve virtuální realitě šetří čas a peníze.

Jak upozorňuje prezentace armády, počítačové modely s přítomností lidské posádky jsou obtížné, ale v případě bezosádkové houfnice se rozdíly mezi fyzickým a virtuálním prostředím stírají. Samozřejmě i tak je nutné fyzické testování prototypů v reálném prostředí, pro potvrzení správnosti konstrukce.


Během vývoje se v nebývalém rozsahu uplatňuje virtuální realita / US Army

Americká armáda také při vývoji testuje rozhraní člověk-stroj pro řízení bezosádkové houfnice. Nabízí se řízení pomocí klasického tlačítkového ovládače (joypadu) nebo virtuálních brýlí s ovladači. Během počítačových simulací armáda zkoušela oba typy a posuzovala počty zásahů, spotřebovanou munici a vedlejší škody. Opět, podobné testování by bylo v reálném světě drahé, časově náročné a nebezpečné.

Ukázalo se, že ovládání houfnice M1299 pomocí virtuálních brýlí se dosahuje o téměř 50 % lepších výsledků (poměr zásahů, spotřebované munice a vedlejších škod). Nicméně joypad lépe funguje v městském prostředí, je rychlejší, levnější a spolehlivější. Americká armáda zatím neprozradila, zda nakonec zvolí joypad nebo virtuální brýle.

Připomeňme, že před dvěma týdny společnost BAE Systems získala zakázku v hodnotě 45 milionů dolarů na stavbu prvního z osmi chystaných prototypů XM1299. Prototyp využije podvozek z M109A7, ale získá nový bojový modul, hlaveň a lafetaci hlavně.

Americká armáda však musí přijít na to, jak všechny podobné autonomní, bezosádkové a elektronické funkce ochránit před prostředky elektronického a kybernetického boje nepřítele. Ostatně americká armáda nedávno oznámila návrat k výuce manuálních metod (pomocí map, tabulek a ručních výpočtů) řízení palby dělostřelectva. Důvodem je úspěšné nasazení ruských prostředků elektronického a kybernetického boje proti ukrajinskému dělostřelectvu a infrastruktuře.

Zdroj: USArmy

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva

Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...

Dělostřelecká a raketová mizérie americké armády

Jednou z nových priorit americké armády (US Army) je posílení schopností v provádění přesných úderů ...

Slovenské dělostřelectvo získá houfnice Zuzana 2

Ozbrojené síly Slovenské republiky (OS SR) nakoupí osm nových samohybných kolových houfnic (ShKH) ...

ERCA: Americká armáda buduje nové dělostřelectvo

Britská společnost BAE Systems získala od americké armády kontrakt na stavbu prvního prototypu ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • analytic
    23:13 25.07.2019

    Schopnost dělostřelectva vést palbu na vzdálenosti až 100 km, může být efektivní pouze na stacionární cíle, jako doplněk nebo náhrada přímé letecké podpory. Efektivita palby je závislá na schopnosti prostředků ISTAR co nejpřesněji určit polohu těchto cílů. Pokud chci zvýšit schopnost palebného subsystému (dostřel), musím adekvátně zvýšit schopnost subsystému ISTAR (dosah a přesnost). Dělostřelectvo vede nepřímou střelbou a ta má svoje zákonitosti.

    • jj284b
      06:24 26.07.2019

      nie, ak ide o navadzane inteligentne projektily.. a presne tie budu mat predlzeny dostrel na 70 a neskor aj na 100km... a ako sa pise v clanku, pojde o moderny navadzaci system so schopnostou zasahovat pohyblive ciele..

    • ARES
      10:38 26.07.2019

      S tímto názorem lze jen souhlasit.
      Doba letu střely na vzdálenost 30 km činí cca 100 sec. Při pohybu tanku rychlostí 10 m/s (36 km/hod), což není převratná rychlost pohybu, tak od okamžiku výstřelu do dopadu střely na tank, se tank přemístí o 1000 m! Když k tomuto času připočteme čas na zpracování informace o poloze tanku, tak ten změní od okamžiku lokalizace jeho polohy do dopadu střely ne méně něž 1500 až 2000 m. A to ještě zanedbáváme predikci směrového vektoru.
      Takže čím bude dálka střelby delší, tím horší budou podmínky vedení střelby na pohyblivé cíle.
      Není problém dostřelit, ale zasáhnout cíl tak, aby byl alespoň umlčen. Ničivý účinek střely ráže 155 mm je však limitován tím, že obsahuje jen 8 až 9 kg trhaviny.

  • Proxy
    18:55 25.07.2019

    Snad se poučili z LRLAP...

  • Lukas
    13:52 25.07.2019

    Ja czekam na renseans haubic 203mm

  • Sunet
    13:16 25.07.2019

    Prosím o komentář k přepokládanému dostřelu 100 km. Pro nenáváděnou munici se jedná o vzdálenost, kdy střední kruhová odchylka bude neakceptovatelná, cena naváděné munice bude jistě velmi vysoká.
    Jaká je tedy výhoda výše zmíněného dělostřeleckého komplexu ve srovnání s raketometem? Určitě u dělostřeleckého náboje budou na jednotlivé komponenty působit mnohem větší síly v okamžiku výstřelu, než u rakety, což může způsobit jeho selhání. A nebo jsou zde jiné výhody převažující nad nevýhodami? Děkuji.

    • jj284b
      13:31 25.07.2019

      a prave preto pojde o projektily s koncovym navadzanim.. strielat obycajne projektily na taku vzdialenost je nezmysel.. takze ak vezmeme kadenciu toho systemu a pocet hufnic v baterii, tak pri dosahu 100km to znamena ze takato bateria bude vediet sama o sebe zastavit postup tankovej brigady za pouzitia inteligentnej municie... (10ran za minutu, 12-16 hufnic = 120-160 inteligentnych projektilov vypalenych proti brigade... rozhodne nic prijemne pre velke koncentracie obrnenej techniky...)

      • gangut
        12:29 26.07.2019

        A aka bude cena tych 120 inteligentnych granatov? Nie je lacnejsia jedna kontajnerova Tocka?

      • Gibon
        14:18 26.07.2019

        Otazka je aku pridanu hodnotu prinesie 12-16 hufnic s dostrelom 100km, oproti 12-16 uz zavedenych M270 s raketami M31?

    • balm
      17:32 25.07.2019

      Zkuste oba tipy munice porovnat.

      Velmi těžko se budete bránit proti koordinované palbě relativně malé a rychlé munice. V lepším případě budete schopen detekovat projektily v terminální fázi, tedy "těsně před dopadem", ale Vaše obrana nebude schopna patřičně reagovat. Dále odpadá nákladný servisní cyklus a obezřetná manipulace a skladování (raketové nosiče prostě nevyrobíte a neuskladníte, ty se musí pravidelně udržovat a jsou velice citlivé na manipulaci). Kdežto raketové prostředky detekujete na velmi dlouhou vzdálenost a získáte čas na reakci. Zda-li proste jen uhnete, nebo vypálíte z mobilních protiraketových prostředků, určuje konkrétní situace. Systémy na likvidaci raket nejsou ničím výjimečným, však se podívejte jak se slimáci snaží a Iron Dome jim sundavá drtivou většinu.

      Lze argumentovat slimáckým rozsahem útoku, zastaralostí ... ale schopnost účinným způsobem reagovat na raketovou salvu není zase tak jedinečné, jak se může zdát. Bránit se dělostřeleckým prostředkům představuje mnohem větší problém. Jasně, můžete přečíslit obranu (to jest postavíte tam toho tolik, že budete mít vlastní Stalinovy varhany 2.0 - tedy když je dokážete zaplatit, vyrobit a utajit, protože byste to schytal ještě před výstřelem). Najetí několika málo houfnic mnohem lépe utajíte a nepřítel nedostane prakticky šanci reagovat.

      P.S.: Vím, že existují a používají se i radary schopné detekce dělostřelecké munice, ovšem stále platí omezená schopnost reakce.

      • flanker.jirka
        21:06 25.07.2019

        Balm
        Současná generace counter artillery radarů uvidí takovou munici vybavenou stabilizátory na podobné vzdálenosti jako minometnou, například u Arthuru se uvádí až 35 km, malý Fire finder 20 km. A novinkou je například EL 2311 C-MMR radar z Izraele, který má dosah na weapon location funkci až 70 km, asi vědí proč. Počítejte i s tím, že munice tak dalekého dosahu po balistické křivce poletí hodně vysoko, tak že bude snadnější ji sledovat. Půjde jen o to, kolik střel ve stejnou dobu dokážete nad cíl dostat, aby jste přečíslil případný C-RAM systém.
        Ve světě už je ostře vyzkoušený izraelský Iron Dome, rusové střílejí po raketách grad a po minometných minách Pantsirem.
        Asi nejslibněji vypadá konstrukčně Cheetah od jihoafrického Denelu, který jej vyvíjí s německým Rheinmetallem. Systém je plánován s dosahem pouze okolo 6 km, ale v jednom standardním ISO kontejneru bude k dispozici najednou 60 raket a dalším integrovaným prvkem mají být i kanony.
        https://www.securitymagazin.cz...
        https://www.armyrecognition.co...

    • Jirosi
      17:57 25.07.2019

      Hlavně si vezměte mapu. A udělejte si na ní kolečko z poloměrem 100km :)

      • flanker.jirka
        21:07 25.07.2019

        OK, kolečko mám, co dál?

        • Jirosi
          10:29 26.07.2019

          Výhoda toho, kde muže poskytnout krycí palbu jediná baterie.

    • flanker.jirka
      20:51 25.07.2019

      Sunet
      Cena naváděné dělostřelcké munice s dosahem 100 km nebude o moc vyšší než u již té existující, tedy například Excalibur.
      Ale podívejte se na tu cenu i z toho pohledu, co jiného dokáže na vzdálenost 100 km udělat stejnou práci? Vyjde vám z toho naváděná submunice MLRS a nebo letectvo. MLRS munice je dražší a letectvo nejdražší, dostat tam osádkové nebo bezosádkové letadlo nebo vrtulník znamená provozovat leteckou techniku, cvičit piloty/operátory, kteří ve výsledku zase jen použijí drahou přesně naváděnou munici.
      Tak že munice do houfnice bude ve výsledku levnější, oproti letadlům bude v oblasti dříve a máte to přímo pod svým velením.

      • Jirosi
        10:30 26.07.2019

        Hlavně ve chvíli kdy nastoupí obrané prostředky jich musíte poslat více než 1:1.
        Potom baterie houfnic co dokáže 10ks/min dokáže rychle svoji hodnotu.

  • Strategist
    12:54 25.07.2019

    Jaký význam má mít dělostřelectvo bez posádky? Chápu bezposadkové letadla, lodě, prostředky blízké palebné podpory (BVP, tanky) ale všechny tyto prostředky jdou přímo do kontaktu s nepřítelem, zatímco takové dělostřelectvo je za frontou a po útoku se přesune a riziko přímého útoku na něj je menší než na frontové jednotky, takže význam dělostřelectva bez osádky mi uniká.

    • jj284b
      13:06 25.07.2019

      dost jednoznacny - pocet obsluhy klesne, takze mensi pocet vojakov bude vediet obsluhovat vacsi pocet hufnic... takze rovnako pocetne jednotky budu mat vyssiu palebnu silu, alebo opacne, jednotka s rovnakou palebnou silou bude potrebovat ovela menej vojakov... co je pri expedicnej povahe US Army dost podstatna vyhoda, lebo netreba presuvat tolko vojakov do miesta konfliktu...

      • Strategist
        14:33 25.07.2019

        Řekl bych že přesun vojáků na dlouhé vzdálenosti je snazší než přesun těžkých dělostřeleckých prostředků do místa konfliktu, takže toto mi nesedí.

        • jj284b
          15:27 25.07.2019
          Oblíbený příspěvek

          nejde len o presun, ale aj o celkove zabezpecenie tych vojakov... mat mensiu jednotku s rovnakou palebnou silou je rozhodne vyhoda... v podstate od WW2 to ide tymto trendom.. kym pocas WW2 boli bojove operacie vedene celymi zbormi, pocas studenej vojny az po vojnu v Zalive to boli divizie, dnes rovnaku rolu preberaju brigadne teamy... preco? lebo vycvik nieco stoji, takze je ovela lacnejsie vycvicit o polovicu menej vojakov pri zachovani rovnakej ci pripadne vyssej palebnej sily novej jednotky... dnesne zbrane vyzaduju specialistov, nikto ich neda do ruk obycajnym brancom s 3mesacnym zakladnym vycvikom... takze, ak mas obmedzeny pocet profesionalnych vojakov s vycvikom, tak sa ich skratka snazis vyuzit co najlepsie.. a tieto "roboticke/autonomne bojove systemy" su rozhodne uzitocna vec ako toho dosiahnut.

          • GlobeElement
            16:15 25.07.2019

            Přijde mi to jako obdoba otázky, jestli je lepší sto vojáků s puškama nebo deset se samopaly.

          • logik
            18:16 25.07.2019

            Nejde jen o cenu výcviku. Japonci Vám dosvědčí, že technika se v kterékoli vleklé válce doplňuje daleko snadněji, nežli kvalifikované osádky - po té, co přišli o své piloty, tak jim letadlovky byly skoro k ničemu, protože z nich neměl kdo létat - a
            i těch pár pilotů, co zvládli vycvičit, tak stálo (oproti jejich předchozímu standardu) za houby.

        • Jirosi
          18:00 25.07.2019

          Protože vojáci budou jen doplňovat munici, houfnice bude střílet vždy(24h/7dní).

          A určitě je bezpečnější, když vám v noci poskytne krycí palbu automat než nevyspalí voják co právě probudil.

          • gangut
            12:32 26.07.2019

            Jasne, a ked pri presune niekde zapadne alebo spadne pas, tak to dvojmuzna posadka zvladne vyriesit.

          • Jirosi
            12:12 27.07.2019

            Právě v tom je to kouzlo, nemusí tam být dva. Muže jich přijet podstatně více, protože ti co přijedou by normálně museli sedět v těch dalších houfnicích.

    • Sunet
      13:20 25.07.2019

      Pomalu ale jistě vše bude mít na starosti umělá inteligence s potenciálem se samostatně učit a hledat optimální řešení ke zničení protivníka. A to už je jen malý krůček k tomu, aby tato inteligence vyhodnotila jako nejslabší článek člověka a nezařídila se podle toho ;).

    • Scotty
      15:27 25.07.2019

      I americká armáda pociťuje že počet lidí ochotných a schopných sloužit v jejich řadách se zmenšuje. S tím jistě souvisí snaha o maximální automatizaci a houfnice je pro ti ideální. Nemusí, jako například tank, vyhledávat a vyhodnocovat cíle. Bezosádková houfnice jen přijme koordináty od průzkumu nebo návodčího, spočítá palebné prvky a začne pálit.

      • Jirosi
        18:02 25.07.2019

        Hlavně vojáci budou mimo ohrožení! = méně ztrát... Lepší obrázek armády.

    • flanker.jirka
      21:18 25.07.2019

      Považujte to za přirozený vývoj automatizace, jako cokoliv jiného v ostatních oborech, kde je vyžadována lidská práce. A v tomto případě opravu hrozí, že při "práci" může člověk padnout.
      Už dnes jsou systémy, kde základní posádku tvoří minimum, tj. dvě osoby, na tom začíná například Archer. Stačí to porovnat například s Ceaserem dánské armády na Tatře 815, jediné za co se pochválí je vyšší zaměstnanost lidí. Rozdíl v počtech lidí je patrný na první pohled oproti použití plně automatizované věže.
      https://www.youtube.com/watch?...
      https://www.youtube.com/watch?...

      • Jirosi
        10:35 26.07.2019

        Když k tomu přidáš ještě robotizaci(automatický řidič).
        Tak se houfnice vrací jen pro nabití, údržbu. Zbytek času se pohybuje sama a neohrožuje vojáky.