M777ER: Nová houfnice s extrémním dostřelem

Ftoo: M777 americké armády v Afghánistánu . / Public Domain
M777A2 americké armády v Afghánistánu. / Public Domain

Americký vojenský výzkumný a výrobní závod Picatinny Arsenal vyvíjí novou verzi tažné houfnice M777A2 ráže 155 mm. Nová houfnice M777ER (Extended Range) nabízí oproti svému předchůdci více než dvojnásobný dostřel.

Dostřel až 70 km

Ozbrojený síly Spojených států mají ve své výzbroji 1001 tažných houfnic M777, resp. nejnovější verzi M777A2 - 580 houfnic slouží u námořní pěchoty a 421 u americké armády a národní gardy. Austrálie postupně dostane 54 houfnic M777A2 a Kanada již vlastní 37 systémů. V roce 2014 také Indie objednala 145 kusů houfnic M777A2.

M777A2 váží 4400 kg a lze ji přepravovat středním nákladním letadlem C-130 Hercules. Houfnice dokáže střílet běžnou municí na vzdálenost 30 km a s municí Excalibur s GPS navedením až na vzdálenost 40 km.

V rámci iniciativy ERCA (Extended Range Cannon Artillery) americká armáda testuje možnosti, jak prodloužit dostřel dělostřeleckých systémů. Důvod je jednoduchý - americká armáda potřebuje prostředek, který dokáže ničit protivníka dříve, než on sám bude schopen dělostřelectvem a raketami zaútočit na americké pozice.

Jen pro představu - klasický raketomet BM-21 Grad s novými raketami ráže 122 mm dokáže ničit cíle až na vzdálenost 45 km.

Závod Picatinny Arsenal testuje možnost vybavit houfnici M777 novou delší hlavní označovanou jako XM907. Původní hlaveň M777A2 měří na délku 5,07 m, hlaveň XM907 měří 6,9 m. Odolnější XM907 navíc snese silnější prachové náplně.

Nová houfnice je označovaná jako M777ER. Díky možnosti použít silnější prachové náplně a dělostřelecké granáty s pomocným pohonem (jako je např. Excalibur) M777ER nabízí dostřel až 70 km.

Hmotnost M777ER narostla o 500 kg. Nárůst hmotnosti však není hlavní problém, kterému konstruktéři čelí. Jednou věcí je mít špičkovou zbraň, druhou ji pak dostat na místo akce.

Starší M777A2 měří při transportu na délku 9,5 m. Houfnice se při převozu zavěsí za oko umístěné na hlavni za tažné zařízení nákladního auta. Probíhající testy tak mají potvrdit, zda lze delší M777ER pohodlně přepravit a zda (díky delší hlavni) nedojde při transportu k mechanickým deformacím hlavně.

“Musíme čelit vizuálním předsudkům, že prodloužená houfnice se může snadno převrátit. Snažíme se zvýšit důvěru (testováním mobility - pozn. red.), že M777ER je přijatelným kandidátem pro prodloužení dostřelu dělostřelectva,” říká David Bound, vedoucí projektu vývoje a testování houfnice M777ER.

M777 M777ER v závodě Picatinny Arsenal. / Picatinny Arsenal

Praktické důsledky delšího dostřelu

Nová houfnice může výrazně zvýšit palebnou sílu americké armády a námořní pěchoty. Americká armáda při střelbě na delší vzdálenost používá raketomet  M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System).

HIMARS dokáže odpalovat jednu (velmi drahou) raketu MGM-140 na vzdálenost až 300 km. Většinou však odpaluje šest raket M30/M31 na vzdálenost 70 km - tedy na stejnou vzdálenost, jakou nabízí M777ER. Americká armáda HIMARS široce použila např. v Iráku nebo Afghánistánu.

Jedno vozidlo HIMARS dokáže během 30 sekund odpálit pouze šest raket M30/M31, poté je třeba vozidlo přebít. Trénovaná posádka děla M777 dosáhne rychlosti palby 5 ran za minutu, ale tempo střelby posádka udrží po mnoho minut. Pomocí GPS naváděných dělostřelecký granátů je M777ER navíc stejně přesný jako raketomet HIMARS.

Americká námořní pěchota pociťuje nedostatečný dostřel dělostřelectva při svém současném nasazení v boji proti Islámskému státu. Mariňáci operují na základně Machmúr v Iráku, kde právě houfnice M777A2 poskytují palebnou ochranu základny a palebnou podporu irácké armádě.

Machmúr leží zhruba 70 km od Mosulu, hlavní irácké pevnosti Islámského státu. Právě na základnu Machmúr před více než týdnem raketami zaútočili bojovníci Islámského státu. Rakety zabily sedmadvacetiletého Louise Cardina z 26. expediční jednotky. Několik dalších členů jednotky, která na místě operuje asi tři týdny, při útoku utrpělo zranění.

Raketové a dělostřelecké systémy mají tu výhodu, že jsou méně ohrožené protivzdušnou obranou a počasím, než vrtulníky a letadla. Navíc nasadit dělostřelecké a raketové jednotky do bojové akce trvá řádově méně času.

Mariňáci ze základny Machmúr pomocí M777A2 narušují volnost pohybu bojovníků Islámského státu v oblasti. S houfnici M777ER se však mariňáci teoreticky dokáží bránit proti většině raketových útoků Islámského státu a dokáží ničit cíle až na předměstí Mosulu, například při očekávané pozemní invazi irácké armády.

Zatím však není jisté, zda (případně kdy) se M777ER dostane do výzbroje americké armády nebo námořní pěchoty.

Zdroj: War Is Boring

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Pěchota zítřka: Přesná munice, inteligentní zaměřovače

Výzbroj pěchoty se od druhé světové války příliš nezměnila. V nejbližších letech však dojde k zlomu. ...

Speciální jednotka Delta Force proti Islámskému státu

Před několika dny zpravodajská stanice CNN informovala o nasazení americké speciální jednotky Delta ...

Americká armáda získala robotické strážní věže

Americká armáda (U.S. Army) na právě ukončeném sympoziu a výstavě (AUSA Global Force Symposium and ...

Kdo bude nástupce A-10 Thunderbolt II?

Bitevní letadlo A-10 Thunderbolt II během příštích několika let neodvratně zmizí z výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Luky
    13:15 05.01.2017

    jeden by se divil, že při střelbě nepotřebují furketu....

  • jadernazima
    13:08 05.01.2017

    Excalibur obsahuje pouze necelých 6 kg oktogenu a tak má neoptimální fragmentaci a účinek. Na vyrovnání se účinku jedné střely z HIMARSu (u skoro 90 kg hlavice se dá očekávat přes 20 kg čistého hexogenu/oktogen/NTO) je tedy potřeba spíše 3 granátů, oproti níže odhadovaným 2.

  • Rase
    10:54 08.04.2016

    zbraňově to je pořád RM70. Vozidla jsou propojená moderním systémem řízení palby, propojení s velitelskými vozidly + set předsunutého dělostřeleckého pozorovatele FO (Forward Observer).

  • stirling
    09:59 08.04.2016

    Co české? chtělo by to zjistit jestli je to jen starý RM70Grad nebo opravdu přináší něco nového a tím nemyslím samozřejmě podvozek.
    http://www.excaliburarmy.com/a...

  • skelet
    07:10 01.04.2016

    logická úvaha. Rusko je rival a hrozba (ať už pomyslná, či reálná) pro naše nejbližší spojence (Polsko, Pobaltí, ale i Finsko a Švédsko). Takže hypoteticky vzato je zde možnost, že naše dělostřelectvo bude zatáhnuté do roztržky mezi těmito státy. Tedy v případě nakupu Vašich Smerchů bychom brzy skončili bez munice anebo bez náhradních dílů.
    ČLR je rival pro ANZUS + J.Korea a Japonsko, ale už minimálně rival EU. Tedy je větší pravděpodobnost, že by případná roztržka měla vliv na naši armádu je značně menší.
    Takže to není o tom co by mi vadilo, či nevadilo, ale o chladné kalkulaci. Mi osobně by vadil jakýkoliv raketomet, než LYNX :))

  • crusader
    18:33 31.03.2016

    skelet
    asi nepoznáte ironii

    aha tak čínské raketomety by nevadily ale ruské jo?
    Fajn, tak je nakupme v Číně. Takový AR-3 od Norinco, s dosahem 130 km.
    http://www.military-today.com/...

    Sice je podle mě mnohem reálnější konflikt mezi USA a Čínou (např. v Jihočínském moři) než mezi USA a Ruskem (už kvůli odstrašujícímu jadernému potenciálu), ale proč ne, asi taky budou levnější než MLRS

  • skelet
    11:24 31.03.2016

    crusader, že by to byla reakce na "Sám tu doporučuješ modernizaci RM-70". Tedy byl následně vysvětlen rozdíl mezi nákupem Smerch a "Gradu".
    je spíše pravděpodobnější, že by jsme koupili čínské raketomety, než-li raketomety ruské.

  • crusader
    11:10 31.03.2016

    Nesher
    sakra zase špatně poslouchali, já neříkal Grad ale Smerch:-)

  • skelet
    07:38 31.03.2016

    Ten někdo by měl být Excalibur, tedy aspoň co jsem nedávno vygooglil. Na ten článek v ATM jsem dost zvědavý.

  • Nesher
    22:51 30.03.2016

    Skelet
    Přesně tak, navíc zřejmě někdo vyslyšel Crusaderovo přání a připravuje českou modernizaci Gradu, jmenuje se to Vampir.

  • skelet
    21:46 30.03.2016

    Podstatný rozdíl mezi variacemi Gradu a Smerchem je v tom, že onen Grad vyrábí půlka bývalé Varšavské smlouvy, přičemž většina z nich patří mezi naše spojence.
    Plus ten "Grad" lze kombinovat s jinými systémy, viz. slovenský Modular nebo mnohem povedenější Lynx

  • Nesher
    21:32 30.03.2016

    Crusader
    Myslím, že si nerozumíme, já nic nedoporučuji, jen jsem reagoval na otázku.
    Pokud jde o válku, pokud kdy AČR bude potřebovat nasadit raketomety, bude nepřítel Rusko. Tedy z Ruska skutečně nic nedostaneme, to je fakt. To už bych si vsadil, jako některé jiné evropské země, na Američany.

  • crusader
    20:27 30.03.2016

    Nesher
    Sám tu doporučuješ modernizaci RM-70.
    Jen nevím proč u Poláků, jejich WR-40 Langusta je jen modernizací Gradu (udělali defakto to co my v roce 1970, to jsme nemuseli vyřazovat RM-70, stačilo je modernizovat), no a upevnit MLRS na Tatrovku bychom taky dokázali sami na to nepotřebujeme firmu za Slovenska. Většina ceny za MODULAR bude stejně cena za MLRS.
    Takže "díky bohu" budeme možná jednou nakupovat (tedy pokud raketomety v naší chudince armádě nezrušíme úplně bez náhrady) drahý MLRS s polovičním dostřelem, místo toho abychom nakoupili systém s dostřelem minimálně 70km za relativně málo peněz a namontovali to na Tatry jako Indové (navíc už je to jednou vyřešené).
    Vykašleme se už na to odkud to pochází, kupujme to co je dobré (a přitom relativně levné). Když bude válka, nedostaneme nic ani od Američanů (přednost budou mít jejich jednotky), stejně jako bychom nedostali nic z Ruska.

  • Nesher
    19:05 30.03.2016

    Crusader
    Diskutujme prosím reálně, akvizice ruských zbraňových systémů je pro nás pase, za sebe mohu jen podotknout "díky bohu".

  • jj284b
    19:02 30.03.2016

    mne osobne sa paci Izraelsky pristup, teda aspon co sa tyka palebnej podpory tankovym jednotkam poskytovany cez systemy Pereh... aj ked tie maju dosah len 30km, stale ide o bezprecedentny prostriedok, vdaka optickemu navedeniu na ciel, a perfektnej kamuflazi za tanky Magach7... Len nedavno som cital clanok o tom ze systemy Pereh boli zodpovedne za presnu odvetnu palbu v oblasti Golanskych vysin, do vzdialenosti cca 30km ktora sa doteraz pripisovala leteckym uderom...

  • crusader
    18:32 30.03.2016

    to mě by se pro AČR líbilo víc tohle
    http://www.military-today.com/...
    není potřeba nic vymýšlet
    Ne že bych měl něco proti taženým houfnicím ale raketomet je raketomet

  • skelet
    13:06 30.03.2016

    IMHO rekordman je zatím jihoafrická G6-52 extended range, která s municí M9703A1 V-LAP dosáhla dostřelu 73km, respektive 52km s dalekonosným granátem.

  • Nesher
    12:22 30.03.2016

    asdf
    No, pár možností by tu bylo, např. izraelský LAR 160, případně jeho rumunský klon LAROM. Je to sice ráže 160 mm, ale pořád méně než 227 mm MLRS, nebo brazislký ASTROS II, ten se vyrábí v rážích od 127 mm do 300 mm.
    Případně by jistě Slováci dokázali vyrobit i úplně nové RM 70 Modular nebo Poláci jejich WR-40 Langusta.

  • pks_
    12:11 30.03.2016

    Raketa GMLRS M31 (ráže 229mm, dolet 70km, navigace GPS+INS, bojová hlavice 89kg) by měla stát $110255.

    Střela M982 Excalibur (ráže 155mm, dolet 40km, celkem 48kg) je za $68000 (USA je nakupují (2015) za $258000).

    GPS(+INS) kit JDAM pro leteckou pumu stojí $25000, což je v této konkurenci asi nejméně (ale není tam zahrnuta ani cena letecké dopravy, ani cena hloupé bomby).

    Archer (FH77BW L52) střílí M982 Excalibur hlavní o délce 8,06m na vzdálenost 60km.
    Nějak mi nesedí, že by M777ER s hlavní o délce 6,9m dostřelila o 10km dál, než Archer s delší hlavní. Je ale možné, že tam dají silnější prachovou náplň a Archer by s ní vydržel jen pár výstřelů.

    Cenově tedy 2 výstřely M982 přibližně odpovídají 1 raketě M31, dosah budou mít podobný a účinek na cíl přibližně také. M982 bude mít lepší logistické parametry - je menší a lehčí, než raketa, unese ji jeden voják.

    PS: Podle http://breakingdefense.com/201... je při výstřelu z houfnice přetížení až 15000g. Pokud bych počítal s rovnoměrným přímočarým pohybem, tak mi vychází přibližně 3500g.

  • asdf
    11:56 30.03.2016

    Mozno cena. Ponuka zapad inaksi system ako MLRS ? Nejake mensie prskavky okolo 127 mm ako sme mali ?

  • juhelak
    08:54 30.03.2016

    všichni tu zminují výhody raketových systemů, ale v ACR se v tom výhledu o nich neuvažuje. Proč? cena?

  • liberal shark
    08:37 30.03.2016

    Možná by stálo za úvahu postavit 3 baterie s těmito houfnicemi na podporu 43. vpr, 44 mopr a 74 mopr. Alespoň bychom konečně měli nějaké dělostřelectvo kompatibilní s NATO. Ale trval bych na tom, aby každá houfnice před výstřelem sama zařvala Agóň :-))).

  • jsk1
    08:35 30.03.2016

    Když už tu někdo zmínil Smerch apod, tak se nabízí (možá i zkuší) kombinace MLRS+GBU53/b = ničení pohyblivých cílů do 110 km..

  • Rase
    08:30 30.03.2016

    Existuje možnost osadit houfnici M777A2 nebo M777ER, na Tatrovácký podvozek ?
    Přeci jen tyhle houfnice jsou hodně rozšířené a ty které byly osazené na IDETu vypadají poněkud - atrapovitě

  • Deutschmann
    08:07 30.03.2016

    Zajímavé je že původní M777A2 má hlaveň o délce 33 ráží a nová M777ER má 44 ráží. Otázkou je co by se stalo kdyby prodloužili délku na 52 ráží.

    Jak je složité a finančně náročné vymyslet tuto hlaveň?

    Protože pokud se má zavádět nová samohybná houfnice do AČR, tak zda by nestálo za to rovnou koupit upravenou verzi s prodlouženým doletem. Rozdíl v cenách by asi nebyl zase tak velký.

  • svang
    03:09 30.03.2016

    No, uvadet porovnani se starickym Gradem BM-21 pochazejicim z roku 1962, je trochu nefer. Proc neuvest modernejsi systemy jako Smerch nebo o polovinu lehci Tornado (raze 122/220/300 mm), ktere maji dostrel 90 km a s raketami 9M528 dokonce 100 km.

    http://www.military-today.com/...
    http://www.letectvi.cz/letectv...

  • Kozlus
    00:16 30.03.2016

    Zajimal by me dostrel "normalni" munice. Kdyby se to dostalo nekam k 45km, tak by to bylo velmi zajimave i pro ACR. Cena je samozrejme dalsi otazka.

  • jj284b
    19:18 29.03.2016

    navyse, kazda GPS navadzacia sustava dnes je kombinovana tiez o INS.. pre pripad rusenia GPS signalu, co tiez cene velmi neuberie..

  • jj284b
    19:17 29.03.2016

    preco tazene hufnice? odpoved je jednoducha... daju sa ovela lepsie prepravit na velke vzdialenosti... aj potrebujes dostat expedicnu jednotku niekam co najrychlejsie, tak potrebujes aj tazku vyzbroj prepravit vzduchom, takze tazene hufnice su automaticky lepsia volba ako mechanizovane, ktore vazia 5x viac... tym padom je ale potrebne mat dostatocnu prevahu v dostrele, kedze tazenymi hufnicami nebudes manevrovat, takze budu automaticky viac zranitelne protibateriovou palbou... takze dostrel 70km, je dostatocne zaujimavy pre tento typ zbrane...

    a co sa tyka Gradov, zatial mi nie je zname zeby Rusi mali GPS/Glonas navedenie pre hlavice... takze asi to az take lacne nebude...

  • pks_
    19:09 29.03.2016

    Takže USA vymění 1001 houfnic jen proto, že nejsou schopni v Iráku popojet? :-)

    M982 Excalibur (GPS navádění) s dosahem 40km stojí 68000 USD.
    9M521 raketa do BM-21 GRAD (s dosahem 40km) by měla stát jen zlomek této ceny.
    Udělat GPS navádění pro raketu je jednodušší, než pro dělostřeleckou munici, protože zrychlení rakety je menší. Proto si myslím, že střílet přesně na 40km a dále lze levněji raketou.

    Pokud si myslí, že když budou 70km daleko od nepřítele, tak že budou v bezpečí - tak to se pletou. Vzdálenost jen zvyšuje cenu zásahu.

    Líbí se mi ale snaha rozvíjet tažené houfnice. Pokud to bude mít automatické míření (nebude tam chlap točit kolečkem, ale přijdou z velitelství datalinkem souřadnice a hlaveň si sama nastaví náměr a odměr, zařve "Agóň!" a sama stiskne spoušť v přesně vypočtený okamžik) a nějakou podporu pro rychlé sbalení (motor na složení nohou, naviják s lanem pro automatické napojení k náklaďáku), tak to může být perspektivní zbraň pro mobilizované jednotky. Pár chlapů, kteří tam strčí střelu a prachovou náplň se vždycky najde.

  • juhelak
    18:08 29.03.2016

    s tímhle dostrelem by to u nás nebo na slovensku mohlo bejt klidně zalité do betonu bez potřeby to nekam tahat :)

  • RiMr71
    17:15 29.03.2016

    Otázka je, kolik stojí stejný účinek v cíli - 1 raketa HIMARS vs. (pravděpodobně) několik granátu Excalibur s GPS navedením...?

  • RiMr71
    17:10 29.03.2016

    "Ozbrojený síly Spojených států"

    ...ale no ták... :)

  • liberal shark
    16:59 29.03.2016

    to Pifíček : Tak jo .-))

  • jj284b
    16:47 29.03.2016

    kazdopadne... 70km dostrel je fakt super...

  • pificek
    16:40 29.03.2016

    Tak jim příště nenapovídej :-))

  • liberal shark
    16:36 29.03.2016

    Jestli jsem to neříkal - pevnější materiály, delší hlavně, výkonnější hnací náplně. To je cesta ke zvýšení výkonů dělostřelectva, nikoliv zvyšování ráže.