M829A4 : Nová munice pro americké tanky Abrams

Foto: M1A2 Abrams při střelbě; větší foto / Public Domain
M1A2 Abrams při střelbě; větší foto / Public Domain

Americká firma Orbital ATK oznámila zahájení sériové výroby nejnovější tankové munice M829A4 pro americké tanky M1 Abrams. Munice je navržená pro překonání nejnovější generace reaktivního pancíře, jako je například ruský Relikt.

M829A4 patří do rodiny americké tankové podkaliberní munice typu APFSDS (Armour-Piercing Fin-Stabilized Discarding-Sabot) s penetrátorem z ochuzeného uranu. Vývoj již páté generace tankové munice M829 začal v roce 2011. Americká armáda, jakožto zadavatel, uvolnil na vývoj nové munice 80 milionů dolarů (2 miliardy Kč).

V současné době prošla munice M829A4 řadou ostrých střeleckých zkoušek. Plná certifikace munice (Full Material Releas) se očekává do konce záři letošního roku. Americká armáda zavede novou munici do výzbroje v příštím roce.

Americká armáda počítá v následujících pěti letech s nákup 2501 nábojů M829A4. Cena jednoho náboje dosahuje 10 100 dolarů.

Zásadní otázkou je schopnost M829A4 probití pancíře. Na oficiálních stránkách Orbital ATK se dočteme, že M829A4 je schopná překonat „všechny současné moderní systémy pancéřové ochrany, stejně jako budoucí koncepty pancéřové ochrany." Hodnota probití ekvivalentu homogenního válcovaného pancíře RHAe (Rolled Homogenous Armour eqvivalent) je utajována.

Při odhadech penetračních schopností se pouštíme na velmi tenký led, neboť (skutečná) schopnost penetrace tankové munice je střeženým tajemstvím. U předchozí generace munice M829A3 se nejčastěji odhaduje schopnost probití pancíře (na 2000 m) mezi 700 až 800 mm RHAe.

Munice M829A4 je pochopitelně ještě výkonnější a navíc si údajně dokáže poradit i s ruskými reaktivními pancíři Kontakt-5 a Relikt. Typický klínový přídavný pancíř Kontakt-5 můžeme vidět na modernizovaných tancích T-72B3 a T-90. Dlužno dodat, že s pancířem Kontakt-5 si údajně poradí i starší M829A3.

Relikt patří mezi nejmodernější ruské reaktivní pancíře. Pancíř exploduje ve směru přilétající střely, ještě před jejím dopadem. Účinnost má být přitom až dvakrát větší než u starších systémů Kontakt 5. Pancíř Relikt najdeme například na nejnovějších verzích tanku T-90 (T-90AM/MS).

Nejsilnější místa čelního pancíře T-72B3 (Kontakt 5) dosahují odolnost 690 až 800 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 940 až 1180 RHAe proti kumulativním střelám. V případě T-90 (Kontakt 5) to je 800 až 830 mm RHAe (1150 a 1350 RHAe) a u verze T-90 s pancířem Relikt údajně 1100 až 1300 RHAe (1350 RHAe +).

Je třeba však podotknout, že reaktivní pancíř chrání pouze okolo 50 % čelní plochy tanků T-72B3 a T-90. Při případném střetu tak záleží, kde je zásah umístěn, z jaké vzdálenosti byl vypálen a pod jakým úhlem na pancíř tanku střela dopadla.

Výhodou munice M829A4 je také nová pohonná směs. Díky nové směsi vykazuje střela opouštějící hlaveň stejnou úsťovou rychlost (průbojnost, přesnost) ve velkém rozsahu teplot (−32 to 63 °C).

Zdroj: Orbital ATK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 7.

Původní sovětské tanky T-72 Ural (1973) a T-72A (179) jsou v současné době pro potřeby evropského ...

Německé Leopardy nedokáží probít pancíř ruských tanků

Pode německého deníku Die Welt, pro německé tanky Leopard nemusí střetnutí s ruskou tankovou ...

Tanková munice NATO: uran vs. wolfram

Před týdnem jsme přinesli článek o údajně nedostatečně výkonné munici německých tanků. Podle původní ...

Indická armáda hledá nový hlavní bojový tank

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicle) hledá náhradu za více než 2500 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • RiMr71
    12:31 12.08.2015

    Běž domů Ivane, čeká tě Nataša... v Armatě...

  • Russia
    21:38 10.08.2015

    Toto je už praktickí nanič a pre Rusou to nieje problém :D
    Rusi majú technológie ktoré zničia projektil skôr ako sa k nemu dostanú!
    Má ta každé vozidlo z novou generáciu pancierovanie Armata.
    Ako ne napríklad T-14 Armata

  • Jan Horten
    11:30 29.07.2015

    Současně s railgunem je samozřejmě vyvíjena i munice. Vývoj a již testování komponent Hyper Velocity Projectile (HVP) nijak nezaostává za vývojem a pokrokem railgunu. Výdrž elektroniky byla úspěšně testována od 9 června 2015, během zatím týdenního testování a úspěšně vydržela (- http://www.seapowermagazine.or... -). HVP bude „multiplatformový“ tedy nejen pro railgun ale bude použitelný i pro všechny stávající 5 palcové, konvenční, zbraňové systémy instalovaných již dnes na lodích a u 155mm pozemních zbraňových systémů (- http://www.google.cz/imgres?im... -) Railgun již prokázal, že vydrží stovky výstřelů (min 400 podle svědectví z "FY14 HASC testimony" - http://www.acq.osd.mil/chiefte... -), nikoliv jedna rána a generálka :-) Užití railgunu na lodích je prostě za dveřmi, nijaká vzdálená budoucnost, nijaká desetiletí do schopnosti prvního operačního nasazení i včetně té schopnosti zasahovat pohyblivé cíle (např. GPS navádění + datalink, pro aktualizaci polohy cíle, změnu cíle). Pozemní verze nebude nějaká tanková zbraň, ale něco jako modulární komplex na 5-6 tahačích, podobná idea s jakou přišel před časem General Atomics http://www.ga.com/railgun-appl...

  • KOLT
    17:10 28.07.2015

    pajo: Zajímavá myšlenka! Pravdou je, že s nástupem aktivních obran bude pravděpodobně muset dojít i k patřičné úpravě munice a taktiky. Railgun bude v tomto asi zase míchat kartami ve prospěch střílejícího. Ale nemyslím si, že se brzy dočkáme tanku s railgunem. Lodě jsou ovšem jiná záležitost, tam to klidně může být otázka příštího desetiletí.

  • pajo
    22:27 27.07.2015

    Railgun na tankoch je sice hudba dalekej buducnosti, ale hlavna vyhoda a motivacia k vyvoju by mohla byt v tom, ze pri tej istej energii ale nizsej hmotnosti by mal projektil ovela vyssiu rychlost a tym padom by s velkou pravdepodonnostou prekonal aktivnu ochranu tanku a musel by si poradit len so samotnym pancierom.

  • Kusa
    20:36 27.07.2015

    Specialista ze scifi kroužku :-)

    Za pár let budou mít Amíci umělou inteligenci která jim o desetiletí urychlí vývoj a za pět let je tu energotank.

    PS:Nebuďte na mě zlí je trochu popichuji skeptiky

  • Gloton
    18:59 27.07.2015

    Railgunů v tancích se nejspíše mi už ani nedožijeme, ale osobně jsem hodně zvědavý na railgun na bojových plavidlech.
    Problematická bude i střelba na vzdálené pohyblivé cíle, protože byť je střela hodně rychlá, při plánovaném dostřelu těžko pohyblivý cíl trefí. Na to bude mustet být naváděná. A to jsem zvědav na řešení toho naváděcího systému, aby vydržel přetížení při výstřelu, výboj plazmy atd.
    Bude zajímavé, jak to dopadne. Problémů k vyřešení je obrovská spousta.

  • Gloton
    18:48 27.07.2015

    Však tu nutnou energii zdroje už jsem tu přibližně spočítnul a jaké jsou požadavky na energii střely víme také.
    Pro střelu s energií 20MJ (přiměřený požadavek, když současné mají kolem 10MJ, aby mělo zavádění railgunů vůbec opodstatnění) při kadenci 10 ran/min (spíše na dolní hranici min.požadavku pro tankový kanon) je potřeba zdroj energie 8,3MW.
    Propočítáno dle údajů BAE System na energetické požadavky railgunů.

  • pet.rok
    17:03 27.07.2015

    Gloton: nedobrali sme sa toho. bez podrobnejsieho vypoctu to nepojde.

    k vypoctu kinetickej energie sa da pouzit jednoduchy vztah
    Ek=1/2 * hmotnost * rychlost^2

    v ostatnych zaveroch (pochybnostiach) ohladne zavedenia railgunov do pozemnych jednotiek s tebou suhlasim ako som uz spomenul predtym.

  • pet.rok
    16:55 27.07.2015

    charlie: je samozrejme pravda ze najdenie vhodnej konstrukcie projektilu (a dela) je velka veda a nerobim si narok na jeho plne pochopenie ale niektore zakladne fyzikalne principy tu boli sice spomenute ale nie vzdy spravne interpretovane.

    mechanicke vlastnosti materialu penetratora nie su tak dolezite ako by sa na prvy pohlad mohlo zdat a podstatna je len hustota (ktora umoznuje zvysit prierezove zatazenie panciera). vdaka tomu sa vyber ustalil na dvoch materialoch DU legovana titanom a karbidy Wolframu. Z hladiska mechanickych vlastnosti je kW omnoho pevnejsi a napriek tomu dosahuje mierne nizsiu priebojnost pri rovnakych parametroch.
    dovod preco mechanicke vlastnosti nezavazia je ten ze tlak pod hrotom je tak enormny ze dochadza plastickej deformacii panciera (sa to da modelovat ako priechod viskoznou kvapalinou).
    Ak si spravne pamatam cisla tak ten tlak bol niekde okolo 90 GPa kym pancierove ocele maju pevnost niekde v rade 2 GPa.

    je samozrejme pravda ze lahsi projektil bude stracat pocas letu rychlost viac ako tazky ale zas vdaka mensiemu prierezu nebude odpor vzduchu tak velky
    na to aby sme to mohli definitivne rozseknut by bolo potrebne spravit vypocty (mozno sa k tomu niekedy vratim)

  • Gloton
    16:36 27.07.2015

    Tkaže jsme se dobrali toho, co jsem tvrdil od začátku......tedy že tu energii té střele prostě dodat musíme. Žádné zvláštní kouzlo, které by to obešlo není (krom vlivu superkomprese kovů u střel s velkou rychlostí od 3000m/s výše, ale to nebude vliv tak významný, aby stačila střele třeba jen 1/3 dopadové energie oproti střelám "pomalým" o rychlosti 1500m/s).
    A tu energii prostě nejsme schopni se současnými, ani v horizontu desítek let dostupnými, technologiemi vyrábět a dodávat se zařízením velikosti tankového power packu.
    Už jen proto nebudou railguny ve výzbroji tanků další desítky let.

    I nasazení na bojová plavidla je jen ve stadiu zkoušek prvního prototypu.....a jak dlouho trvá vyladění a zavedení nové technologie do operačního použití snad víme všichni.

  • RiMr71
    14:32 27.07.2015

    ...má pravdu předsedo...

  • Charlie
    12:28 27.07.2015

    Pet.rok: jenže lehké projektily ztrácí rychlost mnohem více než těžké. Ono celá konstrukce munice je komplexní věda se spoustou faktorů, které ovlivňují další spoustu vlastností.

    Pro průbojnost jsou důležité hodnoty jako je dopadová energie (daná hmotností a rychlostí), další je čelní průřez projektilu, jeho tvrdost, konstrukce...

    Potřebujete projektil s velkou dopadovou rychlostí a ideálně i hmotností (protože oboje je nisitelem energie), přitom s malým průřezem (čili chce to kov s vysokou hustotou) a zároveň tvrdý (aby pronikl pancířem), ale přitom ne křehký (aby se o tank nerozbil) a špička nesmí po pancíři klouzat (při vyšších úhlech dopadu). Řada z požadavků je protichůdných, kupříkladu vysoká dopadová energie versus hmotnost a malý čelní průřez, zvyšovat úsťovou rychlost nelze donekonečna a dále lehké projektily mají krom větší ztráty energie i horší přesnost (jsou citlivější na vítr).

    Současné SABOT projektily jsou vynikajícím kompromisem mezi rychlostí, hmotností, přesností a průbojností, ovšem toto je možné jen díky schopnosti zpracovávat ve velkém kovy jako je wolfram a uran a konstruovat z nich šípové střely, které se při dopadu vysokou rychlostí na cíl neroztříští ani nesvezou a zároveň vysokou úrovní metalurgie a chemie, která nám umožňuje vyrábět vysokotlaké kanony, dovolující střele udělit rychlost kolem 1500m/s (to je prostě ukrutnej fofr). Desetikilovej M829A3 má úsťovou energii přes 11 MJ, to je hodně, opravdu hodně, vyrobit takhle výkonnej laser nebo railgun není sranda, natož ještě výkon navýšit, protože výhodou konvenčního střeliva je jeho střelivina - vysoce koncentrovaná energie v podobě chemické látky, která se lehce skladuje a je kompaktní.

    Vámi zmiňovaný 2kg projektil byste musel vystřelovat řádově rychleji, abyste dohnal ztrátu energie způsobené nižší hmotností a větší ztrátou rychlosti během letu.

  • Sgt Murphy
    12:22 27.07.2015

    Dnešný náboj vystrelený z hlavne váži okolo 8, ale z toho samotný penetrátor váži len okolo 3-4kg. Úsťová rýchlosť strely je niekde medzi 1500-1700m/s.

    Pokiaľ by sme dosiahli vystreliť 2kg penetrátor rýchlosťou 3000m/s, tie energie sú trochu iné.

  • pet.rok
    11:42 27.07.2015

    kozlus: sucastne penetratory nemaju 2km/s pri hmotnosti 8kg (to ani nahodou).
    M829A3 ma pri hmotnosti cca 7kg (presna hmotnost nie je verejne dostupna) rychlost 1550 m/s (podotykam ze tych 7kg je hmotnost bez sabotu, spolu maju 10kg)

    2kg projektil sa da spravit s mensim prierezom (bude ale aj patricne kratsi).
    Lamanie moze vzniknut u projektilov ktore prezenu pomer dlzky k priemeru strely (viac ako 30/1).

  • Kozlus
    09:04 27.07.2015

    2kg projektil neudelas s o moc mensim prurezem, protoze zase narazis na pevnost materialu strely - proste se bude lamat. Bavime se totiz o soucasnych materialech, ne o nejakem supermaterialu.
    Navic, Sgt Murphy psal o 3km/s a 2kg hmotnosti projektilu. Soucasne penetratory maji 2 km/s a 8 kg hmotnost. To je obrovskej nepomer energie pri dopadu v neprospech nove technologie. Takze vetu "at that velocity a rod of tungsten or another dense metal could easily penetrate a tank, and potentially pass through it." bych bral se znacnou rezervou, protoze to by soucasne penetratory nebylo potreba zlepsovat.

  • pet.rok
    23:47 26.07.2015

    Gloton: prevazna cast drahy projektilu v pancieri sa odohrava v rezime hydrodynamickeho prebijania t.j. pod hrotom projektilu je tlak mnohonasobne prevysujuci pevnost materialu panciera co sposobuje jeho tavenie.
    z hladiska energetickej bilancie je energia odobrana projektilu (teda jeho spomalenie) priblizne rovna energii potrebnej na roztavenia mnozstva materialu panciera v priereze projektilu (preto je prierez projektilu jednym z parametrov hlbky prebitia).
    samozrejme pocas prebijania dochadza k erozii projektilu ako aj zatupeniu hrotu (co zvysuje prierez) ale moderne penetratory bud vrstvenim (u projektilov z karbidov wolframu) alebo s vyuzitim prirodzenej vlastnosti materialu (legovane DU) sa zatupenie do urcitej miery eliminuje (velmi obrazne sa da povedat ze sa supu ako cibula).

    ubytky rychlosti u APFSDS projektilov pocas letu k cielu su v rade desiatok m/s (cca 50-60) na kilometer cize celkovy ubytok na strelecku vzdialenost nepresahuje 200m/s. samozrejme u projektilu s hmotnostou 2kg to bude o nieco vyssie ako u projektilu o 8kg ale ten dvojkilovy bude mat aj mensi prierez (a teda nizsi odpor vzduchu). kazdopadne to nebude tak vyznamny rozdiel aby to lahky (rychly) projektil nejako degradovalo

  • Gloton
    19:49 26.07.2015

    pet.rok: tvé představy jsou naprosto mimo realitu toho, jak probití pancíře tanku probíhá jak ho lze dosáhnout. I současné podkaliberní střely APFSDS mají ostrou špičku, nejen kvůli letovým vlastnostem, ale i kvůli působení na pancíř. Průměr střely v celé části těla nemá význam dělat třeba o průměru tužky, protože střela neprobíjí pancíř ve své původní podobě, ale dochází k deformaci, i dnes už částečné superkompresi kovu a tavení materiálu a samozřejmě rozkladu působení na větší plochu. Tvá představa, že střela propíchne pancíř jako špendlík kůži je naprosto mylná.
    Jediný další vliv hodně rychlé střely od 3000m/s bude mít takzvaná superkomprese kovů, ale i to je vše zatím jen ve stadiu teorie a odhadů. Ale rozhodně to nebude vliv tak významný, aby stačila střela s třeba desetinovou dopadovou energií.
    A lehčí střely budou trpět jedním dalším obrovským handicapem, větší ztrátou rychlosti při střelbě na delší vzdálenost.
    Tu energii ta střela prostě musí mít. Rychlým špendlíkem pancíř neprorazíš.

  • pet.rok
    16:41 26.07.2015

    Gloton:
    praveze fyzika plati a pri prebiti panciera rozhoduje hodnota energie posobiaca na urcitu plochu, takze pri rovnakej energii ma vyhodu projektil ktory je "tensi".
    v tom bude prave vyhoda mensieho a lahsieho projektilu (s mensim prierezom) ale rychlejsieho (pri rovnakej energii).

  • Gloton
    14:18 26.07.2015

    pet.rok: píšeš naprosté nesmysly.
    Tu energii, držme se požadovaných 20MJ, ta střela prostě musí mít. Těžsí stačí menší rychlost, lehká musí mít větší rychlost.....ale prostě tu energii musí mít.
    Když nebudu brát v potaz vliv hmotnosti střely a nějaký ideální poměr hmotnosti a rychlosti střely pro její účinky v pancéřovaném cíli, nefunguje tvá představa, že diabolku vystřelím obrovskou rychlostí a ta probije pancíř díky té rychlosti, byť její energie nebude 20MJ ale jen třeba 5MJ.
    Tvé představy jsou absolutně mimo.
    Rozhodující je energie střely.
    Takže žádný slabší zdroj energie mít nemůžeš. Fyzika zde platí absolutně a požadovanou energii střele prostě musíš nějak vyrobit a dodat.

    A k tomu nápadu s hybridním systémem railgunu: i to je se současnými a v dohledné době dostupnými technologiemi blbost. Opět kvůli energetickým nárokům.
    I když budu od elektrické části požadovat jen polovinu energie, jednu polovinu (10MJ) dodá prachová náplň, je to pořád moc a moc. Není možné to nacpat do únosně velikého stroje. Nehledě k dalším problémům s hybridností systému.

    A že je tento systém teoreticky znám desítky let a přasto dosud nezaveden má opravdu důvod v dateď neřešitelných problémech. Vysoké energetické nároky, nárok na okamžité dodání energie (kondenzátory v přijatelné velikosti a přijatelných vlastností) a obrovský problém s hlavní zbraně.
    Na hlaveň působí obrovské síly jiného charakteru než u zbraní s prachovou náplní a především tření v tak velké rychlosti střely způsobuje vývin plazmy a nadměrné opotřebení hlavně.

  • pet.rok
    12:57 26.07.2015

    Gloton: pozemny system by nutne nevyzadoval tak velky vykon vystrelu, stacil by zrovnatelny so sucastnymi systemami pri nizsej hmotnosti projektilu a vyssej ustovej rychlosti, co je vlastnost ktoru nie je mozne dnesnymi prachovymi naplnami dosiahnut (okolo 2km/s vyrazne klesa ucinnost).
    Kazdopadne stale vychadza potreba zdroja v rade 2-3MW len na nabitie railgunu.

    Len pre zaujimavost americke projektily M829A3 a pravdepodobne aj A4 spominane v clanku isli opacnou cestou a zvysili hmotnost projektilu pri nizsej ustovej rychlosti oproti predchadzajucim A2.

  • pet.rok
    12:46 26.07.2015

    sgt murphy: ze je nejaka technologia vyvynuta 30-50 rokov a dodnes nebola nasadena znamena ze je tam nejaka (napr. technicka) prekazka.
    technicky pokrok samozrejme existuje ale pamatam si vyhlasenia v 70. rokoch ze v 80. budeme lietat pravidelne na mesiac a v 90. pojdeme na mars. podobne boli predpovede o umelej inteligencii a to boli este pocitace v "plienkach".
    kazdopadne rozdiel nazorov tu vychadza len z miery optimizmu (resp. pesimizmu).
    ja sa v tomoto ohlade radim skor k miernym pesimistom: t.j. verim ze sa railguny casom dostanu do namornictva ale u pozemnych systemov to zatial optimisticky nevidim

  • Sgt Murphy
    12:34 26.07.2015

    Gloton, špecialista na sci-fi bohužiaľ nie som ale snažím sa držať terajších mne dostupných faktov. Tak niečo z histórie.

    Pojem railgun bol vo svete známy skôr než začala 1. svetová vojna. Len pre ľudí ako vy - Gloton, znamenala v tej dobe sci-fi aj opakovacia puška. Skonštruovať funkčný railgun sa podarilo USA alebo aj Nemecku za 2. svetovej vojny. Prvý schopný railgun vznikol za iniciatívy prezidenta Reagana najdrahším a najintenzívnejším programom v USA - Strategic Defence Initiative Organization. Program bol oficiálne spustený v roku 1984. Za tohoto programu vzniklo kopec sci-fi hračiek, okrem iného napríklad v roku 1985 existoval megawattový chemický laser MIRACL. V roku 1983 testovala Británia svoj vlastný railgun. To je viac ako 32 rokov vývoja. Áno, vtedy to bolo sci-fi, dnes je to realita.

  • Jan Grohmann
    11:44 26.07.2015

    Diskuze pročištěná a trollovi zakázán přístup do diskuze.

  • Kusa
    09:22 26.07.2015

    Specialista ze scifi kroužku :-)

    Co nějaká hybridní verze kdy hlavní výkon bude z prachové náplně a elektrika to jen urychlí na potřebnou úroveň. Neříkám že to zítra uvidíme na tanku, ale pokud normální munice přestane stačit tak zavedení půjde mnohem rychleji. Stejně si myslím že doba zavedení je závislá víc na potřebě překonat překážku než honba za novými technologiemi. Nikdo není víc konzervativní než Armáda.( z pochopitelných důvodů)

  • Gloton
    02:26 26.07.2015

    Takže.....příští rok začne zástavba jednoho experimentálního railgunu do plavidla. Kdo bude střízlivě uvažovat, nemůže čekat railguny v operačním nasazení na bojových plavidel dříve, než již zde uváděných 10-15 let (takže desítky, jak už jsem psal) a to když se bude dařit.
    A teď pro zdejší pány specialisty ze scifi kroužku pár konkrétních matematických údajů k zavedení railgunů do pozemních bojových strojů typu "Railgunabrams".
    Dle údajů BAE Systems je potřeba pro railgun s energií střely 64MJ při kadenci 6 ran za minutu vyčlenit zdroj energie 16MW.
    Současné 120mm tankové APFDS střely mají energii mezi 9-10MJ. Takže aby mělo význam, anabázi se zaváděním railgunů absolvovat, bude požadavek na energii střely alespoň dvojnásobný, řekněme 20MJ s požadovanou kadencí minimálně 10 ran za minutu. A jednoduchým výpočtem dojdeme k tomu, že potřebujeme zdroj energie přibližně 8,3MW a k tomu hromadu kondenzátorů k uskladnění energie pro výstřel.
    A teď mi někdo rozumně řekněte, jak to vše nacpete do stroje velikosti tanku.
    To by musel být velký jako německý druhoválečný projekt Maus a ještě se zapřaženou cisternou na palivo.
    V dalších 20-30 letech nelze ani očekávat, že by byl dosažen takový pokrok v konstrukci turbínových motorů, aby takový výkon podávala turbína obdobné velikosti jako ta instalovaná třeba právě v Abramsu. Vlastně ani taková být nemůže, ještě tam přijde generátor, kondenzátory, elektromotory pro pohon vozidla atd atd....
    No prostě s dnešními technologiemi čisté scifi.

  • Kelt
    23:31 25.07.2015

    Sentinel601 tedy ty máš fakt věci. Tohle je další perla:
    „Rusi zacali budovat svoj railgun! Este raz na rail guny niet technologie co by to vydzalo. Railguny to su hudba buducnosti. Rusi to uz maju tiez a aj podvodou to pracuje! Očakáva sa, že zákazku by mala vyhrať domáca firma Electric Rays, ktorá kanóny vyvinie v Ruskom armádnom inštitúte. Prostredníctvom silného elektrického náboja by nové kanóny dokázali zneškodniť prípadných teroristov v rozsahu 100 metrov.“ Ty jsi schopný v podstatě velký „taser“, protože o nic jiného nejde, ty ani nevíš o čem píšeš, vydávat za ruský „railgun“. Ty jsi případ "Rusa". Řekl bych, že máš "trochu" problém s logikou, když jsi schopný v jedné větě napsat: „že technologie nejsou“ a hned za to přihodit „Rusi to už majů“, jsi evidentně prýma „logik“. Ty technologie samozřejmě ale jsou a můžeš je vidět právě u US railgunu a pokroku jaký udělal. Jen abys vůbec věděl o čem to psali, ten tvůj ruský „railgun“, je to zbraň která vyšle do vody el. výboj, který má dosah kolem 100m. Ty ruský "railgune" http://izvestia.ru/news/515947...

  • CerVus
    21:35 25.07.2015

    Jo také si myslím, že tohle je správný směr.
    Rusové jsou svou cestou, které se drželi už za druhé světové - větší ráže.
    Amící postupují jako Němci a snaží se projektil vyslat rychleji, což přinese větší efekt a navíc to má potenciál do budoucna. Od třaskavinou poháněné munice se už moc nedá čekat.

  • Kusa
    20:45 25.07.2015

    Dobrý den
    Já si myslím že Railguny na vozidlech nejsou takové scifi jak to vypadá. Když se podíváte na ty co amíci testují na lodích ty mají absolutně šílený výkon. Na MTB nepotřebujete dělo které pošle 10 kg 7 mach rychlostí na jiný MTB. Stačí když pošle střelu z náboje M829A4 dvojnásobnou rychlostí než jakou má teď a je vymalováno. S nižším výkonem budou menší nároky na energii i delší životnost hlavně.

  • Jan Horten
    19:57 25.07.2015

    Gloton - No jak myslíte :-) ale už jen to, co jste napsal, že railgun zvládne jen jednonotlivé výstřely a je zralý na generálku, spíše dokládá, že i v tomto budete vedle jak ta jedle.

  • Shania
    19:46 25.07.2015

    No moc nevěřím, že by byl railgun na vozidlech do 30 let, ale na lodích a v podobě mobilních dělostřeleckých systémů bude do 10 - 15.

    Jinak na co by potřebovali lasery a railguny, armatu dokáže vyřadit celá řada protitankových prostředků už dnes. Stačí se podívat jaké peklo tankům způsobuje dělostřelectvo.

  • CerVus
    19:45 25.07.2015
  • Sgt Murphy
    19:36 25.07.2015

    Railgun testovaný pre armádu by mal byť použitý v programe Future Fighting Vehicle ktorý by mal byť spustený v roku 2019. Pre upresnenie, jedná sa o vozidlá ktoré by mali nahradiť Bradley, Paladin a Abrams. Tento program už len prakticky zužitkuje poznatky z minulých dvoch zrušených programov (FCS a GCV) a len pridá niečo nové.

    Zato len plné výrobné tempo Armaty by malo začať v roku 2018.

    Gloton, prečítaj si o tom niečo na internete a netroll tu. Berieme v úvahu len fakty a nie osobné pocity, domnienky.

  • Gloton
    19:25 25.07.2015

    Jan Horten: jojo....příští rok už budou američani instalovat první railgun, schopný "normální" střelby na bojovou loď.......to je tak reálné, jako že v roce 2018 budou mít rusové u bojových jednotek 1500 Armat........kecy prdy pampelišky :)))

  • Deortc
    19:15 25.07.2015

    to "sentinel601":
    Jo jo, copak Rusáci, to byli vždycky děsní koumáci. Ti byli tak moc vpředu až z toho to jejich impérium zkrachovalo, rozpadlo se a jejich mocenské struktury zanikly.
    Za socíku na to koumáctví země kde zítra znamená již včera mezi lidem kolovala celá řada povedených vtipů.... :)

    Ale vážně - naprosto nezbytnou podmínkou pro schopnost úspěšně provádět špičkový technologický výzkum je 1) dostatek peněz a zároveň 2) dostatek vyjímečně nadaných a pracovitých lidí - obě tyto podmínky musí být splněny zároveň.
    Peněz Rusové asi mají dostatek (z prodeje ropy a plynu), ale pouze tato podmínka sama o sobě zdaleka nestačí, což ukažuje řada zemí, které sice jsou extrémně bohaté, ale přitom ve vědeckém a technologickém pokroku nijak nevynikají (jedná se nezřídka o země jejichž bohatství právě pochází z exportu nerostných surovin).
    Ovšem ještě důležitější je druhá podmínka - vyjímečně nadaní a pracovití lidé, ochotní svému oboru obětovat každý okamžik. Těchto lidí je v běžné populaci obvykle tak málo, že ani velké státy, snad s vyjímkou Číny a Indie, nejsou schopné poptávku po těchto lidech pokrýt pouze svými vlastními lidmi. Naprostou vyjímkou je snad jedině Izrael, který i přesto, že není nijak lidnatý, tak v řadě vědeckých a technologických oborů je na špici - toto ovšem není případ Ruska.
    Za socíku Sovětský svaz měl k dispozici obrovské množství občanů východního bloku, států, které okupoval, příp. násilně zavčlenil coby svou součást. Do SSSR odjela pracovat řada nadaných Čechů, Poláků, Maďarů, pro SSSR pracovala řada odborníků z Estonska, Litvy, Lotyšska. Řada vyjímečně nadaných občanů SSSR židovského původu se podílela na vědeckotechnickém rozvoji SSSR....
    Dnešní Rusko nic z těchto možností k dispozici nemá - nadaný Lotyš, Estonec, Litevec dnes raději odejde do EU, nebo do USA.... o práci pro Rusko nejspíš nebude uvažovat ani vteřinu. To samé platí pro nadané Čechy, Poláky, Maďary.... Pokud někdo máte nějaké kontakty na vysokou školu typu VUT, ČVUT, MU... tak určitě budete vědět o lidech, kteří odešli pracovat do USA, ale odhaduji, že nejspíš o nikom, kdo by odešel za vědeckou příležitostí do Ruska, dále také ruští Židé z Ruska odešli do Izraele, USA, EU, atd...atd.. dnešní Rusko má tedy nepochybně nesrovnatelně skromnější možnosti toho, kolik a jak nadaných lidí pro svůj zbrojní a obecně technologický průmysl dokáže zaangažovat. Proto zkazky o tom, kterak jsou Rusáci ve vojenském vývoji před Amíkama mě připadají krajně nevěrohodné. Když něco takového slyším, tak si hned pokaždé vzpomenu na známou hlášku "kde by na to vzali lidi?". :-D

  • Jan Horten
    18:11 25.07.2015

    Railgun není nějaká hudba budoucnosti, natož nějaké vzdálené, jsou již přímo za dveřmi, jako "žhavá" současnost. V roce 2016 bude instalován railgun na loď JHSV Trenton k celkovým testům. Odolnost "hlavně" je již relativně vysoká a není problém aby "kolejnice" zvládla stovky výstřelů (min 400 podle svědectví z "FY14 HASC testimony" - http://www.acq.osd.mil/chiefte... -) ale námořnictvo požaduje min garanci 1000 výstřelů. Ale i zde se udělal velký pokrok a BEA Systém již pracuje na rychlo-nabíjecím systému schopný několika výstřelů za min. Využívá se pokročilého chlazení hlavně při výstřelu vháněním inertního plynu (N2), který současně zabraňuje oxidaci povrchu atd. (Životnost railgun "hlavně" je již dnes srovnatelná s životností hlavní konvenčních lodních děl, s ohledem na úžinnost v cíli. Děla bitevní lodi Iowa (Mk 7 16 "/ 50) měla životnost 300 výstřelů (později zlepšená na 1500 ran, na hlaveň).

  • Gloton
    15:08 25.07.2015

    Railguny jsou momentálně ve stadiu, kdy dokážou provést nanejvýš jednotlivý výstřel a pak je to na generálku.
    Nutný vývoj k vyřešení všech problémů, aby byly použitelné třeba na námořních plavidlech (kde může být vše relativně velké a těžké), je střízlivě odhadován na DESÍTKY let. Moc pěkný článek v ATM č.7.
    A než to bude použitelné jako protitanková zbraň na pozemním bojišti......ta bude ta Armata stejný muzejní exponát jako v případě laserových zbraní.
    Lasery, railguny ........vše nejdříve v horizontu několika desítek let a do kdo ví jestli.
    Jiné časové představy, byť jen o teoretické možnosti nasazení, jsou čisté fantasmagorie.

  • sentinel601
    14:36 25.07.2015

    No nejde to tak a lasery nepojdu taka lebo realita je bohuzial kruta. Pre atmosferu, energeticke zdroje a materialy. A mne za pravdu davaju aj vedci na konci ... Lasery to je hudba buducnosti a zemska atmosfera je hustejsia aj tak a lasery to tak patria do prostredia kde je vakum bez atmosfery prostredia ... :)))) A tu je o tom fantasticky clanok. Z coho ked niet technologie na to? Treba byt realistom a netreba snivat o niecom co nikdy nebude lebo vymen potom atmosferu planety zem? A dokaz to a urob to ... Realita a sci-fi je uber rozdiel velky! A to nie ja hovorim ale USA vedci civilisti tym vojenskym gumam! No nepojde to tak lebo realita je zase ina ...

    http://graphics.latimes.com/mi...

  • sentinel601
    14:29 25.07.2015

    Tu je original sprava USA. Sovieti v laseroch alebo energeticke zbrane boli vpredu vzdy a stale ... Sovietska baza daleky Sibir Sary Shagan experimentalne zbrane a aj energeticke Tesla zbrane tam sa testovali rok 1960-1995. Shary Shagan obnovena od roku 2011.

    Sovietska S-300 laserova na konci.

    Na rozdiel od USA, ZSSR teraz pokročila v niektorých prípadoch mimo technologický výskum. To už má pozemné lasery, ktoré by mohli byť použité zasahovať do amerických satelitov, a mohol by mať prototyp priestor na báze protidružicových laserové zbrane do konca tohto desaťročia. Sovieti by mohli mať prototypy pre pozemné lasery pre obranu proti balistickým strelám od konca roka 1980, a ktorá by mohla začať testovanie komponenty pre vo veľkom meradle nasadenie systému v skorých 1990s.

    http://s44.radikal.ru/i103/090...

    http://fas.org/irp/dia/product...

  • Sgt Murphy
    14:28 25.07.2015

    per.rok: To je dnes. A vývoj ide tak rýchlo že čo bolo pred pár rokmi ešte sci-fi, dnes sa to sci-fi testuje. O pár rokov sa to sci-fi zdokonalí, vyrastie z plienok, rozmery zmenšia, výkony zvýšia.

  • sentinel601
    14:20 25.07.2015

    Railguny mozno tak +- 2050 rok hudba buducnosti zatial ... Rusi zacali budovat svoj railgun! Este raz na rail guny niet technologie co by to vydzalo. Railguny to su hudba buducnosti. Rusi to uz maju tiez a aj podvodou to pracuje!

    Očakáva sa, že zákazku by mala vyhrať domáca firma Electric Rays, ktorá kanóny vyvinie v Ruskom armádnom inštitúte. Prostredníctvom silného elektrického náboja by nové kanóny dokázali zneškodniť prípadných teroristov v rozsahu 100 metrov.

    http://www.aktuality.sk/clanok...

    https://www.youtube.com/watch?...

  • pet.rok
    14:16 25.07.2015

    co sa tyka railgunu ten je zatial teoreticky pouzitelny na lodi, kde je k dispozicii dostatocny zdroj EL energie a priestorove a hmotnostne limity su niekde v rade stoviek m3 a stoviek ton bez zdroja energie.
    u pozemneho vozidla by to bolo 50m3 a 60-70t aj so zdrojom energie.

  • DJW_
    14:16 25.07.2015

    Súhlas so skeptikmi ohľadne laserov: jednak energetické nároky sú zatiaľ problém, jednak zadymenie alebo aj prírodné atmosférické javy ho robia často neúčinným. Z praxe: už lahké znečistenie na šošovkách reflektoru znižujú jeho svietivosť o desiatky percent.

  • Sgt Murphy
    14:10 25.07.2015

    Garret, Calhoun: Máte zrejme pravdu, použitie Railgunov na bojisku tu bude zrejme skôr než si myslíme. A ochrany nebude.

    The United States military is funding railgun experiments. At the University of Texas at Austin Center for Electromechanics, military railguns capable of delivering tungsten armor piercing bullets with kinetic energies of nine megajoules have been developed 9 MJ is enough energy to deliver 2 kg (4.4 lb) of projectile at 3 km/s (1.9 mi/s)—at that velocity a rod of tungsten or another dense metal could easily penetrate a tank, and potentially pass through it. (zdroj: wiki)

  • pet.rok
    14:04 25.07.2015

    lasery proti pozemnym cielom to je ciste scifi (v zmysle znicenia ciela a nie vyradenia senzorov)
    staci zadymenie a laser je neucinny, nehovoriac o tom ze prepalenie uz aj 100mm oceloveho panciera je nieco ine ako prepalenie 0,7mm AL plechu nejakej rakety alebo dronu

  • sentinel601
    14:02 25.07.2015

    Laser v nasej atmosfere neobstoji neda sa to jednoducho. Preto skoncil aj ABL laserove lietadlo ... Skor kozmos je pre lasery. Vy si predstavujte lasery ako STAR WARS sci-fi filmy realita je kruta a vedci hovoria ze to tak nebude! Laser na stihackach je cisto fantasmagorie. Railgun testuju aj Rusi to uz testovali nacisti ale stale to pada na technologiach nie su ... Na energeticke zbrane potrebujes velke mnozstva energii taky mobil nuklear reaktor a to ked odpalia na bojisku to je ako spinava atomova bomba po tom.

    Chemický laser mal byť "silou dobra"

    Navyše chemické látky v stroji ohrozovali posádku. Vývojári napokon skonštatovali, že efektivita laseru by bola úplná až pri jeho 30-násobnej sile.

    http://www.aktuality.sk/clanok...

  • Garret
    13:52 25.07.2015

    Sgt Murphy: Musím souhlasit s Glotonem, že v době kdy budou energetické zbraně protitankovým standartem, bude Armata patřit už spíše do muzea. Jedna věc je mít laser schopný zlikvidovat raketu popřípadě letadlo (přičemž i k plošnému nasazení těch je ještě dost daleko), druhá věc je vyřadit laserem pojizdnou hromadu pancíře na zemi. Osobně si myslím, že railguny jsou v tomto ohledu perspektivnější. On i ten laser spotřebuje enormní množství energie, ale nedokážu si ho v současnosti představit efektivně fungovat proti silně pancéřovanému cíli. (Nehledě na to, že pokud na použití laserů v protitankovém boji dojde, tak nastanou i změny v trendu pancéřování.)

  • Sgt Murphy
    13:24 25.07.2015

    Gloton, Američani sú s vývojom laserov ďalej než Rusi s tými ich led svetlami na Armate. Vlastne ako so všetkým.

    Použitie laseru v bojových podmienkach na ničenie prostriedkov nepriateľa - to bude revolučný krok dopredu, nie zavedenie tanku Armata. Ako pre vzdušný, protivzdušný, tak pozemný boj.

    Railguny budú potrebovať na výstrel ako obrovské množstvo energie tak náhradných dielov pre enormné opotrebovanie súčastí zbrane (častá výmena hlavne). Netvrdím, že by sa to do výzbroje tankov budúcnosti nemohlo dostať, tvrdím len že použitie laserov je asi pravdepodobnejšie. Je to na diskusiu :)

  • Calhoun
    08:24 25.07.2015

    Sgt Murphy Datum: 24.07.2015: Tak laserem asi ne ale dost bych veril ze nez Rusko zavede do vyzbroje prvnich 100 Armat tak standartem na "druhe strane" bude napr. neco jako Abrams M5 s railgunem a moznosti bezposadkoveho provozu.

  • CerVus
    08:09 25.07.2015

    Sgt Murphy: tak ten názor sdílím. Zatím akorát dokázali, že jim to nepřejede náměstí.
    Ale k tématu. Koukal jsem na zahraniční weby a tenhle náboj má mít krapet nižší průbojnost než a3, ale má mnohem lepší letové a nárazové charakteristiky. Takže se očividně spíše zaměřují na zasáhnutí slabých míst spíš než by se pokoušeli zvýšit průbojnost. Nejspíše je to dobrá cesta. Rusové na to jdou mohutností pancíře a velikostí děla a západ s zaměřuje na to kde je lepší - elektronické systémy, optika.

Stránka 1 z 2