M829A4 : Nová munice pro americké tanky Abrams

Foto: M1A2 Abrams při střelbě; větší foto / Public Domain
M1A2 Abrams při střelbě; větší foto / Public Domain

Americká firma Orbital ATK oznámila zahájení sériové výroby nejnovější tankové munice M829A4 pro americké tanky M1 Abrams. Munice je navržená pro překonání nejnovější generace reaktivního pancíře, jako je například ruský Relikt.

M829A4 patří do rodiny americké tankové podkaliberní munice typu APFSDS (Armour-Piercing Fin-Stabilized Discarding-Sabot) s penetrátorem z ochuzeného uranu. Vývoj již páté generace tankové munice M829 začal v roce 2011. Americká armáda, jakožto zadavatel, uvolnil na vývoj nové munice 80 milionů dolarů (2 miliardy Kč).

V současné době prošla munice M829A4 řadou ostrých střeleckých zkoušek. Plná certifikace munice (Full Material Releas) se očekává do konce záři letošního roku. Americká armáda zavede novou munici do výzbroje v příštím roce.

Americká armáda počítá v následujících pěti letech s nákup 2501 nábojů M829A4. Cena jednoho náboje dosahuje 10 100 dolarů.

Zásadní otázkou je schopnost M829A4 probití pancíře. Na oficiálních stránkách Orbital ATK se dočteme, že M829A4 je schopná překonat „všechny současné moderní systémy pancéřové ochrany, stejně jako budoucí koncepty pancéřové ochrany." Hodnota probití ekvivalentu homogenního válcovaného pancíře RHAe (Rolled Homogenous Armour eqvivalent) je utajována.

Při odhadech penetračních schopností se pouštíme na velmi tenký led, neboť (skutečná) schopnost penetrace tankové munice je střeženým tajemstvím. U předchozí generace munice M829A3 se nejčastěji odhaduje schopnost probití pancíře (na 2000 m) mezi 700 až 800 mm RHAe.

Munice M829A4 je pochopitelně ještě výkonnější a navíc si údajně dokáže poradit i s ruskými reaktivními pancíři Kontakt-5 a Relikt. Typický klínový přídavný pancíř Kontakt-5 můžeme vidět na modernizovaných tancích T-72B3 a T-90. Dlužno dodat, že s pancířem Kontakt-5 si údajně poradí i starší M829A3.

Relikt patří mezi nejmodernější ruské reaktivní pancíře. Pancíř exploduje ve směru přilétající střely, ještě před jejím dopadem. Účinnost má být přitom až dvakrát větší než u starších systémů Kontakt 5. Pancíř Relikt najdeme například na nejnovějších verzích tanku T-90 (T-90AM/MS).

Nejsilnější místa čelního pancíře T-72B3 (Kontakt 5) dosahují odolnost 690 až 800 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 940 až 1180 RHAe proti kumulativním střelám. V případě T-90 (Kontakt 5) to je 800 až 830 mm RHAe (1150 a 1350 RHAe) a u verze T-90 s pancířem Relikt údajně 1100 až 1300 RHAe (1350 RHAe +).

Je třeba však podotknout, že reaktivní pancíř chrání pouze okolo 50 % čelní plochy tanků T-72B3 a T-90. Při případném střetu tak záleží, kde je zásah umístěn, z jaké vzdálenosti byl vypálen a pod jakým úhlem na pancíř tanku střela dopadla.

Výhodou munice M829A4 je také nová pohonná směs. Díky nové směsi vykazuje střela opouštějící hlaveň stejnou úsťovou rychlost (průbojnost, přesnost) ve velkém rozsahu teplot (−32 to 63 °C).

Zdroj: Orbital ATK

Nahlásit chybu v článku


Související články

Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 7.

Původní sovětské tanky T-72 Ural (1973) a T-72A (179) jsou v současné době pro potřeby evropského ...

Německé Leopardy nedokáží probít pancíř ruských tanků

Pode německého deníku Die Welt, pro německé tanky Leopard nemusí střetnutí s ruskou tankovou ...

Tanková munice NATO: uran vs. wolfram

Před týdnem jsme přinesli článek o údajně nedostatečně výkonné munici německých tanků. Podle původní ...

Indická armáda hledá nový hlavní bojový tank

Indická armáda v rámci programu FRCV (Future Ready Combat Vehicle) hledá náhradu za více než 2500 ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • RiMr71
    12:31 12.08.2015

    Běž domů Ivane, čeká tě Nataša... v Armatě...

    Běž domů Ivane, čeká tě Nataša... v Armatě...

  • Russia
    21:38 10.08.2015

    Toto je už praktickí nanič a pre Rusou to nieje problém :D Rusi majú technológie ktoré zničia projektil skôr ako sa k nemu dostanú! Má ta každé vozidlo z novou generáciu ...Zobrazit celý příspěvek

    Toto je už praktickí nanič a pre Rusou to nieje problém :D
    Rusi majú technológie ktoré zničia projektil skôr ako sa k nemu dostanú!
    Má ta každé vozidlo z novou generáciu pancierovanie Armata.
    Ako ne napríklad T-14 ArmataSkrýt celý příspěvek

  • Jan Horten
    11:30 29.07.2015

    Současně s railgunem je samozřejmě vyvíjena i munice. Vývoj a již testování komponent Hyper Velocity Projectile (HVP) nijak nezaostává za vývojem a pokrokem railgunu. Výdrž ...Zobrazit celý příspěvek

    Současně s railgunem je samozřejmě vyvíjena i munice. Vývoj a již testování komponent Hyper Velocity Projectile (HVP) nijak nezaostává za vývojem a pokrokem railgunu. Výdrž elektroniky byla úspěšně testována od 9 června 2015, během zatím týdenního testování a úspěšně vydržela (- http://www.seapowermagazine.or... -). HVP bude „multiplatformový“ tedy nejen pro railgun ale bude použitelný i pro všechny stávající 5 palcové, konvenční, zbraňové systémy instalovaných již dnes na lodích a u 155mm pozemních zbraňových systémů (- http://www.google.cz/imgres?im... -) Railgun již prokázal, že vydrží stovky výstřelů (min 400 podle svědectví z "FY14 HASC testimony" - http://www.acq.osd.mil/chiefte... -), nikoliv jedna rána a generálka :-) Užití railgunu na lodích je prostě za dveřmi, nijaká vzdálená budoucnost, nijaká desetiletí do schopnosti prvního operačního nasazení i včetně té schopnosti zasahovat pohyblivé cíle (např. GPS navádění + datalink, pro aktualizaci polohy cíle, změnu cíle). Pozemní verze nebude nějaká tanková zbraň, ale něco jako modulární komplex na 5-6 tahačích, podobná idea s jakou přišel před časem General Atomics http://www.ga.com/railgun-appl... Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    17:10 28.07.2015

    pajo: Zajímavá myšlenka! Pravdou je, že s nástupem aktivních obran bude pravděpodobně muset dojít i k patřičné úpravě munice a taktiky. Railgun bude v tomto asi zase míchat kartami ...Zobrazit celý příspěvek

    pajo: Zajímavá myšlenka! Pravdou je, že s nástupem aktivních obran bude pravděpodobně muset dojít i k patřičné úpravě munice a taktiky. Railgun bude v tomto asi zase míchat kartami ve prospěch střílejícího. Ale nemyslím si, že se brzy dočkáme tanku s railgunem. Lodě jsou ovšem jiná záležitost, tam to klidně může být otázka příštího desetiletí.Skrýt celý příspěvek

  • pajo
    22:27 27.07.2015

    Railgun na tankoch je sice hudba dalekej buducnosti, ale hlavna vyhoda a motivacia k vyvoju by mohla byt v tom, ze pri tej istej energii ale nizsej hmotnosti by mal projektil ovela ...Zobrazit celý příspěvek

    Railgun na tankoch je sice hudba dalekej buducnosti, ale hlavna vyhoda a motivacia k vyvoju by mohla byt v tom, ze pri tej istej energii ale nizsej hmotnosti by mal projektil ovela vyssiu rychlost a tym padom by s velkou pravdepodonnostou prekonal aktivnu ochranu tanku a musel by si poradit len so samotnym pancierom.Skrýt celý příspěvek

  • Kusa
    20:36 27.07.2015

    Specialista ze scifi kroužku :-) Za pár let budou mít Amíci umělou inteligenci která jim o desetiletí urychlí vývoj a za pět let je tu energotank. PS:Nebuďte na mě zlí je ...Zobrazit celý příspěvek

    Specialista ze scifi kroužku :-)

    Za pár let budou mít Amíci umělou inteligenci která jim o desetiletí urychlí vývoj a za pět let je tu energotank.

    PS:Nebuďte na mě zlí je trochu popichuji skeptikySkrýt celý příspěvek

  • Gloton
    18:59 27.07.2015

    Railgunů v tancích se nejspíše mi už ani nedožijeme, ale osobně jsem hodně zvědavý na railgun na bojových plavidlech. Problematická bude i střelba na vzdálené pohyblivé cíle, ...Zobrazit celý příspěvek

    Railgunů v tancích se nejspíše mi už ani nedožijeme, ale osobně jsem hodně zvědavý na railgun na bojových plavidlech.
    Problematická bude i střelba na vzdálené pohyblivé cíle, protože byť je střela hodně rychlá, při plánovaném dostřelu těžko pohyblivý cíl trefí. Na to bude mustet být naváděná. A to jsem zvědav na řešení toho naváděcího systému, aby vydržel přetížení při výstřelu, výboj plazmy atd.
    Bude zajímavé, jak to dopadne. Problémů k vyřešení je obrovská spousta.Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    18:48 27.07.2015

    Však tu nutnou energii zdroje už jsem tu přibližně spočítnul a jaké jsou požadavky na energii střely víme také. Pro střelu s energií 20MJ (přiměřený požadavek, když současné mají ...Zobrazit celý příspěvek

    Však tu nutnou energii zdroje už jsem tu přibližně spočítnul a jaké jsou požadavky na energii střely víme také.
    Pro střelu s energií 20MJ (přiměřený požadavek, když současné mají kolem 10MJ, aby mělo zavádění railgunů vůbec opodstatnění) při kadenci 10 ran/min (spíše na dolní hranici min.požadavku pro tankový kanon) je potřeba zdroj energie 8,3MW.
    Propočítáno dle údajů BAE System na energetické požadavky railgunů.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    17:03 27.07.2015

    Gloton: nedobrali sme sa toho. bez podrobnejsieho vypoctu to nepojde. k vypoctu kinetickej energie sa da pouzit jednoduchy vztah Ek=1/2 * hmotnost * rychlost^2 v ostatnych ...Zobrazit celý příspěvek

    Gloton: nedobrali sme sa toho. bez podrobnejsieho vypoctu to nepojde.

    k vypoctu kinetickej energie sa da pouzit jednoduchy vztah
    Ek=1/2 * hmotnost * rychlost^2

    v ostatnych zaveroch (pochybnostiach) ohladne zavedenia railgunov do pozemnych jednotiek s tebou suhlasim ako som uz spomenul predtym.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    16:55 27.07.2015

    charlie: je samozrejme pravda ze najdenie vhodnej konstrukcie projektilu (a dela) je velka veda a nerobim si narok na jeho plne pochopenie ale niektore zakladne fyzikalne principy ...Zobrazit celý příspěvek

    charlie: je samozrejme pravda ze najdenie vhodnej konstrukcie projektilu (a dela) je velka veda a nerobim si narok na jeho plne pochopenie ale niektore zakladne fyzikalne principy tu boli sice spomenute ale nie vzdy spravne interpretovane.

    mechanicke vlastnosti materialu penetratora nie su tak dolezite ako by sa na prvy pohlad mohlo zdat a podstatna je len hustota (ktora umoznuje zvysit prierezove zatazenie panciera). vdaka tomu sa vyber ustalil na dvoch materialoch DU legovana titanom a karbidy Wolframu. Z hladiska mechanickych vlastnosti je kW omnoho pevnejsi a napriek tomu dosahuje mierne nizsiu priebojnost pri rovnakych parametroch.
    dovod preco mechanicke vlastnosti nezavazia je ten ze tlak pod hrotom je tak enormny ze dochadza plastickej deformacii panciera (sa to da modelovat ako priechod viskoznou kvapalinou).
    Ak si spravne pamatam cisla tak ten tlak bol niekde okolo 90 GPa kym pancierove ocele maju pevnost niekde v rade 2 GPa.

    je samozrejme pravda ze lahsi projektil bude stracat pocas letu rychlost viac ako tazky ale zas vdaka mensiemu prierezu nebude odpor vzduchu tak velky
    na to aby sme to mohli definitivne rozseknut by bolo potrebne spravit vypocty (mozno sa k tomu niekedy vratim)Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    16:36 27.07.2015

    Tkaže jsme se dobrali toho, co jsem tvrdil od začátku......tedy že tu energii té střele prostě dodat musíme. Žádné zvláštní kouzlo, které by to obešlo není (krom vlivu ...Zobrazit celý příspěvek

    Tkaže jsme se dobrali toho, co jsem tvrdil od začátku......tedy že tu energii té střele prostě dodat musíme. Žádné zvláštní kouzlo, které by to obešlo není (krom vlivu superkomprese kovů u střel s velkou rychlostí od 3000m/s výše, ale to nebude vliv tak významný, aby stačila střele třeba jen 1/3 dopadové energie oproti střelám "pomalým" o rychlosti 1500m/s).
    A tu energii prostě nejsme schopni se současnými, ani v horizontu desítek let dostupnými, technologiemi vyrábět a dodávat se zařízením velikosti tankového power packu.
    Už jen proto nebudou railguny ve výzbroji tanků další desítky let.

    I nasazení na bojová plavidla je jen ve stadiu zkoušek prvního prototypu.....a jak dlouho trvá vyladění a zavedení nové technologie do operačního použití snad víme všichni.Skrýt celý příspěvek

  • RiMr71
    14:32 27.07.2015

    ...má pravdu předsedo...

    ...má pravdu předsedo...

  • Charlie
    12:28 27.07.2015

    Pet.rok: jenže lehké projektily ztrácí rychlost mnohem více než těžké. Ono celá konstrukce munice je komplexní věda se spoustou faktorů, které ovlivňují další spoustu ...Zobrazit celý příspěvek

    Pet.rok: jenže lehké projektily ztrácí rychlost mnohem více než těžké. Ono celá konstrukce munice je komplexní věda se spoustou faktorů, které ovlivňují další spoustu vlastností.

    Pro průbojnost jsou důležité hodnoty jako je dopadová energie (daná hmotností a rychlostí), další je čelní průřez projektilu, jeho tvrdost, konstrukce...

    Potřebujete projektil s velkou dopadovou rychlostí a ideálně i hmotností (protože oboje je nisitelem energie), přitom s malým průřezem (čili chce to kov s vysokou hustotou) a zároveň tvrdý (aby pronikl pancířem), ale přitom ne křehký (aby se o tank nerozbil) a špička nesmí po pancíři klouzat (při vyšších úhlech dopadu). Řada z požadavků je protichůdných, kupříkladu vysoká dopadová energie versus hmotnost a malý čelní průřez, zvyšovat úsťovou rychlost nelze donekonečna a dále lehké projektily mají krom větší ztráty energie i horší přesnost (jsou citlivější na vítr).

    Současné SABOT projektily jsou vynikajícím kompromisem mezi rychlostí, hmotností, přesností a průbojností, ovšem toto je možné jen díky schopnosti zpracovávat ve velkém kovy jako je wolfram a uran a konstruovat z nich šípové střely, které se při dopadu vysokou rychlostí na cíl neroztříští ani nesvezou a zároveň vysokou úrovní metalurgie a chemie, která nám umožňuje vyrábět vysokotlaké kanony, dovolující střele udělit rychlost kolem 1500m/s (to je prostě ukrutnej fofr). Desetikilovej M829A3 má úsťovou energii přes 11 MJ, to je hodně, opravdu hodně, vyrobit takhle výkonnej laser nebo railgun není sranda, natož ještě výkon navýšit, protože výhodou konvenčního střeliva je jeho střelivina - vysoce koncentrovaná energie v podobě chemické látky, která se lehce skladuje a je kompaktní.

    Vámi zmiňovaný 2kg projektil byste musel vystřelovat řádově rychleji, abyste dohnal ztrátu energie způsobené nižší hmotností a větší ztrátou rychlosti během letu.Skrýt celý příspěvek

  • Sgt Murphy
    12:22 27.07.2015

    Dnešný náboj vystrelený z hlavne váži okolo 8, ale z toho samotný penetrátor váži len okolo 3-4kg. Úsťová rýchlosť strely je niekde medzi 1500-1700m/s. Pokiaľ by sme dosiahli ...Zobrazit celý příspěvek

    Dnešný náboj vystrelený z hlavne váži okolo 8, ale z toho samotný penetrátor váži len okolo 3-4kg. Úsťová rýchlosť strely je niekde medzi 1500-1700m/s.

    Pokiaľ by sme dosiahli vystreliť 2kg penetrátor rýchlosťou 3000m/s, tie energie sú trochu iné.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    11:42 27.07.2015

    kozlus: sucastne penetratory nemaju 2km/s pri hmotnosti 8kg (to ani nahodou). M829A3 ma pri hmotnosti cca 7kg (presna hmotnost nie je verejne dostupna) rychlost 1550 m/s ...Zobrazit celý příspěvek

    kozlus: sucastne penetratory nemaju 2km/s pri hmotnosti 8kg (to ani nahodou).
    M829A3 ma pri hmotnosti cca 7kg (presna hmotnost nie je verejne dostupna) rychlost 1550 m/s (podotykam ze tych 7kg je hmotnost bez sabotu, spolu maju 10kg)

    2kg projektil sa da spravit s mensim prierezom (bude ale aj patricne kratsi).
    Lamanie moze vzniknut u projektilov ktore prezenu pomer dlzky k priemeru strely (viac ako 30/1).Skrýt celý příspěvek

  • Kozlus
    09:04 27.07.2015

    2kg projektil neudelas s o moc mensim prurezem, protoze zase narazis na pevnost materialu strely - proste se bude lamat. Bavime se totiz o soucasnych materialech, ne o nejakem ...Zobrazit celý příspěvek

    2kg projektil neudelas s o moc mensim prurezem, protoze zase narazis na pevnost materialu strely - proste se bude lamat. Bavime se totiz o soucasnych materialech, ne o nejakem supermaterialu.
    Navic, Sgt Murphy psal o 3km/s a 2kg hmotnosti projektilu. Soucasne penetratory maji 2 km/s a 8 kg hmotnost. To je obrovskej nepomer energie pri dopadu v neprospech nove technologie. Takze vetu "at that velocity a rod of tungsten or another dense metal could easily penetrate a tank, and potentially pass through it." bych bral se znacnou rezervou, protoze to by soucasne penetratory nebylo potreba zlepsovat.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    23:47 26.07.2015

    Gloton: prevazna cast drahy projektilu v pancieri sa odohrava v rezime hydrodynamickeho prebijania t.j. pod hrotom projektilu je tlak mnohonasobne prevysujuci pevnost materialu ...Zobrazit celý příspěvek

    Gloton: prevazna cast drahy projektilu v pancieri sa odohrava v rezime hydrodynamickeho prebijania t.j. pod hrotom projektilu je tlak mnohonasobne prevysujuci pevnost materialu panciera co sposobuje jeho tavenie.
    z hladiska energetickej bilancie je energia odobrana projektilu (teda jeho spomalenie) priblizne rovna energii potrebnej na roztavenia mnozstva materialu panciera v priereze projektilu (preto je prierez projektilu jednym z parametrov hlbky prebitia).
    samozrejme pocas prebijania dochadza k erozii projektilu ako aj zatupeniu hrotu (co zvysuje prierez) ale moderne penetratory bud vrstvenim (u projektilov z karbidov wolframu) alebo s vyuzitim prirodzenej vlastnosti materialu (legovane DU) sa zatupenie do urcitej miery eliminuje (velmi obrazne sa da povedat ze sa supu ako cibula).

    ubytky rychlosti u APFSDS projektilov pocas letu k cielu su v rade desiatok m/s (cca 50-60) na kilometer cize celkovy ubytok na strelecku vzdialenost nepresahuje 200m/s. samozrejme u projektilu s hmotnostou 2kg to bude o nieco vyssie ako u projektilu o 8kg ale ten dvojkilovy bude mat aj mensi prierez (a teda nizsi odpor vzduchu). kazdopadne to nebude tak vyznamny rozdiel aby to lahky (rychly) projektil nejako degradovaloSkrýt celý příspěvek

  • Gloton
    19:49 26.07.2015

    pet.rok: tvé představy jsou naprosto mimo realitu toho, jak probití pancíře tanku probíhá jak ho lze dosáhnout. I současné podkaliberní střely APFSDS mají ostrou špičku, nejen ...Zobrazit celý příspěvek

    pet.rok: tvé představy jsou naprosto mimo realitu toho, jak probití pancíře tanku probíhá jak ho lze dosáhnout. I současné podkaliberní střely APFSDS mají ostrou špičku, nejen kvůli letovým vlastnostem, ale i kvůli působení na pancíř. Průměr střely v celé části těla nemá význam dělat třeba o průměru tužky, protože střela neprobíjí pancíř ve své původní podobě, ale dochází k deformaci, i dnes už částečné superkompresi kovu a tavení materiálu a samozřejmě rozkladu působení na větší plochu. Tvá představa, že střela propíchne pancíř jako špendlík kůži je naprosto mylná.
    Jediný další vliv hodně rychlé střely od 3000m/s bude mít takzvaná superkomprese kovů, ale i to je vše zatím jen ve stadiu teorie a odhadů. Ale rozhodně to nebude vliv tak významný, aby stačila střela s třeba desetinovou dopadovou energií.
    A lehčí střely budou trpět jedním dalším obrovským handicapem, větší ztrátou rychlosti při střelbě na delší vzdálenost.
    Tu energii ta střela prostě musí mít. Rychlým špendlíkem pancíř neprorazíš.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    16:41 26.07.2015

    Gloton: praveze fyzika plati a pri prebiti panciera rozhoduje hodnota energie posobiaca na urcitu plochu, takze pri rovnakej energii ma vyhodu projektil ktory je "tensi". v tom ...Zobrazit celý příspěvek

    Gloton:
    praveze fyzika plati a pri prebiti panciera rozhoduje hodnota energie posobiaca na urcitu plochu, takze pri rovnakej energii ma vyhodu projektil ktory je "tensi".
    v tom bude prave vyhoda mensieho a lahsieho projektilu (s mensim prierezom) ale rychlejsieho (pri rovnakej energii).Skrýt celý příspěvek

  • Gloton
    14:18 26.07.2015

    pet.rok: píšeš naprosté nesmysly. Tu energii, držme se požadovaných 20MJ, ta střela prostě musí mít. Těžsí stačí menší rychlost, lehká musí mít větší rychlost.....ale prostě tu ...Zobrazit celý příspěvek

    pet.rok: píšeš naprosté nesmysly.
    Tu energii, držme se požadovaných 20MJ, ta střela prostě musí mít. Těžsí stačí menší rychlost, lehká musí mít větší rychlost.....ale prostě tu energii musí mít.
    Když nebudu brát v potaz vliv hmotnosti střely a nějaký ideální poměr hmotnosti a rychlosti střely pro její účinky v pancéřovaném cíli, nefunguje tvá představa, že diabolku vystřelím obrovskou rychlostí a ta probije pancíř díky té rychlosti, byť její energie nebude 20MJ ale jen třeba 5MJ.
    Tvé představy jsou absolutně mimo.
    Rozhodující je energie střely.
    Takže žádný slabší zdroj energie mít nemůžeš. Fyzika zde platí absolutně a požadovanou energii střele prostě musíš nějak vyrobit a dodat.

    A k tomu nápadu s hybridním systémem railgunu: i to je se současnými a v dohledné době dostupnými technologiemi blbost. Opět kvůli energetickým nárokům.
    I když budu od elektrické části požadovat jen polovinu energie, jednu polovinu (10MJ) dodá prachová náplň, je to pořád moc a moc. Není možné to nacpat do únosně velikého stroje. Nehledě k dalším problémům s hybridností systému.

    A že je tento systém teoreticky znám desítky let a přasto dosud nezaveden má opravdu důvod v dateď neřešitelných problémech. Vysoké energetické nároky, nárok na okamžité dodání energie (kondenzátory v přijatelné velikosti a přijatelných vlastností) a obrovský problém s hlavní zbraně.
    Na hlaveň působí obrovské síly jiného charakteru než u zbraní s prachovou náplní a především tření v tak velké rychlosti střely způsobuje vývin plazmy a nadměrné opotřebení hlavně.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3