Má zemní plyn v České republice budoucnost?

Minulý týden ve čtvrtek premiér Petr Fiala veřejnost ujišťoval, že je Česko na výpadky dodávek zemního plynu připraveno. Případný nedostatek země podle něj doplní z tuzemských zásob nebo prostřednictvím alternativních dodavatelů, se kterými má EU uzavřené příslušné dohody. Zásobníky zemního plynu státu nepatří. „Ale máme představu o zásobách, obchodníci mají povinnost mít zásoby na 30 dní,“ informoval premiér Fiala. „Nemáme významné signály, že by výpadky měly nastat, ale bylo by nezodpovědné s tím nepočítat... Kdyby došlo k výraznému oslabení dodávek, byla by možnost je nahradit zdroji z jiných zemí, ať už jde o zkapalněný plyn nebo další podobné věci.“

Roční spotřeba zemního plynu v České republice dosáhla v roce 2020 objemu přibližně 8,5 miliard m3. Dodávky z vlastních nalezišť pokrývají 2 % domácí spotřeby, drtivá většina se proto dováží. Plyn se nakupuje na burze v Rotterdamu a na české území přitéká z Německa. Většina ho pochází z Ruska, menší část tvoří dodávky z Alžírska a Norska. Spotřeba plynu v posledních deseti letech mírně rostla a nejvyšší hodnoty dosáhla právě v předloňském roce. 

Na konci roku 2020 bylo k plynárenské soustavě připojeno okolo 2,8 milionu zákazníků, z čehož 92 % tvořili domácnosti. Nejvíce zemního plynu, 49 % z celkové spotřeby, putovalo k průmyslovým velkoodběratelům a téměř 26 % k jednotlivým domácnostem. Své využití nachází především ve výrobě hnojiv, elektrické energie a tepla. Plynové elektrárny Alpiq Kladno, Počerady a Vřesová zajišťují až 10 % tuzemské výroby elektřiny.

Samostatnou kapitolu představují teplárny. Třetina jejich výroby v roce 2020 závisela na spalování plynu a tento podíl se má do budoucna zvyšovat. Největší česká plynovodní síť GasNet v říjnu minulého roku uvedla, že 27 dalších uhelných tepláren se rozhodlo přejít na zemní plyn a již uzavřelo smlouvu o připojení na plynovod. 51 výrobců tepla navíc o plyn vyjádřilo zájem a jedná s GasNetem o podmínkách. Unijní podmínky pro přechod od uhlí k zimnímu plynu, tj. nahrazení 30 % zemního plynu do roku 2026 obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny a 55 % do konce roku 2035, ovšem velmi pravděpodobně nebudou schopné splnit z důvodu pomalu se rozjíždějící produkce biometanu a bezemisně vyráběného vodíku.

Návrh trasy severojižního plynovodu přes české území; větší foto / Warsaw Institute