Manuever SHORAD Launcher: Protivzdušné krytí americké armády

Manuever SHORAD Launcher; větší foto / Boeing

Firmy Boeing a General Dynamics Land Systems (GDLS) představily vozidlo Manuever SHORAD Launcher (MSL) určené pro vojskovou protivzdušnou obranu (PVO) velmi krátkého dosahu SHORAD (Short Range Air Defense). Jak je z přiloženého obrázku patrné, MSL využívá kolovou platformu Stryker.

Mobilní prostředky SHORAD byly v zemích NATO poslední tři dekády podceňovány. Není divu, silné alianční letectvo nemělo konkurenci a v případném konfliktu mohlo zajistit absolutní leteckou nadvládu nad prostorem bojové činnosti.

V jakémkoliv konfliktu alianční letectvo mělo nejdříve zajistit vzdušnou nadvládu a teprve poté se měly ke slovu dostat pozemní jednotky.

Díky zavádění moderních prostředků PVO krátkého, středního a dlouhé dosahu do výzbroje ruské armády a dalších zemí jsou však možnosti aliančního letectva omezeny. Může nastat situace, kdy díky moderním prostředkům PVO nebude moci letectvo v určité oblasti operovat a naopak v této oblasti se budou moci pohybovat letecké prostředky protivníka. Pozemní PVO je tak považováno, podobně jako stíhací letectvo, jako prostředek pro vybojování absolutní vzdušné nadvlády.

Opětovný zájem americké armády o mobilní prostředky SHORAD také odpovídá novému pojetí boje Multi-Domain Battle. Na rozdíl od studenoválečné doktríny AirLand Battle americká armáda nepočítá v budoucnu s jasně vymezenou frontovou linii a zajištěným zázemím, odkud mohou působit výkonné systémy PVO (Patriot).

Naopak podle konceptu Multi-Domain Battle bude bojový prostor velmi chaotický bez jasně dané frontové linie. V tomto prostoru rozptýlené samostatné malé jednotky budou neustále v pohybu, aby se vyhnuly útokům. Proto každá jednotka musí mít vlastní prostředky PVO pro ochranu proti leteckým útokům.

Americká armáda se nyní snaží rychle obnovit svou vojskovou PVO typu SHORAD - armáda má zájem o prostředky PVO, které udrží krok s manévrujícími mechanizovanými jednotkami a poskytnou ochranu proti dronům, bitevním letadlům, vrtulníkům a ideálně také proti dělostřelecké, minometné a raketové munici.

Americká armáda chce pozvat v záři na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku zástupce průmyslu, aby předvedli své řešení PVO kategorie SHORAD. Jedním z účastníků bude i vozidlo MSL od firem Boeing a GDLS.  


Americká armáda nasadila Avenger na cvičení v Rumunsku.

MSL v sobě kombinuje modernizovaný věžový komplet Avenger a obrněný transportér Stryker. Dodejme, že v původní verzi Avenger nese střely Stinger, kulomet M2 ráže 12,7 mm a je umístěn na korbě vozidla Humvee.

Modernizovaný Avenger kromě Stingerů pojme i střely Hellfire nebo AI3. Na rozdíl od infračerveně naváděné rakety Stinger se Hellfire navádí na cíl pomocí vlastního malého radaru. AI3 je pozemní verze letecké střely AIM-9 Sidewinder a ve spojení s věží Avenger ničí i dělostřeleckou, minometnou a raketovou munici. Věž lze volitelně osadit i 30mm automatickým kanónem a laserovým dělem.

Celý koncept je přitom vysoce modulární a je schopen v budoucnu po softwarové aktualizaci snadno pojmout výkonnější a modernější rakety země-vzduch. Podle tiskové zprávy případná integrace nové střely (a její certifikace formou střeleckých testů) nezabere více než dva měsíce.


M6 Linebacker / Public domain

Platforma Stryker byla zvolena díky své velké mobilitě i balistické ochraně, protože dle konceptu Multi-Domain Battle budou rozptýlené americké pozemní jednotky na chaotickém bojišti budoucnosti neustále čelit raketovým útokům (PTŘS, RPG) a také improvizovaným výbušným systémům (IED).

Boeing také zvažuje umístit věž Avenger na modernizovanou verzi pásového vozidla Bradley M6 Linebacker. M6 Linebacker fungovalo jako klasické bojové vozidlo pěchoty Bradley avšak s tím rozdílem, že místo dvou protitankových řízených střel TOW mělo na věži čtyři střely země-vzduch Stinger.

Americká armáda plánuje zavést nové prostředky SHORAD již v roce 2019 - podle obou firem je přitom možné spustit sériovou výrobu MSL do deseti měsíců. Boeing i GDSL navíc zkoumají možnost jak rozhraní z věže Avenger umístit přitom do obrněnce Stryker, aby se nemusela “usekávat” zadní část vozidla. Rakety země-vzduch by pak byly umístěny v nové věži na korbě nebo dokonce kontejnerově umístěny ve věži s 30mm automatickým kanónem.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Armáda ČR: Špičková protivzdušná obrana krátkého dosahu

V posledních letech Armáda ČR do výzbroje zavedla několik špičkových prostředků protivzdušné obrany ...

ANALÝZA: Multikoptéry jako platforma pro palnou zbraň

Problémem multikoptér vyzbrojených palnými zbraněmi, tj. puškami, kulomety či granátomety, je ...

Úspěchy ruských tanků T-90 a bojových vozidel BMPT

Díky pozitivním zkušenostem s nasazením v Sýrii ruská armáda objednala malý počet vozidel palebné ...

Stíhačky, korvety, rakety: Rumunská armáda mohutně posiluje

Rumunské ministerstvo obrany v dalších letech na modernizaci armády vynaloží téměř 10 miliard euro. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • pjek
    21:44 16.08.2017

    Hmm, klíčové je, jak a co to bude detekovat, aby to náhodně nesundalo vlastní letectvo zabloudivší do blízkosti. jednou se zblázní GPS, jindy se vypnou systémy detekce a řízení palby, ondy se zase nějak nedaří odpálit střely... Někdo tu zapomíná na základní podmínku - aby to mělo smysl, nesmí to ovlivnit, natož zneškodnit protivník dříve než dojde na první kontakt. technické údaje jsou zcela vedlejší, zajímavé jsou ale ty ekonomické na vývoj, produkci a údržbu po dobu životnosti - TCO.

  • MALI
    21:18 14.08.2017

    Ještě dodatek k petres:
    jsem toho názoru, že když bude na praporu četa bojových vozidel s těžkou výzbrojí, vyzbrojených 120 mm TK, je pak věžový minomet s možností přímé střelby zbytečný - nemůže se jim ani zdaleka vyrovnat. V tomto případě by podle mého názoru byl vhodnější klasický 120 mm minomet (SPEAR od Elbitu, nebo COBRA od RUAGu) samozřejmě osazený na samohybném podvozku. Vyjde to hmotnostně výhodněji, než minomet ve věži (uspořená hmotnost konstrukce věže se příznivě projeví ve vezené zásobě munice a dosáhne se i vyšší rychlosti palby. A 43.vpr bych doporučil minomety ráže 81 mm.

  • MALI
    21:10 14.08.2017

    To petres:
    ... ano, je to tak, tak nějak bych si to představoval, v tomto stavu by pak měly naše PozS solidní bojovou sílu a hlavně ochranu před vzdušným napadením a těžkými bojovými vozidly protivníka. Ještě bych k tomu doplnil UAV a UGV (ale to je jiná problematika)...
    Bohužel, pravdou je také to, že momentálně z toho nemáme reálně vůbec nic (ani tu funkční architekturu C4ISTAR). Ale snad časem, až budeme plnit ta dvě procenta HDP na obranu....

    To Pavka:
    ano, používá se munice 35 x 228 mm.

  • Pavka
    20:07 14.08.2017

    Dotaz ten PL Oerlikon 35mm může používat "stejnou" munici jako ten nabízený 35mm pro BVP tuším ve věži LANCE?

  • petres
    15:18 14.08.2017

    Takže jestli dobře počítam, tak na úrovni praporu by bylo vhodné vyzbrojit rotu palebné podpory:

    AA
    1. Raketový AA systém - 4 ks např. Iveco LM, Pandur, Titus
    2. hlavňový AA systém - 4 ks - např. Tatra 8x8, na podvozku unifikovaném s novými pásovými BVP

    AT/přímá palba
    1. vozidlo palebné podpory - 120 mm TK na podvozku unifikovaném s novými pásovými BVP - 4? ks
    NE 4. brn a lehké prapory
    2. lehce pancéřovaný ale vysoce pohyblivý raketový stíhač tanků, vyzbrojený kombinací SPIKE-LR /SPIKE-ER - 4 ks
    Pro 4.brn a pro lehké prapory, by byl tento stíhač doplněn laserem naváděnými 70 mm raketami a zaveden v dvojnásobném počtu (namísto těžkých kanónových vozidel přímé palebné podpory, které by byly u 7.mb)  - 8? ks na lehkém podvozku, Titus, Pandur

    Nepřímá palba
    baterie samohybných minometů 120 mm - 12 ks např. Pandur, Titus, pásové BVP - zde věžové provedení? (43 vpr. SPEAR 120 mm na lehkém podvozku)

    Vše samozřejmě doplněno prvky ISTAR.

    Hezká představa a je děsivě daleko od současné reality.

  • skelet
    15:10 14.08.2017

    svého času jsem si hrál s následující myšlenkou
    - podvozek Tatra 8x8, na kterém by byla umístěna věž s kanónem (35-57mm), přičemž by zde byly integrovány i pasivní průzkumné prostředky (IČ, pasivní radar a lá STROP II).
    - terénní přívěs s hnanými nápravami (hydraulické motory, elektromotory nebo náhon přes kardan), kde by byla umístěna nástavba s PLŘS a radiolokátorem.
    V případě potřeby by, pak mohly sloužit jako hybridní PL prostředek, případně zcela samostatně (na misích typu MALI/Afghán by podvozek Tatry sloužil jako C-RAM, rakety tam nejsou zapotřebí.

  • Lukas
    14:15 14.08.2017

    Temat jest skomplikowany i ma kilka wątków...

    Uniwersalny pojazd - AT- AT
    To już było
    ADATS (Air Defence Anti Tank System) - ze specjalnym uniwersalnym pociskiem
    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/ADATS_2008.JPG/1200px-ADATS_2008.JPG
    oraz wersja rozwojowa MMEV (Multi-Mission Effects Vehicle)
    http://i.imgur.com/0YAwMo4.jpg
    Nie zdobyły popularności

    Dużo prostszy polski koncept AMUR (SPIKE LR + Grom )
    http://pzdata.cdn.aikelo.com/pzdata2/Images/15121
    ^Moim zdaniem nie byłby ani specjalnie dobry niszczyciel czołgów, ani system przeciwlotniczy... Tani też by nie był

    Osobnym tematem jest C-RAM czyli systemy Skyshield
    Te systemy mogą pomoc w obronie obiektów stacjonarnych. Problemem są obiekty mobilne - np.wojska operacyjne.

    Moim zdaniem nie ma sensu mówić o ochronie kompani zmechanizowanej przed postrzałem artyleryjskim - to znaczy przed pociskami moździerzy i haubic...
    Ale przynajmniej teoretycznie systemy SPAAG mogą zestrzeliwać bomby szybujące (broń stand off) oraz pociski przeciwpancerne gdyż oba typy "amunicji lotniczej" poruszają się albo powoli (bomby szybujące) albo nie manewrują (pociski przeciwpancerne)

    Dlatego tez taka hybryda SPAAG + VSHRAD może mieć sens - zwłaszcza jeśli uda się stworzyć system o dużej autonomiczności, pasyny z tanią amunicją
    Były już takie pomysły na przyklad
    http://www.acemodel.com.ua/pages/models/72406/lav_ad.jpg

    Niestety żaden nie doczekal się realizacji.
    W praktyce bliskie tej koncepcji jest
    https://sgwp.wp.mil.pl/fotogaleria/410/3796.jpg
    Biała - czyli modernizacja Szyłki - pasywna (nie ma radaru - jest mocna głowica termowizyjna). 3 zamiast 4 członków załogi.
    Tyle że to "budżetowa" modernizacja starego systemu
    Gdyby tak w nowej wieży zintegrować nowoczesne działko (AZP-23 nie ma programowanej amunicji i ma słabe osiągi) oraz lepszy pocisk (Grom ma za mały zasięg)
    To by był dobry system do obrony wojsk operacyjnych

    Bo nawet jeśli śmigłowce czy samoloty wystrzelą pociski z dużej odległości- to przynajmniej część z nich można zestrzelić (zredukować efekty uderzeń lotniczych)

  • MALI
    14:03 14.08.2017

    To petres:
    s tím Skyshieldem jsem se "upsal" samosebou, měl jsem na mysli Skyranger. To byla ostatně i idea, která byla příčinou ukončení projektu STYX, kdy v O-C ještě neměli hotový Skyranger, tak nám nabízeli integraci Skyshieldu na podvozek Tatra. Vzhledem k tomu, že AČR trvala na verzi blížící se Skyrangeru + další požadavky, které ukazovaly na delší vývoj a ve Škodě se začaly projevovat určité ekonomické problémy, tak šel projekt STYX do ztracena.
    Integraci PLRK na věž hlavňového PL prostředku bych moc nedoporučoval (negativní poznatky z hybridních kompletů STROP, BRAMS - není jednoduché skloubit raketový a hlavňový zbraňový systém a pokud nejsou k "dispozici" vhodné systémy, bude výsledný efekt vždy horší, než v případě dvou rozdílných PL kompletů na dvou podvozcích). Dva různé PL systémy také mají ve výsledku větší prostor účinné působnosti, než jeden hybridní. ShPLRK využívající např. rakety STINGER, GROM, MISTRAL, příp. RBS-70 postavit na relativně malém a lehkém podvozku (třeba i na IVECO LMV, nebo na něčem podobném), hlavňový PL komplet kategorie Skyranger už bude potřebovat podvozek Tatra, nebo opravdu velkého OT typu PIRANHA 10x10.
    U vozidla palebné podpory pro přímou střelbu jsem měl a mysli možnost použití věže DRACO, která je univezální, má výkonný "automatický" kanón ráže 76 mm, (na druhou stranu také drahá a také dosti rozměrná), může být ve hře samozřejmě i kanón ráže 105 mm , ale také 120 mm TK, který se mi zdá pro takové vozidlo momentálně nejvhodnější. Tam bych ze současných možností viděl jako optimální právě věž XC8 120 HP - viděl bych ji ale pouze na pásovém podvozku. O její integraci na podvozek Pandur bych se ani nepokoušel (nemá na to). Pro 4.brn bych viděl větší přínos v raketovém prostředku (kombinace SPIKE-LR/ER a laserem naváděných 70 mm raket) - to je na přímou střelbu a v dostatku 120 mm minometů, částečně vybavených přesnou municí, pro nepřímou střelbu.

  • petres
    13:09 14.08.2017

    MALI souhlasím, vaši variantu vidím jako maximum možného. Moje futuristická byla snaha o integraci více schopností na jedno vozidlo a tím defakto snížení ceny za pořízení určitých schopnosti a samozřejmě velká flexibilta nasazení.

    V případě vaší varianty AA systému mluvíme v podstatě o tom samém postaveném kolem 35 mm Oerlikonu. Skyranger je varianta s veží integrovatelnou na BVP (i kolové) http://www.military-today.com/artillery/skyranger.htm
    Skyshield je myslím převozitelná verze, v podstatě německý MANTIS. Oboje počítá s doplněním systému AA střelami na samostatných vozidlech.
    Skyranger se mně kvůli větší mobilitě, možnosti podávání dvou druhu střeliva zdá vhodnější (otázkou je možnost integrace AA střel přímo na věž jako měl např. čs. systém STROP) a použitelný i pro pozemní podporu.

    Co se týká pozemní palebné podpory ve variantě 1 se mi zasadně nezdá 76 mm. Pokud by měl Pandur (u pásového BVP není problém) velké problémy s kanonem 120 mm (prototyp existuje), tak minimálně 105 mm a nebo jak píšete varianta 2, i když jsem se někde dočetl, že Američani v Afganistánu nebyli spokojeni se svým 105 mm M1128 MGS na Strykeru a velmi chválili italské 120 mm Centaura, které se mezitím ve verzi II posunuly ještě dál.
    Centauro se jeví jako výborné vozidlo, ale nezdá se mi na něm jedna věc a to věž s "tankovými" parametry elevace -6/+16 st., jako vhodnější pro vozidlo paledné podpory se mi zdá věž Cockerill XC-8 s elevací kanonu 42 stupňů umožňující nepřímou střelbu až do 10 km (samozřejmě nejlépe s přesnou municí, i když v této oblasti by měly být na praporu i 120 mm minomety s obdobným dostřelem), a i kdyby se tato schopnost nevyužila, pořád umožnuje střelbu na výše položené cíle, což s elevací 16 st. je problém.

    Varianta 2 také souhlasím. Lockheed Martin zkouší obdobnou kombinaci Hellfire/70 mm laserem naváděné rakety DAGR na kolovém podvozku Patria. http://www.defence24.pl/98235,pociski-hellfire-i-dagr-odpalone-z-pojazdu-bojowego-patria-amv-niszczycielem-czolgow-wideo
    Samozřejmě vhodné by bylo mít kvůli netříštění výzbroje shodné rakety i na vrtulnících.

    Když je mi to rozleželo v hlavě, ta neexistence jednotného ASVŘP pro VzS a PozS je docela zásadní problém do budoucna. Zdá se mi to důležitější, než jestli na BVP bude 30 nebo 35 mm kanon (aniž bych výběr vhodné ráže podceňoval).

  • MALI
    11:32 14.08.2017

    To petres:
    no, Já osobně bych raději, i v případě jednotného ASVŘP pro VzS a PozS viděl na bojišti (na praporu) raději dva (přesněji tři, možná i čtyři) specializované prostředky, některé (na jednotném podvozku):
    1. Raketový AA systém - se schopností ničení vzdušných cílů na větších dálkách a ve větších letových hladinách;

    2. hlavňový AA systém - se schopností ničení rychlých a malorozměrných cílů na krátkých vzdálenostech (do 2 až 3 km podle typu cíle) do výšky 1 km. ten by byl podle mého názoru realizovatelný na bázi PLK Skyshield (kanón ráže 35 mm) - mimochodem, tento prostředek již mohla AČR mít ve výzbroji od 90-tých let, jako jeho úplně první uživatel.

    Oba tyto PL komplety by však měly být napojené na radiolokátor, který by byl organizačně začleněn v této PL jednotce + napojení na vzdušné pozorovatele a přes ten jednotný ASVŘP i na BVP. Pro úroveň prapor by bylo třeba minimálně 2+2, optimálně 4+4 takových systémů. Zde je třeba vidět ještě to, že nad nimi by měl být raketový PL komplet většího (tj. středního) dosahu, již začleněný do struktury VzS a průzkumné prostředky VzS (MADR....).

    Mimo tyto AA prostředky (z nichž hlavňový PL prostředek by byl použitelný i proti pozemním cílům), bych rád u pozemních sil viděl podpůrné AT prostředky a to:
    1. vozidlo palebné podpory - s kanónem ráže 76 mm, ale možná i 120 mm pro ničení pozemních cílů, na které nebudou stačit kanóny BVP, toto vozidlo zcela určitě na podvozku unifikovaném s novými pásovými BVP.
    2. lehce pancéřovaný ale vysoce pohyblivý raketový stíhač tanků, vyzbrojený kombinací SPIKE-LR /SPIKE-ER (případně s možností Hellfire - to, když by bylo dost peněz). Pro 4.brn a pro lehké prapory, by byl tento stíhač doplněn laserem naváděnými 70 mm raketami a zaveden v dvojnásobném počtu (namísto těžkých kanónových vozidel přímé palebné podpory, které by byly u 7.mb).

  • Tecka
    10:29 14.08.2017

    A moze cos takiego? Powoli u nas bedzie trafiać do wojska : https://youtu.be/AP-JzplC8e8

  • petres
    10:27 14.08.2017

    MALI díky za nepříliš potěšující odpověď, co se týká jednotného systému velení a řízení pro VzS a PozS.
    Pokud se u nás bude řešit kanonová AA tak doufám, jak jsem psal v příspěvku níže, pomocí 35 mm Oerlikon KDG (1000 ran/min, ABM). nejlépe švýcarskou věží Skyranger,

    MALI na jedné straně chápu vaší skepsi, ale snaha (neúspěšná) zavést obdobné vozidlo proti pozemním cílům tu je již několik desítek let. Můj názor je, že díky pokročilé programovatelné munici (v případě AA munice Bofors i řízené s naváděním) může přijít jeho doba (zejména díky možnostem ABM, což dříve nebylo), a stálo by za to uvažovat i o rozšíření schopností do oblasti VSHORAD.

    Nerad bych vypadal jako snílek odtržený od reality (berte to jako zamyšlení do budoucna, jaké možnosti se díky stále pokročilejší technice nabízejí), tak uvedu projekty, které se snažily (mimo AA) o uspěch s ráží 57 - 60 mm.
    Begleitpanzer Marder s Bofors 57mm (dávám odkaz na RASEho článek http://palba.cz/viewtopic.php?f=324&t=7002&sid=86f8859afb6bb75be9c038a2a757bb29)
    OTO Melara Hitfist 60/70 s 60 mm
    CARMEL

    Jinak jsem si vědomý váhy i velikosti munice - kompleptní náboj 6 - 7 kg (http://www.navweaps.com/Weapons/WNSweden_57-70_mk123_ammunition_pic.jpg)

    Možné věže k použití (pominu ruský AU-220M BAJKAL) jsou to tedy pouze projekty fy Valhalla (kde se mi zdá, že chlapci k tomu přistupují, jako když pejsek s kočičkou pekli dort - dát tam co nejvíce zbraní, aby to bylo co nejlepší)
    http://www.valhalla-turrets.com/thor-500-1

    jako povedenější se mi zdá tato (zásoba munice 57 mm 100 ks pod věží + 78 ks v "batohu" za věží):
    http://www.valhalla-turrets.com/technology/

    Tím bych uzavřel tento svůj offtopic k ráži 57 mm Bofors.

  • MALI
    10:00 14.08.2017

    To petres:
    - mít jeden univerzální systém velení a řízení pro VzS a PozS - to by bylo výborné. Dokonce by to i šlo technicky zrealizovat. Musel by ale být strukturovaný. Obávám se však, že ani v blízké budoucnosti to v AČR nebude z jistých důvodů možné.
    K možnosti použití kanónů KBVP proti vzdušným cílům. V současnosti je to reálně možné pouze na vrtulníky ve visu, nebo na velmi pomalu pohybující se vrtulníky. Na rychlejší cíle má jejich kanón malou kadenci (200 ran/min). Zatím to však (pokud vím) prakticky nezkoušeli - to znamená, že nestříleli.

  • Pavka
    09:39 14.08.2017

    Já bych viděl jako zajímavé řešení věžičku s rychlopalnou programovatelnou 30, nebo 35mm (podstatné je aby byla na stejný náboj jako na nových BVP) a min 3x PL raketa třeba i typu RBS NG ideálně s kompaktním radarem krátkého dosahu. Tak aby došlo k maximální unifikaci s tím co máme. Jako SHORAD systém by to bylo mnohem použitelnější než to co se koupilo doteď a byl by to zároveň první systém ekonomicky použitelný proti dronům. Větší dosah bych řešil jiným systémem ideálně pořízením a hlavně zabezpečením provozu (piloti, munice) více gripenů.

  • petres
    09:35 14.08.2017

    MALI
    to jste mi s těma dvěma systémy pro AA a AT nahrál na otázku. Je tato dvojkolejnost do budoucna výhodná? Není lepší jeden jednotný? Ne kvůli možnosti mít podobný hybrid, jako je popisovaný v článku, ale proto, že již od nejnižší úrovně (tj. vozidlo = družstvo) je možné Pandur a v budoucnu i nové BVP použít pro vedení boje proti tankům (Spike LR) i nízko letícím, pomalejším cílům (30 mm kanon, pokud vím mech. prapory 4. brigády toto cvičí) tzn. je nutné vyhledávat cíle a řídit palbu jednotně.

    flanker.jirka
    maximum ráže vidím 57 mm, nejen kvůli ceně (a nemá smysl nahrazovat výkonější AA střely 130 mm kanonem, to bych osobně viděl jako krok zpět), ale kvůli univerzálnosti použití. Mezi ráží 30-40 mm BVP a 120 mm MBT případně vozidel palebné podpory vidím do budoucna prostor pro rychlopalný kanon v ráži kolem 57-60 mm instalovaný ne na BVP (kde zbytečně zabírá prostor, zvyšuje hmotnost, nízká zásoba munice), ale na vozidlech palebné podpory odvozených ze standardních pásových BVP.
    Toto vozidl paledné podpory s 57 mm rychlopalným kanonem Bofors (náměr kolem 70 st. C4ISR), bych viděl zařazené do struktury jednotek co nejníže např. zřízením čety palebné podpory v mech. rotě.
    Tyto vozidla by bylo možné použít, jak proti letícím, tak pozemním cílům (vybavení i Spike, nejlépe ER). Bylo by to vozidlo čistě zaměřené na palebnou podporu (stejný podvozek jako BVP v rotě - pouze jiná věž, ale bez roje - využití prostoru pro dostatečnou zásobu munice, proti vozidlu palebné podpory s 120 mm kanonem pohotovější zejména ve městě) nebyly by nutné větší ráže na BVP. V podstatě uvažovaný izraelský "tank" Carmel (http://below-the-turret-ring.blogspot.cz/2017/06/idf-carmel-details-emerge.html) je výzbrojí něco obdobného (není to náhrada 120 mm kanonu, ale doplnění) s rozšířením možností palby proti letícím cílům do rozsahu VSHORAD (do 10 km).

  • skelet
    08:51 14.08.2017

    proti lehčím cílům se dá použít 70mm laserem naváděná raketa. U tohoto amerického systému by to pak znamenalo kombinaci 2x AIM-9, 3x AGM114, 4x 70mm

    jinak tady je fotka verze s 30mm kanónem. Dle mého se jedná o M230

    flanker.jirka: bylo by zajímavé, kdyby Italové udělali svou naváděnou munici DART i pro ráži 127mm..

  • MALI
    08:47 14.08.2017

    To petres + flanker.jirka
    pánové, viděli jste v reálu např. S-60? Potěžkali jste si jeho náboj? Pokud ne, doporučuji Vám se jít na něj někam podívat. Pak zjistíte, že výsledný PL systém bude velké monstrum, s omezenou pohyblivostí a obtížným maskováním, početnou obsluhou + náročnou logistikou. K tomu kanónu totiž musíte ještě počítat energetickou jednotku, muniční vozidlo, radiolokátor .... To ani nemluvím o 130 mm kanónu. Proč asi se velkorážové PL kanóny od 50 tých let nepoužívají? Protože jejich funkci (střelba na velké vzdálenosti) zastávají právě raketové PL systémy.
    Goalkeeper je výborná PL zbraň - ale na lodích. Z hlediska rozměrů a hmotnosti o něm platí totéž, co o kanónech ráže 57 mm a výše.

  • MALI
    08:38 14.08.2017

    To Deutschmann:
    - tak to je jiná...
    - souhlasím s vámi, že popisovaný systém vypadá tak trochu (nebo spíš hodně) jako nedokončený (jak jsem již dříve napsal - narychlo "spíchnutý"), ale zranitelný - to až tak moc nebude (myslím tím ve srovnání s původním Avengerem);
    - pro AČR bych raději viděl specializovaný systém určený pro PL střelbu a specializovaný systém pro boj s těžce obrněnými cíli (v podstatě stíhač tanků). Důvodem je právě specializace AA a AT systémů a hlavně jejich rozdílné zapojení do systémů velení (systém velení pro AA systémy je v AČR jiný, něž pro systémy pro boj s pozemními cíli - AA/AT systém by pak musel mít dva systémy velení v jednom, což by sice šlo, ale bylo by to nešikovné a hodně drahé (nejde jen o SW, ale také o zcela odlišné terminály a radiostanice).

  • Deutschmann
    08:28 14.08.2017

    MALI:
    Omlouvám se špatně jsem se vyjádřil.
    AČR nutně nepotřebuje kombinovaný systém pro odpalování střel Země země (ty má každý Pandur ve verzi KBVP a bude mít každé nové BVP) a Země/vzduch.

    Ale to co AČR nutně potřebuje je stroj schopný provádět vzdušné krytí.

    A určitě nepotřebuje tento dle pohledu velmi zranitelný a nedokončený systém.

    Ale kdyby nový systém mohl umět odpalovat RBS 70 NG + Spike II LR + Sidewindery, tak bych se nezlobil. To vše na podvozku Pandur, Tatra nebo nové BVP.

  • flanker.jirka
    22:53 13.08.2017

    petres: vedená 57 mm by nahradila hodně, mimo švédů si s tím hrají i v Rusku
    https://www.armyrecognition.com/weapons_defence_industry_military_technology_uk/new_russian-made_derivatsiya-pvo_57mm_anti-aircraft_artillery_system_ready_for_tests_in_2017_12306161.html

    Možná by stálo za hřích reinkarnovat například kanon KS 30 ráže 130 mm, náboj vážil cca 60 kg, to už by mohlo na cíl dopravit malou střelu s koncovým IR navedením.
    Horizontání dostřel kanonu byl až 27 500 m.
    http://forum.valka.cz/topic/view/956/SOV-KS-30-130mm-protiletadlovy-kanon

    ale spíše by to chtělo něco jako goalkeeper
    https://www.youtube.com/watch?v=nY6nm-6eCzM

  • petres
    10:00 13.08.2017

    Jistě by nějaká CZ verze tohoto provedení (4x Spike ER a 4x RBS 70 NG na podvozku Panduru, Titusu či nového pásového BVP) mohlo být řešení pro AČR. Otázkou je, jestli by bylo nejvhodnější. Nechci soudit jestli ano nebo ne, jen se zamyslet i nad jinými alternativami. Pokud by na každém mechanizovaném praporu byla četa s alespoň 4 vozidly řešilo by to současně obranu proti letícím cílům, tak díky Spike i proti těžkým obrněným cílům (MBT).
    Ale jak píše Lukas, proti menším letícím cílům je vhodnější kanon s programovatelnou municí, takže se mi zdá vhodné tyto nosiče raket doplnit doplnit shodnými vozidly osazenými kanony např. 35 mm Oerlikon KDG. Již hotové řešení je např. švýcarská věž Skyranger, kde výrobce naznačuje, že typická Skyranger baterie by měla zahrnovat dva střelecké systémy, vozidlo s řízenými střelami a jeden radar / velitelské vozidlo. Je možné propojit až šest Skyranger zbraní nebo raketových jednotek.
    Otázka je, jestli by nestačilo vozidlo-raketový nosič vybavit pouze RBS 70 NG a nosič těžších ATGM řešit v případě potřeby samostatně. Spike není Hellfire (rozdílné navádění).

    Ještě u jedné věci bych se rád zastavil, a to u použité ráže protiletadlového kanonu. Asi nejrozumější řešení je v současné době zmíněný 35 mm Oerlikon KDG s programovatelnou municí a rychlostí střelby 1 000 ran/min a s účinným dosahem cca 4 km.
    Je tu i možnost Bofors ráže 40 a 57 mm s ABM municí. Když popustím uzdu fantazii budu uvažovat o ráži 57 mm Bofors s kadenci 220 ran/m a buď standardní 3P municí Bofors a nebo velmi zajímavou municí ORKA (řízený projektil s naváděním a max. dostřelem 10 km, účinným 7,2 km, ústová rychlost 740 m/s). Smysl tohoto směru uvažování je, jestli by ráže 57 mm nenahradila současně ráži 35 mm i RBS 70 NG v dosahu i účinnosti za menších nákladů (můj odhad 1x RBS 70 NG vs 2-3 náboje ORKA, bohužel cenu u nich nevím, každopádně budou velmi, velmi drahé).

  • Lukas
    07:04 13.08.2017

    A nie lepiej działko 30/40mm z programowaną amunicją + RBS-70
    Wówczas działko na tanie obiekty - jak drony obserwacyjne + ew. do zestrzeliwania nadlatujących pocisków i bomb szybujących (nie C-RAM tylko lotnicza amunicja)

  • flanker.jirka
    15:26 12.08.2017

    Vzhledově to vypadá, jako by to stavěl kutil Tim doma v garáži. Ale dokážu si představit upravené bezosadkove nástavby na českém Panduru nebo budoucím pásovém podvozku osazené 4x Spike a 4x RBS 70 NG.

  • MALI
    21:29 11.08.2017

    To Tecka:
    vývojové práce na vysokoenergetické zbrani u nás (v ČR) neprobíhají. Máte pravdu, že je to vysoce perspektivní, ale v ČR (až na malé výjimky) v podstatě neprobíhají žádné vývojové práce ani na klasických zbraňových systémech (pouze omezené vývojové práce na munici), orientovali jsme se na integraci nakupovaných zbraní do systémů.

  • Tecka
    19:13 11.08.2017

    2 MALI
    mam pytanie czy u Was są prowadzone prace nad bronią wysokoenergetyczną? Wiem,ze u nas poszlo nawet sporo pieniedzy na to ,ale niewiele można sie dowiedzieć poza tym,ze jest to traktowane priorytetowo .

  • MALI
    17:39 11.08.2017

    K článku:
    na vozidle zřetelně vidět, že jde o narychlo "spíchnutou" kombinaci podvozku STRYKER a modernizované věže AVENGER bez nějaké optimalizace. Podle mého názoru vypadá vizuálně opravdu strašně, ale na vzhled se tady nehraje. Jde o to, aby byla rychle zabezpečena PVO pozemních vojsk US Army, jak je v článku správně zmíněno. Mně se víc líbí ASPIDE, nebo LeFlaSys, které by se daly řešit se sklopným zbraňovým systémem (i s radarem) do bojového prostoru STRYKERU.
    Nicméně osazení této věže 30 mm AK a laserem se jen zkoušelo, pokud vím, tak oficiálně lze věž AVENGER osadit pouze FiftyCalem. Jako třicítku jsem tam viděl (na nějaké fotce, nikoli video se střelbou) kanón M230 (co je osazen na AH-64), nicméně osobně pochybuji o jeho účinnosti (mám na mysli přesnost střelby a vliv jeho střelby na věž).
    Z hlediska laseru jsem viděl také jen polodetailní fotku (na které nikde nebyla vidět energetická soustava, která by jej měla "živit"). Proto jsem toho názoru, že tady je k praktické realizaci ještě velmi daleko.
    Jiným případem je osazení věže různými raketami (tady Raytheon pokročil hodně dopředu), díky kterým je modernizovaný AVENGER opravdu multifunkční PL zbraňový systém. Jen bych byl skeptický k jeho účinnosti na všechnu munici kategorie RAM (zvláště na dělostřeleckou a minometnou - vidím to spíš jako firemní PR, reálně budou ty rakety AI3 účinné pouze proti raketám, ostatně i Raytheon je takto charakterizuje na svém firemním webu. K účinnému působení těchto raket k úkolům C-RAM je však třeba mít jejich odpalovací zařízení (např. věž AVENGER) zapojené do vyššího řídícího systému, který vyhledává, zaměřuje a značkuje příslušné cíle. Jinak účinnost klesá. Nicméně proti větším a středním dronům půjde o dobrou volbu (to je ostatně jeden z důvodů vývoje těchto raket).

    To Deutschmann:
    právě že v AČR takové zbraně potřebujeme "jako sůl", protože o našem letectvu se nedá tvrdit, že vybojuje drtivou nadvládu ve vzduchu a i kdyby, nebudou se štvát za každým dronem, kterých brzy bude ve vzduchu plno (a budou sakra nebezpečné). Dříve byla PVO PozS řešena specializovanými jednotkami na každém praporu a na každé BVP se počítala jedna MANPAD zbraň. Teď tam nemáme nic a 25.plrp bude s tím co má schopný bránit tak maximálně VS brigády, ale stejně bude nasazen na Temelín a na Dukovany. Neubrání ani Prahu (na Brno by už neměl prostředky). Takže ve prospěch PozS může působit tak maximálně v nějaké zahraniční misi (pokud tam bude mít protivník letadla), ale drony teď už budou všude. Ano, souhlasím s Vámi, je to nevzhledný stroj a také se mi nelíbí (viz výše), ale kdyby jej měla AČR v počtu 32 ks (tj. 4 ks na prapor), s rakovnickým praporem 36 ks, byli bychom rádi.

  • alea206
    16:49 11.08.2017

    Jen jsem nepochopil, tak 30ka je tam k vlastni obrane proti pozemnim cilum nebo jako dalsi AA prvek?

  • Warnost
    15:33 11.08.2017

    Jaký vliv mají protitankové střely vliv na to jestli potřebujeme protiletadlové střely?

  • Deutschmann
    08:53 11.08.2017

    Celkem zajímavý stroj, pouze ta nástavba je moc velká a zranitelná.

    Kdyby přemístili obsluhu dovnitř Strykeru, zmenšili a snížili zbraňou část, tak to bude působit mnohem lépe, a nebude to tak náchylné k poškození průjezdem kdejakého křoví.

    V AČR takový stroj moc nepotřebujeme, protože každé KBVP má svoje protitankové střely.