Američtí mariňáci získají nový vyloďovací transportér

Související články

• Starlight

  02:30 06.07.2018

  • 0
  • 0

  @ tomas.kotnour Osobně se domnívám, že celá geneze lodí ESD a ESB je mnohem složitější. Koncept Afloat Forward Staging Base (AFSB) předchází lodě řady ESD/ESB. Původně to měly ...Zobrazit celý příspěvek

  @ tomas.kotnour
  
  Osobně se domnívám, že celá geneze lodí ESD a ESB je mnohem složitější. Koncept Afloat Forward Staging Base (AFSB) předchází lodě řady ESD/ESB. Původně to měly být obří přestavěné kontejnerové lodě (viz koncept Maersk Line), které by slučovaly funkcí obou menších ESD a ESB. Cena 1,5 mld za loď byla ale neakceptovatelná a tak šli cestou menších lodí ESD/ESB založených na menším a pomalejším komerčním tankeru, které stojí cca 0,7 mld USD, tedy stejně cca jako loď LCS.
  
  Ještě počátkem roku 2010 skutečně plánovali nákup jen 3 lodí, tehdy označovaných jako Mobile Landing Platform (MLP) pro program MPF. Měly být objednány ve FY2011 - MLP1, FY 2013 - MLP 2, FY 2015 - MLP3. Už počátkem roku 2011 tempo objednání lodí zrychlili na FY2011, FY2012 a FY2013 s tím, že MLP3 bude objednána v lednu 2013 a dokončena v létě 2015. Oficiální zdůvodnění bylo, že to sériová produkce zlevní lodě a současně uvolní loděnice pro další budoucí plánované programy US NAVY.
  
  V únoru 2012 plány ještě zrychlili a rozšířili na FY2011 – MLP1 a MLP2, FY2012 – MLP3, FY2014 – MLP4. MLP3 měla být objednána v únoru 2012 a dokončena do konce roku 2014. Teprve jednotka MLP4 měla být postavena ve verzi Afloat Forward Staging Base (AFSB).
  
  Skutečnost byla ale trochu jiná. Jednotku USS Lewis B. Puller (ESB 3) skutečně objednali v únoru 2012 jako MLP3. Už v březnu 2013 ale schválili její dokončení ve verzi AFSB. Námořnictvu ji dodali v červnu 2016. Pro upřesnění časové osy: přestavbu USS Ponce (LPD-15) na prozatímní AFSB(I)-15 objednali v lednu 2012 a na moři byla v červnu 2012 a od července 2012 působila v Perském zálivu. Už z toho názvů je vidět, že plán na plavidlo AFSB byl v plném běhu, jen ho na základě nasazení USS Ponce o pár let urychlili.
  
  A tipuji, že „chybějící“ třetí ESD (MLP) skutečně už asi nikdy nebude objednána. Ostatně tři jednotky MLP byl původní plán pro plánovanou obří eskadru lodí MPF(F) - Maritime Prepositioning Force (Future), jejichž akvizice se ale nerealizovala. Nicméně některé specializované lodě jako MLP a jejich počty zůstali v akvizičních plánech i po opuštění plánu na MPF(F)
  
  V únoru 2015 se v plánech rozpočtu objevila MLP 5 (AFSB), která měla být objednána ve FY2017. V únoru 2016 tuto jednotku jako ESB 5 urychlili o rok na FY2016 (byla objednána v prosinci 2016 a bude dokončena v srpnu 2019). To je celkem třetí loď ve variantě ESB / AFSB, se kterou počítal plán námořnictva o velikosti 308 lodí z března 2015.
  
  Plovoucí dokové lodě ESD tedy budou jen dvě a to plně pokryje potřeby dvou eskader MPF pro USMC. Ostatní lodě třídy budou už asi jen plovoucí základny ESB. Aktuální stav je následující: je platný nový plán výstavby námořnictva s 355 loděmi, který byl vydán v prosinci 2016. Tento plán počítá s navýšením počtu plovoucích základen ESB na celkem 6 jednotek (o 3 více než předchozí plán). V návrhu aktuálního rozpočtu na FY2019 se tak objevila další loď ESB 6 (šestá loď ESD/ESB, čtvrtá ve verzi ESB/AFSB). Má být objednána v dubnu 2019 a dokončena v létě 2022.Skrýt celý příspěvek
• tomas.kotnour

  21:19 03.07.2018

  • 0
  • 0

  Asi jsem se vyjádřil špatně, původně měli být 3 jednotky MLP. Pak se na základě zkušeností s přestavěnou LPD-15 postavil USS Lewis B. Puller jako ESB, což se nechá vnímat jako ...Zobrazit celý příspěvek

  Asi jsem se vyjádřil špatně, původně měli být 3 jednotky MLP. Pak se na základě zkušeností s přestavěnou LPD-15 postavil USS Lewis B. Puller jako ESB, což se nechá vnímat jako urgentní operační potřeba. Avšak místo objednaní třetí ESD se objednaly další dvě ESB. Takže oproti počáteční fázi původního plánu chybí pořád jedna jednotka ESD a v dlouhodobém plánu US NAVY na 355 lodí taktéž není.Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  00:08 03.07.2018

  • 0
  • 0

  @ tomas.kotnour Plány US NAVY/USMC jsou podle mne poměrně konsistentní. 1) Stávající rampa a její uchycení na plavidlech JHSV/EPF je skutečně navržena jen stav moře 1. ...Zobrazit celý příspěvek

  @ tomas.kotnour
  
  Plány US NAVY/USMC jsou podle mne poměrně konsistentní.
  
  1)
  
  Stávající rampa a její uchycení na plavidlech JHSV/EPF je skutečně navržena jen stav moře 1. Zámyslem je dotáhnout to na stav moře nejméně 3, ideálně 4. V roce 2014 vyrobili a odzkoušeli první demonstrátor nové rampy. V následující fázi projekt už rozfázovali.
  
  V první fázi dokončené v roce 2015 spočítaly, že jednoduché úpravy rampy a lodě jsou potřeba pro lehká vozidla do stavu moře 2 a 3, pro středně těžká a těžká vozidla to už vyžaduje významné změny konstrukce rampy a lodě.
  
  V druhé fázi se soustředili na několik úkolů. Jedním z nich je už mnou zmiňovaná schopnost vypouštět/vyzvedávat obojživelná vozidlo přímo do/z moře. Dále řešily jak překládat vozidla za stavu moře minimálně 3 (ideálně 4) z JHSV/EPF na plavidla/plovoucí doky ESD a pontony Roll-on/Roll-off Discharge Facility (RRDF). Aktuální stav této části projektu nevím.
  
  Z toho je vidět, že některé věci jsou a budou běh na dlouhou vzdálenost. A nakonec z toho nemusí být vůbec nic. Raději ale zdůrazním, že já jsem dosud nejvíce popisoval ten nejtěžší scénář – vylodění na silně chráněném pobřeží pomocí obrněných obojživelných vozidel. US NAVY ale musí být schopná dostat na pláže i ostatní neobojživelná vozidla, náklad a osoby. Plavidla JHSV/EPF, přestože mají nízký ponor, toto nedokážou – musí náklad na moři přeložit na nějaké přibližovadlo, které dojede až na pláž. Proto stále potřebují plovoucí dok ESD nebo ponton RRDF.
  
  Pak je tu řada válečných nebo mírových scénářů, kdy je potřeba vytvořit na moři dok (ESD) nebo celou základnu v blízkosti (ESB) pobřeží. US NAVY a USMC za posledních několik let získaly hodně praktických zkušeností při záchranných pracích při živelným pohromách velkého rozsahu (zemětřesení, tsunami, ničivé tropické super cyklóny) v Pacifiku, Indickém oceánu a Karibiku kdy přístavy a letiště jsou zničeny nebo dlouhodobě vyřazeny ((Thajsko 2004, hurikán Katrina 2005, Haiti 2010, Japonsko 2011, Filipíny 2013, Portoriko 2017 a bohužel spousty dalších).
  
  2)
  
  Plavidla Expeditionary Mobile Base (ESB) nemají s řešením ramp na JHSV/EPF časovou souvislost. Používání plovoucích základen pro malé hladinové síly a vrtulníky má už tradici z Vietnamu, v 80. let se to používalo v Perském zálivu (a dnešní lokace první ESB ve stejné oblasti má stále stejného adresáta – Irán).
  
  V tomto tisíciletí povaha války v Afghánistánu po roce 2001 dala této koncepci nový impuls. USMC a US NAVY přišly s koncepcí velkých Afloat Forward Staging Base (AFSB), aby si šetřily drahé válečné výsadkové lodě, které byly pro tento typ dlouhodobé války zbytečně výkonné. První plavidlo Expeditionary Mobile Base (ESB) pak bylo objednáno (až) už v roce 2012, ještě před tím než byla dokončena první loď JHSV/EPF a o pár let dříve než začali řešit nové rampy.Skrýt celý příspěvek
• tomas.kotnour

  16:18 02.07.2018

  • 0
  • 0

  Koukám, že plány rozvoje USMC mají stejnou dobu životnosti jako ty pro AČR. Ještě před dvěma roky se řešila nová rampa pro JHSV aby mohl překládat na ESD při vyšším stupni vln, ...Zobrazit celý příspěvek

  Koukám, že plány rozvoje USMC mají stejnou dobu životnosti jako ty pro AČR. Ještě před dvěma roky se řešila nová rampa pro JHSV aby mohl překládat na ESD při vyšším stupni vln, plánuje se vykládat LMSR taktéž, ale zahájení stavby ESB (i když při troše snahy by účly šly plnit jednou třídou lodí) vzaly tyto za své. Asi se ukázalo, že je to moc pomalé či nákladné.Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  00:20 02.07.2018

  • 0
  • 0

  Koncept „Afloat Forward Staging Base (AFSB)“ nemá lodní přepravce Maersk Line úplně ze své hlavy. Maersk Line obdržel od US NAVY v roce 2002 kontrakt na zpracování konstrukčního ...Zobrazit celý příspěvek

  Koncept „Afloat Forward Staging Base (AFSB)“ nemá lodní přepravce Maersk Line úplně ze své hlavy. Maersk Line obdržel od US NAVY v roce 2002 kontrakt na zpracování konstrukčního řešení přestavby obřích kontejnerových lodí S-class (třída velikosti PANAMAX).
  
  Nakonec se US NAVY vydala trochu jiným směrem. Nejsou lodě, které by nahrazovaly výkonné a odolné vojenské speciály kategorie lodí typu LHA/LHD nebo LPD, ale které je doplňují.
  
  Oceány se už pohybuje hodně nenápadná loď v MV „Ocean Trader“ - původně civilní kontejnerová loď přestavěná právě firmou firmou MAERSK na plovoucí základnu pro speciální síly.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  Ve větším měřítku se pak staví obrovské plně vojenské plovoucí základny Expeditionary Mobile Base (ESB), kterou jsou upravené varianty již zde popisovaných lodí Expeditionary Transfer Dock (ESD). Zatím byly objednány tři, jedna už je ve službu na Blízkém východě, druhá pak před dokončením a třetí je ve stavbě.
  
  https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
• Luky

  22:37 01.07.2018

  • 0
  • 0

  se mi líbí tahle "modulární" animačka:
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  konťáky holt změnily vojenství víc než cokoli jinýho a konverze plavidel je celkem populární

  se mi líbí tahle "modulární" animačka:
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  konťáky holt změnily vojenství víc než cokoli jinýho a konverze plavidel je celkem populární
• Rase

  15:02 01.07.2018

  • 0
  • 0

  Starlight:
  wow, tak nějak jsem si to představoval. Jsem hodně rád že o tom plánovači vědí a pokud něco takového vznikne, bude to nářez.

  Starlight:
  wow, tak nějak jsem si to představoval. Jsem hodně rád že o tom plánovači vědí a pokud něco takového vznikne, bude to nářez.
• Starlight

  14:40 01.07.2018

  • 0
  • 0

  @ tomas.kotnour Osobně se domnívám, že s plavidly Expeditionary Transfer Dock (ESD) je to trochu jinak. 1) Stojící plavidlo Expeditionary Transfer Dock (ESD), které ...Zobrazit celý příspěvek

  @ tomas.kotnour
  
  Osobně se domnívám, že s plavidly Expeditionary Transfer Dock (ESD) je to trochu jinak.
  
  1)
  
  Stojící plavidlo Expeditionary Transfer Dock (ESD), které nahrazuje molo námořního přístavu, je velký statický cíl. Jeho umístění v blízkosti pobřeží je možné pouze v případě, že na pobřeží není obrana, která by toto plavidlo mohla ohrozit. Pokud je obrana silná, tak musí být hodně daleko na moři za horizontem.
  
  Pokud by se vozidla ACV překládala z lodí z lodí JHSV/EPF například na LCAC/SSC tak se sice vyřeší problém rychlosti, ale neřeší to nedostatečné počty těchto rychlých přibližovadel. Problém s kapacitou se násobí, protože jedno LCAC/SSC uveze jen dvě vozidla MCV 1.x. LCAC/SSC a LCU jsou navíc potřeba k přepravě vozidel, která nejsou obojživelná.
  
  Zatím nelze ojživelná vozidla z vysadit následně z LCAC/SSC přímo do moře, musí se s nimi až na břeh, což je asi nepoužitelné pro první vlnu výsadku na bráněné pobřeží. Probíhá ale výzkum a vývoj a dojde k úpravám na nových SSC (a také LCU-1700).
  
  V případě vylodění na silně bráněné pobřeží tak budou zpočátku hrát prim svazy válečných výsadkových lodí s vlastním zaplavovacím dokem, jako jsou plavidla typu LHD nebo LPD. První výsadkové vlny ale půjdou vzduchem. V případě vylodění expediční brigády USMC vyloďovací strategie „Expeditionary Force 21“ předpokládá, že dva prapory budou vysazeny během jedné noci vrtulníky/konvertoplány a jeden prapor provede v jedné vlně vyloďovací výsadek na pláži.
  
  Plovoucí překládací přístavy ESD by podle mne měly sloužit až v další fázi takovéhoto vylodění. ESD jsou totiž primárně určeny k vytvoření přístavního mola pro překládání vozidel, materiálu a lidí z velkých a relativně pomalých zaoceánských transportních lodí (jako jsou lodě na přepravu vozidle typu Roll-on/Roll-off) na vznášedla LCAC/SSC, které se nemohou k těmto lodím na moři připojit.
  
  Poznámka: ESD umožnují vypustit přímo do moře i obojživelná výsadková vozidla AAV/MC (ale na plavidlo z moře už nevyjedou). US NAVY tedy počítá i se scénáři, že ESD bude skutečně zakotvená blíže k pobřeží a pomalá obojživelná vozidla to zvládnou sami.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  
  Úlohám plavidel Expeditionary Transfer Dock (ESD) odpovídá i jejich organizační a fyzické rozmístění. US NAVY si pořídila dvě plavidla ESD, které jsou rozmístěny společně s transportními loděmi programu tzv. předsunutých zásob na moři (Maritime Prepositioning Force). USMC podporují celkem dvě eskadry těchto transportních lodí US NAVY. Každá eskadra těchto lodí převáží materiál a zásoby pro jednu expediční brigádu USMC a podporu její činnosti na dobu 30 dní.
  
  Každá eskadra má cca 6 obřích nákladních lodí a jedno plavidlo Expeditionary Transfer Dock (ESD). Jedna eskadra kotví u ostrova Diego Garcia v Indickém oceánu a druhá u ostrovů Guam a Saipan v Tichém oceánu. V Evropě USMC tyto lodě s předsunutým materiáloem nepotřebuje, protože má předsunuté zásoby v norských jeskyních skladech.
  
  Poznámka: Transportní lodě US NAVY je samozřejmě možné na moři vyložit i bez lodí ESD a jejich náklad dopravit na pláž bez vznášedel LCAC/SSC nebo vyloďovacích člunů LCU. K vyložení vozidel a jejich přepravě pak slouží například systém pontonů a motorizovaných prámů (Improved Navy Lighterage System = pontony Roll-on/Roll-off Discharge Facility (RRDF) a prámy Causeway Ferry (CF)). Loď ale musí být ale zakotvená jen několik námořních mil od pobřeží.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  
  2)
  
  US NAVY skutečně počítá s tím, že rychlé katamarány JHSV/EPF budou vysazovat obojživelná vozidla přímo do moře. Dosud mají jen vykládací rampy, které jsou vhodné jen pro vykládání vozidel na přístavní molo. Proto byly v soutěži objednány prototypy plovoucích nástavců (Modular buoyant kit - MBK), které umožnují vypuštění/nalodění obojživelných vozidle na moři. https://www.glsv.com/glsv-inc-...
  
  Dovedu si představit, že pokud se modifikované rampy ve zkouškách osvědčí a celý vyloďovací koncept se zavede do operační služby, může US NAVY snadno na plavidla JHSV/EPF doplnit i systémy vlastní obrany (soft-kill, hard-kill), protože zatím jsou tato plavidla určena jen do oblastí bez významnějšího ohroženíSkrýt celý příspěvek
• Starlight

  14:32 01.07.2018

  • 0
  • 0

  @Rase S tím modulem jsi to trefil. Ve skutečnosti ONR (námořní výzkumák US NAVY) tento úkol řeší. Zabývají se myšlenkou jakýchsi saní (sled), které by umožnily rychlost 20+ ...Zobrazit celý příspěvek

  @Rase
  
  S tím modulem jsi to trefil.
  
  Ve skutečnosti ONR (námořní výzkumák US NAVY) tento úkol řeší. Zabývají se myšlenkou jakýchsi saní (sled), které by umožnily rychlost 20+ uzlů a uvezly by až 40 tunové vozidlo.
  
  Jeden ze zvažovaných konceptů je založen na principu křídlového člunu (hydrofoil): https://www.youtube.com/watch?...
  
  
  Vývoj ale není učen pro stávající ACV 1.1 a 1.2, ale časově to zaměřují až na budoucí ACV 2.0. Zatím plánují, že do roku 2025 by být odzkoušený demonstrátor saní, aby se mohlo rozhodnout o konceptu a osudu vozidel ACV 2.0. Jednou z možností je, že pokud ACV 2.0 nebudou nakonec z nějakého důvodu realizovány, budou se místo toho realizovat kolové ACV 1.3 (až 600+ vozidel někdy počínaje rokem FY2028), které by tento vysokorychlostní sled dostaly.
  
  Plán pro ACV 1.1 a 1.2 je ale rychlejší. ACV 1.1 (celkem 204 vozidel) má IOC v roce FY2020 a FOC v FY2023. ACV 1.2 (490 vozidle) má IOC plánované na rok FY2023 a FOC na FY 2028.
  
  Zda bude ACV 2.0 pásové, ale ještě není také rozhodnuto. Rozhodnutí o jeho koncepci je plánováno až na roku 2025. První sériové vozidlo ACV 2.0 je plánováno až na FY2031. ACV 2.0 by pak mělo do roku 2035 nahradit stávající pásové AVV SU. Mimochodem jejich modernizaci má na starosti jako prime contractor právě SAIC.Skrýt celý příspěvek
• tomas.kotnour

  09:08 28.06.2018

  • 0
  • 1

  @Rase "tak si říkám, proč ještě nevytvořili nějaký urychlovací modul, který by se připojil k vozidlu a po překonání nebezpečné vzdálenosti by se odepnul. Mohla by se tak přiblížit ...Zobrazit celý příspěvek

  @Rase
  "tak si říkám, proč ještě nevytvořili nějaký urychlovací modul, který by se připojil k vozidlu a po překonání nebezpečné vzdálenosti by se odepnul. Mohla by se tak přiblížit rozptýleně. "Spearhead" vypadají skvěle, ale nevím jestli nejsou už moc velký cíl. "
  
  Od toho jsou lodě typu Expeditionary Transfer Dock (ESD), které slouží pro překládání materiálu dopraveného loděmi (EPF) z přesunutých základen na LCAC resp. SSC.Skrýt celý příspěvek
• Rase

  08:48 28.06.2018

  • 0
  • 0

  Starlight: tak si říkám, proč ještě nevytvořili nějaký urychlovací modul, který by se připojil k vozidlu a po překonání nebezpečné vzdálenosti by se odepnul. Mohla by se tak ...Zobrazit celý příspěvek

  Starlight:
  tak si říkám, proč ještě nevytvořili nějaký urychlovací modul, který by se připojil k vozidlu a po překonání nebezpečné vzdálenosti by se odepnul. Mohla by se tak přiblížit rozptýleně. "Spearhead" vypadají skvěle, ale nevím jestli nejsou už moc velký cíl.
  
  Jako alternativa k pásovému AAV, se mi hodně líbí nové vozidlo APVT od KNDS. Nevím jakou má rychlost, ale dle videa vypadá schopně a hlavně je skvělý oboustranný koncept, kde jednou stranou napřed se pohybuje ve vodě a druhou na souši.
  
  https://www.shephardmedia.com/... Skrýt celý příspěvek
• Starlight

  00:56 28.06.2018

  • 2
  • 0

  1) Bez ověření – obecně chodí šuškanda, že americká firma SAIC nebyla pro singapurský ST Engineering nejlepší volbou. Jenže další americké velké koncerny měly jiné partnery nebo ...Zobrazit celý příspěvek

  1)
  
  Bez ověření – obecně chodí šuškanda, že americká firma SAIC nebyla pro singapurský ST Engineering nejlepší volbou. Jenže další americké velké koncerny měly jiné partnery nebo řešení. Prostě BAE Systems asi uplatnila svoje zkušenosti, velikost a tomu odpovídající sílu. To není jen o nějakém lobbingu a nablýskaných výstavách nebo čistě technickém srovnání 16 prototypů od každého dodavatele (výsledky této části nejsou známy).
  
  Součástí výběru je i hodnocení rizik a cen z hlediska zavedení výroby, náběhu výroby na velké počty, …., vytvoření logistiky a školících programů. Severoamerická větev BAE System má mnohem větší praktické zkušenosti s programy těžkých bojových vozidel pro Pentagon než SAIC. Taktéž existující výrobní prostory a zkušený výrobní a podpůrný personál v již existujících amerických továrnách mohlo být v tendru obrovské plus.
  
  
  2)
  
  Kolová vozidla ACV mají prioritu v balistické ochraně, mobility na souši a to na úkor rychlosti ve vodě. Na hladině mají proto maximální rychlost jen okolo 8 uzlů (cca 15 km/h). Tedy úplně stejně jako stará pásová AAV-P7/A1 (nově opancéřovaná jsou označená jako AVV SU). Což se řadě kritiků tohoto programu vůbec nelíbí.
  
  Při vylodění ze vzdálenosti až 160 km od pobřeží by to ale znamenalo, že vozidlům by plavba na pobřeží více než 10 hodin. Proto USMC počítá s nasazením plovoucích „přibližovadel“ (v angličtině connectors) jako jsou v článku zmíněné JHSV, LCU a LCAC, která dopraví vozidla ACV nev AAV od výsadkových lodí daleko na moři za horizontem až na vzdálenost několika kilometrů od pobřeží nebo dokonce přímo na pobřeží.
  
  
  Zde bych si ale dovolil upřesnit ty vzdálenosti. USMC někdy sice hovoří o vzdálenosti až 100 námořních mil (185 km), ale oficiálně publikovaná vyloďovací strategie USMC „Expeditionary Force 21“ to mnohem detailněji rozvádí. Při hrozbě existence protilodních řízených střel pobřežní obrany se musí plánovat minimální vzdálenost 65 nm a tuto vzdálenost zvětšovat podle skutečných hrozeb v prostoru vylodění. Někteří analytici si všimli, že 65 nm je přesně za hranicí doletu starších čínských exportních řízených protilodních střel jako je C-801/YJ-8, které používá například Irán.
  
  
  Strategie „Expeditionary Force 21“ doporučuje po potlačení hrozby pobřežních protilodních střel se výsadkové lodě přesunout pod ochranou protiletadlových torpédoborců a křižníků na vzdálenost 30-50 nm od pobřeží. Teprve po úplné eliminaci hrozby pobřežních protilodních střel se svaz vyloďovacích plavidel může přiblížit k hranici teritoriálních vod (12 nm) a odtud přímo vyloďovat obojživelná vozidla.
  
  3)
  
  Na podporu této vyloďovací strategie US NAVY investuje hodně do „přibližovadel“ (Connectors).
  
  Staré vyloďovací čluny řady LCU 1610 (to je na videu v článku, uveze jeden tank M1A1) nahradí letos objednané nové vyloďovací čluny LCU 1700 (uvezou až dva tanky M1A1). Jejich rychlost je ovšem stejná – maximální 11 uzlů a cestovní 8 uzlů.
  
  Opravdu rychlé jsou vznášedla LCAC, které nahradí 73 nových vznášedel Ship-to-Shore Connector (SSC). Oba typy uvezou až jeden tank M1A1 a mají s nákladem nejvyšší rychlost přes 40 uzlů.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  
  Hlavním „přibližovadlem“ pro těžká obrněná vozidla ale mají být lodě JHSV. Tyto furistické katamarány mají už novější označení „Expeditionary Fast Transport (EPF)“ a podle první jednotky se označují jako třída Spearhead. Jejich nejvyšší rychlost je přes 40 uzlů a mohou uvést něco mezi 20-30 vozidly ACV a vysadit jen na moři. US NAVY plánovala během 30 let pořídit celkem až 23 lodí EPF. Dosud jich bylo objednáno 12. Z toho jich 9 je už ve službě.
  
  https://www.youtube.com/watch?...
  
  https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
• tomas.kotnour

  21:44 27.06.2018

  • 1
  • 0

  Já chtěl jenom krotit některé naděje, které by špatná interpretace tohoto tendru mohla probouzet. Nevyhrálo italské vozidlo, vyhrála nabídka BAE Systems, etablovaného dodavatele ...Zobrazit celý příspěvek

  Já chtěl jenom krotit některé naděje, které by špatná interpretace tohoto tendru mohla probouzet. Nevyhrálo italské vozidlo, vyhrála nabídka BAE Systems, etablovaného dodavatele amerických ozbrojených sil.Skrýt celý příspěvek
• Rase

  21:30 27.06.2018

  • 1
  • 0

  SAIC dělá prototypy nového bojového vozidla pěchoty, tak nemusí vyzobat zase všechny tendry. SuperAV se mi vlastně docela dost líbí. Pokud jde o to, že je to italské vozidlo, tak ...Zobrazit celý příspěvek

  SAIC dělá prototypy nového bojového vozidla pěchoty, tak nemusí vyzobat zase všechny tendry. SuperAV se mi vlastně docela dost líbí. Pokud jde o to, že je to italské vozidlo, tak on i ten Stryker je v podstatě překopaní švýcarská Piranha IIISkrýt celý příspěvek
• tomas.kotnour

  21:19 27.06.2018

  • 0
  • 0

  @JaHoDa To je docela pěkná představa. Kdyby vyhrál SAIC, tak bych tomu i věřil. Nicméně zkušenost s předchozími tendry nám říká, že je mnohem pravděpodobnější, že se v ...Zobrazit celý příspěvek

  @JaHoDa
  
  To je docela pěkná představa. Kdyby vyhrál SAIC, tak bych tomu i věřil. Nicméně zkušenost s předchozími tendry nám říká, že je mnohem pravděpodobnější, že se v požadavcích objevil nějaký naprosto nezbytný požadavek, který jeden z finalistů nesplní, a tak vyhraje ten správný. A protože jsme u USMC, tak se přímo nabízí "vozidlo musí být do 30 minut přepravitelné v podvěsu pod vrtulníkem CH-53K", což je přesně ten parametr, se kterým už mají USMC zkušenost pro zajištění výběru toho správného dodavatele...Skrýt celý příspěvek
• JaHoDa

  22:15 26.06.2018

  • 2
  • 0

  Libertz
  
  Naopak. Po dlouhem testovani se vybral prostredek, ktery nejlepe vyhovuje pozadavkum. Nehlede na to, odkud vyrobce je. Z toho bychom si meli vzit priklad.

  Libertz
  
  Naopak. Po dlouhem testovani se vybral prostredek, ktery nejlepe vyhovuje pozadavkum. Nehlede na to, odkud vyrobce je. Z toho bychom si meli vzit priklad.
• PavolR

  17:16 26.06.2018

  • 2
  • 0

  Hádam ešte stojí za zmienku, že Taliani majú v rámci projektu PESCO v jednom balíkus s vývojom EuroBVP a taktického 4x4 aj vývoj práve takéhoto plavbyschopného vozidla. Výsledok sa ...Zobrazit celý příspěvek

  Hádam ešte stojí za zmienku, že Taliani majú v rámci projektu PESCO v jednom balíkus s vývojom EuroBVP a taktického 4x4 aj vývoj práve takéhoto plavbyschopného vozidla. Výsledok sa sotva bude zásadnejšie líšiť od ACV.Skrýt celý příspěvek
• Libertz

  16:46 26.06.2018

  • 0
  • 4

  od talianov pre USMC.. boze to je trapne

  od talianov pre USMC.. boze to je trapne