Maršál Tuchačevskij byl drsný vojevůdce i oběť
-
19. 10. 2021
-
95 komentářů
-
Kristián Chalupa
Byl prý výjimečný a mohl se také pochlubit několika přezdívkami. Legendárního sovětského vojenského velitele Michaila Nikolajeviče Tuchačevského, kterého nechal Josif Stalin v roce 1937 popravit, nazývali například Rudým maršálem, Rudým Napoleonem a dokonce geniálním stratégem či vojevůdcem.
V knize přeběhlého sovětského agenta Viktora Suvorova Očista (Translation © Radek Beneš, 2009 © Nakladatelství JOTA 2009) se v kapitole s názvem Politruk Tuchačevskij kromě jiného uvádí, že existují dva důkazy Tuchačevského geniality. Vladimir Bohdanovič Rezun, jak zní skutečné jméno vojenského historika a spisovatele Suvorova, přeběhl v roce 1978 na Západ a stal se spolupracovníkem britské tajné služby. S největší pravděpodobností spolupracoval s Brity ale již delší dobu před svým útěkem do svobodného světa. Suvorov v knize Očista naznačuje, že sovětské vedení bylo z různých stran před možností napadení Hitlerovou Třetí říší varováno již nějakou dobu předtím, než Německo na SSSR zaútočilo. K takovým hlasům mohl patřit i Tuchačevskij. „Stalin však uvěřil Hitlerovi, jak nás po celá léta přesvědčovali naši ideologové. Tuchačevskému naopak nevěřil ani trochu, jeho varováním nenaslouchal a giganta strategické mysli krutě zahubil. Výsledkem byl 22. červen 1941,“ píše Viktor Suvorov ve své knize.
V červnu, přesně 11. června 1937, byl po tajném soudním jednání maršál Tuchačevskij popraven. Stejné „odměny“ před popravčí četou se dočkalo dalších sedm vysokých představitelů Rudé armády. Ačkoliv se někomu tehdy mohlo zdát, že jde o definitivní tečku za případem údajné špionáže a pokusem o protistalinský převrat, opak byl pravdou. Tuchačevského poprava byla pouhou předehrou dalších krvavých čistek, které v následujících měsících naplno zasáhly velitelský sbor Rudé armády. Konečná bilance byla podle dostupných pramenů děsivá: v průběhu čistek byli zlikvidováni tři z pěti maršálů, třináct z patnácti armádních generálů, šedesát dva z osmdesáti pěti velitelů sborů, 110 ze 195 velitelů divizí a 222 ze 406 velitelů brigád. Zatčeno bylo více než 65 procent důstojníků, z nichž 1500 postavili před popravčí četu. Dost pikantní je určitě i ta skutečnost, že v rámci těchto čistek bylo na potupnou smrt posláno přinejmenším 20 000 politických komisařů. V tomto případě se přitom jednalo o vojáky, kteří měli v ozbrojených silách za úkol dohlížet na ideologickou čistotu příslušníků armády.
Tuchačevskij jako maršál Sovětského svazu / Foto: Autor neznámý, Volné dílo
Čemu vlastně sloužil tak masový teror
Odborníkům a vůbec zájemcům o problematiku Stalinova teroru a čistek se neodbytně vnucuje otázka: proč a čemu měly tyto drastické čistky sloužit? O kauze maršála Tuchačevského, o krvavých čistkách, které ve druhé polovině 30. let tak krutým způsobem zasáhly Rudou armádu, ale i o tom, jakou roli v nich sehrálo Československo hovořili podrobně v Historickém magazínu v polovině září roku 2007 historik a překladatel Vladimír Bystrov a dále Karel Straka z Vojenského historického ústavu. V této souvislosti bylo kromě jiného konstatováno, že informace, podle nichž československý prezident Edvard Beneš měl „spustit“ Tuchačevského aféru nebo dokonce, že v tom hrál roli jako agent nějaké mocnosti, jsou spíše fikcí. Historik Straka připomněl, že tato interpretace se v historické a memoárové literatuře datuje od konce padesátých let. V té době byly publikovány paměti vysokého představitele nacistické bezpečnostní služby Waltra Schellenberga. Právě on vytvořil konstrukci, spočívající v tom, že Heydrich jako představitel bezpečnostní služby SS prefabrikoval materiál, který svědčil o konspiraci Tuchačevského generality proti Stalinovi. Tyto materiály měly být konspirativní cestou předány Edvardovi Benešovi a přes něj se pak měly dostat do Moskvy.
Tato verze se v historické literatuře udržovala donedávna. Všechny tyto a podobné výklady mají ovšem podstatnou vadu. Chybí jim totiž zřejmý a jasně dokumentovaný pramenný doklad, že by se tak skutečně stalo. Tyto interpretace stojí na velmi nespolehlivých pamětech. Skutečnost je taková, že prezident Edvard Beneš se v letech 1936-37 obával opětovného sblížení Sovětského svazu s Německem. Z takového sblížení by logicky plynulo značné ohrožení i pro Československo a jeho postavení v Evropě. Jediné, co je doloženo, je skutečnost, že od našeho vyslance v Berlíně Vojtěcha Mastného dostal Edvard Beneš zprávy, že v Berlíně kolují jakési informace, podle kterých má dojít k brzkému pádu Stalinova režimu. Vlády nad zemí se pak údajně měla ujmout skupina generálů, která sympatizovala s myšlenkou sblížení se s Německem, což pochopitelně ohrožovalo Československo. V této souvislosti Karel Straka upřesňuje, že z dokumentů, které u nás byly publikovány v roce 1989, ale vysvítá, že sovětský zplnomocněný diplomatický zástupce v Praze Sergej Alexandrovskij se od Beneše dozvěděl, že takovými informacemi disponuje teprve na počátku července roku 1937. V té době byl však Tuchačevskij již po smrti.
Stalin viděl v Tuchačevském hrozbu. Možná oprávněně
Podle historika Karla Straky byl Tuchačevskij voják každým coulem, výrazný profesionál, každopádně odhodlaný. Byl to člověk, který sám příkoří páchal a který se také sám později stal obětí příkoří. Byl to tvrdý voják, který svůj křest ohněm zažil již za první světové války na německo-ruské frontě. Později se dostal do zajetí, pokusil se o několik útěků, jeden se mu dokonce zdařil, a pak se složitou cestou přes několik evropských států dostal do Ruska. Zde se jeho životní pouť spojuje s bolševickou ideologií, které se oddal, a ta ho také přivedla do záhuby. Později se stal výrazným vojenským teoretikem, mimořádným vojenským profesionálem, který významnou měrou přispěl k vysoké vojensko-technické úrovni Rudé armády. Pro Stalina se tak svým sebevědomím a vysokou profesionalitou stal nebezpečný. Josif Stalin v něm viděl potenciální nebezpečí v tom smyslu, že by se důstojnický sbor, respektive skupina nejvyšších sovětských velitelů mohla emancipovat, a tak ohrožovat Stalinovu diktaturu. Není tedy opravdu vyloučeno, že by tvrdý, odhodlaný a velmi inteligentní maršál Tuchačevskij mohl Stalinovu samovládu nakonec skutečně ohrozit. S životem Michaila Tuchačevského jsou navíc spojeny drastické události z počátku dvacátých let, kdy se velmi nekompromisně vypořádal s účastníky protibolševického povstání v Kronštadtu, kde byla ruská námořní základna. Později neváhal nasadit dělostřelectvo a dokonce i bojové plyny proti civilnímu obyvatelstvu v Tambovské gubernii, které povstalo proti bolševické vládě. Vydával rozkazy ke střelbě na zajatce, pak dokonce i na civilní obyvatelstvo. V poli to byl naprosto bezskrupulózní člověk. Jak již bylo řečeno, stal se obětí stalinských čistek, ale už na počátku třicátých let se sám minimálně na jedné z čistek podílel.
Předválečná vojenská spolupráce SSSR s Československem
Období dvacátých let v Sovětském svazu nebylo jen dobou čistek a potlačování protibolševických vzpour. Šlo rovněž o roky zajímavé spolupráce s Německem, která se nakonec do Tuchačevského osudu promítla. Podle historika Straky se oba státy po první světové válce dostaly do mezinárodní izolace. Jejich vztah, partnerství z rozumu, vzniklo právě z této izolace. Německo bylo prvním státem, které uznalo sovětské Rusko de iure, a tím bylo Rusko prostřednictvím Německa vyvedeno z mezinárodní izolace. V roce 1922 byla v Rapallu podepsána smlouva o vzájemné vojenské, vojensko-technické a ekonomické spolupráci, která založila kooperaci, která trvala až do roku 1933. Šlo o to, že jak v jedné, tak v druhé zemi docházelo k výměnám vojenských profesionálů, na území sovětského Ruska byla přenášena různá vojenská zařízení, probíhala tam testování, která nemohla být provedena na území Německa vzhledem ke spojenecké kontrole. Německá vláda měla v té době ještě obavy a nemohla si dovolit to, co později ve třicátých letech, kdy organizovala rozsáhlé výzbrojní programy nebo pro ně připravovala teoretické podmínky.
Je potřeba připomenout, že i když výmarské Německo bylo do první poloviny třicátých let demokratické, přesto mělo svůj revizní program, kterým ze sebe chtělo sejmout břemena poválečného systému – nevylučovalo se, že je to možné uskutečnit i válkou. Tomuto účelu měla prospět vojensko-technická kooperace s Ruskem, směřující ke zdokonalení armády. Krátce po tom, co skončila spolupráce s Německem, začala vojenská spolupráce s Československem, jež by se dala nazvat „zvláštní soužití totalitního režimu v SSSR a mladé československé demokracie“.
Po roce 1933 dochází k zásadní změně postoje sovětské vlády ke zbývající části Evropy a vůbec k otázkám kolektivní bezpečnosti. Sovětští představitelé samozřejmě sledovali, co se dělo po lednu 1933 v Německu, kdy převzali otěže moci Hitlerovci. Zpočátku se bolševici v Moskvě necítili být příliš ohroženi, považovali tyto události za vnitřní záležitost Německa. Již zakrátko však sovětská vláda začala mít obavy z tezí, které byly obsaženy v Hitlerově programovém dokumentu, v knize Mein Kampf, který cílil na získání životního prostoru na východě. V tom se již cítilo sovětské vedení ohroženo. Z tohoto důvodu vstoupil Sovětský svaz do Společnosti národů. Je obecně známo, že československá zahraniční politika jí pro připojení vytvořila dobré výchozí podmínky. Došlo k navázání zahraničně-politické spolupráce s Francií a byly rovněž vytvářeny podmínky pro vznik Východního paktu. Ten se měl stát kolektivně bezpečnostním opatřením ve východní Evropě, do kterého mělo být zaangažováno i Československo.
V roce 1935 došlo k podepsání spojenecké smlouvy mezi Francií a SSSR a následně pak také mezi Československem a Sovětským svazem. Smlouva naší země měla zvláštní doložku. Jednalo se totiž o smlouvu o vzájemné pomoci, ale Sovětský svaz by poskytl oběti agrese pomoc jen v případě, že ve prospěch napadeného vystoupí také Francie.
Definitivní konec Rudého Napoleona
Ve zvláštním denním rozkazu z 12. června 1937, který vydal lidový komisař obrany Sovětského svazu maršál Kliment Jefremovič Vorošilov, kromě jiného stálo: „Hlavní organizátoři, vůdcové vyzvědačství, kteří měli přímo spojení s generálními štáby a buržoazií fašistických zemí, byli odhaleni. Prodali nepřátelům Sovětského svazu vojenská tajemství.“ Následující prohlášení Tiskové agentury Sovětského svazu (TASS) tato obvinění ještě obohatilo o nezbytnou pasáž: „Připravovali pro případ vojenského přepadení SSSR porážku Rudé armády a chystali obnovení moci statkářů a kapitalistů.“ Jak je patrné, jednalo se o typické fráze bolševiků, vládnoucích v sovětském Rusku tvrdou rukou.
V první polovině června roku 1937 výstřely popravčí čety ukončily život sovětského maršála Michaila Tuchačevského a dalších vysokých armádních činitelů. Vojenský historik Viktor Suvorov, který nepolemizuje s jistou výjimečností maršála Tuchačevského, zároveň ale připomíná, že o tomto vojevůdci koluje řada mýtů. K těmto mýtům patří i možné varování Tuchačevského před německým útokem na Sovětský svaz. Suvorov sám je přitom jiného názoru. Německý úder byl v té době namířen jiným směrem. Obětí revanše ze strany Hitlera se měla podle Suvorova především stát „vítězná Francie, která z poraženého Německa sála krev“.
Carský a posléze sovětský vojenský velitel Michail Nikolajevič Tuchačevskij, který patřil na přelomu 20. a 30. let dvacátého století k hlavním „motorům“ reforem Rudé armády a rovněž k mimořádně výrazným tvářím sovětských ozbrojených sil, mohl za určitých okolností představovat pro diktátora Josifa Stalina určitou hrozbu. Nicméně obvinění týkající se špionáže a přípravy puče, vznesená proti němu, byla jen uměle vytvořenou záminkou, jak se tohoto pozoruhodného a také vzdělaného velitele navždy zbavit.
Související články
Rusko: Není maršál jako maršál, není generál jako generál
Nažehlená uniforma, naleštěné kožené holínky a vojenská vyznamenání hrály v carském Rusku a v ...
-
24.06.2020
-
89 komentářů
-
Kristián Chalupa
Komunističtí generálové, kteří nezradili svou vlast
V nedávných dnech si demokraticky smýšlející občané naší země i sousedního Slovenska ...
-
11.12.2020
-
15 komentářů
-
Kristián Chalupa
Generál Leonov nevidí perspektivu Ruska optimisticky
Absolvent prestižního moskevského Institutu mezinárodních vztahů, nositel vysokých sovětských ...
-
20.01.2021
-
90 komentářů
-
Kristián Chalupa
Od osvobození přes únorový puč k další porobě
V těchto květnových dnech si připomínáme osvobození Československa od nacistické nadvlády v roce ...
-
05.05.2021
-
213 komentářů
-
Kristián Chalupa
V Armádních novinách nejraději čtu velmi fundované články pana Grohmanna o zbraních a také zajímavé komentáře pana Chalupy, věnované zejména novodobé historii. Četl jsem taky tři ...Zobrazit celý příspěvek
V Armádních novinách nejraději čtu velmi fundované články pana Grohmanna o zbraních a také zajímavé komentáře pana Chalupy, věnované zejména novodobé historii. Četl jsem taky tři knihy od sovětského špiona Viktora Suvorova. Musím přiznat, že se četly skutečně dobře. Nabyl jsem z nich ale dojmu, že jejich autor dost spekuluje či si dokonce vymýšlí. Co ale chtěla čtenářům sdělit ve svém komentáři pod článkem o Tuchačevském značka Ilawar, jsem opravdu nepochopil. Bylo to hodně dlouhé a především velmi zmatené.Skrýt celý příspěvek
Dobrý den! Četl jsem od Viktora Suvorova asi pět knih a všechny byly velmi čtivé. Přesto nebudu za domácí úkol tyto knihy číst znovu, jak mi doporučuje značka Ilawar. Dlouhodobě ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý den!
Četl jsem od Viktora Suvorova asi pět knih a všechny byly velmi čtivé. Přesto nebudu za domácí úkol tyto knihy číst znovu, jak mi doporučuje značka Ilawar. Dlouhodobě se jako novinář zabývám problematikou válečných konfliktů a výrazných postav, které do těchto konfliktů nějakým způsobem vstupovaly. Maršál Tuchačevskij patřil určitě k výrazným tvářím Rudé armády, ale génius to nejspíše nebyl. Navíc se dopouštěl zločinů vůči civilnímu obyvatelstvu ve vlastní zemi, což ve svém textu zmiňuji. Tuchačevskij byl určitě kontroverzní postavou. Spisovatel a bývalý příslušník sovětských tajných služeb Viktor Suvorov je rovněž značně kontroverzní postavou, kterou je třeba brát s rezervou. Osobně jsem se vícekrát přesvědčil, že jeho texty jsou často dost spekulativního rázu. Opakuji - jsou vždy hodně čtivé, přesto je ale znovu číst nehodlám.
Kristián ChalupaSkrýt celý příspěvekTak a teraz už viem, kde brať hodnoverné historické faktá o 2. sv. vojne. Je to všetko v knižke od Jiřího Fidlera. Ešte by som poprosil o informáciu, koľko rázy si vystrelil na ...Zobrazit celý příspěvek
Tak a teraz už viem, kde brať hodnoverné historické faktá o
2. sv. vojne. Je to všetko v knižke od Jiřího Fidlera. Ešte by som poprosil o informáciu, koľko rázy si vystrelil na Rusov maršal
Paulus.Skrýt celý příspěvekPokiaľ viem, tak Paulus bol teoretik - stratég a plánovač. Možno v tom aj bol dobrý, aj keď ja osobne o tom pochybujem, nakoľko v osobnom aj pracovnom živote (vrátane štúdia či ...Zobrazit celý příspěvek
Pokiaľ viem, tak Paulus bol teoretik - stratég a plánovač. Možno v tom aj bol dobrý, aj keď ja osobne o tom pochybujem, nakoľko v osobnom aj pracovnom živote (vrátane štúdia či vojenskej služby) sa mu nikdy príliš nedarilo. Zlú povesť si vyslúžil hlavne po vojne keď v snahe zachrániť si vlastnú riť napráskal všetkých čo sa do nich zmestilo. Udavačov a konfiidentov nikto nemá rádSkrýt celý příspěvek
Myslím si,že F rozdílný přístup Friedricha Pauluse a Vasilije Čujkova k velení částečně zapříčinil výsledek bitvy. Německý důstojník měl jen minimální zkušenosti s přímým vedením ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím si,že F rozdílný přístup Friedricha Pauluse a Vasilije Čujkova k velení částečně zapříčinil výsledek bitvy. Německý důstojník měl jen minimální zkušenosti s přímým vedením formace a přemýšlivá povaha jej předurčovala ke štábní pozici. Paulus dokázal dobře analyzovat situaci a vyhodnotit všechna rizika na strategické úrovni. Proto skupinu armád Jih i Hitlerův hlavní stan opakovaně upozorňoval na svá příliš roztažená křídla a hrozbu nepřátelského obchvatu. Zároveň jej ale hendikepoval fakt, že před převzetím velení 6. armády velel naposledy v roce 1935, a to pouhému praporu.Skrýt celý příspěvek
Vsude se pise o Tuchacevskeho genialite, ale zadneho prikladu jsem se nedopatral (snad krome progresivniho vnimani ulohy tanku)...
Vsude se pise o Tuchacevskeho genialite, ale zadneho prikladu jsem se nedopatral (snad krome progresivniho vnimani ulohy tanku)...
Použitie tankov v modernom boji podľa mňa z jeho hlavy ani nebolo. Teoretické práce na túto tému vyšli omnoho skôr.... Podľa mňa skôr citoval nemecké práce, keďže ZSSR ...Zobrazit celý příspěvek
Použitie tankov v modernom boji podľa mňa z jeho hlavy ani nebolo. Teoretické práce na túto tému vyšli omnoho skôr.... Podľa mňa skôr citoval nemecké práce, keďže ZSSR spolupracovalo na tomto s Nemeckom....Skrýt celý příspěvek
Ja som vždy mal za to, že otcom konceptu tankovej vojny je Hans Guderian ktorého práce sú dodnes základom tankového boja. Počas II. svetovej sa mu podarilo dostať z jeho teórie ...Zobrazit celý příspěvek
Ja som vždy mal za to, že otcom konceptu tankovej vojny je Hans Guderian ktorého práce sú dodnes základom tankového boja. Počas II. svetovej sa mu podarilo dostať z jeho teórie maximum a keby ho Hitler počúval, tak si dovolím tvrdiť, že by Nemecko vojnu vyhraloSkrýt celý příspěvek
V čom konkrétne Hitler nepočúvol Guderiana a stratil tým nádej na výhru v druhej svetovej? Ja som napríklad presvedčený, že Nemecko prehralo vojnu v moment spustenia operácie ...Zobrazit celý příspěvek
V čom konkrétne Hitler nepočúvol Guderiana a stratil tým nádej na výhru v druhej svetovej? Ja som napríklad presvedčený, že Nemecko prehralo vojnu v moment spustenia operácie Barbarossa. Už v roku 1941 nemali dostatok pohonných hmôt na vedenie dlhej vojny a dobytie Sovietskeho zväzu (nehovoriac o predlžovaní logistických trás). Dobytím Moskvy by nevyhrali a dobytím kaukazu by si iba predĺžili trápenie. Oni sa ešte k tomu rozhodli pre oboje.Skrýt celý příspěvek
Myslím, že si si sám odpovedal. Guderian bol radikálne proti útoku na ZSSR. Snažil sa Hitlera presvedčiť, že nie je rozumné otvárať druhý front. Presadzoval aby sa Nemecko aj ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že si si sám odpovedal. Guderian bol radikálne proti útoku na ZSSR. Snažil sa Hitlera presvedčiť, že nie je rozumné otvárať druhý front. Presadzoval aby sa Nemecko aj dobyté územia v Európe najprv normalizovali. Odsunutím útoku na roky 50-55 by sa doplnil ľudský aj technický potenciál ako v Nemecku, tak v okupovaných krajinách a satelitochSkrýt celý příspěvek
Aha, tak o tom som nevedel. Mal by som si o ňom prečítať viac. Nemáš vhodné zdroje/doporučenia? Ideálne ak to nebude autobiografia. Mnoho nemeckých dôstojníkov/generality po vojne ...Zobrazit celý příspěvek
Aha, tak o tom som nevedel. Mal by som si o ňom prečítať viac. Nemáš vhodné zdroje/doporučenia? Ideálne ak to nebude autobiografia. Mnoho nemeckých dôstojníkov/generality po vojne hádzali všetku vinu na Hitlera aby zakryli svoje chyby.Skrýt celý příspěvek
The88: Já jsem reagoval na
"Ja som napríklad presvedčený, že Nemecko prehralo vojnu v moment spustenia operácie Barbarossa. "
Na co jste reagoval vy s tou Brazílií?The88: Já jsem reagoval na
"Ja som napríklad presvedčený, že Nemecko prehralo vojnu v moment spustenia operácie Barbarossa. "
Na co jste reagoval vy s tou Brazílií?Jan: Na to, ze vas komentar je absurdni. Vysvetlim, nejprve ale k operaci Barbarossa: Abwehr pred tim planem varoval uz pred valkou a celkem presne popsal, jak to dopadne. Hitler ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: Na to, ze vas komentar je absurdni. Vysvetlim, nejprve ale k operaci Barbarossa: Abwehr pred tim planem varoval uz pred valkou a celkem presne popsal, jak to dopadne. Hitler mu nenaslouchal.
A ted k tomu Japonskemu utoku: Japonsko si nevybiralo, zda zautocit na SSSR nebo USA. Stalo spis pred rozhodnutim, kde se s USA stretnou, zda budou oni tou iniciativni stranou. SSSR se do nich v te dobe nemontoval v Cine a po Rusko-Japonske valce z roku 1905 v podstate nemeli z Japonskeho pohledu moc trecich ploch. Druha vec je, na co ze by Japonci na te Sibiri utocili? Ceho by tak nakladnym podnikem dosahli? Nehlede na to, ze vysledek by nebyl zrovna predem dany, jak se ukazalo v Mongolsku.Skrýt celý příspěvekThe88: Kritizujete neuváženost německého útoku na Rusko, a současně říkáte, že japonský útok proti USA byl jediná možnost? USA byl průmyslový obr, síla, která neměla na světě ...Zobrazit celý příspěvek
The88:
Kritizujete neuváženost německého útoku na Rusko, a současně říkáte, že japonský útok proti USA byl jediná možnost?
USA byl průmyslový obr, síla, která neměla na světě konkurenci. Japonci z dlouhodobého hlediska neměli proti USA šanci. USA neměly zájem útočit na Japonsko, USA byly extrémně izolacionistické, probral je až útok na Pearl Harbor. Jediná šance Japonska byla doufat, že USA izolacionistické co nejdéle zůstanou.
SSSR byl obr na hliněných nohou. Proti nacistům měl šanci uspět pouze za splnění dvou podmínek: dodávek materiálu z USA, a nezapojení Japonska do války proti SSSR. Obojí vyšlo.
Co by Japonsko útokem na SSSR získalo? Získalo by to, že by Osa neprohrála válku, nebo by prohrála až za 10, 20 let.Skrýt celý příspěvekJan: O nezbytnosti utoku na USA - Japonsko se dostalo do situace, kdy valka s USA byla celkem nevyhnutelna. Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: O nezbytnosti utoku na USA - Japonsko se dostalo do situace, kdy valka s USA byla celkem nevyhnutelna. Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a odrizli od ropy. Je treba si uvedomit, ze tenkrat byly hlavnim tezarem ropy USA.
Takze k vasemu scenari, o utoku na SSSR - Nemecku by urcite na chvili pomohl, ale Japonsko by na nem nevydelalo, navic by nemelo zdroje pro ocekavane stretnuti s USA. Zkusenost ze tricatych let taky mluvila proti tomu.
Jinak receno, zachranovat strategickou chybu Nemcu by bylo strategickou chybou Japoncu - Nemci by jim v Pacifiku pomoct nedokazali a embargo USA by tim nevyresilo, ruska ropa pochazela tehdy vyhradne z Kavkazu/Kaspiku.
V obou pripadech se pustili do predem prohranych valek. Nemecko melo dobre sance (po padu Francie) udrzet si stredni Evropu, kdyby zaradilo zpatecku. Podobne japonska agrese v Cine a Koreji nechavala svet chladnym...Skrýt celý příspěvekThe88: "Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a odrizli od ropy. Je treba si uvedomit, ze tenkrat byly hlavnim tezarem ropy USA." Chcete říct, že ...Zobrazit celý příspěvek
The88: "Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a odrizli od ropy. Je treba si uvedomit, ze tenkrat byly hlavnim tezarem ropy USA."
Chcete říct, že Japonsko chtělo dobýt Texas?Skrýt celý příspěvekJan: Predpokladam, ze si zamerne hrajete na nechapaveho... Japonci s Americany jednali o rozdeleni sfer vlivu v Asii, s cimz nepochodili. Chteli si tedy ustupky vynutit silou. Ze ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: Predpokladam, ze si zamerne hrajete na nechapaveho... Japonci s Americany jednali o rozdeleni sfer vlivu v Asii, s cimz nepochodili. Chteli si tedy ustupky vynutit silou. Ze to nebyl dobry plan je sice pravda, zato ale nemuzu ja. Utok na SSSR by pro ne v nicem lepsi nebyl. O tom je cela tahle nase debata. Japonci si proste ukousli vic, nez mohli spolknout. Na takovou expanzi, jakou zahajili, nemeli zdroje.Skrýt celý příspěvek
Jan Padesátýpátý: zde to napsal úplně přesně The88. Japonci mohli po embargu na paliva buď politicky couvnout a nebo zaútočit na zájmy USA a dobýt naleziště ropy v Indonézii. ...Zobrazit celý příspěvek
Jan Padesátýpátý: zde to napsal úplně přesně The88. Japonci mohli po embargu na paliva buď politicky couvnout a nebo zaútočit na zájmy USA a dobýt naleziště ropy v Indonézii. Nějaká strategická spolupráce s Německem tehdy neexistovala, Japonci neměli na Sibiři co získat a s Rusy měli špatnou zkušenost z Chalchyn-golu. Do toho si Němci natolik věřili, že kopnou do shnilých vrátek a sovětská chatrč se zřítí celá, že je ani nenapadlo, že vstřícný japonský útok by byl zapotřebí. Samozřejmě je fakt, že sibiřské divize zachránily Moskvu, která by asi padla. Ale ani pád Moskvy by neznamenal porážku SSSR.Skrýt celý příspěvek
Jan . ne, Japonci nechtěli dobýt Texas, ale chtěli obsadit evropské a americké kolonie v Pacifiku, kde byly zdroje ropy. Ale obávali se, že útokem na tyto evropské državy ...Zobrazit celý příspěvek
Jan . ne, Japonci nechtěli dobýt Texas, ale chtěli obsadit evropské a americké kolonie v Pacifiku, kde byly zdroje ropy. Ale obávali se, že útokem na tyto evropské državy vyprovokují USA k tomu, aby evropským zemím šly na pomoc a navíc budou bránit své kolonie na Filipínách, kde byla důležitá ložiska a tomu se pokusili zabránit eliminací americké tichomořské floty.Skrýt celý příspěvek
Rozporoval jsem toto tvrzení: "Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a odrizli od ropy. Je treba si uvedomit, ze tenkrat byly hlavnim tezarem ropy ...Zobrazit celý příspěvek
Rozporoval jsem toto tvrzení:
"Po obsazeni Indociny je totiz USA, UK a NL kompletne embargovaly a odrizli od ropy. Je treba si uvedomit, ze tenkrat byly hlavnim tezarem ropy USA."
USA ve východní Asii nic netěžily, ropa byla v holandské Indonésii, pod kontrolou exilové nizozemské vlády. Japonci z holandské Indonésie ropu do srpna 1941 válkou s USA dováželi, a ano, pak se Holanďani přidali k americkému embargu.
Otázka je, jestli by Japonci mohli zaútočit na Indonésii, aniž by se do války vložily USA. USA ale válku nechtěly, nebyly na ni připraveny.
Podstatné je toto: Japonci měli zásoby ropy na 18 měsíců, dost času sfouknout SSSR a získat tamní ropu.Skrýt celý příspěvekJan: "USA ve východní Asii nic netěžily, ropa byla v holandské Indonésii, pod kontrolou exilové nizozemské vlády. Otázka je, jestli by Japonci mohli zaútočit na Indonésii, aniž by ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: "USA ve východní Asii nic netěžily, ropa byla v holandské Indonésii, pod kontrolou exilové nizozemské vlády. Otázka je, jestli by Japonci mohli zaútočit na Indonésii, aniž by se do války vložily USA. USA ale válku nechtěly, nebyly na ni připraveny."
USA dodavaly Japonsku 70% jeho spotreby ropy. Po Indocine prislo embargo, jaky je dalsi stupen eskalace? Nehlede na to, ze pozice USA na Filipinach pro Japonsko znamenala, ze by USA mohli kdykoliv pristoupit k efektivni blokade Indonezske ropy (ktera by ale sama o sobe taky plne nepokryla Japonske potreby). A ustupujici Holandane vrty samozrejme nicili.
"Podstatné je toto: Japonci měli zásoby ropy na 18 měsíců, dost času sfouknout SSSR a získat tamní ropu." Jak rychle SSSR sfoukli Nemci? A ti to meli na Kavkaz o neco bliz... Jak by tu ropu prepravovali? Nemuseli by se o ni delit s Nemci? Jak by vyresili "lezeni si do zeli" s USA?Skrýt celý příspěvekNie, Nemecko prehralo vojnu tým, že so ZSSR spoločne napadli Poľsko.... Potom už bola len otázka času, kedy sa dvaja diktátori pobijú o korisť. Dovtedy medzi sebou mali nárazníkové ...Zobrazit celý příspěvek
Nie, Nemecko prehralo vojnu tým, že so ZSSR spoločne napadli Poľsko.... Potom už bola len otázka času, kedy sa dvaja diktátori pobijú o korisť. Dovtedy medzi sebou mali nárazníkové pásmo - Poľsko.Skrýt celý příspěvek
@The88 "V obou pripadech se pustili do predem prohranych valek. Nemecko melo dobre sance (po padu Francie) udrzet si stredni Evropu, kdyby zaradilo zpatecku." To teda nemalo. Na ...Zobrazit celý příspěvek
@The88
"V obou pripadech se pustili do predem prohranych valek. Nemecko melo dobre sance (po padu Francie) udrzet si stredni Evropu, kdyby zaradilo zpatecku."
To teda nemalo. Na jar 1941 ZSSR tajne mobilizovalo a v bialystockom a ľvovskom výbežku sústredili ohromné množstvo vojsk, rovnako na hranici s Rumunskom. Prebiehal presun prvého a druhého strategického sledu na západné hranice ZSSR, pred 22.06.1941 dokonca vznikli fronty. Tie vznikali len v čase vojny.... Útok ZSSR bol teda iba otázkou času.
Nepriamo to potvrdzujú nie len doteraz zverejnené dokumenty z ruských archívov, ale hlavne zákaz zverejnenia ostatných dokumentov.... Už to je dostatočne podozrivé.....Skrýt celý příspěvekThe88: "Jak rychle SSSR sfoukli Nemci?" To si vážně myslíte, že SSSR by mohl všechny svoje armády nasadit současně v Evropě a současně na Sibiři? "Jak by tu ropu prepravovali?" ...Zobrazit celý příspěvek
The88:
"Jak rychle SSSR sfoukli Nemci?" To si vážně myslíte, že SSSR by mohl všechny svoje armády nasadit současně v Evropě a současně na Sibiři?
"Jak by tu ropu prepravovali?" Stejně jako Němci.
"Nemuseli by se o ni delit s Nemci?" Samozřejmě že ano. Lepší půl kavkazské ropy pro Německo a půl pro Japonsko, než jak to dopadlo: všechna ropa pro SSSR.Skrýt celý příspěvekJane, to je fantasmagorie. Japonsko bylo ve válce s Čínou a rozhodně by nemohlo vrhnout celou armádu proti SSSR - navíc na takovou válku ani nemělo ropu. Za tebou uváděných 18 ...Zobrazit celý příspěvek
Jane, to je fantasmagorie.
Japonsko bylo ve válce s Čínou a rozhodně by nemohlo vrhnout celou armádu proti SSSR - navíc na takovou válku ani nemělo ropu. Za tebou uváděných 18 měsíců došla německá armáda ke Stalingradu a tam uvízla a v tu chvíli měli útočit Japonci? To by byla předem prohraná mise. Ano, mohli by, možná, zabrat kus liduprázdné Sibiře, ale ta by jim k ničemu nebyla.
Přepravovat kavkazskou ropu přes Asii do Japonska bylo logisticky nemožné. Německo mělo pod kontrolou evropskou, relativně zastavěnou část SSSR se sítí železnic, do Rumunska to je z Kavkazu 1000 km, jak bys chtěl ropu přepravovat do Japonska? Tanker by přes středozemní moře neproplul a železnice není dostatečně prostupná a navíc je snadno vyřaditelná z provozu. A je to tak 10 000 km.
Ano, Německu by to pomohlo. Nevím, jestli dostatečně k tomu, aby válku vyhrálo, ale pomohlo. Jenomže za cenu poškození japonského postupu proti Číně, vyčerpání japonských rezerv a co by z toho mělo Japonsko? V reálu prohru v Číně.Skrýt celý příspěvek@GlobeElement Fantasmagorie byl útok na USA. "Za tebou uváděných 18 měsíců došla německá armáda ke Stalingradu a tam uvízla a v tu chvíli měli útočit Japonci?" Proč by Japonci 18 ...Zobrazit celý příspěvek
@GlobeElement
Fantasmagorie byl útok na USA.
"Za tebou uváděných 18 měsíců došla německá armáda ke Stalingradu a tam uvízla a v tu chvíli měli útočit Japonci?"
Proč by Japonci 18 měcíců čekali? Japonci měli samozřejmě útočit spolu s Němci.
Útok na SSSR začal v červnu 1941, v srpnu 1941 Richard Sorge nahlásil, že Japonsko nepůjde do války se SSSR a sověti začali stahovat jednotky ze Sibiře. V prosinci 1941 tyto jednotky zastavily u Moskvy do té doby hladký postup Němců.
Transsibiřskou magistrálu dokázalo ovládnout pár desítek tisíc čsl. legionářů. Japonci by ji ovládli stejně jako Němci ovládli evropské železnice.Skrýt celý příspěvekJan - jenomže útok na USA byl zoufalým pokusem dostat se k surovinám potřebným pro válku v Číně. Japonsko nemělo se SSSR prakticky žádné spory. Proč by mělo válčit? O co? Útok na ...Zobrazit celý příspěvek
Jan - jenomže útok na USA byl zoufalým pokusem dostat se k surovinám potřebným pro válku v Číně.
Japonsko nemělo se SSSR prakticky žádné spory. Proč by mělo válčit? O co?
Útok na USA a evropské kolonie znamenal okamžitý přístup k ropě. Útok na SSSR by žádné suroviny nepřinesl. byly daleko. Transsibiřská magistrála je choulostivá dopravní cesta, dlouhá a s malou kapacitou. Ty čs legie ji tehdy zablokovaly, nepoužívaly ji k přepravě surovin, srovnáváš hrušky a plnící pero.
Přijde mi, že hledáš způsob, jak porazit SSSR a nebereš v úvahu fakt, že Japonsko žádný důvod k porážení SSSR nemělo. Chtělo Čínu, ne ruskou Sibiř a k tomu potřebovalo ropu a tu by na Sibiři nezískalo.Skrýt celý příspěvekGE: Čsl. legie byly ve srovnání s japonským císařstvím slaboučké. Japonsko by samozřejmě muselo ovládnout celou nebo podstatnou část Sibiře. Pokud se to Němcům podařilo v evropské ...Zobrazit celý příspěvek
GE:
Čsl. legie byly ve srovnání s japonským císařstvím slaboučké. Japonsko by samozřejmě muselo ovládnout celou nebo podstatnou část Sibiře. Pokud se to Němcům podařilo v evropské části SSSR, není důvod proč by se to nepodařilo na Sibiři, zvláště pokud by sovětský válečný průmysl musel krýt ztráty na obou frontách.
Japonsko okamžitý přístup k ropě nepotřebovalo, mělo zásoby cca do konce roku 1942.
Teda, tou informací si nejsem stoprocentně jistý, ale plus minus asi sedět bude:
Našel jsem ji jenom tady: https://drunecka.blog.idnes.cz...
Toto je pěkný článek o ropě, ale bohužel jsoou zmíněny jenom německé zásoby na rok v roce 1939: http://mero.cz/wp-content/uplo...
To, že Japonsko hromadilo zásoby ropy, se píše na mnoha místech, například tady: https://denikreferendum.cz/cla... Skrýt celý příspěvekNe, Japonci neměli zásoby ropy (dovedeš si představit zásobu ropy na dva roky?) a ten blog nechápe ani důvod invaze do Číny. Japonsko bylo průmyslovou zemí a Čínu potřebovalo jako ...Zobrazit celý příspěvek
Ne, Japonci neměli zásoby ropy (dovedeš si představit zásobu ropy na dva roky?) a ten blog nechápe ani důvod invaze do Číny.
Japonsko bylo průmyslovou zemí a Čínu potřebovalo jako trh. Jako kolonii, která bude odebírat japonské výrobky a dodávat levně suroviny. Ale Čína k tomu nebyla ochotná a tak následovaly provokace a podivné války - nevím, jestli jsi historii těch válek četl, je to neuvěřitelně cynický způsob hraní si na kočku a na myš.
Po transsibiřské magistrále jednoduše ropu nepřepravíš. Proto se budoval ropovod Družba. Japonsko ruskou Sibiř nepotřebovalo, proto také uzavřelo smlouvu o neútočení.Skrýt celý příspěvekGE: Dovedu si představit zásoby ropy pro Německo na rok, a tudíž si dovedu představit i zásoby ropy pro Japonsko na rok a půl. "Díky dovozu se podařilo zajistit nutné zásoby ...Zobrazit celý příspěvek
GE:
Dovedu si představit zásoby ropy pro Německo na rok, a tudíž si dovedu představit i zásoby ropy pro Japonsko na rok a půl.
"Díky dovozu se podařilo zajistit nutné zásoby ropy tak, že v roce 1939 mělo Německo na skladě ropu na jeden rok." (odkaz výše)
Němci taky plánovali dopravovat ropu z Kavkazu ropovodem Družba?
Pakt Ribentropp-Molotov vznikl proto, že Němci kavkazskou ropu nepotřebovali?Skrýt celý příspěvekSSSR a Německo uzavřelo smlouvu o dodávkách ropy před podepsáním paktu R-M.
Dále Německo mělo smluvně dojednáno dodávání ropy z Rumunska.SSSR a Německo uzavřelo smlouvu o dodávkách ropy před podepsáním paktu R-M.
Dále Německo mělo smluvně dojednáno dodávání ropy z Rumunska.Jan: Je to s vama, Jane, tezky. Zkusim to vic "polopate": Jste Japonskej cisar a chcete si podrobit svoje okoli - Cinu, Mandzusko, Koreu, Indocinu, Malajsii, Indonesii, Filipiny. ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: Je to s vama, Jane, tezky. Zkusim to vic "polopate": Jste Japonskej cisar a chcete si podrobit svoje okoli - Cinu, Mandzusko, Koreu, Indocinu, Malajsii, Indonesii, Filipiny. Proste svoje bezprostredni a mene rozvinuty okoli. Cast uzemi, po kterym se shanite, drzej Frantici, cast Anglicani, neco Holandani a Anericani. Anglicany a Francouze uz jste vypraskali, Korejce mate pod palcem uz delsi dobu a v Cine se vam taky dari. Zbyvaji vam k porazeni (nebo dohode) Americani a Holandani. ¿Budete teda utocit na SSSR? Kde je nejaky smysl?
Jinak, Nemci mozna pocitali s dodavkami ropy z Kavkazu po zeleznici, ale zeleznicni sit v Evropske casti Ruska ma podstatne vyssi kapacitu nez transsibirska, je to podstatne bliz a hlavne, velkou cast by ji spotrebovali "na miste", na vychodni fronte, nemuseli by ji prece tahat az do Nemecka. Japonci naproti tomu by se museli nejdriv zasobovat 10000 km jinou ropou a pak ji na stejnou vzdalenost posilat zpatky. Kolik myslite ze potrebujete paliva, abyste s poradnou armadou postoupil o 10000 km nehostinou pustinou?Skrýt celý příspěvekThe88: Jste japonský císař, a "zbývají" vám k poražení Američani, jejichž ekonomika produkuje polovinu světové výroby, a proti kterým dlouhodobě nemáte šanci. Resp. lze. ale jedině ...Zobrazit celý příspěvek
The88:
Jste japonský císař, a "zbývají" vám k poražení Američani, jejichž ekonomika produkuje polovinu světové výroby, a proti kterým dlouhodobě nemáte šanci. Resp. lze. ale jedině pokud nejdříve ovládnete celý zbytek světa. Ti Američani jsou izolacionističtí a do války se nehrnou.
Myslím, že na vině byla japonská hrdost, která jim nedovolila podrobit se americkému ultimátu. Pokud by se podřídili a stáhli z Indočíny a zastavili boje v Číně, dostali by americkou ropu.
"Kolik myslite ze potrebujete paliva, abyste s poradnou armadou postoupil o 10000 km nehostinou pustinou?"
Povídejte, kolik?
Já si myslím, že je celkem jedno jestli tank jede pustinou nebo hustě zalidněnou oblastí.Skrýt celý příspěvekJan: USA byl samozrejme tezkej orisek, ale zase to zdaleka nebyla tak tezka vaha, jako se z nich stala po valce. Japonskej strategickej plan stal na rychlem a drtivem vitezstvi. ...Zobrazit celý příspěvek
Jan: USA byl samozrejme tezkej orisek, ale zase to zdaleka nebyla tak tezka vaha, jako se z nich stala po valce. Japonskej strategickej plan stal na rychlem a drtivem vitezstvi. Nemeckej asi taky. V opotrebovavaci valce samozrejme nemeli sanci a tezko to mohli nevedet. Ale. Jinou moznost (krome priznani porazky v reakci na embargo) ale nemeli. Utok na SSSR, jak spravne rika Globe, by byla fantasmagorie. Howg :)
Jinak, jedno (zda tank jede Sibiri, nebo centrem Kijeva) to neni - v zalidnene oblasti zrekvirujete palivo, zasoby...Skrýt celý příspěvek
Ak sa dobre pamätám, tak to boli Francúzi ktorí ako prvý prišli s vedením boja zapojením tankov ako kavalerie (De Gaull?? ). Paradoxne sa to u nich neujalo, ale najviac z toho ...Zobrazit celý příspěvek
Ak sa dobre pamätám, tak to boli Francúzi ktorí ako prvý prišli s vedením boja zapojením tankov ako kavalerie (De Gaull?? ). Paradoxne sa to u nich neujalo, ale najviac z toho tažil práve Guderian a to hlavne pri obsadzovaní Francúzska.Skrýt celý příspěvek
Němci válku prohráli ještě dřív, než ji začali. Postavit úspěch na momentu překvapení je sice možné, ale je to vabank pro hazardního hráče. Německá armáda nebyla tak silná, jak ji ...Zobrazit celý příspěvek
Němci válku prohráli ještě dřív, než ji začali. Postavit úspěch na momentu překvapení je sice možné, ale je to vabank pro hazardního hráče. Německá armáda nebyla tak silná, jak ji známe z týdeníků, které samozřejmě účelově natáčeli sami Němci. Vidíme na nich tanky a motorizované vojsko, ve skutečnosti byla německá armáda hypomobilní a poměrně zastaralá. Můj praděda, ruský legionář, se prý při německých úspěších v Rusku pouze pobaveně šklebil a jako sedlák říkal, že Němci jsou teprve v brázdě, jelikož jako ostatní Ruskem prošel až do Vladivostoku, tak dobře věděl, jak je Rusko velké.Skrýt celý příspěvek
Nemecko nemalo otvárať druhý front na východe. V Európe mimo VB prakticky zvíťazili a nemali v podstate relevantného nepriateľa ktorý by vedel s tým stavom aký bol niečo urobiť. ...Zobrazit celý příspěvek
Nemecko nemalo otvárať druhý front na východe. V Európe mimo VB prakticky zvíťazili a nemali v podstate relevantného nepriateľa ktorý by vedel s tým stavom aký bol niečo urobiť. Mohli kľudne počkať 10-15 alebo aj viac rokov rokov kým sa situácia normalizuje. Za ten čas by si ľudia na okupovaných územiach a v satelitoch "zvykli", vyrástla by aj nová generácia lojálnych a hlavne by sa doplnili kapacity ako ľudské, tak aj vojenské a priemyslové. Druhá zásadná chyba bol útok na VB. Briti a ani Američania sa nejak do vojny s Nemeckom nehrnuli. Boli by Nemecko a ich politiku v kontinentálnej Európe akceptovali.Skrýt celý příspěvek
na co by si lidé zvykli ? Že postupně mizí v KT ? Časem by už nebylo co arizovat a ten režim stál na tom, že kradl majetek a nutil otrocky dřít ovládané národy. To nemohlo dlouho ...Zobrazit celý příspěvek
na co by si lidé zvykli ? Že postupně mizí v KT ? Časem by už nebylo co arizovat a ten režim stál na tom, že kradl majetek a nutil otrocky dřít ovládané národy. To nemohlo dlouho fungovat. VB se ukázala jako stěží porazitelná, věřím že i bez přepadení SSSR by se do války zapojily USA, tlak exilových vlád okupovaných zemí by nedovolil, aby VB-USA nechali Němce na pevninské Evropě řádit.Skrýt celý příspěvek
Miroslav - těžko říct, jestli si mohl Hitler dovolit ten luxus odložit válku se SSSR o 10-15 let. Nezapomeň, že na počátku roku 1941 definitivně zkrachovala jednání o vstupu SSSR ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslav - těžko říct, jestli si mohl Hitler dovolit ten luxus odložit válku se SSSR o 10-15 let. Nezapomeň, že na počátku roku 1941 definitivně zkrachovala jednání o vstupu SSSR do paktu Osa.
A ani Stalin nespal, Hitlerovi nevěřil a sám počítal s napadením Německa v řádu několika let.Skrýt celý příspěvekJura: Nemci mali plán (akási normalizácia) aj pre samotné české obyvateľstvo. V podstate Čechov zadelili do troch kategórií, pričom najväčšiu časť tvorili bežní ľudia (roľníci, ...Zobrazit celý příspěvek
Jura: Nemci mali plán (akási normalizácia) aj pre samotné české obyvateľstvo. V podstate Čechov zadelili do troch kategórií, pričom najväčšiu časť tvorili bežní ľudia (roľníci, remeselníci, robotníci) ktorí boli považovaní za tvárnych a títo nebudú robiť problémy. Problém pre nich predstavovala skôr inteligencia. Nemci razili teóriu, že ten plebs sa prispôsobí ak budú mať vhodné životné podmienky. Ja si myslím, že ďaleko od pravdy neboli. Moji starí rodičia napríklad spomínali, že za Nemcov sa im žilo dobre. Životná úroveň bola relatívne dobrá, aj keď bola vojna. Práce bolo dosť, nikto sa im nestaral do života. Ak prišli nemeckí dôstojníci, tak sa správali slušne, za pohostenie zaplatili a ešte pridali niečo zo zásob. Bieda prišla až s komunistami. Dedovi zobrali polia, kravu, prasa... Proste pre vtedajšieho obyčajného človeka katastrofa. Nakoniec si zvykli aj na to, že sme kolóniou ZSSR (čo iné im aj zostávalo, že?). Nevidím dôvod, prečo by si nezvykol aj obyčajný český človek na to, že žije v reichu a nie Čechách resp Československu. Človek si vždy zvykne ak má čo do úst. Áno, boli aj takí, čo skončili zle. Ale to boli skôr osobné tragédie ktoré bežných ľudí až tak nezaujímali. Vtedy mali ľudia iné problémy ako nejaké hrdinstvo alebo drístanie na FacebookuSkrýt celý příspěvek
Horny: Vznikli také fámy, že Stalin sa chystal napadnúť Nemecko, no na to neexistujú nejaké relevantné informácie. To, že Nemecko hnalo ČA až k Moskve skôr dáva za pravdu ...Zobrazit celý příspěvek
Horny: Vznikli také fámy, že Stalin sa chystal napadnúť Nemecko, no na to neexistujú nejaké relevantné informácie. To, že Nemecko hnalo ČA až k Moskve skôr dáva za pravdu pochybovačom. ČA nebola pripravená ani na obrannú vojnu, nie to ešte útočnú. Keď ich napadli, viacmenej počítali s tým, že Moskva padne a preto sa aj pripravovali na presun hlavného mesta na východ. Nemali nejakú vojenskú obrannú stratégiu. Skôr rátali s tým, že ústupom na východ sa Wehrnacht na obrovskej ploche "rozriedi" a dlhé logistické trasy ich vyčerpajú. Ak je to pravda tak to neznie ako plán armády ktorá je dobre pripravená na veľkú vojnu. Skôr také zúfalstvo. Ale nehádam sa. Je to len môj názorSkrýt celý příspěvek
Miroslav: nemůžeš Slovensko, které s Němci kolaborovalo a kudlu do zad mu vrazilo teprve, když ruská děla hřměla nad Duklou, srovnávat se svobodomilnými Čechy, kteří nebezpečí ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslav: nemůžeš Slovensko, které s Němci kolaborovalo a kudlu do zad mu vrazilo teprve, když ruská děla hřměla nad Duklou, srovnávat se svobodomilnými Čechy, kteří nebezpečí nacismu pochopili už v polovině třicátých let, vybudovali silnou obranu, poskytovali azyl uprchlíkům a ustoupili teprve po zradě spojenců a kořistění ostatních sousedů (Polsko). Lidé ovšem, o to nejen inteligence, nacismus nenáviděli a nebáli se riskovat a obětovat život. Německý plán co s Čechy, údajně opravdu existoval, ale znamenal konec Čechů, rasově přijatelní by byli poněmčeni, ostatní zlikvidováni. Tví starí rodičia asi patřili bohužel mezi obyvatele, kteří obrazně řečeno neviděli dál než za plot svého domu. Ti milí a štědří němečtí vojáci velmi pravděpodobně při nasazení na východě vraždili civilisty včetně dětí.Skrýt celý příspěvek
Jura: Bohužiaľ, presne ako som predpokladal si nesklamal a opäť si sa zacyklil v intenciách ,,My jsme Česi, kdo je více?!" Asi si nečítal môj príspevok dôsledne. Pokiaľ hovoríme o ...Zobrazit celý příspěvek
Jura: Bohužiaľ, presne ako som predpokladal si nesklamal a opäť si sa zacyklil v intenciách ,,My jsme Česi, kdo je více?!" Asi si nečítal môj príspevok dôsledne. Pokiaľ hovoríme o pláne čo s českým obyvateľstvom, tak práve Nemci prišli s teóriu, že český plebs je tvárny a bude aj lojálny ak bude začlenený do ríše. Mi prosím nehovor, že vy ste zase niečo extra a český kopáč Honza bol myslením úplne niekde inde ako slovenský pastier Ondrej. A vôbec, tú skúsenosť mojich starých rodičov som nenapísal aby si tu mohol robiť formu, ale aby si chápal, že ľudia vždy budú pozerať len do svojho taniera, a nenahováraj si, že Česi sú iní. Zase si nepochopil kontext.
Mimochodom, tu máš niečo o pláne nacistov s českým obyvateľstvom od Jaroslava Mareša.
https://youtu.be/1_7PKJFrNIE... Skrýt celý příspěvekMiroslav: jelikož mám o válce dost načteno, stejně jako o odboji, tak vím, že český odboj byl do značné míry záležitostí těch "kopáčů Honzů". Němci neměli v plánu Čechy zachovat ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslav: jelikož mám o válce dost načteno, stejně jako o odboji, tak vím, že český odboj byl do značné míry záležitostí těch "kopáčů Honzů". Němci neměli v plánu Čechy zachovat jako národ, z rasově použitelných a loajálních jedinců by se stali Němci a zbytek (tj. neloajální a rasově nevyhovující) by nastoupili cestu do KT, kde kapacita jen Osvětimi byla si 10tis. vražd za den. Slovo Čech a český by šlo do historie. Slováci by splnili roli užitečných idiotů a po nějaké době by měli osud stejný.Skrýt celý příspěvek
Miroslav - Netvrdím, že v červnu 1941 byla rudá armáda připravena k útoku na západ. To určitě nebyla. Jde o to, že Hitler a Stalin si navzájem nevěřili, čehož je dokladem mimo ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslav - Netvrdím, že v červnu 1941 byla rudá armáda připravena k útoku na západ. To určitě nebyla.
Jde o to, že Hitler a Stalin si navzájem nevěřili, čehož je dokladem mimo jiné právě i nevstoupení SSSR do Osy.
Hrát si při výkladu historie na coby-kdyby je vždycky hodně ošidné; jen podotýkám že tvoje tvrzení, že Němci měli s invazí na východ počkat 10-15 let je hodně diskutabilní, protože Stalin by pravděpodobně zaútočil mnohem dřív. Možná v roce 1943, možná v roce 45. Určitě by ale nečekal patnáct let, než se Němci dají dohromady a postaví neporazitelnou armádu. Byl všechno možné, ale ne pitomec.Skrýt celý příspěvekMiroslav - Německo, podobně jako Japonsko, nemělo jinou možnost než otevřít druhou frontu a zaútočit, v tomto případě na SSSR. Pokus dostat se přes Afriku k ropě na středním ...Zobrazit celý příspěvek
Miroslav - Německo, podobně jako Japonsko, nemělo jinou možnost než otevřít druhou frontu a zaútočit, v tomto případě na SSSR. Pokus dostat se přes Afriku k ropě na středním východě nevyšel, Británie dostávala hospodářskou pomoc z USA a Německu začaly docházet suroviny.
Podobně jako ty si myslím, že by si lidé na okupovaném území zvykli. Polovina Evropy byla germánská a pokud by lidé měli dobrou životní úroveň, možná by hudrali jako by kdysi na Rusáky, ale jinak by odboj pohasl. I v českých zemích by se situace zklidnila, konec konců proto byl spáchán atentát na Heydricha, aby odboj vybudil (on tedy vybudil spíš teror okupační správy, ale i to se počítá).
Jenomže to by musela Británie uznat porážku a souhlasit s příměřím, což odmítla. Německo ve skutečnosti nechtělo bojovat proti Británii, to bylo jen důsledkem nasazení britského expedičního sboru ve Francii a pak italskou invazí do severní Afriky.
Tím, kdo donutil Německo ke strategickým chybám byla Británie.Skrýt celý příspěvek
Cheddar: Guderian bol stará škola. Hlavne dôstojníci ktorí vyšli z prvej svetovej mali základné motto, že vojna sa nikdy nemá bojovať na dvoch frontoch. Možno aj preto Guderian bol ...Zobrazit celý příspěvek
Cheddar: Guderian bol stará škola. Hlavne dôstojníci ktorí vyšli z prvej svetovej mali základné motto, že vojna sa nikdy nemá bojovať na dvoch frontoch. Možno aj preto Guderian bol proti útoku na ZSSR. Jeho najznámejšie dielo je Achtung panzer! Je voľne dostupná v kníhkupectvách, avšak pokiaľ viem, je dostupná len v DE a EN jazyku.Skrýt celý příspěvek
Největšími odpůrci útoku na SSSR byli vysocí němečtí důstojníci ,kteří prošli výcvikovymi středisky německé armády v Sovětském svazu počátkem 30 tých let.Tito však byli po poražce ...Zobrazit celý příspěvek
Největšími odpůrci útoku na SSSR byli vysocí němečtí důstojníci ,kteří prošli výcvikovymi středisky německé armády v Sovětském svazu počátkem 30 tých let.Tito však byli po poražce Francie Hitlerem rychle odstavení z velení armády.Podobně byl v Japonsku jedním z největších odpůrců útoku na USA sám generál Jamamoto,stážista námořní akademie v Marylandu.Skrýt celý příspěvek
Zdá se že pan Chalupa nepochopil o čem kniha Očista od pana Rezuna je. Je o očistě DRRA - Dělnicko-rolnické Rudé armády od ožralů, netáhel a hlavně od skupinek vysokých důstojníků, ...Zobrazit celý příspěvek
Zdá se že pan Chalupa nepochopil o čem kniha Očista od pana Rezuna je. Je o očistě DRRA - Dělnicko-rolnické Rudé armády od ožralů, netáhel a hlavně od skupinek vysokých důstojníků, kteří se ke svým hodnostem dostali za vraždění rolníků a sem tam nějakého bělogvardějce během "revoluce" a po ní. Tito "lidé" bez vojenského vzdělání a schopností se během dvaceti let budování socialismu v SSSR (neboli během budování vojensko-průmyslového komplexu), stali postupným povyšováním za odsloužená léta vysokými důstojníky, generály a maršály.
Jak byla DRRA rozšiřována, bylo důstojníků v generálských fukcí tísíce - při tomto množství tam nevyhnutelně fungovaly známosti z dob revoluce, vlivové skupiny, bratříčkování a protekce. To samozřejmě vedlo ke snížení výkonnosti armády a to Džugašvili, který celý SSSR dvacet let připravoval na invazi do Evropy nepotřeboval. Takže po tom co několika čistkami zpacifikoval komunistickou stranu, venkov (především Ukrajinu a neruské národy), přišla řada na DRRA.
Je pravda, že cca 50 000 důstojníků skončilo po čiskách jež začaly v roce 1937 v gulagu nebo bylo popraveno. Jenže pan Chalupa už zapoměl dodat, že v té době měla DRRA přes milion důstojníků, počítám-li dobře jednalo se o pouhých 5% důstojnického sboru. Samozřejmě byla očista zaměřena na vysoké důstojníky, protože masový vrah a bankovní lupič Džugašvili přistoupil k očistě armády s péčí řádného hospodáře a ti dobře vědí, že schody se zametají shora.
Povídačky o tom jak čistky zneschopnily velitelský sbor DRRA jsou jenom opakováním komunistické propagandy, protože na každé uvolněné místo po třech popravených maršálech čekaly stovky generálů, na každé generálské místo čekaly desítky plukovníků.
Ne, ne, čistky zbavily DRRA těch nejkřiklavějších a nejhorších zrůd a sociopatů, jako byl Tuchačevský, rozbily generálské kliky a kamarádschofty, a hlavně si všichni důstojníci od poručíka po maršála uvědomili, že nejsou nedotknutelní. To mělo ohromný pozitivní vliv na zvýšení loajality a výkonnosti. Proto, ani když byli Němci před Moskvou, žádný generálský puč Džugašvilimu nehrozil, to naopak rakouský freiter se musel pořád bát o krk.
Co se týká Tuchčevského, ten uměl leda vraždit neozbrojené rolníky, pokud se střetl s ozbrojeným protivníkem, byl rozdrcen, připomenu jen porážku u Waršavy 1920, kde Poláci pod Pilsudským zachránili Evropu před komunismem.
A ano Tuchačevký byl také vojenský teoretik, psal například takové nesmysly, jako byl vážně míněný návrh na zrušení pěchoty v DDRA a záměr ze všech pěšáků udělat tankisty. Což by jen pro ilustraci znamenalo vybavit DRRA ve dvacátých letech stovkami tisíc tanků.
Všem čtenářům Armádních novin vřele doporučuji k přečtení knihu Očista a také třeba "Den M", aby nepodléhali lžím komunistické propagandy.
A pan Chalupa by si ji měl přečíst ještě jednou a za domácí úkol se zamyslet nad tím o čem ta kniha je, než začne psát takové nesmysly.Skrýt celý příspěvekPro zajímavost,v zajetí v Německu za 1. světové války byl Tuchačevského spoluvězněm generál De Gaulle.A vzhledem k tomu ,že Tuchačevskij mluvil dobře francouzsky ,tak si jistě ...Zobrazit celý příspěvek
Pro zajímavost,v zajetí v Německu za 1. světové války byl Tuchačevského spoluvězněm generál De Gaulle.A vzhledem k tomu ,že Tuchačevskij mluvil dobře francouzsky ,tak si jistě dobře popovídali.Skrýt celý příspěvek
No já bych zase nepřeceňoval informace od V.Suvorovova.
No já bych zase nepřeceňoval informace od V.Suvorovova.
Najlepšie na tom všetkom je, že Suvorov sám píše o tom, že vychádzal z otvorených zdrojov sovietskej literatúry. Z toho vyplýva: 1. Suvorov klame 2. Klame voľnedostupná sovietska ...Zobrazit celý příspěvek
Najlepšie na tom všetkom je, že Suvorov sám píše o tom, že vychádzal z otvorených zdrojov sovietskej literatúry.
Z toho vyplýva:
1. Suvorov klame
2. Klame voľnedostupná sovietska literatúra....Skrýt celý příspěvek
Aha, takže od zrůd a sociopatů chtěli rudou armádu očistit ... zrůdy a sociopati. Dobře, že jsi připomněl porážku u Waršavy ... za kterou byl zodpovědný právě ten džugašvili, který ...Zobrazit celý příspěvek
Aha, takže od zrůd a sociopatů chtěli rudou armádu očistit ... zrůdy a sociopati. Dobře, že jsi připomněl porážku u Waršavy ... za kterou byl zodpovědný právě ten džugašvili, který neposlechl Tuchačevského rozkaz a odvedl část vojsk za účelem svého soukromé nikým neschválené akce obsazení Lwova, čímž umožnil polákům protiútok do nekrytého boku.
Takže odstraněni byli pouze "neschopní a netáhla"? Pak je ovšem záhadou proč ten džugašvili neodstranil také totálně neschopného hlupáka buďonného, jehož jedinou kvalifikací byla poslušnost, proč na místa odstraněných důstojnických "netáhel" byli povyšování jedinci bez příslušného vzdělání (stačilo být ideově pevný a umět číst a psát) a proč byli krom většiny velitelských kádrů zlikvidovány i jejich blízké rodiny (a ty vzdálenější poslány chcípnout do gulagu) a proč ty "netáhla" byly po útoku německa najednou horečně propouštěny z gulagu a dosazovány na své původní posty. Mimochodem, právě jsi mezi "neschopné a netáhla" zařadil taky Tupoleva, který byl v rámci stalinských čistek roku 1937 taky poslán do gulagu. Jinak ale máš pravdu neměl bys podléhat lžím komunistické propagandy a více číst, abys nepsal takové nesmysly.Skrýt celý příspěvekA Tupoleva snad poslali do gulagu kácet stromy? Nikoli, Tupolev ve vězení pracoval v konstrukční kanceláři na nových letadlech. Mimoto článek byl o Tuchačevském a můj příspěvek ...Zobrazit celý příspěvek
A Tupoleva snad poslali do gulagu kácet stromy? Nikoli, Tupolev ve vězení pracoval v konstrukční kanceláři na nových letadlech.
Mimoto článek byl o Tuchačevském a můj příspěvek byl o komunisty vybudovaném lživém mýtu, jak čistky v armádě zneschopnily velitelský sbor DRRA a tím vysvětlit katastrofu DRRA v červnu a červenci 1941, nikoli o čistkách v R&D.
Uvedu i další pří¨klad, Rokossovskij - 1937 zatčen a poslán do gulagu, březen 1940 propuštěn, poslán na zotavenou, aby byl fit pro invazi do Evropy plánovanou na červenec 1941, listopad 1940 velitel mechanizovaného sboru, osvědčil a dotáhl to na maršála.
Vzorec je jasný: neschopní a netáhla z DRRA byli zastřeleni, ti u kterých byly pochybnosti, přišlo na ně nepodložené udání nebo jen měli smůlu, že byli vybráni, aby naplnili kvótu, tak byli poslaní do gulagu. Pokud byli dost zdraví a odhodlaní, aby přežili, obvykle byli propuštěni ještě před rokem 1941, bylo jim dáno velení a šance osvědčit se v boji. Pokud byli úspěšní, byli povýšeni, pokud ne putovali zpět do gulagu nebo byli zastřeleni.
Myslím že o silné motivaci osvědčit se a nevrátit se do gulagu nemůže nikdo pochybovat.
A ano, tahle motivační metoda nebyla použita pouze na velitele DRRA, ale i na konstruktéry, Tupolev nebyl jediný kdo na nějakou dobu putoval do vězení vyvíjet nové stroje, takhle z hlavy mě napadá třeba Koroljov.Skrýt celý příspěvekA proč vlastně Tupolev v gulagu nekácel stromy, když podle tvých vlastních slov, byli do gulagu posílání jen "neschopní a netáhla" a tedy i Tupolev byl nutně neschopný a netáhlo? ...Zobrazit celý příspěvek
A proč vlastně Tupolev v gulagu nekácel stromy, když podle tvých vlastních slov, byli do gulagu posílání jen "neschopní a netáhla" a tedy i Tupolev byl nutně neschopný a netáhlo? Jinými slovy - žvaníš z cesty a odporuješ si.
Článek byl o tuchačevském A TAKÉ o likvidaci vrchního velení rudé armády, což vedlo k jejímu naprostému zneschopnění v následujících letech, což je jasný a nepopiratelný fakt. Tvůj komentář je blábol přežvykující v současném rusácku populární a z prstu vycucanou propagandu, jejímž cílem je snaha zastřít fakt, že za totální krach rudé armády v roce 1941 a následné hektatomby obyvatel sssr nemohl nepřemožitelný wermacht (což je chiméra) ale to, že rudá armáda, kterou z nuly vybudoval tuchačevský, byla stalinem totálně zneschopněna, jak se ukázalo už ve Finsku.
Tvoje další fantasmagorie (rokosovskij nikdy v gulagu nebyl - zřejmě stalinovi nepřipadal dost nebezpečný a naopak dost užitečný, kvůli plánované okupaci Polska) je vyloženě pro smích . Ty "motivace" skončili totálním ochromením jakékoli akceschopnosti a vůle k samostatnému a nezávislému rozhodování. Co taky čekat od "motivace" ve formě vyvraždění celých rodin. Ostatně skutečně "neschopní a netáhla" u kteří si tu "motivaci" zasloužili, jako buďonnyj v gulagu ani ve vazbě, nemluvě o popravčí četě, nikdy neskončili. Ostatně to by se muselo začít stalinem, který se jako neschopné netáhlo prokázal už v Polsko-bolševické válce. Skutečná motivace čistky byly stalinovy psychické poruchy, způsobující jeho chorobný shtihomam a extrémní mstivost tohoto skřeta. Zjevným a nepopiratelným výsledkem byl totální rozvrat tuchačevským vybudované extrémně silné armády, díky čemuž si ji mnohem slabší soupeř namazal na chleba.Skrýt celý příspěvek
"Již zakrátko však sovětská vláda začala mít obavy z tezí, které byly obsaženy v Hitlerově programovém dokumentu.. " Toť otázka. Každopádně platí, že ty "obavy" stalinovi ...Zobrazit celý příspěvek
"Již zakrátko však sovětská vláda začala mít obavy z tezí, které byly obsaženy v Hitlerově programovém dokumentu.. " Toť otázka. Každopádně platí, že ty "obavy" stalinovi nezabránili tajně usilovat o spojenectví s hitlerem, a to hned z fleku tedy už od roku 1933. https://www.idnes.cz/technet/v...
Mimo jiného z toho plyne, že zatímco ČSR v druhé polovině 30. let na základě své spojenecké smlouvy spoléhala na sssr jako na záruku proti rozpínavosti nacistického německa, tak se stalin paktoval s hitlerem a pomalu si už rozděloval Evropu.
Ohledně vztahu stalina s tuchačevským je nutno doplnit ještě to, že stalin měl ještě další motivaci k tomu ho zlikvidovat, a to osobní nenávist. Stalinovy ambice během polsko-bolševické války způsobily to, že sovětské rusko tuto válku fakticky prohrálo. A je nepochybné, že to tuchačevský jako vrchní velitel ozbrojených sil dal následně stalinovi pěkně sežrat.
https://cs.wikipedia.org/wiki/... Skrýt celý příspěvekV druhej polovici 30. rokov sa ZSSR snazilo dohodnut aj so zapadnymi spojencami, lenze ti sa viac obavali komunistickeho prevratu nez nacistickej okupacie.
V druhej polovici 30. rokov sa ZSSR snazilo dohodnut aj so zapadnymi spojencami, lenze ti sa viac obavali komunistickeho prevratu nez nacistickej okupacie.
Ohľadom čoho sa chceli dohodnúť? Že ZSSR žiadalo vstup na územie Poľska, hoci ZSSR a Nemecko mali s Poľskom podpísanú dohodu o neútočení? Teda zo všetkými dôsledkami z toho ...Zobrazit celý příspěvek
Ohľadom čoho sa chceli dohodnúť? Že ZSSR žiadalo vstup na územie Poľska, hoci ZSSR a Nemecko mali s Poľskom podpísanú dohodu o neútočení? Teda zo všetkými dôsledkami z toho plynúcimi? Zo ZSSR v roku 1932, s Nemeckom v roku 1934....
Ukáž mi štát, ktorý by si takto nechal porušiť podpísané dohody o neútočení a ohrozil tak svoju krajinu.... Nenájdeš....
Dvaja agresori si Poľsko najprv rozparcelovali tajnou dohodou - Nemecko a ZSSR.... ... a potom ho obe krajiny napadli.Skrýt celý příspěvekZapadni spojenci sa obavali sovietov, ktori by boli vo velmi dobrej pozicii po spojeneckom vitazstve nad Nemeckom. To, ci by Poliaci bojovali na strane spojencov alebo osi bolo ...Zobrazit celý příspěvek
Zapadni spojenci sa obavali sovietov, ktori by boli vo velmi dobrej pozicii po spojeneckom vitazstve nad Nemeckom. To, ci by Poliaci bojovali na strane spojencov alebo osi bolo irelevantne, tak ci onak sa predpokladala rychla vyhra.
Dokonca jednu dobu Francuzi Sovietom ponukali vychodne Polsko, lenze Briti rokovania stale zdrziavali. Zmluvy pisali tak, aby sa z nich dalo vycuvat v pripade, ze Nemecko napadne ZSSR.
Na margo Polska len tolko, ze karma je ku.va.
Ultimatum Litve, spolupraca s nacistami a planovanie spolocnych postupov pri Mnichove (staci si precitat knihu polskeho ambasadora v Berline, Jozefa Lipskiho), pokus o zabratie severneho Slovenska atd.Skrýt celý příspěvekNení mi jasné, jak mohli Francouzi nabízet SSSR východní Polsko, když mezi Polskem a SSSR byla část Německa. Nemyslel jsi východní Prusko? Ani to nedává smysl, protože v době, kdy ...Zobrazit celý příspěvek
Není mi jasné, jak mohli Francouzi nabízet SSSR východní Polsko, když mezi Polskem a SSSR byla část Německa. Nemyslel jsi východní Prusko?
Ani to nedává smysl, protože v době, kdy se Německo trhalo na kusy neměla Francie se sovětským Ruskem diplomatické styky.
A Polsko se vůči Litvě a Ukrajině sice skutečně chovalo agresivně, ale to se chovalo i ČSR k Polsku (a Rakousku). S nacisty Polsko rozhodně nespolupracovalo, nešlo by to i kdyby chtělo, kvůli koridoru do Pruska.Skrýt celý příspěvekPozri sa na mapu europy (pripadne aspon polska) r. 1939. Poliaci mali pod svojou kontrolou zapadnu Ukrajinu, zapadne Bielorusko, cast Litvy atd. To je to "vychodne polsko", ktore ...Zobrazit celý příspěvek
Pozri sa na mapu europy (pripadne aspon polska) r. 1939. Poliaci mali pod svojou kontrolou zapadnu Ukrajinu, zapadne Bielorusko, cast Litvy atd. To je to "vychodne polsko", ktore si Sovieti narokovali (a ktore aj neskor ziskali cez pakt MR) a ktore im Francuzi ponukali.
Ako som pisal, precitaj si knihu Lipskiho. Ten jasne popisuje spolupracu, ktora prebiehala pred a hlavne pocas jednani v Mnichove.
Samotny prusky koridor pre Hitlera nebol az tak klucovy. Hitler ho zacal riesit az ked bolo zrejme, ze stroskotali rokovania medzi zapadnymi spojencami a ZSSR, cim sa Polsko ukotvilo v spojeneckom tabore.Skrýt celý příspěvekMáš, pravdu, karma je zdarma.... Porazený vo vojne má vyššiu životnú úroveň ako víťaz vojny.... "Kdepak asi udělali soudruzi chybu?" Vyčítaš niečo Poliakom, a pritom HSĽS ...Zobrazit celý příspěvek
Máš, pravdu, karma je zdarma....
Porazený vo vojne má vyššiu životnú úroveň ako víťaz vojny.... "Kdepak asi udělali soudruzi chybu?"
Vyčítaš niečo Poliakom, a pritom HSĽS spolupracovalo v roku 1938 s Henleinom a Karmazinom, dokonca aj s poľskou menšinou na rozvrate republiky.... Dobré ráno! Nie nadarmo HSĽS vykrikovalo, že "Čehúňom žiadne hranice brániť nebudú!". A keď sa po vzniku Slovenského štátu deportovali do Protektorátu Česi, "hrdinovia" z HSĽS ich okrádali.... Žeby ako jánošíkovská tradícia? :-D
Vieš o tom, že ČSR 26.09.1938 ponúkla poľskej vláde sporné územia ako výmenu za poľskú neutralitu v prípadnej vojne s Nemeckom? Evidentne nie......Skrýt celý příspěvekHSLS pozadovalo autonomiu na zaklade pittsburksej dohody. Poliaci priamo spolupracovali s nacistami pri rozklade Ceskoslovenska. Trocha rozdiel. Slovaci mali na starost hranicu s ...Zobrazit celý příspěvek
HSLS pozadovalo autonomiu na zaklade pittsburksej dohody. Poliaci priamo spolupracovali s nacistami pri rozklade Ceskoslovenska. Trocha rozdiel.
Slovaci mali na starost hranicu s Madarskom takze zasa len ukazujes tvoju ignoranciu :/
>Vieš o tom, že ČSR 26.09.1938 ponúkla poľskej vláde sporné územia ako výmenu za poľskú neutralitu v prípadnej vojne s Nemeckom? Evidentne nie......
Ano? Cele sporne uzemia? A to mas odkial? Daj nejaky zdroj :DDSkrýt celý příspěvekDouble - jo, západní Ukrajinu by Francouzi SSSR nabízet mohli. Nevidím v tomto postupu rozdíl oproti Mnichovské dohodě, ale možné to je, Francouzi se neproslavili nějakou ...Zobrazit celý příspěvek
Double - jo, západní Ukrajinu by Francouzi SSSR nabízet mohli. Nevidím v tomto postupu rozdíl oproti Mnichovské dohodě, ale možné to je, Francouzi se neproslavili nějakou příkladnou loajalitou ke spojenci.
Že se Polsko přiživilo na porcování čs. pohraničí je fakt, ale to není spolupráce s nacisty. To je jen využití příležitosti vyřešit starý spor o území. ČSR k sobě připojila území, která si Polsko nárokovalo už od roku 1918 a to za použití armády, v roce 1939 se nám to vrátilo jako bumerang - karma je zdarma.
Mimochodem vůbec není pravda, že odtržení pohraničí ČSR požadovali jen nacisti. Byl to klasický národností spor a řada lidí požadujících připojení pohraničí k jiným národním státům byli demokraté. Jen nechtěli být součástí ČSR.Skrýt celý příspěvekGlobeelement: Ako som uz pisal, prebiehala jasna spolupraca. To nebolo len nahodne vyuzitie situacie. Okrem toho brali vsetko co len mohli, o par mesiacov po mnichove sa pokusali ...Zobrazit celý příspěvek
Globeelement:
Ako som uz pisal, prebiehala jasna spolupraca. To nebolo len nahodne vyuzitie situacie. Okrem toho brali vsetko co len mohli, o par mesiacov po mnichove sa pokusali prevziat kontrolu nad severnym Slovenskom.
To ze ich sovieti a nemci rozdelili je len karma.Skrýt celý příspěvekPodle této logiky ČSR spolupracovala se SSSR a využila války mezi Polskem a Maďarskem k zabrání Těšínska. A co se severního Slovenska týče, ČSR zabrala severní Uhry. V čem je ...Zobrazit celý příspěvek
Podle této logiky ČSR spolupracovala se SSSR a využila války mezi Polskem a Maďarskem k zabrání Těšínska.
A co se severního Slovenska týče, ČSR zabrala severní Uhry. V čem je rozdíl? Kromě toho, že jsme to byli my a tedy jsme vždycky v právu, kdežto Polsko chtělo sebrat území nám a proto v právu není?
Pozdější útok Německa a SSSR na Polsko není žádná karma nýbrž přímé porušení smluv o neútočení uzavřených mezi Polskem a Německem a Polskem a SSSR.
No a to obsazení Spiše Polskem - Slovensko se v roce 1939 zachovalo úplně stejně jako Polsko o rok dříve, kdy využilo Polsko-německého sporu a vzalo si území, na které si dělalo nárok.Skrýt celý příspěvek>Podle této logiky ČSR spolupracovala se SSSR a využila války mezi Polskem a Maďarskem k zabrání Těšínska. Vobec, CSR sa nedohadovala s Cervenym Ruskom na spolocnych postupoch, ...Zobrazit celý příspěvek
>Podle této logiky ČSR spolupracovala se SSSR a využila války mezi Polskem a Maďarskem k zabrání Těšínska.
Vobec, CSR sa nedohadovala s Cervenym Ruskom na spolocnych postupoch, Poliaci a Nemci ano.
>A co se severního Slovenska týče, ČSR zabrala severní Uhry. V čem je rozdíl? Kromě toho, že jsme to byli my a tedy jsme vždycky v právu, kdežto Polsko chtělo sebrat území nám a proto v právu není?
To je ako povedat, ze CSR zabralo Cesko a Moravu. Nonsense. Okrem toho, v 1924 sa oficialne vyticila severna hranica.
>No a to obsazení Spiše Polskem - Slovensko se v roce 1939 zachovalo úplně stejně jako Polsko o rok dříve, kdy využilo Polsko-německého sporu a vzalo si území, na které si dělalo nárok.
To je len dalsia krasna karma.Skrýt celý příspěvekNikoliv Double, severní Uhry nesplňovaly žádné kritérium, podle kterého si vznikající ČSR nárokovalo území. V Případě českých zemí uplatňovalo právo národa na sebeurčení + podle ...Zobrazit celý příspěvek
Nikoliv Double, severní Uhry nesplňovaly žádné kritérium, podle kterého si vznikající ČSR nárokovalo území. V Případě českých zemí uplatňovalo právo národa na sebeurčení + podle mého soudu sporný historický nárok, v případě severní části Slovenska práva národa na sebeurčení, ale v případě severních Uher, neboli jižního Slovenska, neplatilo ani jedno, ani druhé. Dnešní jižní Slovensko bylo osídleno Maďary a nikdy to nebylo součástí nějakého slovenského či československého státu.
Na severu Slovenska, podobně jako v čs Slezsku žila silná polská menšina a polský nárok dával smysl. Rozhodně větší, než nárok ČSR na Košice nebo Čalovo.Skrýt celý příspěvek@ Double "Slovaci mali na starost hranicu s Madarskom takze zasa len ukazujes tvoju ignoranciu :/" Skutočne Slováci? Preto ju nedokázali v Malej vojne udržať? Česi dobyli územie ...Zobrazit celý příspěvek
@ Double
"Slovaci mali na starost hranicu s Madarskom takze zasa len ukazujes tvoju ignoranciu :/"
Skutočne Slováci? Preto ju nedokázali v Malej vojne udržať? Česi dobyli územie Slovenska v rokoch 1918-1919, nie Slováci.... Počas Malej vojny sme Čechov zo Slovenska vyháňali a okrádali ....
"Ano? Cele sporne uzemia? A to mas odkial? Daj nejaky zdroj :DD"
Existuje literatúra, ktorá sa venuje tejto problematike, stačí si ju vypožičať v knižnici, alebo zakúpiť v kníhkupectve.... Vysmievať sa môžeš až potom, ale to sa budeš smiať zo seba....
"To ze ich sovieti a nemci rozdelili je len karma."
Aj zaostalosť Slovenska je naša karma.... a je úplne zdarma.....
"Jan:
Nie, to len ty si nechapavy. Autor mal na mysli koncept kolektivnej bezpecnosti, ktory takmer dekadu pretlacal Litvinov. To, ze kvoli zlyhaniu tohto konceptu neskor Molotov zvolil uplne iny postup je irelevantne."
To nebolo zlyhanie žiadneho konceptu. Požiadavka na vstup na územie susedného štátu bez jeho povolenia nemá nič spoločné s kolektívnou bezpečnosťou.... A ani úmyselná požiadavka na porušenie zmluvy o neutralite..... Nechápavý si tu len ty. Alebo si úplný ignorant, ktorý si neuvedomuje súvislosti? Litvinov a Molotov len vykonávali pokyny svojho vožďa, oni hru neurčovali.... Stále si taký nechápavý?Skrýt celý příspěvek
V druhé polovině 30. let sssr PŘEDSTÍRALO snahu dohodnout se západem. Jednání se táhla a táhla (zásluhou vyjednavačů sssr) a nikam nevedla. To, že celé jednání byl jen stalinův ...Zobrazit celý příspěvek
V druhé polovině 30. let sssr PŘEDSTÍRALO snahu dohodnout se západem. Jednání se táhla a táhla (zásluhou vyjednavačů sssr) a nikam nevedla. To, že celé jednání byl jen stalinův trik, je dnes považováno za prokázaný historický fakt. V té samé době stalin tajně ale usilovně lez hitlerovi mezi půlky. A to byla jeho reálná politika.Skrýt celý příspěvek
Chlapec ty si uplne mimo. Od 1930 bol sovietskym ministrom zahranicia Litvinov, byvaly zastupca ZSSR v Londyne, ktory mal prakticky volnu ruku. V Lige Narodov loboval za izolaciu ...Zobrazit celý příspěvek
Chlapec ty si uplne mimo. Od 1930 bol sovietskym ministrom zahranicia Litvinov, byvaly zastupca ZSSR v Londyne, ktory mal prakticky volnu ruku. V Lige Narodov loboval za izolaciu nacistickeho Nemecka, dohodol proti-nemecku zmluvu s Francuzskom a Ceskoslovenskom a nasledne roky rokoval s francuzmi a britmi o spojenectve.
Zahranicna politika sa zmenila az v maji 39, ked bol Litvinov nahradeni Molotovom, z dovodu, ze sa rokovania roky tiahli bez zasadnych posunov vpred (hlavne kvoli britom), okrem toho Stalin prestal verit zapadnym spojencom kvoli ich ulohe v potopeni Ceskoslovenska a hlavne Litvinov bol zid a bol zasadne proti akejkolvek dohode s Nemeckom. Preto aby vobec nejake rokovania s Nemeckom mohli zacat, tak ho bolo potrebne vymenit..Skrýt celý příspěvekTakovou míru sebekritiky, bych od tebe mimózní chlapče nečekal. O tom co "měl či neměl" litvinov, rozhodoval stalin a nikoli litvinov. Nejen zahraniční politika skřeta stalina se ...Zobrazit celý příspěvek
Takovou míru sebekritiky, bych od tebe mimózní chlapče nečekal. O tom co "měl či neměl" litvinov, rozhodoval stalin a nikoli litvinov. Nejen zahraniční politika skřeta stalina se nikdy neměnila, spočívala v tom hrát to na obě strany a pak obě strany podvést a zlikvidovat. Pokud umíš číst, tak si počti, abys příště nevypadal tak hloupě. https://www.idnes.cz/technet/v... Skrýt celý příspěvek
Jedna věc byl Litvinov, který uvažoval dopředu a druhá věc byl Stalin, který uzavřel s Německem řadu smluv o spolupráci tu poslední cca půl roku před napadením SSSR. Litvinov ...Zobrazit celý příspěvek
Jedna věc byl Litvinov, který uvažoval dopředu a druhá věc byl Stalin, který uzavřel s Německem řadu smluv o spolupráci tu poslední cca půl roku před napadením SSSR.
Litvinov sehrál roli mouřenína ve snaze Stalina dostat SSSR z mezinárodní izolace. Splnil svou úlohu, byl odvolán a jím vyjednané smlouvy použil Stalin jako toaletní papír.Skrýt celý příspěvekPaviel, daj si lieky, par krat sa nadychni a zacni sa vzdelavat predtym, nez tu zasa zacnes sirit tvoje ignorantske nezmysly. Mozes zacat ...Zobrazit celý příspěvek
Paviel, daj si lieky, par krat sa nadychni a zacni sa vzdelavat predtym, nez tu zasa zacnes sirit tvoje ignorantske nezmysly.
Mozes zacat tu:
https://www.researchgate.net/p...
Mas za co.Skrýt celý příspěvek@ Double Z tvojho diela je táto myšlienka skutočnou perlou... "Je iróniou, že toto bol v skutočnosti nevyslovený sovietsky koncept kolektívnej bezpečnosti." Odkedy šlo ZSSR o ...Zobrazit celý příspěvek
@ Double
Z tvojho diela je táto myšlienka skutočnou perlou...
"Je iróniou, že toto bol v skutočnosti nevyslovený sovietsky koncept kolektívnej bezpečnosti."
Odkedy šlo ZSSR o kolektívnu bezpečnosť? Keď napadalo Poľsko, Rumunsko, Fínsko, pobaltské štáty....
Toto dielo má ďaleko od serióznej historiografie.....
" Skrýt celý příspěvekJan: Nie, to len ty si nechapavy. Autor mal na mysli koncept kolektivnej bezpecnosti, ktory takmer dekadu pretlacal Litvinov. To, ze kvoli zlyhaniu tohto konceptu neskor Molotov ...Zobrazit celý příspěvek
Jan:
Nie, to len ty si nechapavy. Autor mal na mysli koncept kolektivnej bezpecnosti, ktory takmer dekadu pretlacal Litvinov. To, ze kvoli zlyhaniu tohto konceptu neskor Molotov zvolil uplne iny postup je irelevantne.Skrýt celý příspěvekdouble Tobě ty "léky a dýchání" evidentně nepomohly, mimózní chlapče. Obávám se, že se vzděláním to bude u tebe podobné. Ale ještě neházej flintu do žita. Za prvé si přečti ...Zobrazit celý příspěvek
double
Tobě ty "léky a dýchání" evidentně nepomohly, mimózní chlapče. Obávám se, že se vzděláním to bude u tebe podobné.
Ale ještě neházej flintu do žita. Za prvé si přečti odkazovaný článek, který si zřejmě nedokázal kvůli odporu k faktům ani otevřít. https://www.idnes.cz/technet/v... . A pak můžeš pokračovat tady: https://www-researchgate-net.t...
Každopádně platí, že zatímco stalin pomocí jeho nohsledů předstíral jednání se spojenci v Moskvě, tak už probíhaly jednání s nacistickým německem. Nemluvě o tom, že o lezení do hitlerova zadku se pokoušel už v roce 1935, kdy sssr uzavřel smlouvu s ČSR. Přičemž motivace tohoto zrádcovského jednání byla evidentní. Jen spojenectví s hitlerem mu mohlo zajistit další území a další moc a ukojení chorobné mstivosti. https://ct24.ceskatelevize.cz/... Skrýt celý příspěvekpaviel, ja viem, ze ty za tvoje nizke IQ nemozes, ale tvoja ignorancia zacina byt unavna. Je vidiet, ze si si to neprecital a namiesto toho si ides stale svoje na zaklade idnes ...Zobrazit celý příspěvek
paviel,
ja viem, ze ty za tvoje nizke IQ nemozes, ale tvoja ignorancia zacina byt unavna. Je vidiet, ze si si to neprecital a namiesto toho si ides stale svoje na zaklade idnes clanku (:DDDDD). A ten zablokovany papier si sem na co dal? Aspon si to otvor nabuduce.Skrýt celý příspěvekTakovou mírusebekritiky bych od tebe nečekal, mimózní chlapče s nízkým IQ. Ano, nepřečetl sis to ani po sobě, a ani fakta o tom jak lez stalin hitlerovi roky mezi půlky, na která ...Zobrazit celý příspěvek
Takovou mírusebekritiky bych od tebe nečekal, mimózní chlapče s nízkým IQ. Ano, nepřečetl sis to ani po sobě, a ani fakta o tom jak lez stalin hitlerovi roky mezi půlky, na která jsem tě ve své blahosklonnosti odkázal tě nezajímají. Ale zřejmě už jsi zvyklý být za blbce a nemůžeš jinak.Skrýt celý příspěvek
Pánové, zkidněte hormon. Double píše o počátku 30. let, o Litvinovovi, o odlišné situaci, než nastala v roce 1939. Je pravda, že Německo a Rusko mělo čilé vztahy od konce I. ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové, zkidněte hormon. Double píše o počátku 30. let, o Litvinovovi, o odlišné situaci, než nastala v roce 1939.
Je pravda, že Německo a Rusko mělo čilé vztahy od konce I. světové války. Ale přímé dohody o společné agresi vůči zbytku Evropy přišly až v roce 1939.Skrýt celý příspěvek@ Double "Jan: Nie, to len ty si nechapavy. Autor mal na mysli koncept kolektivnej bezpecnosti, ktory takmer dekadu pretlacal Litvinov. To, ze kvoli zlyhaniu tohto konceptu neskor ...Zobrazit celý příspěvek
@ Double
"Jan:
Nie, to len ty si nechapavy. Autor mal na mysli koncept kolektivnej bezpecnosti, ktory takmer dekadu pretlacal Litvinov. To, ze kvoli zlyhaniu tohto konceptu neskor Molotov zvolil uplne iny postup je irelevantne."
Ani by som nepovedal.... Nechápavý budeš skôr ty, keď nevidíš zjavné nadŕžanie a ideologický jazyk toho pisálka.... Pisálka, ktorý používa spojenie "rusofóbny" a pritom ignoruje mnohé skutočnosti, ktoré mu nehrajú do kariet....
Je jednostranne zameraný proti odporcom ZSSR, nejde mu vôbec o seriózny výskum. Aj výber jeho zdrojov len a len jednostranný.
Kolektívna bezpečnosť podľa ZSSR - ZSSR si vyhradzuje právo na vstup na územie svojich susedov v súlade so svojimi cieľmi.... Bez pozvania dotyčnými štátmi.... To je tá sovietska "kolektívna bezpečnosť"....
No a aký to teda bol Litvinovov koncept? Stále sme sa ho od teba nedozvedeli....Skrýt celý příspěvekZa prvé, double nepíše o počátku 30. let (když chcete hodnotit jednotlivé komentáře, tak doporučuji je nejdřív přečíst). Double píše o vyjednávání mezi spojenci a sovětským ruskem, ...Zobrazit celý příspěvek
Za prvé, double nepíše o počátku 30. let (když chcete hodnotit jednotlivé komentáře, tak doporučuji je nejdřív přečíst). Double píše o vyjednávání mezi spojenci a sovětským ruskem, které probíhalo na jaře roku 1939, a trapně přežvykuje komunistickou propagandu, která se snažila a snaží vinu za krach těchto jednání přisoudit jen západu a ignorovat fakt, že v té samé době stalin vyjednával za zády spojenců s nacistickým německem. Za druhé, za zády spojenců, například Československa, se stalin s hitlerem snažil vyjednávat dávno před tím.Skrýt celý příspěvek
Spíše to bylo tak, že západní spojenci vyslali druhořadé vyjednavače, kteří neměli pověření cokoli podepsat.
Zatímco Ribbentrop tyto pravomoci a souhlas A.H.měl.Spíše to bylo tak, že západní spojenci vyslali druhořadé vyjednavače, kteří neměli pověření cokoli podepsat.
Zatímco Ribbentrop tyto pravomoci a souhlas A.H.měl.
Hodně zajímavé. Nevěděl jsem totiž, že maršál Michail Tuchačevskij se sám a hlavně v takovém rozsahu podílel na bolševických zločinech. Pak se i on stal jejich obětí. Diky.
Hodně zajímavé. Nevěděl jsem totiž, že maršál Michail Tuchačevskij se sám a hlavně v takovém rozsahu podílel na bolševických zločinech. Pak se i on stal jejich obětí. Diky.
To je taký štandardný životný príbeh ruského mužika v stalinovskom sojuze kde med bol sladší, sneh belší a budúcnosť svetlejšia. Teda, aspoň sa o tom snažili presvedčiť svet a ...Zobrazit celý příspěvek
To je taký štandardný životný príbeh ruského mužika v stalinovskom sojuze kde med bol sladší, sneh belší a budúcnosť svetlejšia. Teda, aspoň sa o tom snažili presvedčiť svet a domáce publikumSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...