MEDICÍNA PŘEŽITÍ: Na mořské hladině

Přežít na hladině
Foto: Přistání na mořské hladině je pro posádku kosmické lodi velmi náročnou záležitostí. Nejprve se ve stísněném prostoru kabiny musí převléknout do speciálního oděvu, zvaného NAZ 3 a poté se po zádech sesunout z kabiny do vody. / ESA  

Po simulovaném dopadu na mořskou hladinu se kosmická loď za pomoci vydatného lomcování několika žabích mužů zhoupla, a když se houpání uklidnilo, trojice kosmonautů se po zádech sesunula z průlezu lodi do vody a krátce po zapálení dýmovnic byly slyšet první helikoptéry. Takto vypadá nácvik přistání kosmické lodi Sojuz na vodu.

Zemský povrch je ze 71% tvořen vodou. Řeky, jezera, oceány. A tak není divu, že kosmické agentury věnují výcviku přežití na vodě velkou pozornost. Ale jak přežít ve vlnách je důležitou součástí výcviku také příslušníků vzdušných sil i námořnictva mnoha zemí.

Otázku, jak lidské tělo reaguje při ponoření do ledové vody, řešili již nacističtí lékaři, když na vězních koncentračních táborů, prováděli nelidské pokusy, které nejeden z vězňů zaplatil životem. Jejich úkolem údajně bylo najít metodu záchrany a oživování pilotů Luftwaffe, sestřelených nad mořem. O “vědeckém” podkladu těchto pokusů svědčí například postup, v rámci kterého zahřívali podchlazenou pokusnou osobu pomocí nahých těl prostitutek.

Nacistické pokusy Foto: Nelidské pokusy prováděl na vězních koncentračního tábora v Dachau nacistický “lékař” Sigmund Rascher. Jejich účelem mělo být údajně hledání metod záchrany pilotů Luftwaffe, sestřelených nad mořem. Ukázalo se však, že šlo jen o pavědecké týrání nevinných lidí. / Wikipedia 

Téma přežití člověka na vodní hladině je však předmětem i seriózních vědeckých prací vojenských i civilních lékařů. Co se tedy s lidským tělem na otevřeném moři děje?

Ledový šok

Šance na přežití na vodní hladině záleží na několika faktorech. Jde zejména o stav moře, je-li klidné, či rozbouřené a zejména, jaká je jeho teplota. Důležitá je fyzická kondice a schopnost plavat. Přežijete-li na otevřeném moři prvních 24 hodin, jsou vaše šance na další přežití relativně slušné.

Jak lze předpokládat, nejdůležitější je udržení dýchacích cest nad hladinou, jinak hrozí utonutí. To je však někdy téměř nemožné a to zejména po rychlém ponoření do ledové vody. To dává vzniknout tzv. syndromu ponoření (immersion syndromme). V důsledku masivního podráždění bloudivého nervu může dojít k závažnému porušení srdečního rytmu a v některých případech až k srdeční zástavě.

PÅ™ežít na hladinÄ› Foto: Krátce po dopadu do ledové vody může dojít v důsledku podráždění bloudivého nervu k poruchám srdečního rytmu, nebo k poruchám dýchání. V těchto okamžicích je téměř nemožné podniknout jakékoliv kroky vedoucí k sebezáchraně.  / USAF 

Další reakcí na prudké ponoření do ledové body, může být tzv. "gasp reflex", kdy se dýchací cesty dostanou do stavu křeče, která způsobí, že činnost dýchacích svalů, pohybujících se ve snaze umožnit nádech a výdech, je neúčinná. To se projevuje "lapáním po dechu", které vypadá podobně, jako když sledujete pohyb tlamy kapra, vytaženého z vody. Tento stav může trvat i několik minut a po něm následuje uvolnění dýchacích cest a zrychlené hluboké dýchání. Problém je, že během těchto několika minut je obtížné podniknout jakékoliv kroky k sebezáchraně, což samozřejmě vede k utonutí.

 

Smrtící hypotermie

Delší pobyt ve studené vodě vede k rozvoji hypotermie, neboli podchlazení organismu. Jak klesá teplota tzv. tělesného jádra, začne se projevovat řada příznaků, svědčících pro prohlubující se závažnost podchlazení.

Nejprve je vám zima, cítíte se nepohodlně, vaše kůže je bledá, v důsledku zúžení periferních cév. Jak vaše tělo chladne, začne se objevovat sporadický, vůlí potlačitelný třes. Zvyšuje se spotřeba kyslíku a třes se dá stále hůře potlačit, až už to nejde.

Když se teplota vašeho tělesného jádra začne přibližovat 35 °C, začnou se u vás projevovat známky dezorientace a rozvíjejícího se vyčerpání. Klesá vůle přežít a nastupuje pasivita. V těchto okamžicích se začíná zvyšovat nebezpečí utonutí.

Přežít na hladině

Foto: Jak se snižuje teplota tělesného jádra, začínají se projevovat příznaky podchlazení. Zima, třes, potíže s mluvením, halucinace, bezvědomí a smrt… / USAF

Dostaví se výpadky paměti, vaše mluva je zpomalená, obtížně se artikuluje, takže vám je těžko rozumět. A když teplota vašeho tělesného jádra klesne na 33 °C, začnete trpět bludy a objeví se halucinace. Jak teplota klesá, člověk usíná a třes ustává. Postupně se začnou objevovat poruchy srdečního rytmu, člověk upadá do bezvědomí a nakonec, asi při 29 °C dojde k úmrtí.

 

Boj o život na otevřeném moři

I když máte "štěstí" a nehrozí vám umrznutí, protože jste skončili v relativně teplých vodách tropického podnebí, nemáte vyhráno. Ačkoliv jste obklopeni vodou, je vaše tělo ohroženo dehydratací a pití mořské vody, tedy hypertonického roztoku soli a vody by stav dehydratace ještě více zhoršoval.

Nejprve máte žízeň, a jak vody ve vašem těle ubývá, začnou se dostavovat i další příznaky. Kromě sucha v ústech vás začne bolet hlava. Objeví se závratě, obtížné je mluvení, zvyšuje se tělesná teplota a mravenčí vás v končetinách. Nepříjemné jsou i křeče do žaludku a namáhavé dýchání. V horkém počasí se k těmto příznakům přidá úpal - přehřátí organismu a podráždění mozkových plen a popáleniny na kůži hlavy, zejm. obličeje, souhrnně tedy úžeh.

Záchranná operace Foto: Po dlouhodobém pobytu člověka na mořské hladině, musí být vytažení z vody velice opatrné.  Je třeba vytahovat jej pokud možno v horizontální poloze, jinak by hrozil kolaps způsobený náhlým poklesem krevního tlaku. K těmto účelům se používají speciální nosítka, nebo záchranné koše. / USAF 

V našem výčtu nebezpečí, které na trosečníka na mořské hladině číhá, jsme ještě nezmínili rizika, jako je možnost poranění např. o plovoucí trosky nebo skaliska. I drobné poranění je na mořské hladině velmi nepříjemnou záležitostí. Do rány se dostane mořská sůl, což je velmi bolestivé. A to už nemluvíme o tom, že i drobné krvácení může přilákat nejobávanějšího z predátorů - žraloka. Kromě žraloka vám však hrozí nebezpečí například od barakudy anebo od medúz.

A i když se vám po třech dnech na hladině nad hlavou objeví záchranný vrtulník, nemáte vyhráno. Vytahování trosečníka z vody musí být velmi opatrné. Je třeba vytahovat jej pokud možno v horizontální poloze ve speciální síti, či nosítkách. Jinak by totiž hrozil kolaps, z důvodu náhlého poklesu krevního tlaku, způsobeným ztrátou hydrostatického tlaku, který působil na dolní polovinu těla v důsledku ponoření.

A nejhorší ze všeho je ta samota a bezmoc, která na vás dolehne, než vás pohltí otevřené moře.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Medicína Extrémních Prostředí - HORKO

Psal se rok 1956. Několik egyptských jednotek drželo dva hřebeny Sinajského pohoří východně od Abu Aguelia. Egypťané však byli obklíčeni izraelskou armádou, a tak zcela odříznuti od jídla a pití. ...

LETECKÁ MEDICÍNA - Smrtící přetížení

Jedním z klíčových problémů, kterými se zabývá obor, zvaný letecká medicína, je vliv gravitačního přetížení na člověka a fyziologické kompenzační mechanismy, kterými lidský organismus vlivu přetížení ...

Střelba do prasat – ideální výcvik pro bojové mediky?

Člověk i prase domácí májí velmi podobné tkáně i celkovou anatomii těla. Této podobnosti využívají k výcviku armády po celém světě. Britská armáda však zašla ve využívání těchto tvorů o něco dále. V ...

Anatomie únosu, aneb jak přežít zajetí

Svět je nebezpečné místo. Tím hůře, musíte-li se z jakýchkoliv důvodů pohybovat v místech válečných konfliktů, na územích ovládaných gerilami nebo piráty. Pak se vám snadno může stát, že se ocitnete ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře