Mezi Řeckem a Tureckem zatím lítají jen slovní přestřelky

Mezi Řeckem a Tureckem zatím lítají jen slovní přestřelky
Těžební loď Faith je jedna ze tří velkých tureckých těžebních lodí (Kanuni, Yavuz) postavených v Jižní Koreji. / enerji.gov.tr (Zvětšit)

Spory mezi Tureckem a Řeckem, které sahají do dávné minulosti, se opět vyhrocují. Turecko v uplynulých dnech ostře odsoudilo řecké reakce na muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po nedávném rozhodnutí prezidenta Turecké republiky Recepa Tayyipa Erdogana přeměnil z muzea opět na mešitu. Modliteb ve svatyni a v jejím nejbližším okolí se zúčastnily tisíce muslimských věřících, včetně prezidenta Erdogana. Mnozí přišli s tureckými a palestinskými vlajkami.

„Sultán Mehmed Dobyvatel věřil, že tento chrám bude mešitou až do soudného dne. Podle našeho přesvědčení je tento základ nedotknutelný. Kdokoliv se ho dotkne, shoří. Každý, kdo se postaví proti tomuto dědictví, bude proklet,“ prohlásil během modliteb v chrámu Ali Erbaş, který stojí v čele tureckého úřadu pro náboženské záležitosti (Diyanet) a který při těchto slovech držel v ruce osmanský meč.

V souvislosti s nejnovějším krokem Turecka řecký premiér Kyriakos Mitsotakis konstatoval, že je to ze strany Turecka urážka civilizace 21. století. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí podle agentury Anadolu naopak konstatoval, že Atény by se měly probudit z byzantského snu a přestat používat Hagia Sofia jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu.

Řecko a Turecko jsou letití rivalové a rozhodnutí Ankary přeměnit původně křesťanský chrám po více než 80 letech opět na mešitu je ve vzájemně napjatých vztazích dalším výbušným tématem. Na protest proti prvním muslimským modlitbám v dřívějším chrámu Boží Moudrosti zněly v Řecku zvony a athénský arcibiskup Hierónymos při zvláštní bohoslužbě přeměnu označil za „hříšný čin“.

V některých řeckých městech protestovaly stovky lidí a v Soluni během protestu podle agentury Anadolu hořela turecká vlajka. „Řecko opět ukázalo svoje nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou, že reaguje na otevření mešity k modlitbám,“ uvedl mluvčí turecké diplomacie Hami Aksoy. Dodal, že „Řecko by se mělo probudit ze svého byzantského snění, z něhož se nedokáže vymanit už 567 let, a zbavit se pocitů marnosti, které z toho pro ně pramení.“


První muslimská modlitba v Hagia Sofia

Křesťanský portál ChristNet naopak uvedl, že kyperský ministr zahraničí Nikos Christodoulidis označil „rozhodnutí změnit účel Hagia Sofia, památky světového kulturního dědictví, která je univerzálním symbolem pravoslaví, za zjevné porušení mezinárodních závazků.“ Podle mluvčího moskevského patriarchátu Vladimira Legojdy Ankara ignorovala oprávněné obavy milionů pravoslavných věřících. „Toto rozhodnutí nepřispěje k usmíření existujících neshod, ale naopak povede k ještě větším rozporům,“ citovala mluvčího ruská tisková agentura TASS.

Spory nejen o víru, ale také o nerostné bohatství                                

Hagia Sofia, čili chrám Boží Moudrosti, je byzantský chrám v  dnešním Istanbulu z let 532–537 . Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena i minarety).

V rámci reforem tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka byla ale v roce 1934 sekularizována a až do letošního roku sloužila jako muzeum. Jak bylo uvedeno výše, Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (nynějšího Istanbulu) vojsky Osmanské říše v roce 1453. Pro mnohé Turky se tak přeměna zpět na mešitu stala i jakýmsi symbolem velikosti jejich národa.


Hagia Sofia; větší foto / Dave Proffer, CC BY 2.0

Vyhrocené turecko-řecké vztahy silně v poslední době poznamenala rovněž migrační krize a spory ohledně tureckých průzkumných lodí v Egejském moři. Ankara vysílá své lodi určené k průzkumu možností těžby ropy a zemního plynu do sporných vod, které podle Athén spadají pod řeckou správu, a Řecko tyto operace označuje za nelegální.

Napětí ve východním Středomoří zvýšila loni v listopadu turecká vláda, když podepsala dohodu s libyjskou vládou premiéra Fáize Sarrádže uznávanou OSN. Dokument vymezuje takzvanou výlučnou ekonomickou zónu (EEZ), tedy oblast možné těžby mezi libyjským a tureckým pobřežím, která ale zasahuje do vod blízko řeckého ostrova Kréta.

Zároveň řecká politická reprezentace hledá případné spojence v oblasti Středomoří. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis proto zamířil v červnu na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize, a ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly vyloženě úzké vztahy, sbližuje v posledních letech potřeba čelit chování Turecka ve Středomoří.

Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok rovněž Athény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin. U břehu zemí východního Středomoří se totiž nacházejí obrovská ložiska zemního plynu, jejichž rozsah je dosud postupně zpřesňován.


Turecko vyslalo své těžební lodě do sporných oblastí

Obě země věnují obraně značnou pozornost

Turecko již řadu let důsledně buduje domácí vývojové a výrobní vojenské kapacity. Nevýhodu pro Athény představují počty vojáků, protože turecká armáda je se 400 tisíci vojáky v aktivní službě druhá nejpočetnější v NATO. Řecké vlády ale dlouhodobě vynakládaly obrovské částky nejen na zbrojení (respektive na import zbraní z USA, dalších států NATO a v 90. letech i z Ruska), ale navíc na sociální systém a státní aparát, což přivedlo zemi v novém tisíciletí prakticky k bankrotu. 

V důsledku finančních problémů se musely výdaje na ozbrojené síly omezit. Ovšem navzdory tomu Řecko stále patří mezi státy, jež plní „dvouprocentní“ závazek vůči Severoatlantické alianci. Hlavním důvodem zůstává napětí s Tureckem, přestože nyní musí Řecko čelit i dalšímu obrovskému problému v podobě přívalu migrantů z arabských zemí.

Země náleží mezi poslední státy Aliance, které udržují povinnou vojenskou službu, a to v trvání devíti měsíců. Armáda se v Řecku stále těší (coby jedna z mála veřejných institucí) silné podpoře obyvatelstva, avšak odpor vůči prezenční službě pomalu roste a ozbrojené síly evidentně směřují k plné profesionalizaci. 

Spory mezi dvěma členskými státy NATO ‒ Řeckem a Tureckem ‒ a jejich případná eskalace nejsou v dějinách ničím novým. Je ale v zájmu obou těchto zemí, v nichž se armáda tradičně těší značné podpoře široké veřejnosti, aby konflikt nepřekročil meze slovních přestřelek. Nebylo by jistě poprvé, kdyby střetávající se ekonomické zájmy sousedních států, podbarvené náboženskou animozitou, nakonec vyústily v ozbrojené vojenské střety.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Turecké chápání demokracie. Proč Erdoğan uspěl?

Američtí novináři se v průběhu nočního pokusu o převrat 15. - 16. července 2016 přiznávali, že ...

Ohrožují čistky v turecké armádě její bojeschopnost?

Od červencového převratu, který se minulý rok odehrál v Turecku uběhl již téměř rok, ale čistky ...

Řecko-turecký Top Gun: Řecké Mirage proti tureckým Viperům

Řecké letectvo zveřejnilo záznam z napjatého setkání svých stíhaček Mirage 2000 s tureckými letouny ...

Řecko zdarma získá 350 bojových vozidel pěchoty M2A2 Bradley

Americká armáda zdarma poskytne řecké armádě 350 bojových vozidel pěchoty (BVP) M2A2 Bradley. Navíc ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Englbert
    20:07 30.07.2020

    Turecko nemusim a erdogana uz vubec. Ale na druhou stranu se jedna o pracovity narod, ktery ze sve zeme za par desitek let vytvoril regionalni velmoc. A co za poslednich tricet let dokazali rekove? Pouze se zadluzit.

    • Karlos73
      23:51 01.08.2020

      Len preto, že vstúpili do NATO a EU spolu s USA im otvorili trh a investície. Ak by nebolo potrebné územie Turecka na umiestnenie rakiet Jupiter , ktoré mali dostrel územie ZSSR. Bolo chybou umožniť vstup Turecka do NATO, dnes by bol,tento štát niekde na úrovni Egypta, zaostalý, rurálny. s výrazne chudobným obyvateľstvom. Napríklad, nikdy by si Turecko nedovolilo obsadiť Severný Cyprus. Zo strany USA išlo o strategickú chybu.

  • Englbert
    20:04 30.07.2020

    Nekde jsem cetl, ze po modlitbach se mesita opet vratila k funkci muzea. Nevite co je na tom pravdy? Nevyvolava se zase vice nenavisti nez je nutno?

    • PavolR
      13:13 31.07.2020

      Nie je to vôbec pravda. Turisticky ju možno navštevovať iba za takých istých podmienok, ako akúkoľvek inú džamiju, čiže síce bezplatne, zato však muži a ženy oddelene, atď., atď. ...

  • Karlos73
    09:55 30.07.2020

    Potom spoločné a v súčastnosti prebiehajúce Grecko - USA vojenské cvičenie v Stredozemnom mori, vyznieva úplne jasne. Hoax o odchode Grécka z NATO a upísanie sa Rusku vyznieva smiešne.
    https://www.defence24.pl/greck...

  • PetrTechnik
    01:33 30.07.2020

    Turecko je u nás rovno Erdogan a nově uprchlíci. To je převelice jednostranný pohled. Erdogan má v Turecku a mezi německými Turky jistě dost příznivců, ale také hodně odpůrců, zejména v Německu. Jeho moc je založená na tom ,že je tolerován tureckou armádou, která má nyní hodně práce s udržením celistvosti země. V Evropě má navíc silnou uprchlickou kartu. Turecko to je v podstatě vojenská junta působící skrytě. V podstatě cokoliv významnějšího musí zahraniční partneři projednat i s představiteli armády. Ono to asi nijak jinak fungovat nemůže, protože při pestrobarevnosti země od skoro evropského západu po tradičně islamističtější jihovýchod. Navíc k tomu problémy s kurdskou menšinou.
    Vyloučit Turecko z NATO by nadělalo v tomto koutku světa ještě víc problémů.

    • PavolR
      09:18 30.07.2020

      Armádu aj ústavný súd (ktorý prv zakázal pre protiústavnosť viacero strán, ktorých bol Erdogan členom) sú už mimo hru. Kompletne zmenil ich zloženie. V priebehu pár rokov zlikvidoval i gulenovské hnutie a veľká časť Kurdov ho podporuje skrze svoje silné náboženské založenie (zatiaľ čo PKK sú socialisti). Jeho vnútropolitické pozície sú aktuálne dosť stabilné a zamávať nimi môže iba väčšia hospodárska recesia alebo fakt vážny a nevykecateľný neúspech v zahraničí.

  • cejkis
    22:31 29.07.2020

    Síla Erdogana je ve skutečnosti velmi slabá, založena na represích tamního obyvatelstva.

    Otázka zní, kdo dnes garantuje uzemní celistvost Turecka. Na východě, je tato země defakto ve válce a stačí podpořit kurdský separatismus a rozhoří se zde občanská válka naplno. Na západě jsou Erdoganovy pozice mizerné. Už jen při pohledu na Istambul ve kterém žije jen 30% Turků.

    Druhá otázka je, zda je cílem Evropanů pokoušet se o změny v Turecku. Rozvrácení země povede k masivnímu nárůstu uprchlíků. Erdogan navíc velmi dobře pracuje s tureckou komunitou v Německu a využívá ji jako páku pro vydírání. EU je německá unie a zahraniční politka Německa je politka appeasmentu. ČR je ve skutečnosti spolkovou zemí. Tím je dán i vztah ČR a Turecka. Můžeme se tak maximálně koukat na sled událostí.

  • Smirnov
    15:30 29.07.2020

    Jo jo chtělo byt to, aby se z istanbulu zase stal Konstantinopol.

  • Conquer
    14:38 29.07.2020

    Caute. Mohol by mi prosim niekto vysvetlit sucasny vyznam clenstva Turecka v NATO? Teda strategicke prinosy smerom k ostatnym clenom?
    Chapal som, ze pocas studenej vojny bolo vyhodne mat clena paktu takmer na hraniciach ZSSR, ale od 50. rokov sa situacia znacne zmenila. Hlavne Tureckym "undo" demokracie. Bolo by mozne Turecko vykopnut z aliancie? Dakujem

    • Scotty
      14:54 29.07.2020

      V zásadě Turecko nelze vyloučit. V NATO platí princip jednomyslnosti, tedy Turecko by muselo hlasovat pro své vyloučení.

      • flanker.jirka
        21:56 29.07.2020

        Vyloučit je z většiny struktur a projektů lze, právě na základě porušování smluv, což evidentně provádí.

        • Scotty
          08:15 30.07.2020

          Jakých smluv a co přesně porušují?

    • Klimesov
      15:16 29.07.2020

      Ono by hlavně vyhoštění Turecka z NATO nic nevyřešilo a Turci, spíše Erdogan to moc dobře ví a zneužívá svého postavení.

    • Honzin
      15:23 29.07.2020

      Pokud pomineme procesní věci, tak je zde několik důležitých bodů.

      1) Vzdát se Truecka v podstatě znamená nechat ho "nepříteli". To podle mě dost dobře ilustruje situace kolem F-35/S-400.

      2) Turecka se vzdát nechceme (NATO), kvůli jeho strategické pozici.

      3) Turecka se vzdát nechceme (NATO), kvůli velikosti armády a rychle se rozvíjejícímu průmyslu. Možná to není globální hegemon, ale lokální určitě.

      4) Turecka se vzdát nechceme (NATO), kvůli možnosti lépe krotit možné konflikty v této "horké" oblasti. Viz článek.

      5) My evropané se možná díváme na Turecko jako jeden velký jednotný nedemokratický blok, ale tak to podle mého soudu není. Z mého pohledu se na celém postoji a zahraničním obraze Turecka silně podepisuje postava prezidenta Erdogan.

      Když jsem se ale bavil s kamarádem s Turecka, popisoval celou situaci (oblibu, podporu a voličskou základnu) stejně jako je to u nás s prezidentem Zemanem. Taky dělí společnost na nesmiřitelné tábory, struktura voličů je podobná atd

      To znaméná, že v budoucnu může dojít s obměnou prezidenta k zásadní změně postojů a politiky Turecka. A najednou z Turecka může byt o poznaní jiný partner (jak horší tak lepší).

      • GlobeElement
        15:30 29.07.2020

        Souhlasím , chce to chladnou hlavu.
        Turecko se sice v současné době chová všelijak, ale zatím nic vysloveně nepřátelského neudělalo a spory s Řeckem nejsou žádnou novinkou.

    • Jan Padesátýpátý
      20:49 29.07.2020

      členství ve vojenských paktech je dlouhodobá záležitost. Nelze členy přijímat/vylučovat po každých volbách.

  • Larry
    13:17 29.07.2020

    Sláva jsou nic, až začne létat olovo a kule, to bude mazec nevídaný.
    Oba státy členy stejného paktu, dvě výborně vycvicene a vyzbrojene armády. Jsem zvědav komu podle čl. 5 poskytne NATO pomoc.
    Scénář bude následný. Do jednání se zapojí Moskva protože Erdogan je schopen jednat s Putinem, který je pro něho politik na vyjednávání.
    Z druhé strany Moskva využije vliv v Athénách protože pravoslaví.....
    Erdogan má Merkel, Macrona za nic a pro něho to nejsou partneři.
    Po dohodach Rusko Turecko v Sýrii i Lybii pochopili v Ankare že musí s Ruskem počítat a jednat jinak než zeměmi EU. jsem zvědav na akceschopnost NATO. A to nemusím být skodoliby.

    • Miroslav
      13:27 29.07.2020

      Ako by povedal klasik: ,,Končíme s písmenkami, lejeme kulky"

    • infi
      13:41 29.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      Vsechno to je mnohem mnohem komplikovanejsi...Rusove vedli s Tureckem (otomany) snad pres 11 valek a rozhodne si nemyslim, ze je vnimaji jako nejakeho spojence v regionu. Spise je zneuzivaji k rozladeni NATO (tak jako Turecko vyuziva clenstvi v NATO a vydirani EU k dosazeni svych otomanskych snu), coz se jim docela dari. Mimochodem byli to prave rusove a francouzi kdo pomohl rekum k nezavislem statu. EU v postoji k Turecku take neni jednotna...Italove turky podporuji, Nemci rekneme neutralne a Francie se stavi proti - napr. v Libyi podle vseho podporila nalet Egypta/SAE na turecke pozice MIM-23 v Libyi. Amerika vypada, ze se do toho vubec nechce motat, ani se jim nedivim.

      Co zustava bez vetsiho zajmu je rozsireni Tureckeho vlivu na dalsi migracni trase do Evropy. V libyji uz maji PVO, letecke zakladny, AH1Z, Drony a nespocet vojenske techniky, vojaku a zoldaku z umirnene opozice v Syrii. Denne tam litaji C130 a lode se toci nonstop.

      • cejkis
        22:06 29.07.2020

        @infi

        V roce 2020 ještě používáte spojení "umírněná opozice v Sýrii" ?

    • PavolR
      13:41 29.07.2020

      Putinom Erdogan opovrhuje úplne rovnako, ako kýmkoľvek iným, zneužíva ho iba na legalizáciu svojich územných záborov. V rámci (neo)osmanskej ideológie nič také ako dohoda neexistuje, maximálne tak dočasné ukončenie zastavenie postupu.

    • Scotty
      14:25 29.07.2020
      Oblíbený příspěvek

      A pokud nebudou chtít rozumět Putinovým moudrým slovům, tak mohutná vlotila vlečných lodí přitáhne vrak Admirála Kuzněcova. Taková projekce síly jistě zchladí všechny horké hlavy.

    • Danieeel
      23:29 29.07.2020

      Je pre nich dobre, ze su obidvaja v NATO. Najma pre Grekov... Mne sa vidi efektivnejsie "pacifikovat" clenov klubu, ako to riesit s nepriatelom. Minimalne by to malo byt menej destruktivne.
      Pak na Turecko je stale dost - Turci potrebuju Europu, je jedno za co ju pokladaju.

      Ale Rusi v tom budu hrat svoje, to si myslim aj ja.

  • Scotty
    12:23 29.07.2020

    Článek na INFO o řecko-tureckém sporu rozhodně také stojí za přečtení.
    https://www.info.cz/zpravodajs...

  • Lukash
    10:48 29.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Erdogan je diktatorsky debil ale hlupy nieje. Vie si spocitat co by ho utok na grecko stal. Postval by proti sebe nielen EU, ale aj Rusko ako samozvaneho ochrancu pravoslavnej cirkvy. Takze bude len napinat svaly pred domacim publikom.

    • PavolR
      11:06 29.07.2020

      No tak hlavne mu prudko padá líra, devízové rezervy sa mu pri jej zachraňovaní stenčili a nahrabané zásoby venezueského zlata si môže v takejto situácii tiež akurát tak trieskať o hlavu : https://ekonomika.sme.sk/c/224... ;-)

    • Miroslav
      13:33 29.07.2020

      Zásadná vec u ľudí ako Erdogan je, ako dokážu udržať svoje ego na uzde. Niektorí diktátori sa vedia krotiť a vedia kde sú hranice. Niektorých však túžba po moci a viera v seba samého úplne pripraví o rozum.

      Potom to končí aj tak, ako v Turkménsku kde sa z národného hrdinu stal národný tyran ktorý premenoval kalendárne mesiace podľa členov svojej rodiny.

      • PavolR
        14:02 29.07.2020

        Erdogan zasa až také možnosti samostatného krotenia sa nemá, pretože jedným zo základných pilierov jeho moci sú priaznivci epanzívnej neoosmanskej politiky, v ktorých vzbudil veľmi konkrétne očakávania v rámci veľmi konkrétnych termínov a ich priazeň bude v 2023 ešte rozhodne potrebovať. Ak do daného času nebude napr. mať v moci Aleppo a Mosul, môže sa javiť ako neschopný vodca a "dosultánuje".

  • mudry.udrzbar
    10:20 29.07.2020
    Oblíbený příspěvek

    Velka skoda, ze pseudosultana nedokazala turecka armada vcas ostranit, Ataturk sa v hrobe obracia...

    • infi
      14:00 29.07.2020

      I po vsech cistkach ma dodnes docela neduveru v letectvu. Bude to chvilku trvat. Trochu mi to pripomina situaci Stalina pred valkou.

  • Aja1984
    10:18 29.07.2020

    " do sporných vod" Má někdo znalosti, jak jsou podle Řeckých zákonů/regulí definované jejich výsostné vody a jaké jsou zákony/regule platné v Turecku pro definici jejich vod? P.S. Vím, že o hranice se nedohaduje, ale o hranice se střílí. Nezávisle na tom, by stále bylo vhodné znát argumenty obou stran.

    • Miroslav
      10:35 29.07.2020

      Existuje Dohovor o morskom práve (neviem presne ako sa ti volá). Paradoxne, Turecko je jedinou krajinou Európy ktorá ho odmietla podpísať.

      Teritoriálne vody majú takúto definíciu:

      Teritoriálne vody alebo výsostné vody alebo pobrežné vody je pásmo mora, ktoré sa začína od línie najnižšieho odlivu alebo od hranice vnútrozemských morských vôd, na ktoré, vrátane vzdušného priestoru nad ním, morského dna a podzemia pod ním, sa vzťahuje suverenita (zvrchovaná moc) pobrežného štátu.

      • Miroslav
        10:39 29.07.2020

        A siahajú 200 námorných míľ (Neviem koľko je to kilometrov) od základnej línie štátu. Samozrejme, niektoré krajiny sú to vysvetľujú po svojom. Napríklad Rusko si nárokuje oblasť Arktidy s odôvodnením, že morské dno je ešte stále tvorené doskou na ktorej leží samotné Rusko

    • GlobeElement
      10:50 29.07.2020

      Pobřežní vody jsou definovány jako oblast ve vzdálenosti 12 mil. To je asi 20 km. Jenomže pak jsou ještě vody, ve kterých je zaručeno výhradní ekonomické působení a to je 200 mil.

      Mezi řeckými ostrovy a tureckou pevninou jsou občas jen tři kilometry. Vlastně celé Egejské moře mezi Řeckem a Tureckem by bylo výhradně řecké. To chápu, že se Turecku moc nelíbí.

      • Qaxi
        08:01 30.07.2020

        Líbit se jim to nemusí ...
        Ale tak to funguje.

        Proč si myslíte, že u Spratleyho ostrovů staví Čína ostrovy umělé a vydává je za své území?

        • satai
          15:42 01.08.2020

          Nutno ovšem říct, že umělé se nepočítají...