Piráti napadají lodě kolem Afriky a ohrožují mezinárodní obchod
-
26. 1. 2021
-
14 komentářů
-
Jan Grohmann
Francouzské Námořní informační centrum MICA (Maritime Information Cooperation & Awareness Center) ohlásilo za minulý rok 375 případů pirátství a námořního loupežnictví. K nárůstu došlo zejména v oblasti Guinejského zálivu.
Světová námořní doprava je podle mnohých něco zcela přirozeného a historicky daného. Nikdo se nepodivuje nad obří obchodní lodí plující z Evropy kolem Afriky, s nákladem za miliardy dolarů, do Šanghaje, kde bezpečně vyloží tisíce kontejnerů a všichni zúčastnění dostanou zaplaceno.
Tak jednoduché to ale není. Obchodní lodě se v minulosti při cestě na druhý konec světa musely vypořádat s mnoha překážkama – složitou navigací, počasím, nástrahami moří a oceánů a bezpečnostními hrozbami, především pirátstvím. V minulosti byla proto námořní doprava zdlouhavá a nebezpečná, a tedy velmi drahá.
Současná definice pirátství vyplývá z článku 101 Úmluvy o mořském právu z Montego Bay (1982). Pirátství je násilí, zadržení nebo loupežný čin spáchaný k soukromým účelům posádkou nebo cestujícími soukromé lodi nebo letadla proti lodím nebo letadlům na volném moři. Naopak „pirátství“ v teritoriálních vodách nelze definovat jako pirátství, jelikož se odehrává v oblasti pod jurisdikci daného státu. „Pirátství“ v teritoriálních vodách se tak označuje jako loupežnictví.
Jako Zlatá éra pirátství je dnes označováno období let 1650 až 1730. V té době piráti pravidelně napadali obchodní lodě plující v Karibiku, Západní Africe, Rudém moři a Indii. Na počátku 19. století se na scéně objevili čínští piráti. Působili ve vodách Malackého průlivu, na Filipínách, v Singapuru a Malajsii. Čínské piráty postupně vymýtilo britské a americké námořnictvo v letech 1860 až 1870.
Hlavní námořní trasy a hlavní a vedlejší kontrolní místa námořní dopravy; větší foto / Global Studies and Geography, Hofstra University
Pirátství nebylo nikdy zcela vymýceno, ale díky rostoucí kvantitě a kvalitě vojenských námořnictev nikdy nenabylo znovu obřích organizovaných rozměrů. Během posledního čtvrtstoletí ale aktivita pirátů opět narostla a nyní jsou hlavním problémem mezinárodního obchodu. Současní piráti napadají lodě zejména v Adenském zálivu, u somálského a nigerijského pobřeží, kolem Malacké úžiny a v Indickém oceánu.
Na první pohled se zdá, že obchodní lodě mohou plout kdekoliv (tedy piráty obeplout), není to ale pravda. Hlavní námořní trasy spojující hlavní hospodářská centra Země jsou víceméně pevně dané. Trasy navíc musí vést určitými strategickými místy (checkpointy).
Při formování námořních cest také hrají důležitou roli fyzická omezení (pobřeží, vítr, mořské proudy, hloubka, útesy, led) a hranice států. Námořní obchodní trasy jsou jednoduše navrženy maximálně energeticky efektivně (v nejširším slova smyslu). Právě perfektní zvládnutí navigace a zajištění bezpečnosti umožnilo dramaticky snížit náklady za lodní přepravu. Jelikož téměř 90 % objemu zboží u mezinárodního obchodu se přepravuje po moři, právě bezpečí námořních tras umožnilo vznik globalizované společnosti. Jen pro představu – doprava jednoho chytrého telefonu z Číny do Evropy v současnosti stojí pouze několik desítek centů.
Dosud světové oceány střeží americké námořnictvo, takže obchodní lodě se víceméně nemusí bát systematického pirátství, ale ani třeba „státního pirátství“. I když například Írán zadržuje nebo ohrožuje obchodní lodě čím dál častěji. Jinak řečeno – bez aktivního nasazení vojenských námořnictev se stane mezinárodní námořní doprava nemožná nebo extrémně energeticky náročná (drahá).
Propagační krátký film čínského námořnictva o boji proti pirátům
Americké námořnictvo však slábne a hrozí, že přestane působit ve všech částech světa. Zejména Čína bude proto čím dal častěji chránit své (nebo spřátelené) obchodní lodě plující do Evropy či Afriky. Ostatně proto Čína buduje velké vojenské loďstvo – aby ochránilo dovoz surovin z Afriky do Číny a následně zpracovaných produktů do Evropy. V případě potřeby čínské námořnictvo ochrání námořní lodě vezoucí „solární panely, větrné elektrárny a baterie“ po celé trase ze Šanghaje do Rotterdamu. A jelikož se „solární panely, větrné elektrárny a baterie“ povezou na recyklaci zpátky do Číny (Evropa nemá a nebude mít kapacity na recyklaci systémů obnovitelné energie), tak čínské námořnictvo ochrání lodě vezoucí recykláty z Rotterdamu do Šanghaje. Jinak řečeno, pokud Evropa chce žít svůj „zelený sen“ musí spolupracovat s čínským námořnictvem a vymýtit pirátství (nebo neposlušné státy) kolem Afriky.
Podle centra MICA již Indický oceán není epicentrem pirátství. Mohou za to protipirátské operace a konkrétní opatření na obchodních lodích, včetně přítomnosti bezpečnostních týmů na palubě. V roce 2020 došlo v Indickém oceánu jen k 16 zaznamenaným případům pirátství. Podle Centra MICA jsou však piráti připraveni svou aktivitu kdykoliv zvýšit.
K velkému nárustu ale došlo v Guinejském zálivu, kde piráti operují až 400 mil (740 km) od pobřeží. Celkově bylo v loňském roce v zálivu napadeno 51 lodí a uneseno 142 námořníků. Průměrně piráti unesou pět až šest námořníků. Únosy (a následné výkupné) tvoří čtvrtinu všech incidentů. Průměrná délka únosu byla 30 dní, nejdelší 149 dnů.
Francouzské námořnictvo střeží lodě v Guinejském zálivu
V oblasti Guinejského zálivu francouzské námořnictvo v rámci protipirátské operace Corymbe spolupracuje s místními státy. Centrum MICA však upozorňuje, že „navzdory snahám Nigérie a pobřežních států zůstává Guinejský záliv nejnebezpečnější oblastí na světě a pirátství se nyní šíří dále do moře, od Ghany k pobřeží Rovníkové Guineje.“ Podle Francouzů piráti „znepokojivou rychlostí“ čím dál častěji napadají obchodní lodě, protože jde u lukrativnější byznys než útoky na tankery.
Před pár dny piráti 100 námořních mil od ostrova Svatý Tomáš přepadli tureckou kontejnerovou loď MV „Mozart“ plující pod vlajkou Libérie. Loď mířila z Lagosu do Kapského města. Na napadané lodi sloužilo 19 námořníků. Piráti zabili jednoho ázerbájdžánského námořníka, dalších 15 unesli. S pouhými třemi muži na palubě se pak loď přesunula do Port-Gentil v Gabonu.
„Navázali jsme nezbytné kontakty se všemi dotčenými zeměmi za účelem propuštění našich spoluobčanů,“ řekl krátce poté Mevlut Cavusoglu, turecký ministr zahraničních věcí. Francouzi uvádí, že po útoku se posádka přesunula do speciálně vyhrazené zabezpečené místnosti. Piráti ale pod hrozbou odpálení výbušniny donutili posádku místnost opustit.
„S ohledem, že jedna osoba zemřela, na počet unesených námořníků a zjevné použití výbušnin k narušení bezpečné místnosti lodi, se ukazuje, že se situace mění,“ uvedl David Johnson, generální ředitel bezpečnostní agentury EOS Risk. Podobné sofistikované pirátské útoky si tedy vyžádají další nasazení válečných lodí, další opatření na obchodních lodí, a tedy další náklady.
Zdroj: Opex360
Související články
Islamisté utrpěli v Somálsku porážku, budoucnost země je ale nejistá
Somálské vládní jednotky společně s keňskými oddíly, působícími v zemi pod praporem Africké unie ...
-
02.10.2012
-
0 komentářů
-
Ctirad Sviták
NÁZOR: Obranu země berou Piráti útokem
V moři debat spojené s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny ČR se vyvalila i vlna nesoucí ...
-
09.10.2017
-
87 komentářů
-
Hana Zelená
V Guinejském zálivu přibývá pirátských útoků
Jeden z nejrozlehlejších zálivů na světě má čím dál tím horší pověst. Roste v něm počet ...
-
08.02.2019
-
27 komentářů
-
Radek John
Americký torpédoborec se vrátil do přístavu pod pirátskou vlajkou
Na základně amerického námořnictva zavlál černý prapor s lebkou a zkříženými hnáty. Pod levým ...
-
28.09.2020
-
17 komentářů
-
Radek John
Komentáře
Fregata dánskeho kráľovského námorníctva HDMS Esbern Snare (F342) v stredu napadla pirátov počas protipirátskeho nasadenia v Guinejskom zálive pri západnej Afrike, pričom zabila ...Zobrazit celý příspěvek
Fregata dánskeho kráľovského námorníctva HDMS Esbern Snare (F342) v stredu napadla pirátov počas protipirátskeho nasadenia v Guinejskom zálive pri západnej Afrike, pričom zabila štyroch pirátov a zvyšných štyroch zajala…
https://news.usni.org/2021/11/... Skrýt celý příspěvekProblém dnešních lodí je v tom, že jsou bezbranné z důvodu pokřivených nařízení. Pirátům se nechce útočit na ruské lodě, kde mají námořníci poschovávané kalachy a jsou ochotni ...Zobrazit celý příspěvek
Problém dnešních lodí je v tom, že jsou bezbranné z důvodu pokřivených nařízení.
Pirátům se nechce útočit na ruské lodě, kde mají námořníci poschovávané kalachy a jsou ochotni je použít. Na takové lodi prakticky nemají šanci.Skrýt celý příspěvekTak určitě. Maj tam kalachy a kosí černotu jak nic, že? Frajeři na rychlých člunech vozej lehké kulomety a RPG, ale na Ivany nemaj, ti vytáhnou poschovávané kalachy a bezproblémů ...Zobrazit celý příspěvek
Tak určitě. Maj tam kalachy a kosí černotu jak nic, že? Frajeři na rychlých člunech vozej lehké kulomety a RPG, ale na Ivany nemaj, ti vytáhnou poschovávané kalachy a bezproblémů trefí pohyblivý cíl na vlnách.
Zbavit se pirátů je někdy problém i pro dobře vycvičené žoldáky, kteří mají k dispozici moderní pušky a kulomet. Trefit se do hovada na agilním člunu s kterým hážou vlny je docela frajeřina. Pokud se jim podaří dostat se na palubu, tak posádku sebeobětování moc rychle přejde. Islamista se těší do nebe až bude š...t panny do aleluja, ale Ivan se těší, až se vrátí z cesty domů a bude si v klidu vegetovat.Skrýt celý příspěvekNařízení s tím nemají nic společného. 1) pro mnoho společností je jednodušší zaplatit za osádku lodě výkupné. 2) ono střílet není zas tak jednoduché. Sám mám zbroják a zbraň víc ...Zobrazit celý příspěvek
Nařízení s tím nemají nic společného.
1) pro mnoho společností je jednodušší zaplatit za osádku lodě výkupné.
2) ono střílet není zas tak jednoduché. Sám mám zbroják a zbraň víc jak 10 let, chodím rekreačně na střelnici, ale za ostrostřelce se nepovažuji. Navíc společnosti by osádkám museli platit výcvik, tréning a pravidelné střelby, což je poměrně finančně nákladné a také časově zdlouhavé. Navíc je tu riziko, že se vám na lodi námořníci ožerou a postřílí mezi sebou :D
A tady jsme znovu u bodu jedna.Skrýt celý příspěvek
V článku sa píše, že "čínské piráty postupně vymýtilo britské a americké námořnictvo v letech 1860 až 1870". Dnes už žiaľ toto nie je možné, lebo zasahujúce námorníctva nemajú ...Zobrazit celý příspěvek
V článku sa píše, že "čínské piráty postupně vymýtilo britské a americké námořnictvo v letech 1860 až 1870". Dnes už žiaľ toto nie je možné, lebo zasahujúce námorníctva nemajú kompetencie pirátov trestať, a tak im spravia len bububu a pustia ich, v lepšom prípade im potopia bárku a odovzdajú ich nejakej "bezpečnej" krajine, v ktorej im nič moc nehrozí, a tak po zotavení pirátia ďalej. Pri možnostiach dnešných vojenských námorníctiev, satelitov, či letectva, by mohol byť za použitia smrtiacej sily koniec pirátov celkom expresný, to by sme tu však nemohli mať bezbrehý humanizmus aký máme.Skrýt celý příspěvek
Možná jsem staromódní, ale podle mě piráti patří na šibenici. Zákony umožňující piráty zabíjet měly něco do sebe. Bohužel, dnes je na ně pohlíženo spíše jako na chudinky, v případě ...Zobrazit celý příspěvek
Možná jsem staromódní, ale podle mě piráti patří na šibenici. Zákony umožňující piráty zabíjet měly něco do sebe. Bohužel, dnes je na ně pohlíženo spíše jako na chudinky, v případě Afriky navíc jako na oběti bělošské nadřazenosti, než jako na kriminálníky a škodnou. Jsme přeci moderní společnost, takže musíme zatnout zuby a plni porozumění a tolerance nechat ty grázly, které jejich mateřský stát nepotrestá, ať dál přepadávají lodě a tvrdě pracující námořníky.
Jedinou nadějí na skutečné potírání pirátů je přístup "co se stane na moři, na moři i zůstane", což by však prakticky znamenalo nerespektování ROE ze strany námořnictva, k čemuž však ze strany západních loďstev nedojde, nebo nekompromisní přístup soukromých bezpečnostních agentur, které však hrají velmi okrajovou roli. Bohužel, pokrokové moderní smýšlení a mezinárodní zákony myslí v první řadě na ochranu pirátů, než jejich obětí.Skrýt celý příspěvekNo jako v podstatě máte pravdu a chápu váš postoj, ale ten přerod společnosti jste popsal hodně jednoduše. Jako upřímně buďme rádi, že žijeme ve společnosti, kde se život řadí nad ...Zobrazit celý příspěvek
No jako v podstatě máte pravdu a chápu váš postoj, ale ten přerod společnosti jste popsal hodně jednoduše.
Jako upřímně buďme rádi, že žijeme ve společnosti, kde se život řadí nad majetek. Ano dochází díky tomu k paradoxům, že při sebeobraně nemůžete agresora jen tak zranit a musí to odpovídat přesně situaci, ale každý kdo chce se tu situaci naučí a pochopí, ale zároveň díky tomu člověk neskončí na galejích nebo s kulkou v hlavě jen proto, že ukradl chleba.
Dále z pirátů se žádné chudinky nedělají a nemyslete si, že se k nim na moři chovají v rukavičkách. Jen prostě dnes je doba, kdy o svých občanech má právo rozhodovat pouze daný stát. Tak to prostě je. Británie se vzdala svých kolonizačních myšlenek a tím i svých pravomocí trestat zločince ze svých kolonií. Kolonie naopak získali svobodu, ale zároveň povinnost se starat a nést zodpovědnost za své občany. Ale bohužel bývalé kolonie převzali jen to pozlátko svobody, ale zodpovědnost jim nic neříká. A v pravomoci západních zemí už není trestat občany jiného státu za jejich chování.
Tady prostě platí stejné podobné pravidlo jak v ČR během obrany. Zjednodušeně "pokud je páchán trestný čin tak smíte zasáhnout jakýmkoli způsobem aby jste trestnému činu zabránili. Pokud ovšem dojde k přerušení konání trestného činu, tak i vy jste povinen omezit svoje konání. Pachatele smíte maximálně omezit na pohybu a pak ho musíte předat příslušným orgánům.) Svévolně trestat, ale nemáte v právu. Což je podle mého taky dobře, protože být to naopak, tak jen na základě mého soudu bych nechal povraždit tak polovinu řidičů na českých silnicích :D :D
Dále mnoho zemí se snaží jít cestou, kdy trest neslouží jako jakási pomsta za činy člověka, ale trest by měl vést k napravení člověka. Tohle téma nechci moc rozebírat, protože každý má na něho svůj názor a uznávám je to kontroverzní. Navíc bez podrobné studie a přesných informací se nedá hodnotit zdalipak je takový postup správný nebo ne, takže lidé spíš napíší svůj názor, ale názory lidí jsou dost často ovlivněny neznalostí a informačními bublinami v dnešní době.
Jen poukazuji na fakt co vede naši civilizaci ke krokům které děláme.
A poslední věc. V dnešní době jde pirátům primárně o výkupné než o samotné zboží nebo mordování. A pro mnoho společností a loďařských firem je prostě jednodušší to výkupné zaplatit a život jde dál.
Ona ta problematika je prostě daleko složitější. Mnoho zemí na světě si chce o svém osudu a svých lidech rozhodovat sama a tak je těžké v takové situaci vytvořit zákon, který by dovolil třeba členům mezinárodní protipirátské koalice trestat piráty provazem. Museli by s tím doslova souhlasit všechny země světa a to se nikdy nestane.Skrýt celý příspěvek
tam je prostor na mezinárodní spolupráci včetně Ruska či Číny.
tam je prostor na mezinárodní spolupráci včetně Ruska či Číny.
Nebo spíš pro to, jak ostatní držet pod krkem.
Nebo spíš pro to, jak ostatní držet pod krkem.
Úplně to vidím, jak Moller-Mærsk a nebo MSC spolupracuje s čínským námořnictvem :-DDD Jediné k čemu dojde, že si komoušká chátra pojistí COSCO a OOCL a jako bonus bude dělat ...Zobrazit celý příspěvek
Úplně to vidím, jak Moller-Mærsk a nebo MSC spolupracuje s čínským námořnictvem :-DDD Jediné k čemu dojde, že si komoušká chátra pojistí COSCO a OOCL a jako bonus bude dělat problémy Evergreenu a spol. Rusko si bude nadále hlídat především svůj trávník, protože ten je velký a lodí málo a změna k lepšímu na pořadu dne moc není.Skrýt celý příspěvek
Poly: a mohl bys to nějak rozvést? Myslím, že zrovna Moller-Mærsk a MSC s čínským námořnictvem čile spolupracuje, např. v oblasti Adenského zálivu. Jak se píše v článku, oni taky ...Zobrazit celý příspěvek
Poly: a mohl bys to nějak rozvést? Myslím, že zrovna Moller-Mærsk a MSC s čínským námořnictvem čile spolupracuje, např. v oblasti Adenského zálivu. Jak se píše v článku, oni taky dost často jezdí do Číny.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...