Ministerstvo obrany vybírá 3D radary. Zvolí alianční cestu?

GM400
GM400 na podvozku Sisu E13TP finské armády. / Public Domain

Vlada ČR v nejbližší době projedná materiál ministerstva obrany k nákupu mobilních 3D přehledových radiolokátorů (MADR) středního dosahu. Nákup bude řešen formou mezivládní dohody. O dodávku 3D radarů projevují zájem čtyři firmy - švédská firma Saab, britská BAE Systems, izraelská Elta Systems a francouzská Thales Raytheon Systems.

Osm radarů pro Armádu ČR

Klíčovou informací nákupu je rozhodnutí Ministerstva obrany ČR (MO ČR) nakupovat radary formou vláda-vláda (government to government). Touto formou MO ČR neoslovuje přímo výrobce, ale vládu země, ve které se výrobce nachází. Smlouva je pak uzavřená formou mezivládní dohody, nikoliv přímou dohodou s výrobcem.  

Tímto způsobem lze předcházet námitkám a protestům neúspěšných uchazečů, které mohou zdržovat celý nákup. Obě vlády se mohou rovněž dohodnout na oboustranně výhodné spolupráci - ať už na zapojení českého průmyslu do projektu nebo recipročním nákupem české vojenské techniky.

Dalším kladem je vytvoření užšího politicko-vojenského vztahu s danou zemí nebo společné cvičení jednotek. Ostatně vytvoření užších vojenských mezistátních vazeb je jednou z priorit programu.

MO ČR opakovaně diskutovalo nad množstvím jednotlivých radiolokátorů. Původně se počítalo s pěti radary, později s deseti. Finálně však ministerstvo osloví vlády čtyř zemí s požadavkem na nákup osmi souprav radarů .

Půjde o radary středního dosahu s režimem detekce malorozměrných a nízkoletících cílů s možností digitálně předávat informace o poloze cíle systémům pozemní protivzdušné obrany (PVO). MO ČR, také vzhledem k negativním zkušenostem z minulých tendrů, požaduje zabezpečení logistické podpory radarovým kompletům po dobu 20 let.

Pět souprav radarů poskytne 24 hodin denně, sedm dní v týdnu přehled o vzdušné situaci nad územím České republiky. Další tři radary Armáda ČR vyčlení pro případy krizových situací v rámci aktivace Národního posilového systému (NaPoSy) PVO, jako zálohu a k výcvikovým úkolům.

Trojice radarů bude v případě kritické situace, po aktivací NaPoSy, přiřazena pro obranu strategických objektů - především jaderných elektráren, chemických továren, velkých měst, atd. Při aktivací NaPoSy se mimo jiné zvýší počet vyčleněných letounů (včetně L-159 ALCA) pro ochranu vzdušného prostoru a dojde k aktivací pozemních systémů PVO.

Ukázka fungování integrovaného systému protivzdušné obrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System).

Páteřní síť PVO

PVO České republiky se opírá o dva základní radarové přehledové systémy. Dva 3D stacionární radiolokátory typu FADR (Fixed Air Defence Radar) u Sokolnic a Nepolis tvoří páteřní radarovou síť NATO v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATINADS NATO Integrated Air Defence System ).

Radary FADR zajišťují přehled o vzdušné situaci do vzdáleností 500 km a v letových hladinách 3000 až 30 000 m. Tento prostor je v “alianční odpovědnosti”. Za detekci cílů v letových hladinách 100 až 3000 m je však odpovědná každá země NATO.

Právě tuto přízemní oblast pokryjí nové 3D radary MADR. Ministerstvo obrany po vyhlášení soutěže očekává uzavření dohody do konce letošního roku. Všech 8 radarů Česká republika získá do konce roku 2021. Jak bylo zmíněno výše, součástí dohody bude i dvacetiletý servis, opravy, dodávky náhradních dílů, technická podpora.

Podle požadavků ČR musí nové 3D radary být rovněž schopny spolupráce s budoucími protivzdušnými raketovými komplety (např. Aster 30), které nahradí letité sovětské systémy 2K12 KUB. Nový 3D radar musí v kooperaci posilovat schopnost střeleckého radiolokátoru PVO navádět střelu na cíl.

MO ČR plánuje vydat za osm radarů 3 miliardy Kč (bez DPH) a ročně za logistickou podporu 199 milionů Kč (bez DPH), tedy 5 % z pořizovací ceny.

Ministerstvo požaduje radiolokátor ověřený reálným nasazením. Klíčové pak bude vyhodnocení ekonomické výhodnosti, nejen samotné ceny, ale také rozsahu zapojené českého průmyslu do projektu a potenciál další vojenské spolupráce s danou zemí.

Alianční cesta

Jaké ČR má tedy možnosti? První se nabízí tzv. “alianční cesta”, kdy v rámci posilování partnerství mezi členy NATO MO ČR zvolí dohodu s alianční zemí - tedy s francouzskou vládou a firmou Thales Raytheon Systems nebo britskou vládou a firmou BAE Systems. Mimo alianci pak nabízí své produkty švédská firma Saab a izraelská Elta Systems.

Pokud bude zvolená alianční cesta, dojde k velmi žádanému posílení schopnosti spolupráce vojenské techniky jednotlivých zemí nebo například ke standardizaci komunikačních prostředků. Dodejme, že hlavním problémem zemí NATO je velmi rozdílná vojenská technika, což výrazně snižuje schopnost a efektivitu kolektivní obrany. Nemluvě o nemožnosti nasadit vojáky jedné země NATO na techniku druhé alianční země.

Dá se také očekávat, že v budoucnu bude ČR spolupracovat při případných vojenských operacích se zeměmi NATO. To platí i o možných společných cvičeních, společném nákupu munice a techniky díky alianční agentuře agentury NAMSA (NATO Maintenance and Supply Agency), školení, výměně tajných informací atd.

Stručné porovnání nabízených radarů

 

GM 200

GM 400

GIRAFFE 4A

Commander SL

ELM-2084

Země

Francie

Francie

Švédsko

VB

Izrael

Výrobce

Thales Raytheon Systems

Thales Raytheon Systems

Saab

BAE Systems

Elta Systems

Člen NATO

Ano

Ano

Ne

Ano

Ne

Operační použití

Ano

Ano

Ne

Ano

Ano

Použití

Přehledový režim/Navádění raket PVO/lokalizace RAM

Přehledový režim

Přehledový režim/Navádění raket PVO/lokalizace RAM

Přehledový režim

Přehledový režim/Navádění raket PVO/lokalizace RAM

Dálkový dosah 

250 km

470 km

280 km

 470 km

470 km

Navádění zbraní

ano / 100 km

ne

ano / 100 km

ne

ano / -

Výškový dosah

24,4 km

30,5 km

44 km

30,5 km

-

Azimut

360°

360°

360°

360°

360°

Čas mezi selháním

(MTBCF)

2800 h

3500 h

2500 h

1500 h

 -

Pozn. V případě chybějícího údaje (-) nebylo možné hodnotu dohledat;

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Dělostřelecká a raketová budoucnost Armády ČR

Před pár týdny Ministerstvo obrany ČR zveřejnilo Koncepci výstavby Armády České republiky 2025. ...

Radary GM200 a GM400: Francouzské řešení pro Armádu ČR

V současné době je v plném proudu výběrové řízení na nákup nových mobilních 3D radarů protivzdušné ...

Armáda ČR: Význam rezervistů roste

V dnešní době se hodně mluví o rostoucím významu rezervních jednotek v členských státech NATO i ...

Český voják 21. století najde inspiraci v Evropě

Řada zemí po celém svět pracuje na svém vojákovi 21. století. V České republice vývoj probíhá s ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • petres
    08:36 30.11.2016

    Vypadá to, že v případě nákupu MADR radarů bylo rozhodnuto, vítězem je IAI Elta Systems s radary ELM 2084 (zajímavostí je ta 30-ti členná výběrová komise).
    http://zpravy.e15.cz/domaci/ud...

    Uvidíme, jestli se to v pátek potvrdí.

  • kazd
    10:11 04.04.2016

    Vlastník automobilky Tatra koupil pardubickou společnost vyrábějící radary.
    Pardubickou Retii koupil zbrojní magnát Strnad

    http://www.denik.cz/ekonomika/...

  • flanker.jirka
    09:51 25.02.2016

    podivi23: nebýt Retie, mohli mít ve Strakonicích lepší mašiny než například Revisor, v tomto segmentu existují modernější stroje, které umí měřit i výšku, což Revisor neumí.

  • flanker.jirka
    09:49 25.02.2016

    podivi23: nevkládejte někomu vaše osobní doměnky. Jediné co zajistí kvalitní výběr je otevřené výběrové řízení, je to osvědčené v zahraničí. To co předvádí Retia celou dobu je jen lobbing a obcházení právě otevřené soutěže.
    TRS 15 neměl šanci ani na začátku, v porovnání s tím co je teď ve světě k mání je zastaralý.

  • skelet
    20:58 24.02.2016

    i kdyby to byl Dalajlama s Papežem, tak je to celkem jedno

  • cejkis
    20:53 24.02.2016

    Fascinuje mě zdejší přesvědčení, že vlastníkem Tatry je jen pan Strnad.

    Já si myslím, že podílníkem je od roku 2016 i pan Babiš.

  • podivi23
    20:23 24.02.2016

    flanker.jirka: Zas nebýt Retie a jejího lobování, tak už tu máme TRS-15 od Bumaru...

    Trochu mi začínáte připomínat Zbrojíře a jeho svatou válku proti CZUB :)


    pjek: pasivní systémy nepochybně mají své místo, aktivní radary však nenahradí. Třeba proto, že potřebují "spolupracující cíl" (cíl musí něco vysílat, aby ho pasivní systémy zachytily. Částečně to řeší PCL).

  • pjek
    19:01 24.02.2016

    Vážení technici, což takhle pasivní systémy? Každý aktivní radar je snadný cíl.

  • T.Nosek
    16:30 24.02.2016

    http://www.armyrecognition.com...

    GM400 ládovana do Herkula :)

  • mat.kan
    15:37 24.02.2016

    flanker.jirka: ja viem o ktoru Retiu sa jedna. Je to ta ista retia skrze ktoru si chcu Izraelci zvysit sance aby urobili deal. Prave preto si myslim ze by mala byt CR troska menej vzrusena ohladom Elta - Retia radarov... ale to je moj sukromny nazor

  • flanker.jirka
    13:58 24.02.2016

    mat.kan: mám a mysli "předního českého výrobce" vojenské techniky, kupříkladu vyrábí i toto: http://www.armadninoviny.cz/ra...
    :-D

  • skelet
    10:52 24.02.2016

    T810 je předělaný Ross R210, který v devadesátých letech vyhrál výběrovku na náhradu V3S. Nicméně po dodání několika kusů R210 firma Ross zkrachovala.
    AČR se obrátila na svého dodavatele, tedy na Tatru, aby zhotovila náhradu za V3S. Tatra nabídla AČR lehké vozidlo své koncepce (T815-7 4x4), ale AČR vyžadovalo žebřinový rám, respektive pokračování výroby R210. Tatra tedy odkoupila výrobní dokumentaci od správce konkurzní podstaty firmy Ross. A přepracovala jej.
    Motorem Renault a kabinou Renault byl osazen již R210, takže tento koncept Tatra převzala.
    Ostatně zde ani nebylo na výběr, motor podobné velikosti v ČR a SR nikdo nevyráběl. A vyvíjet jej pro 700vozů není ani v náznaku rentabilní.

    Podvozek je rozhodně jiný , než má Renault Midlum, jelikož Ross pokračoval ve vývoji podvozku V3S.

    Skutečný vlastník je jasný - Jaroslav Strnad

  • juhelak
    07:52 24.02.2016

    cejkis: podle me jsou vlastníci celkem známí. To o tom zaneni mimo čr sem nevedel, ale to už je docela marginální..
    Vetsi hodnotou je to za výrobní kapacity sou na našem uzemí, servisní taky, jejich podvozek se dá namontovat na kdeco, takže to unifikuje techniku. (tansporter, delo, vyprostovaci vůz,...)
    A hlavne pokud ti jde o finance..tak samotná korporátní dan, kterou odvadejí jinde je docela mala oproti částce kterou kazdý rok odvedou na povinnych odvodech za zhruba 1000 zamestnanců + co odvedou sami zamestnanci.

  • cejkis
    00:20 24.02.2016

    4 Helioss

    a) argument, že všude je Tatra je úsměvný poté, co byl do armády zaveden model Renault Midlum pod názvem Tatra 810.

    b) co mám poti Tatře ? Jen to, že je zvýhodňován výrobce který je od 01/2016 kótován mimo území ČR, platí daně mimo a není vidět skutečný vlastník

  • mat.kan
    18:00 23.02.2016

    flanker.jirka: myslite ta Retia, ktora ma byt českou trojskym konom pre Elta Systems :P ?

  • flanker.jirka
    17:06 23.02.2016

    mat.kan: lepsi macka vo vreci nez Retia na strese

  • flanker.jirka
    17:05 23.02.2016

    To ze je neco nove neznamena to ze to nefunguje. Na strankach vyrobcu vsech adeptu naleznete informaci o prepravitelnosti techniky pomoci C 130 Hercules. Tak at se pochlubi a dovezou to k otestovani u nas!
    Zajimave je ze se nikdo z jihu cech neozval v pripade nakupu nedovyvinuteho a neodzkouseneho radaru Revisor pritom i v teto kategorii byly v te dobe k dispozici lepsi odzkousene radary.

  • Hanc
    16:58 23.02.2016

    Shania: dík.
    No jo, když naši vrcholní političtí představitelé nejsou schopni jasně deklarovat, čí že jsme vlastně spojenci, tak prostě nemáme tu důvěru, aby nám byly svěřeny nejmodernější zbraně.

  • mat.kan
    12:29 23.02.2016

    bojové preskúšanie ELM je iste fajn ale ČR myslím nie je v situácii, žeby čelila na kolenách splácaných rakiet od susedov..takže je to pre ČR relevatné nasasenie?

    k veci som našiel tento článok ale som laik - mohol by niekto zrzumitlene zhrnutie ?
    http://www.securitymagazin.cz/...

    flanker.jirka: ak tomu tomu rozumiem spravne giraffe je neprodukovany alebo aspon nenasadeny/neoskusany typ. inak povedané mačka vo vreci...

  • D.i.p
    11:16 23.02.2016

    Aliance není společná armáda. A pořád v Evropě tiká bomba zvaná EU.

  • flanker.jirka
    10:58 23.02.2016

    Autor tu čaruje s technickými daty radarů, ať se zkusí podívat na nabízené verze ELM 2084 a jejich parametry, zajímavé je i omezení kdy ELM2084 v režimu předávání dat pro střely pracuje jen v sektoru 120° kdežto Giraffe 4A a GM 200 to umí v plném rozsahu 360°.
    Další, co by měl doplnit jsou dosahy u Giraffe 4A, v režimu 15 otáček za minutu deklaruje Saab až 350 km.

    Vypadá to opět na článek psaný PR tónem neviditelné ruky trhu :-D

  • kazd
    10:35 23.02.2016

    Shania: a to se bavíme o odpalu z letadla nebo ze země a na jakou vzdálenost?
    Při odpalu z letadla jde jen o navedení do blízkosti cíle (30km?) kdy AMRAAM převezme navádění na sebe.
    To mě jako nějaká nutnost "letět minimálně podél cíle" rozhodně nepřipadá.
    Navíc ten tok dat není kontinuální.
    Chápu to jako : odpal s info leť na tuto pozici, během letu na pozici dostane AMRAAM jednou nebo dvěma dávkami zpřesňující info, po příletu na pozici přebírá navední a cíl ničí již bez kooperace s kýmkoli.

  • kazd
    10:10 23.02.2016

    U ELM-2084 můžeme NATO" požadavek splnit cestou Kanady (ta to splácala dohromady formou koperace němců a izraele) - ale jaké rakety k tomu použije jsem nenašel

    http://www.defensenews.com/sto...

  • Shania
    09:42 23.02.2016

    Hanc: tu schopnost myslím mají až AIM-120D, a na tu si my ještě pár let počkáme.

    Víc najdeš třeba zde: http://www.warfaresims.com/?p=...

    Je to enormní taktická výhoda, umožňuje to např odpalujícímu letounu střílet naslepo, nebo prostě vystřelit a zmizet. U starších verzí je třeba aktualizovat polohu cíle z letounu který vystřelil a to ho vystavuje nebezpeční, protože musí letět minimálně podél cíle.

    S CEC navádění může převzít letoun co je víc v zadu, AWAC, pozemní radar atd.

  • Muhaha
    08:53 23.02.2016

    Kdybych měl tu rozhodovací pravomoc já, zvolil bych ELM-2084.
    A kdybych si měl vsadit, jak to dopadne ve skutečnosti, tak tipuji GM 200 v nějaké předražené a především nesmyslné kombinaci s ještě nějakým dalším aliančním typem.

  • asdf
    07:52 23.02.2016

    Este otazocka k MTBCF. Pokial som spravne pochopil, tak sa jedna o dobu medzi 2 kritickymi zlyhaniami. Ked si tak zoberiem 1500 hodin pri prevadzka 24/7 je to nieco 2 mesiace. Najlepsi maju totu hodnotu nieco cez 4 mesiace.

    Tie stare ruske radary sa potom ako srali, ked toto ma mat lepsiu spolahlivost ?

    Ked si predstavim, ze v robote by server drbol kazde 2 mesiace, tak po par takyto zlyhaniach by bol vymeneny server aj zo systemakom

  • Left
    23:25 22.02.2016

    Izraelskou Eltou nemůžeme nic zkazit - ověřené v boji, posílíme spolupráci s Izraelem. Jednoznačná volba.

  • Dlpa
    22:05 22.02.2016

    Těžký život papoušků a cvičených opiček z českého mainstreamu.
    https://vlkovobloguje.wordpres...

  • Helioss
    20:44 22.02.2016

    Pane Cejkis a můžu vědět co máte proti podvozku tatry?
    Nebo máme zařadit další podvozek do armády aby v tom byl větší guláš?

  • cejkis
    20:09 22.02.2016

    To jsou články pane Grohmann ? .-)

    Jak asi rozhodne největší francouzský lobbista v ČR Babiš ? :-D
    Jo a bude to na podvozku strnadobabišovy tatry :-D

  • kazd
    20:04 22.02.2016

    Myslím, že do okamžiku aktivace vlastního radaru co má AMRAAM to zvládne "odpalující" letoun. Předávat část navedení na zem nevidím jako nějak efektivní při vzdálenosti kolem 100 km.

  • Hanc
    18:33 22.02.2016

    Taková laická otázka. Lze pomocí těchto radarů navádět i rakety odpálené z letounů? AIM-120 nebo AIM-9. Přeci jen mají delší dosah než palubní radary. Jde to propojit třeba s radary gripenů nebo i L-159 to by bylo pro obranu leteckého prostoru ČR geniální řešení ne? L-159 by tím získala velkou hodnotu i pro vzdušný boj. Tím, že by prostřednictvím těchto radarů získala velký přehled, by smazala rychlostní hendikep.

  • torondor
    16:29 22.02.2016

    tak snad radary této úrovně budou kompatibilní se širokým spektrem PVO

  • atlas
    16:21 22.02.2016
    Oblíbený příspěvek

    Souhlas s Honzou H. že dodržet požadavky na reálné nasazení a naváděné střely je nutný. Na druhou stranu je bohužel u naší armády největší problém s financováním, takže tím pádem určitě odpadá problém nebo spíše nápad na nějaké kombinace týpů obecně. To máme samotné zařízení, výcvik atd. Nejlepší je kupovat tedy v rámci úspory od jedné značky, navíc jsem pro to, aby byla prodávající firma alianční výrobce.

  • T.Nosek
    16:17 22.02.2016

    rase: v zásadě souhlasím ale takto se aliance nikdy nedostane ke reálnimu sjednocování výzbroje a to je podle mně škoda. dva typy od stejního výrobce jsou myslím menší zlo.

  • Rase
    15:30 22.02.2016

    Ta Elta taky nevypadá zle, jen u ní není známo pár údajů a hlavně není ze země NATO. Navádění zbraní má, dlouhý dosah má atd. Navíc by stačilo 8 ks jednoho typu, než nějaká kombinace 4+4, 6+2 nebo tak něco - v případě radaru od Thalese.
    Navíc státy v NATO mají ve výzbroji velký mix radarů, tak bysme těmi pár ELM-2084 moc problémů nenadělali. Kdyby měly všechny státy nato jen radary od Thales a BAE, tak pak by to smysl možná mělo, ale v současnosti je to jedno.
    Unifikace se hodí u pozemní techniky, výzbroje atd. (u větších zakázek), u pár radarů je to zbytečné

  • kazd
    15:26 22.02.2016

    "Bílá kniha o obraně doporučuje dále nerozvíjet a nemodernizovat schopnost protiletadlové raketové obrany založené na komplexu 2K12 KUB. To znamená, že tento komplex bude vyřazen z používání s koncem technické životnosti raket."

  • kazd
    15:25 22.02.2016

    Jako již tolikrát nerozumím úvahám MO.
    Pokud je požadovanou schopností navádění nástupce KUB, sloučil bych obě výběrové řízení.
    Rakety KUB končí do roku 2020 (má někdo jiné info ?) Kdy ty radary asi reálně dostanem když je únor 16.
    Kdy jako chtějí toho nástupce KUB vybírat ?
    Jak budem realně ladit izraelský radar s raketama od francouzů nebo opačně ?
    Že na papír napíšou, že je tam kompatibilita je fajn, ale reálně to někdo takto nasadil?

  • T.Nosek
    15:11 22.02.2016

    to je dobrý postřeh. za zvážení by v takovém případě stála i kombinace GM200 a GM 400.

  • HonzaH
    15:07 22.02.2016
    Oblíbený příspěvek

    Tak pokud se podíváme na požadavky, tak je požadováno reálné nasazení. Tím pádem vypadává Giraffe 4A. Dále je požadována schopnost navádět střely, takže vypadává GM400 a Commander SL. Takže reálně zbývá pouze GM200 a ELM-2084. Pokud budeme chtít využít alianční techniku, tak ve výsledné množině zůstává pouze GM200. Takže na výběr moc nemáme.

    Jinak, požadavek na navádění střel a na reálné nasazení je velmi rozumný. Určitě bych z něj za žádnou cenu neslevoval.