ANALÝZA: Minomet - trpaslík se silou obra

Foto: Minomet L16 britské armády. / British Army
Minomet L16 britské armády; ilustrační foto / British Army

Minomet má mezi zbraňovými systémy unikátní postavení. Jedná se o velmi lehký a jednoduchý zbraňový systém se značnou palebnou silou. 

Ničivý účinek minometů

Základní předností minometů je mohutný ničivý účinek minometné palby na živou sílu a nepancéřovanou a lehce pancéřovanou bojovou techniku. 

Plyne to z efektivního rozložení střepinového pole výbuchem miny, což je dáno dvěma faktory, kapkovitým tvarem těla miny, které se příznivěji rozkládá na střepiny než je tomu u tříštivotrhavých (High Explosive; HE) dělových střel, a strmým dopadem miny na cíl, což příznivě tvaruje pole ničení. Střepiny, na které se rozloží tělo miny, se rozletí takřka vodorovně se zemí a vytvoří ploché ničivé pole kruhového tvaru, do kterého se přemění na účinné střepiny téměř celá hmotnost těla miny.

Ke srovnání u HE dělových střel je přeměna těla na účinné střepiny výrazně nižší, zejména v důsledku ploššího dopadu střely. Tím skoro polovina střepin se neúčinně rozletí jednak do země, jednak vzhůru.

Účinné jsou jen ty, které se rozletí do boku, takže na střepiny se přemění kolem poloviny těla střely. Proto ničivé střepinové pole u dělostřeleckých granátů má tvar oválu až obdélníku, jehož delší strana je kolmá na směr střelby. 

Ničivý střepinový (tříštivý) účinek střel se odvozuje ze vzdálenosti od místa výbuchu, ve které je 1 m2 plochy cíle spolehlivě zasažen smrtící střepinou. Považuje se, že plocha 1 m2 představuje cca čelní plochu stojící osoby. Na základě zkoušek se dovozuje, že mina ráže 60 mm je schopna smrtelně zranit stojící postavu do vzdálenosti 14 m (průměr smrtícího pole 28 m; plocha 600 m2 ), u min ráže 81/82 mm je to 19 m (průměr 38 m; plocha 1100 m2 ) a miny ráže 120 mm smrtelně zraní na vzdálenost až 30 m (průměr 60 m; plocha 2800 m2 ).

K srovnání velikost střepinového pole HE střely ráže 155 mm se udává 80 x 40 m elipsovitého tvaru, tj. 2700 m2 . Na ležící postavu se pole smrtícího účinku snižuje na 60 % účinku na stojící postavu. Při vzdušném výbuchu min použitím bezkontaktního zapalovače vzroste plocha pole smrtícího účinku až o 50 %, zejména na ležící a skryté postavy v ochranných okopech.

Když bychom porovnali střepinový účinek min a HE dělových střel, tak z hlediska plochy smrtícího střepinového účinku mina ráže 81/82 mm o hmotnosti 3,5 až 4,5 kg má ekvivalentní účinek jako HE houfnicová či kanónová střela ráže 100/105 mm o hmotnosti 14 až 15 kg, a mina ráže 120 mm o hmotnosti 14 až 16 kg jako houfnicová či kanonová HE střela ráže 152/155 mm s hmotností 42 až 45 kg.

Výstižněji se to dá charakterizovat tak, že stejný střepinový smrtící účinek je schopna vyvodit mina o pouhé třetinové hmotnosti HE dělové střely.


Tvar a velikost střepinového pole dělových střel a min z minometů. / Public domain

Palebná efektivita minometů

V současnosti se ustálila ráže minometů na 60 mm, 81 mm (NATO)/82 mm (Ruská federace) a 120 mm. Minomety vyšších ráží, jako 160 mm a 240 mm se již ve výzbroji dělostřelectva prakticky nenacházejí. Minomety ráže 60 mm jsou četovou výzbrojí, zpravidla speciálních jednotek typu Commandos. Minomety ráže 81/82 mm se považují za rotní i praporní prostředek, ráže 120 mm se užívá jen na praporním stupni jako palebná četa či baterie o 4 až 6 minometech.

Vysoká bojová účinnost minometů plyne z jejich jednoduché konstrukce. Hlaveň nabíjená ústím nepotřebuje složitý závěr, jako potřebují děla. Vpředu je opřena o dvojnožku se zaměřovačem, vzadu je podepřena ložištěm, přes které se síla výstřelu přímo přenáší do půdy, která ji utlumí svojí deformací.

Zachycení síly výstřelu se tak děje bez prostřednictví brzdovratného ústrojí a složité konstrukce lafety (jako u děla). Z jednoduchosti tak plyne nízká hmotnost minometu, z čehož plyne jeho vysoká bojová mobilita jak v pohybu, tak palbě. Jednoduchá lafetace a nabíjení miny ústím zjednodušuje palebnou obsluhu minometu, umožňuje dosáhnout i při ručním nabíjení vysokou rychlost střelby.

Konstrukční princip minometu však umožňuje vést střelbu jen horní skupinou úhlů, mezi 40° až 85°. To však není vůbec na závadu, protože úkolem minometů je ničit cíle, které nelze eliminovat přímou střelbou, protože jsou před ní chráněny překážkami, zástavbou, především pak terénem a skrytím v ochranných okopech.

Nejpříhodněji vyjadřuje kvalitu konstrukčního řešení zbraňového systému parametr měrné energie zbraně vyjadřujícího množství úsťové energie, kterou je 1 kg zbraně schopen udělit střele. Výkonová efektivita konstrukce palných zbraní má rozměr [kJ.kg-1 ]. Hodnota parametru je konstantou pro daný typ palné zbraně. Tak se nejvhodněji porovnávají mezi sebou konstrukční řešení zbraní. Je to svým způsobem ekonomický parametr výkon/cena.

Měrná energie současných polních děl se pohybuje v rozmezí 1,5 až 2,0 [kJ.kg-1 ]. Měrná energie minometů je podstatně vyšší, roste s ráží minometu od 3,0 až po 5,5 [kJ.kg-1 ]. Energeticky jsou tedy minomety v průměru dvojnásobně palebně efektivnější než polní děla vztaženo k jejich hmotnosti.

Když do srovnání vztáhneme velikost pole smrtícího účinku k hmotnosti minometu, tj. [m2 .kg -1 ], tak palebná výhodnost minometů nad děly je ještě výraznější. 

Minomet ráže 120 mm o hmotnosti kolem 170 až 200 kg vyvodí v cíli stejně velké smrtící střepinové pole, jako 155/152mm standardní polní houfnice s hmotností 7000 kg, dokonce i stejně jako nejnovější 155mm americká houfnice M777 o hmotnosti 4 200 kg, jejíž lafeta je zhotovena z titanu a hliníku.

Takže minomety jsou schopny z 1 kg své hmotnosti vytvořit 20 až 35 násobně větší plochu smrtícího střepinového účinku než houfnice či kanóny. 

Palba ze 120mm minometu

Palebné limity minometů

Jednoduchá konstrukce minometů však výrazně limituje balistický výkon minometu, úsťovou rychlost miny a tím i dostřel. Jde o dvě příčiny - omezenou schopnost ložiště přenést sílu výstřelu do země a aerodynamickou stabilizaci miny křidélky.

Přenos síly výstřelu ložištěm do země je limitován únosností půdy, do které je uloženo ložiště. Pokud měrný tlak mezi ložištěm a půdou nepřekročí dovolenou mez, půda se chová pružně a ložiště tak není do ní pěchováno. jako např. pilota. To se pak odrazí v tom, že minomet se chová stabilně a od rány k ráně je úsťová rychlost stálá, nemění se. To zabezpečuje přesnost střelby.

Chování minometu za výstřelu se řídí zákonem hybnosti. To značí, že hlaveň s ložištěm v okamžiku výletu miny z hlavně se pohybuje vzad rychlostí, která je rovna úsťové rychlosti miny násobené poměrem mezi hmotností miny a hmotností minometu.

Hmotností poměr má hodnotu kolem 0,1, takže ložiště s hlavní je výstřelem do půdy zatlačováno rychlostí 25 až 35 m.s-1 při střelbě na maximální dálku. Pro představu jako by minomet dopadl na zem z výšky 30 m až 60 m. S přihlédnutím na podmínku chování ložiště při výstřelu, úsťová rychlost miny by neměla překročit hodnotu 250 až 300 m.s- 1 , při níž je síla výstřelu ještě přijatelná z hlediska uložení ložiště v půdě. Tato podmínka platí jak pro minomety s hladkou, tak s drážkovanou hlavní.

Miny lze aerodynamicky stabilizovat, pokud jejich rychlost nepřekročí rychlost zvuku, tj. cca 330 m.s-1 . To znamená, že úsťová rychlost miny by neměla překročit tuto rychlost. To je plněno u všech zavedených minometů s hladkým vývrtem hlavně. Výjimkou je čs. 120mm minomet vz.82, jehož úsťová rychlost dálkové miny je 352 m.s-1 k dosažení dostřelu 8000 m jak bylo požadováno v minometném projektu PRÁM.

U něj se při střelbě maximální náplní dálka střelby postupně prodlužuje od výstřelu k výstřelu, tak jak se ložiště minometu usazuje do půdy v důsledku nadměrné hodnoty síly výstřelu a tím narůstá úsťová rychlost miny. První výstřel je tak nejkratší. Tabulkové dálky se dosáhne zpravidla po třech výstřelech. Poté je již úsťová rychlost miny stálá. To se musí vzít do úvahy při zastřelování cíle.

Z obou podmínek limitujících úsťovou rychlost miny plynou meze dostřelu minometů. Mezní dostřel minometů je tak u ráže 60 mm do 3000 m, u ráže 81/82 mm do 6000 m, a u minometů ráže 120 mm do 7500 m. 

Aby mina pokud možno strmě dopadla na cíl, její pohonná prachová náplň se skládá z několika dílčích náplní, nasazovaných na trubku stabilizátoru. Tak se reguluje úsťová rychlost miny a tím i úhel dopadu miny. Počet dílčích prachových náplní bývá 4 až 6. Základní náplň o nejmenší hmotnosti prachové náplně, vložená do trubky stabilizátoru miny, pak určuje minimální dostřel. Ten je v rozmezí podle ráže minometu 100 až 200 m, kratší být nemůže z bezpečnostních důvodů.

Prodloužení dostřelu minometů ráže 120 mm nad 8000 m se řeší přídavným raketovým pohonem min RAP (Rocket Assisted Projectile), který umožňuje zvýšit dostřel na 12 000 až 18 000 m. Negativní stránkou je zvýšení rozptylu v cíli, což omezuje použitelnost jen na rozlehlé plošné cíle.

Cesta, jak prodloužit dostřel minometných kompletů, je doplnit sortiment min s aerodynamickou stabilitou, který limituje dostřel, o miny s gyroskopickou stabilizací rotací. Spojit tak vlastnosti dělového a minometného systému do jednoho, tzv. systém dělo/minomet. 

Příkladem je 120 mm samohybný minomet 2S9 Nona, resp. 2S31 Vena (RF), kde z drážkované hlavně se vede střelba zavedenými klasickými minami a střelami s předrážkovou vodící obroučkou ráže 120 mm (odvozeno od rotačně stabilizovaných střel francouzského minometu MO 120 RT-61). Dostřely jsou tak 7200 m / 13 000 m. Armády NATO systém dělo/minomet nezavádějí.  

120mm M1129 Mortar Carrier na platformě STRYKER.

Palebné uplatnění minometů

Dostřely minometů ráže 81/82mm a 120mm jsou z taktického hlediska dostačující. Maximální dostřel je významný především při vedení obrany. Palebné postavení minometů je do 2 km od čáry dotyku, palba se vede do hloubky sestavy prvního sledu protivníka, cca na dálky do 4 km od čáry dotyku. Takže maximální dálka střelby v obraně nepřevyšuje 6 km. To je i dálka, kam praporní prostředky průzkumu jsou nanejvýš schopny detekovat cíle.

Rozptyl min v cíli je u min větší než u střel vystřelovaných děly, cca dvojnásobný. Je to v důsledku jejich aerodynamické stabilizace a méně přesného vedení miny v hlavni. Mezi minou a vývrtem hlavně musí být vůle, aby při nabíjení, když mina klouže svojí tíhou do hlavně, mohl unikat minou stlačovaný vzduch z vnitřku hlavně do atmosféry.

To je zejména důležité při střelbě autoperkusí, kdy se mina samočinně odpálí při dopadu na dno hlavně napíchnutím na zápalník ve dnu hlavně. Dálkový rozptyl, tj. úchylka dálková je cca 0,75 až 1 % dálky střelby, úchylka šířková 0,4 až 0,6 %, (do dvou úchylek dopadne 50 % min).

Protože minomet vede palbu na kratší vzdálenosti, není vyšší rozptyl na závadu, protože je kompenzován vysokým smrtícím dosahem střepin. Je účinný nejen na ničení plošných cílů, ale i bodových cílů, kdy při vedení palby hrají rozhodující úlohu předsunutí pozorovatelé. Ze zkušeností současných bojů se ukazuje, že i první výstřely mohou být velmi přesné, když je palba pozorovatelná a vedená po jednotlivých výstřelech. 

Pokud není cíl zasažen první ranou, pak po opravě je cíl zpravidla zasažen. Např. na umlčení palebného ohniska jako kulometu či PTŘS zpravidla není potřeba vystřelit více než 6 min včetně zastřílení. To je významné v boji v zastaveném prostoru k minimalizaci ztrát na civilním obyvatelstvu.

Palebná podpora v zastavěném prostoru vyžaduje vysokou přesnost střelby. Proto se zavedly miny ráže 120 mm s koncovým navedením na cíl, a to dvěma způsoby: laserovým a GPS. Laserové navádění je limitováno podmínkou přímého osvětlení cíle předsunutým pozorovatelem, což ztěžuje jeho použití v členitém terénu, zejména v zastavěném prostoru.

Zpravidla není možno vést palbu na vzdálenosti větší než 4000 m od předsunutého pozorovatele. Proto se vyvinuly minometné náboje využívající k navedení satelitní navigaci, u které odpadá nutnost ozařovat cíl laserem. Příkladem je 120 mm mina M395 PGMM (Precision Guided Mortar Munition, US). Jimi lze vést palbu na cíle, které jsou mimo přímou viditelnost předsunutého pozorovatele.

Střední kruhová odchylka CEP (Circular Probable Error; poloměr kružnice, do níž dopadne 50 % min) je maximálně do 10 m na všech dálkách střelby, zatím co CEP u standardních min na maximální dálce střelby činí až 70 m. Miny s koncovým navedením se ukázaly jako velmi úspěšné v boji v městských aglomeracích Iráku, zejména ve spojitosti poskytováním souřadnic cílů vzdušnými prostředky včetně UAV (drony).

Použití minometné munice s koncovým navedením však omezuje její cena, je více než 20 násobně dražší než HE. Je obecně přijato, že přesná munice nenahradí klasickou HE munici, nýbrž ji doplní.

Významným faktorem zvyšujícím účinek palebné podpory pěším jednotkám je skutečnost, že minomety jsou schopny vést bezpečnou palbu pro vlastní jednotky na velmi krátkou vzdálenost k vlastním jednotkám, od předního okraje, než je tomu u děl. Minomety 81 mm na vzdálenost do 100 m, a minomety 60 mm až do 50 m od předního okraje. Rovněž vyšší rychlost střelby minometů vytváří efektivní bariéru přehradné palby.

Řízení palby

Ke zvýšení palebné účinnosti se i minometné jednotky se stávají součástí systému C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance - velení, řízení, spojení, počítače, zpravodajství, sledování, zaměřování cílů a průzkum).

K tomu se vybavují navigačními a zaměřovacími prostředky, prostředky pro velení a řízení palby a ke komunikaci s nadřízenými jednotkami k předávání si informací o cílech a ke koordinaci činnosti. Jde o zobrazování taktické situace, polohy, velikosti a typu cílů apod., což zvyšuje rychlost palebné reakce.

Jádrem je systém řízení palby, který na základě informací o cílech, dálce a směru, určení způsobu jejich ničení, technickém stavu minometů a min s přihlédnutím na meteorologickou situaci vypočte prvky zamíření minometu, náměr (dálku) a odměr (směr).

U nejnovějších systémů samohybných minometů se náměr a odměr hlavně nastavuje automaticky servomechanismy. Posádka pouze zadá na digitální mapě pozici cíle, systém sám vypočte prvky zamíření a elektrickým pohonem samočinně nastaví hlaveň do náměru a odměru.

Současné systémy řízení palby umožňují vedení palby salvovým režimem MRSI (Multiple Round Simultaneous Impact). Z minometu se samočinným nabíjením se postupně vystřelí několik ran po sobě v nastaveném časovém intervalu a každá s jiným náměrem. Dráhy min jsou od sebe různé, ale zvolené tak, aby střely dopadly na cíl v jeden okamžik. Tím se zvýší ničivý účinek palby, když najednou vedle sebe vybuchne několik ran.   


Polský samohybný minomet RAK; větší foto / PW2; CC BY-SA 3.0.

Mobilita minometů

Minomety ráže 60 mm se pouze přenášejí včetně min, minomety ráže 81/82 mm v boji se zpravidla přenášejí, minomety ráže 120 mm se buď přepravují na korbě vozidla, nebo se táhnou za tažným vozidlem na dvoukolovém přívěsu. Na přepravním či tažném vozidle se přepravuje zásoba min.

Ke zvýšení manévrovosti minometných jednotek, je současnou tendencí minomety řešit jako samohybné palebné prostředky. Lafetovat minomety jako integrální nástavbu na platformu obrněných transportérů / bojových vozidel pěchoty (OT/BVP) nebo na terénní automobily jako lehkou verzi, s patřičnou zásobou min. Samohybné minomety se v současnosti řeší jen v ráži 120 mm.

Mají stejný balistický výkon jako tažené minomety s dostřelem do 8000 m, protože i zde platí omezení dostřelu aerodynamickou stabilizací miny. U obou provedení minometů, samohybných a tažených, se používá stejná minometná munice.

Základním problémem uložení 120mm minometu na kolovou či pásovou platformu je přenést sílu výstřelu do rámu platformy a předejít přetížení podvozkových částí, pérování a náprav, což se může projevit zhoršením přesnosti střelby a ztrátou palebné stability. Pro představu u minometu ráže 120 mm maximální hodnota síly výstřelu je více než 120 t.

Podstatou řešení je vložení tlumiče mezi hlaveň a platformu, jehož posláním je utlumení síly výstřelu na platformu. Tlumič síly výstřelu se řeší stejně jako brzdovratné ústrojí děl, které ji utlumí více než desetinásobně na 10 t i méně, takže minomet lze lafetovat nejen na těžké OT/BVP, kolové či pásové, ale i na lehká terénní vozidla.

Samohybné minomety se řeší dvojím způsobem, jako bezvěžové a věžové.

Bezvěžové samohybné minomety

Zjednodušeným řešením bezvěžového uspořádání je možnost vedení střelby z minometu tažené či nesené verze, který je přímo postaven na podlahu platformy OT. Příkladem je americký minometný nosič M1064, odvozený z pásového OT M113, s 120mm minometem M12. Ložiště minometu je posazeno do výztužného rámu, který roznáší sílu výstřelu do platformy OT, hlaveň je podepřena podstavcem - dvojnožkou. V případě potřeby se minomet vynese ke střelbě ven z OT. Takové řešení je možné použít jen u pásové platformy.

U současných samohybných bezvěžových minometů se minometný zbraňový komplet integruje do platformy OT/BVP, kolové či pásové, jako její nedílná část. Má uspořádání odměrových částí polních děl. Úsťově nabíjená hlaveň kluzně uložená do kolébky s brzdovratným ústrojím spočívá ve vrchní lafetě, otočně zakotvené do podlahy platformy s náměrovým a odměrovým ústrojím.

Úsťové nabíjení hlavně zjednodušuje hlaveň při zachování vysoké rychlosti střelby, ovšem za cenu toho, že bezvěžový samohybný minomet  může vést pouze střelbu horní skupinou úhlů, tj. nepřímou střelbu.

Příkladem bezvěžových samohybných minometů jsou - 120mm minometný nosič Mortar Carrier M1129, který se zavádí do armády USA a 120 mm minomet SOLTAM SPEAR izraelské konstrukce. Platformou samohybného minometu  M1129 je OT Stryker M1126. Minometným kompletem je 120mm úsťově nabíjený zákluzový minomet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit Systems položeným na podlahu platformy OT M1126, která skýtá minometnému kompletu a obsluze pancéřovou ochranu.

Lafetace umožňuje 360° odměr. Střelba se vede přes střešní příklopy, které se otevřou. Zásoba min činí 60 min, rychlost střelby je až 16 ran.min-1. V případě potřeby může být minometný komplet vynesen ven z OT. Firma Elbit rovněž nabízí lehkou verzi samohybného bezvěžového minometu a to 120 mm minomet SOLTAM SPEAR opatřený brzdovratným ústrojím na terénním vozidle Humvee. Jeho předností je vysoká pohyblivost, na druhé straně obsluha není chráněna pancířem.


 Kolový samohybný minomet NEMO ráže 120mm (na platformě AMV). / Patria

Věžové samohybné minomety

Věžové samohybné minomety mají identické konstrukční řešení jako samohybné houfnice. Jejich předností je možnost vedení přímé palby. Minometný zbraňový systém, kde se hlaveň nabíjí zadem, je uložen prostřednictvím kolébkových čepů do čela věže. K nabíjení hlavně je zpravidla instalován systém automatického nebo poloautomatického nabíjení. Věžová lafetace umožňuje náměr v rozsahu od – 3° až do 85° v celém kruhovém odměru. Z důvodů možnosti vést přímou střelbu, tj. nulovým náměrem, lze vést střelbu pouze použitím modifikovaných min.

Modifikace spočívá v tom, že na stabilizátory min se musí nasunout nábojnice k těsnění závěru hlavně, ale nábojnice je především nutná k zafixování polohy miny v hlavni, především při přímé střelbě. To ovšem komplikuje muniční logistiku.

Věžové samohybné minomety mají řadu různých provedení. Příkladem mohou být 120 mm ShM (Samohybný Minomet) RAK, HSW Polsko, NEMO, Patria Finsko, a AMS II, BAE VB. Všechny jsou řešeny pro lafetaci minometné věže jak na kolovou, tak pásovou platformu, s možností vést jak nepřímou, tak přímou palbu.

Konstrukční řešení mají stejné, hlaveň s hladkým vývrtem nabíjená zezadu, brzdovratné ústrojí, kolébka s hlavní uložená v čele věže. Liší se od sebe způsobem nabíjení, od ručního po automatické. Rychlost střelby se pohybuje v rozmezí 6 až 10 ran.min-1. U ShM RAK je nabíjecí proces plně automatizován.

Mina je vytažena ze zásobníku, přesunuta za závěr hlavně a zasouvačem zasunuta do hlavně v libovolném náměru. Počet vezených ran je 46 (20 v zásobníku, 26 v přepravním boxu). Věž se do směru natáčí s obsluhou, mířičem a nabíječem, i se zásobníkem munice, který je umístěn do zádi věže. ShM NEMO používá poloautomatické nabíjení.

Mina ze zásobníku se ručně vyjme nabíječem a položí na žlab nabíjecího ústrojí, který minu zvedne za hlaveň v  tzv. nabíjecí poloze. Pak následovně zasouvač minu zasune do hlavně. Počet ran v zásobníku 50 až 60. Pokud se střílí v odměru, po výstřelu se věž s hlavní zpětně natočí do nabíjecí polohy, aby se hlaveň nastavila do nabíjecí polohy, tj. podélné polohy nulového odměru. Pouze v této poloze lze nabít hlaveň. Po nabití se věž s hlavní natočí do nastaveného odměru.


Záběry z posledního vyvedení samohybných minometů Tulpan ráže 240 mm v Přímořském kraji.

Volba samohybného minometu

Minometné komplety pro bezvěžové samohybné minomety, tak minometné věže jsou konstrukčně provedeny jako na platformě nezávislý montážní celek, aby se daly zastavět do kolové nebo pásové platformy podle požadavku uživatele. Jde o unifikaci platformy samohybného minometu s kolovými či pásovými OT/BVP, do jejichž bojové sestavy se předpokládá zařadit. V současnosti se nabízí více než 12 různých typů samohybných minometů ráže 120 mm od nejrůznějších výrobců.

Z hlediska takticko technických parametrů se od sebe výrazně neliší. Z hlediska minometného zbraňového systému se diferencují pouze řešením lafetace a způsobem nabíjení, zda je ruční, poloautomatické či automatické.

Rozhodujícím pro volbu řešení 120mm samohybného minometu, věžové nebo bezvěžové řešení, je soud, zda je bojově výhodnější mít možnost vedení jak přímé a nepřímé střelby, nebo především klást důraz na účinek palebné podpory nepřímou palbou.

Bezvěžovými samohybnými minomety se dosahuje až dvojnásobně větší rychlost střelby, 14 až 16 ran.min-1, než u věžových, ať již mají automatické či ruční nabíjení, nanejvýš s 8 až 10 ran.min-1 . Z palebného hlediska tedy vyplývá, že pro vedení palebné podpory formou palebných přehrad nebo soustředěných paleb je bezvěžový minomet výhodnější. Palbu vedou v dostatečné vzdálenosti od čáry dotyku mimo přímé palebné působení protivníka.

Navíc bezvěžové samohybné minomety se obtížněji rozlišují od OT/BVP, na jejichž platformách jsou postaveny, což je činí na bojišti méně zranitelnými. Věžové samohybné minomety kromě vedení nepřímé palby mají schopnost ničit cíle i přímou střelbou, na které nelze působit palebnými prostředky pěších bojových uskupení, včleněním přímo do jejich bojové sestavy. Na druhé straně věžové samohybné minomety nejsou proti palbě protivníka dostatečně odolné, jako např. tanky. Pro svoji velikost se mohou stát snadným cílem.

Volba, bezvěžové či věžové uspřádání, se nemůže vyhnout i ekonomickému posouzení. Bezvěžové řešení je rozhodně méně nákladné než věžové a i provoz je méně náročný.

AČR předpokládá do výzbroje zavést samohybné minomety. Základním hlediskem je výběr platformy pro samohybný minomet.

Pro bojová uskupení na kolovém OT Pandur II 8x8 platforma ShM musí být totožná s platformou Pandur II 8x8. Nesmí se ovšem opomenout, i bojová uskupení na pásových OT či BVP, která se předpokládají, budou muset být vyzbrojeny samohybnými minomety na téže pásové platformě.

Pokud se vyloučí vlastní vývoj českou cestou, jako nejvhodnější minometný komplet pro bezvěžový samohybný minomet na platformě Pandur II 8x8 se ukazuje 120mm minometný komplet Soltam Cardom izraelské firmy Elbit.

Důvodem je kompaktnost konstrukce, umožňující jeho zalafetování nejen do platformy OT Pandur II 8x8 ale i dalších platforem, které by přicházely do úvahy, a uživatelská vstřícnost pro obsluhu pro řízení a vedení palby. Zejména i z důvodu, že je již dostatečně ověřen v  použití samohybného minometu Mortar Carrier M1129. Z hlediska jeho zavedení je třeba počítat s případnou „bohemizací“ systému řízení palby a s podílem na jeho výrobě.

Pro věžovou nástavbu samohybného minometu se nabízí více možností volby, 120 mm ShM RAK, HSW Polsko, NEMO, Patria Finsko, AMS II, BAE VB, resp. další. Předností ShM RAK před ShM NEMO je plně automatické nabíjení bez nutnosti stavět hlaveň do nabíjecí polohy po každé ráně, rovněž je možnost nouzového ručního nabíjení.


120mm minomet vz.82 / MO ČR

Kladem ShM RAK a ShM NEMO je možnost přímé střelby, ale nedostatkem z palebného hlediska vedení nepřímé střelby je, že věžová uspořádání přes použití automatického či poloautomatického nabíjení mají nižší rychlost střelby, než se dosahuje při úsťovém nabíjení. Pokles je téměř poloviční, v průměru z 16 na 8 ran.min -1 .

Dále svými rozměry a tvarem jsou věžové samohybné minomety palebně zranitelnější než bezvěžové. Musí se očekávat, že zástavba minometné věže do platformy OT Pandur II 8x8 by byla komplikovanější než bezvěžová zástavba 120mm minometného kompletu Soltam Cardom.

Lze i zvážit české řešení 120mm samohybného minometného kompletu, ale musí se vzít v potaz vlastní vývojové a výrobní možnosti českého zbrojního průmyslu a náklady, které by bylo nutné s tím vynaložit. To by reálně mohlo přijít do úvahy jen za předpokladu spolupráce s ASR či jinými členskými státy NATO, dále pak i možný export.

Vývoj moderního zbraňového systému je jedna věc, vyrábět ho levně, rychle a v dostatečném množství je věc druhá.

Základním atributem rozhodnutí, zda použít bezvěžový nebo věžový ShM, je volba doktríny bojového použití samohybných minometů AČR.

Zda jej používat pouze k palebné podpoře nepřímou střelbou a tak dosáhnout její stálou vysokou efektivitu, či je užít i k podpoře bojových uskupení přímou střelbou jejich včleněním do čelní sestavy v přímém dotyku s protivníkem i za cenu vyšší pravděpodobnosti jejich ztráty. Tím však připustit možné oslabení síly palebné podpory bojovému uskupení snížením palebné kapacity k ničení bodových cílů, účinku přehradných a soustředěných paleb. 

Pak je třeba se rozhodnout, zda bezvěžové či věžové uspořádání bude stejné u obou typů platforem, kolové a pásové, nebo pro kolovou platformu se zvolí bezvěžové uspořádání a pro pásovou platformu věžové a či naopak.

Perspektiva minometů

Vysoká mobilita činí z minometů ideální zbraň pro blízkou bezprostřední palebnou podporu, která se hodí k ničení cílů na odvrácených svazích, v úzkých roklích, v příkopech a jiných prostředích, která jsou obtížná pro zasažení palbou malým náměrem.Rozšíření ručních přístrojů GPS navigace a uplatnění moderních systémů řízení palby zvyšuje efektivitu jejich palby, nicméně dopad min musí být korigován pozorovatelem.

Když shrneme základní parametry účinku minometné palby, jakými jsou rozsáhlost střepinového pole, obtížné krytí před smrtícím střepinovým účinkem a efektivita palebného působení, pro pěchotu je minometná palba největší hrozbou. Proto není na místě se divit, že pěchota má takovou bázeň před minometnou palbou, zejména při zteči na protivníka.

Proto si minomety zachovají trvale své místo v sestavě bojových uskupení v celém spektru ráží a konstrukčních forem, od nesených po samohybné, s ručním i automatickým nabíjením pro svoji vysokou palebnou efektivitu. Navíc tím, že aplikací systémů řízení palby a zaváděním účinnější minometné munice efektivita účinků minometné palby a tím palebné podpory bojovým uskupením, ještě více vzroste význam minometů. 

Autor: Doc. Ing. Milan Vašíček, CSc, plukovník v záloze, který vyučoval na Vojenské akademii, resp. Univerzitě obrany v Brně.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko kupuje samohybné minomety Rak

Podle deníku IHS Janes, s odkazem na zdroje z polského průmyslu, ministerstvo obrany našich ...

2S4 Tulpan: Největší ruský minomet opět v akci

Před několika dny ruská armáda provedla cvičení v Přímořském kraji na ruském Dálném východě u hranic ...

Kontejnerový minomet Nemo od finské Patrie

Finská Patria představila kontejnerový minomet Nemo Container ráže 120 mm. Nemo Container unikátním ...

KOMENTÁŘ: Polský minomet RAK vs. finský NEMO

V článku Kontejnerový minomet Nemo od finské Patrie bylo původně uvedeno: „Minomet Nemo je lehčí a ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Laci
    00:40 02.03.2017

    Podle mě, nejideálnější řešení hodit ty izraelský minomety SOLTAM SPEAR do korby Pandurů nebo Titusů (tedy bezvěžové řešení) a co se pásových praporů tyče, tak nevíme, jestli bude ASCOD nebo CV90, ale vzhledem k trochu jinému určení těchto praporů bych se nebránil věžověmu jednohlavňovému řešení s automatickým nabíjením.

  • liberal shark
    07:14 26.02.2017

    Vynikajici clanek ! Pripominam, ze minomet je vsestranne uzitecny take tim, ze krome palebne podpory umi vytvaret dymove clony, osvetlovat, signalizovat a tak dale. Raze 81 zrejme slouzi u lehkych praporu, ktere nemohou prevazet tezke 120 mm minomety. Take se priklanim k vezove variante na pasech pro tezkou brigadu a pro jednoduchou skrinovou verzi na OT / OA pro polotezkou a lehkou brigadu.

  • PavolR
    12:59 24.02.2017

    Jura99:
    To rozhodnutie padlo v roku 1994 - teda tesne po rozdelení. Vtedy mali ešte OSSR 995 tankov, 1370 BVP a obrnených transportérov, 1053 delostreleckých systémov, 146 bojových lietadiel a 19 bojových vrtuľníkov.
    Osekávanie ozbrojených síl začalo až neskôr. A výsledný 98mm mínomet je vo viacerých ohľadoch porovnateľný s dovtedy používaným 120 mm.

    ... z čoho ma napáda, či by variant s 98mm mínometom nebol porovnateľne výkonný ako pôvodný PRAM/S a možno aj bez nutnosti predlžovať korbu. Mohli by sa potom prestavať niektoré BVP-1. No škoda, no ...

  • Jura99
    12:13 24.02.2017

    Karlos73: tak nějak se mi nezdá, že by OSSR po letech vyřazování techniky musely přemýšlet, jak obelstít početní limity mezinárodní dohody o konvenčních ozbrojených silách, takže pokud to někdo uvádí jako důvod zavedení minometu 98mm, nevidí si na špičku nosu. Např. limit pro ČR je 957 tanků, 1357 bvp, 230 letadel, 50 bitevních vrtulníků a konečně 767 ks dělostřelectva nad 100mm. Z toho je patrné, že i AČR by měla slušnou honičku ty limity překročit, natož OSSR s limity sice menšími, ale nepochybně zdaleka nenaplněnými.
    Jinak celkem škoda zahodit zkušenost s PRÁM/S, což jde zejména na vrub slovenským zbrojovkám, že nedokázaly najít dalšího zákazníka resp. že ani OSSR nic neobjednaly. Stroj to byl dobrý a moderní, ačkoliv samohybný minomet se u nás vyvíjel už dávno jako úkol STOJAN se zástavbou dokonce do OT-64.

  • Karlos73
    10:56 24.02.2017

    Inak už ste sa mínometom venovali 11.07.2014 v článku http://www.armadninoviny.cz/81...
    Súhlasím s tryskacom - čo sa týka zavedenia mínometu 98mm M vz.97 pre OS SR, z dôvodu - ako píše wade na http://forum.valka.cz/topic/vi... "V priebehu roku 1994 bol spracovaný konečný projekt na vývojové riešenie 98mm mínometného systému , ktorého úlohou je zabezpečenie palebnej sily jednotiek OS SR na stupni prápor a brigáda. Jeho palebný výkon a účinkom v cieli je porovnateľný so zavedeným 120mm mínometom PRAM/L, ktorého početnosť v OS SR je limitovaná medzinárodnými dohodami o počte hlavní s kalibrom nad 100mm.
    Vývojové práce na uvedenom mínomete (ktorý konštrukčne plne vychádza z koncepcie 81mm mínometu) dostali vyššiu prioritu ako vývoj 81mm mínometu a do júna roku 1996 sa ukončili jeho podnikové skúšky. Po úspešnom ukončení skúšok bol tento mínomet v roku 1997 na základe rozhodnutia ministra obrany SR zavedený do výzbroje OS SR ako 98mm M vz.97."
    Viacere súčastné mínomety dosahujú vyššie výkony ako uvádzané v článku - "Mezní dostřel minometů je tak u ráže 60 mm do 3000 m, u ráže 81/82 mm do 6000 m, a u minometů ráže 120 mm do 7500 m." napr.: http://www.kotadef.sk/vyskum-a...

  • Mattauch
    20:15 23.02.2017

    Cenzor: Teoreticky ničení zodolněných opěrných bodů nepřítele, prakticky asi tak akorát sebeobranu když se něco nepovede. Těžko si dokážu představit, že by velitel mechanizovaného praporu který má k dispozici 30+ BVP chtěl vystavovat svou minometnou baterii takhle blízko k nepříteli aby zničil něco co mohou zničit jeho BVP...

  • Mattauch
    20:11 23.02.2017

    Rase: No jo... Ale finové mají naprosto jinou organizaci ozbrojených sil a ty minomety mají patrně zařazeny na dělostřeleckých praporech (u nás oddíl). U nich jsou brigády prostě opravdu vševojskové a mají vlastní artilery regimnet. Pokud vím na praporech vůbec nemají minometné baterie - rozhodně ne ráži 120mm. Co tak koukám na schémata jejich brigád, takždá má patrně jinak organizovaný dělostřelecký oddíl... Takže se obávám, že přebírt čísla od Finů není úplně dobrý nápad...

    Nicméně jsem napsal jednomu finskému kolegovi, tak uvidíme jestli bude vědět... Neslouží na mechně...

  • Cenzor
    19:43 23.02.2017

    Má přímá střelba minometu vůbec nějaké praktické využití, vždyť to půjde tak akorát na cca 1km?

  • Rase
    19:09 23.02.2017

    Pocet jsem jen odhadl, podle toho, jak zminoval Lukas, kolik vezi AMOS koupili Finove (18). Co staci jim, by mohlo stacit i armade nasi, vic asi ne.

  • Mattauch
    18:45 23.02.2017

    Rase: Jen tak pro zajímavost... jak jste dospěl právě k číslu dvacet?

    Ono obecně nelze přistupovat k problému obměny systému jen z hlediska palebné síly. 8 minometů amos nám možná z hlediska palebné síly nahradí 12 jiných minometů, ale z hlediska bojové odolnosti je to zas o 1/3 horší řešení, neboť nepříteli stačí vyřadiť méně prostředků. Naduhou stranu je tu samozřejmě záležitost ligistiky, mobility a personalistiky, která snížením počtu prostředků naopak ušetří.

    Za sebe bych řekl, že u mechanizovaných útvarů (obzvláště těžkého typu) je hlavní palebná síla a bojová odolnost. Snižování počtu prostředků tedy nevnímám jako ideální směri přesto že by byla zachována palebná síla na úrovni baterie (o čemž nejsem zcela přesvědčen...).

  • Rase
    16:46 23.02.2017

    Jak jsem psal, za sebe jsem pro cca 20 minometu AMOS na pasaky. Zbytek bezvezaky na kola. Akorat se obavam ze je nebudu vybirat ja a ten cenovy rozdil je hodne vyznamny. Politici by asi nechteli poslouchat, ze jsou nase minomety (rekneme AMOS) predrazene, kdyz za podobne dali Polaci tretinu (RAK).

  • PavolR
    16:38 23.02.2017

    Pepin Nešpor:
    Pochybujem, že by niekto takto počítal. Počet hlavní nie je rozhodujúci pre počet vozidiel (nesú +- rovnaké množstvo munície ako jednohlavňové), tak ako ani nových BVP by sme nepotrebovali menej iba pre to, že na ne dáme vežu s dvoma 30mm kanónmi. ;)

  • Pepin Nešpor
    15:56 23.02.2017

    Rase - i za tu cenu ze má temer za dva minomety tudis koupit treba o deset vozidel a minometu mene???

  • Mattauch
    15:39 23.02.2017
    Oblíbený příspěvek

    Rase:
    Tak přímá palebná podpora pěchoty je jedním z hlavních úkolů BVP a KBVP... A domnívám se, že vzhldem k výzbroji kterou disponují je již prostě zbytečné aby schopností přímé palby disponovali samohybné minomety. Tedy můžeou být klidně nakoupeny jen bezvěžové.

  • Rase
    14:45 23.02.2017

    Mattauch:
    schopnost přímé podpory je u vozidel typu Pandur nebo Titus zbytečná nebo spíš druhotná, přeci jen mají podporovat vojáky z povzdálí a neměly by se ani dostat moc blízko k nepříteli. Netvrdím, že Pandur s RAKem by bylo šlápnutí vedle, ale je to v podstatě zbytečné, snad jen kvůli unifikaci. Pro Titus jde jen bezvěžový minomet, kvůli výšce. U pásáku je to věc jiná a možnost přímé palby je velice vhodná. Pokud by měla AČR opravdu velké množství minometů a děl, tak bych ani nezaváděl raketomety a radši víc investovat právě do speciální munice pro minomety a letectvo.
    Pepin Nešpor:
    AMOS by nejspíš neprošel právě kvůli ceně, tam má RAK jasně navrch

  • Pepin Nešpor
    12:08 23.02.2017

    Na druhou stranu mit dvojhlavnovy minomet ktery zastoupi temer dva minomety dva podvozky proc ne?!!! A nemuselo bych jich byt tolik!
    A cose tyce PRAMu proc se vracet?? Co zkusit novou koncepci.

  • Maximus
    11:14 23.02.2017

    Souhlasím s Raseho myšlenkou, že dobrá kombinace by byla dát na podvozek nového BVP věžový systém (podle mě má smysl pouze RAK) a na Pandura nebo Titus autorem článku navrhovaný Soltam Cardom. Ten by případně šel i instalovat na lehčí platformu, jakou by mohl být NIMR AJBAN pro použití u speciálních sil a pro některé expediční akce.

  • Mattauch
    09:06 23.02.2017

    Rase:
    Co se týče dilematu zda věžovou či bezvěřovou koncepci...

    hlavními výhodami věžové koncepce je:
    1) možnost přímé palby
    2) lepší ochrana osádky

    ad 1) Pokud se bavíme o minometech pro mechanizované prapory, je třeba si uvědomit, že tyto jednotky mají poměrně solidní palebnou sílu pro vedení přímé palby. Jednak automatické kanony ráže 30 mm a pokud je potřeba zničit něco ještě odolnějšího tak PTŘS. A to v počtu 10 - 12 vozidel na rotu. Nejsem si jist, zda je tedy schopnost přímé palby minometů podstatná.

    ad 2) Pokud bude u bezvěžového samohybného minometu palba vedena přes poklop, který bude v době mimo vedení palby uzavřen, tak je otázkou, zda jde až o takový problém. Spíše by se mělo říkat, že bezvěžové minomety mohou poskytovat obsluze ochranu proti NBC pouze v době mimo vedení palby a že po dobu veden palby klesá ochrana proti ohrožení shora. Defakto tedy z hlediska kinetického ohrožení vzniká větší nebezpečí pouze ze strany air burst munice a to pouze po dbu vedení palby...

  • Lukas
    06:50 23.02.2017

    Zawsze może być tak
    Kompania wsparcia ma 8-9 samobieżnych moździerzy 120mm np. AMOS
    kompania zmechanizowana ma 2 prostsze i tańsze systemy samobieżnych moździerzy 81mm (np. CADROM na Titusie)

  • Rase
    06:11 23.02.2017

    Mattauch:
    To uz je opravdu velka spousta. Dalo by se to resit vice typy, tedy bezvezove na Pandury a Titusy + vezove na pasaky. Pripadne i zajistit licenci, akorat misto vezoveho by mela spis smysl u bezvezoveho, kvuli vetsimu poctu. AMS 2 mi porad lezi v hlave, ale ten RAK je asi nejpravdepodobnejsi a za cenu zajimavou

  • Mattauch
    23:55 22.02.2017

    Rase:
    S těmi počty minometů se držíte hodně při zemi...

    Minometná baterie mechanizovaného praporu je tvořena 12 palebnámi prostředky. Takže když budeme uvažovat 3 mpr ve 4. BRN (počítám s 45. mpr který je budován) a 2. - 3. mpr v 7. mb (mluvívá se o reorganizaci 74. lmopr na mpr), tak to dělá 60 - 72 palebných prostředků u útvarů + záloha + výcviková základna. Takže bych pracoval s počty 65 - 80 palebných prostředků pro mechanizované prapory.

  • Aldus
    22:45 22.02.2017

    "Firma Elbit rovněž nabízí lehkou verzi samohybného bezvěžového minometu a to 120 mm minomet SOLTAM SPEAR opatřený brzdovratným ústrojím na terénním vozidle Humvee"

    Neuvažuje se o něčem takovém pro naše lehké motorizované prapory, příp. i pro paragány? Samozřejmě na Ivecách, příp. Kajmanech.

    https://www.youtube.com/watch?...

  • tryskac
    21:36 22.02.2017
    Oblíbený příspěvek

    neviem co je na minomete PRAM ceske ;) vyvinute v Trencine, podvozok vyrobeny v Detve? Ak sa nemylim. Ale to nie je podstatne, taketo slovickarenie. ASR zaviedla minomet vz. 97 raze 98mm z dovodu respektovania zmluvy o odmedzeni zbrojenia, kde bol poziadavok na redukciu poctu del. zbrani raze >100mm.

  • Jan Grohmann
    20:27 22.02.2017

    Mohu prozradit, že příští týden přineseme stejně hutný článek o českém samohybném minometu PRAM-S. Autor je opět pan Vašíček.

  • Rase
    19:54 22.02.2017

    Ta cena opravdu bezkonkurencni a jak pisete, nema smysl platit za minomet jako za houfnici. RAK se mi hodne nelibi, ale co, vsechno se to ukryje pod maskovaci sit. Koukal jsem na ten AMS 2 a nevypada zle, akotat uz neni nejnovejsi a BAE je vetsinou drahe. Hlavne aby nejake minomety byly )
    ps. Radsi mam novejsi Korejskou houfnici K-10

  • Lukas
    19:17 22.02.2017

    Pro Rase - Tak, ale w cenie Raka był podatek VAT - 23% (kontrakt "na eksport" jest bez VATu) ;)

    A na poważnie - przy zakupie 18 moździerzy AMOS jest lepszy ...
    Ale jakby kupować np. 64?

    Niemniej jednak wolałbym za 120 mln euro kupić 12x M142 dla ACR.

    Finowie za podobne pieniądze kupią używane K9
    http://www.janes.com/article/6...

    Myślę ze to ciekawszy sposób na wydanie pieniędzy...

  • Deutschmann
    18:42 22.02.2017

    Rase, ono je otázkou jestli je vhodné mít 1 dvouhlavňový minomet s omezením střelby (hlaveň se pořád natáčí do nabíjecí polohy) nebo za stejnou cenu 2,5 jednohlavňového minometu bez omezení střelby.

  • Rase
    18:02 22.02.2017

    Maximus: mluvim o AMOSovi, ten zminene problemy nema.
    Lukas: diky za cisla. Pokud dobre pocitam, tak to dela 180 mil.kc za AMOS + nosic. RAK i s nosicem za 70 mil.kc, cena pro Polaky, tedy + provize (!) Pokud by nam slo o max 20 minometu, tak nemam s AMOSem problem.

  • Maximus
    17:33 22.02.2017

    To Rase: Polský RAK je až na rozměry věže lepší volbou než NEMO. Ta nutnost přesunout hlaveň u finské zbraně po každém výstřelu zpět do nabíjecí polohy je prostě špatně.

    Škoda že asi nejde navázat na PRAM-S, který má i vzhledem ke svému věku velmi dobré parametry, protože podnik Závody ťažkého strojárstva v Dubnici nad Váhom byl na začátku 90. let dost "vytunelován".

  • Lukas
    16:56 22.02.2017

    Finowie za 18 AMOSów (tylko wieże) zapłacili (w 2010 ) - 120 mln Euro

    Ciekawe jakie modyfikacje potrzebuje Pandur? (Finowie tworzyli specjalną wersje AMV dla moździerza - XC-361)

    http://www.altair.com.pl/files...
    Odległość - 1600m
    amunicja - zwykły pocisk do moździerza wz 43.

  • Pepin Nešpor
    16:25 22.02.2017

    Souhlas rase!!!!!! A za druhe pri cviceni kdy vyfasuje minomet priklad 30strel je v uvozovkach mensi opotrebeni!! Pac nevystreli z jedne hlavne 30strel ale z Amosu 15 strel na hlaven. Tudiz vetsi zivotnost v nasi armade i delsi vydrz.

  • Rase
    16:15 22.02.2017

    AMOS jenom vypadá velký a neohrabaný, krom Patrie AMV 8x8 ho zkoušeli i na Sisu Pasi 6x6, Pandur by to měl taky zvládnout, ale na pásech vypadá líp

    http://www.operatorchan.org/w/...
    http://www.armyrecognition.com...

  • Charlie
    16:08 22.02.2017

    Ono co si budeme povídat - NEMO a Mjolner jsou takový šidítka - NEMO má tragickou kadenci (díky nutnosti nastavit hlaveň pokaždý do osy nabíječe nemá to otáčení defacto smysl) a Mjolner se pořádně ani neví, jak bude vypadat, ale ta vizualizace s věží je imho nesmyslná, když to má bejt ústím nabíjený. Mmch. za cenu vývoje už nejspíš mohli mít Švédi AMOSE, jenže to se šetřilo...

    Pokud jde o řešení s otvíratelným stropem a ručním nabíjením - to můžeme rovnou naložit tažený PRAMy na Tatry a máme to low cost, páč to je vlastně taková znouzectnost aby vůbec něco bylo - OPZHN je na bodu mrazu a nabíjet velkou 120mm krávu ručně, pěkně děkuju...

    AMOS by byl sice cool, jenže má smysl jen na pásovým podvozku a kvůli unifikaci (pro Pandury i pásáky stejnej typ) by byl nejspíš nejlepší Rak.

    Downgradovat na ručně nabíjený typ vezený stylem (hodíme tažeňáka na korbu, dkyž teď máme skvělý PRAMy, to snad ne...

    Mimochodem PRAM se na podvozek BVP bez prodloužení instalovat nedá kvůlivá rozměrům i hmotnosti...

  • Rase
    15:55 22.02.2017

    saracen:
    Není mi známá cena Amose, Mjölneru, Raka a ani jejich konkrétní klady a zápory. Předpokládám, že pro nás by se jednalo o dost málo věží a vzhledem k tomu, že když se nakupovaly Pandury, měly být nakoupeny i minometné verze s minomety NEMO, tak bych tu cenu až tak neřešil. Tedy zaměřme se na kvalitu samotných produktů. Myslím že tady letěla nějaká zpráva, že se v Polsku zkoušel Pandur s minometem RAK, akorát nevim jak to dopadlo a zda se jednalo jen o iniciativu CSG, VOP CZ nebo přímo lidí z MO. Mě osobně se nelíbí, ale jak říkám, možná má můj favorit AMOS nějakou citelnou vadu - rád se nechám poučit. Přeci jen oproti polákům nepotřebujeme to nejlevnější řešení, nepotřebujeme 96 minometů RAK, kus za 2 625 000 $, stačí nám minometů méně, tak můžou být dražší (pokud to bude opodstatněné).

  • RiMr71
    15:30 22.02.2017

    Pro mě byla velmi zajímavá a nová informace o "dusání" podkladu během prvních ran a zvyšování tak dostřelu na "nominální" hodnoty.

  • saracen
    15:28 22.02.2017

    On ten Pram - S má rýchlosť streľby 18 - 20 rán za min, teda minimálne toľko ako ručne nabíjaný, avšak tento je automatický. Možno by stálo za pokus tento systém modifikovať na iné podvozky, možna za cenu menšieho palebného priemeru, ale to je na iné hlavy.
    Skutočnosť je taká, že Amos dosahuje vysokú rýchlosť streľby len vďaka 2 hlavniam, ale jeho cena bude iste vysoká, keď ho neobjednali švédi, ktorí sa podieľali na vývoji, ale radšej si vyvinú Mjolner, ktorý bude nabíjaný ručne.
    Holou skutočnosťou je, že jediný vežový minomet s automatom nabíjania pre náš priestor a hlavne cenu bude poľský Rak, a to je fakt.

  • Pepin Nešpor
    15:20 22.02.2017

    Rase: souhlas! A AMOS to by bylo teprve neco dvojhlaven!! Nevite nekdo presneji zda amici uz maji hotove minometne granaty s koncovim navadenim stejne jak u M982 Excalibur.

  • Tecka
    14:43 22.02.2017

    Nie wiem na ile mozna traktować to na powaznie ale jeden pan z zakładów produkujących system RAK zasugerował,ze kraj z V4 jest zainteresowany zainstalowaniem (testy)moździerza na pojeździe Pandur ???
    Całkiem powaznie to dotarły pierwsze moździerze ANTOS do polskiej brygady powietrzno-desantowej co cieszy!

  • Tecka
    14:43 22.02.2017

    Nie wiem na ile mozna traktować to na powaznie ale jeden pan z zakładów produkujących system RAK zasugerował,ze kraj z V4 jest zainteresowany zainstalowaniem (testy)moździerza na pojeździe Pandur ???
    Całkiem powaznie to dotarły pierwsze moździerze ANTOS do polskiej brygady powietrzno-desantowej co cieszy!

  • logik
    14:24 22.02.2017

    juhelak:
    na jednu stranu - náboj bude muset být přinejmenším tím systémem nastaven, určitě ten systém zároveň počítá i s orientací hlavně, takže rozhodně minomet té navigaci rozumět musí. Na druhou stranu, určitě by to šlo udělat tak, že by náboj poskytoval minometu (na typu navigace nezávislé) api a samotná navigace by byla jen v náboji.

    Případné zahrnutí dalšího typu satelitní navigace by ale (pokud to není totálně zprasené) neměla být složitá nebo drahá věc. I když u vojáků všechno stojí stokrát tolik...

    Ad "Karl Gustav" - dá se rozumně použít pro nepřímou střelbu? Jedno z velkejch plusů minometů je, že umí "vykouřit nepřítele z děr".

  • juhelak
    13:55 22.02.2017

    myslíte ze nově vyráběné systémy pořád počítají jen se systémem GPS nebo už i s Galileem? Btw zaleží vůbec u te navigace na systému nebo ten navigační systém bude přímo v naboji?
    Podle mě má smysl spíše minomet vetších raží..ty malé ráže může u jednotek zastoupit i zbran typu Karl Gustav který má navíc větší využitelnost na různe situace. Podle fotek ze zimních cvičení, je tech gustavů pořád málo.

  • Rošťák
    13:54 22.02.2017

    Perfektní článek :)
    PavolR : Sice je málo PRAM-S do muzea a doufám že to vydrží aspoň u nás do přezbrojení :D

  • David
    13:52 22.02.2017

    Maličko bych autora jen opravil v tom, že minomety 160 mm jsou stále poměrně rozšířené -byť jen díky starému ruskému vz.43. Byly nyní nasazeny v Sýrii, slouží v Kongu, na Kubě atd. také se lze stále setkat se staršími americkými 107 mm minomety. Ale jinak se také musím připojit ke chvále, zajímavý materiál.
    Je také zajímavé, jak i u minometů se stále zvyšuje výkon. Moderní minomety, jako jsou např. jihoafrické M6, mají výkon stejný jako starší sovětské 82 mm minomety, současné 81 minomety předčí starší typy 120 mm minometů. Je otázkou, kam ten vývoj půjde dál

  • PavolR
    13:42 22.02.2017

    Johnytapia:
    No, na podvozku BMP-1 by PRAM-S (pôvodný bol na predĺženom podvozku) mohol ísť na export do krajín 3. sveta, podobne ako český MGC-14,5 alebo ako MGC-1, prípadne nám do skladov ako armádna rezerva, lebo z doteraz vyrobených PRAM-S nie je dosť ani len pre múzeá. :D
    A opravte ma, ak sa mýlim, ale myslím, že Pandur mínometnú verziu podobného systému nemá, nanajvýš by sa len tak šupol mínomet na otvárateľnú korbu.

  • Rase
    13:26 22.02.2017

    Připojuji se k ovacím:)
    Ještě mě napadá, že Nexter má v prospektu u vozidla Titus i minometnou verzi s něčím co připomíná SOLTAM SPEAR, možná to není špatné řešení. Pro Pandur taky velice vhodný, tak jak píšete - minometů není nikdy dost. Co se týče věžového řešení, nechal bych jej až pro nová BVP. Švédové mají v plánu osadit vozidla CV90 minometem Mjölner ráže 120mm (horní odkaz) ale i AMOS vypadá velice pěkně (druhý):

    http://www.palba.cz/album/disp...

    http://www.deagel.com/library1...

  • Johnytapia
    12:36 22.02.2017

    To marfolodej: Já myslím, že vyvíjet cokoliv nového speciálně pro nás je hloupost a zbytečné náklady. Oživovat PRAM-S, když všichni potenciální nástupci BVP 2 mají minometnou variantu dávno vymyšlenou je taky zbytečné.

  • RiMr71
    12:33 22.02.2017
    Oblíbený příspěvek

    Výborný a hodnotný článek, díky!

  • Nesher
    12:31 22.02.2017
    Oblíbený příspěvek

    marfolodej
    Minomet ráže 81 mm je nejmodernější dělostřelecký systém AČR (43. výsadkový prapor ho dostal koncem loňského roku) takže asi nějaký smysl (min. pro výsadkáře) má.
    Stejně tak Antos LR má ve výzbroji jen 43. prapor
    Projekt PRAM-S by mohli oživovat leda tak Slováci, jako všechny těžší zbraňové systémy byl vyvinut Konštruktě Trenčín

  • BoudiSVK
    12:29 22.02.2017
    Oblíbený příspěvek

    Super clanok, poprosim do buducnosti viacej.

  • marfolodej
    12:21 22.02.2017

    super článek!!! Díky za něj.
    Pár dotazů..snad se ještě něco dozvím...
    Jak to vypadá s minometem Antos 60mm ..probíhá nějaký vývoj/modernizace? Kolik kousků cca máme?
    Otázka do pranice zda by nestálo za to oživit projekt PRAM-S...využít zkušenosti a udělat si svoje a namontovat na PANDUR.
    Azda má smysl pro naši armádu minomet ráže 81mm? Myslím, že ne, ale třeba jsou důvody proč jej mít...taktická mobilita?