Mission Master: Robotický raketomet pěchoty

Mission Master: Robotický raketomet pěchoty
Mission Master – Protection / Thales (Zvětšit)

Kanadská divize společnosti Rheinmetall (Rheinmetall Canada) zveřejnila video z testů pozemního bezosádkového vozidla UGV (Unmanned Ground Vehicle) Mission Master, resp. ozbrojené verze Mission Master – Protection. Video představilo vozidlo vyzbrojené dvěma kontejnery pro celkově 14 raket ráže 70 mm od společnosti Thales.

Společnost Rheinmetall poprvé ukázala robotickou platformu Mission Master minulý rok na pařížské výstavě Eurosatory 2018 (koncept byl představen již na londýnské výstavě DSEI 2017). Mission Master je postaven na základě osmikolového vozidla Avenger 8×8 od kanadské společnosti Argo. Avenger 8×8 je robustní a obojživelná platforma s pevnými nápravami, kterou lze osadit kolovým i pásovým podvozkem.

Konstrukce Mission Master však byla posílena a změnou prošel i pohonný systém. Mission Master váží 750 kg, unese 600 kg nákladu (při plavbě 300 kg). Avenger 8×8 má pouze spalovací motor, ale Mission Master může fungovat v čistě elektrickém režimu na baterie (osm hodin provozu) nebo hybridním (12 hodin; s benzínovým generátorem). Samozřejmě Mission Master je oproti jednoduchému Avengeru 8×8 osazen nejmodernějšími senzory, navigačními a komunikačními systémy, prostředky velení a řízení, nebo prostředky řízení boje a palby.

Mission Master ctí modularní koncepci, kterou můžeme vidět u kolových bojových vozidel Boxer nebo pásových Lynx. Pomocí výměnných modulů lze rychle měnit úkoly a poslání robota (logistika, evakuace, palebná podpora, průzkum, atd.). Mission Master je však především určen k logistické a bojové podpoře pěších jednotek na úrovni čet. 

Svou koncepcí se Mission Master podobá českému robotu Taros V2. Hlavním rozdílem je, že Taros V2 má třínápravový podvozek a v každém z nábojů šesti kol je uložen elektromotor. Každé kolo Taros V2 je navíc plně směrově a výkonnostně řiditelné, což propůjčuje robotu skvělou manévrovatelnost. Taros V2 ale není obojživelný a je zřejmě i složitější, než Mission Master s pevnými nápravami.


Víceúčelová platforma Mission Master

Malá UGV, která podporují činnost vojáků na úrovni čet, jsou v poslední době velkým hitem. Například americká 10. horská divize (10th Mountain Division) dlouhodobě v rámci programu SMET (Squad Multipurpose Equipment Transport) testuje čtveřici logistických robotických vozidel.

Roboti SMETT, Taros V2 nebo Mission Master mohou výhledově výrazně zvýšit bojové schopnosti pěchoty. Například vojáci americké pěchoty, včetně výsadkářů, často nesou náklad (včetně balistiky a zbraní) o hmotnosti 27 kg až 54 kg (60 až 120 liber). Všechen tento náklad dokáže převážet doprovodné robotické vozidlo, navíc včetně další munice, komunikačních systémů, ochranných prostředků nebo zbraní.

Jak jsme uvedli na začátku, Mission Master může fungovat i jako malý mobilní raketomet. Bojovou verzi Mission Master – Protection lze osadit bojovým modulem Fieldranger s dvojicí kontejnerů na neřízené / řízené rakety ráže 70 mm od společnosti Thales.

Dva sedmihlavňové kontejnery umí odpálit všechny rakety během 1,6 sekundy a na cíl doručí výbušniny o celkové hmotnosti 60 kg. Dostřel při přímé palbě jsou dva kilometry, při nepřímé palbě sedm kilometrů. Náměr modulu je -20° až +60°.  K navádění neřízených raket slouží elektro-optický zaměřovač (s výstupem například na tablet velitele čety) a laserový dálkoměr.

Mission Master – Protection však lze osadit také střelami ráže 70 mm s laserovým naváděním, v takovém případě dostřel vzroste až na 9 km se střední kruhovou odchylkou v cíli 1 metr. K navádění střel lze využít laser bojového modulu nebo externí laserový zaměřovač.


Mission Master – Protection

Thales pro své 70mm rakety nabízí nejrůznější bojové hlavice (tříštivo-trhavé, kumulativní, termobarické, cvičné atd.). K dispozici je také protipěchotní hlavice, ve které se ukrývá 2200 ocelových projektilů. Při salvě (samozřejmě lze i odpalovat jednotlivé rakety) se vytvoří hradba tvořená 30 800 ocelovými projektily.

Dodejme, že samotný koncept malého mobilního raketometu není nový. Například brazilská společnost Avibras nabízí tažený raketomet SBAT-70 na brazilské 70mm rakety Skyfire 70. Brazilský raketomet má dostřel až 12 km.

Mission Master, včetně ozbrojené verze Mission Master – Protection, podstoupil již několik měsíců dlouhé testování (včetně měsíčních terénních zkoušek v Jižní Africe), aby splnil standardy podle aliančních norem STANAG (především v oblasti bezpečnosti a zabezpečení). Podle aliančních norem jsou například systémy velení a řízení robota nebo odpovídač vlastní-cizí (IFF).

K dispozici jsou i nejrůznější funkce systémů řízení palby. Vojáci samozřejmě mohou mít plnou kontrolu nad robotem, ale Mission Master – Protection může fungovat i autonomně. Vojáci například robotu zadají prostor, který má hlídat nebo obsadit. Pokud pomocí svých senzorů robot objeví v prostoru nepřítele, zaměří ho a vyzve operátora k udělení povolení k palbě.



Na zbraňovou stanici Fieldranger lze umístit kulomety, kanóny, protitankové střely a další zbraně.

Není příliš známo, jak pokročilé má Mission Master funkce pro autonomní jízdu. Robota lze každopádně ovládat přes pěchotní systém velení a řízení boje BMC4I (Battle Management Command, Control, Communications, Computers, and Intelligence) Argus, který je zaveden v kanadské armádě. Komunikační a počítačový systém Argus zlepšuje situační povědomí vojáků ‒ vytváří jednotný počítačový obraz bojiště. Argus umožňuje mezi jednotlivými vojáky sdílet data (hlas, pozice vlastních a nepřátelských jednotek, rozkazy, úkoly, stav jednotek, atd.) a veškeré informace zobrazovat na osobní digitální mapě.

V autonomním módu jsou k dispozici minimálně základní funkce, jako je „následuj mě“ nebo „přesuň se na dané místo“. Mission Master údajně funguje i v oblastech bez signálu GPS.

Bojový modul Fieldranger nemusí nest jen rakety, ale i kulomety ráže 12,7 mm, 40 mm automatické granátomety nebo automatický kanón M230LF ráže 30 mm s nízkým zpětným rázem. Podle společnosti Rheinmetall lze modul osadit také dvojicí kontejnerů pro celkově 24 (2×12) raket ráže 70 mm, případně protitankovými střelami Hellfire nebo Spike. 

Nutno dodat, že Mission Master vypadá na první pohled jako přelomová zbraň. Vyvinout dobře vypadající zbraň je jedna věc, ale důležitější je pro novou zbraň najít smysluplné uplatnění v rámci vhodné taktiky a doktríny. Nač je vojákům nejmodernější zbraň, když není detailně vyřešeno, jakým způsobem, kde a proti čemu ji použít.

Zdroj: EDR, Rheinmetall, IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Česky vojenský robot TAROS 6×6 V2

Na letošní výstavě Future Forces 2014 představila česká společnost VOP CZ projekt unikátního ...

SMET: Roboti pro americká bojová družstva

Americká armáda připravuje vývoj víceúčelových robotů SMET (Squad Maneuver Equipment Transport) pro ...

SMET: Robotizace amerických výsadkových jednotek

Americká armáda (US Army) soustředí modernizační úsilí a finance do posílení expedičních schopností. ...

Americká 10. horská divize testuje logistické roboty SMET

10. horská divize (10th Mountain Division) testuje čtveřici logistických robotických vozidel SMET ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Ultramarinus
    15:36 29.06.2019

    Takhle malinké vozidlo... ˇVždyť i vyzbrojené to má max metr dvacet na výšku. Může to být dost užitečná vlastnost při přepadech. Takový kanon 30 mm (nebo 40mm automatický granátomet) z okna bytu ve třetím patře už dokáže překvapit...
    Já jako nejužitečnější práci vozidla vidím to následování jednotky. K tomu by šlo přidat například zásobu připravených loitering kamikaze dronů, případně (ještě) plochu, dobíječku a "hangár" hrstky VTOL průzkumných dronů. Když to veze ty batohy, má to prázdnou ložnou plochu a drony zase tolik vážit nebudou.

  • Arccos
    13:45 27.06.2019

    Připomíná mi to různé "podomácku" instalované raketomety (např. UB-16) na ručníkářských Toyotách. A pokud to nebude mít řízené střely, tak to bude mít i podobnou bojovou hodnotu. Tedy skoro žádnou.

  • Rase
    20:59 26.06.2019

    Zrovna ten raketomet si představuju jako takovou zásobárnu raket pro pozemní návodčí. Kdy pěšák ozáří laserem cíl a je mu jedno, odkud raketa vyletí. Zda z BVP, letounu nebo čehokoliv jiného. Takovéhle vozítko přitom může být dost blízko v podstatě permanentně. U těch dalších verzí si už moc nejsem jistý - jo, jako doprovod pěšáků beztak fajn, ale tak nějak čekám, kdy na něj někdo osadí kanón 105 mm a zase se vrátíme ke starému konceptu z WW2 (Mardery a všelijaké podpůrné mašinky s odkrytou korbou a velkým laufem). Aspoň že tyhle nebudou potřebovat osádku, ale jen nabíječe .))

  • Gibon
    16:25 26.06.2019

    Je to tak krasne. A tak hrozne zbytocne.

  • ARES
    13:53 26.06.2019

    Poslední odstavec vytesat do kamene:

    "Nutno dodat, že Mission Master vypadá na první pohled jako přelomová zbraň. Vyvinout dobře vypadající zbraň je jedna věc, ale důležitější je pro novou zbraň najít smysluplné uplatnění v rámci vhodné taktiky a doktríny. Nač je vojákům nejmodernější zbraň, když není detailně vyřešeno, jakým způsobem, kde a proti čemu ji použít."

    A to neplatí jen na Mission Mastra. Takových systémů je na pohledání.

  • truther
    13:48 26.06.2019

    Jaký smysl má bezosádkový raketomet s dosahem 7 km? Jak velké riziko hrozí posádkám takových zbraní?

    • Miroslav
      13:54 26.06.2019

      Odvetný úder? Výstrelom z raketometu či húfnice prakticky prezradíte svoju polohu. Autonómny tank je samozrejme blbosť ale samohybný raketomet má svoj zmysel. Podvozok jednoduchý, lacný a pritom plní účel. Možnosť nasadiť vo väčšom množstve. Čo viac treba? Mne sa to páči...

      • GlobeElement
        14:15 26.06.2019

        Zajímalo by mne, jestli je dražší to vozidlo, nebo těch 14 raket, co veze.

        Pokud těch 14 raket, pak to rozhodně dává smysl.

        • Miroslav
          14:53 26.06.2019

          Neviem koľko stojí podvozok ale myslím, že drahšie ako obrnená Tatra 815 to nebude. A ak to bude s elektromotorom tak to výjde ešte lacnejšie. Proste naprogramovať (udať palebnú polohu) a nechať tak s tým, že keď sa vráti tak je to len bonus. Keď sa pásový podvozok môže sám roky preháňať po Marse, tak tu to iste nebude problém.

          • Marw
            18:33 26.06.2019

            Nie ze by som nesuhlasil so samotnou myslienkou, len drobna poznamka: neviem o tom, ze by sa na Marse prehanalo cokolvek na pasoch ;) Dokonca ani ze by nieco podobne bolo v plane.

          • Miroslav
            20:48 26.06.2019

            Máš samozrejme pravdu. Ospravedlňujem sa. Neviem ako som mohol napísať takú hlúposť. Na Marse samozrejme žiadne pásy nie sú lebo keď sa zasekne pás, tak to vozidlo sa stáva nepojazdným bez možnosti opravy. Chcel som porovnať autonomitu vozidla a napísal som takú hlúposť. Normálne sa hanbím. Neuvedomil som si to.

    • ARES
      15:18 26.06.2019

      Prezentovaná konstrukce je na designovou estetiku, nikoliv na bojovou efektivnost.
      Problematičnost koncepce raketometu vyplývá z toho, že má kapacitu jen 2*7 = 14 raket, ač z hlediska užitečné nosnosti a limitních rozměrech raketnicové skříně by jich mohla nést 3x více, tj. cca 40. Teprve potom Mission Master by měl respektovanou palebnou sílu.
      Podle dostupných informací Jednicová cena jedné 70 mm rakety s HE hlavicí je kolem 3000 USD, tj. cca 70 tisíc Kč. Cena jedné salvy tak by činila cca 1 milion Kč.

      • PavolR
        09:27 27.06.2019

        Že len? Nebelwerfer si vydobyl rešpekt aj s polovičným palebným priemerom. Ono aj tých fetišizovaných 40 rakiet, ako má Grad, je len zriedka príležitosť vypáliť na jeden cieľ všetky naraz.