Mocenské boje v Kremlu nejsou smyšlenkou

Skutečnost, že ruská vedoucí elita není ani zdaleka tak jednotná, již dávno nikoho nepřekvapuje. Z neoficiálních zdrojů vyplývá, že se po zahájení agresivní války proti Ukrajině v Rusku odehrály mocenské spory a přesuny, které je dobré mít na zřeteli. Rozpory mezi tzv. elitami budí pochopitelně řadu dohadů a domněnek různého významu. Stačí si jen připomenout nápadnou opatrnost Vladimira Vladimiroviče Putina vůči jakémukoli potenciálnímu nebezpečí.

Nejnověji se to projevilo během pohřbu extravagantního ruského politika Vladimira Žirinovského. Opakovaně se v médiích spekuluje také o zdraví prezidenta Putina nebo o situaci kolem údajných zdravotních problémů ministra obrany Sergeje Šojgu. Do centra událostí se v nedávné době dostal tiskový mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov, což není ničím neobvyklým, protože obracet na sebe pozornost vyplývá z popisu práce tiskového mluvčího.

V tomto případě se však jedná o zájem, o který pravděpodobně tiskový mluvčí Peskov příliš nestál. Působil dojmem, že se „uřekl“ a jedna z mocenských klik v moskevském Kremlu, kterou můžeme nazývat válečnou, se do něj pustila pro jeho „nedostatečně vlastenecké postoje“. Útok na tiskového mluvčího přitom nevedli opoziční představitelé, například z okolí vězněného kritika Putinova režimu Alexeje Navalného. V tomto případě se jednalo o dosud loajálního čečenského vůdce Ramzana Kadyrova či tajemníka ústředního výboru Jednotného Ruska Andreje Turčaka, kteří veřejně prezentují ideu obsazení celého území Ukrajiny a rovněž to, aby se Rusko neomezovalo pouze na donbaské „republiky“.

Promoskevský čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ostře kritizoval Peskova a obvinil ho z toho, že selhal v rozpoznávání pravého vlastenectví během války na Ukrajině. „Něco by se s tím mělo udělat,“ uvedl Kadyrov, který tak reagoval na skutečnost, že mu mluvčí Kremlu nepoblahopřál k povýšení do hodnosti generálporučíka. Kadyrovovi rovněž neušlo, že Peskov označil za „velkého vlastence“ televizního moderátora Ivana Urganta, který na sociálních sítích sdílel protiválečné příspěvky.

Důvodem, proč se prezident Vladimir Putin řadu týdnů neobjevoval na veřejnosti, je podle ne zcela ověřených informací ten fakt, že v dubnu podstoupil léčbu pokročilého stádia rakoviny. Měla o tom informovat dosud utajovaná zpráva amerických zpravodajských služeb. Moskva zprávy o nemoci ruského vůdce ale samozřejmě popírá. Zpravodajci rovněž potvrdili dřívější spekulace, že Putin měl v březnu přežít neúspěšný atentát. Zůstává ale otázkou, do jaké míry jsou podobné informace realitou či jen součástí zpravodajských her.

Podivný symbol mužnosti za dlouhým stolem

Vladimir Putin, který byl díky propagandě Kremlu pro Rusy po dlouhá léta symbolem mužnosti a vitality, se v krátké době proměnil takřka k nepoznání. Obraz statečného vůdce, který se nebojí nikoho a ničeho, nahradil nový symbol – velmi dlouhý stůl, u nějž Putin začal zasedat se svými „souputníky“ a který pro mnohé dokládá nejspíše strach a paranoiu ruského prezidenta. Při pohledu na Putina se také světem začaly šířit spekulace o jeho zdravotním stavu, experti poukazovali na záběry, kdy se Putin křečovitě přidržoval stolu. Se zprávou o prezidentově rakovině poprvé přišel telegramový účet General SVR, který informoval, že ruský vůdce kvůli vážné nemoci koncem května úspěšně podstoupil operaci. Informace údajně získal přímo z Kremlu, ten však domněnky o rakovině popřel.

Americkému serveru Newsweek spekulace o nádorovém onemocnění ruského vůdce Putina potvrdili také tři vysoce postavení úředníci, kteří četli tajnou zprávu amerických zpravodajských služeb. „Je Putin nemocný? Rozhodně. Ale čekání na jeho smrt by z naší strany neměla vést k proaktivním akcím. Mocenské vakuum po Putinově smrti by mohlo být pro svět velmi nebezpečné,“ uvedl anonymně vysoce postavený důstojník amerického letectva pro Newsweek.

I přes opakované dohady o blízkém svržení či úmrtí Vladimira Putina jsou Američané stále skeptičtí. „Navzdory spekulacím si nikdy nemůžeme být jistí. Ač oslaben, Putin je stále nebezpečný a pokud zemře, čeká nás chaos. Musíme být připraveni,“ uzavírá úředník z Obranné zpravodajské agentury. Podle nejnovějších informací odvolal prezident Putin bývalou krymskou prokurátorku Natalji Poklonskou z funkce zástupkyně šéfa federální agentury pro spolupráci s krajany Rossotrudničestvo, oznámila ruská média. Poklonskaja se ještě jako prokurátorka stala symbolem ruské anexe ukrajinského poloostrova, ale po vypuknutí války proti Ukrajině prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby.

Poklonskaja k rozhodnutí prezidenta měla poznamenat, že přechází na jinou práci, ale další podrobnosti odmítla uvést, uvedl na svém webu prestižní ruský list Kommersant. Putin přitom jmenoval Poklonskou do funkce teprve na počátku února a v agentuře si její práci pochvalovali. Mimo jiné organizovala dodávky humanitární pomoci na Ukrajinu a „udělala velice mnoho“ pro návrat ruských vojáků z ukrajinského zajetí.

Písmeno Z je symbol zármutku a tragédie

Prokurátorka Poklonskaja rovněž označila rozpoznávací znak invazních vojsk, písmeno Z, za symbol zármutku a tragédie pro oba národy. „Písmeno Z ztělesňuje tragédii a hoře jak pro Rusko, tak pro Ukrajinu. Proč? Protože umírají i ruští vojáci, Rusové, a jejich rodiče dostávají různé zprávy. To je bída. Vždyť ministerstvo obrany říká, kolik (vojáků) zahynulo, kolik utrpělo zranění. To je snad radost? Ne,“ prohlásila Poklonská v dubnovém rozhovoru, který na internetu zaznamenal již více než 300 000 zhlédnutí. Následně čelila výzvám, aby se veřejně omluvila. Na Krymu zazněl návrh odebrat jí státní vyznamenání.

„Natalja Poklonská ani jako prokurátorka, ani jako poslankyně za Putinovu stranu nikdy nepřešla z ukrajinského formátu politické debaty na ruský. Nepochopila, anebo nechtěla. Na to, co bylo dovoleno a přípustné v ukrajinských politických reáliích – svobodu slova a vyjádření svého postoje – bylo v Rusku uvaleno tabu,“ poznamenala k odvolání Poklonské ruská redakce BBC. Poklonskaja se v Rusku nestala „svou mezi svými“ a její kariéra na ruském politickém Olympu dostala na frak, dodala také redakce. Ukrajinské úřady Poklonskou stíhají pro podezření ze spiknutí proti ústavnímu pořádku. Na sankční seznam ji zařadila Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko.

V Rusku vyvolala svého času – kdy byla poslankyní parlamentu – rozruch i tažením proti filmu o románku posledního ruského cara s petrohradskou baletkou. Cara a jeho rodinu, zavražděné bolševiky, totiž církev prohlásila za svaté mučedníky. Film podle Poklonské urážel city věřících i carovu památku. Po jejích výrocích následovaly výhrůžky i skutečné útoky extremistů a náboženských fanatiků na kina, která se film odvážila promítat.

Vladimir Putin postupně ztrácí podporu

Podle nejnovějších zpráv ruská hlava státu postupně ztrácí do té doby neochvějnou pozici uvnitř Kremlu. „Putinův vliv je stále silný, ale už ne absolutní. Hry o moc uvnitř Kremlu nikdy nebyly intenzivnější, všichni tuší, že jeho konec se blíží,“ uvedl anonymně další ze zpravodajských důstojníků. A Američané také potvrdili, že se ho ze hry pokoušelo dostat už několik lidí. Poté, co se viditelně vyčerpaný Putin 9. května letošního roku objevil na oslavách Dne vítězství, prohlásil šéf ukrajinské zpravodajské služby Kyrylo Budanov: „Putin je ve velmi špatném psychickém a fyzickém stavu a je velmi nemocný. Uvnitř Kremlu existují plány na jeho svržení.“

Z pochopitelných důvodů je velmi obtížné zjistit relevantní fakta o mocenském postavení Putina v současné hierarchii moskevského Kremlu. I v případě, že by spekulace o Putinově blížícím se konci byly pravdivé, pro Ukrajinu ani svět to nutně nemusí znamenat vítězství. „Jaderně vyzbrojené Rusko je stále jaderně vyzbrojené Rusko, ať už je Putin silný nebo slabý, ve hře nebo ze hry,“ obává se úředník z americké národní zpravodajské služby. Přesně to vystihl ruský novinář Vladimir Voronov v knize Sluhové lidu (nakladatelství JOTA, Brno, 2008) na straně 331 v kapitole „Čekisté jsou stále stejní“. Uvádí mimo jiné, že podle zákona o boji s terorismem stačí prohlásit, že ve vašem domě je terorista a příslušné orgány pak mohou v rámci protiteroristické akce podniknout jakákoliv potřebná opatření. Terorista si vždycky najde ospravedlnění, i když ho postaví na vratkých základech, přidá trochu lží, nacionalismu, rasismu a jiného -ismu a představí svůj „boj“ jako něco, co dělá pro druhé.

My pak dodáváme, že v zemi „neomezených možností“, jakou je Rusko, za takového teroristu může být v rámci mocenského boje v moskevském Kremlu považován třeba i prezident Vladimir Putin nebo jeho možný nástupce. Žádné výrazné jméno se ale až doposud vlastně neobjevilo. Z veřejných výroků a hrozeb některých Putinových stoupenců vyplývá, že postup ze strany Ruska by mohl být ještě tvrdší, a to nejen vůči Ukrajině. Takže pokud od počátku války doufáme, že kremelská klika dokáže z toho, do čeho se zapletla, v dohledné době nějak „vybruslit“, šance na rychlé ukončení války – přes veškeré nadějné zprávy o vnitřních mocenských bojích v ruském vedení – nejsou pravděpodobně příliš velké.

Zdroj: Info, Denik