Jaké jsou zájmy mocností v syrské válce?

Zničený tank syrské armády (2012); větší foto; ilustrační foto / Christiaan Triebert, CC BY 2.0

Jen pár dní po tom, co Donald Trump avizoval stažení amerických vojsk ze Sýrie, přichází zcela opačná rétorika, naznačující vůli k útoku. Příznačné je, že se tak děje (opět) na základě doposud neprokázaných obvinění o použití chemie a charakteristický je i princip hledání záminky.

Může se tak dít ale i proto, že více zahraničních oponentů prezidenta Asada vyhodnotilo, že pro případnou intervenci je nejen dotvořeno zázemí, ale může to být také naposledy, co se taková příležitost „legitimně“ nabízí. Popis aktuálních pozic jednotlivých hlavních hráčů osvětlí víc:

 

 

Spojené státy

USA plní v syrském konfliktu poměrně nejasnou roli, kdy průběžně oscilují od plánů na masivní a aktivnější zapojení až k myšlenkám na úplné stažení vojsk. Předmětem zájmu Američanů může být v Sýrii cokoli – od ropy až po aplikaci demokracie západního střihu. Slabinou je jejich v zásadě chaotický postup a zmatené působení navenek, reflektující zřejmě vnitřní rozhádanost vyšších pater americké administrativy.

 

Poslední dobou se nicméně zdá, že se k většímu slovu dostává Trump a jestřábi kolem něj. Překlad ve vztahu k Blízkému Východu zní: špatné zprávy pro Írán. To by vysvětlovalo mnohé, v neposlední řadě i americkou snahu najít sebeobhájitelnější příčinu proč se začít vojensky plněji angažovat v Sýrii. USA přitom nejsou samy, kdo zemi vnímá jako předpolí íránských regionálních zájmů – ať již protiizraelských či ryze regionálně-hegemonistických.
 

Západní Evropa

Hlavní státy Evropské unie, které mají své více či méně přiznané zájmy v Sýrii a zároveň mají za sebou dějiny, jež je určitým způsobem provázaly s islámem, si v posledních letech prošly svou malou verzí společenského chaosu, určitou malou Sýrii roku 1982. Toto se odrazilo v mínění veřejnosti a přispělo k diskreditaci vládnoucích elit několika posledních let.

 

Zároveň se zdá, že pragmatičtěji myslící političtí oponenti takových elit se postupně začínají konsolidovat: starší politická generace (Merkelová, Mogheriniová apod.) je tak postupně zastiňována lidmi typu Emmanuel Macron, který se na Blízkém Východě prezentuje jako velmi aktivní hráč. Čile zde jedná se všemi od Saúdské Arábie až po Libanon , a vrací tak Francii do nejvyšší geopolitiky jako jasného zástupce (jinak zcela nečitelné a nevýrazné) Evropy pro danou oblast.

 

Stále víc se přitom mluví i o plánované (či dokonce již dlouhodobě tajně realizované) přítomnosti francouzských vojsk v Sýrii, velmi pravděpodobně coby doplnění (či dokonce nahrazení) oddílů amerických, doposud přítomných zejména ve východní části země (oblast al-Džazíra a kurdská „Rožava“). Má-li se tak skutečně stát, snaží se tím Francouzi možná navázat na „historický nárok“ (který ovšem zejména Syřané vlastním vlasteneckým odbojem od 20. – 30. let minulého století zásadně zpochybnili), hlavně se vypořádat s frustrací z let čerstvě minulých: „Jak to, že my, kdo jsme již cca 40 let druhým domovem hlavních syrských dezertérů a disidentů, jsme teď do Sýrie zcela ztratili přístup?!“ 

 

Že se kvůli tomu francouzští diplomaté i politici údajně velmi rádi otírají o své (s Damaškem „normálně“ komunikující) české kolegy (či Čechy na nejrůznějších bruselských pozicích obecně), má příčinu mimo jiné ve vlastnostech ryze „chevalierských“ – uražené hrdosti a žárlivosti.

 

Po letech, kdy na Blízkém východě aktivně působily jen nižší stupně (navíc nekonsolidované) západní síly – části armád a velvyslanectví jednotlivých států, která rozhodně nejednala jako sehraný orchestr – se tak zdá, že se Francie začíná chápat otěží. Naopak tradiční koloniální velmoc, Spojené království, v současné brexitové atmosféře působí spíš jen jako apendix, s nímž se počítá snad už skutečně „pouze“ vojensky.

 

Saúdská Arábie (KSA)

Tím, že si v  Louvru prohlédl obnaženou „Svobodu na barikádě“ od Delacroixe, jakoby princ Muhammad bin Salmán (MBS) symbolicky dokončil své ideologické obrození i vůči Evropě.

 

To kromě obchodních dohod přinese:
a) posílené páky na Írán (přičemž nejen silové, ale hlavně co do „soft-power“, jíž nově zatraktivněná KSA bude díky svému zásadnímu přerodu disponovat);
b) tolik potřebnou „morální“ legitimitu pro ospravedlnění jakéhokoli (budoucího) paktu Západu (a/i Izraele) s KSA.

 

Byl-li nukleární deal „Mogheriniové“ (a dalších zástupců) se Zarífem (za Írán) před několika lety považován za vrchol západních strategií vůči Teheránu, dokázal MBS symbolickým vyzněním kvalitativní proměny své země (tj. něčeho, co se „ještě včera“ zdálo nemožné) zastínit nejen tento deal, ale i jeho autory.

 

Dochází k tomu přitom v době, kdy:
a) Izrael si mnohé sympatizanty v Evropě získal díky (mediálně klasicky zjednodušenému, a tedy ne vždy přesně interpretovanému) ráznému přístupu k migrantům a/i muslimským menšinám;
b) Íránu výrazně neprospělo, že se – coby přiznaně „islámská“ země – s negativním vyzněním migračních námětů (s nimiž ovšem zas tolik do činění nemá) v určité zjednodušené zkratce prostě svezl.

 

Zde stojí možná za zmínku, že v přístupu k islámským radikálům a vůli po fungování státu či vlastního teritoria je tzv. „syrský režim“ v zásadě na stejné vlně jako četní (západní) odpůrci imigrační politiky, která svou vstřícností v Evropě v jeden moment téměř popřela svrchovanou moc zákona. Právě pro podobné nastavení, co do věcí správy státu i chápání občanských práv a povinností, jsou vládu v Damašku velmi dobře s to pochopit především země Visegrádu.

 

Bohužel, neshoda je tam právě ve dvou „detailech“ – pohledu na Izrael a na Írán. Toto vnáší do věci řadu bizarních a zdánlivě nelogických prvků, kdy stejný evropský politik může vykazovat slabost pro Izrael i pro syrskou vládu zároveň, zatímco další se – stejně paralelně – zastává jak Íránu (= šíité, kteří žijí přes tisíc let v pocitu, že jim sunnité ukřivdili a nadále křivdí), tak syrských uprchlíků (= sunnité, kteří ve své většině nesnášejí Írán).

 

Jedině americký prezident v tom, zdá se, má opět jasno: protože údajně byli chemicky eliminováni lidé (mimochodem ti samí muslimové, které ve své zemi svého času nechtěl ani vidět), avizuje div ne vyhlášení války státu, který má v lecčems velmi podobné postoje jako on sám. Bohužel tento stát je podporován Íránem, jenž je arcinepřítelem Saúdské Arábie (která svého času byla patronem těch samých muslimů, které k sobě Trump nechtěl pouštět), hlavně ale Izraele – a je tedy zřejmě zapotřebí ukázat mu co proto.


 

Turecko

Velké sny Ankary o pádu Baššára Asada a historickém zadostiučinění (tj. „sunnizaci“ Sýrie za patronace a významné asistence Turecka) se s průběhem syrského konfliktu v zásadě redukovaly na úpornou prevenci ohrožení ze strany Kurdů. Poměrně dobře fungující partnerství se Západem se za posledních několik let vlády Erdoğanovy vládnoucí strany AKP dostalo i kvůli jeho islamizujícímu panosmanství do určité slepé uličky.

Vynahrazeno bylo stále větším příklonem Turecka k Rusku. Takový příklon nejen popírá mnohasetleté pravidlo určitého „paktu“ Turecka se Západem proti Rusku, ale je pro Západ poměrně drastickou představou.

 

Přesto tu ale dost možná platí, že zvyk je železná košile – je totiž stále otázkou, ke které straně by se Turecko v případě jakékoli možné eskalace syrské situace nakonec přiklonilo. Marek Čejka sice uvádí, že existuje i jakási osa Turecko – Katar , kterou staví bezmála na roveň hlavní ose (šíité vs. sunnité), ovšem je podobnou otázkou, nakolik efektivní a životaschopná tato osa je. Podle mého názoru budou v nejbližší době turecké snahy maximálně napřeny (v rámci dalšího z hesel o košili – nyní té, která je bližší než kabát) do syrského Idlibu a jej obestupujícího syrsko-tureckého příhraničí.

 

Daná oblast je jednak stále víc ekonomicky, kulturně i silově manipulována směrem k Ankaře, jednak představuje jednu výsep, o nichž mohou Turci uvažovat jako bodech prevence scelení a případné další expanze kurdského elementu. Stejně tak se samozřejmě dívají na Afrín či Džarábulus, resp. daným prizmatem vnímají v zásadě celou oblast syrského severu.

 

Ekonomický vliv je přitom spíš jen vedlejším bonusem, a to i proto, že s sebou stejně ponese jedno podstatné negativum – nutnost vypořádat se nějakým způsobem z nepřeberným množstvím různorodých opozičníků včetně islamistů, kteří byli v průběhu posledních let do idlibské provincie převezeni a kteří zde jistě neplánují začít spořádaný rodinný život: buď se budou chtít vrátit do těch částí Sýrie, ze kterých přišli, nebo se naopak pokusí proniknout do Turecka, a to i s vidinou toho, že by se mohli dostat dál, například do Evropy. Tím ostatně může Turecko časem začít zase hrozit (zejména najde-li k tomu věrohodný spouštěcí důvod a vhodnou příležitost).


 

Libanon

Libanon syrským konfliktem dlouhodobě trpí a domácí politici to samozřejmě vidí. Zemi sužuje kritický pokles výkonnosti ekonomiky, úbytek investorů, obchodních i pracovních příležitostí. Nejasná je (či ještě donedávna byla) podpora ze strany Západu (tj. Francie), podobně jako ze strany tradičního sponzora libanonských sunnitů, KSA.

 

Oč víc tito sponzoři v posledních letech přerušili s Bejrútem kontakt, o to aktivnější v Libanonu byly mocnosti podporující Damašek – v první řadě (domácí) šíité (Hizballáh, a tedy i Írán). Ještě v roce 2017 se zdálo, že Íránem podporované frakce mají dobře nakročeno k tomu, aby i v Libanonu získaly hlavní slovo.

 

Letošek je naopak ve znamení výrazně reverzního trendu, který významně souvisí s již několikrát nepřímo zmíněným „znovuobrozením“ západně-saúdského establishmentu – zaštítěného částečně Trumpem, hlavně ale Macronem a MBS. Tomu odpovídá zcela nečekané vyztužení (sunnitského) libanonského premiéra Saada Harírího poté, co se ještě celkem nedávno zdál být na odpis; podobně i mlčení (křesťanského prezidenta) Míšála Awna i (šíitského předsedy parlamentu) Nabíha Birrího.

 

Jdeme-li po konkrétních příkladech, nacházíme i zde:
a) na jedné straně podmítnutí smlouvy o vojenské spolupráci, kterou Rusko nabízelo libanonské armádě (a která by z ní konečně vytvořila armádu schopnou účelné akce či obrany);
b) 
na straně druhé ovšem o překotný zájem o sponzorskou („žebrací“) akci „CEDRE“, jejímž cílem bylo nalít do vyprahlé libanonské ekonomiky několik (většinou původně evropských) miliard euro.

 

Tím zároveň libanonské mocenské elity vyslaly jasný vzkaz: Raději s armádou neschopnou efektivní obrany proti Izraeli, ale s finanční injekcí, která nám toto kompenzuje.  Zároveň – protože si místo „ruského klubu“ takovým tahem vybereme (selektivní) neutralitu (s jasným příklonem k Západu a KSA) –, budeme od toho samého Západu a KSA (kteří jsou teď vlastně s Izraelem skoro jedna ruka) snad vůči němu v bezpečí.

 

Na druhé straně je férové poznamenat, že mnozí z těch, kdo se vůči vojenskému dealu s Ruskem vymezili, jsou skutečně ryze prozápadně (a někdy možná i proizraelsky) naladění Libanonci, podobně jako se dá říci, že Rusko může pociťovat určité zadostiučinění z toho, že bude velmi pravděpodobně jednou z tří zemí, která bude u libanonských břehů těžit tamní ropu a plyn.

 

To ale nic nemění na tom, že na skutečně vlivovém a mocenském poli se role Ruska (a do značné míry i Íránu) v Libanonu nijak „fatálně“ nezafixovala – tedy alespoň ne natolik, aby se Libanon z potenciální proíránské bašty nemohl na poslední chvíli změnit na další z hradeb, které se kolem Sýrie postupně vrší.
 

Izrael

Tel Aviv vnímá Sýrii především jako:
a) buď jako zázemí případného útoku či tlaku šíitských jednotek a milic loajálních revolučním myšlenkám části íránského kléru;
b) nebo jako jedno z bitevních polí v případě střetu s nimi. Po vlastní ose je dlouhodobě připraven udělat cokoli, co by takovou variantu odvrátilo či aspoň oddálilo, po ose kooperační je ochoten spolupracovat s kýmkoli, kdo mu v tomto úsilí pomůže či je dokonce motivován podobnými zájmy.

 

Byl-li Trump velmi pravděpodobně již získán tělesem pro tuto činnost v USA nejpověřenějším (tj. AIPACem; Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti), je dalším logickým krokem (přinejmenším obdobného významu) navázání strategických vazeb se (stejně) zainteresovanými státy regionu. I toto vysvětluje neustále oteplování vztahů Izraele s KSA, potažmo státy Zálivu, případně v českém tisku příliš nezmiňovanou dlouhodobou izraelskou vojenskou a materiální podporu islamistickým skupinám přítomným a operujícím na jihu Sýrie.
 

Írán

Má-li jeho vedení skutečně záměr dobýt Jeruzalém, začíná být s postupujícím časem stále víc staveno před nevyřčenou výzvu, aby se (už konečně) předvedlo. Neboť nepředvedení se znamená na Blízkém východě ztrátu tváře, počítá (i z tohoto důvodu) Izrael s tím, že Írán se předvést skutečně bude chtít.

Írán je nicméně dost pravděpodobně poněkud vyčerpán svým syrským angažmá, podobně jako v předsálí Izraele stále ještě jaksi pevně neuchycen – ať již se to projevuje neustálým handrkováním o své jméno a podporu Hizbulláhu v Libanonu, případně obdobně namáhavé a klopýtavě vydobyté (ne)úspěchy v Iráku.

 

O Húsíjích a Jemenu či případně trablích jeho souvěrců, sympatizantů (a nezřídka i samotných operativců Revolučních gard) v zemích Zálivu ani nemluvě. Obtížné jsou ale i dohady v rámci tria Rusko, Turecko a Írán – Teherán je zde navíc místy tak trochu jako páté kolo u vozu a íránští vyjednavači mívají občas pocit, že zbylí dva partneři jejich aspirace, vize a nároky neberou vždy s takovou měrou priority, jakou jí přisuzují právě oni sami.
 

Rusko

Moskva má kromě geostrategických zájmů v Sýrii rozjednáno velmi slušné průmyslové portfolio, zejména v energetice a petrochemii. V „paktu“ s Tureckem a Íránem je Rusko s přehledem hlavním moderátorem, podobně je tomu v Sýrii samotné – vše podstatné se děje buď s jeho souhlasem, anebo tak, že o tom Rusové vědí; vděk a respekt mocenských struktur je vůči nim značný.

 

V rozletu (zejména obchodním), který Ruská federace v celém regionu zažívá, se ale může schovávat i určité riziko: Moskva obecně dost spoléhá na země, které mu mohou (například pod tlakem Američanů) jím naplánované (hlavně vojenské) dealy poměrně snadno vypovědět (např. Egypt, Turecko, KSA; již uvedený Libanon – kde ovšem deal nepokročil za rámec výhledové smlouvy).

 

Rusko musí dál samozřejmě počítat i s tlaky z Izraele, pro jehož rozhodování je mimochodem stěžejní vědět i to, na kterou stranu by se Rusko v případě eskalace syrského konfliktu postavilo. Otázka je nicméně zodpovězena dopředu: pokud se stane cokoli, bude Rusko stát na straně Sýrie – podobně jako Írán. Zatímco v případě Íránců jde o životní boj a projekt, jde v případě Ruska o důležitosti nemenšího významu: udržení výhodné geostrategické polohy a masivní ekonomicko-vlivový postup v celé oblasti MENA (Střední východ a Severní Afrika).
 

Sýrie

Armádě se podařilo v posledních týdnech prakticky eliminovat základny rebelů na severovýchodním okraji Damašku a většinu z islamistických opozičníků přesídlit do okrajových části země, zejména do Idlibu nebo Džarábulusu (na severních cípech při hranici s Tureckem). Uvnitř Sýrie tak prakticky zůstává jediná kapsa rebelů, a to venkovská oblast zhruba mezi městem Rastan a severním okrajem Homsu. Jinak je většina rebelů dislokována na okrajích země – ať již na severním, či jižním (hlavně Dar´á).

 

Je přitom otázkou, jestli skutečně platí, že se jich Sýrie přesunem na okraj zbavila, nebo jestli spíš nedošlo k tomu, že právě na daných „okrajích“ příslušní jedinci jen ještě víc neposílí řady těch, kdo Sýrii svým způsobem tak trochu obléhají – na severu Turecko; na západě čerstvě Západ a Saúdské Arábii loajální Libanon; na jihu Jordánsko s americkými a britskými vojenskými základnami. Jde-li o situaci na východě, představuje jak Džazíra, tak Anbár v podstatě stále porózní kraj kombinující protichůdné tendence státní, kurdské, beduínské (většinou, ale ne nutně sunnitské) i Teheránu loajální šíitské – stejně jako americké, ruské, potažmo saúdské či irácké zájmy.
 

Euforie z eliminace bašty rebelů na severovýchodě od Damašku (Ghúta) tak netrvala dlouho. Přibližně do té doby, dokud protivníkům Damašku nedošlo, že s odchodem rebelů z dané oblasti ztrácejí jednu z posledních možností jak chytit centrální vládu tak říkajíc „na švestkách“ (a to i kdyby šlo o to tam ty švestky nainstalovat). Pokud by zlověstné Trumpovo vyhrožování skutečně přešlo do akce, která si následně vyžádá (nejpravděpodobněji vládní či ruskou) reakci, může situace rychle eskalovat.

 

Unavenost z války

Současná konfigurace je přitom taková, že komukoli už je skutečně v zásadě jedno, co kdy a jak bylo či kdo byl v právu a kdo ne – hlavní je, aby se „už všechno nějak vyřešilo“. Pokud bylo syrskému konfliktu (například za účelem přerušení íránského vlivu západním směrem) aspoň do určité míry „napomoženo“, plní se tak dost možná jeden z hlavních kýžených scénářů, které lze v takovém plánu předpokládat: a sice ten o nutnosti určité „neadresnosti“ cíle, resp. „anonymitě autorství“.

 

Jinými slovy: pokud mohl mít kdokoli zájem na tom rozpoutat v místě a čase rozkol, musel činit tak, aby nebyl identifikovatelný nejen viník, ale i konečný cíl – kterým by v takovém případě byl stejně Írán.

 

Zároveň nebylo možné konflikt vyvolat tak, aby měl Írán:
a) důvod obvinit kohokoli konkrétního;
b) aby se minimalizovala pravděpodobnost, že by Írán (či kdokoli jiný – nedej bože Rusko) přišel opřekot Sýrii na pomoc.


Postupný vývoj přinesl takovou míru provázaností, která nyní dává skutečně možnost tvrdit, že byla-li jedním z dílčích strategických cílů ztráta „autorství“ i „adresnosti“, pak se obojí spolehlivě podařilo. Konflikt tak dospěl do „luxusu“ nabízejícího možnost, že jakákoli strana do něj může vstoupit, aniž by to bylo považováno za agresi čistě proti Sýrii či naopak snahu eliminovat íránské antisionistické tendence apod.

O to se ovšem stává nebezpečnějším právě kvůli kterékoli chvíli, kdy se taková příležitost naskytne; o tom, když se nabídne „přirozeně“ (jako nyní při chemickém útoku v Ghútě), pak raději ani nemluvě.

 

Armádní noviny publikují článek v rámci mediální spolupráce s online zpravodajstvím Rebuildsyria.cz, provozovaným společností Dealtrade Group.
 

Ondřej Krátký: Absolvent orientalistiky a etnologie na ZČU v Plzni. Zakladatel a majitel obchodně-zprostředkovatelské a konzultační firmy Dealtrade Group . Od roku 2009 jako externí konzultant převážně českých a slovenských firem na Blízkém Východě. Autor monografie „ Blízkovýchodní internacionála: Milníky šíitské aktivizace ve 20. století “. Zakladatel serveru „ Rebuildsyria.cz “ – přispěvatel, redaktor, autor designu a fotograf. Autor řady novinových článků a specializovaných statí pro různá online média.

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Desítky mrtvých Rusů po útoku na pozice USA v Sýrii

Boje v syrské provincii Dajr az-Zaur v noci ze 7. na 8. února se podle ruských médií nestaly ...

Su-57 v Sýrii: Marketing nebo další fáze testování?

Minulý týden se k ruským leteckým silám v Sýrii přidalo několik stíhacích letounů páté generace ...

Ukrajinské systémy aktivní ochrany Zaslon-L pro turecké tanky v Sýrii

Turecko urychleně vybaví své tanky bojující v Sýrii aktivním systémem ochrany APS (Active Protection ...

Izrael odtajnil detaily útoku na syrský jaderný reaktor al-Kibar

V noci z 5. na 6. záři 2007 bylo při leteckém úderu zničeno syrské jaderné centrum al-Kibar. K útoku ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • fenri
    12:42 12.04.2018

    Shania: znovu: boj ve městě si jako Hurvínek válku fakt nepředstavuji. Vtip je v tom, že dosud 99% bojů byly boje ve městě a šlo to bez chloru. Tj. není pravdivé vaše tvrzení, že ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: znovu: boj ve městě si jako Hurvínek válku fakt nepředstavuji. Vtip je v tom, že dosud 99% bojů byly boje ve městě a šlo to bez chloru.
    Tj. není pravdivé vaše tvrzení, že v Ghoutě se bojovalo v otevřeném prostoru a v Dúmě by nastala změna - boj v urbanizovaném prostředí. Duma se NIJAK neliší od ostatních částí Ghouty. Navíc ve srovnání s Aleppem je to doslova dětská hra.

    Dále: není pravda, že se JAI rozhodla neevakuovat:
    https://www.reddit.com/r/syria...
    https://twitter.com/WaelAlRuss...
    https://twitter.com/WaelAlRuss...

    Takže část se evakuovala (na přelomu měsíce), teprve potom, zřejmě na nátlak sponzorů jednání s JAI uvázla na mrtvém bodě. Před částečnou evakuací a ostřelovaním při zahájení bitvy o Dumu měla JAI podle horních odhadů cca 2 000 mužů.
    Dejme tomu, že bych jich 1 000 zůstalo.
    Navíc boje proti zbytku JAI šly SAA dobře :
    https://www.almasdarnews.com/a...

    Tj. SAA postupovala, po zkrachovaných jednání zůstalo na ploše cca 10km^2 cca 1000 můžů, kteří zjevně neúspěšně čelili tlaku SAA. Docela se zdá, že ten odpor byl spíš hraný, aby byly uspokojeny požadavky sponzorů z SA apod.

    A za této situace se podle vás SAA, která dobyla už Aleppo, Deir (což všechno byly MNOHEM horší operace) rozhodne použít chlor proti dětem, aby nastartovala USA aspol.?

    Shanio, jestli já si to představuji jako Hurvínek válku, tak vy jste na tom podstatně hůř, než Žeryk.Skrýt celý příspěvek

  • StandaBlabol
    12:33 12.04.2018

    Olivave, to si děláš legraci? Já se ptám, kde se v textu té rezoluce píše dopředu, že viníkem je Rusko. A ty sem hodíš výrok nějakého Rusa, který to vetoval? Jasně, že nějakou ...Zobrazit celý příspěvek

    Olivave,

    to si děláš legraci? Já se ptám, kde se v textu té rezoluce píše dopředu, že viníkem je Rusko. A ty sem hodíš výrok nějakého Rusa, který to vetoval? Jasně, že nějakou záminku pro to veto uvést musel.

    Dál se ptám, kde to je v tom návrhu resoluce? Nikde? Protože ty tvrdíš "pro tupější je tam už bez důkazů označen viník."

    "kterého původ je připisován Švédské iniciativě". Švédům jej tady připisuješ jen ty. V tom linku se jasně píše, že to byl upravený ruský návrh. Znovu podaný potom, co Švédi vyjádřili politování, že se nepodařilo nic dohodnout. A Rusové pro něj získali ještě míň hlasů, než pro ten původní.

    Takže znovu, s čím přesně "Švédi neuspěli"?

    Hodil jsi sem zajímavý link, díky za to. Ale k němu sem přidáváš tvrzení, která jsou s ním v rozporu.Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    12:30 12.04.2018

    No a jen tak na okraj - Je ten hypotetický SPOILER scénář použití zbraní hromadného ničení proti všem dokumentům OPWC? Myslím, že kdyby tohle provedl Asad, tak stejně není vinen ...Zobrazit celý příspěvek

    No a jen tak na okraj - Je ten hypotetický SPOILER scénář použití zbraní hromadného ničení proti všem dokumentům OPWC?

    Myslím, že kdyby tohle provedl Asad, tak stejně není vinen z použití chemických zbraní hromadného ničení. Ono se dá otrávit i vodou, cukrem, solí apod... Toxické je vše jde jen o dávku.

    I ten Logikův Breton-Gordon varuje před použitím náplně ledniček jako chemických zbraní. Stačí je prý odpálit někde v nevětraném prostoru. Nakonec nám zakáží používat to co v marketu najdeme v regálu okolo chemie na WC. Co kdyby to někdo použil jinak než na WC?Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    12:27 12.04.2018

    Jinak se mi líbí ta pohádka o tom, že byl cítit chlór, ale symptomy odpovídaly něčemu jinému asi organofosfátu. Je toho plný internet. Je to záhadná látka. To musí vyšetřit jen ti ...Zobrazit celý příspěvek

    Jinak se mi líbí ta pohádka o tom, že byl cítit chlór, ale symptomy odpovídaly něčemu jinému asi organofosfátu. Je toho plný internet. Je to záhadná látka. To musí vyšetřit jen ti co vyšetřovali Skripala. Ti umí i neznámé látky do pár minut odhalit.



    POZOR SPOILER!!! VŠE ODHALENO!!

    Co když tam něco opravdu použili. Hypotetický scénář - založený na tom co jsem psal výše plus páz detailů z The Guardia:

    Třeba ten chlór je lepší díky psychologickému účinku protože smrdí. Pak tam dali jako pejsek a kočička první sračku co našli. Vzali takovou tu láhev co čas od času máme doma a je na ni ta lebka se skříženými hnátami. Nalili tam toho co mohli.

    No mohuli to tipnout tak někdo vzal SAVO (smrdí po chlŕu a dýchat ho není příjemné - kdo ho použil na WC musí znát) a pak tam dali pár těch lahví s hnátami a nakonec nějaký ten insekticid na šváby a jiný hmyz, protože protiasadovská opozice je dotěrný hmyz (to mohl být i organofosfát a je problém se jím intoxikovat)

    No a to SAVO+2-3xhnáty+insekticid dali odděleně do barelu a hodili to ručníkúm na hlavu.

    No a lahve prskly SAVO zasmrdělo a dále to znáte.

    Pak opravdu stačí vzít vodu a oplachovat jen v gumových rukavicích do zblbnutí. Takovou protichemii zvládne i WH. No a výrobu toho koktejlu hromadného ničení zvládne i hajzlbába na rohu.

    Hezký den všem fanouškům rúzných teorií.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    12:20 12.04.2018

    Čemu zase nerozumíš? Vždyť to píšu, zůstat a bojovat v těch vesnicích by vedlo k jejich odříznutí a zničení, bylo to neudržitelné, takže se z nich stahli bez většího odporu. Takže ...Zobrazit celý příspěvek

    Čemu zase nerozumíš? Vždyť to píšu, zůstat a bojovat v těch vesnicích by vedlo k jejich odříznutí a zničení, bylo to neudržitelné, takže se z nich stahli bez většího odporu. Takže nakonec vznikli izolované kotle s různými skupinami. Viděl jsi taky někde fotky stovek mrtvých povstalců? To je něco čím se režim vždycky rád chlubí...


    Ostatní skupiny to vzdali a dohodli se a nechali se evakuovat. JAI se rozhodla bojovat dal, nepřistoupit na podmínky režimu. Po tom udajném chem. utoku se hned vzali. Leda, že by si ho vymysleli, aby se mohli vzdát a neztratit tvař a nebo co?:)

    Ty si to vždycky všechno představuješ jak hurvínek valku... boj ve městě je vždycky peklo bez ohledu na převahu. A jako správní Islamisti by měli bojovat až do konce ne? Pak by to byl uplně jiný level.

    Danny: přece PR povstalců nebude ukazovat bojovníky/muže, když můžou ukázat děti/ženy...Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    12:14 12.04.2018

    Stando, by rendering a guilty verdict against To bylo nepřijatelné, a proto to veto. Kdo hlasoval pro? No a proč neprošel ten třetí, kterého původ je připisován Švédské ...Zobrazit celý příspěvek

    Stando,

    by rendering a guilty verdict against

    To bylo nepřijatelné, a proto to veto. Kdo hlasoval pro?

    No a proč neprošel ten třetí, kterého původ je připisován Švédské iniciativě. Podala ho RF. Jak jsem psal a nuč se číst v tom spojení Švédů s tímto draftem může být dezinterpretace a to jsem už napsal. Já tam v zákulisí nebyl.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    12:13 12.04.2018

    Danny: tak ono by to teoreticky šlo rozmíchat vařečkou, přelejt do barelu a hodit někomu na hlavu. Mělo by to ale několik podstatných háčků: -riziko pro kuchaříčka s vařečkou je ...Zobrazit celý příspěvek

    Danny: tak ono by to teoreticky šlo rozmíchat vařečkou, přelejt do barelu a hodit někomu na hlavu. Mělo by to ale několik podstatných háčků:
    -riziko pro kuchaříčka s vařečkou je obrovské
    -možnost, že někdo sejme vrtulník a ten se sarinem, chlorem, VX.... spadne kam nemá
    -až to hodí na zem, udělá to plesk, sarin si vyleje, pozabíjí vše živé v okruhu pár metrů a bude. Musí se rozptýlit do aerosolu nějakou výmetnou složí a vůbec jde o poměrně sofistikované zařezení
    -podobné je to s chlorem. ten není binární, ale nalejt ho do sudu a někde vyklopit z vrtulníku moc efektivní není.

    Takto:
    https://cz.pinterest.com/pin/4...
    Vypadalo reálné nasazení chloru. Navíc jeho páry jsou celkem výrazně zelenožluté. Nepřekvapí, že žádné video či fotka z Dumy není. Ale bude nám vysvětleno, že v Dumě nikdo nemá foťák.Skrýt celý příspěvek

  • Olivav
    12:09 12.04.2018

    Logiku, ty jsi totální hlupák. The draft would have been an attempt to recreate the Joint Investigative Mechanism — whose mandate had not been renewed in late 2017 — which ...Zobrazit celý příspěvek

    Logiku,

    ty jsi totální hlupák.

    The draft would have been an attempt to recreate the Joint Investigative Mechanism — whose mandate had not been renewed in late 2017 — which had become a puppet of anti-Damascus forces and shamed itself by rendering a guilty verdict against a sovereign State with no evidence.

    POZOR pro tebe extra zde jen ta pasáž: by rendering a guilty verdict against

    Myslíš, že rozumíš mezinárodnímu právu více než ti pánové co tam mají diplomatické mise. Myslím ne jen ty co jsou na kamerách, ale i ti co jim jsou k dispozici.

    Fakt už se více ztrapňovat nelze jsi v tom mistr.

    ANO a konečně jsi to přiznal i ty, že jsi obhajoval neobhajizelné:

    extremely sophisticated methods to create something only in the capabilities of a state actor.

    Přesně to co jsem ti celou dobu dokazoval. Sorry, ale ti Port Down jsou plně v souladu s tím co jsem tvrdil. Nelze určit původce pouze na základě dané látky, ale na základě znalosti chemického pozadí!!! To ví ten z Port Down moc dobře a nechce děla politického pitomce před odbornou veřejností, protože by se na dlouho znemožnil. Jsi fakt k smíchu.

    Jo a já ti tu postnu něco o tom jak se to vyrábí. Je to reference:

    Je to česky tak to snad zvládneš.

    Chem. Listy 105, 323-333 (2011)
    http://www.chemicke-listy.cz/d...

    Tam si přečti i to jaká reakce má vést k A-232 a taky si přečti, že pokud se to udelá dobře, tak nelze látku detekovat neboť současné metody na to nemají citlivost a pouze stanovením aktivity ACHE lze usoudit, že bylo použito něco co inhibuje tento enzym.

    Nakonec poznámka OT. Skripal i dcerška jsou OK a bez následků. Briti jsou tak moc před zbytkem světa, že umí najít neznámou látku, ihned zaléčit pacienta a dostat jej do kondice jako před útokem. A to látkou na kterou prý není ochrana. Jeden z chemiků co to dělal si jen přičmuchnul a do půl roku bylo po něm. No byl to rus. Kdyby byl ve VB tak je dnes zdravý jako rybka.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    12:02 12.04.2018

    shania, fenri: dík za Trumana logik: jak se používá binární sarin v barelové bombě? To tam posádka vrtulníku před shozením rozmíchá vařečkou? Jinak mluvil jsem s člověkem, ...Zobrazit celý příspěvek

    shania, fenri: dík za Trumana

    logik: jak se používá binární sarin v barelové bombě? To tam posádka vrtulníku před shozením rozmíchá vařečkou?
    Jinak mluvil jsem s člověkem, který čistil inspektorům cestu. A říkal, že bylo dost skladů a zařízení, kam se nedostali. Inspektoři odmítali jezdit na území, kde jim armáda nebyla schopna zajistit bezpečnost. Takže ano, riziko, že se po světě motá dost materiálu, který tehdy vláda neměla pod kontrolou, je asi vysoké.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:56 12.04.2018

    Shania: ale vždy't to není pravda. Už jen pohled do mapy vás usvědčuje. SAA rozdělila oblast na tři kotle. Dva zlikvidovala ("nebylo kam ustoupit") a zůstala Duma. Navíc Duma se ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania: ale vždy't to není pravda. Už jen pohled do mapy vás usvědčuje. SAA rozdělila oblast na tři kotle. Dva zlikvidovala ("nebylo kam ustoupit") a zůstala Duma.
    Navíc Duma se neliší od ostatních zlikvidovaných kotlů, opět nemluvíte pravdu, když tvrdíte, že se dosud bojovalo v otevřeném terénu.
    Povstalci měli mj. část Damašské čtvrti Jobar - to je daleko více "city", než Duma. Již dříve dobyté části intravilánu jako Harasta, Irbin, Tarma...představují větší plochy zastavěného území, než Duma. Navíc a ještě jednou - ofenzíva v Dumě běžela velmi hladce. Islamisté byli odvážení do rezervace v Irbilu a NENÍ náznak toho, že by se měly objevit problémy, které by stály zato, zatáhnout USA+Francii (a možná další) do masivních úderů proti SAA.
    Jinými slovy navrhujete řešení, že v situaci, kdy si má někdo ostříhat zarostlý nehet se rozhodne utrhnout si nohu.

    Mimochodem a stále se ještě nikde neobjevila alespoň jedna prokázaná zplynovaná mrtvola z Dumy...Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    11:53 12.04.2018

    Dany: tady jsou vidět ty kontajnery shozené z vrtulníků

    https://twitter.com/EliotHiggi...

    Dany: tady jsou vidět ty kontajnery shozené z vrtulníků

    https://twitter.com/EliotHiggi...

  • fenri
    11:49 12.04.2018
  • Shania
    11:48 12.04.2018

    fenri: záleželo by jen na tom jak odhodlaní by byli, veškerý rychlý postup režimu byl v otevřeném prostranství, kde povstalci neměli proti jejich palebné síle šanci a jejich ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri: záleželo by jen na tom jak odhodlaní by byli, veškerý rychlý postup režimu byl v otevřeném prostranství, kde povstalci neměli proti jejich palebné síle šanci a jejich klasika ustup a protitok už tady nefungoval. Vesnice a městečka byli odříznuté a povstalci se z nich stáhli.

    Ale za situace, kde už nebylo kam ustupovat, v zastavěné oblasti, pokud by byla vůle bojovat, boje by byli dlouhé a krvavé... jen režim od začátku roku přišel 600 lidí... zdokumentované ztráty...

    Ostatní skupiny to po pár nočních jednání s režimem vzdali. JAI ale ne, možná by se neudrželi měsíce, možná šlo jen o co nejlepší vyjednávací pozici s režimem, ale kapitulace nebyla otázka hodin/dní...

    Danny: myslím že zrovna vyplul z US, ve středozemním moři myslím ještě není, to pár dní potrvá.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    11:28 12.04.2018

    Standa: přesně stejně tak, je cítit i yperit. Nicméně já se bavím o tom, že borci se na svých vlastních videiích pohybovali u kráteru "bomby" zcela nechránění, jen s respirátorem ...Zobrazit celý příspěvek

    Standa: přesně stejně tak, je cítit i yperit. Nicméně já se bavím o tom, že borci se na svých vlastních videiích pohybovali u kráteru "bomby" zcela nechránění, jen s respirátorem (který je směšný, nechrání NAPROSTO před ničím) a odebíraly vzorky, které pak přes Turecko šly na analýzy. Kdyby to byl sarin, tak to ti hoši fakt nedají.

    Logik: nevím, zda Ruská propaganda psala něco o cítění, nečtu jí.
    Kde tvrdím, že sarin byl prokázán jen v jednom vzorku? Nelžete nám zase študente?
    Ke komisím: FFM by alespoň prokázala, ZDA vůbec došlo k nějakému útoku. O jeho autorství by se pak mohly velmoce hádat do alelujá.
    jenže někdo tady nechce, aby se cokoliv šetřilo. Kdyby chtěl, nebude si klást nesplnitelné podmínky (absurdní, nesmyslné a irelevantní šmejdění na ruských základnách).

    Ke kráteru: hele, patříte mezi mé oblíbené komiky, vážně, ale tohle už je moc. Že by barelová bomba se sarinem trefila díru v asfaltu po 122 mm a anihilovala se je už za hranicí vašeho obvyklého Monty Pythonovského absurního humoru a pohybujete se na levelu Trhala fialky dynamitem.
    Prosím, nechtějte po mě víru v barel, prolézající dírou po 122mm raketě do asfaltu a následně beze stopy mizící.
    Barel trefí díru v asfaltu, kde dokonce zůstaly části rakety a následně zmizí. Jo, tomu věřím :-D

    A aby to ještě vtipnější, tak ani ta zpráva nehovoří o sarinu, ale o sarin-like látce. Ne o "military grade" sarin látce, ale o "kitchen made" sarinu.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    11:14 12.04.2018

    fenri: OPCW-FFM je FACT FINDING MISSION. Tedy závěry dělá omezeně a příliš je nezdůvodňuje. Zároveň, jelikož to je FFM, tak v jejich výsledcích jsou zjištěná fakta, včetně ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:
    OPCW-FFM je FACT FINDING MISSION. Tedy závěry dělá omezeně a příliš je nezdůvodňuje. Zároveň, jelikož to je FFM, tak v jejich výsledcích jsou zjištěná fakta, včetně svědectví - ať již pravdivých či nepravdivých, věrohodných či nevěrohodných. Toto základní nepochopení a překroucení smyslu reportů FFM - podle mne ovšem zcela úmyslné - pak Rusové používají pro kritiku závěrů FFM. Že z reportu vytáhnou ta "nejslabší fakta" a pomocí nich se snaží diskreditovat celý report.

    To, že v materiálu OPCW je tedy zachyceno že někdo Sarin cítil, znamená co? Že dostali takové svědectví. Nikoli, jak se snaží Ruská propagnda lhát - a jak ty nepravdy tady reprodukuješ - že OPCW z toho něco vyvozuje. Důkazy o přítomnosti sarinu stojí na laboratorních testech, které prokázali přítomnost sarinu v mnoha vzorcích - a to v obou kontrolních laboratořích, nikoli jen v jedné, jak jsi tvrdil.

    ===

    Důkazy o tom, že kráter byl zdrojem pak stojí na rozboru půdy - a také dle rozšíření symptomů, které odpovídá tomu, že se Sarin větrem a gravitací šířil od kráteru +- severním směrem.
    Btw. to, že to byl kráter od rakety se nijak nevylučuje - barelové bomby nejsou přesné a tak není ani vyloučeno, že barelová bomba dopadla do staršího kráteru po raketě. Report netvrdí, že barelová bomba UDĚLALA kráter. Akorát, že je pravděpodobná a věrohodná hypotéza, že Sarin se z toho kráteru rozšířil.

    Btw. u vzorků report mluví přímo o soil - tedy o půdě, jeden vzorek označují jako rock mluví o , asfalt by nenazývali soil, takže v tom se IMHO mýlíš. A i kdyby ne, tak nabírali i biologické vzorky (mrtvé ptáky apod) - takže těch vzorků potvrzujících místo rozšíření bylo hodně a různých typů, rozhodně ne pouze "problematický asfalt", jak tvrdíš....

    Nicméně u toho Sarinu není kráter tím důkazem, který ukazuje na Asada. Důkazem v tomto případě je především přítomnost hexaminu, což je látka specifická pro Asadův postup výroby sarinu.
    Tedy buďto někdo vykradl Asadovy sklady (které v tu dobu měli být ovšem prázdné, že...), nebo někdo s poměrně velkými znalostmi a schopnostmi to zafejkoval: ovšem to je pravděpodobně mimo schopnosti a znalosti IS - za tím by musel stát nějaký vnější stát - anebo to byl Asad.

    ===

    olivav: Kde je v té rezoluci označen viník? Konkrétně? Že si stejně jako Rusko pleteš viníka a podezřelého?

    Jinak, furt tě žere ten spor o obtížnost výroby Novichoku? Tak když nebereš jako autoritu Breton-Gordona, bývalého velitele britské protichemické jednotky, co takhle
    Gary Aitkenhead, the chief executive of the Defence Science and Technology Laboratory (DSTL) at Porton Down?
    "“extremely sophisticated methods to create something only in the capabilities of a state actor."
    např.: https://www.independent.co.uk/...

    Opět budeš tvrdit, že o výrobě chemických zbraní víš více než on?
    Nebo chceš tvrdit, že lže - a to že lže tak, že jeho lež rozpozná každý organický chemik? Že ze sebe dělá takového vola? Pak prosím vysvětli, proč rovnou nelže o tom, že to bylo z Ruska a férově přiznal, že původ určit nedokázali - přesně jeho slovama se ohání Ruská strana, že prý Britové nemají důkazy.

    ===

    cernakus:
    V Sýrii si létá kde kdo? Až na to, že Syřani sestřelují i turecké phantomy?
    https://en.wikipedia.org/wiki/...
    A jak to je dávno, co Sýrie sestřelila izraelské letadlo?
    To, že Asad neútočí na USA jaksi neznamená, že jeho PVO nefunguje, a že "svůj" vzdušný prostor nebrání.
    Připomínám, že některé zmiňované incidenty se staly 2014, kdy stav v Sýrii a přímé zapojení zahraničních hráčů bylo daleko blíže roku 2012, než současnosti, některé i před tím, než do Sýrie začalo létat NATO. Tehdy tam rozhodně kdekdo nelétal, jak tvrdíš.

    Btw. proti těm náletům NATO tehdy Asad velmi silně protestoval. Jaktože neprotestoval proti Tvým údajným Tureckým vrtulníkům?Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 14