Moderní turecká bojová vozidla. Projeví Armáda ČR zájem?

Turecké BVP Korhan s automatickým kanónem ráže 35 mm. / ASELSAN

Největší turecká zbrojovka ASELAN představila na výstavě IDEF 2017 (International Defence Industry Fair 2017) v Istanbulu nové bojové vozidlo pěchoty Korhan. Turecko tak nabízí již tři moderní bojová vozidla pěchoty (BVP) různých výkonů a hmotnostních kategorií - Korhan, Tulpar a Kaplan-20. 

Firma ASELSAN (ASkeri ELektronik SANayi) byla založena v roce 1975 a zaměstnává přes 5000 lidí. Zbrojovka má významné kontakty a partnerské vztahy se zbrojovkami v Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.

Hlavní výzbroj BVP Kohran tvoří nový kanón ráže 35 mm vyvinutý v turecké zbrojovce MKEK. Díky moderním senzorům je možno kanón použít i proti vrtulníkům, letounům a dronům. Sekundární výzbroj tvoří kulomet ráže 7,62 mm. Kohran splňuje moderní nároky na ochranu osádky a otevřenou elektronickou/senzorovou architekturu - to výrazně usnadňuje budoucí modernizace.

Na výstavě IDEF 2017 byl představen rovněž koncept samohybného minometu AHS-120 ráže 120 mm na podvozku vozidla Korhan. Samotnou sestavu minomet je možné používat i mimo vozidlo AHS-120 jako statické palebné postavení.

V úvodu jmenovaný BVP Tulpar od společnosti Otokar má hmotnost 32 t, uveze 11 pěšáků při maximální rychlosti 70 km/h a dojezdu 600 km. Tulpar od Otokaru je osazen věží MIZRAK s americkým kanónem MK44 ráže 30 mm a kulometem.

Třetím tureckým BVP je Kaplan-20 od společnosti FNSS. Vozidlo bylo poprvé představeno na výstavě IDEF 2015 a navazuje na projekt lehkého průzkumného vozidla Kaplan.

Díky nízké hmotnosti 20 t je Kaplan-20 obojživelné a dokáže ve vodě i plavat zpět. BVP Kaplan-20 pojme šestičlenný výsadek a obrněný transportér Kaplan-20 (bez věže) o dva vojáky navíc. Podlaha je tvarována tak, aby odolala výbuchu miny nebo IED a přídavný kompozitní pancíř AMAP (Advanced Modular Armor Protection) dodala německá společnost IBD Deisenroth. Stejná firma dodává pancíř i pro německé tanky Leopard 2.


Samohybný minomet AHS-120 na podvozku Korhan. / ASELSAN

Ve spolupráci mezi FNSS a indonéskou společností PT Pindad vznikl projekt středního tanku Kaplan-MT, jinak známý i jako MMWT (Modern Medium Weight Tank). Kaplan-MT je osazen věží Cockerill CT-CV 105HP od belgické společnosti CMI Defence.

Použitý kanón ráže 105 mm může používat i protitankové řízené střely Falarick 105 s dostřelem větším než 5 km. Elevace kanónu je +42° a nepřímou palbou je možno ničit cíle na vzdálenost 10 km.

Na výstavě IDEF 2017 společnost FNSS představila již hotový prototyp Kaplan-MT. Druhé vozidlo má být sestaveno v Indonésii a vznikne i korpus určený pro letošní střelecké zkoušky. Vozidla budou vyráběná indonéskou společností PT Pindad.


BVP Kaplan-20

Počátek projektu Kaplan-MT se datuje do roku 2014 a byl iniciován právě Indonésií - ta díky svým geologickým podmínkám nemůže provozovat těžké hlavní bojové tanky (MBT), pouze lehké tanky, jako je Kaplan-MT.

Pozoruhodné je i portfolio tureckých bojových věží. Vozidlo Kaplan-20 je osazeno věží TEBER 30, které je nabízeno s osádkou i jako robotické - záleží na přání zákazníka.

Výzbroj TEBER 30 tvoří kanón MK44 ráže 30 mm a spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Věž je modulární a je ji možno snadno osadit dodatečnými senzory a vybavením. Věž je osazena kamerami pro 360° rozhled kolem vozidla. K dispozici je i přídavný zdroj elektrické energie (APU) pro ovládaní systémů vozidla při vypnutém hlavním motoru.

Pro kolová vozidla nabízí FNSS lehčí věž SABER osazenou kanónem ráže 25 mm a kulometem ráže 7,62 mm nebo bezosádkovou CLAW se stejnou výzbrojí.

Lehký tank Kaplan-MT s věží CT-CV 105HP kanónem ráže 105 mm. / ASELSAN

Obecně vzato je tempo vývoje nových tureckých BVP fascinující. Portfolio tureckých produktů se masivně rozšiřuje a výrazně stoupá i export zbrojní výroby. O samotné kvalitě nebo nekvalitě turecké výroby se ostatně přesvědčíme již brzy v tuzemsku.

V létě české ministerstvo obrany (MO ČR) uspořádá průmyslové dny, kde mohou všichni zájemci předvést představitelům Armády ČR a MO ČR své BVP. Připomeňme, že Armáda ČR plánuje získat minimálně 210 nových BVP jako náhradu za sovětské BVP-2.

Krom nejmodernějších bojových vozidel z Evropy se průmyslových dnů hodlá účastnit právě FNSS s vozidlem Kaplan-20 a Otokar s vozidlem Tulpar. Bude zde tedy chybět pouze nejnovější Korhan. Bude zajímavé sledovat, jak turecká vozidla obstojí v konkurenci evropských BVP Puma, CV90 nebo ASCOD.

Zdroj: Defence-Blog, quwa

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nakoupí Turecko ruské systémy protivzdušné obrany S-400?

Podle tureckého ministra obrany Fikri Isika Ankara s Moskvou jednají o možných dodávkách ruských ...

Srbský obrněný transportér Lazar III

Srbský zbrojní průmysl v posledních letech prokazuje svou schopnost přicházet na trh ...

Ruský S-400 pro Turecko: Roztržka Turecko-Západ pokračuje

Zatímco Turecko a evropské země prožívají hlubokou diplomatickou krizi, Turecko usiluje o užší ...

TAROS a NIMR na logistickém cvičení FOURLOG 2017

Mezinárodní cvičení logistiky FOURLOG pro studenty vojenských škol má dlouholetou tradici a ve druhé ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 2
  • Maximus
    09:39 23.05.2017

    Číslo 7000 bojovníků je velmi velmi "optimistické", v reálu to není ani 5000 :-(.

    Kdo zná realitu na GŠ, tak moc velkým optimistou být nemůže. Současný náčelník je podle dostupných informaci bývalý aktivní komunista a známy bývalého komunistického ministra obrany, který ho už tenkrát prosadil do vysoké funkce. Od takového člověka nelze příliš očekávat nějaké výrazně koncepční změny k lepšímu. Spolu s dalšími jemu podobnými sedí na svých vysokých postech a chtějí mít hlavně pohodu, klid a pokud možno žádnou zodpovědnost. To je jeden z hlavních problému naši armády, která by potřebovala aktivní a progresivní generalitu, která by měla zájem současný nedobrý stav skutecne koncepčně řešit. Samozřejmě, ze i na GŠ jsou lidé, kteří jsou odborníky na svém místě a zároveň patrioty, kterým není lhostejný stav současné AČR. Boj s molochem tvořeným byrokraty a lidmi, kteří nesedí na svých zidlich pro svoje velitelské, odborné i lidské kvality, je ale dost vyčerpávající, o to rychleji tito lidé vyhoří a tak o tyto cenné vojáky přicházíme i když z armády třeba fyzicky neodejdou.

    To souvisí s tím, že se sklízí výsledky hojně využívané metody, která spočívá v eliminaci neschopného či naopak všeho schopného důstojníka u útvaru tím, ze je povýšen a poslán dál. Kde asi tito lidé po letech používání této metody skončí a nahromadí se?

    Co se týká konceptu na naši UO, tak zde by to progresivní měny chtělo také. Řada velitelů má zkušenost s tím, ze kvalitnější odborníky v řadě oboru získají pravdepodobneji z řad absolventů civilních VŠ, kteří prošli přes Vyškov, než když využiji absolventa UO ve stejném oboru. To je podle mne klíčová zpětná vazba, která by měla být promítnout do konceptu vyuky a smyslu UO.

  • Marcus
    08:36 23.05.2017

    JiriR
    To souhlas, ze v sousasnosti je armada na podstavech se vseobecne vi a bohuzel se to moc nedari zlepsova :(
    Ale nebylo by lepsi nez stavet dalsi utvary, prapory, brigady do kterych nemame lidi radeji naplnit ty soucasne a doplnit je podpurnymi jednotkami ktere jim tak chybi???

  • JiriR
    08:04 23.05.2017

    Hoši– ta diskuze: svaly/sádlo: každý kdo se zajímá by měl vědět:
    V AČR cca 7000 bojovníků- to je relativně na tuto zem hodně a OK. V rámci realizace zeštíhlování („řežeme sádlo“ za Vondry) a dalších, mimo jiné doporučení NATO (za Parkanové), tj. vytvoření dvou lehkých praporů se ale mezitím rozpadlo to co je za těmi bojovníky a to je ten problém. Napíšu to jednou větou: na jednoho bojovníka potřebuješ 3 až 5 dalších co ho zabezpečují a podporují: v AČR 7000 bojovníků mínus cca 23000 vojáků = TEN POMĚR JE TADY 1/sotva 2 A NE 1/3-5. Proto zatím IMHO nemá cenu řešit přesun podporu a zabezpečení přímo pod naše 2 brigády- to až později až dojde k navýšení.

  • Starlight
    23:08 22.05.2017

    @Nesher

    Díky za doplnění a upřesnění.

    @Marcus

    Ohledně West Pointu jsi to četl poměrně dobře. Na tuto školu se opravdu nejde jen tak přihlásit, ale kandidát musí být nominován. I tak mají každý rok 10 tisíc nominovaných, ze které přijímací komise vybere 2 tisíce nových kadetů. Formálně jmenuje studenty do všech vojenských akademií prezident USA.

    Nominace jsou v podstatě dvou kategorií. První je tzv. kongresová (tvoří ¾ všech nominovaných) a nominovat uchazeče může předseda Kongresu (= vice-prezident USA), senátoři a kongresmani za příslušný stát uchazeče, případně u území bez zastoupení v Kongresu i jmenování vysocí vládní úředníci spravující tato území.

    Základem nominace jsou kromě skvělých akademických výsledků, sportovní připravenosti a schopnosti vůdčího vedení žadatelů také do určité míry i konexe a vliv (neboli „tlačenka“) rodičů u politiků a někdy také jen obyčejná neústupnost a neustále lobbistické bombardování jejich kanceláří žádostmi o podpoření nominace.

    Druhý typ nominací je na základě vojenské služby. Formálně to prochází přes náměstka (sekretáře) ministra obrany pro US ARMY a vrchního velitele ozbrojených sil (president USA).

    Vztahuje se to na děti vojáků, kteří slouží nebo sloužili minimálně 8 let. Na příslušníky aktivních nebo rezervních sil, které nominuje jejich velitel. Na děti válečných veteránů, kteří byly trvale postiženi nebo zahynuli v boji nebo následkem válečného postižení. Na děti držitelů Medaile cti. Na členy juniorských (dětských) a seniorských programů rezervních důstojníků, které nominuje jejich učitel nebo instruktor.

    Standardním doporučením na zlepšení šancí na přijetí je získat současně co nejvíce doporučení jak v kongresu, tak i ve vojenské části. Pro zajímavost – závazek vojenské služby je minimálně 5 let aktivní služby + 3 roky v záloze (jen po ukončení hned po 5 letech).

  • Marcus
    18:17 22.05.2017

    TF_HU
    Jenomže u nás je tolik sádla, že těch pár svalů s tím nemá šanci pohnout, natož aby ty svaly to sádlo spalovaly. A sádlo roste....

    Jak píše KOLT, PVO a dělostřelectvo a podobně máme ve zvláštních útvarech a tak zhoršujeme kooperaci a možnost vzájemné podpory pro jednotky brigád a praporů. Je složité pak takovou spolupráci cvičit v míru, natož si nedokážu představit jak by to vypadalo v případě nějaké krize. Ale zase se se vytvoří tabulková místa pro pár vysokých hodností a udrží se jim i radost že dělostřelci nebo PVO mají svůj vlastní útvar, jako to bylo kdysi... koncepčnost, nekoncepčnost.
    Zase se dělají polovičatá řešení, která nic moc neřeší.... :(

    Starlight
    Díky za vyložení US systému. Jen se chci zeptat, v dokumentu co jsem kdysi viděl o West Pointu se přímo mluvilo že většinu studentů tvoří ti, které tam někdo pošle, ať už velitelé jednotek, jednotlivý kongresmani, senátoři nebo přímo prezident. Ale je možný že jsem si to tehdy z angličtiny blbě přeložil.

  • Nesher
    17:41 22.05.2017

    Starlight
    Dovolím si s Vámi lehce nesouhlasit, pokud vím tak ani v AČR nejsou všichni důstojníci absolventi UB (či jejích starších obdob). Rozhodně lékaři, právníci, duchovní a IT specialisté jsou rekrutováni po absolvování civilních škol a důstojnická hodnost jim je přiznávána po absolvování Kurzu základní přípravy ve Vyškově.
    Samozřejmě se to týká jen těch specialistů, které UB neškolí vůbec (právníci, duchovní) nebo školí v nedostatečném počtu (lékaři). Stejně tak příslušníci VZ což je samostatná ozbrojená složka podléhající MO nejsou všichni absolventi UO (např. IT specialisté pro budovanou jednotku Cyber bezpečnosti), ostatně i velitel VZ přišel z civilu a byl rovnou jmenován do vysoké důstojnické hodnosti.
    Např. v přávě běžící dokumetální sérii na ČT Provedu! Přijímač je jeden z aktérů lékař, který chce létat pro LZS a po ukončení KZP a navazujících školení bude jmenován poručíkem.

  • Starlight
    16:51 22.05.2017

    Dovolím si doplnit diskuzi k vojenskému školství. Všechny moderní armády (jak východní, tak i západní) formují už několik posledních set staletí důstojnický sbor výběrem z bohatší, vzdělanější a loajální části populace.

    V moderním pojetí se tedy důstojníci formují z občanů daného státu, kteří mluví oficiálním jazykem, mají lepší sociální status a mají nadprůměrné vzdělání. V praxi to znamená, že jak u nás, tak i v USA, nebo Rusku, atd. je základním požadavkem na získání hodnosti důstojníka mít ukončené vysokoškolské vzdělání (uznatelné v dané zemi).

    A zde se v konkrétní realizaci už jednotlivé státy liší. Zatímco u nás je jedinou možností, jak se stát důstojníkem AČR, vystudování Univerzitu obrany v Brně (čtyřleté bakalářské studium, po promoci udělení poručické hodnosti se závazkem sloužit 8 let po skončení studia), tak v USA je díky velikosti země, velikosti ozbrojených sil a jiné tradici ve školství variant mnohem více.

    Poznámka: Univerzitu obrany Brno si neplést si s Vojenskou akademií ve Vyškově. Vyškovská akademie není vysoká škola, ale výcvikové středisko.

    Velké americké vojenské akademie (= vysoké školy) jako jsou West Point (US ARMY), Annapolis (US NAVY/USMC), Colorado Springs (USAF), New London (USCG) jsou nejen velmi prestižní, ale také nesmírně výběrové (a studium na nich je placeno z daní, včetně stravy, ubytování a kapesného, což je v USA opravdu velká výjimka). Poskytují čtyřleté magisterské vzdělání v kombinaci přírodních věd, svobodných umění, sportovní školy, vojenské přípravy a drilu. Studium na těchto školách znamená závazek ke službě. Po promoci absolvent získává nejnižší důstojnickou hodnost podporučíka. Ale teprve poté začínají specializované kurzy v závislosti na druhu ozbrojené složky (US ARMY, NAVY, …) a částečně i specializaci v ní.

    Přesto tyto velké akademie ročně vyprodukují (West Point - 4000, Annapolis -2000) jen cca 20% všech nových důstojníků (u dnešních tříhvězdičkových generálů/admirálů jich pouze 1/3 absolvovala tyto vojenské školy). A zde je velká odlišnost USA od ČR. 80% všech budoucích důstojníků v USA totiž získává vysokoškolské vzdělání jako civilisté na normálních vysokých školách. A zde jsou dvě další cesty jak se stát důstojníkem.

    Už za studií (od věku 18 let) se lze zapsat do kurzů pro rezervní důstojníky (výcvikové kurzy a sousedění probíhají o letních prázdninách). Což nemálo studentů činí, protože vláda pak platí školné, na které si hodně studentů bere velké půjčky. Po absolvování kurzů záložního důstojníka získá opět hodnot podporučíka. Protizávazkem je pochopitelně služba.

    Nebo se budoucí důstojník může rozhodnout až po skončení vysoké školy. V případě, že se přihlásí, tak pak absolvuje přijímač důstojnických kandidátů v délce 9-17 týdnů (podle ozbrojené složky, ztrátovost 30-50% kandidátů), po kterém opět získá hodnot podporučíka. Trochu jednodušší cesta bývá u drahých civilních profesí, jako jsou doktoři, právníci a duchovní, kteří mohou mít přijímač u některých ozbrojených složek odpouštěn (nikoliv asi USMC).

    Není neobvyklé, že se důstojníkem stane i člen poddůstojnického a praporčického sboru. 6 let praxe v aktivní nebo záložní službě nahrazuje přijímač, ale podmínkou je získání vysokoškolského diplomu. Studium při zaměstnání (typický scénář) je možné, ale je to opravdu hodně tvrdé a dlouhé (v USA navíc musí počítat s možností dlouhého bojového nasazení v zámoří). Jen ti nejlepší na doporučení velitelů získávají možnost jít studovat na plný úvazek na některou velkou vojenskou akademii.

    Ale to je teprve začátek. Například u USMC se všichni podporučíci bez ohledu na předchozí akademickou dráhu nebo budoucí specializaci (včetně pilotů) sejdou v 26 týdenním kurzu, kde je vycvičí na úroveň velitele pěchotní střelecké čety. Třetina absolventů, kteří pak pokračují v pěchotní specializaci (zahrnuje i obrněný průzkum), si pak dá ještě dalších 12 týdnů kurzu pěchotní specializace. Teprve poté s hodností poručíka nastupují ke konkrétnímu útvaru.

    Je třeba ale kalkulovat s tím, že v USA je středoškolské vzdělání typicky ukončeno v 18. roce života, u nás až v 19. roce. U nás je civilní vysoká škola typicky až pětiletá, v USA jen čtyřletá. Takže k útvaru s hodností poručíka je možné dosáhnout už ve věku okolo 23 let. Samozřejmě je možno se pro kariéru v ozbrojených silách rozhodnout i později. To opět dává nové možnosti při náboru uchazečů. Limit pro zapsání do kurzu důstojnických kandidátů je okolo 32 let, piloti ho mají vzhledem k dlouhému několikaletému výcviku o několik let nižší.

  • KOLT
    16:29 22.05.2017

    TF_HU, máte samozřejmě pravdu. Jen je třeba najít správný poměr sádla a svalů a správně sádlo rozmístit (to ostatně i ty svaly). To, že vyčlenění již tak dosti chudé PVO a dělostřelectva mimo bojové brigády je chyba, není z mé hlavy. Sádlo tím narůstá, navíc na špatných místech, a jednotlivé svaly mají špatnou koordinaci.

    V tomto směru mě zaujala i jiná informace, tuším od gen. Opaty (ale mohu se plést). Když chce nějaký objem peněz velitel dělostřeleckého pluku, má to dosti jinou váhu, než když chce stejný objem velitel mechanizované brigády. Hádejte, kdo má větší šanci jej dostat...

  • TF_HU
    14:57 22.05.2017

    Marcus

    úloha poručíka, velitele čety je v tom aby vedl lidi a učil se, připravoval se na postup. Funkce s poručickou hodností jsou vstupní branou do kariéry důstojníka, proto má VČ v týmu seržanta, na rotě dalšího a primární úloha znát a mít praxi spadá na vojáky.

    U nás to přebudováváme podobně, ale stále se nemůžeme dostat z polovičatých řešení.

  • TF_HU
    14:24 22.05.2017

    Hoši, to sádlo je od toho, aby vyživovalo ty svaly, aby se svalstvo mohlo hýbat. Jedno bez druhého nejde.

  • Marcus
    12:18 22.05.2017

    KOLT
    Jen doplnim ze mi prijde, ze to sadlo co nam prebyva, se u nas snazi aby se do nej nesahalo a spis se snazi aby se rezalo do masa aby sadlo bylo v bezpeci :P
    Nechapu jak se mohl stat Bečvář NGŠ. Nerikam ze je zly, ale pro tuto funkci nema predpoklady a spis je tam asi dosazen z "politickych" duvodu.

    Asi bych se uz radeji vratil k bojove technice :D

  • Marcus
    12:13 22.05.2017

    KOLT
    Nemuzu nez souhlasit s tim co jsi napsal :D

    Opravdu jsme hodne odbocili od budoucich IFV v nasi armade :D No uvidime co bude na IDETU. Jsem zvedavy jestli se tam nemci ukazou s necim.

  • KOLT
    12:00 22.05.2017

    TF_HU, také jsem nikdy nesloužil u AČR (natož ČSLA, to jsem ještě tahal kačera). Z vyjádření poměrně velkého množství lidí nejen přímo z AČR, ale i z MO a lidí, kteří se bezpečnostní problematice věnují na poměrně slušné úrovni (kupř. F. Šulce), jsem vždy měl dojem, že spousta z nich považuje vyčlenění dělostřelectva a PVO mimo primární bojové jednotky (tzn. mimo brigády) za chybu, která má svůj původ čistě "politický", nikoliv odborný. (Politikou teď nemyslím politické strany.). To nesouvisí s ořezáváním sádla, tady ho naopak přebývá...

  • Marcus
    11:55 22.05.2017

    TF_HU
    Nejsem clenem AČR, soudim ze zprav kamaradu kterych mam v Armade dostatek. Sam slouzim u policie, takze o zpusobu sluzebniho postupu si nedelam iluze, protoze to asi vypada stejne jako u nas.
    To ze nase armada za poslednich 20 let prosla spoustou reorganizaci je bohuzel smutny fakt a jejich vysledky jsou zalostne. A to jak materialni tak lidske. Omlouvam se, ale z toho co slysim a ctu opravdu nemam duveru ke spickam nasi armady. Velka cast jich tam spis preziva a zije v minulosti. Nerikam ze tam nejsou kvalitni lide, ale je jich tam mensina a spis je najdete v nizsich pozicich.
    Pokud mate osobni podrobnejsi informace o americkem kariernim radu a jeho skolstvi, rad si to vyslechnu.

  • TF_HU
    11:02 22.05.2017

    Marcus

    ...OMG...

    Prosím, jaké máte zkušenosti z AČR? Jaké s US vzdělávacím systémem a nakonec, jaké s US kariérním řádem? Hodnotíte na základě čeho? Srovnáváte co s čím?

    Velikost a struktura AČR je taková jaká je, laicky se dá říci, že je to výsledek několikaletého snižování počtů...tzv několika reorganizací...kdy se ořezávalo sádlo a dnes chybí.

  • KOLT
    08:38 22.05.2017

    Trochu problém je, že sovětská doktrína měla zrovinka PVO a dělostřelectvo poměrně slušně integrované do příslušných bojových uskupení ;-) Ona vůbec byla, co se operační úrovně týče, na tom velice dobře, ztrácela spíš v oblasti taktiky malých jednotek. Obávám se, že to oddělení dělostřelectva a PVO do samostatných jednotek je skutečně spíš o stavění si vlastních hradů na vlastním písečku :-(

    S tím, že by se důstojníky měli stávat (pouze či převážně) seržanti, tak úplně nesouhlasím, mám k tomu dva důvody. Chtě nechtě je člověk v dobrém fyzickém stavu relativně omezenou dobu, za kterou tak akorát stačí udělat kariéru pod/důstojníka v poli. Pokud by měl stihnout obě kariéry ještě než ho začnou trápit zdravotní problémy, nestrávil by ani na jednom postu příliš času (je nutno započíst i dobu strávenou na škole). Čili pokud se v mužstvu vyskytne někdo, kdo vykazuje dobré předpoklady pro důstojníka, měl by "být odeslán" na důstojnickou školu ještě dříve, než skutečně začne dělat kariéru poddůstojníka (natož praporčíka). Druhým důvodem je, že požadavky na důstojníka jsou prostě jiné než na "seržanta". Oni i velí jiným způsobem, jejich přístup k vojákům musí být trochu jiný, atd.

    Hlavní, co by mělo být mladým čekatelům a důstojníkům vtloukáno do hlavy – vaši zástupci jsou mnohem zkušenější než vy sami, dejte na jejich rady. Zvlásť, co se mužstva týče. Schopný vysoký důstojník si situaci nechá popsat nejen od kapitána, ale i od praporčíka. Koneckonců to v podstatě Heinlein v HP i má, když velitel onomu kadetovi říká, že nemá zbytečně lézt za mužstvem, má nechat tuhle práci na svém seržantovi a sám se soustředit na věci, které přísluší jemu.

  • beepee
    06:51 22.05.2017

    Njn, AČR zdědila velení po ČSLA, které bylo učeno podle sovětských doktrín a v armádách existuje asi velká setrvačnost... Ovšem po skoro třiceti letech by už měla být vidět nějaká změna.
    No a to vysoké školství - ideální stav popsal R. A. Heinlein ve svých Starship Troopers. V té knize do důstojnické školy chodili výhradně seržanti, prověření velením družstva v boji (ale tu matiku se učili taky:-)
    P.S. To už jsme ale hodně daleko od tureckých BVP.

  • Marcus
    23:01 21.05.2017

    KOLT
    Tak pamatuju dobu, kdy zacinal SOQ a Chrudim je taky nemusela a nakonec se to zmenilo a spousta Chrudimaku nadavalo na jejich rozpusteni. Uvidime co ten utvar prinese a jak jeho fungovani pojmou ti nahore.
    Jinak o par kvalitnich lidech vim, ale je jich jen par. Vetsina zije minulosti. Staci se podivat na Bečváře a na jeho zivotopis :(

  • KOLT
    22:20 21.05.2017

    K 43. vpr takový důstojníček nepřijde, protože tam mají výběrové řízení ;-) Jinde jsou na tom hůř. Mmchd, zrovna Útvar podpory speciálních operací v Chrudimi jako dobrý příklad nezmiňujte, myslí si o tom dost nepěkné věci. Osobně jsem také přesvědčen, že koncepčně je to krok zcela vedle, jejich funkci má zastávat právě 43. vpr.

    O tom, že do velení naší armády je třeba čerství vítr, není třeba pochybovat. Nicméně změny se dějí, ne že ne. A pár nadějných důstojníků bych vyjmenoval i já jako úplný civil. Uvidíme, kdo povede MO po volbách a kdo nastoupí po gen. Bečvářovi na místo NGŠ.

  • Marcus
    20:13 21.05.2017

    Ale to jsem hodně odbočil od původního tématu :D

  • Marcus
    19:48 21.05.2017

    To je pravda že tam chodí i civilisté, ale většina studentů (kadetů) je nominována vojenskými veliteli, členy kongresu nebo dokonce americkým prezidentem :D
    Něco takového si u nás nedokážu představit :D :D :D
    Já neřekl že tam civilní předměty nemají, jen že jsou zaměřené na vojenské předměty. West Point byl založen jako škola pro stavební armádní inženýry. Oni stavěli americké pevnosti, letiště, přístavy, základny. Dodnes mají velký důraz na stavebnictví/strojírenství jako takové.

  • beepee
    16:13 21.05.2017

    Marcus - řekl bych, že si ten West Point trochu idealizuješ. I na něj samozřejmě chodí kluci z civilu a ty civilní předměty se učí i tam:

    West Point Academic Departments

    Behavioral Sciences and Leadership
    Chemistry and Life Science
    Civil and Mechanical Engineering
    Electrical Engineering and Computer Science
    English and Philosophy
    Foreign Languages
    Geography and Environmental Engineering
    History
    Law
    Mathematical Sciences
    Physics and Nuclear Engineering
    Social Sciences
    Systems Engineering

    Absolvent USMA dostává samozřejmě kromě důstojnické hodnosti i akademický titul.

  • Marcus
    13:55 21.05.2017

    Rase
    A naše armáda by opravdu potřebovala reorganizaci, jak píšeš. Ale když už tak pořádnou! Uvedu jeden příklad za všechny:
    Armádní vysoké školství! Např. v Americe se na West Point nebo jiné vojenské školy dostávají vojáci tak, že velitelé jednotek tam posílají svoje vojáky, o kterých si myslí že mají předpoklady na to stát se nižšími veliteli a časem postupovat dál. Jsou to vojáci kteří se osvědčili a mají pro takové řídící funkce předpoklady podle velitelů kteří si takovým sítem také prošli. Tak škola je primárně brána spíše jako vojenská a ne jako vysoká civilního pojetí. Výuka je primárně zaměřena na vojenské předměty, výcvik, historii, taktiku atd. Civilní předměty jsou vedlejší. A jak je to u nás? Na vysokou vojenskou školu nastoupí člověk třeba z civilu, škola je brána jako vysoká a proto je zde kladen důraz na předměty jako je matematika, fyzika a podobně. Neříkám že je to tak vždy, ale na takové škole mají výhodu spíše intelektuálně zaměření jedinci, kteří i když fyzicky nestíhají a na velení nemají geny, ale prostě jim jde biflování. Pokud by se na takovou školu sám od sebe hlásil člověk z bojového útvaru, je to problém. S penězi jde dolů pokud by tam chtěl normálně studovat a učení integrálů, derivací a podobných věcí, které pro vojenskou kariéru prakticky nevyužije ho odradí. O dálkovém studiu ani nemluvím, to voják z povolání který je na pozici nižšího velitele prostě nemá čas.

    A tak se v praxi stane, že na 43. do Chrudimi přijde "důstojníček" z vysoké školy vojenské který ji sice udělal na výbornou, ale z praxe neví ani hov...! A takový člověk který tělesně ani duševně nestíhá vojákům kterým má velet, je k ničemu. To se pak stane, že při prvním nočním zrychleném přesunu se zhroutí, nebo aniž by vydal blbý pětibodý rozkaz odejde neznámo kam, aby ho pak našli jak někde v roští brečí nad mapou, protože se v ní nevyzná. A pak jsou tři možnosti co s ním:
    1. dát si práci a vychovat si z něj vojáka od začátku (nesmysl, na to nikdo nemá čas)
    2. vyšikanovat ho aby Chrudim opustil a šel na méně náročné místo k jinému útvaru (nejčastější případ :D )
    3. ulejt ho někam na tabulkové místo, kde nebude škodit a překážet.

    Tenhle koncept vojenského školství byl zadán za komunismu, kdy chtěli do velení armády nahnat dělnicko-rolnické kádry, ale v současnosti je to zhouba. Na současném americkém principu fungovala naše armáda už za první republiky! Bohužel s tímto systémem vojenského školství se nahoru do velících funkcí dostane minimum jen opravdu kvalitních důstojníků a proto si u nás o generálech typu Macgregora můžeme nechat zdát. Nahoře máme většinu ingoustů, ne válečníků! Proto máme strukturu armády jakou máme.
    P.S. Tímto se nechci urážet studenty našich vysokých škol, jen ten systém je prostě přežitek! Uznávám že za poslední roky, se toho na Vysoké ve Vyškově dost zlepšilo, ale ten systém je prostě zlo.

  • Marcus
    13:19 21.05.2017

    Rase
    Tak aby jsme byli upřímní, tak první vlaštovička v armádě se objevila. Armádu konečně napadlo pro speciální jednotky zřídit jednotky podpory. Je otázku jak daleko to tato jednotka dotáhne a nakolik se podaří ji udělat provozuschopnou a efektivní. Pokud bude mít k dispozici vlastní vrtulníky, drony a jiné podpůrné jednotky, bude to krok správným směrem. Bohužel se moc informaci o tom neví :(
    Je otázka jak se tento koncept složení jednotek podaří protlačit současným ztrouchnivělým velením armády, které slušně řečeno zaspalo" (Fakt se moc držím abych nepoužil ostřejší slova)!

  • Rase
    13:07 21.05.2017

    Marcus:
    bohužel jsem jen optimista, tak nějak ale čekám, že čím víc se tomto konceptu bude psát, tím spíš se to dostane k lidem nahoře. Přeci jen tihle lidi nežijí v bublině a jde jen o to, aby si ten koncept vzal někdo vysoce postavený, za svůj.
    Ono nemusíme přebírat koncept RSG tak jak, ono by plně stačilo, kdyby jsme se soustředili na to, mít v jedné jednotce na stejném podvozku jak BVP, tak i minomety, tanky, C-RAM, PVO a děla (atd.). OT schválně vynechávám, jelikož ty nemají místo ani v Macgregorově vizi, kdy je kladen důraz na palebnou sílu. Co se týče děl, tak klidně můžeme mít část děl na podvozku BVP (přímo u brigády), a samostatné baterie na kolech podřízené přímo velitelství (jako dnes). Vrtulníky a raketomety bych do toho netahal, ty ať jsou podřízené velitelství zvlášť. Rozhodně by ale bylo vhodné, dát k jednotce drony - ať již pozemní (TAROS), tak i malé létající na průzkum, nebo větší ve stylu CANTAS (třeba i s nějakou výzbrojí).

    Celkově by bylo vhodné reorganizovat celou strukturu AČR, přeci jen pořád se držíme Sovětského členění a nejsme tak kompatibilní ani s ostatními státy NATO (ty většinou mají víc vozidel). Osekání na čtyři prapory beru jen jako ústupek kvůli počtům vojáků, časem by se daly počty praporů postupně navyšovat. Co se týče vhodného člověka, který by něco takového protlačil, bohužel nevidím - nevidím ani tendenci zavádět něco zajímavého - jen se nahrazuje co už je zastaralé.

  • Marcus
    12:48 21.05.2017

    Chápal bych, že máme samostatnou jednotku PVO která má systémy PVO dlouhého/středního dosahu. U dělostřelectva bych pochopil že máme samostatnou jednotku, která má raketomety dlouhého dosahu a část dělostřelectva.
    ALE! Systémy PVO krátkého dosahu a velmi krátkého dosahu by měly mít k dispozici samotné brigády ve svém základu. Aby lehká (kolová) brigáda neměla vlastní děla na kolovém podvozku a těžká (pásová) brigáda neměla vozidla palebné podpory na pásovém podvozku ve své struktuře je katastrofa (nepočítám těch pár 120mm samohybných minometu na podvozku starých BVP). Aby chrudimský výsadkáři neměli k dispozici ALESPOŇ PRO VÝCVIK vlastní přidělené letecké kapacity (vrtulníky nebo letouny) ale o vše si museli zdlouhavě žádat a čekat jestli na ně něco vyjde, je katastrofa!
    Chápal bych samostatné útvary zbraní (dělostřelectvo, PVO, ženisté...) jako záložní, výcvikové, doplňovací a podpůrné útvary, ale přesunout do nich všechny zbraně tohoto daného mi nedává smysl! I u modernizace našeho dělostřelectva se mluví o tom, že nejdříve půjde technika k 13. dělostřeleckému pluku a pak možná později k brigádám.

  • petres
    12:10 21.05.2017

    Kolt, to jsem zaregistroval také. Víte kolik tabulkových míst by bylo ale ve 4 brigádách, tím by se to z jejich pohledu možná vykompenzovalo (to je míněno ironicky). Každopádně taková to reorganizace by chtěla silného ministra obrany a náčelníka GŠ. Máme je?

  • petres
    12:06 21.05.2017

    Pánové, trochu bych varoval před nadšením, že pokud postavíme celou brigádu na jednotném pásovém podvozku, tak máme koncept RSG. Podle mne je hlavní myšlenka ve výrazném zvýšení palebné síly při velké mobilitě. Čili pokud dnešní brigádu AČR o 4 manévrových praporech ještě zredukuji na 3 manévrové prapory nic tím nezískám. Všimněte si, jak "vševojskový" je koncept RSG včetně začlenění vrtulníků, dronů a raketometů (a relativně v masivnějším počtu) na úrovni brigády. To je v přímém rozporu s tím, co praktikuje AČR nyní. (jak už tu i zaznělo v předchozích příspěvcích). Takže by bylo žádoucí (spíše z mého pohledu absolutně nutné) neřešit jenom počty, ale zejména strukturu, aby brigády byly komplexní, včetně prvků palebné podpory, průzkumu a logistiky.

  • KOLT
    11:55 21.05.2017

    Pokud mě neklame paměť a zdroje informací, je za tím rozdělování písečků – pokud by byly dělostřelectvo a PVO zařazeny přímo do brigád, bylo by podstatně menší množství míst pro vysoké důstojníky. Zvláště pak ti, kteří se věnují dané bojové schopnosti, by neměli tak jednoduše nalinkovanou kariéru....

  • Marcus
    11:46 21.05.2017

    Já se bojím aby to nebyla lenost, snaha usnadnit si práci a rozdělování si písečků. Jinak si nedokážu představit proč jdou proti všemu co nás historie naučila?

    To ab různé prvky zbraní spolu fungovaly, by měl být základ a ne aby si každý jel jen to svoje a jednou, dvakrát do roku si zacvičili spolu. To je něco co mohlo fungovat za mohutných operací Rudé armády za druhé světové války, ale to snad není co chceme, ne???

  • KOLT
    11:31 21.05.2017

    Marcus, možná ani radši nechtějte vědět, proč máme takhle blbě oddělené jednotky dělostřelectva a PVOV od pěchoty...

  • Marcus
    10:56 21.05.2017

    Rase
    Ten článek od pana Visingra je zajímavý. Super že se o budoucí stavbě AČR debatuje.
    Z jakého důvodu jsi optimista že i lidé, kteří budou nové BVP vybírat, nebo mají vliv na budoucnost AČR o podobných tématech ví a přemýšlí i v tomto duchu??? Máš nějaké informace že to tak je nebo jsi prostě jen optimista??? :D

    Jinak koncept RSG kterou propaguje generál Macgregor, zmiňuje Visingr ve svém článku a kterou po svém úspěšně používají Rusové není nic nového. Je to jen návrat k progresivnímu vedení války v historii. J. F. C. Fuller, B. H. Liddel Hart, H. Guderian ti všichni viděli stejnou cestu z prosté silové války. Dnešní RSG a ruské praporní úkolové skupiny nejsou nic jiného než pokračováním německých úderných (Stoss) divizí za první světové války (kterým však bez mechanizace chyběla potřebná mobilita) a německým "úderným skupinám" z druhé světové války. Ty dokázaly vítězit i nad mnohem početnějším a silněji vyzbrojeným nepřítelem díky větší mobilitě, pružnějšímu velení a díky kombinaci mechanizované pěchoty s vlastní palebnou podporou (dělostřelectvo a vozidla palebné podpory), ženisty a PVO.

    Dnešní členění naší AČR mi přijde jako krok zpět (možná pod vlivem sovětské doktríny z dob minulých, nebo vlivem nevím čeho...). Máme sice prapory, ale ty nemají skoro žádnou bojovou podporu. Naše veškeré dělostřelectvo a PVO máme v oddělených jednotkách. Takže když něco z toho budou potřebovat, znamená to si takovou podporu vyžádat a následně čekat na jejich přidělení nebo podporu? Co to je? Vždyť to je proti všemu co nás historie naučila, ne? To je jak francouzská armáda před druhou světovou válkou. A všichni víme jak dopadla v konfliktu se slabší německou armádou v roce 1940.

  • KOLT
    08:49 21.05.2017

    Kozlus, to zní jako skvělý nápad :-)

  • Kozlus
    23:44 20.05.2017

    Rase:
    Tady by to chtelo, aby nam Americani soupli par dolaru, tak miliardicku, dve a muzeme jim tady postavit modelovou RSG jednotku podle jejich standardu, na ktere si otestujou provoz a vycvik, nez to zavedou doma :-D

  • Rase
    22:56 20.05.2017

    Dvě brigády ve stylu RSG + jedna brigáda na kolech (na obchvaty a zajištění křídla) a jedna brigáda na expedice nebo speciální akce, je víc než v pohodě. To je síla, která je reálně dost kvalitní. Přeci jen krom 210 BVP co máme kupovat, to znamená stejné množství vozidel pro další brigádu, k tomu cca 100 středních tanků, nemálo houfnic, PVO krátkého dosahu a C-RAM. To dohromady je už pěkná kupa vozidel na podvozku BVP hodně nad 100 miliard, ale co, po roce 2030 už by měl být rozpočet 2% HDP, tak ten rozdíl bude poznat.
    Dám ruku do ohně za to, že pan Visingr velice dobře víc, co se řeší k novým BVP tady na AN nebo na Palbě. Jen doufám, že o potenciálu RSG vědí i lidé, kteří budou nové BVP vybírat (tady jsem optimista). Pokud jde o počty, tak najednou má smysl tlačit na co nejmenší osádky vozidel a relativně malý počet výsadku na jedno vozidlo - tedy masivní palebná síla. Hodí se tlačit i na zavádění robotů a zvyšovat automatizaci (nové MBT by měly mít jen 2-člennou osádku). Pokud by se podařilo kolem roku 2035 postavit čtyři brigády, byl by to nářez a velice kvalitní síla i z pohledu NATO.

  • petres
    18:31 20.05.2017

    Docela zajímavé čtení o možné perspektivě ACR v proběhu následujících cca 10 let:
    http://echo24.cz/a/wPr2c/nove-...

    Obsahuje to úvahy o třetí "superlehké" brigádě tak i o v budoucnosti možné čtvrté brigádě v duchu konceptu RSG generála Macgregora - viz článek o tomto konceptu i zde na AN (vyzbrojení vozidly Puma vč. "středních tanků". V podstatě je ten článek napsaný v duchu, v jakém se zde diskuze odvíjely.

  • Rase
    16:08 18.05.2017

    juhelak:
    No právě, ono těch 50 mld. na nákup 210 vozidel je už dost slušná suma a rozhodně se nejedná o podhodnocenou částku, nejsme tedy ve výběru odkázáni jen na to nejlevnější, co je na trhu (viz Šakal). Rozhodně je ten tendr dost lákavý, když se jej má účastnit hned 7 vozidel (to není úplně běžné). Poměrem financí, je docela srovnatelný s tendrem v Británii:
    V září 2014, britské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na dodání 589 vozidel za 3,5 miliardy £ (5,8 miliardy USD) do roku 2024. MO počítá s cenou 50 miliard Kč, tedy přibližně 2 miliardy USD (1,8 miliardy Euro). Tedy třetinovou cenou co zaplatí Britové za svá vozidla. Finance tedy odpovídají i třetinovému počtu britských vozidel. Mantinel, který si MO stanovilo tak není nikterak podceněný nebo nadceněný. Odpovídá reálným možnostem výsledné ceny. Ještě ale dodám, že je to jen přibližné počítání. Ona zhruba polovina ceny jde na vybudování infrastruktury a zázemí, pro vozidla a jejich výrobu (stejěn ji ale každý započítává do jednotkové ceny).

  • juhelak
    15:00 18.05.2017

    myslim ze nemci dokážou udelat víc ústupku nez s myslíme..protože jinak by s pumou byli odkázaní pouze na německou armadu..a to není moc..velké státy jako Francie, Spanelsko, Itálie, Polsko..ti si vezmou vždy něco domácího i když by to bylo horší..menší státy jako Slovensko, Madarsko..ti na to prostě nemají..Prodej Arabským zemím je ted snad pozastavený z politických důvodu..tak už zbývá tak možnost prodat nám...i kdyby nám to měli prodat za minimální marži s tím že vydělají na servisu a náhradních dílech v dalších 40 letech.

  • Marcus
    10:03 18.05.2017

    KOLT
    200 kusu je uz dostatecne mnozstvi, to mas recht ale szale bych to videl jen na pokrocilou montaz. Uvidime jak se k tomu ktery vyrobce postavi. Nejvic pesimisticky jsem u nemcu. Ty se budou snazit drzet vyrobu co nejvic u nic a spis nabidnou ceskym firmam dodavatelske zakazky. Jejich Puma je taky technologicky nejnarocnejsi a tim narocnejsi je i vyrobni linka a tu si myslim jen tak nedaji.

  • Marcus
    09:56 18.05.2017

    juhelak
    Jasny, vyvoj je potreba, ale mel by to byt vyvoj od nekoho kdo ma v oboru zkusenosti. Ne ze nekdo zacne vyvoj z niceho. Viz turci. P.S. Vtipne bylo jak treba na posledni vystave turci rychle kupovali airsovtove pusky M4 a davali je do toho sveho noveho prototypu IFV aby tam jako neco bylo :D
    Otazkou je zda se v segmentu IFV dav nejblizssich 20-30 letech ocekavat nejaka revolucni zmena. Ja myslim ze nam nabizene typy dlouho vydrzi. Napr. Puma je opravdu svetova spicka.

  • Rase
    09:17 18.05.2017

    Marcus, ona sice končí výroba Pumy pro BW v roce 2020, tehdy by měla jet výroba i pro AČR. Tedy logické by bylo dovážet Pumy z Německa již hotové, když je to tak blízko. Na druhou stranu, v Pandurů se taky podařilo sjednat "montáž" v ČR, a to je Steyr taky jen kousek za hranicemi. Němci by mohli přesunout kompletaci do ČR (vozidel pro AČR) a výrobu některých komponentů. Hodně by toho mohli v klidu dovážet z Německa k nám, tak by mohly v podstatě běžet obě linky. U CV90 by to bylo stejné, jen by se musely vozit díly až ze švédska. V případě ASCODu, nejspíš až ze Španělska (pochybuju, že je výrobní linka v Rakousku ještě funkční). Všichni výrobci mají podepsané smlouvy s VOP CZ, tak by i výroba všech vozidel probíhala zde. Na CSG se u takto velké zakázky kašle, přeci jen je to soukromá firma vs státní podnik. Osobně bych se ale nerad kompletně vázal jen na GDELS (jak s KBVP tak i BVP).

  • KOLT
    08:45 18.05.2017

    Já bych taky samozřejmě byl rád, kdyby se toho co nejvíc udělalo u nás, 200+ kusů už není tak málo, aby se nevyplatilo využít naše vlastní schopnosti a kapacity. I za cenu mírně zvýšené ceny (ale jen mírně, žádná šílenost jako CZ-805!). Do jaké míry k nám bude ten který výrobce ochoten přesunout výrobu, je otázka. Jsem na to opravdu hodně zvědavý, každopádně ani s jedním z těch čtyř vozidel asi neuděláme chybu co se techniky týče.

  • juhelak
    08:36 18.05.2017

    Marcus: já se přímo nezastával tureckých vozidel ( jak funguje vývoj projektu napr. pro automotive mam z první ruky a je to tragedie). Obecne se jen zastávám nových konstrukcí oproti tem 10-15 let starým..s ohledem na to ze to máme provozovat az 40 let, tak aby to nebylo za 5 let mimo. Stejne jako když se ted srovná pandur s boxerem. podle wiky se cv90 zavadelo od 1993. ta verze 9035 co nejspis nabidnout ..to sem nedohledal.

  • Marcus
    08:20 18.05.2017

    Rase
    Já taky nemůžu než s Vámi souhlasit :D Technicky je pro mě take Puma, pak CV90 a nakonec ASCOD.
    Puma je prostě sázka na kvalitu. Drahou a provozně velice nákladnou, ale kvalitu. U Pumy se jen obávám toho, že němci nebudou chtít jít do montáže u nás, Jde jim o udržení jejich výroby, možná protoasi I sleví s cenou.

    CV90 by se mi líbila víc než ASCOD. Souhlas s tím že se jedná o uspěsnější vozidlo a je tím množstvím uživatelů doladěno do užasného detailu. Z mého pohledu velkou výhodou pro CV90 je I to že by je u nás montoval VOP, což by znamenalo zachovat maximální servisní kapacitu u nás a VOP v současnosti má na starost servis pásových vozidel pro AČR, takže by to byl logický pokračovatel I pro nové IFV a k tomu případná doprovodná vozidla. Líbila by se mi představa a bylo by to velice efektivní, že by VOP montoval I střední tanky na podvozku CV90 a k tomu I samoihybné houfnice, minomety a PVO ale uvidíme co vše pořídíme.

    ASCOD by u nás montoval CSG proti kterému jako takovému nic nemám, ale myslím že jeho capacity jsou už dnes napnuté a asi by bylo dobré kdyby se věnoval naplno kolové technice a netříštil na pásy. Pásy bych nechal ve státních rukou ve VOP.

    Klíčovým si myslím bude I volba věže, Samson II není zlý, ale stale doufám v něco lepšího. Puma má svoji jasně danou věž a z dvojce CV90 a ASCOD ma nejlepší portfolium věží pro nabídkujasně CV90. Myslím že hodně nám napoví IDET. Už se na něj těším :D

  • Rase
    07:41 18.05.2017

    Marcus:
    nezbývá mi než s vámi souhlasit, navíc dost pochybuju, že by by se podařilo přpravit nové BVP do výrobní verze, jen během pár let - cca 2020 (pokud bude smlouva podepsána 2018).
    Pokud jde o ASCOD, tak dost se snaží, ale nebýt úspěchu v Británii, tak má BAE v Evropě monopol. Přeci jen je to první exportní úspěch, ale CV90 je zavedený u spousty států. Tedy si myslím, že pokud BAE něco vyloženě nepokazí (jako v Británii) tak má více než slušnou šanci i u nás. pak je otázka co politicky. Od švédů a GDELS už máme dost věcí, tak možná budeme chtít diverzifikovat dodavatele - což by měli šanci Němci, od kterých máme jen minimum techniky. Za sebe jsem tedy primárně pro Pumu, pak CV90, ASCOD a na závěr Lynx.
    U Pumy je zajímavé, že nám ja nabídli, tak nějak jsem čekal, že si ji budou škudlit doma. Navíc vědí, kolik sme vyčlenili financí (přibližně 50 miliard), tak se do té ceny nejspíš vlezou. Za mě je Puma jednička, byť i k ní mám pár technických připomínek (výtek).

  • Marcus
    06:50 18.05.2017

    Rase
    To že turci udělali koncept, který vypadá dobře, nebo že postavili prototype ještě nic neznamená!!! A to jako fakt nic! Navrhnout na zelený louce louce moderně vyhlížející IFV bez předchozích zkušeností klidně jde, ale navrhnout opravdu funkční, uživatelsky přívětivý vozidlo chce prostě roky a roky zkušeností! Hovořím z vlastní zkušenosti ve strojírenství kdy jsme kooperovali s číňany a dělali jsme pro Turky. Samozřejmě mužeš v turecku najmout konstruktéry, vymyslet mocerně vyhlížející concept (což ty turecký rozhodně moderně vyhlížejí!!!), dát ho vyrábět a je to. Ale to není známka kvality! Na prototypu si můžeš dělat cokoliv :D
    Ale jen dlouhá praxe ti řekne o ergonomii jak ten straj udělat, každá blbost může pak vojákům překážet nebo být umístěna na blbém místě, kam ve vozidle co umístit aby to nepřekáželo ale fungovalo, jak jaký díl navrhnout aby byl snadno a levně vyrobitelný, křivky pancíře můžeš navrhnout ladné moderní, ale jiná věc je pak vyrobit aby tě to nestálo majland a aby se tvarováním nesnížila pevnost plátu a podobně a jak různé mechanismy udělat aby nebyly drahé, problémové ale prostě fungovaly....atd. Prostě tohle je výroba s vysokou přidanou hodnotou a jde tu o životy!!! Prostě vyladěnost jakou mají stroje od švédů, němců, rakušanů dosáhneš jen roky zkušeností a zpětnou vazbou, což turci rozhodně nemají a okopírovat se všechno nedá!
    S tím že výroba (nebo aspoň montáž) by měla být prováděna u nás s tebou naprosto souhlasím, ale I pokud by jsme si ten turecký stroj montovali u nás, stale tu bude určité procento součástí dodávaných turky, což nás bude dělat závislími na nepřílišstabilní zemi a to je hodně velký risk! Raději budu závislý na stejných dodavatelích dílů jako Němci, Švédové, Rakušané...
    A na montáž stroje know-how nepotřebuješ. To jen spojuješ díly co ti dodají dodavatelé kteří jsou většinou stejní jako původního držitele licence. Dnes už si tak maximálně můžeš svařit kostru, zbytek dovezeš :(
    Turci to dělají protože mají politické ambice v regionu a snaží se vypadat nezavislí na západě nebo východě.
    Řeky bych tady vůbec nezmiňoval, protože jestli nějaký národ dotáhl k dokonalosti termíny "turecké hospodářství" a "Potěmkinova vesnice" tak jsou to řekové!
    Britové ti to měli jasné a taky si vybrali osvědčený ASCOD jen si ho "zamaskovali" :D U nich se bude montovat taky nějakých 600 kusu, přičemž původně jich mělo být mnohem vice a kdo ví jestli se to zase nezvíší.

  • Rase
    23:06 17.05.2017

    KOLT:
    pokud to dokázali Turci, Řekové (MBT) a troufají si na to v Indonésii, tak se to dokážeme naučit i my. Dle mého je to jen o know-how, nákupu vybavení, postavení výrobny, infrastruktury, sehnání lidí, odborníků a dalších věcí. Tohle všechno se dá za peníze koupit. Že to není levné, je věc druhá, obdobně ale postavili továrnu z ničeho i Britové kvůli Ajaxům. V jejich případě musejí dovážet ocel ze Švédska, jelikož u nich už žádné ocelárny nejsou. Zde tedy máme výhodu i proti Británii (!) - teda alespoň doufám, že u nás jsou ocelárny (ocelárna) co dokáže dodat vhodný materiál (případně upravit výrobu). Pro tuzemský průmysl by to bylo velice zajímavé nakopnutí a impulz - vlastně proč ne, stejně máme v plánu utratit nemalé desítky miliard Kč, tak ať to má smysl i do budoucna.
    ps. pracovní síla je u nás pořád hodně levná, tak co si uděláme sami doma, tím líp

  • KOLT
    22:29 17.05.2017

    Ono řezat a svařovat pancéřové díly na moderní BVP není až taková sranda ;-) Mám dojem, že u článků o nových Pandurech tu Starlight popisoval konkrétní technologické požadavky, u kterých měl značné pochybnosti, zda CSG skutečně disponuje potřebným vybavením...
    Jinak ale souhlas. Pokud bychom celé vozidlo (pochopitelně nepočítám výbavu) dokázali vyrábět u nás, bylo by to velké plus. A v té chvíli by bylo v podstatě jedno, od koho by bylo, pokud by se jednalo o dostatečně kvalitní konstrukci.

  • Rase
    21:46 17.05.2017

    Marcus:
    však právě. Ona ta nekvalita turecké výroby by se dala obejít maximální licenční výrobou v ČR. Přeci jen si myslím, že vyřezat díly na CNC a posvařovat korbu, dokážeme i tady. Zbytek je už jen montáž přivezených dílů (třeba z Německa) a to umíme docela dlouho (s Pandury). Byť by masivní výroba v ČR byla hodně dražší, tak potenciál zde je a i politici chtějí co největší procento výroby doma.
    Když mohli Řekové vyrábět doma nové Leopardy 2 a vyráběly se tam i nové 2A7+ pro Katar, tak to jde. Navíc VOP CZ vyrábí pancéřové nástavby na Ajabany (tím nemíním dávat rovnítko mezi auto a BVP), tak toho zvládáme dost. To že FNSS shráblo licenční poplatky a další provize za převod plánů a dokumentace, je dle mého detail. Jak jsem už řekl, ČR bude tlačit na co největší procento výroby v ČR, tak záleží na tom, kolik % každý z výrobců nabídne. Čím víc tím líp pro nás do budoucna.
    ps. jsem hodně zvědavý na nabídku právě oněch velkých výrobců, zatím se zdá, že jsou docela dost ochotní. BAE se snaží snad nejokatěji, což ale není špatně. Hodně jsem zvědavý na KMW a Rheinmetall. U GDELS to bude podobné jako s Pandury (tedy OK)

  • Marcus
    21:02 17.05.2017

    juhelak
    Nikdo nezatracuje nové turecké koncepty, ale něco jiného je udělat koncept a něco jiného je udělat kvalitní funkční stroj a následně ho i v takové kvalitě vyrábět.
    Já sám jsem přišel v bývalém zaměstnání do styku s tureckou pracovní silou i s tureckým strojírenstvím ( i když ne s vojenským strojírenstvím) aby mi to stačilo na názor na jejich kvalitu práce a nátury. Něco podobného jako indové nebo čína :(
    Takže tomu prostě sám za sebe nevěřím.
    Jediné co z toho zatím vypadá na sériovou výrobu do ciziny, tak je jen ten lehký/střední tank Kaplan-MT a i ten se bude vyrábět v Indonésii. A vztahy Indonesie-Turecko a Česko-Turecko se nedají srovnávat. U nich je to pochopitelný obchod. A i na tom je ta věž belgická a tu si můžeme dát na jakýkoliv jiný podvozek.
    Nemyslím si že Turci předvedli něco, nebo že vůbec v blízké budoucnosti přijde něco co vozidla typu PUMA, ACOD, CV90 skokově odsune do starého železa. Všechny jsou kvalitní a vzhledem k jejich modernizacím mají všechny budoucnost.

    Co nakonec bude myslím mít největší roli na kvalitu budoucích našich IFV jaké věže obdrží a jaká doprovodná vozidla k nim armáda pořídí.

Stránka 1 z 2