Modernizace německé pozemní protivzdušné obrany do roku 2030

Bundeswehr, jako všechny evropské armády, nemá prakticky žádné prostředky PVO pro boj s taktickými drony. V případě masivního nasazení taktických dronů, jako ve válce na Náhorním Karabachu, se tak u evropských armád dají očekávat masivní ztráty.

Všechny vhodné mobilní komplety PVO evropské armády již vyřadily z výzbroje a zavádění nových je otázkou mnoha let a mnoha miliard euro. I přesto některé evropské země nemají potřebu budovat pozemní PVO – mořské románské a anglosaské státy, spící klidně díky nárazníkové zóně v podobě střední a východní Evropy, se zaváděním pozemní PVO, vojskové i teritoriální, prakticky nepočítají.

Na druhou stranu dominantně suchozemské Německo, jehož pozornost je historicky zaměřená východním směrem, si nutnost kvalitní pozemní PVO uvědomuje více. Důvodem jsou právě zkušenosti z války na Náhorním Karabachu. Podle německého ministerstva obrany rozvoj pozemní PVO má v dalších letech nejvyšší prioritu.

Nejdříve chce Bundeswehr do svých 12 baterií Patriot PAC-3 / PAC-3 + začlenit protiraketové schopnosti – takto vylepšené baterie mají být připravené do roku 2030. Klíčem bude zřejmě zavedení střel PAC-3 MSE (Missile Segment Enhancement) s korekčními tryskami a vlastním radiolokátorem. Modernizační náklady se odhadují na 600 milionů euro.

Německé Patrioty

Současně došlo k odložení rozhodnutí nahradit Patrioty novými systémy TLVS (Taktische Luftverteidigungssystem; dříve MEADS). TVLS měl (nebo stále má) kombinovat PVO krátkého a středního dosahu, zejména s využitím střel PAC-3 MSE a IRIS-T SLM/SLS. Důvodem odložení jsou obří náklady kolem 13 miliard euro. 

Dále do roku 2026 Bundeswehr získá nové mobilní raketové prostředky PVO krátkého dosahu NNbS (Nah-und Nächstbereichsschutz). Komplet NNbS (nebo rodina kompletů) nahradí zhruba tucet zastaralých systémů Ozelot – ty využívají malé pásové vozidlo Wiesel 2 a střely Stinger.

Za tímto účelem německá armáda nakoupí raketový systém IRIS-T SLM/SLS (IRIS-T Surface Launched Medium Range / Surface-Launched Short Range) od společnosti Diehl Defence. Pozemní verzi střel IRIS-T již využívá Švédsko a Norsko. Otázkou je zvolení nosiče pro střely. Avšak jistě ne náhodou firma Diehl Defence v prosinci minulého roku představila koncept vysoce mobilní PVO IRIS-T-SLS Mk III.

Zavedení této nové raketové vrstvy PVO si vyžádá rozšíření tabulkových pozic o 500 míst a 1,3 miliardy euro.

Stacionární komplety MANTIS i mobilní Skyranger 30 využívají programovatelnou munici

Jediná jednotka Luftwaffe pozemní PVO, tj. Flugabwehrraketengruppe 61, provozující cca tucet Ozeletů, dvě baterie MANTIS a několik přenosných střel Stinger, má naproti tomu asi 400 vojáků. Je třeba dodat, že od roku 2012 je za pozemní PVO v Německu odpovědné pouze letectvo, zatímco u pozemních sil byly jednotky vojskové PVO rozpuštěny.

Dalším krokem v rámci pozemní PVO je zavedení automatických kanonů nebo i laserů. Tyto nové samohybné zbraně nahradí zmíněné stacionární komplety MANTIS využívající 35mm kanony a programovatelnou munici. Bundeswehr na tento projekt potřebuje čtyři miliardy euro a 1500 nových vojáků. Německý průmysl jistě nabídne nedávno představený modul Skyranger 30 umístitelný na pásové nebo kolové podvozky. 

Podle německého ministerstva obrany má projekt mobilní PVO celoevropský význam. Německo již v této věci spolupracuje s Nizozemskem v rámci projektu Apollo – Německo a Nizozemsko vytváří společné jednotky PVO, velící struktury i výcvikové programy. Očekává se i zavádění společných zbraňových systémů.

Maďarsko uvažuje o koupi kompletů Skyranger 35 pro svá bojová vozidla Lynx nebo výhledově Boxer

Kýženým výsledkem německého úsilí má být celoevropská mobilní PVO určená k boji proti taktickým dronům, klasickým aerodynamickým cílům ale i přesně naváděné munici. Ostatně generální ředitel Armin Papperger firmy Rheinmetall informoval o zájmu Maďarska nakoupit komplety PVO Skyranger s 35mm kanony. Vzhledem k úzkým vojenským německo-maďarským vazbám se dá očekávat brzké zapojení Maďarska do německé protivzdušné iniciativy.

Papperger ve stejném rozhovoru současně uvedl, že nákup českých BVP bude zřejmě odložen až po podzimních volbách. Navíc českou vládu může sestavovat pětice stran, většinově se silně levicovým zaměřením. V ohrožení jsou tak všechny modernizační projekty Armády ČR, natož nákup nových BVP za 50 miliard Kč. I kdyby k dohodě na nákup nových BVP po volbách skutečně došlo, ideálně ještě v roce 2022, první nová BVP Armáda ČR získá nejdříve v roce 2025.

Avšak ani v případě Německa není budování pozemní PVO jisté, protože předložený plán je pouze návrh. Navíc i letošní německé volby mohou posunout německou politickou mapu směrem doleva. Německá levice přitom vyzývá ke zpomalení vojenských výdajů.

To vše se děje v době, kdy nedávno schválené velké modernizační programy (další Eurofightery nebo fregaty Typ 126) ukusují významnou část rozpočtu Bundeswehru. Pokud tedy ve Spolkové republice převezme moc koalice s účastí SPD, Zelených a postkomunistické levice, je modernizace německé armády rovněž silně ohrožena.

Zdroj: Defence24, Rheinmetall, sueddeutsche.de, bmvg.de