Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí

Polský tank Leopard 2A5; větší foto / Public Domain

Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné změně akvizičního přístupu. Zatímco minulé vedení usilovalo o maximální zapojení polského průmyslu, současný ministr obrany Mariusz Blaszczak (PiS) dává přednost přímému nákupu zbraňových systémů v zahraničí.

Polské ministerstvo obrany připravuje obří modernizační programy v hodnotě několika desítek miliard dolarů. Nejvýznamnější programy ale mají mnoho let zpoždění. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že Polsko chce do modernizace armády v maximální možné míře zapojit polský průmysl nebo aspoň zajistit přenos zahraničního know-how do polského průmyslu.

Takový přístup razilo minulé vedení ministerstva obrany v čele s ministrem obrany Antoni Macierewiczem (PiS). Důraz na domácí průmysl má samozřejmě řadu výhod, protože bezpečnost země není dána jen počtem a schopnostmi zbraňových systémů armády, ale možná ještě více robustností ekonomiky a průmyslu, včetně toho zbrojařského. Nicméně nevýhodou jsou komplikovaná jednání a zřejmá neochota zahraničních výrobců podělit se o svá know-how.

Macierewicz od domácího průmyslu (s využitím zahraničního know-how) nakoupil houfnice Krab, minomety Rak, dělostřelecké prostředky velení a řízení palby Regina, systémy protivzdušné obrany Pilica, Poprad a Piorun, karabiny Grot (MSBS) nebo kamikaze drony Warmate. V případě raketometů Homar se ale Macierewicz neúspěšně snažil o transfer know-how.

Naopak současný ministr obrany Blaszczak dává přednost přímému nákupu zahraničních zbraňových systémů a „s rezervou mluví o polském průmyslu.“ Novým přístupem má být přímý nákup amerických raketometů HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) v rámci programu Homar, u kterého nově Polsko nepožaduje transfer technologií. Nákup se tím urychlí, ale Polsko nezíská zřejmě žádné strategické know-how a hlavním koordinátorem dodávek nebude polská PGZ, ale přímo americká firma Lockheed Martin (přes americkou vládu). Stejný přístup zvolilo Rumunsko.

Stejně tak se uvažuje o nákupu starších fregat z Austrálie, což ale ohrožuje financování výstavby vojenských lodí polským loďařským průmyslem. Nicméně 18 let trvající stavba korvety Slezak (viz dále) je pádným argumentem po přímý nákup lodí v zahraničí.

V každém případě se Polsku, s velkou účasti polského průmyslu, podařilo v poslední době dokončit některé obří zbrojní obchody. Jasně nejvýznamnějším je nákup čtyř baterií protivzdušné obrany (PVO) Patriot a systémů velení a řízení IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System) za 4,75 miliardy dolarů. Z této prvotní částky půjde 204 milionů dolarů (mimo offsety) do polského průmyslu. V druhé fázi programu Polsko navíc počítá s nákupem dalších šesti baterií Patriot.


Leopard 2PL; větší foto / Rheinmetall

Ministerstvo obrany v březnu letošního roku uzavřelo smlouvu ohledně dodávek čtyř cvičně-bojových letounů M-346 Master za 487 milionů zlotých. Smlouva obsahuje opci na další čtyři letouny. Vyjednávání o smlouvě trvaly čtyři roky.

V druhé polovině června ministerstvo podepsalo smlouvu na modernizaci dalších 14 tanků Leopard 2A4 na verzi Leopard 2PL za 305 milionů zlotých. Jde o využití opce z původní smlouvy z roku 2015.

Dle Palowskiho však většina nejdůležitějších modernizačních programů má několik let zpoždění a čeká na finalizaci. Ostatně ještě na začátku roku 2017 tehdejší ministr obrany Macierewicz uvedl, že do konce roku 2017 budou podepsány zakázky programů Visla, Homar a Orka. Programy Homar a Orka však ještě na finální podpis čekají.


Korveta Slezak je ve výstavbě od roku 2001, ale kvůli nedostatku financí byla stavba na mnoho let přerušena. Korveta bude dokončena až v příštím roce, čtyři roky poté, co byla spuštěna na vodu. / Marynarka Wojenna

O dodávkách amerických raketometů HIMARS se vedou intenzivní jednání, ale status vyjednávání, i rozsah zapojení polského průmyslu do programu (mimo nákladních vozidel Jeltz), není znám. V případě nákupu diesel-elektrických ponorek Orka nebyl zatím vybrán dodavatel, v úvahu připadá francouzská ponorka Scorpene, německá Type 212CD nebo švédská A26. Varšava chce minimálně tři ponorky se schopností odpalovat střely s plochou dráhou letu.

Dále probíhají jednání o zakoupení výše zmíněných starších australských fregat třídy Adelaide (výtlak 4100 tun). Předběžná dohoda má být uzavřena během srpnové návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy v Austrálii. K fregatám musí ale Polsko nakoupit i příslušné zbraňové systémy.

Polské námořnictvo rovněž modernizuje tři raketové čluny třídy Orkan (369 tun) a dokončuje víceúčelovou korvetu Slazak (2150 tun). Zařazení korvety Slazak do služby je plánováno na rok 2019, tedy 18 let po začátku stavby.

Letos snad polské námořnictvo podepíše smlouvu na nákup námořních vrtulníků. Naopak nákup vrtulníků pro polské speciální jednotky byl anulován, stejně tak nedojde k nákupu víceúčelových vrtulníků H225M Caracal. Díky odkladu nákupu nových strojů budou modernizovány současné vrtulníky sovětské a polské výroby.


Kamikaze drony Warmate. / WB Electronics 

Nynější prioritou je nákup nových bitevních vrtulníků v rámci programu Kruk, podpis smlouvy se očekává v roce 2019. V pokročilé fázi je modernizace vrtulníků Mi-24, které mají získat nejnovější protitankové řízené střely (PTŘS).

Avšak na modernizaci polské armády se bude pochopitelně podílet přímo i polský průmysl. Za zmínku stojí především akvizice vozidel velení a řízení Rosomak BMS na podvozku kolového obrněného transportéru (KOT) Rosomak a dronů Orlik (obdoba amerického ScanEagle) s výdrží ve vzduchu až 15 hodin a doletem 150 km od řídícího stanoviště. Podpis se očekává do konce roku.

Oba programy jsou klíčové pro polskou armádu ‒ Rosomak BMS poslouží jako centrální velitelský a řídící bod pro polské vojáky 21. století (Tytan) a Orlik výrazně rozšíří situační povědomí polských jednotek. Počítá se také s nákupem malých dronů Wizjer (dosah 30 km) a 1000 kamikaze dronů Warmate.

Polská armáda pokračuje v modernizaci věží Hitfist (včetně integrace PTŘS Spike-LR) na KOT Rosomak. Nově vyráběné Rosomaky od roku 2019 již obdrží polskou věž ZSSW-30. Stejnou věž získá i polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk. V letošním roce budou uzavřeny smlouvy o dodávkách domácích radiolokátorů Bystra a Odra. Bystra je první polský radar s aktivním elektronickým skenováním (AESA).

Současně polské ministerstvo obrany vyjednává o dalších dvou klíčových projektech ‒ taktická vozidla 4×4 a přenosné PTŘS.

Letošní polské výstavy MSPO 2018 v Kielcích se zúčastní i vozidlo Gerlach, které má zájem uspět v polském programu Pegaz; větší foto / Zetor Engineering

Polská armáda hledá vozidla 4×4 v různých hmotnostních kategoriích, bez i s balistickou ochranou. Vozidla 4×4 poslouží jak pro přepravu vojáků, tak jako nosiče zbraní, včetně PTŘS, ale i jako vozidla velení a řízení. Dříve Polsko v rámci programu Mustang požadovalo 882 lehkých vozidel 4×4, ale současná ambicióznost programu není známá. V rámci programu Pegaz se zase počítá s akvizicí 105 těžkých taktických víceúčelových obrněných vozidel 4×4.

V oblasti PTŘS Polsko získá v rámci programu Karabela těžké protitankové komplety a v rámci programu Pustelnik lehké, jedním člověkem přenositelné protitankové komplety s dosahem 1400 m. PTŘS Karabela mají být umístěny na bitevní vrtulníky programu Kruk, modernizované Mi-24 i na vozidla Pegaz.

Jak autor článku na konci svého textu uvádí, jedná se o výčet vojenských programů, které lze uzavřít v dohledné době. Polská armáda ale má i další velmi ambiciózní programy, jako je nákup systémů PVO krátkého dosahu Narew nebo modernizace tanků T-72 a nákup tanků nové generace.

Podle autora by však Polsko mělo více spolupracovat s evropskými partnery, neboť hrozí, že Polsko nakoupí zbraňové systémy bez většího zapojení polského průmyslu. Bez zapojení průmyslu do armádních akvizic ekonomika našeho severního souseda přijde nejen o miliardy zlotých při nákupu, ale také o miliardy zlotých v dalších 30 letech (doba provozu zbraňového systému), kdy bude nutný servis a modernizace v zahraničí nakoupených zbraňových systémů.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko kupuje další cvičně-bojové letouny M-346 Master

Polské ministerstvo obrany plánuje do konce března podepsat s italskou firmou Leonardo smlouvu o nákupu další várky osmi cvičně-bojových letounů M-346 Master. Nákup letadel probíhá v rámci polského programu pro pokročilý výcvik stíhacích pilotů AJT (Advanced Jet Trainer).

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického hlediska) vojenskou zakázku všech dob. V rámci programu Visla Polsko nakoupí v první fázi americké systémy protivzdušné obrany (PVO) Patriot PAC-3+ za 4,75 miliardy dolarů.

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) od Lockheed Martin. Oproti původním plánům tak nedojde k přenosu klíčových amerických know-how do Polska.

Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu

Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů zlotých k původní smlouvě z roku 2015 byl podepsán na konci června.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 10
  • kisam
    13:48 17.08.2018

    Flader: súhlasím. Pre mňa je najžiadanejšou modernizáciou nákup nových útočných pušiek, výstroje (možno nejaký projekt vojaka budúcnosti?), modernizácia kasární a celkovo infraštruktúry, zvýšenie platov vojakom, nové pásové BVP, PVO a až potom všetko ostatné. A jednoznačne by sa mala na MO vytvoriť nejaká pracovná skupina na komunikáciu s verejnosťou a tá by mala makať, makať a makať. A keď už existuje tak tam poriadne vyvetrať lebo im to moc nejde.

  • Gibon
    13:19 17.08.2018

    Flader: od roku 2010 sa systematicky obmienaju UAZy, V3S a T148. To je asi vsetko.

  • Gibon
    13:17 17.08.2018

    Kisam: nie kritizovat mozes. Kritika je ziaduca, kym je konstruktivna a nie je to hejt. Teda kym to nie je kritika od Galka :-)

    A aj vzhladom na to, co pises, ("súčasné vedenie MO najlepším aké samostatné Slovensko kedy malo") myslim si ze treba pockat.
    Riesi sa momentalne kopec veci, dobiehaju modernizacne programy z minulosti, rozbiehaju sa nove. Neda sa za 2 roky dobehnut 14 rokov stradania.
    A ešte aj tie z minulosti sa snažia vylepsit, vid vyzbrojenie UH-60M. Len dúfam, že vláda nepadne skôr, ako stihnú podpísať tie najdôležitejšie zmluvy na tento rok. :)

  • Flader
    13:04 17.08.2018

    V prvom rade je najväčšou chybou súčasného vedenia MO mediálna komunikácia. Nedokážu svoje zámery "predať" verejnosti. Druhým problémom je pán tajomník služobného úradu Hoľko - svojimi vyjadreniami práve hodne kazí obraz MO. Taktiež mi v plánoch rozvoja chýba prezbrojenie pechotných zbraní, taktiež osobná výstroj by mohla byť na vyššej úrovni (aj keď podľa registra zmluv sa v poslednom čase dosť nakupovala výstroj).

    To, že nekritizujem automaticky každý krok MO neznamená, že súhlasím so všetkým, čo robí / nerobí. Ale reálne keď sa pozriem 10-15 rokov dozadu tak sa konečne aspoň začala modernizácia hýbať. Pretože doteraz o nej len prázdne všetci rozprávali. Skutočné nákupy modernej techniky (keď nepočítam Zuzany) sa začali až za Glvača (Spartan, UH-60M) a teraz.

    Napadá niekoho iného, nejaký iný nákup modernej techniky po roku 2000? Modular beriem ako projekt vydarenej modernizácie.

    PS: Toto je môj názor, ako dlhoročného (momentálne veľmi sklamaného) voliča pravice.

  • kisam
    12:45 17.08.2018

    Flader od teba som ešte nevidel ani jeden jediný kritický príspevok k MO a OSSR. Naozaj tam nevidíš nič zlé?

    Aby si si nemyslel že ich kritizujem len zato že je to SNS a keby tam boli zelení z SAS tak ticho šúcham nohami a pritakávam alebo nejakú podobnú sprostosť, tak podľa mňa je súčasné vedenie MO najlepším aké samostatné Slovensko kedy malo. Ale to neznamená že nerobia chyby a že na ne netreba upozorňovať. Nemám problém pochváliť keď niečo robia dobre. Ale len kritikou sa dá posúvať dopredu.

  • kisam
    12:36 17.08.2018

    Flader: no dobre, tak ho nesplní ani tento. Aj keď má k dispozícií zvyšujúci sa rozpočet a vládu, ktorá je ochotná mu zákazky odklepnúť. Či zato že si predchádzajúci ministri válali šunky tak nemôžem kritizovať toho súčasného? Wtf?

  • Flader
    12:25 17.08.2018

    Kisam, záväzok k NATO mohol splniť ktorýkoľvek minister za posledných 14 rokov Ešte raz 14 rokov!!!!!

  • kisam
    12:20 17.08.2018

    To, že tá správa bola zverejnená nemení nič na tom čo v nej stojí a čo po nás NATO chce. A my si s tým vytierame zadnicu. Je len správne že sa na to upozorňuje.

  • Gibon
    12:11 17.08.2018

    kisam: nie. tie spravy su kriticke uz dost dlho. A maju byt preco. To vidi kazdy, kto sa chce aspon trochu pozriet. Mimo ineho to nepopiera ani MO SR. A som uprimne rad aky postoj zaujali.
    V tej sprave nie je nic nove o com sa nevie.

    Len niekto zabezpecil, aby sa to dostalo do novin. Prave teraz. Preco nesla von minuly rok?

  • kisam
    12:04 17.08.2018

    Gibon: čiže podľa teba SAAB zaplatil NATO aby vydalo správu kde kritizujú nákup stíhačiek? Aha, dobre

Stránka 1 z 10