Modernizace polské armády: Raději cizí, než domácí

Polský tank Leopard 2A5; větší foto / Public Domain

Podle komentáře Jakuba Palowského z Defence24 došlo v programech modernizace polské armády k výrazné změně akvizičního přístupu. Zatímco minulé vedení usilovalo o maximální zapojení polského průmyslu, současný ministr obrany Mariusz Blaszczak (PiS) dává přednost přímému nákupu zbraňových systémů v zahraničí.

Polské ministerstvo obrany připravuje obří modernizační programy v hodnotě několika desítek miliard dolarů. Nejvýznamnější programy ale mají mnoho let zpoždění. Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že Polsko chce do modernizace armády v maximální možné míře zapojit polský průmysl nebo aspoň zajistit přenos zahraničního know-how do polského průmyslu.

Takový přístup razilo minulé vedení ministerstva obrany v čele s ministrem obrany Antoni Macierewiczem (PiS). Důraz na domácí průmysl má samozřejmě řadu výhod, protože bezpečnost země není dána jen počtem a schopnostmi zbraňových systémů armády, ale možná ještě více robustností ekonomiky a průmyslu, včetně toho zbrojařského. Nicméně nevýhodou jsou komplikovaná jednání a zřejmá neochota zahraničních výrobců podělit se o svá know-how.

Macierewicz od domácího průmyslu (s využitím zahraničního know-how) nakoupil houfnice Krab, minomety Rak, dělostřelecké prostředky velení a řízení palby Regina, systémy protivzdušné obrany Pilica, Poprad a Piorun, karabiny Grot (MSBS) nebo kamikaze drony Warmate. V případě raketometů Homar se ale Macierewicz neúspěšně snažil o transfer know-how.

Naopak současný ministr obrany Blaszczak dává přednost přímému nákupu zahraničních zbraňových systémů a „s rezervou mluví o polském průmyslu.“ Novým přístupem má být přímý nákup amerických raketometů HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) v rámci programu Homar, u kterého nově Polsko nepožaduje transfer technologií. Nákup se tím urychlí, ale Polsko nezíská zřejmě žádné strategické know-how a hlavním koordinátorem dodávek nebude polská PGZ, ale přímo americká firma Lockheed Martin (přes americkou vládu). Stejný přístup zvolilo Rumunsko.

Stejně tak se uvažuje o nákupu starších fregat z Austrálie, což ale ohrožuje financování výstavby vojenských lodí polským loďařským průmyslem. Nicméně 18 let trvající stavba korvety Slezak (viz dále) je pádným argumentem po přímý nákup lodí v zahraničí.

V každém případě se Polsku, s velkou účasti polského průmyslu, podařilo v poslední době dokončit některé obří zbrojní obchody. Jasně nejvýznamnějším je nákup čtyř baterií protivzdušné obrany (PVO) Patriot a systémů velení a řízení IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System) za 4,75 miliardy dolarů. Z této prvotní částky půjde 204 milionů dolarů (mimo offsety) do polského průmyslu. V druhé fázi programu Polsko navíc počítá s nákupem dalších šesti baterií Patriot.


Leopard 2PL; větší foto / Rheinmetall

Ministerstvo obrany v březnu letošního roku uzavřelo smlouvu ohledně dodávek čtyř cvičně-bojových letounů M-346 Master za 487 milionů zlotých. Smlouva obsahuje opci na další čtyři letouny. Vyjednávání o smlouvě trvaly čtyři roky.

V druhé polovině června ministerstvo podepsalo smlouvu na modernizaci dalších 14 tanků Leopard 2A4 na verzi Leopard 2PL za 305 milionů zlotých. Jde o využití opce z původní smlouvy z roku 2015.

Dle Palowskiho však většina nejdůležitějších modernizačních programů má několik let zpoždění a čeká na finalizaci. Ostatně ještě na začátku roku 2017 tehdejší ministr obrany Macierewicz uvedl, že do konce roku 2017 budou podepsány zakázky programů Visla, Homar a Orka. Programy Homar a Orka však ještě na finální podpis čekají.


Korveta Slezak je ve výstavbě od roku 2001, ale kvůli nedostatku financí byla stavba na mnoho let přerušena. Korveta bude dokončena až v příštím roce, čtyři roky poté, co byla spuštěna na vodu. / Marynarka Wojenna

O dodávkách amerických raketometů HIMARS se vedou intenzivní jednání, ale status vyjednávání, i rozsah zapojení polského průmyslu do programu (mimo nákladních vozidel Jeltz), není znám. V případě nákupu diesel-elektrických ponorek Orka nebyl zatím vybrán dodavatel, v úvahu připadá francouzská ponorka Scorpene, německá Type 212CD nebo švédská A26. Varšava chce minimálně tři ponorky se schopností odpalovat střely s plochou dráhou letu.

Dále probíhají jednání o zakoupení výše zmíněných starších australských fregat třídy Adelaide (výtlak 4100 tun). Předběžná dohoda má být uzavřena během srpnové návštěvy polského prezidenta Andrzeje Dudy v Austrálii. K fregatám musí ale Polsko nakoupit i příslušné zbraňové systémy.

Polské námořnictvo rovněž modernizuje tři raketové čluny třídy Orkan (369 tun) a dokončuje víceúčelovou korvetu Slazak (2150 tun). Zařazení korvety Slazak do služby je plánováno na rok 2019, tedy 18 let po začátku stavby.

Letos snad polské námořnictvo podepíše smlouvu na nákup námořních vrtulníků. Naopak nákup vrtulníků pro polské speciální jednotky byl anulován, stejně tak nedojde k nákupu víceúčelových vrtulníků H225M Caracal. Díky odkladu nákupu nových strojů budou modernizovány současné vrtulníky sovětské a polské výroby.


Kamikaze drony Warmate. / WB Electronics 

Nynější prioritou je nákup nových bitevních vrtulníků v rámci programu Kruk, podpis smlouvy se očekává v roce 2019. V pokročilé fázi je modernizace vrtulníků Mi-24, které mají získat nejnovější protitankové řízené střely (PTŘS).

Avšak na modernizaci polské armády se bude pochopitelně podílet přímo i polský průmysl. Za zmínku stojí především akvizice vozidel velení a řízení Rosomak BMS na podvozku kolového obrněného transportéru (KOT) Rosomak a dronů Orlik (obdoba amerického ScanEagle) s výdrží ve vzduchu až 15 hodin a doletem 150 km od řídícího stanoviště. Podpis se očekává do konce roku.

Oba programy jsou klíčové pro polskou armádu ‒ Rosomak BMS poslouží jako centrální velitelský a řídící bod pro polské vojáky 21. století (Tytan) a Orlik výrazně rozšíří situační povědomí polských jednotek. Počítá se také s nákupem malých dronů Wizjer (dosah 30 km) a 1000 kamikaze dronů Warmate.

Polská armáda pokračuje v modernizaci věží Hitfist (včetně integrace PTŘS Spike-LR) na KOT Rosomak. Nově vyráběné Rosomaky od roku 2019 již obdrží polskou věž ZSSW-30. Stejnou věž získá i polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk. V letošním roce budou uzavřeny smlouvy o dodávkách domácích radiolokátorů Bystra a Odra. Bystra je první polský radar s aktivním elektronickým skenováním (AESA).

Současně polské ministerstvo obrany vyjednává o dalších dvou klíčových projektech ‒ taktická vozidla 4×4 a přenosné PTŘS.

Letošní polské výstavy MSPO 2018 v Kielcích se zúčastní i vozidlo Gerlach, které má zájem uspět v polském programu Pegaz; větší foto / Zetor Engineering

Polská armáda hledá vozidla 4×4 v různých hmotnostních kategoriích, bez i s balistickou ochranou. Vozidla 4×4 poslouží jak pro přepravu vojáků, tak jako nosiče zbraní, včetně PTŘS, ale i jako vozidla velení a řízení. Dříve Polsko v rámci programu Mustang požadovalo 882 lehkých vozidel 4×4, ale současná ambicióznost programu není známá. V rámci programu Pegaz se zase počítá s akvizicí 105 těžkých taktických víceúčelových obrněných vozidel 4×4.

V oblasti PTŘS Polsko získá v rámci programu Karabela těžké protitankové komplety a v rámci programu Pustelnik lehké, jedním člověkem přenositelné protitankové komplety s dosahem 1400 m. PTŘS Karabela mají být umístěny na bitevní vrtulníky programu Kruk, modernizované Mi-24 i na vozidla Pegaz.

Jak autor článku na konci svého textu uvádí, jedná se o výčet vojenských programů, které lze uzavřít v dohledné době. Polská armáda ale má i další velmi ambiciózní programy, jako je nákup systémů PVO krátkého dosahu Narew nebo modernizace tanků T-72 a nákup tanků nové generace.

Podle autora by však Polsko mělo více spolupracovat s evropskými partnery, neboť hrozí, že Polsko nakoupí zbraňové systémy bez většího zapojení polského průmyslu. Bez zapojení průmyslu do armádních akvizic ekonomika našeho severního souseda přijde nejen o miliardy zlotých při nákupu, ale také o miliardy zlotých v dalších 30 letech (doba provozu zbraňového systému), kdy bude nutný servis a modernizace v zahraničí nakoupených zbraňových systémů.

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko kupuje další cvičně-bojové letouny M-346 Master

Polské ministerstvo obrany plánuje do konce března podepsat s italskou firmou Leonardo smlouvu o ...

Zakázka století: Polsko kupuje systémy Patriot

Po mnoha letech vyjednávání Polsko podepsalo bez nadsázky nejvýznamnější (zejména z politického ...

Raketomety HIMARS pro polskou armádu: Varování pro AČR

Polské ministerstvo obrany změnilo podmínky programu Homar a přímo nakoupí americké raketomety ...

Další modernizované tanky Leopard 2PL pro polskou armádu

Polská armáda získá navíc dalších 14 vylepšených tanků Leopard 2PL. Dodatek v hodnotě 300 milionů ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 2 z 2
  • Rase
    23:05 15.08.2018

    Jura99:
    jasně, klidně ale můžeme chtít, aby mělo nové BVP integrovanou aktivní ochranu hard-kill i soft-kill, nejmodernější elektroniku a systémy, kanón CT40 (nedávno se zmiňovala i možnost něčeho lepšího než jen 30 mm) + PTŘS. Tohle všechno zvedne hodně cenu, oproti oholené mašině jen s tím nejnutnějším. Jinak i já budu hodně rýpat, pokud se koupí nějaká předražená blbost, nebo se začne snižovat počet

  • Jura99
    22:58 15.08.2018

    Rase: jsem ten posledni, kdo by skudlil na nakupu techniky. Dokud neni vitez a ucet, nerikam nic. Jen me dost zajima, jak vypada stroj za 10mld, kdyz obvykle stoji 3-5mld. Ajax je celkem nakladny na miru sity projekt, takovy snad nechceme.

  • Rase
    22:50 15.08.2018

    Jura99:
    on je to udávaný strop a zhruba odpovídá ceně za kterou kupovali Němci Pumu nebo Britové Ajaxy (tedy Ascod). Pokud si budeme hodně vymýšlet, tak bych se ani nedivil, pokud by byl za stejnou cenu i CV90 nebo Lynx. Všechno se bude odvíjet od požadované výbavy, převodu technologií, vybudování věcí kolem atd. Samotné rozdíly ve výrobní ceně vozidel nebudou moc výrazné. každá miliarda kterou budeme chtít ušetřit, bude ve výsledku znamenat snížení bojeschopnosti. Pokud vojáci řeknou, že jim stačí 210 vozidel za 25 mld. tak ok, pokud se koupí za dvojnásobek a budou tomu odpovídat schopnosti + kvalita, tak proč ne.

    Baví mě, jak tady lidi kritizují, že se roky nekupuje nová technika, ale když už se MO k něčemu rozhoupá, tak hned chce každý škudlit, nebo všechno přehodnocovat. To není jen případ BVP, ale obecně armádních akvizic

  • Jura99
    22:08 15.08.2018

    Arthur: modernizace muzealni techniky je hruba chyba a cesta zpet skokem. SR nejspis kvuli modernizaci BVP uz nove stroje nenakoupi. Co ale pravda je, ze 10mld € za 1ks BVP je velmi vysoka suma a bude zajimave nebo smutne sledovat konecny ucet. Na zapade se stroje CV90 ci ascod nakupovaly i mene nez za pulku.

  • Jirosi
    21:52 15.08.2018

    Otázko není jak to nastartovat, ale jak donutit ty vojáky do toho boje v tom vyjet.

  • technik
    21:45 15.08.2018

    Tak modernizovany LT 38 by byl jistě exportní trhák :)))

  • skelet
    21:41 15.08.2018

    technik: podotkl bych, že některé exponáty jde natočit ručně, i bez baterie.

  • technik
    21:34 15.08.2018

    To jirosi

    Jenže těm kramum v Lešanech stačí dát baterky, nalít naftu a jsou opět bojeschopný a troufnu si říct že 90% exponátů, kdežto ta tvoje supermoderní technika jako 8 let starý pandur dá dnes armáda stěží dohromady 70% a to je hooodne střízlivý odhad a bavíme se o technice s průměrným nájezdem 8 až 13 tisíc km.

    Jinak kontrolní otázka :) máte někdo představu kolik stojí motor do pandura? Raději nechci domyslet na kolik vyjde u nov,jo bvp

    Co se týká Poláků vůbec se jim nedivím,ti nedokázali okopírovat ani licenční T72. Polská verze byla postrach každýho technika tankového praporu
    A dnes to není nijak lepší, poslední projekt s Poláky dopadl tak jak dopadl a můžu vám říct že nikdo z vás si nedokáže představit jak nekvalitní práci dělají

  • Rase
    21:29 15.08.2018

    Arthur:
    nevím jestli má smysl reagovat, tak jen ve zkratce. Šakal se ukázal být jako "šmejd" a spolu s ním padly všechny úvahy nad modernizovatelností BVP-2, modernizovatelnost T-72M4CZ je už prakticky na svém maximu (ono rozhýbání úplně stačí + dílčí vylepšení). Nové raketomety a minometné Pandury jsou záležitost za několik miliard - tedy zhruba to co každoročně MO nevyčerpá... Vojáci zkrátka mají jezdit v těch nejvymazlenějších a nejnadupanějších BVP co jsou k mání - ne nějakých faceliftovaných krabicích co pamatují ještě jejich dědové (!)
    Zmiňovaná váha těžkých BVP je nepodstatná. Pokud AČR dokázala převážet a přesunovat T-72, tak to samé dokážeme s těžkými BVP, které jsou ještě lehčí. Jediný problém co máme je potencionální nákup MBT, ne u nových BVP.
    MO se obecně tvrdí, že v nejbližší době je potřeba vynaložit na modernizaci armády minimálně 100 mld. Kč polovina na nová BVP, zbytek na další techniku atd.

  • Jirosi
    20:27 15.08.2018

    Arthur: Tak pokud se bavíš o modernizaci muzea v Lešanech, tak mi to přijde jako celkem zbytečné počty techniky. Tam stačí jeden až dva kusy od každé.

  • PavolR
    20:07 15.08.2018

    Arthur: Lenže podľa najnovších informácií by sme si ich potom servisovali sami pre seba aj iných: https://domov.sme.sk/c/2089291...

  • Arthur
    19:57 15.08.2018

    53 000 000 000 CZK = 2 061 855 670,1 EUR

    Páči sa mi ako neefektívne sa dajú minúť 53 mld Kč na "len" 210ks moderné BVP.
    Za tieto finančné prostriedky by sa dala zmodernizovať podstatná časť pozemných síl AČR.
    Všetky BVP-2 by sa dali zmodernizovať podoby BVP-M (lebo niečo Šakalovito/Mexovitého alias BVP-M3) prípadne sa treba zamyslieť nad "optional" riešením tj. plaváky / systém prídavného pasívneho pancierovania korby (ochrana proti priebojným projektilom podľa úrovne (level) 4, STANAG 4569) z MGC-1. Zároveň by sa dali nakúpiť NOVÉ samohybné húfnice, dalo by sa zmodernizovať 30ks T-72M4CZ do podoby T-72M6CZ, zmodernizovať raketomety a určite by ešte vyšlo na min. rotu Pandúrov v minometnej modifikácii.

    Takto nakúpite "len" 210ks moderných BVP, pri ktorých netreba zabúdať na skutočnosť, ktorú bude musieť vyriešiť aj AČR, že ak sa rozhodne akvizovať BVP, ktoré má vyše 38t tak s tým ruka v ruke idú aj ďalšie položky a to na aké nákladné automobily / vlaky (vlečky) ich vôbec dokážete naložiť a v neposlednom rade ako sú prispôsobené MOSTNÉ telesá (cestné, želežničné).

    To sú ďalšie finančné prostriedky, ktoré bude treba vynaložiť v desiatkách až stovkách miliónov EUR.

    Na druhej strane ako sme videli my pri F-16V Block 70/72 ONI nemajú problém vytiahnúť od Nás daňových poplatníkov 1,6 mld EUR so servisom len na 2 roky... na úkor ďalších spôsobilostí.

  • Clanek
    15:38 15.08.2018

    Zase nesmyslna debata o nepostradatelnosti prumyslu... Pak se clovek podiva na cisla, kde jsou ty nejprumyslovejsi zeme ala Slovensko, CR a dalsi, a kde ty "mene prumyslove", Belgie, Holandsko, Sever evropy... a nemusi dal podobne nesmysly resit. Prumysl neni samospasny, neni to ukazatel pokroku, spis rozvojovosti... Kdo veri v opak zustal myslenim zaseknut nekde mezi prumyslovou revolicu / parnim strojem a casem kdy USA odvazalo dolar od zlata.

    A ted k veci:
    Polaci si diky nekonecne snaze podporit svuj a jen svuj prumysl privodili nemalo problemu, dali vzniknout molochu, ktery je stoji nemalo penez a kvalitu, tu nikdo neohlida. Pokud nic jineho, tak takoveto bububu o nakupech naprimo ma smysl vuci vlastnimu publiku, ze kdyz si onen monopol bude vyskakovat az moc, nebude mit nic. Takze tomu kroku tleskam. Je to taky rozumny krok z pohledu penez (ne, ani Polsko nemuze mit ambice byt samostatne ve vsem, je to hloupost a cesta zpet se o neco takove pokouset). Nejaka prumyslova zakladna, nebo neschopnost Polaku neco vyrobit (zvlastni, nikde jinde se clovek nedocte tolik pohrdavych / podcenujicich hlasek na adresu polaku jako prave v CR, i Nemci o Polacich smysli lepe) v tom hraje tu posledni, jestli vubec nejakou roli.
    A zvlast v dnesni dobe, v case minimalni nezamestnanosti, je nasilna snaha o presun vseho spis na skodu (stejne budou mit firmy problem najit lidi). Na to si muzou v Polsku hrat az prijde dalsi financni krize, az vsechny staty kolem budou v recesy a Polsko zase udrzi minimalne kladnou nulu.

  • Rase
    15:04 15.08.2018

    Pla-men:
    záleží co byste tím chtěl dokázat. Kolový podvozek je rychlejší a obratnější na silnici, pásový zase v terénu. Kolové vozidlo unese jen slabší pancéřování, je taky lehčí - těžký izraelský Eitan (až 35 tun), německý Boxer (až 38 tun), obě by to měly být bojové hmotnosti, ale je potřeba přičíst i bojovou věž, abysme byli k pásákům spravedliví. Obě platformy si ale nekonkurují, ale doplňují se. Když si vezmeme, tak Australané teď sice koupili pořádně vymazlený Boxer s bojovou věží, ale zároveň brzy vypíšou tendr na nové pásové BVP. Pásová BVP potřeba jsou, jediný kdo na to rezignoval jsou Francouzi, ale ti jsou řekněne velice specifičtí (armáda hlavně expediční). Pokud tedy AČR má v plánu provozovat Pandur a souběžně s ním pásové BVP, tak je to plán určitě rozumný

  • PavolR
    14:37 15.08.2018

    Premýšľať nad monopolom na výrobnú linku Linxu je pri predpokladanej rýchlosti výroby asi tak 40ks/ročne nezmysel. Výhodnejší by bolo zapojenie sa do systému subdodávok pre viacero súbežne fungujúcich liniek.

  • juhelak
    14:29 15.08.2018

    Tak snad u nich zůstane stabilní politická situace. Tohle by jsme nemohli vyrovnat ani náhodou. I kdyby šlo do techniky stejně tak tolik živé síly nikdy k dispozici v ačr nebude.
    Přeju jim to. Myslí na obranu takřka nejvíce v Evropě. A kdyby začali trochu blbnout tak bych v Kyjevě nakoupil pár hromů.

    CR ze svého průmyslu svépomocí vše nevyrobí ač je takřka nejprůmyslovější zemí v EU. Prstě náš průmysl je zaměřen jiným směrem a není tu Know how pro vojenské výrobky. Vyjma dopravních..ČR je hodně orientovaná na dopravní prostředky. Auta, autobusy tramvaje, lokomotivy i letadla..s tim se zas tolik států v Evropě také nepochlubí.

  • Jirosi
    14:26 15.08.2018

    Jara: USA v 30. letech postavily ekonomiku na tom, že půjčily lidem peníze na domy(New deal). Nikoliv na tanky.
    Na vojenskou techniku půjčily ostatním (státům), ale reálně až ve 40. letech.

  • Jara
    14:19 15.08.2018

    Jirosi
    Ano s Vaším úzkým pohledem, kdy jako příjem státu vidíte asi pouze daň z příjmu fyzických osob se nedivím, že nechápete výhody přenosu technologií a výroby, oni Poláci to v zásadě dělali správně, jen plány byly moc ambiciózní.....takže neobviňujte mne z nechápání ekonomiky a více si studujte například ekonomická krize v 30tých letech a způsob jským USA znovu postavili na nohy ekonomiku, by pro Vás mohlo být inspirující
    ..........
    To že priorita příštích let by mělo být zvišování mezd, v tom jsme za jedno

  • Pla-men
    14:15 15.08.2018

    Rase: Nemáte po ruce nějaké srovnání typu boxer vs puma. Prostě moderní kolovou vers. pásovou platformu?

  • Rase
    13:33 15.08.2018

    lukus:
    už v podstatě odpověděl Jirosi. Jen dodám, že základem moderní armády je kvalitní pěchota, ta je ale velice cenná a každý se snaží ji co nejlépe chránit - tedy co nejvyšší balistická ochrana je prioritou všude. Na to ale potřebuješ vozidlo s dostatečnou nosností a pevností podvozku. Tohle Pandur nenabízí a ani třeba Šakal (modernizované BVP-1). Tohle je odpověď i na druhou otázku, ohledně vozidla palebné podpory (jako Centauro 2). Centauro má speciálně uzpůsobený podvozek k této zátěži. Pro Indonésii sme sice postavili Pandur osazený věží s kanónem ráže 105 mm, ale působí hodně přetíženě. Rozhodně to není vhodná cesta pro AČR. Pandur by měl zůstat lehkým KBVP schopným plavby a obchvatů pozic nepřítele. Nic víc bych na něj nerouboval.
    Těžké BVP je zkrátka potřeba a mělo by být prioritou (což je), pak má smysl řešit nové tanky a raketomety (atd.)

  • liberal shark
    13:19 15.08.2018

    Jo jo, tak dlouho se podporuje domácí průmysl a technology transfer, až se ucho utrhne a raději se zbraně nakoupí v cizině :-(.

  • Jirosi
    13:03 15.08.2018

    Lukus: Raději bych viděl spíše omezení právě těch Pandůrů, za větší počet děl, raketometu, BVP, Tank.

  • Pla-men
    12:58 15.08.2018

    Líbí se mi ta naše hrdost... Poláci? To je zemědělský stát, hm tak ne, ale je to montovna, no tak ne. Ale stejně šišlají a jsou to kšeftaři :-) Ale k věci, polský příklad nám ukazuje, že vyzbrojení AČR vlastnim průmyslem je utopie. Můžeme nabídnou nebo vinout tak akorát, dílčí celky, ruční zbraně a nějaké střelivo, podvozky atd. Prostě to co už tu je a má tradici. Na víc nemáme kapacity ani finanční ani lidské. Neboli není kde, s kým a za co...

  • Tecka
    12:57 15.08.2018

    Mamy całkiem odmienne perspektywy ..ale i tak Was lubię ;)
    Pozdrawiam i zmykam

  • Tecka
    12:56 15.08.2018

    Jara
    Przepraszam ale nie rozumiem Twojego wpisu.
    Może chodzi o to ,ze tak zdawany know-how to efekt niezachwianego postępu technologicznego danego kraju,który powstaje w stabilnych warunkach naturalnej ewolucji przemysłowej..?
    OK. To który kraj w naszym regionie miał najlepsze warunki?..zagadka
    Niech zgadnę ... Czesi ?
    A który mial całkowicie przerwany cykl rozwoju przemysłowego .. polska ?
    A który kraj musiał wykonać większy wysiłek żeby być w tym miejscu gdzie jest w 2018 roku? Czesi...? ;)

  • lukus
    12:54 15.08.2018

    Je až neskutečné, jak utrácí za armádu. Ty patrioty jsou nejen drahé, ale jakékoliv školení, updaty... Polsko chce masivní armádu souš, vzduch, tak nějak voda, ale nejsem si jist, zdali na to bude i v budoucnu mít... Konjunktura nebude napořád.

    Může mi tu někdo (ideálně s praxí pozemních sil) napsat, proč není např. možné ušetřit a zjednodušit armádu v případě ČR na:
    -zvýšit počet Pandůrů současných verzí + s modifikacemi minomet, věž palebné podpory (jako Centauro 2)
    -kvalitně vyzbrojit tankové jednotky (L2, Merkava, nebo co se povede - mimo modernizace T72)
    - a úplně vypustit BVP? Jinak mám strach, že přijdeme o tankové vojsko (30 v době míru stačí na výcvik, ale v případě potřeby státu nám je stejně nikdo za pár měsíců nevyrobí ani neprodá).
    Pro kritiky, kdo by chtěl sedět v CV90, když na něj pojede L2.....

  • Jirosi
    12:38 15.08.2018

    Jara: Pokud bude jen linka u nás, tak
    -zaplatíme za licenci
    -ti co budou chtít BVP a vlastní linku si ho pořídí jinde
    -Méně kusů = dražší údržba, modernizace, náhradní díly, stojící linka, atd.

    Nevím, ale bonus linky jen v CR nikde nevidím. Ano, můžeme vyrábět vozidla pro ostatní. Ale kdo jsou ty ostatní, když si ze svým rozpočtem i CR mohla dovolit linku a oni ji nebudou chtít?

    A k ekonomice. Pokud nechápeš, z pohledu státu je jedno v jakém odvětví tvoji obyvatelé pracují, důležité je kolik to nese. A když se tu někdo sice zaklíná průmyslem, ale v něm celých 1,2 milionu lidí svojí prací vydělává 350Kc/h je to dost vážný problém! Ale je to vždy lepší než nezaměstnaní.

  • Jara
    12:21 15.08.2018

    Tecka
    O schopnostech/možnostech polského průmysl svědčí i rozhodnutí nakupovat přímo....Polsko prostě není průmyslová země v tom smyslu, že vlastně nikdy polský průmysl nenesl žádné know how, ano pár montoven u vás zahraniční investoři postavily...,

  • Gibon
    12:18 15.08.2018

    Nesher: "pokud by se Rheimentall smluvně zavázal, že jediná linka v Evropě bude v ČR (což údajně slíbil), tak to prostě udělat nemůže"
    UDAJNE..
    Inak trochu naivna predstava, ze by boli taki hlupaci a zatvorili si dvere vo zvysku europy. Kazdy stat ziada zapojenie vlastneho priemyslu.


    "inak, největší podíl průmyslu na HDP má v EU, jaké překvapení ČR."
    Este donedavna to bolo Slovensko. Tento udaj vsak o sile ekonomiky a jej schopnosti hovori ho.no. Dokonca taketo jednostranne zameranie ekonomiky nie je dobre. Netreba zabudat, ze Polsko je jedina krajina EU, ktora nepresla pocas krizi receciou. To hovori vela.

    Bratislava 27. októbra (TASR) – Každé tretie euro, ktoré vyprodukuje slovenská ekonomika, pochádza z odvetvia priemyslu. Na hrubom domácom produkte (HDP) krajiny sa podieľa priemysel 31,5 %, čo je najvyššia hodnota v rámci všetkých krajín Európskej únie (EÚ). "Na každých desiatich eurách vyprodukovaných vo svojej ekonomike sa necelými tromi eurami podieľali aj českí a rumunskí priemyselníci, ktorí obsadili striebornú a bronzovú priečku," informovala na základe údajov Eurostatu Poštová banka.

  • Jara
    12:16 15.08.2018

    Jirosi
    Mohl by jste nám objasnit vaše myšlenkové pochody to co píšete nedává smysl....

  • Tecka
    12:16 15.08.2018

    Nesher ,tu masz dane za rok 2016 https://www.obserwatorfinansow...
    I trochę sarkazmu ...mamy rok 2018 ,przynajmniej w Polsce ;))
    Pozdrawiam

  • Jirosi
    12:14 15.08.2018

    K tomu průmyslu... jen je problém v tom, že nejsilnější průmyslové odvětví vydělává na hodinu 350kc! A není to výroba Aut, tam se vyděláva skoro 2x tolik.

  • Jirosi
    12:10 15.08.2018

    Nesher: Proč by to proboha dělal? Vlastníkem a tedy plátcem za provoz bude CR... Rheinmentall bude kasírovat jen licenční poplatky. A ty nebudou závislé na počtu linek kdekoliv.

    I kdyby to byla pravda, doufám že by na to nepřistoupilo. Strašně by to snížilo šance na rozšíření vozidla a extrémně prodražilo náklady na pořízení, provoz.

  • Nesher
    12:07 15.08.2018

    Tecka
    Já se nebavím o podílu HDP, ale exportu. Třeba export do ČR tvoří na 1 místě potravina a zemědělské produkty.Naopak, číslo je českého exportu do Polska jsou dopravní prostředky, číslo dvě stroje a číslo tři služby.
    Jinak, největší podíl průmyslu na HDP má v EU, jaké překvapení ČR.

  • Nesher
    12:03 15.08.2018

    Obávám se, že si nerozumíme, pokud by se Rheimentall smluvně zavázal, že jediná linka v Evropě bude v ČR (což údajně slíbil), tak to prostě udělat nemůže. To je celé.
    Navíc si myslím, že je to zbytečná diskuse, pokud Poláci chtějí, aby část plavala, tak si nevyberou Lynx, ale nejspíše dokončí Borsuk ve dvou variantách, byť to ve srovnání s Lynxem, Pumou či jiným moderním BVP bude stoj přinejlepším lehce podprůměrný. Prostě znovu opakuji, že si relativně chudé Polsko dvě platformy dovolit nemůže.

  • Tecka
    12:03 15.08.2018

    Nesher,masz złe dane .. struktura polskiego PKB (tak z pamięci o ile się nie mylę) to około 3 procent rolnictwo,ponad 40 procent przemysł a usługi to ponad 50 procent . Powierzchnia upraw to 3 miejsce w Europie ,Francja jest najbardziej rolniczym krajem w UE ,i co to niby oznacza...? ;) Procentowo mamy po Niemcach najwyższy wskaźnik uprzemysłowienia ale to tez nic nie znaczy bo jest to przemysł o relatywnie niskim poziomie wysokich technologii ..tu jest miejsce do nadrobienia zaległości

  • Rase
    12:02 15.08.2018

    Tecka:
    zajímavé informace, díky za bližší pohled. Jestli jsi myslel letošní MSPO, tak to bude už hodně brzo 4. až 7. září. Bylo by moc super, pokud by už byl představen pojízdný Borsuk, s nejnovější verzí ZSSW-30.

    Nesher:
    pořád si myslím, že Rheinmetall není jediný, kdo nabízí vybudování výrobní linky v ČR. Lynxu ale držím palce. Výhoda by to rozhodně byla, nu uvidíme, snad MO brzo vypíše tendr a vybere vítěze, tak jak slibují. ať už to nemusíme pořád řešit :-)

  • Jirosi
    11:55 15.08.2018

    Nesher: Pokud si Polsko zaplatí vlastní linku, Rheimetall bude ten poslední komu by ty peníze smrděli.

  • Nesher
    11:28 15.08.2018

    O tom, že by to mohl udělat nepochybuji. Já jen reaguji na to, že se Rheinmetall nechal slyšet, že pokud si AČR vybere Lynx, tak je připraven přenést celou linku (což není kompletní výroba) do ČR, která bude určena nikoliv jen pro montáž stojů pro AČR, ale i pro ostatní potencionální klienty v Evropě a blízkém okolí, což (pokud je to pravda), by se dalo ošetřit smluvně. Potom by to byl pro Poláky problém.
    Navíc, Polsko prostě není ropný emirát, aby si mohl dovolit nakupovat a provozovat dvě rozdílné platformy. Je to relativně chudý stát, jehož největší exportní artikl jsou zemědělské produkty.

  • Tecka
    11:22 15.08.2018

    Borsuk to temat otwarty ale ma tez silna presję polityczna...jak projekt się uda i HSW pokaże coś bliskiego finału na MSPO. To może trafić do produkcji

  • Tecka
    11:19 15.08.2018

    Rase
    Pakiet 2PL to trochę więcej niż 2A5...prawdę powiedziawszy to L5 powinien trafić do modernizacji po A4
    Rheimetall położył na stole propozycje produkcji w Bumarze L3 ,temat jest otwarty ..
    PGZ może nie przetrwać w takiej formie jak teraz...nawet ludziom z PiS ,otworzyły się oczy na rzeczywistość ...kolesiami z partii nie da się zarządzać zbrojeniówką.
    Na przykład w HSW i FB brakuje rąk do pracy ,RADMOR i PCO podobnie ,BUMAR tez werbuje. Kto by tam myślał o eksporcie jak z państwowego można dobrze żyć ;)

  • Rase
    11:18 15.08.2018

    Nesher:
    Rheinmetall by jim v pohodě postavil výrobní linku v Polsku, to samé v případě jakéhokoliv jiného státu (Austrálie atd.). Nedělejme si iluze, klíčové komponenty se budou v našem (i jejich) případě dovážet ze zahraničí, tak je tomu ale u všech nabízených vozidel.
    Jak už zmínil Flader, všechny polská BVP nemusí plavat, ale je otázkou, zda připadají v úvahu dvě samostatné platformy vozidel, nebo jen ztěžkne ta plavbyschopná a ztratí schopnost plavby. Z plavbyschopných mě napadá jen korejské K-21, ostatní vozidla (i CV90) jsou moc těžká. Rozhodně toho na výběr moc nemají.

  • Nesher
    11:13 15.08.2018

    Flader
    To ano, ale pokud vím, tak moderní BVP co umí plavat v Evropě prostě není.

  • Flader
    11:10 15.08.2018

    Ale už nemusia plávať všetky stroje.

  • Nesher
    11:00 15.08.2018

    No pokud by u nás vyhrál Lynx a linka pro Evropu by byla u nás, tak nevím co by dělali. Puma je na ně drahá, takže CV 90 nebo ASCOD. Navíc oni stále chtějí, aby nové BVP plavalo.

  • Rase
    10:38 15.08.2018

    Samotná modernizace tanků Leopard 2A4 na 2PL je taková všelijaká. Sice získali zajímavé technologie, ale bojeschopností moc nepřekračuje 2A5. Dodejme, že modernizace se netýká polských 2A5 ale právě jen nejstarších 2A4. Přitom v evropě je spíš trend vylepšit stávající Leopardy na typ 2A7V (2EU), které jsou mnohem dál a hlavně je s 2PL nekompatibilní (!) což je hlavní problém i do budoucna.

    Osobně si myslím, že pokud nový ministr holdá dávat přednost nákupu již existující techniky, tak v ohrožení je i polské bojové vozidlo pěchoty Borsuk. Nejpravděpodobnější tak je, že Polsko se vydá "českou cestou" a bude vybírat z existujících BVP. Hodně šancí by tak mohl mít i Lynx od Rheinmetallu který má v polsku docela pevnou pozici (dodává modernizační balíček pro jejich leopardy). Ono polské otočení postojů je dost logické, a bude hodně zajímavé, jakým směrem se budou nákupy ubírat. Přeci jen teď budou muset sáhnout ještě hloub do kapsy... (ony i ty domácí projekty byly hrozně podfinancované).

  • Jirosi
    10:23 15.08.2018

    Věčná otázka, když peněženka má omezenou velikost.
    Buď výroba nebo zbraně.

  • Nesher
    10:05 15.08.2018

    kisam
    Přesně tak, bohužel megalománie a nekritičnost k sobě je jeden z rysů polské národní povahy, to a ještě martyrismus mají společné s Rusy.
    Jinak se zdá, že polské MNO (potažmo vládu) přestalo bavit čekat až polský obranný průmysl představí něco opravdu konkurenceschopného a za rozumnou cenu, co půjde prodat i do zahraničí a umořit tak trochu náklady na vývoj a nákup pro WP.
    Osobně se domnívám, že polský obranný průmysl má tři základní problémy, jeden je problém s know-how, Polsko nikdy ve větší míře nevyvíjelo zbraně ( s výjimkou letadel ve 30. letech) , ale vždy vyrábělo cizí systémy v licenci, které max. upravovalo. Po roce 45. se to jen zhoršilo (licenční výroba sovětských systémů, či spoluvýroba systémů vyvinutých v tehdejší ČSSR). V tomhle měla ČSSR výhodu, protože se nějaký vývoj udržet podařilo, např. v leteckém průmyslu. Po rozpadu sovětského bloku pak přišel další propad (prostě nebyly peníze a stát měl jiné starosti). Po roce 2000 se pak muselo začínat úplně od nuly, což znamená drahý a dlouhý vývoj, často doplněný o nákup licencí v zahraničí, výsledkem je většinou průměrný a drahý produkt, který nemá exportní potenciál, viz např. Krab jehož vývoj trval více než 15 let (a to přesto, že se jedná o skládačku zahraničního know-how) a výsledkem je průměrná a přitom drahá houfnice jež stojí WP 10 mil. USD za kus.
    Druhý problém se jmenuje PGZ, což je ohromný státem vlastněný koncern, se silným vlivem odborů. Vzhledem k tomu, že se jedná fakticky o "monopol", není zde tlak na efektivitu, rychlost či dokonce profit. Prostě pohoda, stát to vždy doplatí.
    Třetí problém je obecně nedostatek peněz vzhledem k polským velmocenským ambicím, aby si 35 mil. stát, bez větší moderní průmyslové základny a odpovídajícího know-how a politického vlivu udržoval např. největší tankové vojsko z evropských členů NATO a zároveň budoval sociální stát evropského typu je dlouhodobě neudržitelné. Speciálně u státu u jehož HDP na hlavu je o cca 20% nižší než HDP ČR a o 15% nižší než HDP Slovenska.

    Jinak k program Mustang (náhrada Honkeru). V článku je chyba, tento týden polské MNO spustilo již třetí výběrové řízení, poptává 859 neopancéřovaných a 41 pancéřovaných vozidel, oproti předchozímu tendru snížilo požadovanou kapacitu posádky na 6 lidí s řidičem, předtím to bylo 8 s řidičem.
    https://www.defence24.pl/trzec...

  • PavolR
    09:16 15.08.2018

    A čo nového v programe LOTR/Kleszcz? O ten sa tiež uchádzajú vozidlá kategórie Patriot, či Cobra II ... alebo sa už program premenoval?

  • kisam
    09:09 15.08.2018

    Tak to je mazec. Pripadá mi, že si toho na plecia naložili viac než vládzu odniesť. Čo stíhačky? Prestalo sa o nich hovoriť?

Stránka 2 z 2