Modernizace ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov

Admirál Kuzněcov čeká na opravy v docích murmanského 35. Závodu na opravy lodí, dceřiné společnosti Zvězdočka ze Severodvinsku; větší foto /  ohnkey68; forums.airbase.ru

Podle ruského deníku Kommersant ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se Spojenou loďařskou korporací ohledně modernizace letadlové lodě (podle ruské klasifikace těžkého letadlového křižníku) Admirál Kuzněcov. Opravy potrvají dva roky a vyžádají si 55 miliard až 62 miliard rublů.

Podle deníku Kommersant vyhrazená částka nebude stačit na hloubkovou modernizaci. Vyměněna nebo modernizována bude především radio-elektronická výzbroj lodě a především všech osm kotlů spalující topný olej, které přes čtyři parní turbíny poskytují výkon 37 MW (50 000 koní).

 

 

Tento pohonný systém byl původně určen pro plavidla s podstatně menším výtlakem a pro velkou loď byl pouze nouzově přizpůsoben. Při plavbě větší než 18 uzlů musí proto kotle Admirála Kuzněcova pracovat ve speciálním režimu, kdy je pod zvýšeným tlakem dodáváno více paliva. Tomu však neodpovídá množství dodávaného vzduchu, což vede k nedokonalému spalování a tím i zvýšené kouřivosti.

 

Oprava lodí proběhne v murmanském 35. Středisku pro opravy lodí (dceřina společnost Zvězdočky). Dle Kommersantu však nebyla zveřejněná přesná částka, rozsah ani doba oprav. Dodejme také, že s opravami se mělo začít již v polovině minulého roku.

 

„Celkově je na křižníku zaměstnáno zhruba tisíc lidí, především jde o zaměstnance 35. Střediska pro opravu lodí a vedení Zvězdočky. Podle potřeby mohou být rekrutováni specialisté z jiných poboček Střediska pro opravu lodí,“ uvedlo tiskové oddělení společnosti Zvězdočka.

 

V dubnu letošního roku ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov uvedl, že práce na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov skončí v roce 2020 a do provozu se loď vrátí v roce 2021. Ruský deník, s odvoláním na nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu, však pochybuje o stanovených termínech.

 

Také dle názoru Andreje Frolova, šéfredaktora magazínu Vývoz zbraní, nebudou opravy lodě dokončeny v roce 2020. Jako příklad dává vlekoucí se opravu křižníku Admirál Nachimov, která začala v roce 2011 (jaderné palivo ale došlo již v roce 2008) a měla skončit v roce 2012. Po odkladech a změně rozsahu oprav měly být práce dokončeny v letošním roce, ale podle posledních vyjádření ruského námořnictva skončí až v roce 2021.

 

Motorová sekce je skutečně již značně zastaralá. / Twitter
 

Dalším příkladem problémů ruských loděnic je podle Frolova oprava protiponorkového torpédoborce Admirál Čabaněnko, který je v opravě od dubna 2014. Loď se měla vrátit do služby v roce 2016, ale nyní se termín posunul minimálně na rok 2019.

 

V každém případě kotle na topný olej dle deníku Kommersant zůstanou, protože jednak nestačí peníze na hloubkovou modernizaci lodě a jednak Rusko nevyrábí velké plynové turbíny pro lodě„Rusko nevyrábí plynové turbíny s dostatečně velkou hnací sílou pro tuto loď. Šlo by nakoupit americké turbíny, ale politická situace to neumožňuje. Kromě toho není dost finančních prostředků na modernizaci,“ citoval ruský deník svůj nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu.

 

Admirál Kuzněcov si také zachová své starší protilodní střely s plochou dráhou letu Granit. Dříve se uvažovalo o instalaci střel Kalibr, avšak za cenu drahého a časově náročného zásahu do konstrukce trupu. Kommersant se také odvolává na „některé experty“, podle kterých je nejlepším řešením zcela odstranit střely Granit z Admirála Kuzněcova a uvolnit tak místo pro další letadla.

 

Operace na letadlové lodi Admirál Kuzněcov během syrského nasazení v roce 2016/2017.

 

„Za svou službu Kuzněcov střely Granit nikdy nepoužil. Proč je zachovávat, když letecké křídlo má mnohem větší bojovou hodnotu?“ cituje Kommersant svůj zdroj z průmyslu. Andrej Frolov se však domnívá, že námořnictvo bude bránit přítomnost raketového systému na letadlové lodi Kuzněcov kvůli snížení celkového počtu raketových nosičů ve flotile.

 

Ruské námořnictvo sice může odpalovat střely s plochou dráhou letu i z raketových člunů a korvet, ale ty se spíše hodí pro pobřežní operace nebo pro operace v uzavřených mořích, jako je Kaspické, Černé nebo Středozemní. Velké lodě, jako jsou letadlové lodě, křižníky, torpédoborce nebo fregaty, které mohou překonávat oceány a zároveň provádět údery pomocí střel s plochou dráhou letu, má ruské námořnictvo pouze 27 kusů, z toho 14 lodí bylo postaveno v 80. letech.

 

Například francouzské námořnictvo má stejný počet (27), ale nesrovnatelně modernějších letadlových lodí, výsadkových plavidel (Mistral), torpédoborců a fregat.

Zdroj: Komerstant, Topwar, Flotprom

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské jaderné torpédo Status-6 existuje

Nová americká Zpráva o jaderném stavu NPR (Nuclear Posture Review), která ustavuje americkou ...

Výroční zpráva o stavu Ozbrojených sil Ruské federace

Ruský prezident Vladimír Putin a ruský ministr obrany Sergej Šojgu na každoroční konferenci ve ...

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 3
  • PavolR
    12:28 30.10.2018
  • morbo
    01:06 09.06.2018

    ted maji jine starosti, co kdyz to klapne a kim vymeni atom za mir a prosperitu?.. tim by s putinem a ruskem vyjebal takovym zpusobem, ze by zaslouzil nobela.

  • Czertik
    22:18 06.06.2018

    je tu nekdo kdo veri tomu ze rusi vubec kuznecova opravi a zmodernizuji ? vzdyt velkych planu u nej meli rusove meli hafo a zrealizovaly vzdy jen minimum.

  • Jirosi
    23:34 04.05.2018

    Marw: "Na to aby si objektu s hmotnostou 1000 kg udelil zrychlenie 30 G, potrebujes nejakym sposobom vytvorit tah cca 300 kN. Palivo je v terminalnej faze uz davno vyhorene, tak ze zostavaju aerodynamicke elementy.

    To mam fakt verit, ze tie pidi kridelka, ktore ma na zadku vytvoria ciste aerodynamikou tah 300 kN?"

    Takže konečně si pochopil, že raketa nepotřebuje aní 300kN motor, ani křidélka co by generovali 300kN. Jedné na co to má tahle síla vliv, je energie po ukončení manévru. Jenže manévr probíhá jen chvíli. Takže dopad na energii není zásadní. I přes značné síly.

    Proto sem už na začátku psal, že mnohem zajímavější je manévr co bude vracet střelu zpět na cíl.

  • Marw
    23:14 04.05.2018

    Jezis Jirosi, ale o tom ze tu sily moze generovat aj aerodynamika sme sa bavili uplne od zaciatku...od zaciatku sa cela debata tocila okolo toho ze BUD tu silu doda motor/manevrovacie trisky ALEBO to ide na konto kinetickej energie (pripadne kombinacia). A polemika bola akurat na temu ze ak ta raketa zacne aktivne manevrovat s tak vysokym pretazenim a bez aktivneho motora, ako velmi to ovplyvni jej rychlost. Presnejsie vyjadril som nazor, ze po par manevroch by to drasticky ovplyvnilo jej rychlost, tak ze ta strela bude bud divoko manevrovat, alebo bude hypersonicka, ale nie naraz, preto ze tym manevrovanim o rychlost velmi rychle pride.

    Ale o tomto sme sa bavili este v reakciii na Slavoslava...vid napriklad moj prispevok:
    Datum: 02.05.2018
    Čas: 18:18

    A od tej doby sa ti uz len snazime vysvetlit ze Newtonove zakony fakt platia.

  • Jirosi
    22:09 04.05.2018

    Marw: "A samozrejme ze ju nemusi generovat len motor! Predsa cast potrebnej sily moze dodat aerodynamika! V skutocnosti pri tych najprudsich manevroch bude mat aerodynamika dominantny podiel."

    No, tomu říkám posun. A teď si to představ jako "logic", tedy buď stojící na zemi, nebo letící ve vesmíru. Tedy pokud chceš těleso otočit potřebuješ "zanedbatelnou sílu". Jenže tady máš něco co letí 2,5M. Tedy ty nemusíš vytvářet sílu(energii), tu už tam máš to je ta rychlost. Musíš jen překonat odpor vzduchu udržující těleso v přímém letu. O zbytek se postará setrvačnost tělesa vs odpor trupu.

    Dost pomůže se podívat na havárie rychlostních člunů, kde zanedbatelná síla jen nadlehčí příď. A okamžitě zapracuje aerodynamika a celý člun bez dalšího přičinění otočí za vysokého přetížení. Ten člun ani nemá ovládací prvky pro zvedání přídě!

  • Marw
    21:24 04.05.2018

    Tu predsa nikto netvrdi ze to skoci z 0 na 30 G skokom! Ale jednoducho tak ako bude plynule rast pretazenie/zrychlenie, bude rast aj potrebna sila ktora tu akceleraciu zabezpecuje. Alebo este lepsie, aby sme nezamienali pricinu a nasledok - tak ako sa bude menit vysledna sila posobiaca na teleso, tak sa bude menit aj zrychlenie toho telesa.

    A samozrejme ze ju nemusi generovat len motor! Predsa cast potrebnej sily moze dodat aerodynamika! V skutocnosti pri tych najprudsich manevroch bude mat aerodynamika dominantny podiel. Akurat to potom pojde na ukor kinetickej energie. Ale to je to co ti cely cas vykladame - ze sila, hybnost a energia su tri rozne aj ked navzajom prepojene veliciny a nemozno si ich len tak zamienat.

    A to na com cela tato debata vznikla je, ci aerodynamicke plochy ktore iskander ma, mozu takuto aerodynamicku silu potrebnu na dosiahnutie deklarovanej akceleracie vobec vyvinut.

  • Jirosi
    18:15 04.05.2018

    Marw: Dokud to chceš počítat jako "hmotnostou m (auto, kamen, iskander, spagetove monstrum, ...)"

    Místo rakety letící rychlosti 2,5M, tak ti pak nebude vycházet nikdy. Protože, skokové přetížení z 0(1) na 30G, ti vyvodí jediná věc. A to betonová zeď. Ta pak generuje to vaše F=m*a.

    Pokud si to neumíš představit, tak i letadlo na plné "forsage" nestartuje z 9g, ale přesto je ve vzduchu udělá. Ale nikdy je neudělá skokově, protože by se rozpadlo.

    F22 má maximální vzletovou hmotnost 38 000kg, tah motorů 2x156kN. Ty motory, ale zabírají značnou část letadla. A podle vašeho řešení... by potřebovala motor s tahem 3,3MN na zatáčku s 9g. Tzn. 10x větší výkon než mají hlavní pohonná jednotka.

    Ale mně je to vlastně jedno, klidně si to myslete.

  • Marw
    14:12 04.05.2018

    Preboha Jirosi ved rozmyslaj trochu. Ked to chces cez jednotky prosim - jednotkou sily je jeden Newton (1 N) a ten ma rozmer v jednotkach SI N=kg*m*s^-2.

    Pretazenie je udavane v nasobkoch gravitacneho zrychlenia, cize jednotkou je m*s^-2. Hmotnost vysetrovenho objektu je v kg.

    Ked to vynasobis, dostanes co? kg*m*s^-2 alias jeden N! Keby si do toho zakomponoval este cas, tak dostanes kg*m*s^-1 a to uz nie je sila, ale hybnost. Hybnost != sila.

    Tak ze este raz, ked sa bavime o SILE, tak tam ziaden cas nebude! Bude tam len HMOTNOST a ZRYCHLENIE.

    Ak sa bavime o zmene HYBNOSTI, tak tam uz cas bude. Plati ze sila je rovna derivacii hybnosti v case, alebo naopak, zmena hybnosti je rovna casovemu integralu sily. Co je na tom pre boha take tazke pochopit?

    Cize ak mam teleso, ktore za cas "t" rovnomerne zrychluje s konstantnym zrychlenim "a", tak:

    vysledna sila F bude pocas celej doby "t" konstantna preto ze plati a=F/m

    hybnost telesa "p" bude rast s casom linearne, lebo p=m*v=m*a*t

    kineticka energie Ek bude rast s casom kvadraticky, lebo Ek=1/2*m*v^2=1/2*m*(a*t)^2.

    Este raz, ak sa ma teleso s hmotnostou m (auto, kamen, iskander, spagetove monstrum, ...) pohybovat s nejakym definovanym zrychlenim, MUSI nan posobit sila F=m*a, a je uplne jedno ci to zrychlenie bude trvat sekundu alebo sto rokov. Ak by si pouzil desatinovu silu, zrychlenie bude tak isto desatinove. Cize tvoj priklad s tym, ze ak manever s danym pretazenim trva stotinu sekundy, tak potrebujes stotinovu silu oproti manevru ktory trva sekundu, je uplny nezmysel. A vo vztahu k zmene hybnosti je to este vecsi nezmysel, preto ze pri stotinovom case a stotinovej sile dostanes 10000x mensiu zmenu hybnosti, a to uz nehovorim o zmene kinetickej energie.

  • logik
    08:43 04.05.2018

    jirosi, jo, přepsal jsem se tunu s kg. A?
    Pokud máš potřebu se točit na zjevných přepisech, tak další asi není třeba se bavit se dále....

    kolt: +1

  • Jirosi
    21:00 03.05.2018

    logik: "tedy 1G znamená, že na 1kg působí síla 10kN, "

    Pokud chceš rejpat do jednotek, tak si napřed ukliď na vlastním písečku.

  • KOLT
    20:44 03.05.2018

    Cpt. Morgan, chápu správně, že podle vás Iskander manévruje v závislosti na tom, že na něj letí protistřela? A jakým zbůsobem ji podle vás detekuje? I podle nejoptimističtějších odhadů je jeho manévrování na úrovni "ztížíme to případným protistřelám tím, že nepoletíme jak trotlové furt po balistické", žádná detekce protistřel se nekoná. Krom manévrování má vypouštět klamné cíle, čehož kombinace má právě vést k obtížné sestřelitelnosti.

    Navíc bych si dovolil pochybovat o těžišti v zadní části rakety. V přední části budou navigační systémy (minimálně tedy DSMAC či TERCOM), mohou tam být i GLONASS a INS (ačkoliv mohou klidně být až za hlavicí). Pak tedy hlavice a nakonec motor, který i s palivem zabere minimálně polovinu rakety. Čili hlavice bude maximálně v té polovině, spíše ale v třetině rakety. Navigační systémy v průběhu letu také neztrácejí hmotnost, pouze ten motor ano. Čili v sestupné fázi letu bude těžiště téměř jistě v přední polovině střely (ono mi to i docela dává smysl z hlediska aerodynamických vlastností). Nějaké balastní zátěže kvůli posunutí těžiště do zadní části se mi moc nezdají. Jednak každé kilo se počítá, tzn. snižuje dolet a nesenou skutečně užitečnou zátěž. Jednak fakt nechápu, proč by to tak mělo být. Ale možná m jen cosi uniká...

  • logik
    20:13 03.05.2018

    Morgan: Když raketa nebude dělat sustained turn, tak jednak snižuje svoji kinetickou energii - a tedy účinek v cíli, jednak snižuje svoji rychlost a tedy prodlužuje čas za který je sestřelitelná....
    Jinak vzhledem k tomu, že je Iskander super až hypersonický, tedy pohybuje se v rychlostech, kde se aerodynamika chová vše, jen ne předvídatelně, tak je Tvuj laickej rozbor.... no laickej. Ne, že by tam nějaký takový efekty nefungovaly, ale to co popisuješ jsou síly založený na odporu vzduchu, který jaksi oproti setrvačné síle nebo vůči vztlaku jsou malý.


    Jirosi:
    Promiň, ale ve fyzice dosti plaveš.
    "Ne, já se ti tu snažím vysvětlit, že pokud budeš vystavená přetížení 2G po 1s, tak dostaneš 10x méně energie než když budeš vystaven 10s."
    Pleteš si energii a hybnost. Kinetická energie je definovaná jako mv^2. Tedy pokud na tebe bude působit zrychlení desetkrát delší dobu, tak zrychlíš desetkrát více a - pokud jsi se předtím nepohyboval - energie Ti vzroste stokrát. Pokud ses pohyboval, tak energie může i klesnout.
    A pokud zrychlení nepůsobí proti směru Tvého současného pohybu, vždy Ti energie vzroste více než desetkrát.

    A v každém případě to nic nemění na tom, že pokud na tebe působí 30G, pak na 1t působí vždy síla 300kN, naprosto nezávisle na tom, jak dlouho působí.

  • Jirosi
    17:02 03.05.2018

    Marw: "Ty hovoris o F*t=m*v, ja hovorim o F=m*a."

    Ne, to si trošku pleteš. Ty vidíš jen písmena, ale dosaď si jednotky. Aby ti to fungovalo musíš dosazovat v základních jednotkách. Tedy tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení!

    "Ci chces tvrdit ze ked budem vystaveny pretazeniu 2g sekundu tak na mna bude posobit 19,6 N/kg ale ak desat sekund tak 196 N/kg? To je proste hlupost"

    Ne, já se ti tu snažím vysvětlit, že pokud budeš vystavená přetížení 2G po 1s, tak dostaneš 10x méně energie než když budeš vystaven 10s. Jenže, pokud základní jednotnou zrychlení je a=[m*s^(-2)], tak pokud jdeš s časem působení síly pod 1s dostaneš o to méně energie.

    Reálná raketa ti nikde nebude točit dráhu 850m, při 30G.

  • Marw
    15:46 03.05.2018

    Jirosi - to je prave ten problem, ze ty sa bavis o zmene hybnosti, ta je samozrejme zavisla na case a velkosti posobiacej sily. Cize ako pises, pre dosiahnutie rovnakej zmeny hybnosti mozes bud posobit kratko velkou silou, alebo dlho malou. A ano, ak bude posobenie kratke, aj zmena hybnosti bude mala aj pri velkej sile. Mi sa tu bavime o dvoch fenomenoch ktore sice spolu suvisia ale ty si ich domixoval dohromady. Jedna vec je zmena hybnosti, druha vec je silove posobenie pri danom pretazeni. To co si napisal:

    Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to nemáš 300kN, ale 3kN.

    je kravina ak sa bavime o danej hodnote pretazenia. Ak na mna posobi pretazenie 2G tak na mna posobi sila 2*9.8066 N/kg bez ohladu na to ako dlho trva to pretazenie. Ci chces tvrdit ze ked budem vystaveny pretazeniu 2g sekundu tak na mna bude posobit 19,6 N/kg ale ak desat sekund tak 196 N/kg? To je proste hlupost! To by kozmonauti ktory zazivaju na par minut pretazenie 7 G skoncili za par sekund na kasu! Viem ako to myslis ale zle sa vyjadrujes. Ty hovoris o F*t=m*v, ja hovorim o F=m*a.

  • Jirosi
    15:26 03.05.2018

    raziel87: :/

    Logic / Marw: Nevím o jaké fyzice se bavíte vy...

    a= v/t (m/s^2)

    z toho potom, pokud chci raketu posunout. A limitem bočního posunu je 30g po čas 0,01s. Tak ji posunu o 0,0015m! Ale přitom ta střela uletí při 2,5M(340m/s), 8,5m!

    Energicky sice potřebuješ sílu F=m*a, ale množství paliva na její vygenerování, tedy ztráta rychlosti je malá. Protože generace neprobíhá za 1s, ale jen 0,01s.

  • lorgarius
    13:51 03.05.2018

    raziel87 - cital som, ze k nasatiu vtaka doslo kratko po starte a piloti sa snazili plne natankovane lietadlo dostat mimo obyvanu oblast. uvidime snad postupne pribudne viac informacii.

  • raziel87
    13:43 03.05.2018

    Mírné OT, ale týká se Ruské techniky.

    Pánové, přd chvílí jsem v rádiu zaznamenal, že při vzletu z Hmímímu
    spadla ruská Su-30 SM, oba piloti zahynuli. Jsem na cestách, tak jen krátce píšu, zda o tom nevíte víc. K PC se dostanu až pozdě večer. Prý možná došlo k nasátí ptáka do motoru. Proč se nekatapultovali? jediná varianta mi přijde, že se stroj dostal vlivem poškození po srážce "na záda"?

  • Cpt. Morgan
    13:38 03.05.2018

    Ved presne o to ide, ze Iskander nepotrebuje robit sustained turn a akrobaticke piruetky na oblohe. Jemu staci urobit iba taky manever, ktory mu zaruci co najlepsie vyhnutie sa nepriatelovej obrane. To znamena, ze uhybny manever bude musiet byt kratky, intenzivny z hladiska pretazenia a v co najmensej vzdialenosti od protirakety, aby ta uz nemala moznost korigovat trajektoriu a zasiahnut Iskander. Realne tam bude stacit vychylka niekolko malo stupnov a nie 90, alebo 180 stupnove obraty. Ten maly manever vsak pre bliziacu sa púrotiraketu bude znamenat velky zdanlivy posun kvoli vzajomnej blizkosti. Podla mna sa to bude realizovat tak, ze Iskander vyuzije svoj konusovity tvar tak, ze male manevrovacie trysky spolu s kridelkami sa pouziju na natocenie bokom do takeho uhla, aby nepresiahlo stupen sipovitosti telesa Iskandera. Vdaka tomu nedojde pri obrate na vnutornej strane k vzniku aerodynamickeho tiena a odtrhnutiu prudnic. Iskander obsahuje balastne zataze, velky kus kovu, ktory mu posuva tazisko dozadu. To ma za nasledok, ze vychylenie bokom vytvori vyosenie vacsiny prednej casti trupu, ktory bude vytvarat svojim klinovitym tvarom tendenciu telesa menit trajektoriu letu tak, aby zodpovedala okamzitemu pozdlznemu nasmerovaniu. Podobne ako badmintonovy kosik, akurat ze ten ma tazisko vpredu a Iskander skor v zadnej casti. Preto bude rychly okamzity obrat prirodzene mozny a dany sucinnostou aerodynamickej stability a taziskovej nestability. Na taky dizajn staci pouzit manevrove trysky iba ako trigger a nie ako zdroj celej energie na obrat. Energia sa pouzije z doprednej kinetickej energie Iskandera. Tradeoff je v tom, ze urcite mnozstvo energie a rychlosti strati, ale premeni ju na ucinny manever, ktory ho zachrani od protirakety. Ak by to neurobil, energiu by nestratil, ale bol by zostreleny. To je imho dobry deal.

  • logik
    23:07 02.05.2018

    Jirosi:
    Setrvačnost chybí a nechybí.
    1) Setrvačnost je zdánlivá síla. Úplně stejně si to můžeš představit, že raketa stojí, a chce se pohnout se zrychlením 30g do strany. Jasně, v takové vztažné soustavě se pohybuje vzduch velkou rychlostí kolem rakety dozadu - ale to jsem psal, že s větší rychlostí rakety/vzduchu roste vztlak.
    2) Použít kinetickou energii jde, ale pak už právě nejde o sustained turn rate, ale instantaneous turn rate.

    Ohledně času, tak tah - defakto síla - nemá časový rozměr. Není to časový integrál jiné veličiny, jako např. hybnost, nebo obecněji funkce závisla na čase (jako např. kinetická energie) - tedy něco, co se "akumuluje". Tah a obecně síla je okamžitá veličina: a pro dané přetížení
    Přetížení je defakto měrná síla, tedy síla vztažená na jeden kilogram, zapsaná místo
    v jednotkách Nkg^-1 v jednokách Gˇ, tedy 1G znamená, že na 1kg působí síla 10kN, nezávisle na tom, jak dlouho.

    To jak bude působit dlouho má vliv na hybnost a kinetickou energii rakety.

  • Marw
    20:33 02.05.2018

    Jirosi - uprimne nerozumiem, preco by cas mal ovplyvnovat velkost sily. Energie nepochybne - cim dlhsie bude trvat manever, tym viac energie sa umori. Ale ci mam pretazenie 30G sekundu, 0.1 sekundy alebo 100 sekund, vysledna sila predsa musi byt vzdy ta ista. S casom sa meni len impulz sily a tym aj hybnost. Ale velkost nie...to by niekde v F=m*a musel figurovat aj cas.

  • Jirosi
    19:21 02.05.2018

    Marw: Jenže ty zapomínáš na čas. Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to nemáš 300kN, ale 3kN.

    Ale máš pravdu v tom, že raketa operuje jen s energii do ní vloženou z tahu motoru. Část jí ukládá do výšky, a zbytek mění na rychlost. Tuto uloženou energii mění za vzdálenost letu, zrychlení, nebo "manévry".

  • Marw
    19:14 02.05.2018

    Jirosi - netvridim ze vycerpavajucim sposobom popisujem fyziku letu tej strely. V zasade mi ide len o to, ze to menevrovanie vyzaduje obrovske sily a pokial strela nema aktivny motor tak to vzdy pojde drasticky na ukor kinetickej energie. Tak ze divoko manevrujuca hypersonicka strela bez aktivneho motora je proste fyzikalny nezmysel. Ak zacne prudko manevrovat tak velmi rychle nebude hypersonicka.

  • Jirosi
    19:01 02.05.2018

    Logic: Chybí ti tam ještě setrvačnost.

    Slavoslav: Dalším hlavním faktorem je čas, můžeš působit i menší silou po delší čas, ale to asi u rychle letící manévrující střely nebude ono.

    Marw: Ty zase zapomínáš na to, že jakmile dojde k vychýlení střely z dopředného směru sám trup se stává zdrojem odporu proti pohybu vpřed.

    Když to praskne duše u auta na parkovišti z autem to ani nehne. Když při 200km/h, auto možná ani nenajdeš.

  • Marw
    18:18 02.05.2018

    Slavoslav - presne ako pise logik. Kridelka potazmmo orientacne trisky nemusia generovat cely potrebny tah - a vysoko pravdepodobne ho v tomto pripade ani nezaistuju - ak napriklad budu svojim posobenim samotne teleso rakety orientovat voci prudeniu vzduchu tak, ze telo rakety bude sluzit ako aerodynamicky povrch a takto generovat prislusnu silu.

    Ale zakon akcie a reakcie nepusti, proste ak tam je pretazenie X, tak tam na to teleso prislusne velke sily posobit musia. Je len otazne ako su vytvorene a na ukor coho bude hradena energia potrebna na zmenu trajektorie. Kedze hlavny motor iskanderu hori len cca 25-30 sekund, a orientacne trisky jednoducho taky tah poskytnut nemozu, tak to proste nutne musi ist na ukor kinetickej energie a teda rychlosti tej strely. To sa fakt neda oklamat.

  • logik
    16:36 02.05.2018

    Někdo tu sílu 30G vygenerovat musí, když tam působí...

    Může ji vygenerovat i někdo jiný - např. křidélka se mohou snažit raketu zrotovat a jelikož rotaci bude bránit podstatný nárůst odporu vracející raketu do přímého směru, a tam by se při excentrickém těžišti asi daly vymyslet nějaké pákové efekty. Pak se na generování síly bude podílet celé tělo rakety, ale za tu cenu, že se podstatně zvýší odpor střely (nepoletí přímo, ale bokem).

    Právě proto je pro manévrovatelnost letadel důležitý wingloading (nebo přesněji poměr generovatelného vztlaku ku váze) - když chceš točit, tak prostě potřebuješ co nejvíce vztlaku na jednotku kilogramu, což Ti umožní vysoká "gčka" a tedy velké stranové zrychlení.

    On paradoxně G-limit se dosahuje lépe ve vysokých rychlostech, neboť vztlak roste s druhou mocninou rychlosti, ale že by Iskander se svými malými křidélky dával 30G i tak dosti pochybuju.

    Kdyžtak o manévrování raket je zajímavá diskuse tady:
    http://www.f-16.net/forum/view...

  • Slavoslav
    15:01 02.05.2018

    Logik

    To mi akože tvrdíš, že ak mám napr 7m dlhu strelu s krídlami na konci a 600 kg hlavicou vpredu tak potrebujú tie krídelká vzadu generovať silu o výkone celého hlavného motora aby bola strela zaťažená 30G?

  • logik
    14:27 02.05.2018

    Slavoslav: Zákon akce a reakce. Pokud na tebe působí nějaká síla, tak zároveň ty musíš působit nějakou silou.

    Při pohybu letadla máš čtyři síly: vztlak, odpor, tíhové gravitační zrychlení a motor. Nic jiného. Pomocí gravitace a odporu vysoká gčka neuděláš, gravitace je 1G a odpor působí proti směru letu, zatímco my potřebujeme sílu kolmou na směr letu.
    Tedy Ti zbývá síla od motoru (pokud máš TVC), nebo síla od ovládacích prvků. Nějaká jejich kombinace ti musí dát těch 30g.

    Možná myslíš to, že na vygenerování vztlakové síly odpovídající 30Gčkům Ti nemusí dávat "30G" motor. To samozřejmě nemusí. Ale musí to dávat vztlakové plochy působící vztlak. A pokud k 9G manévrům stíhaček potřebuješ tak velká křídla, jaká mají, těžko budou malá stabilizační křidélka dávat 30G....

  • Slavoslav
    05:15 02.05.2018

    Logik

    Tu sa nebavíme o strate rýchlosti, ťahu motora, spomalení atď.

    Bavíme sa o silách aké musia vygenerovať ovládacie prvky k zmene kurzu a tam Marw spomína šialené hodnoty.

    Marw

    Bohužiaľ, tu ti komplet výpočtom neposlúžim, ale tie hodnoty budú určite menšie.

  • logik
    23:03 01.05.2018

    Marw: vidím to stejně. Přesně to dělá u letadel rozdíl mezi sustained a instantaneous turn rate. Rozdíl, kdy energii ztracenou manévrováním ještě dokáže dodávat motor a to, kdy letadlo zatáčí, ale už to stojí tolik energie, že ji nedokáže motor dodávat (a buďto se zpomaluje, nebo ztrácí výška).

    Btw. ten potřebný tah bude ještě větší, protože každé manévrování znamená, že střela letí chvíli alespoň nějakým způsobem "bokem", tedy má větší odpor, v případě použítí řídících ploch navíc narůstá zpravidla se zvyšuje jejich odpor. Obojí je třeba vyrovnat zvýšeným tahem motoru, nebo dojde k poklesu rychlosti. Ale to už je detail :-).

    Slavoslav: Pokud je o manévr se setrvalým přetížením 30G, tak právě jde v každém okamžiku manévru o takové zrychlení, které na tebe působí zdánlivou setrvačnou silou o síle 30G, tedy právě silou F = m*30g = m*300.
    Vyjádření v G je právě vyjádření působení okamžité síly vztažené na jeden kilogram.

  • Marw
    22:38 01.05.2018

    Slavoslav - ak tomu rozumiem dobre, tak ak sa bavime o nejakom pretazeni (uplne vo vseobecnosti) tak to vyjadruje nasobok siloveho posobenia voci tiazi telesa. F=m*a je pokial viem univerzalne platne, minimalne pokial sa bavime o nerelativistickej fyzike.

    Keby ta hlavica sla na ciel po nekorigovanej balistickej drahe, ak nema aktivny pohon tak by na nu posobil len aerodynamicky odpor, gravitacia a zotrvacnost. Vysledne silove posobenie podelene tiazou G=m*g by nam dalo ake bude na nu posobit pretazenie, respektive ake bude jej zrychlenie v porovnani s gravitacnym.

    Ak ta raketa zacne manevrovat, tak sa k tej povodnej trojici sil pridaju dalsie, tak ze vysledne silove posobenie dosiahne hodnotu X, cim sa zmeni smer zrychlenia a teda aj trajektoria pohybu. Ako nad tym tak narychlo rozmyslam, bude to vyslednica, zotrvacnej sily, odporovej sily, gravitacnej sily, aerodynamickych sil od riadiacich ploch tej rakety a pripadneho aktivneho pohonu (ci uz manevrovacie trysky alebo hlavny motor).

    Kazdopadne, ak sa ma pretazenie zmenit z hodnoty x na y tak tam nejakym sposobom musi zacat posobit cudzia sila. A ak ta sila je definovana pretazenim, cize nasobkom tiaze daneho telesa, tak velkost tej sily bude zase raz dana len jeho hmotnostou.

    Ak ta sila posobi na nejakej drahe, kona pracu a ta praca je konana bud na ukor chemickej energie nejakeho pohonu alebo kinetickej energie samotneho telesa (pripadne vhodnej kombinacie oboch). Mne preto z toho vyplyva, ze ak ta strela ma pocas manevra dosiahnut 30G, tak tam nutne bud musim pouzit vykonny raketovy motor ktory svojim tahom zabezpeci potrebnu silu (okej, nebude to presne 30G ale vektorovy rozdiel medzi vyslednou silou a povodnym silovym posobenim pred manevrom) a vtedy to nepojde na ukor rychlosti tej strely, alebo vyuzijem aerodynamicke sily, kde to ale vo vysledku pojde na ukor kinetickej energie a tym padom rychlosti.

    Ale rad si to necham podrobne vysvetlit, bez ironie, budem uprimne rad za akekolvek rozumne pripomienky.

  • Jirosi
    21:56 01.05.2018

    Slavoslav: Marw se ptá dobře. Jen to špatně formulovat. Na vychýlení z dráhy ti opravdu stačí poměrně malá síla. Pak ti začne pomáhat změna aerodynamiky. Problém toho co popsal, ale nastává když se raketa chce vrátit na původní kurz.

  • Slavoslav
    21:09 01.05.2018

    Marw

    to pretazenie nespociva v nahlom zrychleni v danom smere takze nemozes vychadzat zo vzorca F=m*a

  • Marw
    20:35 01.05.2018

    Luky, pri vsetkej ucte, manevrovacie trisky s tahom 300 kN? To fakt? Vsak tolko nema ani hlavny motor...

  • Luky
    20:26 01.05.2018

    jen jestli on tam náhodou nemá řiditelné trysky, podobně jako těžší ruské SAMy....

  • Marw
    20:07 01.05.2018

    A len tak mimochodom, troska matematiky a fyziky....Iskander-M ma cca 500 kg tazku hlavicu a podla Wiki celkovu hmotnost okolo 3800 kg...Po odcitani bojovej hlavice ma samotna raketa cca 3300 kg. Standardne co viem tvori pri TPH raketach palivo asi 85 % hmotnosti (v tomto pripade by to vychadzalo cca 2800 kg), tj po vyhoreni paliva ma zvysok rakety cca 500 kg + 500 kg hlavica.

    Na to aby si objektu s hmotnostou 1000 kg udelil zrychlenie 30 G, potrebujes nejakym sposobom vytvorit tah cca 300 kN. Palivo je v terminalnej faze uz davno vyhorene, tak ze zostavaju aerodynamicke elementy.

    To mam fakt verit, ze tie pidi kridelka, ktore ma na zadku vytvoria ciste aerodynamikou tah 300 kN? A ak by aj toho boli schopne, tak energia na zmenu smeru hlavice pojde nutne na ukor kinetickej energie, tj na ukor rychlosti, a to v pripade takto prudkych manevrov velmi drasticky. Tak ze opat sa dostavame k staremu znamemu - bud to bude prudko manevrovat, alebo to bude mat vysoku rychlost ale nie vsetko naraz. Jedine zeby pre Rusko neplatila bezna fyzika.

  • KOLT
    18:38 01.05.2018

    Jirosi, s ohledem na poruchovost Kuzněcova, nebude nutné nic měnit, CSG tam vydrží skoro tak dlouho, jak bude Kuzněcovu trvat cesta domů, oprava a cesta zpět ;-)

  • Marw
    18:04 01.05.2018

    Nie davno tu bola velmi zaujimava seria troch clankov na temu Iskander a jeho schopnosti. A ak ma pamat neklame tak tam bolo uvedene, ze system Iskander je vybaveny bud balistickou strelou alebo strelou s plochou drahou letu. Balisticka strela lieta po kvazi balistickej trajektorii a pouziva svoju rychlost a klamne ciele na prekonanie PRO. Strela s plochou drahou letu je podzvukova a chopna prudkeho manevrovania. V diskusiach sa to potom vsetko potrbula dohromady a z Iskanderu je razom hypersonicka kvazibalisticka strela co besne manevruje...

  • Jirosi
    17:52 01.05.2018

    Mně by zajímala jedna otázka: Co bude dělat Ruský svaz až mu dojde operační dob, a bude se muset stáhnout do přístavu. Zatím co USA jen vymění jedny paritující CSG za nové?

  • Slavoslav
    15:01 01.05.2018

    btw tych 30 G u Iskandera je nejaky velmi hruby predpoklad (a nebal by som sa pouzit slovo fama) ktory lieta od 20 do 30 G.

    Pokial viem ziaden oficialny udaj ci dokaz takychto schopnsti neexistuje takze toto tvrdenie je podobne ako u tebou proklamovanych 15 G u Kh-31 kde staci minuta Googlenia a samotny Rusky exporter hovori o max 10 G

  • Slavoslav
    14:55 01.05.2018

    Cpt. Morgen

    OK uzavriem za mna tuto temu.

    O rok ci dva nam Rusi ako vzdy predstavia dalsiu zazracnu zbran znamenajucu koniec americkych lietadlovych lodi ako uz x krat predtym. Citatelia sputnika budu nadseny MEGA, super a hyper schopnostami tychto zbrani. Ruska admiralita bude stale slintat pri zmienkach o skutocnej LL zatial co bude dlhe roky trvat repas Kuznecova a Cina ich bude stavat jednu po druhej aby dohnala, alebo aspon znizila naskok USA.

  • Cpt. Morgan
    14:27 01.05.2018

    Rimr - Kinzal je cca to iste ako Iskander, tak preto.

    Slavoslav - lenze ak boyz vsadzaju na obranu pomocou AA rakiet a kanonove CIWS maju iba marginalne, potom by mali mat tych rakiet ovela viac ako rusi, aby vykompenzovali nedostatok jedneho systemu redundanciou ineho a dostali sa tak celkovo aspon na ekvivalentnu uroven ako super.
    Rusky zvaz 5 najvacsich lodi ma teda okrem 46 kusov 30 mm kanonov s 10000/min. aj 960 AA rakiet kratkeho dosahu, 660 stredneho a 200 rakiet dalekeho dosahu. Ma americky zvaz 5 lodi aspon tolko? (Ak teda nenapchaju do VLS iba AA rakety, co sa realne nikdy stat nemoze..., ale asi aj tak by to vysledok nemenilo).

    Pre palubny pocitac nemoze byt ziadny problem vyratat iba take manevre, aby vyuzil kinematicke schopnosti strely a zaroven zarucil zasah ciela. Asi tazko mu
    dovolene realizovat efektnu akrobaciu za cenu minutia ciela. Btw. pri svojom slabom palebnom priemere (slabej kadencii a nicivosti projektilov) musi mat Phalanx ovela mensi palebny rozptyl a musi sustredovat palbu, aby mal vobec schopnost trafit ciel. Mensi priemer rozptylu mu ale ubera moznosti predikcie trajektorie. To sa s Kastanom porovnavat absolutne neda ani 1 na 1 a nie este ak sa zoberu do uvahy celkove pocty..

    Preto si myslim, ze US CSG je dizajnovany na maximalizaciu operacii leteckeho kridla nad zaujmovou pevninou a rusky zvaz je dizajnovany, aby mohol co najviac vyznamne prekazat americkemu. Kazdy ma svoje specificke ulohy a ziaden nevie vsetko na maximum. Pre americanov ma hlavne vyznam robit projekciu sily na mensie staty. Pre rusov ma hlavne vyznam zabranovat a komplikovat co najviac pracu americkeho zvazu v sireni vplyvu pomocou vytvorenia prilis velkych rizik.

    Celkovo nie je ani jeden CSG urceny na boj proti inemu CSG. Na to sluzia ponorky a AS strely, ale na ukazku moci pred verejnostou su ponorky zo svojej podstaty malo demonstrativne a preto sa snazia velmoci predtrcat s hladinovymi plavidlami. Ak by tedas v ociach verejnosti malo k takemu stretu dojst, rusky zvaz je na to parametrami stavany lepsie, lebo jeho velmi silna obrana dokaze dost pravdepodobne znicit cokolvek co na neho nepriatel posle a dokaze zautocit takymi vykonnymi zbranami, ze dost pravdepodobne svoj ciel znici. To sa o druhej strane povedat neda, lebo jej kapacity su vyladene na co najvyssi ucinok leteckeho kridla v zaujmovej oblasti vplyvu na pevnine. Preto sa snazia proponenti US vplyvu co najviac branit ich imidz pred laickou verejnostou, aj ked ich CSG ma hlavnu ulohu celkom inde ako v schopnosti bojovat s ruskymi lodami. Preto je tato jeho schopnost relativne nerozvinuta, ale to nijako zvlast neznizuje jeho schopnosti realizovat mocenske ciele US politiky. Akurat sa to pred verejnostou tako priznava, ze ti muzici by v hypotetickom konflikte zvazov dost mozno narobili imidzu US velku dieru do ega.

  • RiMr71
    16:31 30.04.2018

    "Iskander dokaze vo vyske pri M7 manevre do 30G. Nova strela Kinzal cca to iste"

    ... můžeš ten Kinžál (těch "cca 30G"? A při jaké rychlosti?) odzdrojovat prosím?

  • Slavoslav
    06:28 30.04.2018

    Cpt. Morgan

    nemas to zle, ale tak nejak ja hovorim o antiraketach a nie kanonoch CIWS na ktore sa americania nespoliehaju a maju ich len ako uplnu nudzovku na konci v minimalnych poctoch. Takze tieto hodnotit z pohlady schopnosti obrany americkych LL je blbost

    za druhe na vzdialenost 4 km uz ani ruska strela nebude robit ziadne zbesile manevre aby sa vyhla strelam z phalanxu, ale bude sa spoliehat na svoju rychlost, aby cim skor preletela obranou. Ak by manevrovala nejak viac tak jej realne pri tych rychlostiach hrozi, ze preleti ciel lebo nestihne upravit kurza. Takze aj tie manevre na tuto vzdialenost budu niekde v CEP pahalanxov

  • Cpt. Morgan
    04:06 30.04.2018

    Pri vacsej rychlosti je polomer otocenia vacsi, ale to otocenie pri vacsej rychlosti znamena, ze je za kratsi cas. Pri schopnosti kanonovych CIWS strielat do 4 km a ak bude v takej vzdialenosti Tomahawk schopny robit manever cca 5G pri 0,7 M, velky uhlovy posun neurobi. Skor to bude stale v ramci kruhoveho rozptylu kanonov. To dava sancu strielat na predvidatelnu trajektoriu. (Okrem toho, kazdy Kastan ma nabitych aj 8 AA rakiet, co su vlastne jeho primarne zbrane, kanony su az druhotne. A ak by ich vystrielal, v autoloaderi ma este 32 striel.)

    Ak ale leti proti kanonovej CIWS strela s 5 x vyssou rychlostou, jej priblizenie bude 5 x kratsie trvat a tym aj cas na jej zameranie, pokus o zostrel, opravu zamerania, dalsi pokus o zostrel. Cim sa viac priblizi, tym vyssie uhlove rychlosti pre kanon predstavuje. Cim rychlejsie leti, tym vacsiu drahu za casovu jednotku preleti a kanon by musel mat kruhovy rozptyl pokrytia s 5 nasobne vyssim priemerom, aby dokazal vyuzit rozptylovy vysek na predikciu trajektorie a pokrytie ciela.

    Cim pomalsiu rychlost strela ma, tym dlhsiu dobu predstavuje pre CIWS ciel, v tomto porovnani 5 x, a tym menej stupnov sa pohne od zameru kanona.

    Pri 2,5M ani netreba robit velke zmeny trajektorie, lebo samotna rychlost zabezpeci, ze strela vzdy vyleti z rozptyloveho kruhu kanonu a predikcia dalej nie je mozna. Aj rychle AA rakety davaju manevre do 40G, pricom pomalsie aj do 90G, co vsak neznamena, ze maju celkovo mensie uhlove rychlosti. (Ak by si mal strelu co bude tocit 1000 G a jej rychlost bude 20 km/h nevymanevrovala by ani tankovy kanon, preto nie vysoke G samotne, ale hlavne rychlost umoznuje vymanevrovanie zo zameru.)

    O Harpoonoch sa je aj skoda bavit, lebo ta zastarala strela nedokaze robit manevre prakticky ziadne a aj jej dosah je tristny.

  • Slavoslav
    19:09 29.04.2018

    btw

    Kh-31 ma na strankach ROSOBORONEXPORTU udavane manevre max do 10g a to sa bavime o 600 kg 4,7m dlhej strele

  • Slavoslav
    19:01 29.04.2018

    Cpt. Morgan

    pri rychlosti 2,5M a pretazeni 15G tocis zakrutu o polomere cca 4 km. To nejak extra z kurzu za jednotku casu neuhnes. Pomalsi interceptor na koliznom kurze bude tak ci tak sviznejsi v zmene kurzu.

    A o Zirkone a podobnych srandach nevieme vobec nic okrem dalsieho vyhlasenia Sputnika a spol ze ide o dalsieho ultimatneho killera lietadlovych lodi (ostatne take nieco ohlasuje Rusko pravidelne) ale ak to bude podobny mastodont ako Oniks a pod tak to s tymi Gckami nejak slavne nebude. Cim dlhsia strela tym vacsie obmedzenia.

  • Cpt. Morgan
    18:32 29.04.2018

    Ze by pomale strely ako Tomahawk dokazali nejako extra manevrovat som nikde nenasiel. Skus dat na to nejake info. Napr. pre Kh-31 je rychlost okolo 2,5M a manevre 15G. Iskander dokaze vo vyske pri M7 manevre do 30G. Nova strela Kinzal cca to iste. Zirkon bude tiez niekde podobne na tom. Celkovo je o ruskych strelach zname, ze maju vysoke kineticke vykony, manevruju s vysokymi G a su urcene na prerazanie akejkolvek obrany za kazdu cenu, aj ked iba niekolko malo strelami, ale ti svojou energiou dokazu vytvorit velke poskodenie. Pomale krizujuce strely ako Tomahawk, Kalibr su urcene na prekonavanie velkych vzdialenosti a utocenie na ciele, ktore nie su branene sofistikovanou a komplexnou obranou. Aj hromadny utok takymi strelami moze byt nebezpecny, ale nie kvoli schopnostiam strely ako takej, ale kvoli ich poctu. Na to su tie ruske CIWS stavane a maju kill ratio cca 0,95-1.

  • logik
    15:21 29.04.2018

    Cpt. Morgan: Znovu.
    1) Kuzněcov při jen trochu smysluplné taktice CSG se nemá šanci dostat na dostřel Oniksů. Stejně jako za IIWW byla výjimka, aby se někdo dostal před hlavňovou výzbroj, hlavní střetnutí rozhodovala letadla a pouze výjimečně hlavňová výzbroj (např. v Leytě). Není důvod, proč by krátkodosahová výzbroj měla rozhodovat střetnutí teď - jen se vzdálenosti o něco prodloužily, a krátkodosahové dnes neznaméná jednotky desítek km, ale jednotky stovek km.

    PS: Na Kalibry Ti již odpověděl někdo jiný: námořní Kalibry mají krátký dostřel, upravit pozemní Kalibry sice Rusové mohou, ale ještě to neudělali - a pozemní kalibry zas nejsou nadzvukové, čili opět zde nemají Rusové žádnou výhodu.

    2) Pro dnešní CIWS není problém sestřelit rychle letící střelu: sestřelují se i takové malé a rychlé cíle jako dělostřelecké granáty, problém je sestřelit něco, co manévruje.
    Sejmout rychle letící střely znamená rychle zareagovat a vystřelit s patřičným předsazením
    obojí bez problémů zajistí balistický počítač.
    Pro manévrující střely je ale předsazení na nic, respektive funguje pouze na malé vzdálenosti kde cíl nezvládne uhnout. Na to, abys pomocí kanónu sestřelil manévrující cíl na rozumnou vzdálenost, bys musel udělat palebnou přehradu, a na to bys potřeboval trochu jiné kalibry (kdysi se k těmto účelům používaly pětipalčáky, a stejně tím letadla často proletěla....).
    A jelikož v nadzvukových (nehledě hypersonických) rychlostech je pro rakety manévrování velmi obtížné, tak ano: dobré podzvukové střely mohou být pro CIWS podstatně větší oříšek, než nadzvukové. Nadzvukovost snižuje především účinnost AA raket, které mohou reagovat na pohyb cíle, u CIWS manévrování sníží účinnost podstatněji, než vysoká rychlost.

    To pravděpodobně vysvětluje i rozdílné strategie, co se týče AS raket: zatímco Rusové se specializují na hypersonické rakety, které jsou lépe schopné proniknout skrz Aegis, který staví především na raketách, protivníci Navy mají zatím nejsilnější součást PVO postavenou na hlavňové výzbroji, proti kterým je účinnější nasadit křižující střely (kterých může být navíc více, protože jsou levnější a lehčí, než supersonické rakety - tomahawk má řádově tunu a půl, onyx tři).

    Supersonické rakety má Navy také (rodina SM raket), akorát prostě těmto raketám nedává pritoritu - evidentně proto, že pro překonání nepřátelské obrany nejsou tak vhodné, jako křižující střely. Nebo si jako myslíš, že Navy naschvál kupuje horší zbraně? Proč by to dělali? Že jsou blbí?

  • Shania
    14:53 29.04.2018

    Morgan: ony ty nadzvukove strely nelitaji rychleji nez mach 3 u hladiny more, ale i tak je ciws bran jako posledni faze obrany (zalozni system, ktery dokaze pracovat samostatne).

    sm6 na nosice a postrelovani cilu za horizontem.
    sm2/essm od horizontu a nahoru
    protiopatreni a navnady
    ram
    phalanx

    a plan je za sm6 dat lasery a eccm
    + moznost navadene munice pro 127 dela

    navic uz ted umoznuje kooperativni postrelovani cilu za horizontem u arh strel jako sm6 a essm bk2 (hlavice z aim 120)

    v postate dnes jakakoliv moderni lod s VLS je hodne tezky cil pro asm.

    LRASM ted sice predstavuje problem pro SARH obranu, ale to taky nebude na dlouho....

Stránka 1 z 3