Modernizace ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov

Admirál Kuzněcov čeká na opravy v docích murmanského 35. Závodu na opravy lodí, dceřiné společnosti Zvězdočka ze Severodvinsku; větší foto /  ohnkey68; forums.airbase.ru

Podle ruského deníku Kommersant ruské ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se Spojenou loďařskou korporací ohledně modernizace letadlové lodě (podle ruské klasifikace těžkého letadlového křižníku) Admirál Kuzněcov. Opravy potrvají dva roky a vyžádají si 55 miliard až 62 miliard rublů.

Podle deníku Kommersant vyhrazená částka nebude stačit na hloubkovou modernizaci. Vyměněna nebo modernizována bude především radio-elektronická výzbroj lodě a především všech osm kotlů spalující topný olej, které přes čtyři parní turbíny poskytují výkon 37 MW (50 000 koní).

 

 

Tento pohonný systém byl původně určen pro plavidla s podstatně menším výtlakem a pro velkou loď byl pouze nouzově přizpůsoben. Při plavbě větší než 18 uzlů musí proto kotle Admirála Kuzněcova pracovat ve speciálním režimu, kdy je pod zvýšeným tlakem dodáváno více paliva. Tomu však neodpovídá množství dodávaného vzduchu, což vede k nedokonalému spalování a tím i zvýšené kouřivosti.

 

Oprava lodí proběhne v murmanském 35. Středisku pro opravy lodí (dceřina společnost Zvězdočky). Dle Kommersantu však nebyla zveřejněná přesná částka, rozsah ani doba oprav. Dodejme také, že s opravami se mělo začít již v polovině minulého roku.

 

„Celkově je na křižníku zaměstnáno zhruba tisíc lidí, především jde o zaměstnance 35. Střediska pro opravu lodí a vedení Zvězdočky. Podle potřeby mohou být rekrutováni specialisté z jiných poboček Střediska pro opravu lodí,“ uvedlo tiskové oddělení společnosti Zvězdočka.

 

V dubnu letošního roku ruský náměstek ministra obrany Jurij Borisov uvedl, že práce na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov skončí v roce 2020 a do provozu se loď vrátí v roce 2021. Ruský deník, s odvoláním na nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu, však pochybuje o stanovených termínech.

 

Také dle názoru Andreje Frolova, šéfredaktora magazínu Vývoz zbraní, nebudou opravy lodě dokončeny v roce 2020. Jako příklad dává vlekoucí se opravu křižníku Admirál Nachimov, která začala v roce 2011 (jaderné palivo ale došlo již v roce 2008) a měla skončit v roce 2012. Po odkladech a změně rozsahu oprav měly být práce dokončeny v letošním roce, ale podle posledních vyjádření ruského námořnictva skončí až v roce 2021.

 

Motorová sekce je skutečně již značně zastaralá. / Twitter
 

Dalším příkladem problémů ruských loděnic je podle Frolova oprava protiponorkového torpédoborce Admirál Čabaněnko, který je v opravě od dubna 2014. Loď se měla vrátit do služby v roce 2016, ale nyní se termín posunul minimálně na rok 2019.

 

V každém případě kotle na topný olej dle deníku Kommersant zůstanou, protože jednak nestačí peníze na hloubkovou modernizaci lodě a jednak Rusko nevyrábí velké plynové turbíny pro lodě„Rusko nevyrábí plynové turbíny s dostatečně velkou hnací sílou pro tuto loď. Šlo by nakoupit americké turbíny, ale politická situace to neumožňuje. Kromě toho není dost finančních prostředků na modernizaci,“ citoval ruský deník svůj nejmenovaný zdroj z loďařského průmyslu.

 

Admirál Kuzněcov si také zachová své starší protilodní střely s plochou dráhou letu Granit. Dříve se uvažovalo o instalaci střel Kalibr, avšak za cenu drahého a časově náročného zásahu do konstrukce trupu. Kommersant se také odvolává na „některé experty“, podle kterých je nejlepším řešením zcela odstranit střely Granit z Admirála Kuzněcova a uvolnit tak místo pro další letadla.

 

Operace na letadlové lodi Admirál Kuzněcov během syrského nasazení v roce 2016/2017.

 

„Za svou službu Kuzněcov střely Granit nikdy nepoužil. Proč je zachovávat, když letecké křídlo má mnohem větší bojovou hodnotu?“ cituje Kommersant svůj zdroj z průmyslu. Andrej Frolov se však domnívá, že námořnictvo bude bránit přítomnost raketového systému na letadlové lodi Kuzněcov kvůli snížení celkového počtu raketových nosičů ve flotile.

 

Ruské námořnictvo sice může odpalovat střely s plochou dráhou letu i z raketových člunů a korvet, ale ty se spíše hodí pro pobřežní operace nebo pro operace v uzavřených mořích, jako je Kaspické, Černé nebo Středozemní. Velké lodě, jako jsou letadlové lodě, křižníky, torpédoborce nebo fregaty, které mohou překonávat oceány a zároveň provádět údery pomocí střel s plochou dráhou letu, má ruské námořnictvo pouze 27 kusů, z toho 14 lodí bylo postaveno v 80. letech.

 

Například francouzské námořnictvo má stejný počet (27), ale nesrovnatelně modernějších letadlových lodí, výsadkových plavidel (Mistral), torpédoborců a fregat.

Zdroj: Komerstant, Topwar, Flotprom

Nahlásit chybu v článku


Související články

Ruské jaderné torpédo Status-6 existuje

Nová americká Zpráva o jaderném stavu NPR (Nuclear Posture Review), která ustavuje americkou ...

Výroční zpráva o stavu Ozbrojených sil Ruské federace

Ruský prezident Vladimír Putin a ruský ministr obrany Sergej Šojgu na každoroční konferenci ve ...

Ruská hypersonická střela vzduch-země Kinžal

Ruský prezident Vladimír Putin 1. března v tradičním každoročním projevu ke svému národu mimo jiné ...

Ruské střely 40N6 s doletem 400 km pro systémy S-400

Podle deníku Izvestija ruská armáda letos získá nové střely země-vzduch 40N6 s doletem 400 km. ...

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Marw
    15:46 03.05.2018

    Jirosi - to je prave ten problem, ze ty sa bavis o zmene hybnosti, ta je samozrejme zavisla na case a velkosti posobiacej sily. Cize ako pises, pre dosiahnutie rovnakej zmeny ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi - to je prave ten problem, ze ty sa bavis o zmene hybnosti, ta je samozrejme zavisla na case a velkosti posobiacej sily. Cize ako pises, pre dosiahnutie rovnakej zmeny hybnosti mozes bud posobit kratko velkou silou, alebo dlho malou. A ano, ak bude posobenie kratke, aj zmena hybnosti bude mala aj pri velkej sile. Mi sa tu bavime o dvoch fenomenoch ktore sice spolu suvisia ale ty si ich domixoval dohromady. Jedna vec je zmena hybnosti, druha vec je silove posobenie pri danom pretazeni. To co si napisal:

    Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to nemáš 300kN, ale 3kN.

    je kravina ak sa bavime o danej hodnote pretazenia. Ak na mna posobi pretazenie 2G tak na mna posobi sila 2*9.8066 N/kg bez ohladu na to ako dlho trva to pretazenie. Ci chces tvrdit ze ked budem vystaveny pretazeniu 2g sekundu tak na mna bude posobit 19,6 N/kg ale ak desat sekund tak 196 N/kg? To je proste hlupost! To by kozmonauti ktory zazivaju na par minut pretazenie 7 G skoncili za par sekund na kasu! Viem ako to myslis ale zle sa vyjadrujes. Ty hovoris o F*t=m*v, ja hovorim o F=m*a.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    15:26 03.05.2018

    raziel87: :/ Logic / Marw: Nevím o jaké fyzice se bavíte vy... a= v/t (m/s^2) z toho potom, pokud chci raketu posunout. A limitem bočního posunu je 30g po čas 0,01s. Tak ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel87: :/

    Logic / Marw: Nevím o jaké fyzice se bavíte vy...

    a= v/t (m/s^2)

    z toho potom, pokud chci raketu posunout. A limitem bočního posunu je 30g po čas 0,01s. Tak ji posunu o 0,0015m! Ale přitom ta střela uletí při 2,5M(340m/s), 8,5m!

    Energicky sice potřebuješ sílu F=m*a, ale množství paliva na její vygenerování, tedy ztráta rychlosti je malá. Protože generace neprobíhá za 1s, ale jen 0,01s.Skrýt celý příspěvek

  • lorgarius
    13:51 03.05.2018

    raziel87 - cital som, ze k nasatiu vtaka doslo kratko po starte a piloti sa snazili plne natankovane lietadlo dostat mimo obyvanu oblast. uvidime snad postupne pribudne viac ...Zobrazit celý příspěvek

    raziel87 - cital som, ze k nasatiu vtaka doslo kratko po starte a piloti sa snazili plne natankovane lietadlo dostat mimo obyvanu oblast. uvidime snad postupne pribudne viac informacii.Skrýt celý příspěvek

  • raziel87
    13:43 03.05.2018

    Mírné OT, ale týká se Ruské techniky. Pánové, přd chvílí jsem v rádiu zaznamenal, že při vzletu z Hmímímu spadla ruská Su-30 SM, oba piloti zahynuli. Jsem na cestách, tak jen ...Zobrazit celý příspěvek

    Mírné OT, ale týká se Ruské techniky.

    Pánové, přd chvílí jsem v rádiu zaznamenal, že při vzletu z Hmímímu
    spadla ruská Su-30 SM, oba piloti zahynuli. Jsem na cestách, tak jen krátce píšu, zda o tom nevíte víc. K PC se dostanu až pozdě večer. Prý možná došlo k nasátí ptáka do motoru. Proč se nekatapultovali? jediná varianta mi přijde, že se stroj dostal vlivem poškození po srážce "na záda"?Skrýt celý příspěvek

  • Cpt. Morgan
    13:38 03.05.2018

    Ved presne o to ide, ze Iskander nepotrebuje robit sustained turn a akrobaticke piruetky na oblohe. Jemu staci urobit iba taky manever, ktory mu zaruci co najlepsie vyhnutie sa ...Zobrazit celý příspěvek

    Ved presne o to ide, ze Iskander nepotrebuje robit sustained turn a akrobaticke piruetky na oblohe. Jemu staci urobit iba taky manever, ktory mu zaruci co najlepsie vyhnutie sa nepriatelovej obrane. To znamena, ze uhybny manever bude musiet byt kratky, intenzivny z hladiska pretazenia a v co najmensej vzdialenosti od protirakety, aby ta uz nemala moznost korigovat trajektoriu a zasiahnut Iskander. Realne tam bude stacit vychylka niekolko malo stupnov a nie 90, alebo 180 stupnove obraty. Ten maly manever vsak pre bliziacu sa púrotiraketu bude znamenat velky zdanlivy posun kvoli vzajomnej blizkosti. Podla mna sa to bude realizovat tak, ze Iskander vyuzije svoj konusovity tvar tak, ze male manevrovacie trysky spolu s kridelkami sa pouziju na natocenie bokom do takeho uhla, aby nepresiahlo stupen sipovitosti telesa Iskandera. Vdaka tomu nedojde pri obrate na vnutornej strane k vzniku aerodynamickeho tiena a odtrhnutiu prudnic. Iskander obsahuje balastne zataze, velky kus kovu, ktory mu posuva tazisko dozadu. To ma za nasledok, ze vychylenie bokom vytvori vyosenie vacsiny prednej casti trupu, ktory bude vytvarat svojim klinovitym tvarom tendenciu telesa menit trajektoriu letu tak, aby zodpovedala okamzitemu pozdlznemu nasmerovaniu. Podobne ako badmintonovy kosik, akurat ze ten ma tazisko vpredu a Iskander skor v zadnej casti. Preto bude rychly okamzity obrat prirodzene mozny a dany sucinnostou aerodynamickej stability a taziskovej nestability. Na taky dizajn staci pouzit manevrove trysky iba ako trigger a nie ako zdroj celej energie na obrat. Energia sa pouzije z doprednej kinetickej energie Iskandera. Tradeoff je v tom, ze urcite mnozstvo energie a rychlosti strati, ale premeni ju na ucinny manever, ktory ho zachrani od protirakety. Ak by to neurobil, energiu by nestratil, ale bol by zostreleny. To je imho dobry deal.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:07 02.05.2018

    Jirosi: Setrvačnost chybí a nechybí. 1) Setrvačnost je zdánlivá síla. Úplně stejně si to můžeš představit, že raketa stojí, a chce se pohnout se zrychlením 30g do strany. Jasně, ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi:
    Setrvačnost chybí a nechybí.
    1) Setrvačnost je zdánlivá síla. Úplně stejně si to můžeš představit, že raketa stojí, a chce se pohnout se zrychlením 30g do strany. Jasně, v takové vztažné soustavě se pohybuje vzduch velkou rychlostí kolem rakety dozadu - ale to jsem psal, že s větší rychlostí rakety/vzduchu roste vztlak.
    2) Použít kinetickou energii jde, ale pak už právě nejde o sustained turn rate, ale instantaneous turn rate.

    Ohledně času, tak tah - defakto síla - nemá časový rozměr. Není to časový integrál jiné veličiny, jako např. hybnost, nebo obecněji funkce závisla na čase (jako např. kinetická energie) - tedy něco, co se "akumuluje". Tah a obecně síla je okamžitá veličina: a pro dané přetížení
    Přetížení je defakto měrná síla, tedy síla vztažená na jeden kilogram, zapsaná místo
    v jednotkách Nkg^-1 v jednokách Gˇ, tedy 1G znamená, že na 1kg působí síla 10kN, nezávisle na tom, jak dlouho.

    To jak bude působit dlouho má vliv na hybnost a kinetickou energii rakety.Skrýt celý příspěvek

  • Marw
    20:33 02.05.2018

    Jirosi - uprimne nerozumiem, preco by cas mal ovplyvnovat velkost sily. Energie nepochybne - cim dlhsie bude trvat manever, tym viac energie sa umori. Ale ci mam pretazenie 30G ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi - uprimne nerozumiem, preco by cas mal ovplyvnovat velkost sily. Energie nepochybne - cim dlhsie bude trvat manever, tym viac energie sa umori. Ale ci mam pretazenie 30G sekundu, 0.1 sekundy alebo 100 sekund, vysledna sila predsa musi byt vzdy ta ista. S casom sa meni len impulz sily a tym aj hybnost. Ale velkost nie...to by niekde v F=m*a musel figurovat aj cas.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:21 02.05.2018

    Marw: Jenže ty zapomínáš na čas. Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to ...Zobrazit celý příspěvek

    Marw: Jenže ty zapomínáš na čas. Ten tvůj výpočet je pro 1s trvající přetížení. Ve skutečnosti, ale střeli i letadla těchto mezních hodnot dosahují jen na 0,1-0,01s. A najednou to nemáš 300kN, ale 3kN.

    Ale máš pravdu v tom, že raketa operuje jen s energii do ní vloženou z tahu motoru. Část jí ukládá do výšky, a zbytek mění na rychlost. Tuto uloženou energii mění za vzdálenost letu, zrychlení, nebo "manévry".Skrýt celý příspěvek

  • Marw
    19:14 02.05.2018

    Jirosi - netvridim ze vycerpavajucim sposobom popisujem fyziku letu tej strely. V zasade mi ide len o to, ze to menevrovanie vyzaduje obrovske sily a pokial strela nema aktivny ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi - netvridim ze vycerpavajucim sposobom popisujem fyziku letu tej strely. V zasade mi ide len o to, ze to menevrovanie vyzaduje obrovske sily a pokial strela nema aktivny motor tak to vzdy pojde drasticky na ukor kinetickej energie. Tak ze divoko manevrujuca hypersonicka strela bez aktivneho motora je proste fyzikalny nezmysel. Ak zacne prudko manevrovat tak velmi rychle nebude hypersonicka.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    19:01 02.05.2018

    Logic: Chybí ti tam ještě setrvačnost. Slavoslav: Dalším hlavním faktorem je čas, můžeš působit i menší silou po delší čas, ale to asi u rychle letící manévrující střely nebude ...Zobrazit celý příspěvek

    Logic: Chybí ti tam ještě setrvačnost.

    Slavoslav: Dalším hlavním faktorem je čas, můžeš působit i menší silou po delší čas, ale to asi u rychle letící manévrující střely nebude ono.

    Marw: Ty zase zapomínáš na to, že jakmile dojde k vychýlení střely z dopředného směru sám trup se stává zdrojem odporu proti pohybu vpřed.

    Když to praskne duše u auta na parkovišti z autem to ani nehne. Když při 200km/h, auto možná ani nenajdeš.Skrýt celý příspěvek

  • Marw
    18:18 02.05.2018

    Slavoslav - presne ako pise logik. Kridelka potazmmo orientacne trisky nemusia generovat cely potrebny tah - a vysoko pravdepodobne ho v tomto pripade ani nezaistuju - ak napriklad ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav - presne ako pise logik. Kridelka potazmmo orientacne trisky nemusia generovat cely potrebny tah - a vysoko pravdepodobne ho v tomto pripade ani nezaistuju - ak napriklad budu svojim posobenim samotne teleso rakety orientovat voci prudeniu vzduchu tak, ze telo rakety bude sluzit ako aerodynamicky povrch a takto generovat prislusnu silu.

    Ale zakon akcie a reakcie nepusti, proste ak tam je pretazenie X, tak tam na to teleso prislusne velke sily posobit musia. Je len otazne ako su vytvorene a na ukor coho bude hradena energia potrebna na zmenu trajektorie. Kedze hlavny motor iskanderu hori len cca 25-30 sekund, a orientacne trisky jednoducho taky tah poskytnut nemozu, tak to proste nutne musi ist na ukor kinetickej energie a teda rychlosti tej strely. To sa fakt neda oklamat.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    16:36 02.05.2018

    Někdo tu sílu 30G vygenerovat musí, když tam působí... Může ji vygenerovat i někdo jiný - např. křidélka se mohou snažit raketu zrotovat a jelikož rotaci bude bránit podstatný ...Zobrazit celý příspěvek

    Někdo tu sílu 30G vygenerovat musí, když tam působí...

    Může ji vygenerovat i někdo jiný - např. křidélka se mohou snažit raketu zrotovat a jelikož rotaci bude bránit podstatný nárůst odporu vracející raketu do přímého směru, a tam by se při excentrickém těžišti asi daly vymyslet nějaké pákové efekty. Pak se na generování síly bude podílet celé tělo rakety, ale za tu cenu, že se podstatně zvýší odpor střely (nepoletí přímo, ale bokem).

    Právě proto je pro manévrovatelnost letadel důležitý wingloading (nebo přesněji poměr generovatelného vztlaku ku váze) - když chceš točit, tak prostě potřebuješ co nejvíce vztlaku na jednotku kilogramu, což Ti umožní vysoká "gčka" a tedy velké stranové zrychlení.

    On paradoxně G-limit se dosahuje lépe ve vysokých rychlostech, neboť vztlak roste s druhou mocninou rychlosti, ale že by Iskander se svými malými křidélky dával 30G i tak dosti pochybuju.

    Kdyžtak o manévrování raket je zajímavá diskuse tady:
    http://www.f-16.net/forum/view... Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    15:01 02.05.2018

    Logik To mi akože tvrdíš, že ak mám napr 7m dlhu strelu s krídlami na konci a 600 kg hlavicou vpredu tak potrebujú tie krídelká vzadu generovať silu o výkone celého hlavného ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik

    To mi akože tvrdíš, že ak mám napr 7m dlhu strelu s krídlami na konci a 600 kg hlavicou vpredu tak potrebujú tie krídelká vzadu generovať silu o výkone celého hlavného motora aby bola strela zaťažená 30G?Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:27 02.05.2018

    Slavoslav: Zákon akce a reakce. Pokud na tebe působí nějaká síla, tak zároveň ty musíš působit nějakou silou. Při pohybu letadla máš čtyři síly: vztlak, odpor, tíhové ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Zákon akce a reakce. Pokud na tebe působí nějaká síla, tak zároveň ty musíš působit nějakou silou.

    Při pohybu letadla máš čtyři síly: vztlak, odpor, tíhové gravitační zrychlení a motor. Nic jiného. Pomocí gravitace a odporu vysoká gčka neuděláš, gravitace je 1G a odpor působí proti směru letu, zatímco my potřebujeme sílu kolmou na směr letu.
    Tedy Ti zbývá síla od motoru (pokud máš TVC), nebo síla od ovládacích prvků. Nějaká jejich kombinace ti musí dát těch 30g.

    Možná myslíš to, že na vygenerování vztlakové síly odpovídající 30Gčkům Ti nemusí dávat "30G" motor. To samozřejmě nemusí. Ale musí to dávat vztlakové plochy působící vztlak. A pokud k 9G manévrům stíhaček potřebuješ tak velká křídla, jaká mají, těžko budou malá stabilizační křidélka dávat 30G....Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    05:15 02.05.2018

    Logik Tu sa nebavíme o strate rýchlosti, ťahu motora, spomalení atď. Bavíme sa o silách aké musia vygenerovať ovládacie prvky k zmene kurzu a tam Marw spomína šialené ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik

    Tu sa nebavíme o strate rýchlosti, ťahu motora, spomalení atď.

    Bavíme sa o silách aké musia vygenerovať ovládacie prvky k zmene kurzu a tam Marw spomína šialené hodnoty.

    Marw

    Bohužiaľ, tu ti komplet výpočtom neposlúžim, ale tie hodnoty budú určite menšie.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:03 01.05.2018

    Marw: vidím to stejně. Přesně to dělá u letadel rozdíl mezi sustained a instantaneous turn rate. Rozdíl, kdy energii ztracenou manévrováním ještě dokáže dodávat motor a to, kdy ...Zobrazit celý příspěvek

    Marw: vidím to stejně. Přesně to dělá u letadel rozdíl mezi sustained a instantaneous turn rate. Rozdíl, kdy energii ztracenou manévrováním ještě dokáže dodávat motor a to, kdy letadlo zatáčí, ale už to stojí tolik energie, že ji nedokáže motor dodávat (a buďto se zpomaluje, nebo ztrácí výška).

    Btw. ten potřebný tah bude ještě větší, protože každé manévrování znamená, že střela letí chvíli alespoň nějakým způsobem "bokem", tedy má větší odpor, v případě použítí řídících ploch navíc narůstá zpravidla se zvyšuje jejich odpor. Obojí je třeba vyrovnat zvýšeným tahem motoru, nebo dojde k poklesu rychlosti. Ale to už je detail :-).

    Slavoslav: Pokud je o manévr se setrvalým přetížením 30G, tak právě jde v každém okamžiku manévru o takové zrychlení, které na tebe působí zdánlivou setrvačnou silou o síle 30G, tedy právě silou F = m*30g = m*300.
    Vyjádření v G je právě vyjádření působení okamžité síly vztažené na jeden kilogram.Skrýt celý příspěvek

  • Marw
    22:38 01.05.2018

    Slavoslav - ak tomu rozumiem dobre, tak ak sa bavime o nejakom pretazeni (uplne vo vseobecnosti) tak to vyjadruje nasobok siloveho posobenia voci tiazi telesa. F=m*a je pokial viem ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav - ak tomu rozumiem dobre, tak ak sa bavime o nejakom pretazeni (uplne vo vseobecnosti) tak to vyjadruje nasobok siloveho posobenia voci tiazi telesa. F=m*a je pokial viem univerzalne platne, minimalne pokial sa bavime o nerelativistickej fyzike.

    Keby ta hlavica sla na ciel po nekorigovanej balistickej drahe, ak nema aktivny pohon tak by na nu posobil len aerodynamicky odpor, gravitacia a zotrvacnost. Vysledne silove posobenie podelene tiazou G=m*g by nam dalo ake bude na nu posobit pretazenie, respektive ake bude jej zrychlenie v porovnani s gravitacnym.

    Ak ta raketa zacne manevrovat, tak sa k tej povodnej trojici sil pridaju dalsie, tak ze vysledne silove posobenie dosiahne hodnotu X, cim sa zmeni smer zrychlenia a teda aj trajektoria pohybu. Ako nad tym tak narychlo rozmyslam, bude to vyslednica, zotrvacnej sily, odporovej sily, gravitacnej sily, aerodynamickych sil od riadiacich ploch tej rakety a pripadneho aktivneho pohonu (ci uz manevrovacie trysky alebo hlavny motor).

    Kazdopadne, ak sa ma pretazenie zmenit z hodnoty x na y tak tam nejakym sposobom musi zacat posobit cudzia sila. A ak ta sila je definovana pretazenim, cize nasobkom tiaze daneho telesa, tak velkost tej sily bude zase raz dana len jeho hmotnostou.

    Ak ta sila posobi na nejakej drahe, kona pracu a ta praca je konana bud na ukor chemickej energie nejakeho pohonu alebo kinetickej energie samotneho telesa (pripadne vhodnej kombinacie oboch). Mne preto z toho vyplyva, ze ak ta strela ma pocas manevra dosiahnut 30G, tak tam nutne bud musim pouzit vykonny raketovy motor ktory svojim tahom zabezpeci potrebnu silu (okej, nebude to presne 30G ale vektorovy rozdiel medzi vyslednou silou a povodnym silovym posobenim pred manevrom) a vtedy to nepojde na ukor rychlosti tej strely, alebo vyuzijem aerodynamicke sily, kde to ale vo vysledku pojde na ukor kinetickej energie a tym padom rychlosti.

    Ale rad si to necham podrobne vysvetlit, bez ironie, budem uprimne rad za akekolvek rozumne pripomienky.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    21:56 01.05.2018

    Slavoslav: Marw se ptá dobře. Jen to špatně formulovat. Na vychýlení z dráhy ti opravdu stačí poměrně malá síla. Pak ti začne pomáhat změna aerodynamiky. Problém toho co popsal, ...Zobrazit celý příspěvek

    Slavoslav: Marw se ptá dobře. Jen to špatně formulovat. Na vychýlení z dráhy ti opravdu stačí poměrně malá síla. Pak ti začne pomáhat změna aerodynamiky. Problém toho co popsal, ale nastává když se raketa chce vrátit na původní kurz.Skrýt celý příspěvek

  • Slavoslav
    21:09 01.05.2018

    Marw

    to pretazenie nespociva v nahlom zrychleni v danom smere takze nemozes vychadzat zo vzorca F=m*a

    Marw

    to pretazenie nespociva v nahlom zrychleni v danom smere takze nemozes vychadzat zo vzorca F=m*a

  • Marw
    20:35 01.05.2018

    Luky, pri vsetkej ucte, manevrovacie trisky s tahom 300 kN? To fakt? Vsak tolko nema ani hlavny motor...

    Luky, pri vsetkej ucte, manevrovacie trisky s tahom 300 kN? To fakt? Vsak tolko nema ani hlavny motor...

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 6