Ruské námořnictvo: Nové lodě a staré problémy

Foto: První fregata Admirál Gorškov. / Public Domain
První fregata Admirál Gorškov. / Public Domain

Rusko pokračuje pomalu ale vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je především schopnost umístit střely dlouhého doletu na menší lodě. I přes rozpočtové a výrobní problémy se s ruským námořnictvem musí počítat minimálně jako s regionální vojenskou mocností.

Ponorky

Nejdůležitějším úkolem ruského námořnictva je zajištění schopnosti jaderného odstrašení pomocí balistických střel umístěných na jaderných ponorkách. Stavba strategických jaderných ponorek proto má, i přes rozpočtové škrty, prioritu.

Hlavními projekty nových ponorek je stavba plavidel třídy Borej, Jasan, Kalin a zatím neoznačených dvou typů malých jaderných ponorek.

Borej je strategická jaderná ponorka určená k provádění jaderných úderů. V příštích 15 letech nahradí ponorky Delta III a Delta IV. V současné době tři ponorky procházejí přijímacími zkouškami ruského námořnictva, tři jsou ve výstavbě a na dvě další je udělen kontrakt.

Druhou, větší a také mnohem dražší, je jaderná ponorka třídy Jasan. První plavidlo testuje ruské námořnictvo, osm dalších plavidel je ve výrobním plánu. Vzhledem k rozpočtovým problémům nebudou před rokem 2020 dokončeny více než dvě nové ponorky třídy Jasan.

Kalina je dieselová ponorka využívající nový pohonný systém pracující bez nutnosti přístupu vzduchu. Kalina začne postupně nahrazovat letité ponorky třídy Lada. Podle ruského námořnictva vývoj nového pohonného systému skončí v roce 2016.

Za zmínku stojí projet dvou typů menších a levnějších jaderných ponorek. První typ je určen k ochraně bitevního svazu ruských vojenských lodí před útočnými ponorkami protivníka a druhý jak nosič střel s plochou dráhou letu pro útoky na hladinové a pozemní cíle.

Stavba malých ponorek začne během jednoho až dvou let. Do roku 2040 ruské námořnictvo plánuje získat 16 až 18 nových malých jaderných ponorek.

Jurij Dolgorukij Jurij Dolgorukij / Public Domain
 

Hladinová plavidla

V současné době se ruské námořnictvo soustředí na stavbu malých bojových plavidel a dokončuje návrhy a technické podklady pro stavbu větších hladinových jednotek v budoucnu.

Stavba klíčových "stealth" fregat třídy Admiral Gorškov běží velmi pomalu. Osm jednotek je ve výstavbě a první loď převezme ruské námořnictvo k přijímacím zkouškám na konci tohoto roku, čtyři roky později oproti původnímu plánu.

Při současném tempu výroby ruské námořnictvo převezme pět fregat Admiral Gorškov do roku 2025 a devět lodí do roku 2030. Přitom původně ruské námořnictvo požadovalo 20 až 30 lodí.

Vzhledem k pomalému tempu výstavby fregat lodi Admiral Gorškov ruské námořnictvo objednalo jako náhradu šest fregat třídy Admirál Grigorovič (upravený design sovětských fregat). Tři fregaty si ruské námořnictvo již převzalo a stavba tří lodí skončila, protože pohonnou jednotku lodí (plynovou turbínu) vyráběly ukrajinské podniky.

Ruské námořnictvo provozuje čtyři korvety třídy Stěreguščij, dalších sedm je ve výstavbě a na dalších devět je podepsána smlouva. Námořnictvo počítalo do roku 2020 s 18 plavidly, avšak vzhledem k západním sankcím, ruské námořnictvo do tohoto data očekává 12 až 14 lodí.

Další v řadě je korveta třídy Admirál Bajkov. Dvě plavidla jsou ve výstavbě a na další čtyři je podepsána smlouva. Během 10 až 15 let ruské námořnictvo plánuje převzít až 12 plavidel teto třídy.

Pro kaspickou a černomořskou flotilu jsou určeny malé raketové lodě třídy Bujan M. Dvě lodě podstupují zkoušky na moři, čtyři jsou ve výstavbě.

Ruské loděnice se rovněž připravují na stavbu nových jaderných torpédoborců třídy Lídr. Stavba první lodi podle plánů začne v letech 2018 až 2019. Do konce roku 2025 ruské námořnictvo plánuje zařadit do výzbroje až 12 nových lodí třídy Lídr.

Vzhledem k rozpočtovým problémům a ceně ropy, která má zůstat nízká po velmi dlouhou dobu, je pravděpodobná stavba menšího počtu plavidel.

V plánu je stavba velkých výsadkových lodí, jako náhrada za nedodané francouzské výsadkové plavidla třídy Mistral. Nová ruská plavidla o výtlaku 14 000 tun umožní ruské armádě provádět expediční operace na velmi dlouhou vzdálenost. Se začátkem stavby se počítá po roce 2020. 

Foto: Torpédoborec Lídr / Public Domain Torpédoborec Lídr / Public Domain 

Zdržení ve výrobě

Ruský loďařský průmysl je naproti jiným odvětvím ruského vojenského průmyslu bez nadsázky chudým příbuzným. V projektech výstavby nových lodí dochází k výrazným zdržením a s překračováním vývojových a výrobních nákladů.

Hlavními problémy ruského loďařského průmyslu je dlouhý výzkum a vývoj nových technologií, zastaralé zařízení loděnic, nedostatek kvalifikovaného personálu a také nejistota v současných rozpočtových plánech do budoucna, vzhledem k ekonomickým problémům Ruska.

Zastaralost ruského loďařského průmyslu si Kreml začal plně uvědomovat po roce 2000. V té době již loďařský průmysl zaostával v technologiích dvě desetiletí za konkurenty v Asii, Evropě a USA.

Rusko chtělo zaostávání vyřešit získáním zahraničních technologií pomocí společných projektů - ať již zmiňovaný nákup francouzských lodí Mistral nebo civilní projekty Saipem, Wartsila a STX. Avšak většinu společných projektů ukončila ruská anexe Krymu a následné západní sankce.

Západní sankce také ztížily přístup ruského loďařského průmyslu k moderním komunikačním a navigačním systémům. Teprve v poslední době se rozbíhá vývoj obdobných ruských systémů. Přesto zůstává, že loďařský průmysl patří mezi nejméně efektivní sektory ruského obranného průmyslu.

Stavbu lodí v Rusku značně ovlivňují rozpočtové problémy Ruska. Statní výzbrojovací plán pro roky 2011 a 2020 počítal pro námořnictvo s rozpočtem 5 miliard rublů. Jedná se o čtvrtinu všech výdajů a o částku dvakrát větší, než ve stejném období získaly pozemní a výsadkové jednotky ruské armády.

Pro příštích deset let údajně ruské námořnictvo požaduje rozpočet ve výši 6 až 7 miliard rublů.

Je zde však problém. V roce 2010 Rusko dávalo na zbrojení 1,5 % HDP a v roce 2014 3,4 % HDP. V době vysokých cen ropy si Rusko takové navýšení mohlo dovolit.

Avšak 70 % výdajů pro vyzbrojovací "desetiletku" je naplánováno až v letech 2016 až 2020. Pokud ruská ekonomika zůstane v recesi, tak podle odhadů pro dodržení všech plánů musí Rusko v dalších letech vydávat na obranu 6 až 8 % HDP. V opačném případě je nutné pozdržet nebo zmenšit vyzbrojovací programy.

Zdroj: Russia Military Reform

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská armáda: Nová státní ideologie Ruska

Ruský deník Gazeta.ru v článku Zato my vyrábíme rakety se zamyslel o úloze ruské armády v současném ...

Nejistá budoucnost ruské stíhačky Suchoj T-50

V příštím roce ruské letectvo podle současných plánů zařadí do výzbroje první víceúčelové stíhačky ...

Ruské protivzdušné systémy S-300 a S-400 pro Írán, Čínu a Indii

Rusko dokončí osm roků starou smlouvu o dodávce systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu. Perská ...

Rusko v Sýrii dokazuje nárůst svých vojenských schopností

Ruská letecká kampaň v Sýrii je poměrně malého rozsahu, avšak ukazuje na významný pokrok ve ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • lajci100
    22:23 07.12.2015

    ja si myslim ze namornictvo ako take sa meni ako kazde odvetvie..pouzitie lode sa da viacerimi sposobmi ...kedze rusko ma naskok v raketovej technike oproti inym mocnostiam kompenzuje svoj podviziveny stav stavbou mensich lodi ako je napr...BUJAN-M kedze do tychto chvil nikto nevedel ze tieto lode maju rakety dlheho doletu ktore sa daju odpalit s takejto lodky ...co nasledne zapricinilo odvelenie lietadlovej lode RONALD REGAN z dosahu tychto plavidel .....co USAkov zarazilo bol dolet tejto rakety z odhadovanej 400 km na neakych mozno az 2500km co zasadne meni situaciu.....tym som len chcel napisat ze vyzbroj plavidla zohrava ties velku ulohu .....hlavne ked taketo rakety mozu byt odpalovave hufne a letiace 20 metrov nad morom a neake plavajuce mesto moze byt skvely ciel pre tieto rakety.......samozrejme nehovorim ze ruisko je namorna super velmoc to urcite nieje ale svoje kapacity dokaze viuzivat s chirurgickou presnostou

  • Fedoke
    22:47 24.11.2015

    12 jadrovych torpedoborcov do 10 rokov a 50 novych fregat k tomu?! 20 rokov nepostavili velku bojovu lod (snad s vynimkou dokocenia rozostavanych torpedoborcov Projektu 956 pre Cinu) a zrazu ich chcu chrlit ako Bata cvicky . . . No vela stastia a ropu za 300 dolarov k tomu im prajem. Uz chybaju len velke lietadlove lode a krizniky triedy Potemkin.

  • 22:06 24.11.2015

    Dušan: Námorníctvo je najdôležitejšia súčasť armády a tým pádom by nemalo byť zaostalé. Rusko je silná krajina, ktorá sa chce omnoho viac angažovať v zahraničí. Nemyslím len vojenské aktivity, ale aj za účelom získať nové územie, respektíve prírodné zdroje na tom území. Napríklad to môžeme vidieť pri postupnom obsadzovaní v Arktíde. Alebo záujem Číny v rôznych oblastiach Juhočínskeho mora atď. atď. Ako si môže nejaká krajina ochránit obchodné cesty, rôzne prieplavy, strategické oblasti (Gibraltár napríklad) a predovšetkým vlastné pobrežie a pod., keď má zaostalé námorníctvo? Ja si myslím, že si to nemôže nikto dovoliť. Pretože bez schopného námorníctva sa nikto neochráni pred možnou inváziou, pred možnou námornou blokádou a predovšetkým si neochráni svoje obchodné cesty a tým ekonomiku. Potom nemajú ale lepšie povedané, nemôžu sa moc angažovať v zahraničí a krajinám, ktorým rapídne stúpa HDP, si musia neustále hľadať nové zdroje pre vlastné výrobné kapacity, ak si svoj ekonomický rast chce udržať a to proste bez moderného a silného námorníctva nejde. A história je veľmi dobrým príkladom, že námorníctvo je, a aj veľmi dlho bude najdôležitejšou súčasťou armády. Keď sa bavíme o Rusoch, tak Peter Veľký dobre pochopil význam námorníctva, veľa do toho investoval a vyplatilo sa. Námorníctvo pomohlo Rusku vyhrať Severnú vojnu a predovšetkým, získať nadvládu v Baltskom mori nad Švédskom. Za zmienku stojí aj to, že vďaka tomu, Rusko začalo úplne inú politiku, priblížilo sa k Európskym hodnotám a v Európe sa stal významným hráčom. Briti, Španieli, Holanďania a samozrejme aj ostatný, by zo zaostalým námorníctvom toľko nedokázali, takže, vaše tvrdenie, že Rusko by sa námorníctvu malo menej venovať, je absurdné.

  • dusan
    18:13 24.11.2015

    loko

    Mal .... a čo som ako "fabuloval" ?

  • loko
    14:06 24.11.2015

    dushan mal si na mysli asi triedu kirov pri tom fabulovaní :)

  • Clanek
    12:13 24.11.2015

    @jarpe
    No ono to neni zabavne, ono je to nudne a hlavne zbytecne.

  • jarpe
    07:14 24.11.2015

    Je vždycky zábavné sledovat vševědy a "odborníky" na Americkou a Ruskou armádu, jak tu prezentujou svoje zaručeně pravdivé informace.

  • dusan
    23:52 23.11.2015

    Vestly

    CHCELI BY INVESTOVAŤ ....

    Nemyslím, že som génius .. ale nereálnosť rýchlosti zavádzania T-15 či T-50 mi bola hneď jasná už pri tom ako Rusi oznámili svoje veľké plány ... už ich korigovali ....

    A stačí sa pozrieť na mapu .... geograficky je pôsobenie ruského námorníctva dosť limitované ....a ani okupácia Krymu na tom nič nemení ....

    Osobne by som odporúčal Rusom sústrediť sa na menšie jednotky .. a zabudnúť na veľké lode .... vidím to ako mrhanie ich obmedzenými zdrojmi ...

    Tak isto je pre nich nezmysel udržiavať pri živote "mamutov" bývalej triedy Kyjev .... moderná loď z toho už nebude ... ale "žrať" peniaze bude napriek tomu neustále ....

    Lepšie je mať menšie funkčné námorníctvo .. ako sa starať o veľa nemoderních a na údržbu náročných lodí ...

    Jadrových ponoriek stačí Rusku len pár .... najlepšie by bolo pre nich zbaviť sa ich úplne .....a zmieriť sa s tým, že už nie sú svetová .. ale len regionálna veľmoc ....

  • pajo
    23:34 23.11.2015

    Pre zaujimavost, ako sa vyuzivaju hi-tech hracky pri stavbe lodi v USA, tak ako priklad uvadzam "augmented reality" (volne prelozene rozsirena realita):
    "Traditionally, an engineer will communicate a ship’s design to a skilled craftsman or worker — a shipfitter, a painter, a pipefitter, an inspector — using 2D drawings. However, reading a drawing can occupy a lot of time and energy, he noted. By improving the way designs are communicated much of that excess time can be eliminated.
    To employ augmented reality, a user takes a mobile device such as a tablet and points it at a designated part of the ship that he is working on. When looking through the device, the operator will see a real-time camera view of the space with a digital overlay on top of it. "
    V skratke prelozene, tradicne ked robotnik isiel nieco robit, tak musel mu niekto precitat vykresy a povedat co ma robit. Teraz robotnik zoberie napriklad tablet a v realnom case sa mu na konkretnom mieste kde sa nachadza ukazu jednotlive prvky v priestore kde maju byt, na ilustraciu vid obrazok v povodnom clanku:
    http://www.nationaldefensemaga...

  • shal
    22:13 23.11.2015

    Vestly: Nejde jenom o loďstvo jako takové. Ruská federace má velké problémy vůbec ve výzkumu, vývoji, chybí je pořádně loděnice a suché doky, lidi a technika. 20 let budou muset budovat základy, aby vůbec mohli pomýšlet na stavbu konkurenčního loďstva. Samozřejmě zvládnout se to dá, ale bude to trvat a bude to hodně drahé. Přece jenom konkureční státy nebudou stát a čekat.

  • Vestly
    21:39 23.11.2015

    dusan, ocividne nevies, že maju rozlicne doktriny ,Rusi sa spoliehaju na ponorky. Tebe sa tie pocty mozno zdaju ako snicky, ale staci zobrat do uvahy, kolko do lodstva nasledujuce roky investuju a tiez, ze musia prezbrojit v podstate cele lodstvo.
    Holt, ked do toho 20 rokov neinvestovali, tak sa im to nakopilo.

  • Horner
    20:56 23.11.2015

    Prej dobyvani Mesice :) haha, za chvili nebudou schopni kolonizovat ani vlastni vody :D

  • dusan
    20:31 23.11.2015

    KóĎA .. neviem o tom, že by ruské námorníctvo MUSELO investovať do jednej časti jadrovej triády ..... : )

    otecko

    https://en.wikipedia.org/wiki/...

    Neviem čo je "objavné", že japonské námorníctvo na špičke ... stačí sa pozrieť na "staré" japonské ponorky ... najstaršia slúžiaca je z roku 1999 .... na rozdiel do ruského námorníctva človEk nemusí dlho skúmať koľko ponoriek je v "rekonštrukcii" ... čo znamená dlhodobo mimo ... a možno skončí v šrote .. a koľko niekde v rezerve .... ak človek "vyčistí" všetky plavidká mimo službu z rôznych príčin ... tak sa to ruské námorníctvo dosť zmenší .. hlavne ponorky a ťažšie hladinové jednotky ....

    A dva japonské "vrtuľníkové torpédoborce" sú v podstate lietadlové lode ... a už je len na politickom rozhodnutí či sa nimi i za pár rokov i stanú ...rusko má len jednu ...

    Japonské torpédoborce s AEGIS-som sú nadradené všetkému čo má ruské námorníctvo ....

    A napriek vysokej cene je o produkty japonského obranné priemyslu veľký záujem .... napr. Austrália sa zaujíma o ponorky ....India o prieskumné lietadlá a pod. ...

  • KóĎA
    20:12 23.11.2015

    Dusan: tak minimálně japonské námořnictvo nemusí investovat do jedné části jaderné triády. Respektive do žádné. Nezpochybňuji technologické schopnosti Japonska se dostat do jaderného klubu, nicméně zatím tomu tak není. A do nedávné doby (díky politice) byly možnosti japonské flotily vést námořní boj (bez podpory USA) velmi omezené.

  • shal
    19:45 23.11.2015

    Dušan: Zřejmě se mnohé z těchto projektů zařadí po bok výstavby ruské letadlové lodi a základny na měsíci.

  • otecko
    18:59 23.11.2015

    Pro Dušan: prosím, rozepište se o japonském námořnictvu, fakt by mne to zajímalo. Zatím se mi zdá, že plácáte.
    Rusko, ať je to jak chce, vyvíjí a vyrábí vše pro vševojskovu armádu, a v mnoha věcech je na špici, ať se to týká raketového vojska, strategické ponorky, prostředky pro elektronický boj, letectvo, těžká technika, to vše snese srovnání se světovou špičkou.
    Cesta do pekel vedla ve vojenství vždy, když se začal podceňovat nepřítel. .. i když, tad pravda, je nám tak trochu nepřítel mediálně a politicky vnucen.

  • dusan
    18:12 23.11.2015

    V tom zozname nereálnych sníčkov ešte chýbajú dve ťažké lietadlové lode ....

    Vzhľadom na ekonomickú (ne) výkonnosť Ruska je až s podivov aký zoznam nereálnych plánov Rusko predstavuje ....

    Platí ti i pre pozemné sily a letectvo ....

    Rusko potrebuje v prvom rade modernizovať ekonomiku a nie námorníctvo .... stačí sa pozrieť na Japonsko .. s tým 1 % na obranu je ich námorníctvo úplne inde .. hlavne kvalitou ....

  • lorgarius
    12:58 23.11.2015

    Hm, asi onen povestny "skriatok" zmiesal tlacove vyhlasenie o novej generacii Lada Kalina a ruskom namornictve :)

  • Jura99
    12:29 23.11.2015

    Lada Kalina je především osobní auto. Že by Rusové měli tak malou fantazii při výběru názvů nebo má žigulík a ruská ponorka cosi společného? :)

  • lorgarius
    09:23 23.11.2015

    "Kalina je dieselová ponorka využívající nový pohonný systém pracující bez nutnosti přístupu vzduchu. Kalina začne postupně nahrazovat letité ponorky třídy Lada" - Myslim, ze tu je chyba, nahradzat ma asi triedu Kilo? Lada bol vyrobeny zatial asi len 1ks.