Záchytné stíhačky MiG-31BM pro ruské letectvo

Foto: Dvojice MiGů-31 v letu; ilustrační foto; větší foto / MO Ruské federace, Max Scriabin
Trojice MiGů-31 v letu; ilustrační foto; větší foto / MO Ruské federace, Max Scriabin

Ruské letectvo již získalo 24 (dvě letky) modernizovaných záchytných stíhačů MiG-31BM. Nejnovější informace o modernizačním programu tohoto výkonného bojového letadla přinesl zástupce ruského ministra obrany Jurij Borisov.

„Po skončení modernizace MiGů-31 očekáváme, že letectvo bude mít více než 130 upravených vynikajících letounů s klíčovými technickými parametry připravenými k použití," řekl před několika dny Borisov. Modernizací na standard MiG-31BM projde ročně 12 až 13 letounů MiG-31 z inventáře ruského letectva. Modernizace prodlouží celkovou životnost letounů až na 50 let.

Podle Borisova Letecký výrobní podnik Sokol v Nižnij Novgorodu, kde probíhá modernizace, se rovněž přizpůsobuje nedostatku některých klíčových zahraničních technologií. Připomeňme, že západní země uvalily na Rusko embargo mimo jiné na dovoz zboží, které lze použít pro vojenský průmysl.

Stíhač MiG-31 není určen k blízkému boji ale k stíhání letadel protivníka ve velkých výškách a velkých vzdálenostech. Protivníkem jsou především americké bombardéry B-1 Lancer, B-2 Spirit a B-52 Stratofortress.

MiG-31 díky vynikající stoupavosti 208 m/s a vysoké rychlosti Mach 2,83 dosáhne při útoku velmi rychle velké výšky a vysoké rychlosti. Na cíle pak MiG-31 působí střelami s doletem až 300 km. Po odpálení raket letoun provede náklon a návrat na základnu.

Jedná se o jediný letoun svého druhu, určený výhradně pro potřeby Ruska. MiG-31 dokáže velmi efektně pokrýt obrovská území Ruska a zachycovat narušitele po celém obvodu hranice.

Podle stránky Russia Aviation však modernizované stroje MiG-31BM dokáží útočit i na pozemní cíle. Díky modernizované avionice údajně několikanásobně vzrostla bojová efektivita letadla.

Hlavní změnou je použití nového radaru (průměr 1,4 m) Zaslon-M od společnosti KRET s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem. Jedná se nejvýkonnější letecký radar svého druhu na světě. Radar dokáže sledovat až 10 cílů a na 6 navádět protiletecké řízené střely.

Podle dostupných informací radar detekuje cíle až na vzdálenost 320 km a navádí rakety na vzdálenost 280 km. Lze tak použít ruské střely vzduch-vzduch Vympel R-37 (max 4 ks) s dostřelem až 300 km.

MiG-31/BM je určen především k ničení letadel protivníka a střel s plochou dráhou letu ve všech metrologických podmínkách, ve dne i v noci. Díky své velké rychlosti a výkonným zbraním je MiG-31/BM rovněž schopen ničit nízko letící satelity.

Avšak jako každý stroj, i tento má své slabiny. Díky značné rychlosti (aerodynamický ohřev) a výkonným motorům lze MiG-31BM odhalit pomoci pasivních infračervených senzorů i při vypnutém vlastním radaru.

Zdroj: Russian Aviation

Nahlásit chybu v článku


Související články

Konec MiGů-31 v ruském letectvu

Ruská armáda začíná hledat náhradu za své těžké přepadové stíhačky MiG-31 "Foxhound". Podle velitele ...

Rusko nakupuje stíhačky MiG-29SMT

Ruské letectvo má zájem o 37 stíhaček MiG-35. Avšak díky zdržení ve vývoji na straně výrobce, ruské ...

Rusové vyvíjejí nástupce MiGu-29

Ruský obranný průmysl začíná pracovat na nové lehké stíhačce 5. generace, nástupci stíhaček MiG-29. ...

MiG-41: Nový ruský záchytný stíhač

Rusko pracuje na nástupci svého těžkého záchytného stíhače MiG-31 "Foxhound". Nový stíhač MiG-41 má ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Luky
    15:00 04.05.2015

    jen pro zajímavost - jsem se podíval na zdroj pro tento článek (Russian Aviation), a dole se píše, že může překonávat rychlost zvuku bez přídavného spalování ve středních a ...Zobrazit celý příspěvek

    jen pro zajímavost - jsem se podíval na zdroj pro tento článek (Russian Aviation),
    a dole se píše, že může překonávat rychlost zvuku bez přídavného spalování ve středních a vyšších hladinách:
    "The MiG-31 can break the sound barrier while flying level or ascending, whereas the majority of supersonic aircraft break the speed of sound in a shallow dive. Moreover, the MiG-31 can go supersonic at medium and high altitudes without turning on afterburners."
    To jen, že jsme se bavili, zda jsou nějaké zdroje, které říkají, že je supercruise.Skrýt celý příspěvek

  • Muž, co zírá na kozy
    09:18 23.04.2015

    jsk1: Gratuluji k objevnému zjištění, že prototyp tak složitého systému, jakým je bojový letoun páté generace, má vývojové problémy. Vždyť přece na druhé straně oceánu šlo všechno ...Zobrazit celý příspěvek

    jsk1: Gratuluji k objevnému zjištění, že prototyp tak složitého systému, jakým je bojový letoun páté generace, má vývojové problémy. Vždyť přece na druhé straně oceánu šlo všechno ve vývoji F-22 nebo F-35 jako po másle...
    A těžko by indové dávali od od T-50 ruce pryč když do něj nalili tolik peněz a poté oznámili FGFA:

    http://www.armadninoviny.cz/fg...

    V tomto směru jsou podobné spekulace stejně směšné jako, že Indie potrestala francouze snížením objednávky Rafalů, za to že rusům blokují Mistraly. Prostě pro některé jedince je jenom přání otcem myšlenky.

    Jinak díky diskutérům za velmi fundované debaty a odkazy ohledně parametrů radiolokátorů a TTD MiG-31, tohle je jedna z nejzajímavějších diskuzí :)Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    13:36 22.04.2015

    Luky: ano jediná šance, že MIG 35 najde B2 je díky pozemním senzorům. I tak se bude muset přiblížit na 5-10 km aby dokázal po B2 střílet. Takže přidej si k tomu obrovské ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: ano jediná šance, že MIG 35 najde B2 je díky pozemním senzorům. I tak se bude muset přiblížit na 5-10 km aby dokázal po B2 střílet.

    Takže přidej si k tomu obrovské prostory s velmi slabým pokrytím včasné výstrahy, se B2 muže podařit proletět tam kam potřebuje, aniž by o ní někdo věděl.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    13:15 22.04.2015

    JSF1 napsal: B-2 má tak malou RCS, že pilot MiGu 31 má větší šanci ho zahlédnout by Eyeball mK.1 než na displeji Zaslonu...... Čjórt znájet....STEALTH letouny jsou účinné spíš ...Zobrazit celý příspěvek

    JSF1 napsal:
    B-2 má tak malou RCS, že pilot MiGu 31 má větší šanci ho zahlédnout by Eyeball mK.1 než na displeji Zaslonu......

    Čjórt znájet....STEALTH letouny jsou účinné spíš proti jednomu zdroji....Foxhound ale standardně operuje v prolinkované smečce po 4, která je ještě v reálném čase propojena se sítí pozemních lokátorů a EWR....tj mnoho zdrojů, mnoho úhlů, mnoho různých frekvencí...takže čjórt znájet, možná má Potěmkinův Eyeball podzvukovou B2 jako na talíři - po emericku "sitting duck"Skrýt celý příspěvek

  • jsk1
    09:13 22.04.2015

    MiG 31 je určen proti B1, B52 a B2? B1 není nosič jaderných zbraní, nepřipadá v úvahu, B52 bude útočit pomocí AGm-86 na vzdálenost mimo dosah MiGu 31 a prostředku PVOS. R-33 (popř. ...Zobrazit celý příspěvek

    MiG 31 je určen proti B1, B52 a B2? B1 není nosič jaderných zbraní, nepřipadá v úvahu, B52 bude útočit pomocí AGm-86 na vzdálenost mimo dosah MiGu 31 a prostředku PVOS. R-33 (popř. R-37, pokud to není Potěmkinova vesnička) budou mít hodně horké chvilky při nasazení proti AGM-86 (USAF vyřadilo z výzboje stealht AGM-129 mimo jiné i z důvodů, že představovaly drahý "overkill".)
    B-2 má tak malou RCS, že pilot MiGu 31 má větší šanci ho zahlédnout by Eyeball mK.1 než na displeji Zaslonu......
    Rusové umí výborně především JEDNU věc: stavět Potěmkinovi vesničky. Stejné je to i s T-50 . Bude postaveno jen 12 kusů: prototypy nesplnily očekávání Indů ti od projektu dávají ruce pryč, Rusové na to nemají prachy. RSC T-50 je cca 0.1-1.0m2, takže není kategirie stealth ale max. LO, radar APG-79 nebo 63V3 bude mít T-50 jako na dlani..
    Motory AL-41 jsou velmi nespolehlivé /trpí časými flam outy/ a ze strojů odpadávají povrchové panely při větší Gčkách.... kníže Potěmkin by měl radost!Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    21:49 20.04.2015

    to logik: zajímavé info, díky za ně, u T 50 to spíše vypadá, že bude mít soustavu čtyř antén, tři na přídi a jednu v ocase ortogonálně proti sobě postavené pro vykrytí celých 360° ...Zobrazit celý příspěvek

    to logik: zajímavé info, díky za ně, u T 50 to spíše vypadá, že bude mít soustavu čtyř antén, tři na přídi a jednu v ocase ortogonálně proti sobě postavené pro vykrytí celých 360° takovým způsobem, aby mohl využívat co nejvíce energie, u těch předních bočních není vidět pod krytem zda nejsou náhodou fyzicky v azimutu ještě nějak odkloněny, taky bude záležet, zda je bude krmit jeden signálový processor nebo tři, pak by mohl v určitých pozicích svázat svazky ze dvou AESA antén, jako EMP by to mohlo dobře fungovat.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    21:38 20.04.2015

    Vzdálenost mezi prvky zaslonu jsem počítal a pokud je anténa tak velká, tak od sebe musí být elementy dál. I v té přednášce, cos linkoval, je podmínka na vlnovou délku, ne na ...Zobrazit celý příspěvek

    Vzdálenost mezi prvky zaslonu jsem počítal a pokud je anténa tak velká, tak od sebe musí být elementy dál.

    I v té přednášce, cos linkoval, je podmínka na vlnovou délku, ne na polovinu. Polovina je platná pokud by radar měl mít zorné pole 180°, ale z jiných důvodů stejně je omezené na méně, takže může být rozteč větší (1/1+cos(ochylka od 0)). Ono je to něco za něco - s rostoucí roztečí sice klesá zorný úhel, ale paprsek je užší, takže se asi vyplatí obětovat krajní úhly, ve kterých má radar i tak blbej výkon za cenu zlepšení výkonu ve středních úhlech. Nicméně dík za zajímavé materiály :-).

    Todle pravidlo navíc IMHO platí pouze pro prvky v jednom anténím poli. Vzhledem k tomu, že interference je lineární, tak pokud uděláš jedno anténí pole kterým zaměříš úzký paprsek, tak k němu můžeš klidně přidat jiný úzký paprsek z druhé antény, ať už je kdekoli. Žádné nové interference nevzniknou, jen to nebude mít benefity v potlačení těch nežádoucích stávajících. Proto asi dosud byly radary dělány systémem "všechno v jedné anténě", je to výhodnější. Více antén se mi zdá že bude mít smysl buďto z konstrukčního hlediska (kdy se jedna velká anténa nedá udělat), nebo v okamžiku, kdy chci vykrýt různýma anténama různé úhly (a na jejich "průniku" mohou antény spolupracovat) - o něco takového se asi snaží radary na T50.


    To, že Pesa je oproti manuálům někde jinde je jasný, debata začala od srovnání AESA a PESA, kdy jsem hájil názor, že s PESA nejde principiálně dosáhnout stejných výkonů jako s AESOU i pro potřeby záchytného stíhače. To, že je to i tak - obzvlášť původní Zaslon ze sedmdesátých let - pořádně vymakaná a výkonná technika nikterak nepopírám.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    17:59 20.04.2015

    to logik: pardon, půlka vlnové délky je doporučená hodnota, obecně by se dalo použít i větších vzdáleností, ale konstruktéři se snaží stavět anténní řady, tak aby polovina vlnové ...Zobrazit celý příspěvek

    to logik: pardon, půlka vlnové délky je doporučená hodnota, obecně by se dalo použít i větších vzdáleností, ale konstruktéři se snaží stavět anténní řady, tak aby polovina vlnové délky byla vzádleností krajů dipólů, což při max. vzdálenosti splníte jak při použití půlvlnného dipólu tak pro čtvrtvlnný monopól.
    Při vzdálenostech nad jednu vlnovou délku mezi anténními prvky se projevují jevy v angličtině zvané grid lobes, dokonce do takové míry, že někde nad 55 stupni od hlavního směru antény se naměří místa se skoro stejnou výkonovou úrovní, jako v hlavním svazku. Zaslon musí mít stavěnou anténu minimálně na vzádelnost poloviny vlnové délky, těžko by pak dosáhl dobrých parametrů použitelných pro vychylování svazku v azimutu +- 70 stupňů a v elevaci +70 a -60 stupńů. Pro zajímavost, první verze SBI 16 Zaslon fungovala při úhlech +-64,5 stupňů.

    na netu jsou i pěkné animace:
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...
    https://www.youtube.com/watch?...
    a tady pěkná přednáška:
    http://ece.wpi.edu/radarcourse...

    ...ztráty na vedení a v posouvačích jsou jednou z nevýhod PESA antén, ale i přesto se jim vyplatí tyto antény stavět, oproti standardně používaným anténem s mechanickým skenováním prostoru.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    22:40 19.04.2015

    - Zaslon má anténu velikou 1m, přičemž pracuje s vlnovými délkami v řádu centimetrů. Tedy evidetnně má anténu větší než polovinu vlnové délky. Naopak, při ploše 0.95m^2 a 1700 má ...Zobrazit celý příspěvek

    - Zaslon má anténu velikou 1m, přičemž pracuje s vlnovými délkami v řádu centimetrů. Tedy evidetnně má anténu větší než polovinu vlnové délky. Naopak, při ploše 0.95m^2 a 1700 má cca 5.5cm^2 na emiter, tedy emitery jsou od sebe vzdáleny cca 2.3cm. Vzhledem k tomu, že X-band, kde pracuje má nejdelší vlny 3.75, tak KAŽDÉ dva emitery jsou od sebe vzdáleny více než půl vlnové délky.

    - Když nad tím tak přemýšlím, tak naopak u ?ESA radarů je VYŽADOVÁNO, aby se každý emitor choval jako samostatný dipól. Protože cílem není, aby se více anténích prvků chovalo jako jeden, ale tvarovat signál pomocí interference samostatných dipólů.

    - Nicméně mám dojem, že to celé popisuješ divně, z toho co jsem našel se mi zdá, že ve skutečnosti žádný takový limit neexistuje, pouze čím jsou větší mezery mezi prvky antény, tím se zmenšuje rozsah úhlů, ve kterých je radar schopen působit, aniž by mu výkon "utíkal" postraními laloky. Např.
    http://www.alternatewars.com/B...

    - ohledně agility - asi to neumím vysvětlit, ale to co jsem dokazoval bylo, že při větších rozměrech PESA antény musí buďto docházet k složitějším modulacím fáze (ve větších intervalech než jen +- půlvlna), nebo že radar musí dělat větší přestávky mezi pulsy, neboť musí postupně "nakrmit" bližší a vzdálenější anténí prvky. Ale co jsem teď trochu počítal, tak ten efekt nebude extra velký.

    - šum na phase-shifterech ničím neeliminuješ, ten tam prostě je a snižuje efektivní výkon radaru. Kalibrací lze určitě odečíst nějaký "stadardní šum" a tím jeho vliv zmenšit, ale z principu šumu je ten nepredikovatelný a tedy ti prostě nějaký ten decibel z radaru sežere.

    - přestavba radaru se u Migu evidetnně nevyplatila ani na lepší Zaslon M, natož aby ho měnili komplet, o tom žádná. Já netvrdím, že měli Migu dát AESA, jen tvrdím, že i pro letadlo typu interceptor má AESA nezanedbatelné výhody oproti PESA, takže se dá jednoznačně říci, že AESA je pokročilejší design.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    19:27 19.04.2015

    to logik: díky za pěkný odkaz, je to tam dobře popsáno, nepřímo je tam zmíněna i ta podmínka vzdálenosti jednotlivých zářičů mezi sebou: "The field of view is limited by the ...Zobrazit celý příspěvek

    to logik: díky za pěkný odkaz, je to tam dobře popsáno, nepřímo je tam zmíněna i ta podmínka vzdálenosti jednotlivých zářičů mezi sebou:
    "The field of view is limited by the antenna element spacing, d, and the pointing error is inversely related to the phase shift resolution (number of effective bits of the phase shifter)." ...vzdálenost d je pak vidět na obrázcích.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    19:15 19.04.2015

    to logik: půlka vlnové délky je třeba dodržet, z důvodu výsledného složení anténního svazku celou fázovanou anténní soustavou, pokud budou prvky dále od sebe tak se začnou ve ...Zobrazit celý příspěvek

    to logik: půlka vlnové délky je třeba dodržet, z důvodu výsledného složení anténního svazku celou fázovanou anténní soustavou, pokud budou prvky dále od sebe tak se začnou ve výsledku chovat jako samostané dipóly a vlny se dohromady "nesvážou"

    To že tyto prvky používají radary hustěji má pak vliv na výsledný svazek, lepší potlačení postranních laloků a lepší parametry svazků při vyšších úhlech vychýlení od fyzické roviny antény, obecně při vychýlení nad 45 stupňů začíná být svazek širší a zhoršují se jeho parametry, více prvků dobře nastavených pomocí butlerových přepínacích matic to dokaže dobře řešit.
    Vyšší počet prvků než nezbytně nutných pak má za výhodu AESA systémů, kde můžete například sudými řadami pracovat v AA režimu a lichými řadami AG režimu.
    Při modernizaci Migu 31 se konstruktérům přestavba systému z PESA na AESA nejspíše nevyplatí, tato modernizace se jistě nějaký ten pátek připravovala, tak zadání bylo nejspíše jen na využití co nejvíce komponent ze stávajícího radaru.

    Rozdíly v kvalitě nastavení fáze jednotlivých prvků a případné ztráty se eliminují častější kalibrací probíhající během samé činnosti radaru.
    Frekvenční agilita u vysílačů TWT je v praxi obdobná jako u tranzistorů, provádí se i impuls od impulsu, tak že přesně podle právě nastavené opakovací frekvence.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    16:21 19.04.2015

    pajo: Ano, pokud by byl požadavek na interceptor letět soustavně 2,4M, pak je Mig lepší než Su. Ale já jsem přesvědčen, že pro daný účel to až zas tak potřeba není - to byla ...Zobrazit celý příspěvek

    pajo: Ano, pokud by byl požadavek na interceptor letět soustavně 2,4M, pak je Mig lepší než Su. Ale já jsem přesvědčen, že pro daný účel to až zas tak potřeba není - to byla vlastnost potřebná pro zachytávání průzkumných letadel a potenciální Valkyrie, ale obé už je pasé - SR-71 už je vyřazena a potenciální SR-72 Mig stejně nechytí.

    Pro chytání běžnejch bombardérů či pomalejch střel rychlost extra potřeba není: u strategických objektů mám PVO dislokovanou.... a na opuštěných územích je jedno, jestli chytím narušitele hned nebo o pár desítek minut později, jde o to, aby narušitel nepronikl skrz "stíhací síť" a na to rychlost kolem M1.2 stačí. Koneckonců, jinak by byli všechny západní stíhačky k ničemu, protože málokterá je rychlejší než Suchoj.

    Luky: je tam např. uveden seznam letadel se supercruise. Mig31 mezi nimi uveden prostě není.

    flanker: Frekvenční agilita se neliší se v okamžiku, kdy máš stejně dlouhé vlnovody od zdroje PESA radaru. V opačném případě prostě musíš generovat signál celý interval mezi tím, než dojde k nejbližším a nejvzdálenějším prvkům a tedy nemůžeš měnit
    frekvenci tak rychle, jako u AESI. Anebo musíš u těch bližších umět zpožďovat signál o větší časové intervaly, což Ti prodražuje konstrukci (ono vůbec přefázovávání signálu v jednotlivejch prvcích PESA je jedna z dalších nevýhod této konstrukce: phase shifters z principu zanášejí do signálu další ruch, což snižuje efektivní výkon radaru).
    Např.
    http://www.memsjournal.com/200...

    Rozložení antén po celém letadle je samozřejmě dražší než jeden radar - ale u AESA zas ne o tolik. Samozřejmě, že je výhodnější z konstrukčního hlediska rozmísťovat antény po větších celcích, ale to nic nemění na tom, že rozdělit AESA radar na menší prvky je v podstatě snadné, zatímco u PESA radaru to defakto znamená zkonstruovat nové radary. AESA ti prostě dává daleko větší flexibilitu - a ta s postupným nástupem delších vlnových délek a tedy nutností větších vzdáleností mezi detekčními prvky nabude na ještě větší důležitosti.

    Nechápu, proč by měli být anténí prvky ve vzdálenosti max půlvlny - proč by měl Zaslon metrovou anténu, když operuje v pásmu X s vlnovou délku v řádu centimerů?

    To, že z PESA na AESA přecházej i rusové, kteří jinak mají v polovodičové technologii skluz oproti západu a tedy kdyby mohli téhož dosáhnout s PESA radarem, tak by to udělali, je IMHO naprosto jasným důkazem, že PESA radar se nemůže vyrovnat AESA konstrukci.Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    21:25 18.04.2015

    to logik: co se týká frekvenční agility, tak PESA se od radarů AESA neliší, vaukové prvky, které se používají ve vysílači, jsou stejně širokopásmové jako tranzistory v případě AESA ...Zobrazit celý příspěvek

    to logik: co se týká frekvenční agility, tak PESA se od radarů AESA neliší, vaukové prvky, které se používají ve vysílači, jsou stejně širokopásmové jako tranzistory v případě AESA technologie,do této kategorie patří všechna éra 4. generace, i gripen používá prvek TWT (traveling wave tube). Navíc parametry zisku antény a tím i směrovost jsou svázány s rozměry antény, tak že budou přeladitelné jen v tomto pásmu, v opačném případě vám ta anténa bude k ničemu. Další problém u rozložení atnén po draku letadla je fázové svázání anténních svazků, prvky musí být ve vzdálenosti max. polovinu vlnové délky. Konstruktéři vědí proč standardně používají dané kmitočtové pásmo.
    Anténní řady rozprostřené na více místech používá snad jen B 2 Spirit v náběžných hranách křídel, je to otázka financí a účely, takové radary se spíše hodí pro mapování terénu v režimech SAR (syntetická apertura).
    Pro stíhače se více hodí řešení o které se snaží rusové na T 50 -sestava více fázovaných anténních řad.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    02:12 18.04.2015

    pajo: len doplnok k tomu AL-41F1S tah bez forsaze 8800kp (86 kN) a s forsazou 14500kp Bohuzial nie je k dispozicii merna spotreba. Inac takisto si nemyslim ze jednak maximalka ...Zobrazit celý příspěvek

    pajo: len doplnok k tomu AL-41F1S tah bez forsaze 8800kp (86 kN) a s forsazou 14500kp
    Bohuzial nie je k dispozicii merna spotreba.

    Inac takisto si nemyslim ze jednak maximalka Su35 s vyzbrojou bude zodpovedat papierovym vykonom a je otazne kolko bude schopne letiet maximalkou s plnou forsazou. Obavam sa ze nejake casove obmedzenie bude.
    Co sa tyka M31 tam je obmedzenie maximalky na niekolko minut kvoli aerodynamickemu zahrievaniu draku a v rychlosti M2.65 moze letiet asi 18 min cize 1000km.Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    01:16 18.04.2015

    Luky: tazko povedat zatial som nic aspon trochu doveryhodne o supercruise M31 nenasiel. Pekne clanky (polsky) o historii, modernizaci, technike je ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: tazko povedat zatial som nic aspon trochu doveryhodne o supercruise M31 nenasiel.
    Pekne clanky (polsky) o historii, modernizaci, technike je tu:
    http://www.hudi.republika.pl/M...
    http://www.hudi.republika.pl/M...
    http://www.hudi.republika.pl/M... Skrýt celý příspěvek

  • pajo
    00:55 18.04.2015

    Shania, plne s Vami suhlasim. Skusim dovysvetlit, preco som napisal svoj predosly prispevok. Clanok je o modernizacii Mig31, interceptore, liedadle, ktoreho uloha je sediet na zemi ...Zobrazit celý příspěvek

    Shania, plne s Vami suhlasim. Skusim dovysvetlit, preco som napisal svoj predosly prispevok. Clanok je o modernizacii Mig31, interceptore, liedadle, ktoreho uloha je sediet na zemi a cakat kym obsluha radaru vo vzdialenosti 1000+km od leteckej zakladne detekuje agresora a uloha je ho konfrontovat skor, ako dokaze znicit danu letecku zakladnu. V diskusiu sa otvorila otazka, ci by ulohu Mig31 nezastupil v mnohych parametroch lepsi stroj Su35. V scenari, ktory som nacrtol je cas klucova premenna. Pokial nestihnem vcas zneskodnit agresora, alebo ho aspon spomalit kym by napr. prisli na pomoc sucka, tak som zlyhal. Takze odpoved na otazku, ci ma modernizacia Mig31 zmysel je ano.Skrýt celý příspěvek

  • Shania
    00:07 18.04.2015

    Mig 31 je samozřejmě rychlejší a určen pro operace v těchto rychlostech a vydrží tam podstatně déle než jiné stíhačky, v tom nemá dnes konkreci. Co si musíte uvědomit, že při těch ...Zobrazit celý příspěvek

    Mig 31 je samozřejmě rychlejší a určen pro operace v těchto rychlostech a vydrží tam podstatně déle než jiné stíhačky, v tom nemá dnes konkreci. Co si musíte uvědomit, že při těch rychlostech je vysoké tření a tím pádem i vysoká teplota.

    Su 27 nikdy 2500 km/h v realu nepoletí, tohle jsou jen tabulkové max rychlost (bez podvěsů), kdo ví jestli to nebude stejné i s tím doletem.

    Většinu svého operačního nasazení bude lítat okolo Mach 0,8 /0,9a pokud by někam spěchal, tak to možná pod ty dva machy vytáhne na par sekund.

    Reálně používané rychlosti v bojové konfiguraci jsou proti těm papírovým úplně někde jinde.

    S F -15 nikdo nad dva machy nelíta, i když je toho letadlo schopné.
    Naložená F-16 nepůjde přes Mach 1,5 a tohle přesně platí i pro druhou stranu.

    V pouštní bouři žádné letadlo NATO nepřekročilo ve vzdušném boji Mach 1,2Skrýt celý příspěvek

  • pajo
    23:34 17.04.2015

    Pozrime sa na to z pohladu motorov. Mig31 pouziva dva D-30F6, ktore maju tieto charakteristiky (podstatne k spotrebe): Tah motoru na maximálním režimu 9500 kp (93,16 kN) Tah ...Zobrazit celý příspěvek

    Pozrime sa na to z pohladu motorov.

    Mig31 pouziva dva D-30F6, ktore maju tieto charakteristiky (podstatne k spotrebe):
    Tah motoru na maximálním režimu 9500 kp (93,16 kN)
    Tah motoru na plném forsážním režimu 15500 kp (152 kN)
    Specifická spotřeba paliva na maximálním režimu 0,72 kg.kp-1.h-1
    Specifická spotřeba paliva na forsážním režimu 1,9 kg.kp-1.h-1
    Vnutorna nadrz: 16350 kg
    Takze pri maximalnom vykone motorov spotrebuju palivo v plnej nadrzi za 0.28hod (~17min), co pri udavanej maximalnej rychlosti 3000km/h zodpoveda vzdialenosti priblizne 710km.

    Su35 pouziva dva motory 117S (AL-41F1S), ktorych spolahlive udaje som nenasiel. Ale motory 117S boli vyvinute z motorov AL-31F (pouzivaju ich Su-27). Parametre Su27 a Su35 ako dolet a maximalna rychlost sa moc nelisia, tak na priblizne porovnanie mozeme pouzit parametre motorov AL-31F:
    Tah motoru na maximálním režimu 7800 kp (76.2 kN)
    Tah motoru na plném forsážním režimu 12500 kp (122.4 kN)
    Specifická spotřeba paliva na maximálním režimu 0,75 kg.kp-1.h-1
    Specifická spotřeba paliva na forsážním režimu 1,92 kg.kp-1.h-1
    Vnutorna nadrz: 11500 kg
    Takze pri maximalnom vykone motorov spotrebuje palivo za 0.24hod (~14min), co pri udavanej maximalnej rychlosti 2500km/h odpoveda priblizne 600km.

    Zhrnutie:
    Mig31 - stala max. rychlost 3000km/h - dolet 710km
    Su27 - stala max. rychlost 2500km/h - dolet 600km
    Cisto z pohladu potrbeneho casu na konfrontovanie nepriatela na strednu vzdialenost, tak je na tom o nieco lepsie Mig31.Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    20:21 17.04.2015

    Proto si myslím, že Foxhound bude létat snáz rychle. Čelní odpor MiGu dělají motorový vstupy a ty jsou potřeba. Je to rychlostní letoun. Stejně tak F 104 má výhodnější ...Zobrazit celý příspěvek

    Proto si myslím, že Foxhound bude létat snáz rychle.

    Čelní odpor MiGu dělají motorový vstupy a ty jsou potřeba. Je to rychlostní letoun. Stejně tak F 104 má výhodnější rychlostní aerodynamiku než novější stroje.

    Tady bychom potřebovali pilota MiGu aby nám poreferoval.
    To letadlo má možnosti jít za tři machy, ale hrozně by to snížilo životnost. Může si v klidu držet svoje MACH 2.4, kdy motory zdaleka nejedou naplno. Pak si hodí MIL a nechá to vyklesat, až kam ho to pustí (můžeme spekulovat kolik to je). Opětovnou forsáží a jejím vyklusáním si může ve výsledku docela ekonomicky letět něco pod dva MACHy a nemusí bejt vůbec "nataženej" (velký AOA).

    Někdo říká, že Raptor umí supercruise 1.5, někdo říká 1.7...někdo říká, že za ním je Foxhound a tomu šlape mu na paty Su-35...někdo říká, že SU-35 je rychlejší...težko se přít, ale ta diskuze na wiky je moderována Raptořím fanboyem a o tomhle moc neříká - výsledný styl letu ale nemusí zapadat do nějaké populární "škatulky"Skrýt celý příspěvek

  • pet.rok
    19:44 17.04.2015

    Luky: aerodynamika M31 je optimalizovana na supersonicky let (trochu ine pravidla co sa tyka tvaru) kym Sucko skor na transonicke. co bude asi hlavne je vacsi celny odpor M31 a ...Zobrazit celý příspěvek

    Luky: aerodynamika M31 je optimalizovana na supersonicky let (trochu ine pravidla co sa tyka tvaru) kym Sucko skor na transonicke.
    co bude asi hlavne je vacsi celny odpor M31 a kvoli vyssej hmotnosti vyssi uhol nabehuSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 7