Motory z bizjetů pro bombardéry B-52 Stratofortress?

Mezi roky 1952 až 1962 bylo vyrobeno 744 bombardérů B-52. Na vrcholku Studené války bombardéry 24 hodin denně, sedm dní v týdnu létaly ve velkých výškách kolem hranic Sovětského svazu a byly připraveny v případě potřeby okamžitě zaútočit na cíle v Sovětském svazu.

V současné době léta v americkém letectvu stále 76 bombardérů B-52. I přes prudký rozvoj a šíření raketových prostředků země-vzduch protivzdušné obrany (PVO) má bombardér B-52 na bojišti stále své nezastupitelné místo. Unikátní výhodou B-52 je jednoduše objemný trup, který pojme velké množství nových systémů a komponentů.

Do letadla není problém instalovat nejmodernější senzory, avioniku, komunikační a navigační systémy, zbraňové systémy, atd. Objemná pumovnice pojme nejrůznější výzbroj vzduch-země a pod křídly je dostatek prostoru pro instalací pylonů s raketovou výzbroji.

Když k tomu přičtete bojový rádius přes 7000 km, možnost doplňování paliva, velký pracovní prostor posádky a možnost provádět několik desítek hodin dlouhé bojové míse, získáte unikátní bojovou flexibilitu, kterou nenabízí žádné letadlo ve výzbroji amerického letectva.

Bombardéry B-52 mohou například ze svých domovských základen v USA podnikat údery prakticky kdekoliv na světě. Během operace Pouštní bouře jeden B-52 odstartoval z letecké základny Barksdale, Louisiana, nad Atlantickým oceánem doplnil palivo, zaútočil na cíle v Iráku a po 35 h se vrátil zpět na základnu. Během této doby B-52 urazil 23 000 km. 

Blok dvojice motorů TF33 je umístěn na jediné gondole; větší foto / US Air Force

Americké letectvo si tyto unikátní schopnosti hodlá ponechat ještě minimálně několik desetiletí. Ač je drak letadel v pořádku a nejeví žádné vážnější známky opotřebení, problém jsou původní motory Pratt & Whitney TF33 (vojenská verze motorů pohánějící dopravní B707). Motory TF33 již neodpovídají moderním požadavkům a je čím dal obtížnější je udržovat v provozu.

TF33 poháněly také letadla E-3 Sentry nebo KC-135 amerického letectva, ale v těchto strojích byly postupně nahrazeny účinnějšími pohonnými jednotkami CFM International CFM56.

Americké letectvo nyní provádí analýzu trhu s cílem pochopit možnosti výměny pohonných jednotek TF33. Jelikož každý letoun pohání osm motorů, letectvo poptává minimálně 608 motorů plus několik desítek dalších náhradních. To samozřejmě velmi zajímá přední výrobce proudových motorů.

Se zajímavou nabídkou přišel Rolls-Royce, který nabízí nové civilní motory BR725 pohánějící v úvodu zmíněné bizjety. Rolls-Royce nabízí montáž a testování motorů přímo ve Spojených státech.

Některé odhady počítají s provozem B-52 až do roku 2050.

Jak nové motory ovlivní výkonové charakteristiky B-52 firma Rolls-Royce neoznámila. Americké letectvo ale v roce 2014 v jedné ze žádostí o informace (RFI) uvedlo, že požaduje o 10 až 25 % lepší spotřebu paliva a 15 až 25 let provozu před kompletní generálkou motoru. Dodejme, že současných osm motorů TF33 na B-52 během hodiny letu cestovní rychlostí spálí více než 11 300 litrů paliva (8000 galonů).

Nové motory mají podle požadavku letectva až o 30 % zvýšit dosah bombardéru B-52 a o 50 % zvýšit výdrž ve vzduchu bez dotankováni paliva. U nových motorů se také počítá s obecně lepší výkonnostní charakteristikou, která umožní B-52 létat ve větších výškách a startovat z kratších letišť, levnějším provozem, snadnější údržbou a větším výkonem při výrobě elektrické energie pro letoun.

Větší elektrický výkon umožní v budoucnu na B-52 instalovat další systémy nebo dokonce energetické zbraně.

Původně se uvažovalo o osazení B-52 pouze čtyřmi velkými motory, například typem TF39, který najdeme na obřím dopravním letadle Lockheed C-5 Galaxy nebo PW2040 a RB111 z dopravních letadel B737. Avšak letectvo usoudilo, že taková změna sebou nese velká technická rizika, protože by muselo dojít ke složitému konstrukčnímu přepracováni celého křídla. V současné době se tak počítá s klasickými osmi motory.

Letectvo v 60. letech zkoušelo testovalo B-52 s motorem TF39 z letadla C-5 Galaxy; větší foto / US Air Force

Dalším problémem jsou peníze. Americké letectvo sice letos v únoru poslalo další RFI výrobcům motorů, ale zatím nevyřešilo financování programu. Náklady na remotorizaci bombardérů B-52 se odhadují na 5 až 7 miliardy dolarů.

Uvažuje se dokonce o zapojení třetích stran do financování programu. V podstatě soukromý sektor se bude podílet na financování výroby motorů a letectvo svou část výrobcům splatí z provozních úspor B-52. Zatím ale takový přístup nebyl schválen.

Kromě firmy Rolls-Royce se o výměnu motorů na B-52 zajímají dva velcí hráči. Americká firma GE Aviation, která dodává motory i pro bombardéry B-1B Lancer a B-2 Spirit, nabízí dvojicí motorů TF34 nebo CF34. První TF34 pohání bitevní letoun A-10 Thunderbolt II a CF34 malá dopravní letadla Embraer 190, 195, Lineage 1000 nebo čínské Comac ARJ21.

Pratt & Whitney sice dodává špičkové motory pro stíhačky F-22 a F-35, ale v případě B-52 věří spíše v generální opravu a modernizaci současných motorů TF33.

Zdroj: Defence24