Možnosti další modernizace a provozu strojů JAS-39C/D Gripen Vzdušných sil AČR

Možnosti další modernizace a provozu strojů JAS-39C/D Gripen Vzdušných sil AČR
JAS-39C Gripen / Milan Nykodym; CC BY-SA 2.0 (Zvětšit)

V roce 2027 vyprší v pořadí již druhá, dvanáctiletá smlouva o pronájmu 14 nadzvukových strojů Gripen Vzdušným silám AČR a politická reprezentace by již v předstihu měla řešit, jakým způsobem bude vojenské letectvo pokračovat s provozem „nadzvuku“ i po tomto roce. Nabízí se samozřejmě celá řada řešení a jedním z nich je i pokračování provozu stávajících letounů JAS-39C/D. Není cílem článku řešit finanční stránku věci, tedy zda by se například jednalo o další pronájem či odkup za zbytkovou cenu, ale zaměříme se pouze na technickou stránku. Pojďme se tedy podívat, zda bude platforma JAS-39C/D i v dalších letech držet krok s nejmodernějšími letouny 4. a 4+ generace a jakou podporu a modernizace plánuje výrobce pro tuto platformu v následujících letech. Některé z nich se totiž zřejmě budou implementovat i na české Gripeny ještě v průběhu současného pronájmu.

Česká republika získala celkově 14 strojů Gripen na základě několika uzavřených smluv, které 14. června 2004 podepsali na Ministerstvu obrany ČR tehdejší ministr obrany Miroslav Kostelka se svou švédskou resortní kolegyní Leni Björklund. Jednalo se o Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Švédského království, které umožňuje použití letounu pro obranu ČR ve válce i v míru, pro plnění závazků vyplývajících z členství ČR v NATO a pro další operace v souladu s principy Charty OSN a pro účast na vojenských cvičeních, výstavách a leteckých přehlídkách).

Dále byla podepsána Smlouva mezi Ministerstvem obrany ČR a Švédskou správou materiálu pro obranu, která se týká pronájmu letounů, systému podpory a poskytnutí souvisejících služeb, a Smlouva o programu průmyslové spolupráce, tedy takzvané offsetové programy v hodnotě 130 procent hodnoty kontraktu. Cena kontraktu tehdy činila 19,650 miliardy Kč bez DPH (20,68 miliardy Kč s PDH) na dobu 10 let, včetně nákladů na dodatečný výcvik létajícího a pozemního personálu v hodnotě 150 milionů korun. V první fázi zahájili v srpnu 2004 ve Švédku přeškolení první dva piloti JAS-39 na funkci pilot-instruktor* a následně v letech 2004-2006 prošlo přeškolením dalších 19 pilotů, rozdělených do třech skupin. Zatímco v 1. a 2. skupině přeškolovaných pilotů byli převážně „Jednadvacítkáři“, třetí skupinu tvořili převážně piloti létající na L-159.

Pronájem komplexního systému JAS-39 Gripen začal ode dne přejímky prvního stroje v dubnu 2005 a skončil 30. září 2015. Nálet flotily by omezen na 21 000 letových hodin, tedy průměrně 150 letových hodin na stroj ročně, což zhruba odpovídá při 21 pilotech na cca 100 letových hodin na pilota ročně. V pondělí 18. dubna 2005 krátce po jedenácté hodině přistálo na 21. základně taktického letectva v Čáslavi prvních 6 strojů ev. č. 9234, 9235, 9236, 9237, 9239 a 9240.

O osm dnů později byly Gripeny slavnostně zařazeny do výzbroje Armády České republiky a od 1. července 2005 převzaly ochranu vzdušného prostoru České republiky v rámci aliančního systému NATINADS (NATO Integrated Air Defence System), v současnosti známém jako NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System). Převzaly tak pomyslnou štafetu po strojích MiG-21MF/MFN, které 12. července 2005 definitivně ukončily svoji službu v českém vojenském letectvu, a poslední z nich odlétly z Čáslavi na uložení do Přerova.

V průběhu roku pak do Čáslavi postupně dorazilo i 8 zbývajících Gripenů ev. č. 9238, 9241, 9242, 9244, 9245 (všech 5 sóláků přiletělo 17. srpna 2005), 9243 (přílet 18. srpna 2005) včetně dvou spárek ev. č. 9819 a 9820 (obě přiletěly 31. srpna 2005). Celkově se tedy jednalo o 12 jednomístných strojů výrobních čísel 39234 až 39245, původně určených pro švédský Flygvapnet, a dále dvě spárky JAS-39D výrobních čísel 39819 a 39820.

Poznámka* –  oběma piloty–intruktory byli pplk. Michael „CHOSÉ“ Borůvka (velitel 211. taktické letky) a plk. gšt. Petr „MIKI“ Mikulenka (velitel 21. leteckého křídla a pozdější velitel 21. zTL)


Spárka 9820 v podobě z května 2006, kdy stále ještě používala softwarovou edici MS18.5 a neměla nainstalovaný systém EWS39, což lze poznat podle chybějících antén na vřetenovém pouzdru na SOP a chybějících anténách RWR na koncích wingtipů; větší foto / Aleš Hottmar

Ve srovnání s dneškem toho Gripen na počátku služby v českém letectvu příliš mnoho neuměl. Letouny totiž byly dodány v původní softwarové edici MS18.5 (Materiel System – někdy označováno jako MS18 Block 5), která mu propůjčovala jen počáteční operační schopnosti, omezené v podstatě pouze na použití palubního kanónu Mauser BK-27 ráže 27 mm a protiletadlových řízených střel krátkého dosahu AIM-9L Sidewinder, které navíc měla Česká republika jen zapůjčeny.

Zde je ovšem nutné zdůraznit, že hlavním a v zásadě i jediným důvodem pro pořízení nových nadzvukových letounů byla nutnost zabezpečeni ochrany vzdušného prostoru v mírové době, tedy takzvaný Air Policing, v rámci aliančního systému NATINADS. Na splnění této role stačila i původní konfigurace výzbroje. Dalším faktorem byl nedostatek času, kdy se celý kontrakt připravoval v podstatě za minutu dvanáct a ČR si nemohla „vymýšlet“ speciální požadavky a konfigurace, pokud chtěla stihnout dodání Gripenů ještě před ukončením technické životnosti „Jednadvacítek“.

Vzdušné síly AČR samozřejmě chtěly využít možností Gripenů v maximální míře, a tak postupně modernizovaly jejich výzbroj, i když při tom byly zásadně limitovány finančními zdroji. Už v roce 2006 byl do provozu uveden software MS18.7, s nímž byla spojena integrace modernější verze Sidewinderu AIM-9M-9 a zejména pak výkonných protiletadlových raket středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM, které byly zavedeny v roce 2008.

Střely AIM-9M byly používány českým letectvem již delší dobu jako hlavní A-A výzbroj pro podzvukové letouny L-159A ALCA. Smlouva na pořízení Sidewinderů byla podepsána 8. srpna 2002 a rakety byly dodány v rámci zahraniční vojenské pomoci z grantu poskytnutého vládou USA (Foreign Military Finance Program). Prvních dvacet střel bylo verze AIM-9M-2 a dodány byly v říjnu 2002. Hned další měsíc byly použity na letounech L-159A ALCA při zabezpečení vzdušného prostoru ČR při příležitosti summitu NATO, jenž se konal ve dnech 21. a 22. listopadu 2002 v Praze. Zbylých 80 střel verze AIM-9M-9 bylo dodáno v dubnu 2005 a sloužily opět jak pro letouny L-159, tak později i pro Gripeny.

V souvislosti s přezbrojením českého letectva na typ JAS-39C Gripen padlo v druhé polovině roku 2004 rozhodnutí, že jejich výzbroj pro ničení vzdušných cílů za hranicí viditelnosti budou tvořit PLŘS AIM-120 AMRAAM. To svým rozhodnutím následně posvětila česká vláda na svém zasedání z 16. března 2005. K podpisu smlouvy mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany a vládou USA (kontrakt byl realizován opět v rámci programu FMS – Foreign Military Sales) došlo 6. dubna 2005. České letectvo tak obdrželo 24 protiletadlových řízených střel AIM-120C-5, což byla v této době nejmodernější verze, kterou USA uvolnily pro export.

Jen pro představu, cena jedné střely se vyčíslila částkou 20,298 milionu Kč a zaintegraci Céčkových Amraamů se Švédské straně navíc zaplatilo dalších 135,8 milonu Kč. Dodány byly dále dva kusy cvičné verze CATM-120C (cena za kus: 671 000 Kč), 28 závěsníků (cena za kus: 1,186 milionu Kč), sedm kontejnerů pro AIM-120C-5 (cena za kus: 102 000 Kč) a šest sad logistického vybavení (cena za kus: 1,214 milionu Kč). Součástí smlouvy byl také výcvik pilotů a pozemního personálu. Celková výše kontraktu dosáhla částky přibližně 750 milonů Kč a byla hrazena z rozpočtu Ministerstva obrany ČR. První AIM-120C-5 dorazily do ČR na jaře roku 2007, ostatní byly dodány v létě téhož roku.

Protože se přezbrojení českého letectva z typu MiG-21MFN na JAS-39C řešilo až na poslední chvíli, nebyly české Gripeny kvalifikovány pro použití střel AIM-120C-5, protože Švédské letectvo používalo starší střely Rb.99/AIM-120B, které se už ale nevyráběly. Jejich integrace do zbraňového systému JAS-39C pomyslně vyvrcholila 31. května 2005, kdy nad polygonem Vidsel v severním Švédsku došlo k prvnímu odpalu AIM-120C-5 z prototypu JAS-39C 39-6. První dva české Gripeny, u nichž došlo k implementaci AIM-120C-5, byly stroje ev. č. 9244 a 9245. Úvodní vzlet modifikovaného letounu se uskutečnil 7. června 2006. Nesmíme zapomenout, že Součástí této modernizace bylo kromě integrace střel AIM-9M a AIM-120C-5 přidání výstražného systému srážky se zemí, neboli zařízení AMS (Audio Management System).

Na Gripenech byl zároveň v rámci upgrade na MS18.7 zprovozněn moderní systém vlastní ochrany a elektronického boje EWS39, identifikační zařízeni IFF a komunikační systém odolný vůči rušeni Have Quick II. Bojové schopnosti vylepšily také nové režimy palubního radiolokátoru PS-05/A Mark 3. Rok 2006 byl také významný z pohledu výcviku, neboť v říjnu se uskutečnily během taktického cvičení North Arrow první ostré střelby českých Gripenů na střelnici ve švédském Vidselu. Piloti používali při cvičných bojových střelbách ostrou kanónovou a raketovou munici a kromě ostrých střeleb si také procvičili navigační a průzkumné lety nad mořem. Cvičení se rovněž účastnily letouny L-159A od 212. taktické letky. Osm pilotů nakonec odpálilo raketu AIM-9M Sidewinder se stoprocentní úspěšností a devět pilotů střílelo z kanónů letounů JAS-39 Gripen a L-159 na vzdušný cíl, přičemž jeden „Gripen driver“ si málem odnesl první ostrý sestřel vzdušného cíle v novodobé historii Vzdušných sil AČR.

Už o tři roky později čekala Gripeny první zahraniční mise v rámci operace Baltic Air Policing, kterou plnil kontingent v počtu 75 osob se čtyřmi letouny JAS-39C Gripen v období od 1. května 2009 do 31. srpna 2009 ze základny Šiauliai v Litvě. Hlavním úkolem bylo zabezpečení ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) tří pobaltských států – Litvy, Lotyšska a Estonska. V roce 2011, kdy se Gripeny švédského Flygvapnetu mimo jiné poprvé účastnily ostré bojové akce nad Libyí v rámci operace Unified Protector – Karakal, dosáhl jako první z českých pilotů náletu 1000 hodin na Gripenu mjr. Otakar Prikner.

V roce 2012 došlo k další modernizaci, kdy celá flotila českých Gripenů přešla na softwarovou edici MS19.2. V tomto případě byl vylepšen především radar a jeho meteorologický a přehledový režim, plus režim pro údery na pozemní cíle, byť jedinou použitelnou vyzbrojí pro mise „Air-To-Ground“ v té době u našich strojů zůstával stále jen palubní kanón. Ke zlepšení došlo i v navigačním systému, datalinku švédské konstrukce TIDLS, systému vlastní ochrany a elektronického boje EWS39 a v pozemním plánovacím a vyhodnocovacím systému.

V roce 2012 zároveň čeští piloti zahájili ve švédském Ronneby výcvik v tankování za letu. V úterý 28. února 2012 se pak poprvé v historii českého letectva uskutečnilo tankování letounu za letu, když se letoun JAS-39D evidenčního čísla 9820 s českým pilotem na palubě několikrát úspěšně spojil s tankovacím letounem švédského letectva Tp.84T (C-130E Hercules) a dále provedl tankování i letoun JAS-39C Gripen ev. č. 9245. Těmito dvěma letci 211. letky, kteří jako první absolvovali ve Švédsku výcvik v tankování za letu, byli mjr. Jaroslav Tomaňa a kpt. Petr Dřevecký.

Ve stejném roce se 211. letka po šesti letech účastnila dalších ostrých střeleb ve švédském Vidselu a zároveň se opět zapojila do ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí v rámci operace NATO Baltic Air Policing. V období od 1. září 2012 do 4. ledna 2013 působily čtyři letouny JAS-39C Gripen a létající a pozemní personál v celkovém počtu do 64 osob opět z litevské základny Šiauliai. V průběhu své druhé mise Baltic Air Policing provedli piloti Gripenů celkově 15 ostrých vzletů (A-Scramble), při kterých nalétali 33:53 letových hodin. Celkový nálet kontingentu činil 326 letových hodin při provedení celkem 298 letů.

Piloty 211. taktické letky však o rok později čekala opravdová výzva, a to premiérová operace ASICIPPN I, kdy se ČR zapojila do ochrany vzdušného prostoru Islandu v rámci operace NATO. Úkolové uskupení AČR, které tvořily 4+1 letouny JAS 39C Gripen (pátý byl záloha) a létající a pozemní personál v celkovém počtu do 67 osob působil v období od 15. října do 3. prosince 2014 na letecké základně Keflavík. Jednotka ukončila své úspěšné nasazení s celkovým náletem 145 letových hodin při provedení 82 letů.

V roce 2015 proběhla další aktualizace software na verzi MS19.3, která opět vylepšila systém vlastní ochrany a elektronického boje EWS39 a s níž bylo spojeno také zavedeni systému sledování regulace dýchání a přetlaku výškové výstroje pilota. Piloti letky si však v roce 2015 příliš neodpočinuli, neboť je čekala druhá mise ASICIPPN II na Islandu, kdy zaskakovali za aliančního spojence, který měl původně držet hotovost na Islandu a po propuknutí bojů na východní Ukrajině vyslal svůj deployment do Rumunska. Při své druhé islandské misi vyslala ČR do ochrany vzdušného prostoru Islandu opět 4+1 letouny JAS-39C Gripen a personál v celkovém počtu do 68 osob. Úkolové uskupení AČR působilo na letecké základně Keflavík od 20. července do 1. září 2015.


V souvislosti se zapojením do misí Air Policing v pobaltí a na Islandu bylo nutné přistoupit k výcviku A2A refueling. Na snímku pilot 211. taktické letky npor. Martin Š. po příletu z třetí mise na Islandu, kdy během přeletu z Keflavíku do Čáslavi tankoval z amerického tankeru KC-135R; větší foto / Aleš Hottmar

Druhý pronájem v letech 2015 – 2027 a přechod na nejnovější software MS20

Po deseti letech provozu letounů JAS-39C/D dosáhlo české taktické letectvo velmi vysoké úrovně v oblasti boje se vzdušnými cíli „Air-To-Air“, což se potvrdilo na řadě mezinárodních leteckých cvičení i při nasazeni v misích v Pobaltí a na Islandu. Na základě velmi dobrých zkušenosti s provozem i fungováním pronájmu celého systému JAS-39 byla v květnu 2014 podepsána nová smlouva mezi Českou republikou a Švédskem v ceně 21,4 miliardy Kč (včetně DPH), na jejímž základě byl pronájem Gripenů prodloužen až do roku 2027, s opcí na další dva roky (2028-2029). Samotný pronájem je za 19,6 miliardy Kč (včetně DPH), zbytek částky jde na modernizace, další výcvik a jiné služby.

Po prodloužení pronájmu o dalších minimálně 12 let byl tedy zahájen zatím poslední a nejrozsáhlejší modernizační program, kterým prošly české Gripeny v letech 2016-2018 v souvislosti s plánovaným přechodem na nejnovější softwarovou edici MS20 Block 1.2 na jaře 2018, o které jsme vás informovali v podrobném článku „České Gripeny přecházejí na novou softwarovou edici MS20“. Modernizace probíhala přímo u výrobce ve Švédském Linköpingu, kam letouny postupně přelétávaly v rámci pravidelných prací po 1600 letových hodinách. 

Během započaté modernizace příslušníci 211. taktické letky ještě stihli účast v pořadí již třetí operaci ASICIPPN III, kdy letka vyslala do ochrany vzdušného prostoru Islandu standardní počet 4+1 letounů JAS-39 Gripen a personál v celkovém počtu do 66 osob. Úkolové uskupení působilo na letecké základně Keflavík včetně přípravné a odsunové fáze od 25. září do 7. listopadu 2016, operační úkol byl plněn od 5. do 31. října 2016. Tato mise je zajímavá ještě jedním prvenstvím, kdy při misi Air Policing české Gripeny poprvé operačně použily střely středního dosahu AIM-120C-5 AMRAAM.


Příklad přepracované symboliky a grafického zobrazení na středovém displeji horizontální situace HSD (vlevo) a pravém multi-senzorovém displeji MSD; větší foto / FMV Sensorsymposium 2012

Softwarová edice MS20 byla u švédského Flygvapnetu zavedena již počátkem roku 2016 ve verzi Block 1.1 a u Gripenu přináší celou řadu změn a zlepšení. Z pohledu pilotů jde především o přepracovanou symboliku a způsob ovládání jednotlivých funkcí na multifunkčních displejích MFD. Další významnou novinkou je integrace automatického systému GCAS (Ground Collision Avoidance System), který podstatně zvyšuje letovou bezpečnost tím, že dokáže vyhodnotit riziko nárazu do země a automaticky mu zabránit zásahy do řízení. Pokud by tak pilot například v důsledku své chyby přivedl letoun do nezvyklé polohy, letoun se dokáže sám srovnat do horizontálního letu, samozřejmě pokud k tomu má dostatečnou výšku.

Po modernizaci dále pilotům přibyla možnost použití NVG, neboli brýlí pro noční vidění, které zvýší možnost vizuální identifikace cíle a provádění podpory pozemních jednotek před použitím zbraní v noci. S tím souvisí i dodávka novější švédské přílby „Flyghjälm“ type 116H, která má oproti původnímu modelu 116E řadu úprav kvůli připevnění NVG. Změn doznala také kabina, a to nainstalováním úložných prostorů na nápoje a stravu, které piloti využijí například při dálkových přeletech s využitím tankování za letu, kdy se doba letu může blížit i čtyřem hodinám.

Úpravami prošel rovněž software, ovládající palubní radiolokátor PS-05/A Mark 3, který umožnil opět zvýšit jeho dosah podle údajů výrobce o 80 % a vylepšil režim mapování země. Vylepšení se dále v rámci modernizace dočkaly také komunikační systémy, kdy se opět zvýšila kapacita datalinku TIDLS (Tactical Information Data Link System), a dále lepší ochrana pilota proti zbraním hromadného ničení. Individuální prostředky pilota tvoří upravená maska, upravená helma a filtr. Ty zabezpečí ochranu pilota během katapultáže a následného přistání v oblasti kontaminace. Dále jde o systém letounu s filtrem klimatizace, který zajistí, aby v kabině bylo nekontaminované prostředí. Software MS20 pak ještě usnadňuje údržbu a pozemní obsluhu tím, že zjednodušuje některé postupy týkající se například motorové zkoušky, nebo integrované autodiagnostiky.


Zlepšení režimu mapování terénu a jeho zobrazení na MFD; větší foto / FMV Sensorsymposium 2012

Hlavním bonusem MS20 je však integrace nové protiletadlové a protizemní výzbroje, a to především řízené střely středního až dlouhého dosahu MBDA Meteor (Rb101), která představuje zásadní zlepšení v porovnání s dosud užívanými střelami AIM-120 AMRAAM. Tato evropská střela s náporovým motorem a cestovní rychlostí M4 je vzhledem ke své koncepci aktivně poháněna po celou dobu letu k cíli a její dosah proti manévrujícím cílům je údajně více než 100 km.

Některé zdroje uvádějí, že pokud je střela odpálená směrem nahoru a následně letí po balistické dráze, pohybuje se dolet střely Meteor až na hranici 250 – 300 km. Při takovém použití jsou samozřejmě manévrovací schopnosti střely v konečné fázi letu velmi omezené, takže tímto způsobem lze ničit spíše pomalé bombardéry, tankovací letouny, letadla včasné výstrahy nebo velká transportní letadla.

Software MS20 dále rozšiřuje i schopnosti ničení pozemních cílů, neboť švédské letouny mají nově integrovány lehké řízené pumy GBU-39 SDB (Small Diameter Bomb) s inerciálním /satelitním navedením, které umožňují s vysokou přesností zasahovat bodové pozemní cíle při minimálních vedlejších škodách, například v zastavěném městském prostředí. Gripen může nést na dvou vnitřních křídelních pylonech celkově až osm těchto pum, zavěšených na sdruženém závěsníku BRU-61. Možnost nesení této moderní výzbroje se však českých Gripenů zatím příliš netýká, neboť zavedení jak Meteoru tak GBU-39 se v nejbližších letech rozhodně neplánuje.

Co však rozsáhlá modernizace českých letounů JAS-39C/D Gripen umožnila je konečně možnost působit plnohodnotně i proti pozemním cílům, což doposud s výjimkou palubního kanonu nemohly. Nově tedy byly integrovány neřízené pumy řady Mk. 82 a Mk. 83, a jejich laserem naváděné verze GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. V současnosti je už realizována objednávka 180 ks pum GBU-12, pořízených prostřednictvím agentury NSPA (NATO Support and Procurement Agency), stejně tak již byly dodány i tzv. NATO standard pylony.

Dalším klíčovým prvkem modernizace pak byla integrace zaměřovacího elektrooptického kontejneru Litening 4i od izraelské společností Rafael. Celkem byly objednány čtyři kusy kontejneru, které již byly dodány a prošly vojskovými zkouškami v září/říjnu minulého roku.

Samostatnou kapitolou je zavedení aliančního datalinku formátu Link 16, které se ovšem netýká pouze letounů Gripen. Stroje JAS-39 jej budou mít integrovaný společně se softwarem MS20 s tím, že 15 ks palubních terminálů MIDS-LVT (Multifunctional Information Distribution System) amerického výrobce Viasat Inc. pořídí naše letectvo samostatně a jejich integraci a instalaci realizuje vlastními silami. 14 kusů bude integrováno do letounů, jeden bude sloužit jako záložní. Terminály MIDS budou pořízeny a zavedeny do AČR jako vlastní majetek. Po skončení pronájmu a vrácení letounů JAS-39 Gripen zůstanou ve vlastnictví Armády ČR a mohou být využity na jiných vhodných platformách.

Součástí zakázky je rovněž prvotní nastavení integrované logistické podpory provozu systému včetně výcviku v letech 2018-2020. Logistická podpora systému zahrnuje dodávku diagnostického vybavení, speciálního nářadí a spotřebního materiálu pro používání. Jelikož se jedná o speciální technologii, musí být opět pořizována výhradně v režimu FMS (Foreign Military Sales) na základě kontraktu uzavřeného s vládou Spojených států amerických. Předpokládaná hodnota zakázky je 150 milionů Kč bez DPH. Obdobná situace je i v případě integrace kryptomodulů pro utajené hlasové spojení od italského výrobce Leonardo S.p.a. České Gripeny zatím používají radiostanice pracující v režimu HAVE QUICK II (spojení odolné proti rušení), kde se kóduje pouze frekvence, na které se vysílá, ale ne hlas. Využívá se tzv. frekvenčního hopingu, při kterém se několik předem daných frekvencí během komunikace mění, a to několikanásobně za sekundu v různém pořadí a podle klíče, který mají všichni zúčastnění. Teď tedy přibude zakódování hlasu samotného. Celkem bude zakoupeno 30 šifrátorů hlasu CM-107E a 15 kontrolních jednotek CP-107E. Gripeny měly být vybaveny šifrátory do konce roku 2018.

V roce 2020 se ještě plánuje aktualizace softwarové edice MS20 na verzi Block 2.0, při které bude modernizován identifikační mód odpovídače na standard IFF Mode 5. Dále dojde k reinstalaci přesné vojenské GPS, čímž by se měl plně zprovoznit systém GCAS. Tolik tedy k zatím poslední modernizaci a implementaci nejnovější softwarové edice MS20 do českých strojů JAS-39C/D.


Největším nedostatkem českých Gripenů je po modernizaci a přechodu na sw edici MS20 absence nejmodernější raketové výzbroje krátkého dosahu IRIS-T a přílbového zaměřovače HMD Cobra, čímž by se naplno využil potenciál těchto střel; větší foto  / Aleš Hottmar

České Gripeny po roce 2020

Původně se předpokládalo, že edice MS20 bude poslední softwarovou aktualizací a výrobce se již nebude pouštět do nějakých výraznějších modernizací platformy C/D v souvislosti s vývojem a výrobou nového stroje JAS-39E Gripen pro švédský Flygvapnet. Nakonec ale bude modernizace platformy C/D zřejmě pokračovat i nadále a cílem výrobce je nabídnout možnost integrace maxima nových technologií z vývoje Gripenu E.

Samotné švédské letectvo plánuje, že letouny JAS-39C/D vyřadí z výzbroje přibližně v roce 2026, kdy se předpokládá dosažení plných operačních schopností FOC nových strojů JAS-39E (IOC v roce 2023). Celkově zatím bylo pro švédský Flygvapnet závazně objednáno 60 strojů JAS-39E, které by měly tvořit výzbroj čtyř letek dvou leteckých křídel (Flygflottilj), dislokovaných na dvou základnách. S velkou pravděpodobností ale Flygvapnet objednávku v budoucnu rozšíří o dalších 60 kusů, neboť cílovým stavem švédského letectva je mít až osm letek strojů JAS-39E Gripen a s tím souvisí i reaktivace jedné letecké základny**. Švédská strana nicméně plánuje, že si letouny Gripen verze C/D ponechá ve službě pro pozdější strategické rozhodnutí a je tedy nakonec možné, že určité množství těchto strojů bude létat i po roce 2026, neboť přezbrojení dalších dvou křídel Flygvapnetu novými Gripeny E nepůjde tak rychle. Každopádně podpora a modernizace platformy C/D je mířena především na současné i potencionální zahraniční uživatele.

Jak již bylo uvedeno na začátku článku, současná smlouva o pronájmu vyprší v roce 2027 a čistě teoreticky bude možné využít dvouleté opce a pronájem prodloužit až do roku 2029. Ještě před ukončením současného pronájmu však bude nutné řešit, jak pokračovat dál. Jedním z několika řešení je provozovat stávající flotilu strojů JAS-39C/D i po roce 2027, ať již v současném počtu 14 ks, nebo nově 24 ks. O tomto kroku, tedy pořízení dalších deseti strojů a přezbrojení druhé letky se hovoří v odborných i armádních kruzích již delší dobu a dokonce na toto téma proběhla i nezávazná jednání s výrobcem firmou SAAB.

Problém totiž je, že pokud by chtěla armáda zahájit opravdu plnohodnotný špičkový výcvik A2A plus A2G u celé letky, nebude to možné z důvodu malého počtu strojů, malého počtu pilotů a malého počtu nakontraktovaných hodin. Z tohoto důvodu se jeví pořízení dalších Gripenů a přezbrojení další letky jako jediné možné řešení. Ideálně by tak organizační struktura čáslavské základny byla následující – 211. taktická letka by plnila s Gripeny výhradně úkoly A2A plus OH NATINAMDS), 212. taktická letka rovněž s Gripeny by se specializovala na úkoly A2G, CAS a průzkum (pokud by došlo k nákupu 1-2ks kontejnerů MRPS), a konečně 213. výcviková letka se svými pěti L-159T1+ a třemi L-159T2 by převzala cca. 8 jednomístných L-159A pro operační výcvik ke spárkám.

Každopádně rozhodující bude nově zveřejněná koncepce rozvoje Vzdušných sil AČR v roce 2019, která patrně definuje další osud letounů L-159 ve Vzdušných silách AČR. Těm bude přibližně v roce 2027 končit další meziopravní technický resurs po nyní prováděné velké revizi PP4000, přičemž další stupeň údržby (zřejmě označený jako PP6000) bude pravděpodobně mnohem nákladnější. Vše se tedy bude muset pečlivě zvážit.

Nad rozšířením počtu stávajících strojů navíc neuvažuje pouze Česká republika, ale například i thajské královské letectvo, které má v současnosti pouze 11 strojů***. Každopádně v letech 2025-27 bude pravděpodobně možnost získat vyřazené švédské stroje C/D v souvislosti s přezbrojením dvou křídel Flygvapnetu novými JAS-39E, takže tato možnost není úplně nereálná. Přeci jenom Flygvapnet v současné době provozuje celkově 96 ks strojů Gripen (73 ks JAS-39C a 23 ks dvoumístných JAS-39D), přičemž letouny z poslední výrobní série před ukončením výroby v roce 2015 budou mít poměrně malé nálety.

Poznámka** – nejčastěji se hovoří o opětovné reaktivaci základny Uppsala nedaleko Stockholmu, kde bylo původně dislokováno křídlo F16 „Upplands“ s letouny Viggen a to v souvislosti s incidentem z 29. na 30. března 2013, při kterém dvojice ruských bombardérů Tu-22M3, doprovázená čtyřmi stíhacími letouny Su-27, simulovala nálet na hlavní město Stockholm a Flygvapnet nebyl schopen ze vzdálenějších letišť včas reagovat.

Poznámka*** – jeden stroj JAS-39C byl zničen 14. ledna 2017 během letové ukázky na mezinárodním letišti Hat Yai, pětatřicetiletý display pilot bohužel zahynul. Jedná se o první katastrofu v historii letounu Gripen.


Na švédských strojích jsou v rámci edice MS20 integrovány i lehké řízené pumy GBU-39 SDB. Americký výrobce Raytheon na aerosalonu Farnborough 2018 prezentoval možnou budoucí integraci nejnovějších pum GBU-53/B StormBreaker i na platformu Gripen; větší foto / Stefan Kalm; SAAB

Výkonově je platforma C/D stále pro Vzdušné síly AČR přijatelná, i když samozřejmě existují mnohem výkonnější stroje, a to především co se týče doletu a množství nesené výzbroje. Je potřeba si uvědomit, že Gripen je letoun se vzletovou hmotností „jen“ cca 8500 kg (maximální vzletová hmotnost 14 000 kg), a v této kategorii mu jsou rozměrově, hmotnostně a výkonově nejblíže čínsko-pákistánský JF-17 Thunder či indický HAL Tejas. Tedy rovněž jednomotorové stroje s max. vzletovou hmotností 12 až 13 tun.

Díky letošní modernizaci a implementaci MS20 je současná konfigurace zbraňových a avionických systémů Gripenu bez přehánění plně srovnatelná s ostatními letouny čtvrté generace jako F-16C/D Block 52, EF2000 Tranche 1/2  či Rafale. Velmi zjednodušeně se tak dá říci, že pro obranu naší země a působení v operacích NATO v rámci evropského bojiště je Gripen C/D pořád plně dostačující a armáda jej považuje za nejlepší řešení z pohledu cena/výkon. Hlavními benefity Gripenů jsou samozřejmě nízké provozní náklady, nenáročnost předletové přípravy k provedení dalšího letu a s tím související vysoká hodnota tzv. „Sortie Rate“, schopnost operovat z hůře vybavených záložních letišť anebo přímo silničních úseků, dále na svou dobu moderní kokpit s trojicí velkoformátových MFD a systémy, díky kterým má pilot značné situační povědomí o reálných hrozbách, plus řada dalších věcí.

Samozřejmě, pokud by se chtěla ČR v budoucnu účastnit dobrodružnějších aktivit typu operace Iraqi Freedom v roce 2003, úderům proti Libyi v roce 2011 či nejnověji akce v Sýrii, musela by se určitě poohlédnout po výkonnějším stroji s větším doletem a větší nosností výzbroje. Tento krok je však málo pravděpodobný a letouny Gripen tak budou i nadále používány k zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR, misím Baltic/Island Air Policing a aktivitám v rámci evropského bojiště. Je potřeba si uvědomit, že ČR v současné době využívá stále ani ne 50 % schopností platformy JAS-39C/D Gripen, neboť pro své stroje doposud nenakoupila například nejmodernější protiletadlovou výzbroj v podobě střel IRIS-T a Meteor, protilodní střely RBS-15, protizemní střely AGM-65 Maverick, průzkumné kontejnery SPK-39, munici s GPS navedením, přílbové zaměřovače HMD Cobra apod.

Původní české stroje budou mít v roce 2027 stáří 22-23 let a průměrný nálet cca 3200 hodin na draku. Sám výrobce udává maximální životnost draku JAS-39C hodnotou 8000 letových hodin, takže budou přibližně v polovině životnosti a čistě teoreticky je bude možné provozovat až někde k horizontu let 2035-2040. Sám výrobce dokonce deklaruje podporu platformy C/D až do roku 2050, jak nedávno sdělil Mats Thornbiörnson, zkušební pilot společnosti SAAB a produktový manažer Gripenu v souvislosti s bulharským tendrem na nákup 8+8 nadzvukových strojů pro bulharské vojenské letectvo.

Právě v Bulharsku výrobce představil zásadní modernizační plány a my se na ně teď podíváme podrobněji. V současnosti plán pro rozvoj platformy JAS-39C/D předpokládá dvě významné modernizace, které se mají uskutečnit v roce 2020 a 2025. Je tedy pravděpodobné, že některé z těchto modernizačních prvků budou ještě implementovány do českých Gripenů, i kdyby jejich provoz nepokračoval po roce 2027.

Modernizace platformy JAS-39C/D v roce 2020

Radar PS-05/A Mark 4

Určitě nejzásadnějším prvkem modernizace 2020 je upgrade nejdůležitějšího senzoru Gripenu, a to radaru PS-05/A na nejnovější verzi Mark 4. Tento upgrade zvyšuje podle výrobce dosah radaru oproti původní neupgradované verzi Mark 3 až o 150 % a například detekce námořních cílů se podle produktového managera  Matse Thornbiörnsona zvyšuje téměř o 200 %. Stejně tak se citelně zlepšila detekční vzdálenost cílů s malým RCS, kdy nový radar dokáže na určitou vzdálenost detekovat cíl s účinnou odraznou plochou 0,1 m2, zatímco předchozí verze radaru dokázala na stejnou vzdálenost detekovat pouze cíl s plochou 4 m2. Radar PS-05/A Mark 4 má kompletně nahrazené a modernizované veškeré bloky elektroniky a je do budoucna připraven k integraci antény s aktivním elektronickým snímáním AESA (Active Electronically Scanned Array).

Integrace nové výzbroje

V rámci modernizace 2020 dojde opět k integraci nové munice. Z pohledu Vzdušných sil AČR je to především plánovaná integrace řízených střel AIM-120C-7 amerického výrobce Raytheon. Manažeři v SAABu si pravděpodobně uvědomili, že hlavní a nejúčinnější A-A výzbroj Gripenu v podobě výkonné střely MBDA Meteor (Rb101) bude pro většinu uživatelů cenově nedostupná a proto se rozhodli rozšířit portfolio používané výzbroje o evergreen posledních let, střelu AMRAAM verze C-7, kterou lze pořídit prostřednictvím agentury NSPA přeci jenom levněji a která patří v současné době k nejrozšířenějším střelám v kategorii BVR. Vzdušné síly AČR počítají podle Koncepce rozvoje taktického letectva z prosince 2015 s nákupem dalších střel středního dosahu kategorie BVR, které by doplnily stávající AIM-120C-5, jež se ovšem již nevyrábějí. Nákup střel by měl podle přijaté Koncepce proběhnout v letech 2022-2023, počet střel zatím nebyl specifikován.

Mnohem palčivější je však náhrada raket Sidewinder, kterým bude za cca 4-5 let končit technická životnost. Koncepce rozvoje taktického letectva počítá v letech 2022 – 2023 s náhradou i této kategorie střel, předpokládá se opět pořízení cca 100 ks raket. Původně byla za jasného favorita považována již integrovaná evropská střela IRIS-T. Americký výrobce Raytheon ovšem na loňském aerosalónu ve Farnborough představil obrazovou prezentaci integrované výzbroje do různých typů současně provozovaných strojů a výhled na další plánované integrace. A v případě raket AIM-9X Sidewinder byla uváděna i plánovaná integrace na letoun JAS-39 Gripen a v této souvislosti byli zmiňováni především dva nejmenovaní evropští uživatelé (CZ a HU). Plánovanou integraci střel AIM-9X ovšem samotný výrobce SAAB zatím nepotvrdil. Takže zatímco se původně počítalo pouze s „evropským“ řešením nové protiletadlové raketové výzbroje, nové integrace americké výzbroje pro Gripen mohou řádně zamíchat s konečným výběrem a náhradou výzbroje českých Gripenů.

V souvislosti s rozšířením spektra protiletadlové výzbroje nabízí výrobce i implementaci přílbového zaměřovače HMD (Helmet-Mounted Display) do letounů evropských uživatelů. Výrobce ovšem nespecifikoval, zda by se jednalo o již užívaný systém HMD Cobra, který je zaveden na švédských Gripenech přibližně od roku 2015 a zároveň jej používá Jihoafrické a Thajské letectvo, nebo zda by se jednalo o úplně nový systém HMD Targo II izraelského výrobce Elbit Systems, se kterými se počítá pro nové stroje JAS-39E.

Systém HMD Cobra navazuje na obdobnou technologii, vyvíjenou pro letouny Eurofighter Typhoon pod názvem HMD Striker, proto jsou obě helmy na první pohled prakticky nerozeznatelné. Samotná přílba systému Cobra je vyrobena jako dvouplášťová – vnější plášť je platformou pro displej a optické součásti a disponuje dvojicí binokulárních displejů CRT, které poskytují zorné pole 40° a mohou zobrazovat grafiku generovanou buď jako rastrovou (bitmapovou), nebo vektorovou. Infografika zobrazuje jak symboliku zbraní A2A plus A2G, tak samozřejmě i základní letové údaje. Vnitřní plášť přílby je přizpůsobený přesně na míru každého pilota, kterému je naskenována hlava a podle laserového skenu je následně vyrobena originální vnitřní část.

Pozice helmy je sledována elektro-optickým systémem Carl Zeiss Optronics, který se skládá ze tří snímacích senzorů HTSS (Helmet Tracker System Sensor), což jsou CMOS senzory o rozměru 60×40×40 mm s vysokou obnovovací frekvencí 180 Hz, integrované přímo do kokpitu, a dále 16 LED clustrů pevně namontovaných na vnějším plášti helmy. Každý cluster se skládá ze skupiny čtyř infračervených LED diod, což jsou vlastně ony „hrboly“ či „výstupky“ na vnějším plášti přilby, které se používají k výpočtu polohy hlavy pilota a jeho úhlu. LED diody na helmě blikají a tři čidla HTSS v kokpitu detekují toto blikání. Data jsou pak použita k výpočtu, jakým směrem se dívá pilot. Jakmile pilot otočí hlavu, systém okamžitě tento pohyb detekuje a bez zpoždění směřuje zbraňové senzory stejným směrem.

HMD Cobra tak umožňuje Gripenům využít plný potenciál protiletadlových raket IRIS-T a nebo A-Darter. Cobra zároveň obsahuje denní kameru pro nasnímání celého letu, což je možné využít pro pozdější vyhodnocení letové mise. Kamera je uchycena na klipu a v případě katapultáže se oddělí od přilby stejným způsobem jako například brýle pro noční vidění NVG. Tolik tedy k přílbovému zaměřovači.

Dalšího rozšíření se dočkalo spektrum výzbroje Air-to-Ground, kdy bude pro zahraniční uživatele integrována například řízená puma GBU-49, používaná švédskými Gripeny již od zavedení sw edice MS19 v roce 2010 a která se v létě 2018 „proslavila“ při bombardování požárů, jež sužovaly Švédsko. GBU-49 Paveway II Enhanced je vlastně zmodernizovaná puma GBU-12 s dvojitým režimem navádění (GPS / laser), jejíž výrobcem je firma Raytheon. Tato integrace se může týkat i Vzdušných sil AČR, neboť modernizační plán AČR hovoří o tom, že do roku 2025 bude u letounu JAS 39 Gripen navýšena schopnost podpory pozemních sil v ničení pozemních cílů za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci, zavedením GPS naváděné letecké munice. Přesný typ munice zatím nebyl armádou oznámen, může se klidně jednat o munici kategorie JDAM, jako pravděpodobnější se však jeví právě zavedení pumy GBU-49 Paveway II Enhanced.

Mezi další integrovanou výzbroj v rámci modernizace 2020 bude patřit řízená střela s plochou dráhou letu typu Taurus KEPD 350, která ale vzhledem k finančním možnostem zcela určitě nebude do výzbroje AČR zavedena. TAURUS KEPD 350 je určená k ničení dobře bráněných stacionárních pozemních cílů zvláštní důležitosti bodového i plošného charakteru (místa velení, spojovací uzly, podzemní sila pro odpalování balistických raket, skladiště zbraní a pohonných hmot, mosty, zařízení letišť a přístavů), se schopností být vystřelena mimo dosah systémů protivzdušné obrany protivníka.

Číslo v názvu střely značí její dolet, jedná se však pouze o „nominální“ hodnotu. Její maximální dosah je větší než 500 km. V případě použití paliva JP10 lze dolet navíc zvýšit přibližně o 15 %. Drak střely je tvarován tak, aby byla co nejvíce snížena možnost zachycení střely radiolokátory protivzdušné obrany protivníka.  TAURUS již absolvoval letové zkoušky v podvěsu stroje JAC-39C Gripen (taktické číslo 208), po zavedení do výzbroje Flygvapnetu se předpokládá především jeho integrace do nových strojů JAS-39E.


Hlavní přesně naváděnou pumovou výzbrojí Gripenu jsou klasické leserem naváděné pumy GBU-12 (nahoře), nebo pumy GBU-49 Paveway II Enhanced (dole) s kombinovaným laserovým/GPS navedením; větší foto; větší foto  / Fj Johan Lundahl/Combat Camera/Försvarsmakten

Nové systémy vlastní ochrany

Velice zajímavým doplňkem Gripenů C/D bude nový kontejner vlastní ochrany s názvem ESTL, který zvýší šance na přežití letounu v oblastech se silnou nepřátelskou PVO a jehož letové testy byly zahájeny už v roce 2014. Kontejner ESTL obsahuje čidla MAWS (Missile Approach Warning System) pro detekci odpálených raket, senzory LWS (Laser Warning System) pro detekci ozáření laserem a zároveň obsahuje samostatné výmetnice klamných cílů BOP a BOL. Kontejner je díky řídící jednotce EWC (Electronic Warfare Controller) zcela autonomní a spuštění příslušných protiopatření se provádí zcela automaticky, nebo v manuálním režimu. V závislosti na profilu mise může být ESTL konfigurován pro různé scénáře ohrožení.

Výhodou kontejneru bezesporu je, že se takto podařilo do Gripenu jednoduše implementovat výkonný systém vlastní ochrany namísto složité integrace čidel MAWS a snímačů LWS přímo do konstrukce Gripenu C/D, se kterou se původně samozřejmě vůbec nepočítalo. Nevýhodou je pochopitelně fakt, že letoun přijde o dva závěsné body, neboť kontejner ESTL se standardně navěšuje na pylony č. 2 přes standardní odpalovací zařízení pro střely AIM-9/AIM-120.

Výmetnice klamných cílů BOP a BOL jsou standardní kazety pro klamné cíle, používané od prvopočátku přímo na letounech Gripen. BOP je pyrotechnická výmetnice klamných cílů a na Gripenu se používají dvě verze těchto výmetnic. BOP/C je klasická „hranatá“ kazeta, která umožňuje nabít 30ks patron CHAFF o rozměru 1″ × 1″ ×  8″ , nebo 15 ks patron FLARE o rozměru 2″ × 1″ × 8″, obě o standardní délce osm palců. Patrony CHAFF jsou určené k pasivnímu rušení radiolokačních systémů, zatímco FLARE jsou v podstatě magnesiové světlice, určené k vytvoření falešného cíle pro oklamání protiletadlové rakety s IČ navedením. Jen pro zajímavost, České Gripeny C/D mají přímo naistalovány 4čtyři kazety výmetnic BOP/C, stejně tak jako švédské stroje, v normálním provozu se však používá pouze jedna kazeta na spodní straně trupu.

Druhým typem je výmetnice BOP/B, která je umístěna v zadní části pylonů č. 2 a 7, a která umožnuje nabít šest kusů standardních patron o průměru 55 mm, ať již jako IČ nebo RL protiopatření. BOL je naopak elektromechanická výmetnice klamných cílů, umístěná v zadní sekci univerzálního odpalovacího zařízení (adaptéru) pro střely AIM-9/AIM-120. Výmetnice BOL můžou být na Gripenu až 4ks a odpalují se z nich především klamné cíle určené k pasivnímu rušení RL systémů. Kazeta BOL obsahuje až 160 klamných cílů o čtvercovém průřezu, naplněných tenkými proužky hliníkové fólie. Kazeta BOL samozřejmě umí odpalovat i klamné cíle typu FLARE proti raketám s IČ navedením.

V souvislosti s modernizací 2020 se rovněž hovoří o náhradě výmetnic klamných cílů přímo na letounu za novější typ BOP/G, což má pravděpodobně souvislost s implementací nového systému aktivních protiopatření, známému pod názvem EAD Brite Cloud (Expendable Active Decoy). Jiné informace hovoří o tom, že nové výmetnice už jsou na letounech implementované v rámci modernizace na MS20. Jinak systém BriteCloud je zjednodušeně řečeno jednorázově použitelný odhazovatelný naprogramovaný aktivní rušič s funkcí DRFM (Digital Radio Frequency Memory), který má dle výrobce Leonardo MW Ltd. schopnost potlačit většinu radarem naváděných protiletadlových raket, odpalovaných z letadel, nebo pozemních protiletadlových raketových komplexů. BriteCloud je navržen tak, aby byl odpalován ze standardních výmetnic klamných cílů a proto vyžaduje minimální integraci platformy. Je vyráběn v „kulaté“ variantě s průměrem těla 55 mm a v „hranaté“ verzi o rozměru 2″ × 1″ × 8″.

Nové kontejnery pro Gripen

Integrace se rovněž dočká nejnovější zaměřovací kontejner LDP (Laser Designator Pod) páté generace Litening 5 od izraelského výrobce Rafael ADS Ltd., což se Vzdušných sil AČR už příliš netýká, neboť v loňském roce konečně pořídilo kontejnery čtvrté generace Litening 4i, které plně dostačují našim potřebám a budou ve výzbroji Gripenů ještě řadu let.

V modernizaci 2020 se dále počítá s implementací modernizovaného taktického průzkumného kontejner MRPS IR (Modular Reconnaissance Pod System – Infra Red) přímo od výrobce SAAB, který vychází z osvědčeného průzkumného kontejneru MRPS (SPK-39 – Spaningskapsel 39), použitého například během libyjské kampaně. Kontejnerů SPK-39 si švédský Flygvapnet objednal celkově osm kusů, z toho dva SPK-39/IV měly být vybaveny klasickými kamerami SKA-24 na „mokrý film“ pro snímání především námořních cílů z nízké letové hladiny a optickým prvkem SKA36 s digitálním sensorem CA-270V. Zbytek kontejnerů označených jako SKP-39/V je vybaven pouze elektro-optickým prvkem SKA36 s digitálním snímačem CA270V, který může snímat rychlostí čtyři snímky za sekundu a v paměťovém úložišti s kapacitou 80 GB je možné uložit až 3200 snímků o rozměru 5000 × 5000 pixelů.

Ohnisková vzdálenost optického prvku je 450 mm, od nadmořské výšky 15 000 ft mohou být zaznamenávány objekty o velikosti až 0,3 m. Hmotnost celého kontejneru je 730-750 kg a délka 4,5 m, zavěšuje se na středový podtrupový pylon. Modernizovaný kontejner MRPS IR by měl být schopen pořizovat kvalitní záběry i v IČ spektru, výrobce zatím jeho přesné vybavení nespecifikoval, ale pravděpodobně se bude jednat o náhradu digitálního snímače za nový typ CA-270DB (IR).

Posledním z nově představených „podů“ je kontejner elektronického boje Arexis, který je vlastně „odpadním“ produktem vývoje Gripenu E, na kterém bude integrován přímo do konstrukce stroje. Výrobce tento kontejner v souvislosti s modernizací 2020 sice nezmiňuje, nebude ale na škodu si o něm něco říci. Systém Arexis byl vyvíjen primárně pro nový stroj Gripen E a v podstatě se jedná o komplexní systém elektronického boje, který v sobě slučuje elektronickou podporu v podobě RWR (Digital Radar Warning Receiver) v kombinaci s elektronickým působením ECM/EA (Electronic Counter Measures/ Electronic Attack), využívající moderních AESA rušičů (Active Electronically Scanned Array) a technologie DRFM (Digital Radio Frequency Memory).

Technologie DRFM  umožňuje zachycení signálu, jeho přesnou rekonstrukci a zpětné vysílání pozměněného signálu, aby radiolokátor na zemi či ve vzduchu obdržel nesprávné či zavádějící údaje o cíli. Podle Saabu zahrnuje Arexis také pokročilé aplikace elektronického působení (Electronic Attack) přizpůsobené nižším kmitočtovým rozsahům, které jsou potřebné k potlačení moderních systémů protivzdušné obrany. Výrobce tento výkonný systém elektronického boje nabízí i ve verzi instalované do samostatného kontejneru, aby jej bylo možné použít i na starší platformě Gripen C/D. Letové zkoušky kontejneru Arexis by měly být zahájeny na Gripenu C/D podle plánu nejpozději do roku 2020.

Je velice pravděpodobné, že Vzdušné síly AČR podobnou hi-tech technologii vzhledem k její ceně a specializaci s největší pravděpodobností nikdy nenakoupí a spíše se spolehnou na klasické způsoby elektronického boje, které jí nabízí samotný radar PS-05/A Mark 3 a systém vlastní ochrany EWS39. Otázkou jsou průzkumné kontejnery MRPS, kdy české letectvo po ukončení činnosti průzkumného roje vyzbrojeného letouny Su-22M4 s průzkumnými kontejnery KKR-1/2 v rámci 321. taktické letky v podstatě přišlo o schopnosti taktického průzkumu. Tuto činnost měly později zastoupit letouny L-159A, integrace průzkumného kontejneru však u nich nebyla dotažena do konce.

Modernizace radiotechnického vybavení

Výrobce plánuje implementaci nového systému utajeného spojení, známého pod názvem Secure voice SATURN. SATURN je druhá generace systému utajeného spojení NATO, který byl vyvinut tak, aby odolával nejnovějším a budoucím způsobům rušení. Tento systém zajišťuje normální a bezpečnou obousměrnou hlasovou a datovou komunikaci ve frekvenčních pásmech 30 až 400 MHz (VHF / UHF) a je kompatibilní s předchozími systémy Have Quick a Have Quick II.


Jestliže se ČR nakonec rozhodne pro pořízení úplně nových strojů Gripen E/F, získá špičkový stroj generace 4+ s mnoha prvky letounů 5. generace; větší foto; / Linus Svensson, SAAB

Modernizace platformy JAS-39C/D v roce 2025

Plánovaná modernizace 2025 je rozsáhlejší a předpokládá se u ní především implementace nového radaru PS-05/A Mark 5 a nového systému vlastní ochrany EWS-39 Mark II, který bude mít větší schopnosti REB než jeho předchůdce. Radar PS-05/A Mark 5 již bude mít novou aktivní elektronicky fázovanou anténu (AESA), bloky elektroniky zůstanou podle vyjádření výrobce z původního radaru Mark 4. První letové testy nového radaru PS-05/A Mark 5 se plánují v roce 2019.

„Musím vysvětlit, že prakticky všechny moderní AESA radary pracují na elektronice s polovodiči arsenidu galia, což ale generuje obrovské množství tepla a zároveň spotřebovává velké množství energie. Používáte-li tedy elektroniku založenou na polovodičích arsenidu galia (GaAs), nemůžete dát jednoduše AESA radar do Gripenu C / D, protože by bylo nutné provést zásadní změny v designu, které zajistí spolehlivé chlazení. Společnost SAAB ale pracuje na technologii příští generace radaru, která využívá elektroniku s polovodiči na bázi galliumnitridu (GaN) – čímž získáme větší výkon při použití mnohem méně energie, a tím nebude docházet k přílišné generaci tepla. To umožní implementaci AESA antény do Gripenu C/D bez nutnosti komplexní integrace“, říká Mats Thornbiörnson, zkušební pilot a manažer ve společnosti SAAB.

Další zajímavostí plánované modernizace 2025 je zvýšení výkonu dosavadního motoru Volvo RM12 a přidání dvou závěsných bodů pro uchycení další Air-To-Air výzbroje, bohužel výrobce tyto kroky zatím nijak neupřesnil. V případě motoru se zřejmě bude jednat o zvýšení výkonu na forsážním režimu na hodnotu 85 kN, tak jako tomu je u motorů řady General Electric F404-GE-IN20.

V případě nových závěsných bodů pro protiletadlovou výzbroj se bude zřejmě jednat o implementaci nového dvojnásobného odpalovacího zařízení na křídelní pylony, určeného pro střely AMRAAM/Meteor a vyvíjeného primárně pro letoun Gripen E. Výrobce zatím nesdělil žádné podrobnosti o tomto dvojnásobném odpalovacím zařízení, podle uvolněných renderových obrázků jsou známy dvě provedení tohoto adaptéru. Jedno klasické, velmi podobné zdvojenému adaptéru LAU-129/A, a druhé ve tvaru L. Další možností, i když velice nepravděpodobnou, je vývoj zcela nového dvojnásobného adaptéru na bázi odpalovacího zařízení PMEL (Pneumatic Missile Eject Launcher), který by byl umístěný na centrálním podtrupovém pylonu č. 5. Odpalovací zařízení PMEL je opět vyvíjeno pro letouny Gripen E, kde bude umístěno na trojici podtrupových závěsných bodů 5R, 5C a 5L. Jen pro zajímavost, dodavatelem PMEL je britská společnost Exelis (nyní součást Harris Corporation) a Flygvapnet objednal celkově 214 kusů. Každopádně těmito úpravami by se podařilo eliminovat asi největší nedostatky letounů JAS-39C/D Gripen.

Samozřejmostí je dále integrace další nové výzbroje. Výrobce zatím oznámil v souvislosti s modernizací 2025 integraci nových protilodních střel RBS-15F ER, nové protizemní výzbroje a nového kontejneru LOROP (Long Range Oblique Photography) pro šikmé snímkování na velkou vzdálenost. Dále se plánuje zlepšení komunikačních a navigačních systémů (zejména zajištění GPS navigace proti rušení). Mezi další prvky modernizace 2025 patří implementace nového vysokorychlostního datalinku a čidla IRST, které bude s největší pravděpodobností převzato z Gripenu E. Další podrobnosti k této modernizaci výrobce zatím nezveřejnil.

Vzhledem k tomu, že letouny Gripen C/D budou českým letectvem provozovány ještě minimálně 8-10 let, je dostatek času si pečlivě promyslet všechny možné varianty pokračování provozu nadzvukového letectva po roce 2027/2029. Pokud by se ČR rozhodla v pokračování provozu modernizované platformy C/D, je velice pravděpodobné, že by tak bylo realizováno ve větším počtu 24 ks a došlo by k přezbrojení i druhé letky. Pokud se ČR rozhodne pro pokračování s nejmodernější verzí JAS-39E/F, což už je stroj 4+ generace, bude se pravděpodobně vzhledem k pořizovací ceně jednat o provoz na úrovni dosavadního počtu 14 ks. V této době již budou známy skutečné provozní náklady nových strojů E/F švédského a brazilského letectva a Česká republika se tak bude moci rozhodnout i podle tohoto kritéria.

Vyloučit ale nelze ani opuštění provozu Gripenů a přechod na úplně jinou platformu, například made in USA. Dá se totiž předpokládat, že americký výrobce, posilněný současnými úspěchy na Slovensku a Bulharsku, si nebude chtít nechat možnost prodeje do ČR jen tak nechat uniknout. Predikovat nyní, jak celá věc dopadne, by bylo věštěním z křišťálové koule. Každopádně, za nějakých osm let budeme moudřejší.

Autor textu: Aleš Hottmar, spolupráce: Radim Špalek

Originální verze článku s dalšími fotografiemi je publikována na serveru Czech Air Force.

Článek vznikl výhradně z veřejně dostupných materiálů, článků a blogů na webu bez zvláštního informačního přispění výrobce SAAB.

Zdroje:
článek „České Gripeny přešly na MS20“, autor Tomáš Soušek;
Letectví + Kosmonautika 4/2018; článek „Gripeny budou střežit české nebe i nadále“, autor Pavel Lang;
www.mocr.army.cz; článek „Gripen C/D se bude rozvíjet nejméně do roku 2050“, autor Krasimir Grozev;
http://aeropress-bg.com, článek „TAURUS KEPD 350“, autor Martin Smíšek;
https://www.valka.cz/14743-TAURUS-KEPD-350; článek AIM-120 AMRAAM, autor Martin Smíšek;
https://www.valka.cz/10267-AIM-120-AMRAAM, článek „Gripen C/D to Fly With Jamming Pod By 2020“;
https://gripenblogs.com; FMV Sensorsymposium 2012 – ISR-förmåga på flygarenan, JAS39 Gripens sensorförmåga, autor Hannes Thelander, vedoucí projektu ISTAR na Gripen C/D;
Field service of reconnaissance capability in the Swedish Libya operation, autor Linde Jonas;
FMV Sensorsymposium 2012; článek The Cobra Helmet Mounted Display System for Gripen, autoři Jörgen Larsson a Tommy Blomqvist;
Saab Aerosystems; článek „Zástupci resortu obrany České republiky a Švédska se setkali na jednání v Čáslavi“, autor Petra Lacušková, sekce vyzbrojování a akvizic MO;
www.mocr.army.cz; veřejně přístupné tiskové zprávy a datasheety výrobce SAAB, https://saabgroup.com.

 
 

O

 
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Vzlétnou české Gripeny nad islandské ledovce?

Poslanci českého parlamentu v nejbližších dnech rozhodnou o tom, jakých zahraničních misí se česká ...

České stíhačky JAS-39 Gripen získají přesné zbraně

Česká republika na summitu NATO podepsala smlouvu na nákup 200 kusů „chytrých bomb“ PGM ...

Zaměřovací kontejnery pro L-159 ALCA a JAS-39 Gripen

Ministerstvo obrany České republiky objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12/16 Paveway II pro ...

Zaměřovací a průzkumné kontejnery pro české stíhačky Gripen

Vzdušné síly Armády České republiky (VzS AČR) 30. října převzaly poslední dva kusy ozařovacích a ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • Kichot
    13:53 23.01.2019

    Ve světle toho co české Gripeny umí, nebo spíš neumí, bych v budoucnu přestal provokovat Slováky :-) Takto dopadají všechny naše nákupy zbraní a už se bojím co za holátka koupíme ...Zobrazit celý příspěvek

    Ve světle toho co české Gripeny umí, nebo spíš neumí, bych v budoucnu přestal provokovat Slováky :-) Takto dopadají všechny naše nákupy zbraní a už se bojím co za holátka koupíme místo bvp...Skrýt celý příspěvek

    • semtam
      14:28 23.01.2019

      Četl si článek, umí toho víc než dost. Jen my jsme dokázali využít schopnosti na 50% procent. A hlavně Gripen skutečně stráží české nebe a má za sebou již strážní zahraniční mise. ...Zobrazit celý příspěvek

      Četl si článek, umí toho víc než dost. Jen my jsme dokázali využít schopnosti na 50% procent. A hlavně Gripen skutečně stráží české nebe a má za sebou již strážní zahraniční mise. Nevím za co by jsme se měli stydět. Ba naopak, my na rozdíl od Slovenska jsme přispěli k bezpečnosti Aliance. Slovensko prozatím přispělo jen do americké pokladny.Skrýt celý příspěvek

      • Kichot
        15:58 23.01.2019

        A ty jsi četl můj? Píšu jasně ČESKÝ Gripen... Který uměl na začátku jen střílet na kanónu

        A ty jsi četl můj? Píšu jasně ČESKÝ Gripen... Který uměl na začátku jen střílet na kanónu

        • semtam
          17:59 23.01.2019

          Četl a mluvil si o čase budoucím, nyní se vymlouváš na čas minulý. Tudíž tvůj komentář nemá žádný smysl.

          Četl a mluvil si o čase budoucím, nyní se vymlouváš na čas minulý. Tudíž tvůj komentář nemá žádný smysl.

  • Jura99
    12:59 23.01.2019

    Článek je skvělý, informace vyčerpávající. Ještě by zbývalo stejně kvalitně zpracovat konkurenční stroje (JAS-39E/F, F-16 Block70/72, F-35A) a opřít o ceny a je na světě krásná ...Zobrazit celý příspěvek

    Článek je skvělý, informace vyčerpávající. Ještě by zbývalo stejně kvalitně zpracovat konkurenční stroje (JAS-39E/F, F-16 Block70/72, F-35A) a opřít o ceny a je na světě krásná předinvestiční prověrka do čeho jít :-). Mě osobně zaujala pokračující modernizace JAS 39C/D mimo jiné s instalací AESA radaru. V takovém případě odpadají některé znatelné nevýhody verze C/D a důvod ke změně. Samozřejmě za předpokladu ekonomické smysluplnosti a podržení provozních nákladů na nejnižší úrovni mezi konkurencí, jako dosud. Když už pak změnu, tak skokovou k F-35A.Skrýt celý příspěvek

    • Rase
      14:04 23.01.2019

      AESA je fajn, ale cpát ho na olétané Gripeny mi nepřijde moc smysluplné. Přeci jen než bysme se rozhoupali k odkupu samotných letounů, dokoupení systému (zadarmo to nebude) a jeho ...Zobrazit celý příspěvek

      AESA je fajn, ale cpát ho na olétané Gripeny mi nepřijde moc smysluplné. Přeci jen než bysme se rozhoupali k odkupu samotných letounů, dokoupení systému (zadarmo to nebude) a jeho integraci, už budou letouny hodně fousaté... s provozem do roku 2040 snad nikdo reálně nepočítá.

      ps. v podstatě je to jak kdyby teď chtěli Chorvati cpát AESA na Migy-21... Indové podobné podivnosti sice dělají, ale u "civilizovaného" státu to snad nepřichází v úvahu.Skrýt celý příspěvek

      • Matesaax
        15:07 23.01.2019

        Provoz Gripenů v roce 2040 je naprosto reálná věc.Stačí se podívat na rumunské Migy-21,které byly vyrobeny v polovině 70 let a létají dodnes,nebo jaké mají plány provozovatelé ...Zobrazit celý příspěvek

        Provoz Gripenů v roce 2040 je naprosto reálná věc.Stačí se podívat na rumunské Migy-21,které byly vyrobeny v polovině 70 let a létají dodnes,nebo jaké mají plány provozovatelé kupující olétané F-16,např. znovu Rumunsko.Skrýt celý příspěvek

        • Rase
          18:51 23.01.2019

          Mno za mě má smysl odkoupit (a přikoupit) jeté Gripeny jen v případě, že bysme se přidali do projektu eurostíhačky nové generace. Pak má smysl čekat. Roky 2040 nebo 2050 mi přijde ...Zobrazit celý příspěvek

          Mno za mě má smysl odkoupit (a přikoupit) jeté Gripeny jen v případě, že bysme se přidali do projektu eurostíhačky nové generace. Pak má smysl čekat. Roky 2040 nebo 2050 mi přijde až jako moc velký úlet (tou dobou by už asi i dost padaly).Skrýt celý příspěvek

  • JiriR
    12:40 23.01.2019

    Jj perfektní článek. Můj názor na to je následující- do E/F bych nešel…IMHO E/F nebude tak vyspělý, aby obhájil počet 14 ks. Naopak pokud by byl modernizován (v r. 20 a 25) ...Zobrazit celý příspěvek

    Jj perfektní článek.
    Můj názor na to je následující- do E/F bych nešel…IMHO E/F nebude tak vyspělý, aby obhájil počet 14 ks. Naopak pokud by byl modernizován (v r. 20 a 25) rozšířený počet JAS C/D, doběhl by takto (za cca +12 dalších let- tj. do konce životnosti 8000 hod) na více než dostatečné a pokročilé úrovni velmi úspěšný letoun. Poté se už ale bude nutné vážně zabývat letouny 5. a 5.+ generace v českém letectvu.
    Ušetřené peníze za tento postup bych navrhnul investovat do „nepokryté oblasti“ ve výzbroji AČR- tj. nákup raketometů s dalekonosnými střelami s naváděním, hlavňového protiraketového systému proti dělostřel. projektilům a raketám a min. 2 ks protiletadlového systému- cílem by bylo vytvořit schopnost současného zaměření zdrojů PVO, dělostř. systémů a středisek velení a jejich „vypnutí-eliminaci raketami“ při současném odražení podobného útoku (hlavňovým systémem) a přikrytí jednotky PVO systémem proti letadlům- tento úkol bych svěřil 53. pluku průzkumu a elektronického boje.Skrýt celý příspěvek

    • Trener
      14:23 24.01.2019

      Já jenom doufám, že v budoucnosti na všechno budeme mít, protože jsme jenom závislá ekonomika vyrábějící zboží s malou přidanou hodnotou. Kurz je pořád téměř 26 Kč/Eur :-(.

      Já jenom doufám, že v budoucnosti na všechno budeme mít, protože jsme jenom závislá ekonomika vyrábějící zboží s malou přidanou hodnotou. Kurz je pořád téměř 26 Kč/Eur :-(.

  • palo satko
    11:59 23.01.2019

    Parádny članok.

    Parádny članok.

Načítám diskuzi...

Stránka 4 z 4