Možnosti vozidel pro speciální jednotky a výsadkáře z pohledu českých ozbrojených sil

Možnosti vozidel pro speciální jednotky a výsadkáře z pohledu českých ozbrojených sil
LR Defender Kajman / DP (Zvětšit)

Česká armáda bude muset velmi brzy nahradit stovky vozů Land Rover Defender a UAZ-469 a s nimi i vozidla, která používají speciální a výsadkové jednotky. Jde o zastaralé nebo dosluhující platformy, které je potřeba nahradit novou technikou, což by měl být komplexní a logisticky i technicky promyšlený proces. Půjde totiž o dlouhodobý program, který ovlivní podobu české armády na spousty roků.

Mezi méně rozsáhlé, ale mediálně stále více sledované akviziční programy Armády ČR z poslední doby náleží pořízení čtyř speciálních terénních vozů Perun ST, jež má dodat společnost SVOS a které jsou určeny pro 601. skupinu speciálních sil. Ačkoliv se na pohled jedná o typ nepochybně vysoce působivý, zakázku provázejí četné pochybnosti, které potvrzuje i skutečnost, že termín dodání vozů, resp. dokončení zkoušek se musel o půl roku posunout. V této souvislosti tedy vyvstává legitimní otázka, zda Perun ST skutečně představuje pro české elitní jednotky ideální řešení a zda by se nedalo postupovat vhodnější cestou. Tuto otázku lze navíc klást v kontextu faktu, že Armáda ČR hodlá v dohledné době pořizovat nové taktické automobily, a proto se tady nabízí logická varianta, že by se vozový park speciálních sil dal postavit na stejné platformě, resp. že by mohlo jít o derivát standardního armádního vozu.

Na tomto místě bude vhodné ještě vyjasnit některé pojmy a kategorie. Výsadkové či speciální jednotky ve světě často užívají automobily, jež se vesměs označují jako průzkumné, hlídkové, útočné, bojové apod., resp. jako „vozidla pro speciální operace“ (Special Operation Vehicles). Nejčastěji jde o deriváty terénních a užitkových automobilů, především Land Rover Defender, HMMWV, Mercedes-Benz G, Ford F-350 apod. Takové vozy bývají odlehčené a uzpůsobené pro rychlý přesun v terénu a přepravu většího množství zbraní, munice, paliva a vody. Kromě odvozenin klasických terénních vozů se někdy uplatňují i konstrukce „buggy“, které zpravidla vycházejí z vozů pro pouštní závody (mezi nejznámější výrobce patří společnosti Chenowth a Flyer). Jsou rychlejší, ale mají zpravidla nižší dojezd, nosnost a odolnost, zatímco u typů výše popsaných se dnes běžně vyskytuje i balistická ochrana. Automobily kategorie „buggy“ proto podle některých názorů již nepostačují, a pokud se vyskytnou podobné požadavky, obvykle je dovedou vcelku vhodně splnit výkonnější čtyřkolky, popř. tzv. ultra-lehké terénní automobily, mezi které patří např. vozidlo Can-Am Commander.

Kromě těchto poměrně lehkých vozidel (s užitečnou nosností většinou ve stovkách kilogramů, nejvýše okolo 1,5 tuny) se u speciálních jednotek občas objevují i vozy, které se označují jako tzv. doprovodná vozidla. Jako základ nejčastěji využívají střední terénní nákladní automobily, které již nabízejí vyšší nosnost, jelikož primárním úkolem těchto vozidel bývá doprava zásob, resp. vlastně logistické zajištění konvojů lehčích vozidel, a dále přesun některých rozměrných zařízení, zejména zbraňových nebo senzorových systémů. V minulosti byl v této roli většinou užíván slavný Mercedes-Benz Unimog, zatímco v současnosti se tak uplatňuje např. americký M1078 FMTV. Speciální konstrukce s tímto účelem jsou vzácné, byť do jisté míry sem patří i britská vozidla Supacat řady HMT, která vznikla spíše jako bojová, ovšem po stránce rozměrů a hmotností odpovídají kategorii doprovodných vozů.


LR Defender Kajman; větší foto / DP

Současná technika ve výzbroji AČR

Land Rover Defender

České výsadkové a speciální síly dnes provozují především vozy Land Rover Defender, které ostatně reprezentují také základní platformu lehkého taktického automobilu v Armádě ČR. Ta se pro jejich pořízení rozhodla v roce 1995, když hledala náhradu za již nevyhovující sovětské vozy UAZ-469. Akvizice proběhla prostřednictvím společnosti Auto Závod Český Dub a nyní se ve službách české armády nachází cca 740 vozů Land Rover Defender v provedeních 110 a 130; čísla uvádí přibližný rozvor náprav v palcích a užitečná nosnost činí asi 1, resp. 1,5 tuny. Česká armáda užívá tyto automobily pro přepravu osob i nákladů a také jako základ pro různé účelové nástavby, mj. velitelské, spojovací, sanitní, pro radiační a chemický průzkum atd. Pro 601. skupinu speciálních sil bylo postaveno pět vozidel Land Rover Defender 110 SOV, která využívala jako základ dvoudveřovou verzi automobilu a posléze dostala přezdívku „Kovboj“. V roce 2006 byla nasazena v Afghánistánu, kde bylo jedno zničeno, kdežto zbylá čtyři potom převzal do užívání 43. výsadkový mechanizovaný prapor.

Ve službách 601. skupiny je nahradila varianta Land Rover Defender 110 SOV II, jež vznikla na bázi čtyřdveřové verze vozidla a již dostala také balistickou ochranu. Vzniklo kolem deseti kusů, které byly opět nasazeny v Afghánistánu. Na základě získaných zkušeností vznikla třetí speciální modifikace se jménem Land Rover Defender 130 Kajman. Je založena na delší verzi terénního automobilu a opět disponuje balistickou ochranou, kterou (tak jako u verze SOV II) dodala firma SVOS. Na přestavbě se podílel rovněž státní podnik VOP 026, nynější VOP CZ. Včetně jednoho prototypu bylo postaveno 79 vozidel Kajman, která získala 601. skupina a 43. prapor, a posléze vzniklo 10 mírně odlišných vozidel Kajman M1 pro 102. průzkumný prapor. Vozy Kajman nebyly nikdy nasazeny v Afghánistánu, ovšem roku 2013 byly vyslány do mise v Mali. Všechny tři popsané verze se celkově osvědčily, jenže zcela logicky narazily na limity základní konstrukce britského automobilu. Přestavba včetně instalace balistické ochrany totiž zabrala značnou část užitečné nosnosti vozů, které tudíž musí operovat de facto přetížené, což se zákonitě negativně projevuje na výdrži a spolehlivosti. V roce 2016 navíc došlo k ukončení sériové výroby vozů Defender, a proto bylo evidentní, že pro české elitní síly (a koneckonců i pro Armádu ČR jako celek) bude třeba nalézt jiný typ.


LR Defender; větší foto / DP

Ostatní typy vozidel

Česká armáda kromě 740 automobilů Land Rover Defender dosud vlastní i asi 630 exemplářů typu UAZ-469. Navzdory modernizaci pohonné jednotky u části vozů jde o zcela jednoznačně zastaralé vozidlo. Vozový park zahrnuje ještě zhruba 115 lehkých automobilů dalších značek, mezi nimiž je i velký počet vozidel Toyota. Právě na základě automobilu Toyota Hilux vznikl další neobvyklý dopravní prostředek českých elitních sil, v tomto případě již zrušené jednotky SOG, jež spadala do struktury Vojenské policie. Pro její potřeby vznikly tři vozy s označením Toyota Hilux SCV, které disponovaly zbraněmi a balistickou ochranou (opět od firmy SVOS) a byly nasazeny v Iráku a Afghánistánu. V druhé uvedené zemi se ovšem projevil fakt, že tyto vozy zcela postrádaly ochranu proti minám, takže je následně nahradily zapůjčené automobily M1114 HMMWV. Pro potřeby jednotky SOG byly vyrobeny i dva automobily, které lze řadit do kategorie tzv. doprovodných vozů, jelikož jejich základ představovaly nákladní vozy Tatra T 815 4×4. Výzbrojí a balistickou ochranou opatřené automobily obdržely název Tatra T 815 SOT a v roce 2007 byly úspěšně nasazeny v Afghánistánu. Jako historickou zajímavost lze doplnit, že výsadkové nákladní automobily měla už Československá lidová armáda, pro kterou vznikla malá série speciálně modifikovaných vozů Tatra T 805 s plátěnou střechou kabiny a sklopným čelním sklem.

Možnosti nové techniky

Nutnost nahradit automobily Kajman (resp. získat vozy pro speciální operace s větší nosností) vedla v roce 2011 k tomu, že 601. skupina speciálních sil požádala o pořízení trojice britských automobilů Supacat HMT 400 Jackal za necelých 100 milionů korun. Požadavek se ale setkal se silnou kritikou, protože byl v médiích prezentován jako vysoce nákladná akvizice vozů pro operaci v Afghánistánu, která (podle tehdejších představ) měla brzy skončit. Armáda sice plán na počátku hájila s tím, že Jackal jako jediný typ na trhu kombinuje vysokou nosnost, ochranu proti minám a možnost dopravy vrtulníkem, posléze však byla zakázka zrušena. Speciální síly ale na požadavku na nové automobily pochopitelně trvaly, takže 8. června 2016 bylo zahájeno výběrové řízení. Zájem nejprve projevilo pět firem, ale konkrétní nabídky nakonec dodaly jen dvě, a sice VOP CZ a SVOS. První z nich nabídla derivát terénního automobilu značky Nimr, který pochází ze Spojených arabských emirátů (byť na konstrukci podvozku se kdysi podílela také česká společnost Talosa) a jehož licenční produkci má VOP CZ zajišťovat. Nabídka měla hodnotu 133,5 milionů korun, ovšem firma VOP CZ byla následně vyloučena kvůli nesplnění zadání a vítězem se stal druhý uchazeč. Značka SVOS za sumu 94,6 milionů korun předložila nabídku na tehdy ještě neexistující vůz, který měl pracovní název ARM 7 Soft Top a oficiálně se představil na veletrhu IDET 2017 pod jménem Perun.


Perun 4x4 / FaceBook SVOS

SVOS Perun ST

Tehdy byl prezentován prototyp, po němž pak firma SVOS měla dodat čtyři sériové (přestože u tak nízkého počtu je toto slovo dosti diskutabilní) exempláře pod názvem Perun ST. Předání armádě, resp. zakončení vojskových zkoušek bylo plánováno na 30. listopad 2018, jenže tento termín nebyl splněn a aktuálně je posunut na 30. červen 2019. V médiích se následně objevila řada nepříliš lichotivých informací o konstrukci vozidla a průběhu programu, a to už počínaje výběrovým řízením. V tom byly údajně stanoveny takřka nesplnitelné specifikace, což byl též důvod, proč nakonec nabídku nepředložila žádná z renomovaných zahraničních značek. Další vážné problémy se týkají výsledného vozu Perun ST, který pochází od firmy, jež nepochybně patří na špičku v oboru pancéřování, ale se samostatnou konstrukcí automobilů má zkušenosti pouze minimální. Perun ST je postaven na sofistikovaném podvozku, jenž kombinuje pružiny a pneumatické zavěšení (díky čemuž lze měnit světlou výšku) a má možnost řízení všech čtyř kol („sériové“ vozy pro Armádu ČR však tento prvek postrádají). Jedná se o zajisté zajímavé, ovšem komplikované a potenciálně poruchové řešení.

Vůbec největší debaty se týkají hmotnosti automobilu Perun ST. V médiích se opakuje zpráva o původně předepsané maximální hmotnosti 12 tun s tím, že firma SVOS ji nedodržela, neboť vůz váží 13 tun, a navíc si vojáci vyžádali i instalaci dalšího vybavení o hmotnosti cca 700 kg. Výrobce ovšem ve svém PR článku uvedl, že dodržuje zadaný parametr nejvyšší pohotovostní hmotnosti, který činí 11 800 kg. Ve veřejně dostupné příloze smlouvy se však píše, že vozidlo musí mít pohotovostní hmotnost do 10 400 kg a užitečnou nosnost 2600 kg, tj. maximálně do 13 tun. Každopádně se zdá, že se tady operuje s několika zaměňovanými pojmy, protože jako „pohotovostní hmotnost“ (curb weight) se označuje hmotnost vozu připraveného k jízdě (tedy např. včetně paliva, oleje atd.), ovšem bez pasažérů a nákladu. Nejvyšší hmotnost vzniká tím, že se k pohotovostní hmotnosti přičte maximální nosnost (včetně pasažérů). Smlouva, média i výrobce tak zřejmě (možná záměrně) užívají různé veličiny a jim odpovídající hodnoty, jenže v každém případě se zde rýsuje jeden fatální problém.

Smlouva totiž výslovně definuje, že vůz musí mít pohotovostní hmotnost max. 10 400 kg také kvůli tomu, aby se dal transportovat vzduchem prostřednictvím vrtulníků CH-47 Chinook. To pochopitelně znamená dodržet váhový limit nosnosti tohoto vrtulníku, ale kromě toho je třeba hledět i na další parametry. Mezi ty spadá mj. nosnost nájezdové rampy, která je dimenzována tak, že v jednom bodě ji může zatížit max. 2500 liber (1135 kg), což je ale mnohem méně než kolik představuje čtyřkolový Perun, dokonce i v případě, že by měl „jen“ oněch 10 400 kg. Je navíc nutno dodat, že Chinook sice zvládne náklad přes 11 tun, ale v takovém případě už musí mít zmenšenou zásobu paliva a postrádá rezervu výkonu k operacím ve velkých nadmořských výškách (což je případ Afghánistánu). Je navíc otázkou, co přesně zadavatel mínil, když uvedl do smlouvy „pohotovostní hmotnost“. V praxi by to mělo znamenat, že vyložený vůz by mohl ihned vyrazit do bojové akce, jenže ony debaty, v nichž zaznívají hodnoty 12, 13 i více tun, se dají chápat i jako varování, že vzduchem dopravovaný Perun by možná byl téměř „prázdný“ a „holý“, resp. nezpůsobilý k okamžitému nasazení. Navíc existují pochybnosti o tom, zda bude Perun možno dopravovat v CH-47 z hlediska rozměrů, protože jeho šířka naznačuje, že uvnitř vrtulníku zůstane jen extrémně malá postranní rezerva.

Předmětem velké kritiky se stala i ochrana vozu Perun proti balistickým i výbušným hrozbám, jež neprošla zkouškami v žádné certifikované zkušebně v České republice. Na to firma SVOS odpověděla tím, že testy provedla ve zkušebně v Německu, kterou využívá řada členů NATO, což by mělo být dostatečným dokladem o úrovni ochrany. Přesné informace o průběhu těchto zkoušek nejsou k dispozici, ale zdá se, že šlo vesměs o počítačové simulace, nikoli o skutečné „živé“ testy, byť SVOS hovoří minimálně o jednom „ostrém“ výbuchu. Každopádně je jasné, že u tak malé série vozů nelze počítat s tím, že by nějaký větší počet padl za oběť destrukčním zkouškám. Kromě toho je nezbytné vzít v úvahu, že vozidla pro speciální síly musejí operovat v extrémních klimatických a terénních podmínkách včetně pouští či vysokých hor, avšak testy automobilu Perun se odehrávají jen v prostoru střední Evropy a je málo pravděpodobné, že by společnost SVOS nyní mohla zajistit něco jiného. Perun prodělal testy v klimatické laboratoři v Praze, ovšem jejich výsledky se pochopitelně nedají srovnat s tím, co za sebou prokazatelně mají jiné, mnoho let používané a osvědčené automobily.

Firma SVOS mluví též o zájmu ze zahraničí a údajně by nakonec mohla vyrábět snad i stovky vozů ročně. Navíc plánuje dodávat též jiné varianty typu Perun včetně verze s plně uzavřenou pancéřovanou karosérií, která by mohla být nabízena středoevropským armádám jako náhrada za současnou generaci lehkých taktických obrněnců (jako je IVECO LMV). Perun již opravdu prodělal demonstrační terénní zkoušky na Slovensku a údajně se o něj zajímá i Polsko, ovšem reálně má SVOS stále jen kontrakt na čtyři kusy pro Armádu ČR. Samotná povaha vozu tudíž znamená, že se v této chvíli jedná o naprosto unikátní konstrukci, která tak má de facto nulové možnosti z hlediska údržby a podpory v zahraničí, což by se právě u speciálních sil mohlo stát velmi vážnou slabinou. To samozřejmě vůbec neznamená, že jde o špatnou konstrukci, ovšem praxe jednoznačně dokládá, že i nakonec velice kvalitní automobily vesměs vyžadují řadu let, než opravdu „vyzrají“ a zbaví se „dětských nemocí“. Výrobce hájí unikátní konstrukci tím, že jde o ryze domácí produkt, a tudíž Česká republika není závislá na zahraničních dodavatelích. Tento argument je sice pochopitelně obecně platný, ale skutečnou váhu má spíše u rozsáhlých zakázek, nikoliv u objednávky na pouhé čtyři kusy.


Supacat Extenda; větší foto / Supcat

Supacat HMT

Kvůli porovnání krátce představme vůz Supacat HMT (High Mobility Transporter), o jehož pořízení svého času projevila zájem 601. skupina speciálních sil. Vozidlo bylo navrženo na konci 90. let ve firmě HMT Supacat Limited, kterou později zakoupila korporace Lockheed Martin. Ta posléze prodala licenci britské společnosti SC Group, jež dnes vozidla nabízí pod značkou Supacat. Základ nabídky tvoří čtyřkolová podoba HMT 400 a šestikolová HMT 600, jen jako prototyp zůstal osmikolový HMT 800. Na rozdíl od většiny typů této kategorie nejde o úpravu civilní platformy, nýbrž o vozy navržené skutečně přímo pro speciální jednotky, primárně pro ty britské, z čehož vyplývá způsobilost pro dopravu vzduchem ve vrtulnících CH-47 Chinook. Čtyřkolový HMT 400 má provozní hmotnost 5500 kg a uveze 2100 kg užitečné zátěže, kdežto HMT 600 o provozní hmotnosti 6600 kg uveze 3900 kg zátěže. Maximální hmotnost tedy činí 7600 kg, resp. 10 500 kg, což spolu s rozměry vozidel přesně odpovídá kapacitě nákladového prostoru CH-47. Vozidla jsou vyrobena vesměs z britských a amerických součástí a poskytují výbornou ochranu proti balistickým i výbušným hrozbám. Velká Británie koupila celkově 575 automobilů HMT 400 a HMT 600 pod jmény Jackal a Coyote. Dalším velkým zákazníkem se stala Austrálie, jejíchž 120 vozů HMT Extenda má možnost střídat čtyřkolovou a šestikolovou konfiguraci. V menších počtech užívají vozidla Supacat HMT i speciální síly Dánska, Norska, Nového Zélandu a USA, kde vůz dostal název Marauder.

Lehká vozidla jako jedna z možností

Vzhledem k opotřebení a zastarávání vozů Land Rover Defender (nehledě na typ UAZ-469) a také kvůli zmíněné skutečnosti, že sériová výroba tohoto automobilu roku 2016 skončila (což by do budoucna stále více komplikovalo zajištění náhradních dílů), je zjevné, že česká armáda bude muset v dohledné době (krátce po roce 2020) pořídit nový lehký taktický automobil. Dle neoficiálních zpráv půjde o zakázku na více než 1000 kusů v nejméně třech modifikacích, a to univerzální (pro převoz osob i nákladu), skříňové a lehce pancéřované. Výsledkem by se měla stát náhrada všech vozů Land Rover Defender a UAZ-469 a patrně též drtivé většiny ostatních „menšinových“ typů, byť dosud není jasné, zda armáda vybere pouze jedinou platformu. Část požadovaných úkolů (např. prostou dopravu osob po silnici) by totiž dokázaly efektivně zastat (a v dnešních armádách někdy opravdu zastávají) též vozy kategorie SUV, tedy nikoli „tvrdé“ automobily třídy off-road. Této skutečnosti proto odpovídalo i typové spektrum vozů, které se prezentovaly v březnu 2017 na polygonu u Vyškova.

Akce se zúčastnilo kolem 70 typů a verzí od přibližně 20 různých značek, mezi nimiž byly též vyloženě civilní vozy z kategorií SUV či pick-up, např. Dacia Duster, Škoda Kodiaq, Renault Alaskan či Volkswagen Amarok. Takové vozy by mohly plnit některé pomocné úlohy, ovšem současně je jisté, že páteřním typem taktického automobilu se musí stát „tvrdý“ off-road, jenž odpovídá armádním požadavkům po stránkách terénní průchodnosti, odolnosti, spolehlivosti a snadné údržby. Takový vůz musí být řešen jednoduše, účelně a pragmaticky, což znamená mj. co nejmenší přítomnost komplikovaných elektronických systémů, které mohou být za určitých podmínek užitečné, ale v extrémních podmínkách mají sklon selhávat. V ještě vyšší míře platí toto vše samozřejmě i o automobilech pro speciální operace. V onom spektru lze identifikovat asi tři (s jistou rezervou i čtyři) typy vozů kategorie off-road, jež by tyto požadavky splňovaly, resp. připadaly by v úvahu jako racionální náhrada za typy Land Rover Defender a UAZ-469 a mohly by sloužit též u elitních sil. Níže budou tyto typy krátce popsány s ohledem na to, zda by mohly zastat i roli těžšího vozu pro výsadkové a speciální jednotky, tzn. zhruba onu pozici, pro kterou byl vybrán kontroverzní typ SVOS Perun ST.

Jeep J8

Kategorie terénních vozů se běžně popisuje jako „džípy“ a v nabídce je skutečně přítomen též jeden vůz od slavné americké značky Jeep, a sice Jeep J8. Konstrukčně vychází z populárního typu Jeep Wrangler, jenže na rozdíl od něj je od počátku konstruován pro vojenské zákazníky. Poprvé byl představen v roce 2007 a kromě USA se licenčně vyrábí rovněž v Egyptě a Izraeli. Podoba z židovského státu nese označení AIL Storm III a představuje základní lehký taktický automobil izraelské armády, což už samo o sobě znamená excelentní referenci. Kromě toho se Jeep J8 vyskytuje ve výzbroji některých států Latinské Ameriky (např. Peru nebo Guatemaly). Maximální užitečná nosnost činí přibližně 1,3 tuny a existuje řada provedení, mezi která patří i vozy pro speciální síly (např. verze LPV, Light Patrol Vehicle). Společnost Jeep je nabízí též ozbrojeným silám USA a je známo, že speciální jednotky amerického letectva už si objednaly určitý počet kvůli operacím v Latinské Americe. České armádě nabízí vozidla Jeep J8 skupina STV Group a je pravděpodobné, že tento vůz by mohl splnit naprostou většinu požadavků, ale z hlediska speciálních sil chybí varianta s větší nosností. Jako alternativa k vozu Perun ST tak platforma Jeep J8 pravděpodobně nepřipadá v úvahu.


FOX na podvozku G od Zetor Engineering; větší foto / DP

Mercedes-Benz G

Automobil Mercedes-Benz řady G (Geländewagen) vznikl v podstatě coby německá odpověď na britský Land Rover. Od počátku byl konstruován i s ohledem na vojenské využití a začal se vyrábět roku 1979. V současnosti se nabízí spektrum modernizovaných civilních verzí, ovšem podoba pro vojenské zákazníky se příliš nezměnila. Automobil dosáhl obrovského úspěchu na světovém trhu a představuje důležitý typ lehkého taktického vozu v ozbrojených silách mnoha západních zemí, mezi něž se řadí např. Austrálie, Francie (tam se rovněž licenčně vyráběl pod názvem Peugeot P4), Kanada, Německo, Norsko, Švédsko či Švýcarsko. Nosnost se pohybuje podle verze od 1 do 2 tun. Do spektra variant se řadí také vozy opatřené pancéřováním a vozy pro speciální jednotky. Variantu nazvanou ILAV (Interim Light Attack Vehicle) zavedla také americká námořní pěchota a v českém prostředí si získal jistou pozornost vůz Fox, jenž byl na bázi konstrukce série G vytvořen firmou Zetor Engineering. České armádě nabízí vozidla řady G společnost Croy. Z hlediska speciálních sil je velice zajímavá existence šestikolových verzí, které mají nosnost až 3 tuny. Většinou slouží pro logistickou podporu (odtud i označení LUV, Light Utility Vehicle), avšak Austrálie si je objednala také pro své zvláštní jednotky, kde jsou náhradou za šestikolovou verzi typu Land Rover (nazývanou i Land Rover 110 Heavy Duty či Perentie). Dalším uživatelem této varianty je Finsko. Šestikolový vůz doplněný pancéřováním by tedy mohl být řešením také pro české elitní jednotky.

SVOS S80

Zmínka o potenciálním čtvrtém uchazeči z kategorie „pravých“ vozů off-road se týká vozidla, které pochází od firmy SVOS a nese jméno S80. Nejedná se ale o původní českou konstrukci, protože český výrobce navázal spolupráci s čínskou automobilkou BAIC (Beijing Automotive Industry Corporation) a převzal konstrukci jejího vozidla BJ80. Ani o něm však nelze hovořit jako o původním čínském produktu, protože čínská firma spolupracuje rovněž s automobilkou Mercedes-Benz a typ BJ80 se zcela zjevně inspiruje vozem Mercedes-Benz řady G. Německá společnost to logicky nese s nelibostí a údajně vyvíjela neúspěšnou snahu odradit firmu BAIC od produkce a marketingu BJ80, který existuje s několika verzemi karosérie. SVOS S80 se od čínského vozu odlišuje zejména použitím amerického motoru. Coby případná náhrada vozidel Land Rover a UAZ v Armádě ČR je ale z několika důvodů evidentně nevhodný. Pokud by se odhlédlo od problémové politické roviny, z technického hlediska vadí zejména nízká nosnost. Pro S80 ji výrobce oficiálně neuvádí, ale lze předpokládat, že bude obdobná jako u BJ80, kde se dle verze pohybuje mezi 500 a 750 kg. Společnost BAIC má sice rozsáhlé zkušenosti, jenže sám typ BJ80 je určen spíš pro civilní zákazníky a v armádě se uplatňuje minimálně. Také lze pochybovat o tom, zda má společnost SVOS dostatečné výrobní a servisní kapacity na to, aby dokázala garantovat sériové dodávky a údržbu automobilů.


RDV Gepard; větší foto / Toyota

Toyota Land Cruiser

Jen málo vozidel se z hlediska zkušeností a popularity může těšit podobné pozici jako britský Land Rover. Do této nepočetné skupiny ale jistě patří japonský vůz Toyota Land Cruiser, jenž se začal vyrábět již v roce 1951 a spolu s menším příbuzným typem Toyota Hilux se dnes řadí na absolutní špičku ve své kategorii. Do konce roku 2018 bylo dodáno okolo 6,5 milionu kusů a nikoli nepodstatná část slouží i v ozbrojených silách, a to včetně Armády ČR, která používá sériové modely Toyota Land Cruiser 100, 120, 150, 200 a RC15. Nejčastěji bývají k vidění ve službách Vojenské policie a patří do vývojové větve, jež se někdy popisuje jako „komfortní“, navzdory pestré výbavě ale téměř vyrovnají „tvrdým“ autům kategorie off-road. Druhou větev pak představují užitkové modely, které byly vytvořeny s důrazem na odolnost, jednoduchost a spolehlivost. V současnosti je to řada 70, jež se bez výraznějších změn dodává od roku 1984 a zahrnuje řadu modifikací s různými motory, rozvory a uzavřenými či otevřenými karosériemi. Nosnost se podle verze pohybuje mezi 800 a 1200 kg.

Automobily řady Toyota Land Cruiser 70 nabízí české armádě společnost Autosalon Dajbych, jejíž portfolio dovoluje vystřídat všechny užívané modifikace vozu Land Rover Defender, a to včetně těch pro výsadkové a speciální síly. Pro ty jsou určeny zejména vozy, jež dostaly název Gepard a oproti běžným sériovým podobám se vyznačují rozsáhlými změnami. Lehčí verze se nazývá Gepard RDV (Rapid Deployment Vehicle) a měla by nahradit automobily Land Rover Defender 110 SOV (tedy „Kovboje“). Nemá balistickou ochranu, a tak hmotnost nepřekračuje 3,5 tuny, pro řízení proto postačuje řidičský průkaz skupiny B. Těžší provedení Gepard LRPV (Long Range Patrol Vehicle) reprezentuje náhradu za vůz Land Rover Defender 130 Kajman, a proto disponuje větší nosností a balistickou ochranou. Provozní hmotnost bez pancéřování a výzbroje činí 3,5 tuny a nejvyšší hmotnost se pohybuje kolem 6 tun, z čehož může 1400 kg tvořit užitečná zátěž. Kromě firmy Autosalon Dajbych se na přestavbách podílejí i další české subjekty, např. Tatra Defence Vehicle, Excalibur Army či Optokon.


Toyota LC 200; větší foto / DP

Další obrovské plus vozů Toyota Land Cruiser řady 70 představuje jejich vskutku celosvětové rozšíření, a to včetně států třetího světa v Africe a Asii, kde by se s vysokou pravděpodobností odehrávaly operace zvláštních jednotek. Lze proto spoléhat na hustou a takřka po celém světě pracující servisní síť firmy Toyota, která může v případě potřeby dodávat náhradní díly. Vozy Toyota Land Cruiser a Hilux sice mají kontroverzní image kvůli rozsáhlému užívání ze strany různých gerilových a teroristických skupin a hnutí (boje v Čadu na konci 80. let se dokonce označují i jako „Toyota War“), ale i to koneckonců vypovídá o mimořádných kvalitách těchto vozů, jež dobře fungují i v nejhorších terénních a klimatických podmínkách a dovedou snášet neuvěřitelná provozní a bojová poškození. Velice důležitý je též fakt, že několik firem (mj. právě Autosalon Dajbych) nabízí šestikolové varianty s krátkou či dlouhou kabinou, jejichž maximální nosnost přesahuje 3 tuny, což odpovídá dobře známému nákladnímu vozu Praga V3S. Také tyto vozy lze opatřit pancéřováním, takže by mohly velmi efektivně zastat úlohu, pro kterou byl zkonstruován automobil SVOS Perun ST.


Toyota LRPV 6x6; větší foto / Toyota

Zastarávání parku taktických automobilů v Armádě ČR je dnes nepochybnou skutečností, což se citelně týká také vozů u výsadkových a speciálních sil využívajících platformu Land Rover Defender. Požadavek na zavedení nového typu s vyšší nosností a silnější balistickou ochranou je tedy zcela logický a oprávněný. Speciální síly poptávaly britské vozy Supacat, od kterých si slibovaly i snadnou přepravu vzduchem, avšak tato zakázka se nerealizovala a armáda vypsala výběrové řízení, z něhož vyšel vítězně vůz SVOS Perun ST. Toto na pohled působivé vozidlo však ve skutečnosti reprezentuje velice kontroverzní volbu. Hlavní pochyby se týkají dodržení hmotnostních limitů, protože dle dostupných informací se zdá, že Perun nebude způsobilý pro přepravu ve vrtulnících CH-47, ačkoliv právě na tom speciálním jednotkám velmi záleží. Dále panují nejasnosti okolo odolnosti vozu a jeho chování v extrémních podmínkách, protože sám malý rozsah zakázky (čtyři kusy) zkrátka rozsáhlejší zkoušky nedovoluje. Ačkoli firma SVOS má s typem Perun velké ambice a ve výsledku nemusí jít o špatnou konstrukci, v této chvíli se jedná o krátce existující vozidlo, které má prakticky nulové provozní zkušenosti a vlastně není kompatibilní s ničím existujícím. To logicky vyvolává otazníky nad servisní podporou, což by se při zahraničním nasazení mohlo ukázat jako fatální.

Armáda ČR ovšem potřebuje vystřídat prakticky celý svůj dnešní taktický automobilový park, a proto lze po roce 2020 očekávat takto orientované výběrové řízení. Některé pomocné role se dají splnit s pomocí derivátů civilních typů, páteřním typem taktického automobilu však musí být „pravý“ off-road, jehož příslušně uzpůsobené varianty pak mohou sloužit i u výsadkových a speciálních sil. Mezi hlavními uchazeči má zřejmě nejslabší pozici SVOS S80, jenž vychází z čínské kopie vozu Mercedes-Benz, má příliš malou nosnost a postrádá zkušenosti z provozu. Podstatně lepší šance by měl Jeep J8, který představuje osvědčený typ renomované firmy a je zaveden mj. v Izraeli a USA, ale z hlediska speciálních sil vadí skutečnost, že neexistuje verze s větší nosností, resp. se šesti koly. Tento nedostatek se nevyskytuje u vozidla Mercedes-Benz řady G, které rovněž patří mezi osvědčené vojenské vozy, má i rozsáhlé reference z řady států NATO a vyrábí se i v šestikolové podobě. Posledním uchazečem je Toyota Land Cruiser řady 70, což je vůz, který se může chlubit zřejmě bezkonkurenčním rozšířením a jehož spolehlivost a odolnost se staly už takřka legendárními. Rozsáhlé spektrum obměn včetně pancéřovaných a šestikolových, špičkové reference z provozu, servisní síť firmy Toyota a současně i významný podíl českých firem napovídají, že právě tento automobil by představoval optimální volbu pro Armádu ČR včetně výsadkových a speciálních jednotek.

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Zaměřeno na Armádu ČR: Vozidla Ajban 440A a NIMR RIV

Novojičínský podnik VOP CZ na začátku letošního roku podepsal smlouvu o spolupráci s firmou NIMR ze ...

Renault Trucks Defense předvedl svá lehká taktická vozidla

Zastoupení RENAULT Trucks Defense pro Českou republiku připravilo v polovině února ukázky lehkých ...

Speciální vozidla RDV Gepard a LRPV Gepard na podvozku Toyota

Česká armáda už se začala poohlížet po náhradě za vozy Land Rover Defender a UAZ 469, kterým pomalu ...

Klasická Toyota Land Cruiser jako náhrada Land Roveru Defender a UAZu?

V české armádě slouží stovky lehkých vozidel, jejichž životnost se blíží ke svému konci. Týká se to ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • D.i.p
    15:53 15.03.2019

    Vůbec nechápu, čeho tenhle článek chce dosáhnout, když porovnává neporovnatelné vozidla. To snad musí být každýmu jasný na první pohled. Všechny ty zmíněné vozy nesplňují požadavky AČR v mnohem větším měřítku než Perun (zejména v oblasti ochrany).

    Takže tady mlátíte pořád tu samou slámu.

    Je spíše otázkou, zda zadání AČR není sci-fi, které není možné splnit.

  • Knaak
    20:09 14.03.2019

    Neoficiální šeptanda v armádních kruzích naznačuje, že za nejvážnejšího kanditáda se mezi vojáky považuje firma Jeep.

    Spekulace: setkání Trump - Babiš, kde se premiér snažil utlumit kritiku USA za malé armádní rozpočty. Měly se udájně probírat možné nákupy americké techniky. Největší šanci na nákup z USA mají ůdajně vrtulníky a lehké teréní vozy.

    • Czertik
      12:11 15.03.2019

      Ne jeepy ne, ty nemaji rezervu nosnosti, to bychom si oproti pretizenym rovrum moc nepomohly.

  • JiriR
    08:43 13.03.2019

    V a-reportu 3/19 je zajímavé info ohledně Perunu- chytré brýle pro autonomní údržbu (servis přímo vojáky ?) s ohledem na problematickou servisní podporu vzhledem k nízkému vyrobenému počtu kusů. Nemá někdo o brýlích nějaké info ? Jsou průhledové ? Dají se i ovládat hlasem přes mikrofon ?? Každopádně vývoj ve SVOS funguje zřejmě výborné- balistický štít, patentovaný podvozek, brýle.

    • meec
      21:01 14.03.2019

      Mluví se tam o "brýlích ve spojení s mobilní aplikací". Předpokládal bych tak spíše jednodušší řešení s brýlemi, které využívají vložený telefon ve kterém běží příslušná aplikace.
      např.: https://www.samsung.com/cz/wea...

  • Jura99
    08:23 13.03.2019

    Supacat se od Perunu (vizuálně) liší především tím, že mu chybí karosérie. Pokud někdo touží srovnávat hmotnost či rozměry Supacatu s Perunem, nechť nejdřív odstrojí Perun až po podlahu.

    • Czertik
      11:25 13.03.2019

      Tak proc teda peruna neodstroji az na podlahu a nenabidnou ho svetu jako konkurenci supcatu ? A snazi se ho protlacit v kategorii..kde je parkicky sam..zbytku sveta. A zatim bez jakehokoliv uspechu.

      • Jura99
        12:28 13.03.2019

        na hodnocení úspěchu je poněkud brzy. Že má nějakou balistickou odolnost byl nejspíš požadavek objednatele.

        • Czertik
          12:49 13.03.2019

          To je vskutku mozne ze aby mel pancerovani byl pozadavek objednatele...ale to nemeni nic na tom, ze nic nebrani tomu, aby svos projevil nejakou iniciativu a uplne by ho odstrojil...a udelal z nej - dle ebe - srovnatelneho konkurenta pro supcata.
          Proc to dodnes neudelal ?

          • skelet
            13:18 13.03.2019

            Protože objednatel po něm chce něco jiného a vývojáři se soustředí na zadání objednatele?

            Navíc.. řešit "redakci AN" a její připomínky má nějakou cenu? Před dvěma týdny tu byla "tisková zpráva", že vše je ok. V ATM ve stejném duchu, tady se tlačí nenápadně Toyoty (nic proti nim, byla by to nejlepší volba za Defíky a UAZy)

          • Czertik
            11:18 14.03.2019

            skelet
            ale to je uz sase porad do kolecka. Proc porad to toho cpes pozadavky objednavatele - acr ???
            To svos NEMUZE projevit svoji vlastni iniciativu a udelat si maly vyvoj bokem za svoje pro daleko vetsi trh ?
            Pocty objednavek na supcaty a peruny myslim jednoznacne dokazuji o jake ze vehikly v jake kategorii je zajem.
            A to i kdyz se podivam jen o pouhe zajmy ci vyjadreni cizich armad ve smyslu chteli bysme xxxx vozidel stylu "supcat" a "perun".
            A tak nejak me tam perun vzdy vsude prohrava.
            Nebo co by si chtel, aby armada zaplatila svos vyvoj vozidla na styl supcat ? proc by to armada mela delat ?
            navic by tim dokazala (a pokud by objednala i nejake vozidla) ze vyvoj vozidel perun byl naprosty propadak a slepa ulicka ktera se nemela nikdy stat.

          • skelet
            13:40 14.03.2019

            to není dokolečka, to je prostě vývojový proces. SVOS je relativně malá firma, takže má vývojové kapacity omezené. A ty budou vytížené Perunem, plus dalšími vývojovými programi pro jiné zákazníky (obrněné limuzíny se dělají vesměs na míru). Takže je logické, že nemusí mít chu´t "mrhat" vývojovou kapacitou na další subverzi produktu, který potřebují dotáhnout do konce v určitém termínu, určitému zákazníkovi. Tu tvou "subverzi" mohou vývojáři vyvíjet v rámci "svého volného času", jak s oblibou říká jednatel společnosti, kde pracuji.
            Čertíš se tu hezky, ale tak nějak zbytečně.

  • cejkis
    22:27 12.03.2019

    Věčný spor o hmotnost vs. odolnost byla posledních letech poznamenána okupačními misemi.

    Není na čase se od těchto misí oprostit a pořizovat techniku bez klapek na očích ?

    Položte si otázku, jak těžké vozidlo je schopna přepravit AČR ?

    • crusader
      12:53 13.03.2019

      A kam je budeme vzduchem přepravovat, když by je neměli jako hračky na misích?
      Naše země nemá na délku ani 500km (Aš-Jablunkov vzdušnou čarou 475km) a řeší se tu přepravitelnost vzduchem. Pokud výsadkáři budou mít jiná vozidla než zbytek armády bude to z hlediska logistiky stejně noční můra

      • cejkis
        21:51 14.03.2019

        Popíráte výsadkové jednotky.

      • TF_HU
        20:15 20.03.2019

        Skoda, ze jste nikdy zadnou SOF operaci neplanoval. Vedel byste, ze doprava na cil, muze byt z ruznych duvodu kombinovana...napriklad.

    • RiMr71
      13:49 13.03.2019

      Okupačními misemi? Něco z toho jezdí na Krymu nebo v Gruzii?

      • cejkis
        21:52 14.03.2019

        Zkuste vypsat nikoliv ruské okupační mise, ale americké okupační mise.

        • TF_HU
          20:16 20.03.2019

          ...ale my se neucastnime americkych okupacnich misi...

  • Czertik
    19:45 12.03.2019

    Idealni dle me by byly ruzne verze toyoty a peruna jednoduse odpiskat.

  • Dejwman
    16:08 12.03.2019

    Ideální by bylo jít cestou nákupu všech modifikací od Toyoty a nevymýšlet ptákoviny.
    Speciály Gepardy, Land Cruisery 70 a další modifikace dle potřeby a nakonec Hiluxy tam, kde není potřeba čistokrevný off-road.

    Eventuálně bych zvažoval Ford, jak píše Rase. Zajímavý je zde Ford Arquus...
    https://www.arquus-defense.com...

    • Rase
      12:53 13.03.2019

      Presne ty jsem myslel. Zavadi je francouzska armada a AČR nabizi VOP CZ, za mne uple v pohode vozitka.

  • JP--
    14:25 12.03.2019

    Speciálové chtějí Supacat a tak měli dostat Supacat, tenhle SVOS zázrak je na nic z hlediska logistiky, pokud bude nasazen kamkoliv mimo ČR tak je to špatně. To že je MO neumí nebo nechce koupit je prostě špatně.

    Ostatní Toyota, Jeep, nebo Gčko pokud budou v rozumný konfiguraci tak asi není co zkazit. Experimenty nebrat...

    • tomas.kotnour
      14:31 12.03.2019

      Pokud chtěli speciálové Supacat, měli výběrko napsat tak, aby mohl vyhrát, nebo se aspoň zúčastnit.

      • Gibon
        14:39 12.03.2019

        U Vas si specialne jednotky robia vyberove konania sami?

      • JP--
        14:42 12.03.2019

        Jenže speciálové nic nepíšou to píše naše slavné Ministerstvo a pokud byl požadavek na Supacat od vojáků, tak se to mělo koupit vláda vláda od Angličanů nebo přez NAMSA a nedrbat se s "vysoce profesionálním a zcela jistě zcela správně pokud jde o kvalifikační kritéria nastaveným výběrkem" jehož samotné zadání asi nebylo už jenom dle účasti 100% správné že.
        Druhá věc, je že pokud slavnej SVOS dodal něco ne nesedí ani na takhle férovou a otevřenou soutěž tak jí má ministerstvo bez milosti zrušit a mašiny jim vrátit se slovy sorry jako. Dokud se tohle nebude dělat, tak nám tenhle nešvar nevymizí. Né jim dávat do čevna čas na očesání a další testy.

        Navíc si myslím, že speciální síly pokud něco odůvodněně chtějí, tak to mají dostat od toho jsou speciální. Když budou chtít tunu zlatejch cihel, tak se má MO zeptat jestli je to fakt potřeba a pokud si to zdůvodní a je to v možnostech rozpočtu tak o tom dál nediskutovat a tunu zlata koupit.

        • Jura99
          15:01 12.03.2019

          Tak údajně Peruna odveze Ch-47 v podvěsu, což by bylo splnění smlouvy v této věci. Počkal bych si na skutečný stav.

          • Czertik
            19:54 12.03.2019

            Jenze prevoz v podvesu ma spoustu taktickych omezeni, oproti tomu kdyz se prevazi uvnitr.
            Holt kdyby byl nekdo na ministerstvu odpovedny, tak by rekl - prominte soudruzi, ale s perunem ste se nevesli do niceho (rozmery, hmotnost apod) . Takze armada zakazku rusi a o vraceni penez armade jednat, co jo a co ne.
            A opokud firmicka vidi budoucnost perunu ruzove (byt ne pro specialy, pro ty je prilis velky a tezky) - tak at si jeho dovyvoj financuje ze sveho.
            Ale to se nikdy nestane - na to sou babis a strnad prilis velci kamaradi z ksc.

          • skelet
            21:26 12.03.2019

            Czertik: SVOS a Strnad (CSG) se moc v lásce nemají

            a za další.. většina západních vrtulníků jiného transportu materiálu, než v podvěsu není schopna.

          • Czertik
            11:36 13.03.2019

            skelet
            Hmm, tak sem si poples svos a csg, neva :) Svos zas dela tlacenku tim padem nekdo jiny .
            A co se tyka tranportu materialu...tak skutecne se vetsinou taha venku - a je jendo jestli je to zapadni nebo vychodni (rusky).
            Do takove mi-8/17/171 dovnitr toho moc taky nenarves (ve srovnani treba s blackhawkem).
            Ale kdyz uz mas delany vertulnik na prepravu rozmernych a tezkych nakladu - choinok - primo uvnitr, tak pokud se dovnitr vleze konkurence a ty ne...tak si velmi ztezujes pozici - a to zcela zbytecne.
            Idelani prikal je seastalion/kingstalion. kdy onen kingstalion - nejmodernejsi verze - dokonce je to jediny vrtulnik ktery je drazsi nez f-35, tak u nej zvysily vykon motoru aby zvysili nejen nosnost, ale hlavne letove vykony v horkem prostredi, udelali u nej jeste jednu vec - a to ze rozsirili vnitrek o "pouhych" 20 cm (a zastavba novych motoru je k tomu nenutila, te by stacili stare rozmery).
            A presto vnitrni prostor, pres extra naklady na nej udelaly. Proc ? z jednoho prosteho duvody, aby mohly hmmw prevazet uvnitr misto v podvesu.
            Asi vedeli proc to chcou.

          • skelet
            13:24 13.03.2019

            Czertik: běžně vidíš přepravu Humvee v podvěsu. Jak pod CH-47, tak pod CH-53 (i pod MH-53). Amíci používají oba dva způsoby. Obé má svoje klady i zápory. V podvěsu vrtulník prostě rychle zmizí z prostoru výsadku, když bude uvnitř, tak nikoliv. Když bude uvnitř, tak doletí dál a rychleji atd.

          • Czertik
            11:27 14.03.2019

            K te perpavitelnosti humwe - co se tyka ch-47, tak to nevim, ale myslim ze se dovnitr vleze, zvlast kdyz se tam vejdou i jine auta.
            Ano jiste, mit je v podvesu je dobre z hlediska ze muzes rychle zmizet z prostoru ohrozeni...a proto se pouzivaji jen tehdy kdyz je rychle opusteni zadouci. Nebo pokud tam chyby vhodna vykladai plocha.
            Pokud neni, tak se vsechny tahaji uvnitr, protoze je to daleko bezpecnejsi.

            A co se tyka ch-53 - tak to se prave mylis, jak sem ti vyse vysvetlil - hummer dovnitr nenarves, je proste prilis velky, vleze se prave az do uplne posledni verze, ktera se mela zacit stavet v 2018. Takze z logiky veci, pokud si nevidel jeho prototyp, tak si videl vezeni v podvesu u verzi kde se dovnitr proste nevleze.

          • skelet
            13:41 14.03.2019

            Já se nemýlím, mi je CH-53 zcela volný. Bavím se obecně. Hádáš se sám se sebou.

          • Czertik
            12:19 15.03.2019

            ???
            Kdyz je ti ch-35 volny..proc si ho vubec zminoval ???
            Ja se sam se sebou nikde nehadam.
            Jen sem ti vysvetlil, proc vzdy kdyz to jde, se naklady tahaji uvnitr a ne v podvesu. A je jasne, ze kdyz ho nedas dovnitr, tak ti nic jineho nez podves nezbyte.
            Ale jaksi uplne zapominas na puvodni pointu - kdyz to dovnitr JDE - a je to jeden z pozadavku, a ty se do nej nevejdes..tak je to jen a jen tvoje chyba.
            A to, ze ho muzes tahat v podvesu..je jen takova berlicka, ktera ne vzdy pujde pouzit.
            Zvlast pokud vrtulniku bude chybet dostup nebo dolet kvuli tomu ze taha pretizeny naklad v podvesu.

          • skelet
            14:08 15.03.2019

            bože bože

    • Jura99
      14:56 12.03.2019

      Hledisko logistiky, tedy pokud je myšleno, že si ulomenou hřídel půjčím třeba od Američanů, je sice zajímavé, ale poněkud somrácké. Takto se přemýšlí i u ostatních zbraní, tedy hlavně abychom mohli náhradní díly brát u sousedů. Nevím jestli je to to nejdůležitější, zejména když jsou Češi pověstní improvizací.

      • JP--
        15:31 12.03.2019

        Podle mě pořád lepší somrovat trochu, než somrovat všechno nad ruční zbraně jako, teď v Afghánu. Ona možnost nasazení mimo Čr. je naštěstí silně hypotetická, naše armáda se do samostatných akcí nepohrne ("není jich objektivně asi ani schopna") a pokud to bude se spojenci, čti USA tak ti nám to zas půjčí.

        • Jura99
          16:33 12.03.2019

          To jsou dvě rozdílné věci, somruje se třeba MRAP, ale pochybuju, že třeba vzduchový filtr na Toyotu Hilux a jiné náhradní díly.

      • Czertik
        19:58 12.03.2019

        No tak co je podle tebe lepsi ? vysomrovat si nahradni napsavu od amiku a zapalit jim za ni 400 000 kc, nebo si ji nechat specialne dovezt z ceska (letecky , lodi by to trvalo moc dlouho) a zapaltit za naspavu 550 000 + 850 000 za leteckou prepravu ?

        S tim, ze pokud by cesi meli toyty, tak by nemuseli somrovat ani u amiku, ale mpohly by si nahradni rovnou koupit od nejakeho rucnikare za 100 000 (original).

  • Martin23
    12:03 12.03.2019

    V zásadě jsou dva přístupy jak řešit obranu státu:.

    I. Budeme spoléhat na vlastní síly:

    1. Nákup raket středního doletu se schopností citelně zasáhnout každého souseda.
    2. Nákup sofistikované PVO. (včetně ručních a mobilních kompletů).
    3. Podzvukové letectvo vlastní výroby založené na smysluplně položených letištích, aby mohlo plnit jak úkoly proti vzdušným a pozemním cílům.
    4. Obnovit a modernizovat některé objekty pohraničního opevnění ala Švýcarsko.

    II. Pakliže chceme obranu založenou na členství NATO (EU), tak můžeme dál dělat z armády expediční sbor, který v případě potřeby poskytne TOP jednotky v řádu maximálně stovek lidí.

    Je to věcí zvolených přístupů.
    Podle mne je otázka, co potřebují naši vojáci v Afganistánu nebo Mali, věc naprosto nicotná z hlediska obrany území tohoto státu.

    Bohužel je evidentní, že koncipovat naši armádu směrem k obraně vlastního území, je neprůchodné a vývoj naší armády jde tím směrem, abychom početně doplnily elitní úderné jednotky USA v rámci mocenských her.

    • Kichot
      13:32 12.03.2019

      Betonové bunkry..... A není to málo Martine Martinoviči? Co takhle obnovit vozovou hradbu!!!

      • Martin23
        13:52 12.03.2019

        Nedávno zde přímo autor článku vysvětloval, jak by při obraně vlasti byl efektivní stařík s odstřelovací puškou za oknem svého domu.

        Proč máš problém s tím, co ve Švýcarech funguje?
        https://www.reflex.cz/clanek/f...

        Švýcarsko má dnes kolem 8 tisíc pevnostních objektů, které udržuje.

        Beton je v tomto smyslu pořád ten nejlepší materiál. Nebo myslíš, že k obraně území více využiješ inzerované Toyoty?

        Jaká je dnes aktuální doktrína obrany jasně daného území?

        • tomas.kotnour
          14:11 12.03.2019

          Jaká je dnes aktuální doktrína obrany jasně daného území?

          Pokrýt linii dotyku mechanizovanými jednotkami v hustotě prapor na 10 km. Dokonce Vám to ulehčím, v případě ČR to je 1 200 km podél hranic, když nebudeme bránit každou píď. Tj. 40x mb., 8 000 BVP, 4 000 tanků 500 000 mužů a žen, 3 státní rozpočty na výstavbu. Blbé je, že bychom tím porušily Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách (1 400 BVP, 1 000 tanků). Takže vlastně AČR ani nemůže být tak velká, aby ubránila ČR.

          • Gibon
            14:41 12.03.2019

            1200km?
            Statne hranice ČR maju cca dvakrat viac, nie?
            Ci co si neratal?

          • tomas.kotnour
            14:48 12.03.2019
            Oblíbený příspěvek

            Ta hranice je dost zubatá a jak jsem napsal, není třeba bránit každou píď.
            https://mapy.cz/s/3pHvM...

          • Martin23
            15:17 12.03.2019

            Těžko říct, proč píšete tyhle nesmysly? mohl bych se vás sice zeptat, jestli první otázka tohoto úkolu by neměla směřovat na sílu potencionálního útočníka než to přepočítávat na kilometry hranic, čemuž tedy vůbec nerozumím, ale učitě by to nemělo smysl.

            I kdybychom vámi uváděné techniky měli jen 1/10 tak by šlo v rámci Evropy o nejsilnější armádu a samozřejmě by žádný problém neexistoval.

            Já bych se držel dobaty svéprávných osob a vrátil se na počátek.

            Nejefektivnější je ostrašující efekt.
            K jaderné zbrani se nedostaneme, takže platí, co jsem napsal.

            Rakety středního doletu, aby protivník věděl, že když zaútočí, můžeme mu rozbít jadernou elektrárnu, chemičku, město. Vybudovat moderní PVO. Plně využít námi produkovaná letadla a využít i některé betonové objekty.

            PS. A to se raději ani neptám, kolik by podle vás muselo mít tanků Rusko nebo USA, aby dle vaší metodiky ubránily svá území. Určitě by se to dalo spočítat, ale těžko by měly ty státy do všech strojů obyvatelstvo.

          • Gibon
            15:23 12.03.2019

            Tomáš: uz chapem.
            Tak to je celkom logicke.
            Nepoznam ceske geograficke realie, ale este by som odratal nepreniknutelne ale len tazko preniknutelne hranice. Ak teda take existuju. U nas napr. Tatry alebo Dunaj.

          • tomas.kotnour
            16:19 12.03.2019

            Vy jste se ptal na otázku "Jaká je dnes aktuální doktrína obrany jasně daného území?" Což jsem Vám popsal. Nedávno proběhl médii výzkum veřejného mínění, ve kterém padla taktéž otázka, zda si tázaný myslí jestli dokáže AČR ubránit ČR. Tak jsem si položil otázku, co vlastně znamená ubránit ČR, tedy nepřátelské agresi za cílem obsazení našeho území. Tím jsem dospěl k výše uvedeným číslům pro pozemní síly.
            Avšak, jak správně podotýkáte a také jak o tom mluví přední představitelé armády, hlavním úkolem je odradit protivníka od útoku. Poměrně účinným způsobem je vlastnictví ZHN, což například umožňuje Spojeným státům vlastnit pouze plánovaných 16 ABCT (až je dostaví budou odpovídat limitu KOS pro AČR). Ostatně to, co popisujete, jsem navrhoval v příspěvku 22:33 04.03.2019 https://www.armadninoviny.cz/s...
            Ale pokud by to protivníka neodradilo, nastupuje mechanizované vojsko.

          • Tesil
            20:08 12.03.2019

            tomas.kotnour 14:11
            To se při obraně nezohledňuje charakter terénu?
            Přece jen máme hraniční pohoří.

          • tomas.kotnour
            21:57 12.03.2019

            @Czertik

            Já bych tuto terénní výhodu moc nepřeceňoval. Lesy jsou převážně hospodářské, byly vytvořeny rekreační střediska a s tím související zázemí. Před 4 roky proběhlo v Rakousku cvičení mechanizovaných jednotek Rakouské, Německé a naší 7. mb. Zde se cvičilo i budování nevýbušných zátarasů a zde se ukázalo, že pro soudobé tanky to není problém, pokud nejsou doplněny výbušnými prvky a to chce dost času. V případě pěších jednotek je prostupný i prales, jak prokázali i naši výsadkáři před skoro 20 lety ve Skotsku, když naši provedly útok přes porost, který byl podle Skotů neprůchozí.

          • tomas.kotnour
            21:58 12.03.2019

            Pardon, příspěvek výše je reakce na Tesila

          • Tesil
            13:22 13.03.2019

            tomas.kotnour
            Měl jsem pouze na mysli situaci,kdy určitá místa není třeba bránit v té síle,kterou uvádíš.Máš pravdu v tom,že nedotčenou přírodu bez zásahu lidí je těžké hledat.To je ale výhoda i pro obránce,ti mohou rychle přesunout posily kam je třeba.Pochopitelně to vše je jen teorie.
            V této souvislosti bych se zeptal zda máme nebo uvažujeme o jednotce,která by cvičila přímo obranu horských pásem.Pokud to s obranou vlastního území myslíme vážně.Nejsou to sice Alpy,ale některé části Krušných hor mají srovnatelné klima.A v Krkonoších Němci cvičili osádky pozorovacích stanic v Arktidě.

        • Czertik
          20:14 12.03.2019

          Ano svycari maji velmi propracovany bunkrovy system - ale oni ho maji i diky tomu, jakou maji geografii - skutecne lepsi teren na obranu - a vystavbu bunkru - nez hory kde jde projit jen nekolika udolimi prakticky neexistuje.
          A byt ti bunry v oobrane dost pomuzou, stale budes minimane ty toyty potrebovat aby ti vozili munivci a jidlo do bunkru.
          A to za predpokladu ze nepritel neudela letecky vysadek za tvoje bunkry - pak budes delat co ?
          Shromazdovat armadu vybavenou koly a konmi ?

          • Martin23
            08:44 13.03.2019

            Asi bude problém v tom, co od těch bunkrů očekáváš.

            Já tedy rozhodně nic, co se od nich očekávalo v roce 1938.

            Zmínil jsem je jenom jako příklad toho, že se mohou některé využít, protože stojí.

            Mimochodem to opevňování hranic probíhalo i po roce 1945.

            A vždy bude platit, že obránce v úkrytu bude ve větší výhodě než nekrytý.

            Žádná opotřebovávací válka, kdy nepřítele zadrží souvislá řada pevnůstek nepřipadá v úvahu. Jde jen o to, že by nepřítel věděl, že se všude může setkat s nečekaným odporem a tím opět přichází odstrašující efekt vůbec nic nezačínat.

            Ty bunkry totiž v jistém smyslu mohou simulovat to co se tu nedávno řešilo, že se slabší protivník stáhne do měst.

            Poslední větě nerozumím.

            Jasně jsem uvedl, že se musíme rozmyslet, jak chceme realizovat obranu státu.

            To by samozřejmě mělo i vliv na výběr výše uvedených vozů, protože pokud bychom nebudovaly expediční sbory, byla by otázka přesunu této techniky o tisíce kilometrů jinam, na konci požadavků. Pokud budeme budovat armádu jako expediční sbor, je to jedna z klíčových vlastností.

            Atd. atd. atd.

          • Czertik
            11:55 13.03.2019

            ???
            A co teda cekas od bunkru kdyz ne to, co se od nich cekalo v 38 ?
            Pokud necekas ze nepritele zastavi/zpomali natolik aby si zmobilizoval a prisunul vojska....tak jaky mas vubec duvod ony bunkry stavet a udrzovat ?
            Navic pokud bys chtel v cesku provozovat bunkry, tak bys musel uplne vsechny postavit uplne znovu, protoze zadny stojici by nesel pouzit, ty sou uz technickym vyvojem prekonane.

            AQno jiste ze oevnovani hranic probihalo i po 45..ale jen vesmes jistou modernizaci uz drivejsich bunru, zadne nove se ti az na par velmi vzacnych vyjmek nestavely . A to byly vetsinou spis sklady proviantu/ukryty pro pechotu co by pak mela vylezt do pole, nez aby se z nich bojovalo.

            Ano, jiste ze kryty vojak bude ve vyhode oproti odkrytemu...ale stejnou ochranku mu da i zemjanka, na to nepotrebuje zelezobeton.
            vezmi si ruskou rpo-1 ci termobaricke hlavice do rpg-7 - ty ti pesaky v bunkru zabijou uplne stejne, a je jedno jestli by byly v zemlajce nebo ropiku.

            A ten tvuj zbytek...nechapu co mas na mysly..pokud nechces budouvat souvislou obranu, k cemu ti potom budou ty postavene ?
            K cemu by ti bylo kdybys vybudoval neprostupnou ostravu (proklad), kdyz by stacilo, aby nepritel sel pak o 20 km smerem na zapad.. a ty bys mophl na nepritele jen vrhat zle pohledy z pevnosti ?
            To by nemelo zadny odstrasujici efekt.
            Jo nedobyl by ti treba ostravu, ale k cemu ? Stacio by mu, ze by to bez odporu dobyl brno, zlin a dalsi mesta...a z ostravy by si mel osamoceny ostuvek, neschopny sam sebe uzivit.
            Skutecne, kde je ten odstrasujici efekt ?

            A pokud nerozumis te posledni vete...ani se nedivim. Tim co si napsal predtim si jasne dokazal ze o taktice a strategii absolutne nic nevis.
            Tim sem ti chtel rict, ze pokud nepritel OBEJDE tvoje pevnosti, stale musis mit MOBILNI armadu ktera je mu schopna se mu postavit - a ted me rekni, kde vezmes prachy na nakup tanku, bvp, a jine techniky kdyz ji vrazis do stavbu bunru ?
            Zruinujes statni rozpocet ?

    • analytic
      14:44 12.03.2019

      Už téměř 3/4 století v Evropě nebyla velká válka. To se v jejich dějinách nikdy předním nestalo.

      Možná, že v den 20. výročí vstupu ČR do NATO, by stalo zato si uvědomit příčinu této anomálie.

    • Jura99
      14:53 12.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      Naprosto nicotné je jen to, když proruský troll doporučuje způsob obrany ČR. Zahraniční mise naopak AČR udělaly mezi spojenci jméno, které je v řádovém nepoměru ke skutečné velikosti a zbraňové výbavě AČR. AČR je prostě personálně skvělá, bohužel se zasekly akvizice.

      • Kichot
        16:28 12.03.2019

        Podle posledního průzkumu podporuje členství v Nato téměř 80% (ano, spíše ano) 15% ne a zbytek neví... To je dobrá zpráva. Na druhou stranu jsem četl o tom jak menšina, když hodně křičí , dokáže vyvolat strach a obavu ve většině, která je neadekvátní a tím ji ovlivňovat. Je to práce podvědomí (instinktu) a proto použiji rudomrdské " Lidé bděte !!! "

    • petres
      19:54 12.03.2019

      Co to je zas za demagogickou lež? Nepřijde mi, že by dle v únoru vládou projednaného Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035, kde je těžiště v těžké mechanizované brigádě, znamenalo budování expedičního sboru.

      ... a určitě bych modernizoval pohraniční opevnění, komiku :-)

    • Czertik
      20:06 12.03.2019

      body 1 a 2 - souhlas - rakety/delvo a pvo sou nutnost pratkicjky vsude.
      3 - podzvukove letectvo - to je tak dobre na mombardovani kozomrdu, ale to je tak vse. Pokud byc chtel branit vzduch (a i na ten pitomy air policing) je nadzvuk nutnosti.
      4. udelat smysplnou modernizaci pohranicniho opevneni (vcetne vystavby novych pevnosti) - by bylo extremne nakladne, nasvic jakou hranici by si chtel opevnovat ?

      Byt ano, to ze se z acr stal expedicni sbor nato, ktery neni schopen ubranit vlastni uzemi kritizuji uz dlouho.

    • TF_HU
      20:24 20.03.2019

      Zkuste si precist tohle... https://www.google.com/url?sa=...

      Treba pochopite vojensko-politicke ambice, tedy zpusob jak Armada ma zabezpecovat obranu zeme.

  • Rase
    12:01 12.03.2019

    Kdyz uz sme u te Toyoty, tak rovnou muzeme do vyberu pridat i velke militarizovane ameriky, jako treba Ford atd. nebo nemecky VW Amarok.

  • skelet
    11:26 12.03.2019

    nenápadné tlačení Toyoty od "redakce AN" :)

  • Gibon
    10:58 12.03.2019

    Vzhladom k tomu, ze AČR CH47 neprevadzkuje, mi v clanku chyba prepravitelnost v CASA C295.
    Myslim si, ze Supacat Casa unesie. Toho mastodonta od SVOS nie.

    • Jura99
      15:04 12.03.2019

      Přeprava letadlem do země nasazení se dá pronajmout. Přeprava vrtulníkem bezprostředně do místa nasazení už těžko.

      • Clanek
        15:12 12.03.2019

        Pronajmout si nadzvuky, pronajmout si prepravu... ptam se kde to skonci, jestli by nakonec nebylo lepsi si pronajmout jednu tezkou brigadu treba od Polaku. :)

        • Jura99
          16:31 12.03.2019

          Dokážeš rozlišit dlouhodobý pronájem Gripenů od pronájmu občasné přepravy ?

          • Czertik
            20:22 12.03.2019

            Jo, ten dlouhodoby pronajem gipenu je tak skvele napsany, ze kdybychom si je koupily, tak bychom uz ted usetrili hezkych par penizku, navic bychom modernizovali svoje letouny, a ne pujcene, s tim, ze pokud pronajem skonci, tak zpet nedostanem ani korunu a umoznime svedum aby je prodali jako modernizovane a tim meli jeste vetsi zisk za ceske penize.

          • Jura99
            14:19 13.03.2019

            czertik: ty víš kolik bychom "ušetřili" ? Já to totiž nevím, cena pronájmu na 24let je +/- 40mld. Kč. V té ceně je servis strojů, který v jiných případech údajně dělává polovinu z částky za pořízení a provoz strojů. Já tam žádné velké mrhání penězi ve srovnání s nákupem do vlastnictví nevidím, naopak je tam nezanedbatelná garance, že stroje jsou plně funkční, nestojí někde v kopřivách, protože někdo neobjednal díly a nepřisávají se nějaké podezřelé firmy, které by cosi inkasovaly během provozu (je fakt že to u nás není až tak standard, jako ve státech směrem na východ). Samozřejmě po ukončení nájmu se stroje vrátí, ale jakou hodnotu má 25letý stroj ?

          • Czertik
            11:46 14.03.2019

            Jiste ze cena za provoz neni a nemuze mit mala.
            mas pravdu v tom, ze kdyz nam servis delaji svedove tak mame urcite jistoty...ale za ty velmi slusne platime, vcetne ruznych bonusu.
            Cesi, kdyz ste si pronajimaly gripeny, tak puvodne ste nepocitaly s tim ze budete potrebovat vzdusne tankovani pri ochrane ciziho vzdusneho prostoru ?
            My vam ji velmi radi poskytneme...ale velmi solidne nam to zaplatite (a smlouva defakto vylucuje aby to poskytl nekdo jiny).
            A nasly by se i jine priklady. Ale vezmi si, ze kdyby se letouny rovnou koupily, tak by so vyjednat, ze by se jiste dily vyrabeli i v cesku - coz by byl jasny prinos pro cesky prumysl (byt v takovem roszahu jako slovaci ziskaly pri nakupu f-16v by to asi nebylo :) ). Jo, mohla by tam byt korupce, ale tak pochybuje ze i prento "bonus" by byla vysledna cena nejak vyssi nez ta od svedu.
            A ze by gripeny nestaly v koprivach ? Proc by meli pri ceskem servisu ? Skutecne rozved proc si myslis ze by cesi delaly servis draz nez svedi, aby za stejne penize se odletalo min hodin.
            A co se tyka svedskeho servisovani, tak uz se tu i jinde rozebiralo, ze konkretni gripen stal " v koprivach" i 8 mesicu, jen proto ze svedove nemeli potrebny dil na sklade.
            Ale ano, hotovost sme mely vzdy plnou..ale to jen diky tomu ze nikdy nebyla zadana vic nez 2 ci 4 stroje a my jich meli ponekud vic. Pkud by chteli aby sme zvedli najednou 8 stroju ci vic - to uz by byl problem.
            A jakou hodnotu ma 25 let stary stroj ? zalezi na vybave.
            Pokud ma tam elektorniku z doby stavby - tak malou. Pokud ji ma na vysi doby (max 5 let stara) - tak velmi vysokou.
            A vek trupu neni nijak rozhodujici (relativne - vse zalezi na naletu konkretniho stroje) - vzdyt v rusku, americe a jinde ti bezne litaji modernizovane stroje stare i 35 ci vic let.
            Dedeckove b-52 a tu-95 kterym tahne na 60 a vic sou sice extrem, ale je to dukaz ze dokud trup slouzi, muzes litat do aleluja.

          • TF_HU
            20:47 20.03.2019

            Certik

            Smlouva na pronajem pocita s postupnou midernizaci. Ty stroje co mame, uz nejsou temi z puvodni smlouvy.

            Nektere schopnosti se dokupuji...ale to neni takova darda.

            Kdybychom je koupily...analogie s koprivami neni uplne nerealna. Zkuste se zeptat jak jsou na tom kluci od ALCA. Podpora zacina gumovymi rukavicemi k servisu pro techniky a konci nahradnim motorem, ktery vyrazi ze Svedska druhy den od pozadavku. Takovy luxus kluci od ALCA neznaji a to jsou na tom lepe jak kluci od Mi24 a nebo treba od T72M4CZ.

            Nevim jakou hotovost mate na mysli, ale 2+2 je standard. Presto i tak drzime hotovost i treba na Islandu...navyseni poctu stroju se zvazuje.

            Btw, pro Svedy jsme dosti zajimavym uzivatelem, vyuzivame Gripeny intenzivneji jak sami Svedove. Spoluprace v teto oblasti, aspon dle mych info, je dobra.

  • Jura99
    10:49 12.03.2019

    O Perunu píšou v A reportu 3/2019, že je přepravitelný v podvěsu Ch-47 nebo v nákladovém prostoru C-130, takže už není řeč o přepravitelnosti uvnitř Ch-47.