MSDM: Protiraketová obrana pro bojové letouny

Foto: Bojové letadlo F-15 vypouští obranné světlice (fléry) pro zmatení raket protivníka s infračerveným naváděním. / Public Domain
Bojové letadlo F-15 vypouští obranné světlice (fléry) pro zmatení raket protivníka. / Public Domain

Lockheed Martin nabízí americkému letectvu novou koncepci "osobní" protiraketové obrany letadel. Speciální miniaturní protiraketové střely, označované pracovně MSDM (Miniature Self Defence Munition), umožní letadlu ubránit se před pozemními raketovými systémy protivzdušné obrany (PVO) i před raketami vzduch-vzduch letadel protivníka.

V současné době bojový letoun nemá příliš šancí se bránit před raketovými systémy protivníka. Obrovskou hrozbou pro letadla jsou například ruské protiletecké systémy S-400. Letadlo může zkusit raketu (s radarovým naváděním) rušit, dostat se rychle ze smrtící zóny rakety nebo použit dipólové odražeče.

V případě raket s infračerveným naváděním (především blízkého dosahu) lze použít světlice nebo nejnověji infračervené lasery pro zmatení naváděcí hlavice.

Lockheed Martin ale navrhuje upravit střely země-vzduch PVO a využít je pro obranu letadel. V takovém případě stíhací letadla, ale i dopravní letouny nebo bombardéry, mohou aktivně ničit protiletecké rakety.

“Pokusit se kineticky ubránit něčemu, co na tebe bylo vystřeleno, je rozhodně zajímavá možnost,” komentuje nabídku Lockheed Martin Frank St. John, viceprezident divize pro raketové a palebné systémy. “Je to rozhodně lepší, než něco rušit nebo se pokusit obelstít.”

Lockheed Martin studuje za vlastní prostředky možnosti protiraketové obrany letadel již čtyři roky. Cílem Lockheedu je prakticky výrazně zmenšit a upravit nejnovější střelu země-vzduch PAC-3 MSE systému Patriot. Klíčovým problémem je především miniaturizace naváděcí hlavice (radaru) střely PAC-3 MSE.

PAC-3 MSE měří na délku 5,2 m a má průměr 290 mm. Hmotnost rakety je 320 kg. Naproti tomu klasická střela vzduch-vzduch dlouhého dosahu AIM-120 AMRRAM měří na délku 3,7 m, při průměru 180 mm a hmotnosti 152 kg.

V pojetí Lockheed Martin letoun se střelou MSDM zachytí blížící se raketu (radarem, infračerveným čidlem nebo systémy výstrahy před ozářením radarem). Palubní systémy dají povel k vystřelení MSDM, která se na blížící raketu navede pomocí vlastního radaru. MSDM pak bude ničit raketu přímým zásahem - bez nutností použít bojovou hlavici. Stejně tak půjde využit MSDM pro ničení letadel protivníka na krátkou vzdálenost.

Podle Franka St. Johna Lockheed pracuje na dramatickém zmenšení střely MSDM - střela nepotřebuje tak velkou zásobu paliva a ostatně ani rozměrnou bojovou hlavici. Klíčem bude především vysoká manévrovatelnost a schopnost přesného navední. Oproti AMRAAMu bude mít MSDM údajně pouze poloviční velikost a hmotnost.

V současné době výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory) zkoumají, zda lze podobné zbraně za přijatelné peníze a technická rizika vyvinout.

AFRL vybere z několika zájemců nejnadějnější projekty (Lockheed Martin je samozřejmě favorit) a poskytne jim peníze na vypracování koncepční studie. První střely MSDM podle optimistických odhadů uvidíme v ostrém provozu do tří let.

Střely MSDM lze následně umístit na jakoukoliv leteckou techniku - vrtulníky, bezpilotní letadla, dopravní letadla nebo bombardéry. Mohou také vzniknout specializovaná letadla s obrovskou zásobu střel MSDM, které poslouží pro obranu celé letecké skupiny.

Zdroj: Flightglobal

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americký bombardér B-21: Co prozatím víme?

Americké letectvo (U.S. Air Force) před několika dny prezentovalo nákres budoucího strategického ...

Konec “pomluv”: F-35 je ve vzdušných soubojích skvělý

Norský pilot major Morten “Dolby” Hanche vyvrací pochybnosti o schopnostech stíhačky F-35 Lightning ...

VTOL-X: Nástupce V-22 Osprey dostane 24 motorů

Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) ...

Evropský bojový dron: Velká Británie a Francie společně

Velká Británie a Francie podepsaly dohodu o společném vývoji bojového bezpilotního letounu. Vývoj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • shal
    21:46 22.03.2016

    Ono je to od Američanů hodně zajímavá vojenská taktika. Zatímco Rusové a Čína všechno maximálně tají, tak Američané se nejenom chlubí hotovou technikou, ale prozrazují i svoje prototypy. Sice přijdou o potencionální výhodu překvapení, které není snadné uhlídat; špionáž je silná zbraň. Zvlášť když se má něco masově nasazovat. Nutí ale potencionální protivníky investovat nemalé prostředky do vývoje protiopatření. Jak píše pan Grohmann. Utahají protivníka bez jediného výstřelu. Američanům se to už vyplatilo u Sovětského Svazu a vypadá to tak, že Rusové jsou opět na stejné cestě.

  • Slavoslav
    11:31 22.03.2016

    Logik

    Balisticka raketa rychla je. Otazkou je ci nieje az prirychla z dovodu posobiacich pretazeni atd. Preto som chcel vediet s akou kruhovou odchylkov pri vypustani subrakiet uvazujes.

    A ako bolo napisane. Da sa takmer vsetko otazkou je cena a cas. Takto USA pri prijatelnych nakladoch prakticky diskvalifikuje sucasnu PVO dlheho dosahu pripadne ju pekne predrazi.

  • logik
    08:56 22.03.2016

    Jojo, to je hodně dobrá poznámka.

    Další "problém" je, že na subrakety se vcelku rozumně dají modifikovat komplexy typu S400 - a tam bych ani nečekal, že bude vývoj extra drahý, jde vyjít z již existujících komponent - ale těžko se namontují na letadlo. Pokud někdo nepřijde s nějakým geniálním protiopatřením, tak všechno, co mě napadá a je namontovatelné na letadlo je poměrně drahé nebo nereálné.
    Takže ze strany USA je to výhodný krok - díky jedné raketce velikosti sidewinderu přinutí přezbrojit celé letectvo protivníka na daleko dražší rakety.

  • Jan Grohmann
    07:38 22.03.2016

    Pánové, úvahy o tom, zda proti MSDM existuje protiopatření (samozřejmě, že existuje) jsou zcela mylné. Správná otázka je: "Kolik to bude stát?" O tom jsou zbrojní závody - ekonomicky utahat protivníka a "zahltit" protivníka problémy.

    Další státy prostě na nasazení MSDM budou muset nějak reagovat. Takže vývoj nových drahých raket, jejich testování (to bude pěkný oříšek), nové vypracování taktiky a náročnější výcvik.

  • logik
    21:35 21.03.2016

    Balistická raketa je několikrát rychlejší než letadlo. Takže fakt nevidím problém, pokud ví kde je to letadlo, tak aby mířila do stejného bodu - a když letadlo zahne, tak tak taky zahnout.

    Sledovat pro ni cíl může klidně radar ze země nebo z odpalujícího letadla (pokud by se taková raketa na letadlo vešla) a jí jen předávat data - to je naprostý standard - raketě stačí jen schopnost manévrovat, kterou má tak jako tak.

  • Slavoslav
    21:16 21.03.2016

    Logik

    Aku presnost pokladas za dostatocnu? Ono odpal balistickej rakety zaregistruje uz kde kto a jej let chvilu trva. Pri tak rychlych cieloch ako su lietadla by to mohol byt seriozny problem

  • logik
    16:25 21.03.2016

    Pasivní navádění nestojí zas tolik.

    To, že udělat balistickou raketu se submunicí je o hodně dražší, než jednoduchou AA raketu, s tím souhlasím. Nicméně když už bude udělaná balistická raketa, tak ji přidat pasivní navádění, aby neletěla jak trotl někam, kde už letadlo není, je už "detail".

    Navádění raket +- do prostoru cíle je o řád jednodušší úloha, než přesné navedení na manévrující cíl, a i to se dnes bez problémů umí a má to každá AA raketa, tak nevím, proč by to měl být problém u té hypotetické "mulitrakety".

  • madrabbit
    08:51 21.03.2016

    logik: cena, složitost, rychlost + hmota x manévrování?
    přijde mi, že se tu stupňují požadavky :-D došli jsme od protirakety na letadle k balistickým nosičům protiletadlových rojů.
    IMHO obranná antiraketa je pravděpodobně zvládnutelné s přijatelnými náklady. Balistická raketa jako nosič AAM je už o hodně dále. A udělat ji naváděnou na dynamické cíle je ještě dále.

  • logik
    20:59 20.03.2016

    pks_: A co brání, aby ta nosná raketa byla naváděná?

  • pks_
    11:22 20.03.2016

    PVO má trochu zvláštnost v tom, že cíle se pohybují hodně rychle. Balistické rakety nejraději útočí na statické cíle, protilodní rakety už musí vyvinout značné úsilí, aby svůj cíl našly.

    Pokud vystřelíme nad oblast s nepřátelským letectvem "těžkou" raketu s desítkou střel velikosti IGLA, tak musíme počítat s tím, že od výstřelu k zásahu uplyne dost dlouhá doba (odhaduji 1 minutu). Normálně má IGLA dosah až 6km, pokud bude aktivována nad cílem a bude mít počáteční rychlost, tak by se to snad mohlo prodloužit až na 10km. Letadla, pokud poletí cestovní - vysokou podzvukovou rychlostí, tak za tu dobu urazí 15km. Pokud tedy detekují odpálení tohoto nosiče a podle dráhy určí střed jeho zásahu - střed kruhu s průměrem 20km, tak se celkem pohodlně tomuto zásahu vyhnou.

    Obránce samozřejmě může raket použít více a vytvořit velký, postupně se uzavírající kruh, z nějž nebude úniku, nebo rovnou pokryje plošně najednou celou ohlast - to bude ale velmi drahý zísah, použitelný jen pro mimořádně důležité cíle.

  • skelet
    10:29 20.03.2016

    Ultramarinus: Starstreak má samostatné hlavice, ale ty se pohybují setrvačností. Což omezuje jejich manévrovatelnost atd. A jestli jsem tě dobře četl, tak ty chceš autonomní hlavice, které by byly schopné energických manévrů. A k tomu potřebuješ raketu o velikosti raket z MANPADS.

  • ruleta
    10:07 20.03.2016

    Takovy star trek a battlestar galactica v malem....

    UAV se zasobou robotizovanych dronu-raket, ktere se pohybuji v rojech nad cilovou oblasti, popripade nad oblasti vypocitanou jako prunikovou - v radech tydnu a mesicu. Pri ohrozeni jsou schopni se propojit do site a predikovat drahu popripade jsou schopni se flexibilne premistit tam kde maji a zautocit v sitovem postaveni, tak aby neproslo nic .

    Dovedu si to predstavit i proti mnohovrstevnate PVO, kdyz se pri nizke letove hranici na hrane detekovatelnosti priblizi nekolik desitek techto UAV se zasobniky, ktere vypusti stovky malych dron-raket, ktere budou utocit...

    A jako protiopatreni bude slouzit F-22,35 s lasery ....takova mala enterpise :D

  • flanker.jirka
    22:33 19.03.2016

    Ultramarinus:rusové mají i trpaslíky největší na světě, ale ty potencionální kapacity na svých střelách již mají.
    U střel 48N6E2 pro S 300 s dosahem 200 km uvádí hmotnost bojové části 180 kg, u střel pro systémy BUK je to 70 kg, místo toho to může nést jinou obdobnou zátěž, pro úplnost, letecká střela R 60 má 44 kg, ale to je vývojově střela z poloviny 70. let, tak že i tam jsou možnosti jak snížit hmotnosti.

  • Ultramarinus
    21:13 19.03.2016

    Je pravda, že S400 má necelých 5 metrů na výšku a Topol M jich má skoro 23. Na druhou stranu ponorkové balistické střely a menší pozemní interkontinentální balistické střely se 14ti kusy submunice oproti třem u Starstreaku, se pohybují okolo 13-14 metrů, což není pro protivzdušnou raketu (alespoň v Rusku) nepředstavitelná velikost. Starstreak má cca 1,4 metru, ale dostřel je cca 7 km. Na druhou stranu, zvýšení velikosti nosné části alespoň na 7-8 metrů by mělo dát střele možnost si cíl "nadlétnout" a trefit jej i z opravdu velké vzdálenosti. Submunice by nemusela být velká jako stinger. Submunice Starstreaku, která do určité míry funguje tak jak jsem popisoval, má cca 40 cm délky a 2 cm průměr. Vhodné zvětšení průměru submunice a přidání "klamných" hlavic, které by na sebe stahovaly palbu raket bodové obrany a kusy submunice by pravděpodobně systémem proniky.

  • skelet
    09:13 19.03.2016

    vícehlavicová PLŘS už je a jmenuje se Starstreak. Ale všechny tři projektily míří na stejný cíl
    http://i.imgur.com/PF4vLfE.jpg...

    aby fungovalo to co požaduje Ultramarinus, tak by museli na nosič nacpat něco o velikosti PLŘS Stinger.

  • madrabbit
    20:41 18.03.2016

    Ultramarinus: Ale pak ta raketa bude muset být větší - potřebuje více energie. Větší raketa je těžší, dražší a hůře manévruje. Dvoustupňová bude složitejší.
    Bude zajímavé sledovat vývoj, kterou cestou to půjde. Ty "antirakety" ala AIM-9 nebo R-60 jsou celkem schůdné.

  • Ultramarinus
    20:30 18.03.2016

    jj284b: A je tak nepředstavitelná myšlenka PV rakety fungující podobně jako balistická? Tj takové, která vyletí "nad" letovou hladinu cíle a až pak teprve zaútočí "shora"?

  • jj284b
    20:13 18.03.2016

    Ultramarinus:

    "Na druhou stranu, stejně jasný krok v PV obraně jsou vícehlavicové PV rakety, které ve formě jedné velké a rychlé rakety dopraví do oblasti cíle větší množství hlavic najednou, které pak budou samostatně hledat a snažit se zničit cíl. U jaderných topolů to funguje, tak proč by nefungovalo i u PV střel."

    no preto ze balisticke strely vynasaju hlavicu co najvyssie, kym riadene stely potrebuju vsetku energiu na nabratie vysky a ziskanie dosahu... takze viacnasobne hlavice by vyrazne znizovali uzitocny dosah extra nevyuzitelnou vahou...

  • jj284b
    20:11 18.03.2016

    tak hlavne si treba uvedomit ze riadene strely nemaju palivo na celu dobu letu na maximalny dostrel.. zvycajne sa pri strelach skor optimalizuje vypustenie aby mali co najvacsi dosah, takze akesi naprogramovane manevrovanie za letu bude vyrazne znizovat dosah takychto striel... navyse, protiraketa nebude utocit na ciel niekolko desiatok kilometrov daleko od braneneho lietadla... uplne postaci 2-3km od stroja... a v takomto pripade je akekolvek manevrovanie utociacej strely bezpredmetne..

  • Ultramarinus
    19:58 18.03.2016

    Zaměňovat slova "výkon" a "dosah/dostřel" je důvod vyžadovat peníze po pedagogovi, který tě (ne)naučil význam českých slov.

    Manévry JAKÉKOLIV útočící rakety snižují percentuálně účinnost bodové obrany. Viz například soudobé protilodní střely, nebo balistické střely.
    Lehká raketa bude manévrovatelnější, ale těžká raketa může být velmi rychlá (v posledních letech i hypersonická). Nebo dokonce tak rychlá oproti raketě bodové obrany, že ji (i cíl) dokáže "obkroužit" a zaútočit z jiného směru. Navíc používají se i typy PV raket, které útočí čistě kinetickými projektily (tj. nemusí se "dotknout" cíle než vybuchnou a zničí ho).

    Ale kupodivu v zásadě souhlasím s tím, že by taková technologie mohla být zajímavá a užitečná. Sice si myslím, že je MNOHEM realističtější využít nosnost a kapacitu letadla, kterou by zabralo 6 takovýchto střel bodové obrany pro laser bodové obrany, který bude moci vystřelit víckrát než 6tkrát, bude zasahovat rychlostí světla a bude těžší ho zarušit než protiraketu, ale bodová obrana letadel je do budoucna jasný krok.

    Na druhou stranu, stejně jasný krok v PV obraně jsou vícehlavicové PV rakety, které ve formě jedné velké a rychlé rakety dopraví do oblasti cíle větší množství hlavic najednou, které pak budou samostatně hledat a snažit se zničit cíl. U jaderných topolů to funguje, tak proč by nefungovalo i u PV střel.

  • flanker.jirka
    19:48 18.03.2016

    logik: ano sníží dosah, ale výrobci budou muset přijít s řešením jak zvýšit účinnost raket.
    Nakonec to možná dopadne, tak že všichni vyplácají rakety a rozdají si to na kanóny:-) nebo lasery a emp.

  • logik
    19:06 18.03.2016

    flanker.jirka:
    1) manévrování snižuje výkon rakety, takže už jen to, že by si to vynutilo manévrující rakety, je plus - sníží to efektivní dosah rakety

    2) ať budeš manévrovat jak chceš, tak nakonec musíš jít sejmout letadlo, na který střílíš. Takže se ani té protiraketě z principu úplně vyhnout nemůžeš. Lehká protiraketa pak z principu bude manévrovatelnější - takže ji i těžko vymanévruješ....

  • flanker.jirka
    19:02 18.03.2016

    jj284b: to že střela sleduje cíl neznamená, že nebude mít před programované manévry při priblizeni se k cíly a nebo dokonce nebude při vývoji vybavena i klamnymi cíly. Existuje vice způsobů přiblížení raket nejen slepé sledování.

  • flanker.jirka
    18:57 18.03.2016

    Pokud budou mít mašiny kvalitní situační povědomí, tak výsledkem mohou být proti rakety klidně jen o hmotnosti do 30kg. Nemusí to být extra velká střela, stara ruská raketa R 60 MK má dosah do 8 km při hmotnosti 44 kg. Obrana raketa takový dosah nepotřebuje, budou je tak možné je mít i na stíhačkách.
    Navíc, pokud k takovým obranným opatřením dojde, tak se začnou vyrábět střely, které budou mít konstrukci potlačující demaskující projevy, jako emise IR záření nebo snizenou RCS, sníží se tak vzdálenost detekce raket letounem a tím i reakční čas. Spíše než s variantou přimého zásahu bude efektivnější podobný způsob ničení jaký ma například Iron dome.

  • jj284b
    18:53 18.03.2016

    utociaca strela sleduje ciel, nie antiraketu.. takze sotva bude robit nejake uhybne manevre koli antirakete o ktorej nevie...

  • pks_
    18:50 18.03.2016

    Tak třeba takový systém PVO středního dosahu 9K37 Buk má rakety s maximální rychlostí od 2,8 do 4,5 M (S-400 má i raketu 48N6 s rychlostí 6,2M). PAC-3 MSE by mohla dát 4.1M. Rychlost přiblížení by tak mohla být až 10.3M. Útočící raketa bude manévrovat. Obranná raketa by snad mohla - kdyby věděla jak (algoritmus podléhá utajení) - spočítat dráhu útočící rakety na základě znalostí polohy cíle a potom prostě dorazit včas na rande. S velkou přesností se ale počítat nedá - útočící raketa může prostě modifikovat dráhu pomocí náhodných čísel. Uvidíme, jak velký je náskok americké techniky před ruskou - jestli se jim tohle povede, tak to bude něco.

    Obrana asi bude účinnější na vstřícném kurzu, na odletu to budou mít obranné střely těžké - budou muset hodně zatáčet a to je bude stát hodně času a energie.

    Na cíle typu B-1 a B-52 vybavené takovým systémem bych čekal, že PVO nebude váhat odpálit i více než 2 rakety "najednou".

  • jj284b
    17:07 18.03.2016

    mohlo by to byt zaujimave hlavne v spojeni s velkymi strojmi ako napr B-1 alebo B-52... predsa len, tie mozu niest desiatky tych striel.. sucasne by to zvysilo naroky na PVO, kedze by museli odpalovat ovela vacsi pocet striel proti kazdemu cielu...a aj tak by to nezarucovalo jeho znicenie...

  • RiMr71
    16:32 18.03.2016

    ...pak si teda útočící střela měla vézt vlastní malé střely, které zasáhnou obranné střely... pokud tedy ty nebudou mít ještě menší střely... :)

    Až "jednou" bude šlapat obranný laser, tak to bude teprve "game changer"..