Na Kavkazu opět bojují Arméni s Ázerbájdžánci

Na Kavkazu opět bojují Arméni s Ázerbájdžánci
Turecký dron Bayraktar TB2 sleduje arménský tank T-72B3 / YouTube (Zvětšit)

V tradičně neklidné oblasti Kavkazu se opět tvrdě bojuje. Podle světových agentur boje v oblasti Náhorního Karabachu mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky pokračovaly o víkendu. Jak vyplývá z informací z Baku, arménské ozbrojené síly ostřelovaly například ázerbájdžánské město Terter. Obě strany konfliktu, které se vzájemně obviňují z jeho vyvolání, nasadily těžké dělostřelectvo, hlásí územní zisky. Na arménské straně podle tohoto zdroje padlo již minimálně 31 vojáků a 200 jich bylo zraněno.

Napětí v oblasti jižního Kavkazu vzrostlo o víkendu poté, co se obě znepřátelené strany vzájemně obvinily z útoků na své území. Baku i Jerevan hlásí zraněné a rovněž padlé, včetně civilních obětí. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že arménské síly ostřelovaly ázerbájdžánské armádní pozice i ázerbájdžánské obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménský premiér Nikol Pašinjan na Facebooku naopak informoval, že útočit začaly ázerbájdžánské vzdušné síly a arménské ministerstvo zahraničí tvrdí, že ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu. 

„Autoritářský režim Alijeva obnovil své nepřátelské akce. Vyhlásil arménskému lidu válku,“ uvedl také na Facebooku Pašinjan s poukazem na vládu prezidenta Ilhama Alijeva. „My jsme na tuto válku připraveni,“ konstatoval v této souvislosti arménský premiér. V reakci na eskalaci napětí mezi Ázerbájdžánem a Arménií vyhlásil Náhorní Karabach stanné právo a mobilizaci všech mužů od 18 let, informuje agentura TASS s odkazem na arménská média. Všeobecnou mobilizaci a stanné právo vyhlásila nedlouho poté také Arménie. Obě země zároveň svolaly mimořádné schůze svých parlamentů. 

Poslední bašta křesťanské civilizace

Na území dnešního Karabachu žije v současné době na 145 000 obyvatel, z nichž až 50 000 sídlí přímo v hlavním městě Štěpanakert. Karabašská republika se nejen přímo účastnila konfliktu na straně Arménie, nýbrž byla také přítomna v následných mírových jednáních KBSE (Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě). 


Na otevřeném prostranství Náhorního Karabachu obrovskou roli pro zaměřování i ničení cílů hrají drony. Oficiální mediální YT kanál ázerbájdžánského ministerstva obrany.

Jak uvádí ve své diplomové práci Analýza konfliktu o Náhorní Karabach (Fakulta sociálních studií MU Brno, 2014) Jakub Vamberský, území Náhorního Karabachu má pro Armény i Ázerbájdžánce také kulturní a symbolický význam. Náhorní Karabach je obklopen sedmi ázerbájdžánskými provinciemi Agam, Fizuli, Džabrail, Zangelan, Kubatly, Lačin a Kelbadžar, které jsou v současné době okupované arménskou armádou a tvoří silně opevněné nárazníkové pásmo. Budoucnost těchto teritorií a jejich status je jedním z nejdiskutovanějších předmětů jednání mezi oběma stranami konfliktu.

Obzvláště Lačin a Kelbadžar jsou důležitými územími, neboť se v nich nachází koridory, které přímo spojují Náhorní Karabach s Arménií. Vamberský ve své práci vysvětluje, v čem spočívá kulturní a symbolický význam této oblasti jak pro Armény, tak pro Ázerbájdžánce. Pro Armény Karabach představuje poslední baštu křesťanské civilizace a historické útočiště arménských princů a biskupů. Arménskou kulturu s územím spojuje množství kostelů a klášterů vystavěných jejich předky. Pro Ázerbájdžán je Karabach kolébkou múzického a literárního umění. „Obě strany se z těchto důvodů odmítají vzdát nároků na toto teritorium, ať již se jedná o kulturní důvody, či spíše o geografickou celistvost, mezinárodní prestiž či ekonomiku,“ vyvozuje Jakub Vamberský. 


Hlavní ropovody a plynovody ve střední, východní Evropě a na Kavakze. Ázebajdžán pokrývá 5 % evropské spotřeby plynu; větší fotovětší foto / Public Domain

Dalším faktorem, o němž se rovněž zmiňuje Vamberský, je mentalita populace obou konfliktních stran, která přispívá k nekompromisnímu řešení konfliktu. Předsudky a nenávist stále hrají primární roli. Tento stav je zapříčiněn rozsáhlou mediální propagandou a její démonizující prezentací opoziční strany konfliktu. Nepřátelství navíc pramení z výchovy a vzdělání, kde existují dva zcela rozdílné úhly pohledu a vnímání historie. Kdyby tedy skutečně došlo ke konfliktu, pro obě strany by bylo velmi jednoduché mobilizovat už tak značně radikalizovanou společnost. Pokud by konflikt skutečně vzplanul a přerostl v další válku, je vysoce pravděpodobné, že by do ní byly přímo či nepřímo vtaženy další státy, a to nejspíše Rusko, Turecko či Írán. Potenciální konflikt by s sebou také přinesl hrozby poškození energetických tranzitních cest a nutně by tak ovlivnil energetickou bezpečnost nejen v regionu Jižního Kavkazu, nýbrž také v Evropě.

Určitou roli ve vzájemném nepřátelství obyvatel těchto dvou sousedních zemí hraje historický rozdíl v postoji obyvatel k náboženské otázce. Arménie přijala křesťanství jako první na světě a její současná Arménská apoštolská církev je řazena mezi orientální či východní pravoslavné církve. V Ázerbájdžánu se podle průzkumů necelá čtvrtina obyvatel hlásí nominálně k muslimské víře, i když příklon je spíše kulturní a etnický. Ostatní obyvatelstvo je jiné víry nebo bez vyznání. Celkově je země v porovnání s jinými považována spíše za sekulární. V poslední době se však zejména u některých mladých žen objevují tendence nosit islámský hidžáb.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček vyzývá obě strany k ukončení násilí

Spory o žoldáky ze Sýrie

Oba účastníci konfliktu se v době nynější eskalace bojů v oblasti Náhorního Karabachu vzájemně obviňují z dovozu žoldnéřů ze Sýrie. Ruská agentura Interfax informovala, že podle arménských diplomatů v Rusku dopravilo Turecko do Ázerbájdžánu tisíce bojovníků ze severní Sýrie. Baku naopak tvrdí, že mezi padlými na arménské straně jsou nájemní vojáci z řad etnických Arménů ze Sýrie i dalších zemí. „Podle našich informací bylo v poslední době Tureckem přemístěno ze Sýrie do Ázerbájdžánu kolem 4000 bojovníků,“ uvedl arménský ambasador Vardan Toganjan s tím, že je složité určit národnost těchto bojovníků. Přesun se podle něj odehrál charterovými lety do ázerbájdžánské exklávy Nachičevan, která hraničí s Tureckem a od zbytku Ázerbájdžánu ji odděluje území Arménie i neuznané Náhorně-karabašské republiky. Ázerbájdžán informace arménského diplomata popřel. 

K ukončení násilí a zahájení rozhovorů vybízí Evropská unie, Rusko i papež František. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS o situaci hovořil se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a Moskva vyzvala k příměří. Také ruský prezident Vladimir Putin vyzval v rozhovoru s arménským premiérem k ukončení bojů. „Je důležité vyvinout veškeré nezbytné úsilí k zamezení eskalace konfrontace, ale zásadní je ukončení nepřátelských akcí,“ citoval Putina rovněž český ministr zahraničí Tomáš Petříček. K situaci se rovněž vyjádřil na Twitteru: „Jsem hluboce znepokojen stupňujícím se násilím v Náhorním Karabachu. Rozsáhlá vojenská ofenzíva musí skončit, je třeba pokračovat ve vyjednávání. Česká diplomacie apeluje na obě strany konfliktu, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo.“            

              


Obě strany v konfliktu profesionálně, systematicky a masivně využívají sociální sítě. Součástí propgandy je i záznam a prezentace vojenských úspěchů. Na videu je napadení ázerbájdžánské kolony. Oficiální mediální YT kanál arménského ministerstva obrany.

Tři základní fáze konfliktu

Ve své analýze bojů o Náhorní Karabach Jakub Vamberský připomíná, že válečný konflikt probíhal ve třech základních fázích. V první fázi z let 1987 až 1991 hovoříme o latentním stádiu konfliktu. V této fázi jsme svědky formování dvou proti sobě stojících bloků a artikulace jejich neslučitelných cílů. Vzájemná nesnášenlivost zde vede k růstu napětí a prvním ozbrojeným střetům mezi hlavními aktéry, což vede k tomu, že konflikt roku 1991 dosáhl stupně konfliktu nízké intenzity, podle Uppsalských standardů

Druhou, eskalační fází konfliktu jsou roky 1992 až 1994, kdy se jednalo o válečný konflikt, který zanechal na 20 000 až 30 000 mrtvých a přes milion uprchlíků. Třetí, deeskalační a mediační fází nazýváme období od uzavřeného příměří roku 1994 po současnost. V poslední fázi docházelo k ojedinělým střetům, kde pouze rok 2005 a rok 2012 můžeme považovat za konflikty nízké intenzity, při kterých došlo k přibližně 50 ztrátám na lidských životech. Tyto střety z let 2005 a 2012 proběhly převážně mezi ázerbájdžánskými a karabašskými ozbrojenými silami při hranicích Náhorně-karabašské republiky a Ázerbájdžánu.

V tradičně neklidné oblasti Kavkazu hovoří opět zbraně a umírají vojáci i civilní obyvatelstvo. Ázerbájdžán má podporu členské země NATO Turecka a na straně Arménie stojí Putinovo Rusko. Přední česká novinářka Petra Procházková, která ve výbušné oblasti Kavkazu v minulosti opakovaně pobývala, v naši televizi konstatovala, že se jedná o konflikt mezi Ruskem a Tureckem. Hrozí zde tedy nebezpečí, a to nejen pro region, kde boje momentálně probíhají. 

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Náhorní Karabach – zamrzlý konflikt ožívá

Náhorní Karabach je území rozkládající se vysoko v horách Malého Kavkazu. Přestože se jedná o oblast ...

Houfnice Dana a raketomety Vampir v Ázerbájdžánu

Ázerbájdžánská armáda před několika dny ukázala svou nejnovější pozemní techniku. Na zveřejněném ...

Černý leden – krvavé události v Baku byly začátkem konce Sovětského svazu

Konec komunistického režimu je u nás spjat se sametovou revolucí, a i ve většině střední a východní ...

Su-30SM vstupuje do špirály zbrojenia medzi Arménskom a Azerbajdžanom

Arménske ministerstvo obrany oznámilo nákup štyroch viacúčelových bojových lietadiel Su-30SM, ktoré ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Larry
    10:30 29.09.2020

    Další z článků pana Chalupy. To, co zde publikoval si přečtu i jinde a přímo u zdroje z oblasti dění. Celý článek je jenom shrnutí a výběr z ofiko médií. To mě nemusí autor ...Zobrazit celý příspěvek

    Další z článků pana Chalupy. To, co zde publikoval si přečtu i jinde a přímo u zdroje z oblasti dění. Celý článek je jenom shrnutí a výběr z ofiko médií. To mě nemusí autor "předžvýkat". Děkuji.
    To co naprosto postrádá článek, je byť souhrn historie Kavkazu od dob středověku a důvody dění, stačilo si zadat syntaxu "genocida Arménů" uvědomit si vztahy kdo, s kým a jak.
    Za mě pro pana Chalupu palec dolů, stejně jako v případě článků o pánech Procházkovi a Hučínovi, z nichž mám , no "smíšené pocity" a začal jsem i pochybovat o nestrannosti žurnalistiky.Skrýt celý příspěvek

  • Míša
    09:59 29.09.2020

    Mě spíš připadá, dle záběrů i logiky, že těžká pozemní technika má dny naopak sečteny. Drony a křídla(nosiče, uzly) mají hlavní roli v současném konflitku a tančíky jsou už jen ...Zobrazit celý příspěvek

    Mě spíš připadá, dle záběrů i logiky, že těžká pozemní technika má dny naopak sečteny. Drony a křídla(nosiče, uzly) mají hlavní roli v současném konflitku a tančíky jsou už jen cíle.

    Co se týče křesťan vs muslim, to je jen výmluva. Jde zase o moc a náboženství je pouhá šaráda. Rozhodně nefandím ani jedné straně! Jsem velice rád, že jsme nejen v této dementní době součástí Eu, kdoví, jak by zdejší územní-mocenské problémy dopadly.Skrýt celý příspěvek

    • Scotty
      10:11 29.09.2020

      To je ovšem jen proto že Arménům chybí prostředky pro efektivní boj s drony.

      To je ovšem jen proto že Arménům chybí prostředky pro efektivní boj s drony.

      • Jan Grohmann
        10:18 29.09.2020

        A komu nechybí?

        A komu nechybí?

        • satai
          10:41 29.09.2020

          Drony tehle velikosti a urovne uz by mely dostat kapky od jakekoli moderni PVO. Nejsou urcene pro nepermisivni prostredi. Neco jineho jsou mensi kousky (a samozrejme velke stealth ...Zobrazit celý příspěvek

          Drony tehle velikosti a urovne uz by mely dostat kapky od jakekoli moderni PVO. Nejsou urcene pro nepermisivni prostredi.

          Neco jineho jsou mensi kousky (a samozrejme velke stealth kousky, ale to je jiny pribeh).Skrýt celý příspěvek

          • Eiffelos
            10:49 29.09.2020

            Jenže já pochybuji , že oni mají takove prostředky, aby pokryli celou hranici styku combantantu a nebo neustale drželi leteckou hlídku . To by je finančně zruinovalo. Tohle je ...Zobrazit celý příspěvek

            Jenže já pochybuji , že oni mají takove prostředky, aby pokryli celou hranici styku combantantu a nebo neustale drželi leteckou hlídku . To by je finančně zruinovalo. Tohle je celkem ultimatni problém, drony jsou levné, je jich moc aleboj proti nim je drahy. Tohle je nový průser, uvolnujeto totiž ruce , těžkou techniku to zneschopni a da prostor pro pěchotní souboje , které jsou nekonečne a zamrzlé.....Skrýt celý příspěvek

          • Jirosi
            11:11 29.09.2020

            Eiffelos: Co je jednoduší zničit obrněnou techniku dronem, nebo zničit dron dronem? Protože, pokud je problém jak efektivně ničit levné drony schopné ničit obrněnou techniku, pak ...Zobrazit celý příspěvek

            Eiffelos: Co je jednoduší zničit obrněnou techniku dronem, nebo zničit dron dronem?
            Protože, pokud je problém jak efektivně ničit levné drony schopné ničit obrněnou techniku, pak drony na ničení dronů jsou ještě levnější. Otázka jejich vývoje je jen otázka času!Skrýt celý příspěvek

          • Jan Grohmann
            11:28 29.09.2020

            Vtip je v tom, že žádný západní stát nemá moderní PVO. A už vůbec ne prostředky pro boj s drony. Pozemní PVO například Francie prakticky vůbec neexistuje.

            Vtip je v tom, že žádný západní stát nemá moderní PVO. A už vůbec ne prostředky pro boj s drony. Pozemní PVO například Francie prakticky vůbec neexistuje.

          • logik
            12:18 29.09.2020

            Ale pozemní PVO není řešení. Primární řešení je vzdušná převaha.

            Ale pozemní PVO není řešení. Primární řešení je vzdušná převaha.

          • Eagle
            13:03 29.09.2020

            Jediná možnost obrany proti dronům je jejich zarušení. Vzdušná převaha.... jak to logiku myslíš? Osobně se domnívám že letectvo bez PVO v obraně moc nezmůže kór u dronu kde se ...Zobrazit celý příspěvek

            Jediná možnost obrany proti dronům je jejich zarušení. Vzdušná převaha.... jak to logiku myslíš? Osobně se domnívám že letectvo bez PVO v obraně moc nezmůže kór u dronu kde se velmi dobře dají aplikovat "stealth" prvky. Taktéž celkové PVO lze cilenymi údery zlikvidovat což potvrzují i záběry na kterých ničí osy a další PVO systémy. Myslím že se jasně ukazuje jaký má dron obrovský přínos kór na rovinatém bojišti jako je Karabach.Skrýt celý příspěvek

          • satai
            13:19 29.09.2020

            Zaruseni ti pomuze jenom dokud maji drony relativne malou uroven autonomie.

            Zaruseni ti pomuze jenom dokud maji drony relativne malou uroven autonomie.

          • logik
            13:22 29.09.2020

            " Osobně se domnívám že letectvo bez PVO v obraně moc nezmůže kór u dronu kde se velmi dobře dají aplikovat "stealth" prvky." Jak nezmůže? Pokud tvrdíš, že nezdetekuje drony, tak ...Zobrazit celý příspěvek

            " Osobně se domnívám že letectvo bez PVO v obraně moc nezmůže kór u dronu kde se velmi dobře dají aplikovat "stealth" prvky."
            Jak nezmůže? Pokud tvrdíš, že nezdetekuje drony, tak jestli toho není schopno letectvo, jak by toho měla být schopná pozemní PVO, která z principu nemůže pokrýt takový prostor?

            Drony jako např. Bayraktar jsou letectvem detekovatelné a ničitelné velmi snadno. Jo, chce to neustálou přítomnost ve vzduchu, což je drahé, ale furt podstatně levnější, než cena ničené PVO, která bez přítomnosti letadel ve vzduchu je jen spotřebák.

            A naopak - pokud mám ta letadla ve vzduchu, jak mi nějak výrazně pomůže PVO?
            PVO se podle mne hodí na vykrytí děr atd..., ale sama o sobě toho moc nezmění a když mám letadla ve vzduchu, tak efektivita nemobilních (v porovnání s mobilitou letadel) SAM raket je IMHO velmi malá.

            Co může letadlům dosti pomoci, tak jsou pozemní radary, ale opět oproti nějaké formě AWACsu jde o podstatně omezenější prostředek.Skrýt celý příspěvek

          • Scotty
            15:04 29.09.2020

            Je potřeba si uvědomit že to co tam lítá není nějaký dron z hračkářství, ale potvora s rozpětím 12 metrů. Na takové stroje může letectvo působit bez ...Zobrazit celý příspěvek

            Je potřeba si uvědomit že to co tam lítá není nějaký dron z hračkářství, ale potvora s rozpětím 12 metrů. Na takové stroje může letectvo působit bez problémů.
            https://english.iswnews.com/wp... Skrýt celý příspěvek

        • StandaBlabol
          16:05 29.09.2020

          Stíhačka s kvalitním radarem, Sidewindery a kanónem se nepočítá?

          Stíhačka s kvalitním radarem, Sidewindery a kanónem se nepočítá?

    • infi
      11:15 29.09.2020

      Míša: To bych neřekl, viz konflikt na východě Ukrajiny. Tam zase mělo hlavní slovo dělostřelectvo. Pokud by Turci bojovali s někým kdo má moderní letectvo, tak si myslím že ty ...Zobrazit celý příspěvek

      Míša: To bych neřekl, viz konflikt na východě Ukrajiny. Tam zase mělo hlavní slovo dělostřelectvo. Pokud by Turci bojovali s někým kdo má moderní letectvo, tak si myslím že ty drony jsou poměrně snadný cíl.

      Pokud Turci operují TB2 z Azeru (jako ze operuji), tak Arméni bez moderní PVO mají v hornatém terénu poměrně mizivé šance nějaké efektivní obrany, Navíc ta hranice bude mít 350-400km. Je možné že se tam brzy objeví nějaké starší panstiry na odpis s dobrovolníky - ale opět, bez letectva mají systémy krátkého dosahu malé šance na úspěch. Torso Armenskeho letectva tvoří pouze 4ks Su-30. Bude teď záležet jak moc do toho vstoupí Rusko.

      EU, NATO ,OSN, děti země aspol zase vydají prohlášení a tím to skončí jako vždy.Skrýt celý příspěvek

    • Klimesov
      11:36 29.09.2020

      zas představa o ultimátní zbrani, která změní tvář bojiště? To stejné se psalo, když se začalo masově rozvíjet letectvo, pak se to psalo, když se začali masivně rozvíjet PTŘS, pak ...Zobrazit celý příspěvek

      zas představa o ultimátní zbrani, která změní tvář bojiště?
      To stejné se psalo, když se začalo masově rozvíjet letectvo, pak se to psalo, když se začali masivně rozvíjet PTŘS, pak se to psalo když se začali masivně rozšiřovat bitevní vrtulníky atd. atd.
      Prakticky vždy když přišla nějaká nová zbraň či konstrukce, tak se hned o ní tvrdilo jak je ultimátní a jak všechno změní. Samozřejmě do doby než se na ní našlo protiopatření. Pak se vždy z ultimátní zbraně stala pouze další součást, která přispěla k navýšení schopnosti armády a stal se z ní jen další armádní prvek. Stejně tak jako z její protizbraně.
      Jediná zbraň, která kdy skutečně změnila tvář bojiště je defakto kulomet.
      Jinak je to po celou dobu historie jen souboj "kanon vs pancíř"Skrýt celý příspěvek

      • logik
        13:49 29.09.2020

        Klimesov: zbraní měnících bojiště je více. Např. Tebou zmiňovaný kulomet "zavedl" zákopovou válku. Tank zase udělal ze zákopové války anachronismus. Další podstatnou změnou bylo ...Zobrazit celý příspěvek

        Klimesov: zbraní měnících bojiště je více. Např. Tebou zmiňovaný kulomet "zavedl" zákopovou válku. Tank zase udělal ze zákopové války anachronismus. Další podstatnou změnou bylo bitevní letectvo, které ukončilo nadvládu tankových svazů z prvních let 2WW.

        Jako částečně máš pravdu - proti každé zbrani se najde protizbraň. Ale zároveň je pravda, že aplikace té protizbraně s sebou často nese nutnost podstatné změny taktity i strategie, takže ta zbraň opravdu bojiště změní.Skrýt celý příspěvek

        • Klimesov
          14:53 29.09.2020

          Jo v podstatě dobré připomínky a máte pravdu. Těch zbraní bylo více. Já uvedl hlavně kulomet, protože ten změnil tvář bojiště ve své době razantně. Přece jen co vím tak na začátku ...Zobrazit celý příspěvek

          Jo v podstatě dobré připomínky a máte pravdu. Těch zbraní bylo více.
          Já uvedl hlavně kulomet, protože ten změnil tvář bojiště ve své době razantně. Přece jen co vím tak na začátku první války třeba ještě Francouzi používali taktiku sevřených řad, kdežto na konci války se Němci snažili bitevní pole dobýt už údernými oddíly. Navíc kulomet měl přímý vliv na vývoj tanků, letadel, leteckých soubojů atd. atd.
          Jeho vynález přímo ovlivnil schopnosti a organizace pěších družstev a pěšáka jako takového (pozdější vývoj ručních palných zbraní). Dodnes je to hlavní zbraní družstva.

          Jako osobně bych se nebál říct, že kulomet měl na vývoj bojiště podobný vliv jak vznik a vynález křesadlového zámku.

          Každopádně s vašimi připomínkami musím souhlasit.Skrýt celý příspěvek

          • logik
            16:45 29.09.2020

            Jo, to máš pravdu, že kulomet byl obrovskej gamechanger, kterej bojiště změnil od základů. Jen bych možná dodal, že to nebyl až tak samotnej kulomet, jako spíš dvojice kulomet + ...Zobrazit celý příspěvek

            Jo, to máš pravdu, že kulomet byl obrovskej gamechanger, kterej bojiště změnil od základů. Jen bych možná dodal, že to nebyl až tak samotnej kulomet, jako spíš dvojice kulomet + bezdýmný střelný prach, která umožnila efektivní použití kulometu a zároveň asi i jeho větší mechanickou spolehlivost.

            Mechanické Gatlingy na černý prach zdaleka takovou revoluci neudělaly.Skrýt celý příspěvek

    • Míša
      15:45 29.09.2020

      Díky za veškeré reakce i přesto, že mám svůj názor. Rád se nechám obohatit i o vaše. Myslím si, že současné konflikty(hrůzy) mění nová větev zbraní, jak moc pochopitelně ukáže ...Zobrazit celý příspěvek

      Díky za veškeré reakce i přesto, že mám svůj názor. Rád se nechám obohatit i o vaše. Myslím si, že současné konflikty(hrůzy) mění nová větev zbraní, jak moc pochopitelně ukáže čas. Jen už jsem v minulosti uváděl( a nesetkal s pochopením), že se mi nelíbí vyzbrojování naší armády konzervativním způsobem.Skrýt celý příspěvek

  • lemkin
    09:38 29.09.2020

    Opět se ukazuje, že těžká houfnice má svůj smysl. Zároveň i Vampiry v podobě 122mm jsou účinné a levné řešení.

    Opět se ukazuje, že těžká houfnice má svůj smysl. Zároveň i Vampiry v podobě 122mm jsou účinné a levné řešení.

    • mudry.udrzbar
      09:51 29.09.2020

      a rovnako sa opat na dalsom bojisku ukazuje aky mimoriadny vyznam maju drony a predovsetkym schopnost ich vlastnej rychlej a lacnej produkcie, tak ako to zvlada Turecko. Mohli by ...Zobrazit celý příspěvek

      a rovnako sa opat na dalsom bojisku ukazuje aky mimoriadny vyznam maju drony a predovsetkym schopnost ich vlastnej rychlej a lacnej produkcie, tak ako to zvlada Turecko. Mohli by sme sa v tomto smere zobudit aj v nasich koncinach (ACR, OSSR).Skrýt celý příspěvek

      • Scotty
        10:08 29.09.2020

        UAV schopné nést zbraně rozhodně není laciná záležitost.

        UAV schopné nést zbraně rozhodně není laciná záležitost.

        • Larry
          10:32 29.09.2020

          A které zbraně jsou levné?? Možná kámen a prak a vzduchovka po dědečkovi. I na to by dokázali na MO vypsavat výběrové řízení.

          A které zbraně jsou levné?? Možná kámen a prak a vzduchovka po dědečkovi. I na to by dokázali na MO vypsavat výběrové řízení.

          • Scotty
            10:38 29.09.2020

            Tady soudruh hore psal že jejich produkce je rychlá a laciná. Což není tak docela pravda. Rozhodně ne u těch sofistikovanějších kousků.

            Tady soudruh hore psal že jejich produkce je rychlá a laciná. Což není tak docela pravda. Rozhodně ne u těch sofistikovanějších kousků.

          • Jirosi
            11:14 29.09.2020

            Hlavně bude zajímavé sledovat jak levné to bude, až jim je začnou sestřelovat.

            Hlavně bude zajímavé sledovat jak levné to bude, až jim je začnou sestřelovat.

  • infi
    09:34 29.09.2020

    Nejde to vnimat jinak, nez valku mezi krestany a muslimy. Nastesti Turecka Lira reaguje propadem vuci EUR na historicke minimum a jen doufam, ze se jim ta ekonomika brzy zhrouti ...Zobrazit celý příspěvek

    Nejde to vnimat jinak, nez valku mezi krestany a muslimy. Nastesti Turecka Lira reaguje propadem vuci EUR na historicke minimum a jen doufam, ze se jim ta ekonomika brzy zhrouti komplet. Myslim, ze kdyby si Turci nekryli zadek NATEM, tak by si takhle nevyskakovali a prestali destabilizovat kompletne cely region na vsechny strany.Skrýt celý příspěvek

    • satai
      09:54 29.09.2020

      Co presne ti na tom prijde jako nabozensky konflikt a ktera strana jsou ti krestani? ;-)
      Vzdyt je to klasicke nacionalisticke solichani starych bolistek a pretahovani se o uzemi.

      Co presne ti na tom prijde jako nabozensky konflikt a ktera strana jsou ti krestani? ;-)
      Vzdyt je to klasicke nacionalisticke solichani starych bolistek a pretahovani se o uzemi.

      • otecko
        10:34 29.09.2020

        Nemyslím si, že ten konflikt nyní rozhořel z ničeho, dle Reuters tam Turci opravdu poslali 1000 bojovníků ze Syrie, napojených na muslimské teroristy: ...Zobrazit celý příspěvek

        Nemyslím si, že ten konflikt nyní rozhořel z ničeho, dle Reuters tam Turci opravdu poslali 1000 bojovníků ze Syrie, napojených na muslimské teroristy: https://www.reuters.com/articl...
        .. a že má Ergodan pifku na Arménce ( i na EU) za to, že trvají na genocidě Turků ve 40 tých letech minulého století, je také pravda. Takže ano, je to konflikt s náboženskou rozbuškou, a to dost silnou!Skrýt celý příspěvek

        • logik
          12:20 29.09.2020

          Ale to je klidně možný. Ale to nic nemění na tom, že jde primárně o nacionalismus. Když Rusko někde nasadí Wagnerovce, tak také nejde o šíření pravoslaví, ale čistě o mocenský boj. Zobrazit celý příspěvek

          Ale to je klidně možný. Ale to nic nemění na tom, že jde primárně o nacionalismus. Když Rusko někde nasadí Wagnerovce, tak také nejde o šíření pravoslaví, ale čistě o mocenský boj.Skrýt celý příspěvek

      • infi
        10:49 29.09.2020

        satai: chces-l, je to etnicky stret, kde na jedne strane je vice krestanu a na druhe muslimu. Nevim co na tom chces popirat :-)

        satai: chces-l, je to etnicky stret, kde na jedne strane je vice krestanu a na druhe muslimu. Nevim co na tom chces popirat :-)

        • satai
          10:56 29.09.2020

          Protoze je to bulshit, nabozenstvi v tom nehraje roli.

          To muzes zacit rovnou vykladat irske Troubles jako nabozenskou valku.

          Protoze je to bulshit, nabozenstvi v tom nehraje roli.

          To muzes zacit rovnou vykladat irske Troubles jako nabozenskou valku.

        • Rase
          11:44 29.09.2020

          Mno nevím, jsou snad víc ateisty než v tuzemsku a dost aktivně s nimi obchoduje i Izrael. Fakt nedělej z Azerů nějaké islamisty... já tam byl a jsou v pohodě.

          Mno nevím, jsou snad víc ateisty než v tuzemsku a dost aktivně s nimi obchoduje i Izrael. Fakt nedělej z Azerů nějaké islamisty... já tam byl a jsou v pohodě.

        • logik
          12:22 29.09.2020

          Že je motivem náboženství. Úplně stejně, jako např. při Německém útoku na Polsko za IIWW nešlo o souboj protestantů s katolíky. To, že se bojující strany něčím liší ještě ...Zobrazit celý příspěvek

          Že je motivem náboženství. Úplně stejně, jako např. při Německém útoku na Polsko za IIWW nešlo o souboj protestantů s katolíky. To, že se bojující strany něčím liší ještě neznamená, že ta odlišnost je důvodem války.

          A to i když třeba jedna ze stran "využívá" této odlišnosti pro prosazení svých zájmů.Skrýt celý příspěvek

          • logik
            12:24 29.09.2020

            Teda přesněji že nešlo o prosazování protestantismu proti katolicismu, samozřejmě.

            Teda přesněji že nešlo o prosazování protestantismu proti katolicismu, samozřejmě.

    • PavolR
      10:27 29.09.2020

      Jedine tak v rétorike oboch strán, ale inak sa tam križujú aj úplne iné konflikty. Irán napríklad práve posiela Arménom vojenský materiál, kým Azerbajdžan je dlhodobo vyzbrojovaný ...Zobrazit celý příspěvek

      Jedine tak v rétorike oboch strán, ale inak sa tam križujú aj úplne iné konflikty. Irán napríklad práve posiela Arménom vojenský materiál, kým Azerbajdžan je dlhodobo vyzbrojovaný aj s podporou Izraela a Trump mu prv viackrát vyjadril podporu, čiže tam zasahuje aj konflikt Irán-Izrael-USA s veľmi zaujímavou voľbou strán (obzvlášť, ak si vezmeme, že iránsky ajatolláh je tiež Azer).Skrýt celý příspěvek

      • Rase
        11:39 29.09.2020

        Azerové jsou v Íránu obecně dost vlivné a bohaté etnikum, tak to bude ještě dost zamotané.

        Azerové jsou v Íránu obecně dost vlivné a bohaté etnikum, tak to bude ještě dost zamotané.

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 2