Náhrada MiGů-29 a Su-22: Polské letectvo hledí do budoucna

MiG-29 polského letectva; větší foto / John5199, CC BY 2.0

Během nedávné konference Století polského letectva: Perspektivy rozvoje diskuteři debatovali o budoucnosti polského letectva i o budoucnosti vedení leteckých operací celkově. Jedním z hlavních témat současného polského letectva je nákup několika desítek nových víceúčelových stíhaček, které nahradí zastaralé sovětské stíhací bombardéry Su-22 a frontové stíhačky MiG-29.

Páteř polského letectva tvoří 48 víceúčelových stíhaček F-16C/D Block 52+ (36 F-16C a 12 F-16D). Ve výzbroji F-16 najdeme nejmodernější zbraně vzduch-vzduch a vzduch-země, včetně střel s plochou dráhou letu JASSM / JASSM-ER. Polské F-16 v letectvu doplňuje 29 stíhaček MiG-29 a 18 bombardérů Su-22. O jeden MiG-29 polské letectvo přišlo při nehodě v červenci letošního roku. Pilot se katapultoval ale bohužel nepřežil.

Letouny MiGy-29 a Su-22 prošly dílčí modernizací a byla jim prodloužena životnost. 16 MiGů-29 dostalo díky spolupráci polského a izraelského průmyslu novou elektroniku, letový počítač a navigaci s pohyblivou mapou. Vylepšenou avioniku dostalo také osm Su-22M4 a šest cvičných Su-22UM3K. Zatímco Suchoje budou létat do roku 2025, MiGy mohou polský vzdušný prostor chránit až do roku 2030.

Není ale jasné, kolik polských MiGů-29 a Su-22 je skutečně bojeschopných. V případě MiGů-29 je problém především se servisem motorů RD-33. Navíc vzhledem k protiruským sankcím nemá Polsko přístup k ruským náhradním dílům ani pro jeden typ těchto letadel.

Mimo to polské letectvo provozuje osm lehkých cvičně-bojových proudových letounů M-346. Letos Varšava objednala další čtyři stroje s opcí na další čtveřici. Letouny slouží především k pokročilému výcviku pilotů stíhaček F-16. V budoucnu se navíc pro M-346 počítá s doplněním výzbroje vzduch-vzduch i vzduch-země.

Varšava chce v rámci programu Harpyje v roce 2020 vybrat nástupce MiGů-29 a Su-22. Odhady počtů nakupovaných letounů se liší, mluví se o 48 nových letadlech (nejpravděpodobnější varianta), ale také o 64 (preferuje polské letectvo) nebo dokonce 96 stíhačkách.

Penzionovaný generál Jerzy Gotowala na zmíněné konferenci uvedl: „Jestliže uvažujeme o kategorii dalšího letadla pro naší zemi, je třeba uvažovat o kategorii víceúčelového letadla, ale vybaveného zbraňovými systémy s dosahem 150-200-300 km do hloubky postavení nepřítele. Nemá dnes smysl uvažovat o obranném letectvu. Takové užívání letectva [pro obranné účely - pozn. red. ], to je jako válčit s jednou rukou zavázanou za zády a druhou se jen bránit […] Myslím si, že nesmíme také zapomenout na využití dálnic jako letišť, a vůbec dnes, kdy premiér Morawiecki staví dálnice. Je třeba vybudovat dvě až tři dálniční letiště, protože dnešní prostředky dlouhého dosahu nepřítele zničí naše letiště [na leteckých základnách - pozn. red.] již v první den války, nebo možná ještě dříve.“

Také generál Tadeusz Mikutel, zástupce velitele Operačního velitelství ozbrojených sil, souhlasí s tím, že letectvo musí být připraveno útočit: „Letectvo je ten typ ozbrojených sil, který dostane první úder nepřítele a musí ho přežít. Pro letectvo je přežití prvního úderu nejdůležitější, a to je teprve první fáze.“


Na MiGu-29 létá i první polská pilotka, která má krásnou přezdívku.

V další fázi se musí podle Mikutela letectvo soustředit na ničení prostředků protivzdušné obrany (PVO) nepřítele. K tomu nestačí jen vhodné letouny, ale především zbraně vzduch-země dlouhého dosahu a taktické balistické rakety. Polsko může pro tyto účely využít střely JASSM a JASSM-ER.

Generál Mikutel zároveň upozorňuje na finanční náročnost celého procesu. Navrhuje proto nakoupit nová letadla v rámci „strategické zakázky“ státu, mimo rozpočet ministerstva obrany. Stejným způsobem Polsko v roce 2003 nakoupilo 48 stíhaček F-16C/D za 3,2 miliardy dolarů. „Musíme nahradit 48 letadel [MiG-29 a Su-22 - pozn. red.] a pokud se zadaří, tak nakoupíme 64 letadel. To není snadný nákup. Zavedení F-16 do služby si vyžádalo miliardy zlotých do vybudování infrastruktury. Technologie je komplikovaná a nedá se tomu vyhnout [investicím do infrastruktury - pozn. red.].“

Polsko má do budoucna jasně nastavené priority v oblastí letectva a PVO. Jde o nákup bitevních vrtulníků v rámci programu Kruk, „středních“ dronů schopných nést výzbroj vzduch-země, systémů PVO středního dosahu Patriot, nákup raketometů Homar (k ničení postavení PVO nepřítele), nákup střel s plochou dráhou letu JASSM a JASSM-ER a především nákup nových víceúčelových stíhacích letounů v rámci programu Harpyje.

Podle plánů z roku 2015 měly nové víceúčelové stíhačky dorazit do Polska v roce 2022, nyní se mluví o roku 2024. Podle posledních informací ale polský ministr obrany Mariusz Blaszczak instruoval náčelníka generálního štábu Rajmunda Andrzejczaka, aby urychlil práce na programu Harpyje.


Polské F-16

V krátkém sdělení polské ministerstvo obrany uvedlo: „Ministr Mariusz Blaszczak instruoval náčelníka generálního štábu polské armády, aby urychlil realizaci programu [Harpyje - pozn. red.], což povede k získání stíhacích letounů nové generace, které nastaví novou kvalitu v leteckých operacích a v podpoře na bojišti. Stíhací letouny budou působit v provázané počítačové sítí s prostředky pro odepření přístupu [PVO - pozn. red.] a budou spolupracovat se spojeneckými vzdušnými silami.“

O dodávky letounů se utkají čtyři společnosti. Švédská firma SAAB nabízí Gripen E/F, Lockheed Martin stíhačky F-16 (zřejmě F-16E/F Block 70/72) a F-35A Lightning II, Boeing letouny F/A-18E/F Super Hornet a zřejmě také i F-15E Strike Eagle. Italská firma Leonardo nabízí stíhačku Eurofighter Typhoon a bojovou verzi M-346.

Polsko chce pro nové letouny také získat nejmodernější kontejnerové prostředky radioelektronického boje (REB) (viz video níže), aby nové stíhačky mohly účinně bojovat proti PVO nepřítele. Polské ministerstvo obrany v této věci oslovilo firmy Saab AB, Elbit Systems a Elta Systems.

Podle webu Defence24 Varšava vybere vítěze programu Harpyje již ve zmíněném roce 2020 a dodávky prvních letounů proběhnou v roce 2024. Polský web ale upozorňuje, že jde o hodně ambiciózní časový rámec pro tak komplikovaný program.

V současné době stále běží koncepční a analytické práce na programu Harpyje. Pro porovnání ‒ koncepční a analytické práce na programu Visla skončily v roce 2014, k podpisu dohody (nákup systémů Patriot) však došlo až v letošním roce.


Kontejnery pro REB jsou nepostradatelné v boji s nepřátelskou PVO.

V Polsku, a to i na vládní úrovni, existuje lobby propagující nákup stíhaček F-35 Lightning II. Ty by papírově zřejmě nejlépe plnily představy Varšavy o schopnostech nového stíhacího letadla (tedy boj proti PVO nepřítele). Nakoupit „superpokročilé“ stíhačky F-35 je jedna věc, udělat z nich bojeschopný systém je věc zcela jiná.

Hlavní překážkou jsou samozřejmě peníze (a hned za tím nedostatek kvalifikovaného personálu na všech úrovních). Pokud použijeme obecně univerzální vzorec ‒ 25 % za nákup letadel, 25 % za vybudování provozního zázemí a 50 % na provozní náklady po celou dobu životnosti ‒ ceny za nákup F-35 jsou následující:

Při jednotkové ceně 80 milionů dolarů za letadlo (cena po roce 2020) Polsko za 48 stíhaček F-35A zaplatí 3,84 miliardy dolarů a stejnou částku zaplatí za provozní zázemí. Vstupní investice bude tedy minimálně 7 miliard dolarů. Stejnou částku 7 miliard dolarů Polsko zhruba vydá za 40 let provozu F-35, tedy každý rok průměrně 175 milionů dolarů (čtyři miliardy Kč). V této částce jsou zahrnuty veškeré nutné náklady (výcvik, palivo, náhradní díly, servis, modernizace, atd. atd.) spojené se zajištěním provozu 48 stíhaček F-35 po dobu 40 let.

Jako finančně nejlogičtější pro Polsko se zdá tedy nákup nejnovějších verzí F-16 (neustále modernizovaných), spolu se špičkovou výzbrojí a specializovanými kontejnery (pro REB, průzkumné, atd.). Není třeba se bát, že pro F-16 nebudou v budoucnu k dispozici náhradní díly nebo servisní podpora. Celkově vzniklo 4500 letadel a dnes stále létá 3000 F-16 ve 25 zemích světa. Americké letectvo si přitom hodlá ponechat F-16 minimálně do roku 2046.

Mimochodem, pronájem českých stíhaček Gripen končí v roce 2027, nejvyšší čas uvažovat, co dál...

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Strategická polsko-americká deklarace a americká základna v Polsku

Polský prezident Andrzej Duda se v útery sešel ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem ...

Polské tanky T-72 zůstanou ve výzbroji až do roku 2040?

Polské ministerstvo obrany v příštím roce poskytne počáteční finanční prostředky ze svého rozpočtu ...

Dodávky střel JASSM a JASSM-ER pro polské stíhačky F-16

V prosinci 2014 Varšava objednala první dávku amerických střel s plochou dráhou letu AGM-158A JASSM ...

Odyssea končí: Polská „korveta“ Slazak konečně na moři

Po 17 letech od položení kýlu poprvé vyplula do Gdaňského zálivu nejmodernější bojová loď polského ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!
Stránka 5 z 2