Náhrada za Black Hawk nebude konvenční vrtulník

Náhrada za Black Hawk nebude konvenční vrtulník
Konvertoplán V-280 Valor a L-39 společnosti ATAC / Michael Barera, CC BY-SA 4.0 (Zvětšit)

Americká armáda se pomalu chystá vyměnit své ikonické helikoptéry UH-60 Black Hawk za něco modernějšího. V úvahu přichází modely Sikorsky–Boeing SB>1 Defiant a Bell V-280 Valor. První z nich má dva koaxiální protiběžné rotory. Druhý je konvertoplán se sklápěcími rotory.

Čas legendárního vrtulníku UH-60 Black Hawk v americké armádě se pomalu začíná naplňovat. Slavná víceúčelová helikoptéra se poprvé odlepila od země v roce 1974. Armáda ji zařadila do výzbroje o pět let později. Letos vrtulník překročil čtyřicet let služby. 

Pentagon označuje plán náhrady Black Hawku zkratkou FLRAA. Znamená „Future Long-Range Assault Aircraft,“ volně přeloženo „budoucí útočné letadlo s dlouhým doletem.“ Slovo „letadlo“ ovšem v tomto případě zahrnuje i stroje s rotujícími nosnými plochami. FLRAA má kromě pozemních ozbrojených sil sloužit také velitelství speciálních operací (SOCOM) a námořní pěchotě (USMC).

Plán je součástí většího programu vývoje velké rodiny vrtulníků, označovaného jako „Future Vertical Lift (FVL),“ čili něco jako „budoucí vertikální dopravní prostředek.“ Nahradí všechny helikoptéry sloužící v různých ozbrojených složkách Spojených států. Nové stroje FVL se mají vyrábět v pěti různých velikostí.

Budou sdílet maximum stavebních dílů, senzorů a avioniky. Získají stejné motory rodiny General Electric T901 a další zařízení. O zakázku na stavbu FLRAA soutěží dvě konsorcia leteckých společností. Sikorsky se spojil s Boeingem, Bell zase s firmou Lockheed Martin. Sikorsky je ale přitom od listopadu 2015 součástí Lockheed Martin.

Ať už vyhraje kdokoliv, náhrada za Black Hawk nebude klasický vrtulník.


V-280

Rychlostní limit

Firmy Sikorsky a Boeing přišly se strojem SB>1 Defiant. Pohání ho dvojice koaxiálních, česky souosých, rotorů nad sebou, které se točí opačným směrem. Tuto koncepci v současnosti využívá například ruská společnost Kamov. 

Firmy Bell a Lockheed Martin zase nabídly konvertoplán, tedy letadlo se sklopnými rotory, V-280 Valor. Konvertoplánů na světě moc není. Nejznámější je americký typ V-22 Osprey. Navíc konečně po téměř čtvrt století vývoje bude letos zařazen do služby první civilní konvertoplán Leonardo AW609, který pomáhal vyvíjet také společnost Bell. První dodávky se mají uskutečnit letos v létě. AW609 přepraví až devět cestujících na vzdálenost 1300 km rychlostí cca 460 km/h. V doletu a cestovní rychlost dvojnásobně překonává běžné civilní vrtulníky.

Za ne zcela obvyklými koncepcemi programu FLRAA stojí vysoké nároky amerických ozbrojených složek na novou platformu.

Nejdůležitější faktor je rychlost. Black Hawk zvládne nejvíc 294 km/h, jeho cestovní rychlost je 280 km/h. Armáda požaduje od FLRAA maximální rychlost alespoň 460 km/h. Líbilo by se jí ale až 520 km/h. Námořní pěchota chce nejvyšší rychlost alespoň 509 km/h. Uvítala by však až 611 km/h.


Konvertoplánů se letos dočkají také civilisté. AW609 mohou využít také záchranné složky.

Koaxiální řešení

Pro klasický vrtulník s jedním rotorem je dosažení takových rychlostí obtížné. List vrtule helikoptéry funguje podobně jako křídlo letadla. Když se pohybuje vzduchem, vytváří vztlak, který drží vrtulník nad zemí. Dokud helikoptéra visí na jednom místě, rychlost pohybu listů její vrtule vůči vzduchu závisí jen na otáčkách motoru.

Jakmile se ale helikoptéra rozletí dopředu, je k rychlosti listů potřeba připočítat i její vlastní pohyb. Když se listy vrtule pohybují ve směru letu, rychlosti se sčítají. Při návratu se naopak odečítají. Kdyby Helikoptéra letěla stejně rychle, jako se otáčejí její listy, při pohybu směrem vzad by vůbec nevytvářely vztlak. Dvojice rotorů, které se točí opačným směrem, tento problém řeší. Přináší ale spoustu problémů. Vrtulové listy všech helikoptér mají sklon se prohýbat. U koaxiálních rotorů proto hrozí, že se navzájem srazí.

Řešení je buď umístit rotory dál od sebe, nebo je udělat z tuhého materiálu. Obojí má množství nevýhod. Koaxiální uspořádání rotorů je také velice složité a náchylné k mechanickým poruchám. Ukázalo se to i během vývoje vrtulníku Boeing SB>1 Defiant. Jeho první let musel být několikrát odložen kvůli problémům s konstrukcí samotného rotoru, převodovky a dalších pohyblivých částí. Konsorcium Sikorsky–Boeing však nakonec všechny obtíže vyřešilo. Vloni v březnu se vrtulník poprvé vznesl.


Boeing SB>1 Defiant

Zkušenosti s konvertoplány

Defiant má cestovní rychlost přes 463 km/h (což odpovídá požadavkům armády, ale asi nebude stačit námořní pěchotě). Vrtulník má být velice obratný. Dokonce bude umět viset ve vzduchu nosem dolů. Dosud to ale vypadá, že je v méně pokročilé fázi vývoje než konkurenční V-280 Valor. 

U konvertoplánu problém s rychlostí listů vrtule odpadá. Cestovní rychlost V-280 má být 520 km/h (odpovídá to 280 uzlům. Odtud V-280). Bell a Lockheed zjevně využili při konstrukci svého nového konvertoplánu zkušenosti Bellu se strojem V-22 Osprey.

Valor se však od něj v mnohém odlišuje. Zatímco V-22 pohybuje při změně naklápění vrtulí celými motorovými gondolami, u V-280 se hýbe jen samotný rotor a hřídele, které ho pohání. Konvertoplán V-280 má také ocasní plochy ve tvaru písmene V, které mají o něco nižší odpor vzduchu. Trup letounu minimálně od pohledu dost připomíná původní Black Hawk. Prototyp se poprvé vznesl už v srpnu 2017. 

Konvertoplánová koncepce ovšem může narazit na konzervativní myšlení armády. Rozhodnutí v programu FLRAA padne do roku 2022.

Zdroje: The Drive, Flight Global, 2, PM

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

První let přelomového vojenského vrtulníku SB>1 Defiant

21. března poprvé vzlét dvourotorový vojenský vrtulník SB>1 Defiant. Vrtulník je produktem ...

Konvertoplán V-280 Valor testuje 360° senzorové pole

Konvertoplán V-280 Valor poprvé za letu vyzkoušel multispektrální senzorové pole PDAS (Pilotage ...

Program FLRAA: Americká armáda zvolila SB>1 Defiant a V-280 Valor

Americká armáda (US Army) zvola dva finalisty programu dálkového útočného letounu budoucnosti FLRAA ...

Program FARA: Finalisty jsou vrtulníky 360 Invictus a Raider X

Program americké armády (US Army) FARA (Future Attack and Reconnaissance Aircraft) zná své ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • premek
    22:32 19.05.2020

    Dvě otázky: 1. Kdo to zaplatí? 2. K čemu jsou třeba? S ruskou hrozbou to už ani v USA nějak nefunguje...

    • flanker.jirka
      19:20 20.05.2020

      nebojte, pražští radní a starostové vám to vysvětlí :-)

      • cejkis
        00:14 22.05.2020

        :-))

  • Larry
    14:58 17.05.2020

    Nedělám si iluze, že to co kupují Dejvice bude TOP Hi Tech konfigurace. Co tam bude přesně za avioniku, elektroniku a vybavení se samozřejmě nedozvíme - předmět utajené smlouvy kde je známa jen cena. (... a jistě to nebude konečná cifra) První léta služby v AČR určitě nezískáme detailnější info.
    AČR s tím má bohaté zkušenosti, protože kokpit JAS-39 bylo zakázáno fotografovat a objevovali se čas od času ofiko retušované a upravené snímky, z tiskového odboru MO. Pokud už se objevily. (zato na ruských serverech byly velice detailní snímky a viděl bych to na zkoumání i takových maličkostí jako je ergonomie ovládání, kdesi u Knaapo či Mapo. Ono to dělá hodně ) Osobně bych to viděl na žebráckou "exportní verzi" kde budou některé schopnosti a TTD "omezeny"
    Vše se odvíjí od ceny. V případě ČR to bude jenom o ceně.

    • Jirosi
      20:59 17.05.2020

      Mě by spíše zajímalo zda bylo zjištěno, že tomu Gripenu něco chybí?

      • flanker.jirka
        21:46 17.05.2020

        Stačí se podívat co přibylo na Gripenu EF. IRST, MAWS, LWS, lepší EW prostředky, včetně vyvíjeného kontejnerového rušiče, AESA radar. Větší zásoba paliva, silnější motor.
        ...samozřejmě, na AIR Policing mu nechybí nic.

        • Scotty
          22:52 17.05.2020

          Jenže Gripen C a E dělí 28 let. Také nikdo soudný nesrovnává F-16A a F-16C posledních bloků. Pokud Jirosi myslel co nám chybí oproti švédským Gripenům C tak zejména přilbový zaměřovač.
          Mimochodem, vy jste pochopili o čem Larry psal?

          • flanker.jirka
            17:52 18.05.2020

            pokud budou vedle sebe stát na letišti, tak je třeba je porovnávat.

          • Jirosi
            22:45 18.05.2020

            Otázka byla k tomu co bylo k dispozici k prvnímu pronájmu. Ne co může o 20.let stát vedle sebe na letišti. To je pak vždy bude znít blbě.

          • Scotty
            23:01 18.05.2020

            flanker.jirka
            Pokud budou vedle sebe stát Octavia I a Octavia III tak také vzájemné srovnání výbav nedopadne pro tu jedničkovou moc dobře.
            Je snad jasné že letadla která od sebe dělí třicet let boudou rozdílná a srovnání bude jasně ve prospěch novějšího modelu.

          • TF_HU
            09:17 19.05.2020

            Larry píše cocotiny...

        • Jirosi
          07:58 18.05.2020

          flanker.jirka: On spekuloval, že nám budou dodány ořezané vrtulníky na základě zkušenosti z Jas-39. Tak sem chtěl vědět o jakém ořezání dodaných Jas-39 se mělo podle něj jednat.

          • Larry
            09:45 18.05.2020

            odpovím Vám jednoduše.
            Původním záměrem když se objednávali Jas-39 bylo jejich operční nasazení výlučně ve vzdušném prostoru ČR. (národní air policing) Do toho přicházely úkoly - Pobaltí a najednou se připlácelo za získání schopnosti tankování za letu, což bylo možné objednat hned v počátku služby v AČR.
            Další za co se platilo je třeba LINK 11. Švédsko nabízelo svůj systém, od AČR nebyl požadavek. Ani SW verze nebyla na 100%. Bylo možné koupit lepší. Vše bylo o penězích. Nejdříve byl požadavek na 36, později 24 a skončilo se na 12+2. Proto se nekoupily všechny schopnosti, které nabízela švédská strana.
            Naprosto stejně to bude mít průběh u vrtulníků.Aby se později zjistilo, co vše je potřeba a zvlášť se nakupovalo.

          • Scotty
            10:09 18.05.2020

            Larry
            Vrtulníky mají být v téměř shodné verzi jakou odebírá USMC. O tom co bude nakoupeno a v jakých počtech se ví už celkem dlouho.
            U Gripenů se původně počítalo s nasazením pouze pro střežení našeho vzdušného prostoru. Tomu odpovídalo zejména softwarové vybavení. Když se později rozhodlo o rozšíření schopností o AG bylo logicky nutné investovat. To že se integrovali komunikační systémy NATO je snad jasné. To že se hned nekupili všechny schopnosti bylo čistě politické zadání maximálně ušetřit.

          • Jirosi
            10:19 18.05.2020

            Larry: To co popisujete se odvíjelo hlavně od toho, že se z koupě(30+.let) přešlo na pronájem na 10.let. Pak mělo dojít k náhradě, dnes už víme že se tak nestalo.
            UH/AH se nebudou pronajímat.

          • logik
            16:29 18.05.2020

            Larry:
            pronájem Gripenů byla jedna velká korupce. Ta, při nákupu přes FMS, jaksi může být ve velmi omezné míře.

            Srovnávat tyto dva nákupy moc rozumně nejde.

          • flanker.jirka
            17:53 18.05.2020

            Jirosi
            To se uvidí co v těch mašinách nakonec bude, amíci toho schválili hodně, ale realitě uvěřím až to bude doma. Je to jen možná nabídka.
            Každopádně, to co tam uváděli bylo kompletní s tím co ty mašiny u USMC nosí.

          • petres
            18:58 18.05.2020

            Larry,
            sám správně píšete, že rozsah nabízených schopností Gripenu v době pořizovaní není problém švédské strany, které nám nabízela plný rozsah schopností dostupných v té době, ale české, která koupila low cost na air policing.
            Co se týká H-1, podle všeho (nemůžu dokladovat) kupujeme plnou standartní verzi USMC (bez příplatkového vybavení a systém AN/AAQ-45 DAIRCM by se mi sakra líbil) a vypadá to podle dodání, že již s upgradem, na který se bude přecházet tuším v roce 2022 a obsahuje např. Link 16.
            Podle vašeho prvního příspěvku na toto téma: "Osobně bych to viděl na žebráckou "exportní verzi" kde budou některé schopnosti a TTD "omezeny" to ale spíše vypadalo, že myslíte úmyslně osekanou verzi výrobcem, alá ruské exportní verze nebo americký Abrams bez DU vložky pancíře, a ostatní na to tak reagovali.

          • TF_HU
            09:22 19.05.2020

            Larry

            Mele cocotiny. Hlavně, nestrkali nám to oni, ale tehdy byla snaha ušetřit co nejvíc, snížil se počet ks, vybíral se jen AA stroj a u něj se nepředpokládal požadavek na doplňování paliva za letu. To však nijak nedegradovalo letadlo jako takové. Brali jsme klasický základ. Například radar je ten samý...režim AA nebo AG je jen softwarové nastavení. Takže to není degradace stroje, je to jen jiná konfigurace.

            K utajování kabin...třeba i kabina Mi24 byla do nedávna klasifikována jako VYHRAZENÁ...což je první stupen dle zákona č. 412, přesto jste se s kokpitem mohli seznáit na leteckých dnech.

            Larry tady předjímá něco, co není pravda.

  • cejkis
    20:22 16.05.2020

    Můžeme být v klidu. Dejvice kupují model před Blackhawkem.

    • Scotty
      23:44 16.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      UH-1Y a UH-60M mají téměř stejné datum prvního letu. U UH-1Y je to konec roku 2001 a u UH-60M je to rok 2003.

      • cejkis
        09:04 17.05.2020

        :-)))) Jasně a drak F16V je z roku 2016 a nikoliv 1978.

        Jste dobrý komik.

        • Scotty
          10:05 17.05.2020

          Tak zrovna drak se na UH-1Y oproti předchůdcům měnil. Tedy Venom je opravdu konstrukce z roku 2001. Rozdíl oproti předchůdci je vidět na první pohled.
          https://en.wikipedia.org/wiki/...
          https://cs.wikipedia.org/wiki/...

        • balm
          12:53 17.05.2020
          Oblíbený příspěvek

          Trochu jste si naběhl.

          I když vypadá stejně, nebo řekněme velice podobně, skutečné rozdíly jsou pod potahem. Materiály a uspořádání nosníků, podélníků, žeber, ... doznaly změn. To je jako tvrdit, že M-346 a Yak-130 jsou stejná letadla. I když vypadají velmi podobně, M-346 disponuje zcela odlišnou (redukovanou konstrukcí draku).

          U letadel nejde jen tak něco někde navrtat a protáhnout, takhle to nefunguje.

          • cejkis
            11:57 18.05.2020

            Viz níže. Když došly v projektu H1 původní draky, vyráběl Bell nové a snažil se promítnout, co nejvíce z moderních technologií do verze N a později do verze Y, kde Bell čerpal z Blackhawku. Ovšem uspořádání kabiny, chybějící dveře pro střelce, velikost nádrže a dolet, vše je z konceptu 60.let

            AČR koupila vrchol evoluce Huey a mne se to nelíbí.

          • Scotty
            12:32 18.05.2020

            cejkis
            Projekt H-1 je pouze a jen AH-1Z a UH-1Y. Výroba UH-1N je záležitost sedmdesátých let a nebylo z nich použito vůbec nic. Tedy žvaníte tu naprosté nesmysly.

          • skelet
            15:30 18.05.2020

            Puvodni zamer byla prestavba UH-1N, ale behem vyvoje se tato myslenka zavrhla. UH-1Y je zkratka novy vrtulnik.

          • cejkis
            00:36 22.05.2020

            Scotty

            Vy jste si vždy tak jistý :-)
            H1 je původní program Bellu po Vietnamu. To co popisujete je program “modernizace” H1.

            Zkuste třeba tohle

            http://www.wearethemighty.com/...

          • Scotty
            09:53 22.05.2020

            cejkis
            Možná jenom neumím číst, ale za sebe bych řeko že se tam nic takového nepíše.
            Spíš si zkuste přečíst například tohle
            https://www.candp.marines.mil/...
            https://www.defenseindustrydai...
            https://en.wikipedia.org/wiki/...
            Ano , H-1 upgrade program je modernizační program USMC. Ovšem týká se pouze Viperu a Venomu.

      • flanker.jirka
        21:49 17.05.2020

        amíci dobře věděli proč si místo Hueyho pořídili UH 60, při podobných rozměrech to má větší kapacitu a rozmístnění všeho na palubě.

        • Scotty
          23:01 17.05.2020

          V USMC z mnoha důvodů upřednostnili H-1. Takže ne všichni Američani pořídili UH-60.

          • cejkis
            11:47 18.05.2020

            Důvod proč si USMC koupilo H1 je jen jeden. Měli mnoho vrtulníků UH1 předchozích verzí. USMC chtělo také BH. Místo toho z důvodu úspor srovnali všechny verze na N s využitím původních draků. Až teprve když došly původní draky, začal Bell vyrábět nové. A posléze chtěli znovu BW a místo toho dostali UH1Y.

            :-)

          • Scotty
            12:05 18.05.2020
            Oblíbený příspěvek

            cejkis
            Pokud by chtěli UH-60 mohla být verze N poslední a po jejich vyřazení mohli přejít na Black Hawk. UH-1Y je kompletní novovýroba z předchozích verzí se nepoužilo vůbec nic.

          • Jirosi
            12:27 18.05.2020

            Cejkis: "Měli mnoho vrtulníků UH1 předchozích verzí."

            US ARMY má zase hromadu UH-60, ale to co říká o UH1Y?
            Nebo tahle logika platí jen u USMC...

          • flanker.jirka
            19:24 20.05.2020

            rád si na ty důvody počkám, USMC je na tom stejně jako AČR, musí držet hubu a krok. Otázkou je, proč jich nelétá více ve světě, když je USMC z mnoha důvodů upřednostnili.

          • cejkis
            00:40 22.05.2020

            USMC chtělo blackhawk a Apach. Dvakrát jim to Kongres zamítl.

      • premek
        22:37 19.05.2020

        Otázka: kupujeme, co potřebujeme nebo jen někoho s ohnutým hřbětem podporujeme? A že právě toho...?!

        • flanker.jirka
          19:26 20.05.2020

          vzhledem k tomu, že po návratu Babiše s USA "bylo rozhodnuto" je to asi jasné. Politici si plní svůj soudružský závazek vůči Trumpovi.

          • Torong
            16:35 23.05.2020

            Flankere, napiš prosím, kolik nám toho USA vnutily?

        • Torong
          16:34 23.05.2020

          Soudruhu Přemku, budíček! Už není rok 1980, kdy jsme museli nakoupit co nám bylo nařízeno. Vrtulníky nakupujeme, protože je potřebujeme a H1 byl vybrán, protože nejlépe splňuje požadavky.

  • musketer
    18:54 15.05.2020

    První Murphyho zákon říká: "Co se může pokazit, se také pokazí"
    V letadle, nebo vrtulníku při poruše motoru máte alespoň nějakou šanci na nouzové přistání. S tímto korventoplánem ne. Na vině je asymetrie tahu / odporu při selhání jednoho z motorů. Okamžitě do nekontrolovatelného pádu. Jistě, létá Bell Boeing V-22 Osprey, ale za jakou cenu? Za cenu maximální pečlivé předletové technické přípravy. Na jednu hodinu letu 5 hodin servisu, předcházet jakékoliv možné poruše pohonné jednotky. 100% bezporuchový provoz se dá, když máme "hen ten mier", ale ve válečném stavu je to utopie. Piloti mohou mít katapult, ale co chudáci cestující. Závěr - dobré letové vlastnosti, ale za cenu neustálé hrozby závady. A poruchy se dějí. Nechtěl bych v tom letět.

    • vozik
      19:33 15.05.2020

      Myslis ze ti konstrukteri su naozaj taki hlupi? Konvertoplany maju vrtule prepojene a po vypadnuti jedneho motora, druhy motor pohana obe vrtule, takze ziadna asymetria tahu nenastane.

      • musketer
        18:44 16.05.2020

        Pro Vozík: Konvertoplán V-22 Osprey vznikl jako soukromý projekt Boeing a Bell, zprvu jako dobrá myšlenka- rychlost letadla a vlastnosti vrtulníku. Jenže při vývoji se zjistilo, že vůbec není bezpečný. Vyladění bezpečnosti stálo výše zmíněné firmy několik mld. dolarů, aby se nevydařený projekt alespoň nějak částečně zaplatil, vnutily několik desítek kusů V-22 US armádě a US Navy. I přesto, že obě složky o tento typ pro poruchovost neměli vůbec zájem. Není to jediný případ v historii letectví, kdy monopolní dodavatel nutí pod pohrůžkou zastavení dodávek jiných letadel k odběru něčeho o co není zájem. Korupce a úplatky vládnou i ve vojenském letectví. Jen namátkou případ: 1938 Messerschmitt Bf-109 kontra Heinkel He-112. (Willy Messerschmitt s horší mašinou Bf-109 získal monopol ) 1945 Spitfire Mk.XIV kontra Martin-Baker M.B.5 (o třídu horší horší Spitfire si udržel monopol ) Ale i u nás 1938 Avia B-534 kontra Aero A-102 (o generaci horší Avie si pod pohrůžkou vládě vydupala monopol.

        • Jirosi
          10:54 17.05.2020

          Dnes ta hloupá armáda po zkušenostech z V-22 požaduje stroje rychlejší než klasický vrtulník :)

          • musketer
            14:49 17.05.2020

            Rychlost, to by chtěl každý. Vrtulník je pomalý cca max. kolem 300 km/hod. Konvertoplán je bezesporu rychlejší, o tom žádná, jenže náchylný k havárii v krizové situaci. Armády bývají většinou konzervativní a raději volí spolehlivou klasiku.

    • Storm
      21:03 15.05.2020

      No... To... Čumím...

    • premek
      22:39 19.05.2020

      Asi tak. Hlavně kšeft pro výrobce. V boji nepoužitelný, jako již skoro obvykle.

  • Klimesov
    18:16 15.05.2020

    To jsou bestie, v dobrém slova smyslu.
    Jsem zvědavý co z toho nakonec vznikne, každopádně tím že to jsou prakticky jiné koncepce a konstrukce by bylo fajn, kdyby se i té co nevyhraje dostalo nějaké finanční podpory na další vývoj. V obou totiž tkví docela velký potenciál.
    Pěkné stroje.

  • Kichot
    13:25 15.05.2020

    Vpravdě Hamletovská otázka. Vybrat větší obratnost, nebo rychlost. Tipnul bych si , že spíše vyberou V-280 už kvůli tomu, že je technicky jednodušší a tudíž je předpoklad větší spolehlivosti. Navíc je už zaveden V-22 a po počátečních dětských nemocech, vypadá, že funguje spolehlivě. Ale Sýkorka se mi líbí víc

  • UnionPacific
    12:20 15.05.2020

    Keby Fico nebol tak nedočkavý, nemuseli sme mať helikoptéry ktoré v USA dožívajú ale mohli sme preskočiť rovno na Defiant. Budeme to ľutovať.

    • Scotty
      12:47 15.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      Nebo Valor? Těžko kupovat něco u čem nerozhodli ještě ani Američani. Navíc o těch strojích se toho zatím ví velice málo.

    • Klimesov
      12:52 15.05.2020

      To bude ještě nějaký ten pátek trvat než některý z výrobců bude jeden z těchto strojů sekat jak Baťa cvičky.

    • dusan
      13:02 15.05.2020
      Oblíbený příspěvek

      No stroje Black Hawk budú vo výrobe "dožívať" minimálne desať rokov ..... a potom u US ARMY budú "dožívať" minimálne 30 rokov .... v ostatnom svete ešte ďaľšie desiatky rokov (stačí sa pozrieť na UH-1).

      Malé letectvo si nemôžu dovoliť luxus testovania nových typov. Nové stroje si môže malý štát dovoliť, len keď sa už osvedčili.

    • flanker.jirka
      15:36 15.05.2020

      Tak to tu budete brzy brečet v případě F 16 oproti F 35. Berte to tak, že ty vrtulníky už máte. Kdy očekáváte, že by USA dodalo pro SR první kus Valoru nebo Defiantu??? ...sami ještě nevědí co z toho bude.
      Možná dostal nákup Black hawku rozkazem, tak jako babiško nákup UH/AH 1 :-D

      • HEKTOR
        17:17 15.05.2020

        flanker.jirka - 16tky stačia bohate...a aj uh-60,aj keď by sa hodili ešte napr. 2-3 ch-47...ale fakt je,že valor/defiant je len taká fantázia...boli by zvláštne keby sa aj kúpili pre ossr napr. defianty a pozemné sily by ďalej sedlali t-72 a bvp-2...

      • skelet
        09:42 16.05.2020

        máš to popletený. Babiško dostal na výběr mezi H-1 a UH-60

    • CerVus
      12:28 16.05.2020

      Co máme říkat u nás? Nám mariňáci ještě rádi přenechávají stroje původně určené pro ně.

  • Sabuk
    12:14 15.05.2020

    Přijde to jenom mě, že je Valor díky koncepci s křídly dost rozměrný? Dost nepraktické na přistávání.

    • stirling
      13:48 15.05.2020

      Ano to je hlavní argument odpůrců.
      Mohli to dotáhnout k dokonalosti a mohl byt schopen při nízkých rychlostech, hlavně tedy při startu,přistání a visu zabalit trup pod křídlo, prostě mít otočné uchycení křídla jako má námořní v22 když ho složí na lodi, pak by byl naopak prostorově úsporný. Možná další generace tohle už bude umět a pak už může převzít skoro vše co dělá vrtulník.

    • Arccos
      16:50 15.05.2020

      Nechápu, proč tento názor mínusujete.
      Valor má s rotory o polovinu větší šířku, než má UH-60 průměr rotoru. Že to představuje větší nároky na místo přistání, je snad zřejmé, přestože se do tak úzkých míst běžně nepřistává.

      • Jirosi
        20:18 15.05.2020

        Jenže, takhle to srovnávat nejde. Ty obrazce pro oba stroje jsou odlišné. Z V-22 vyčuhují převážně vrtule o průměru 11,6m.

      • Storm
        21:11 15.05.2020

        Protože řeč byla o rozměrech letadla při přistání, kdy to má velký vliv na rozměry místa přistání... ... Né PO přistání... kdy se to zatlačí do hangáru těsně vedle sebe jako pucle... Osprey sice umí otočit cele křídlo a složit vrtule... Ale to na výběr vhodné plochy pro přistání vliv nemá vůbec žádný...

    • Sabuk
      18:45 15.05.2020

      Předpokládána bojiště dle US army: -Tichomoří s malymi ostruvky kde je husta vegetace nebo aglomerace, případně hory.
      -velké aglomerace s výškovými budovami

      Požadavek na velikost přistávací plochy mě přijde důležitý

    • Charlie
      07:29 19.05.2020

      Je to validní argument, zejména pokud USA zaměřují pozornost zase zpátky do tichomoří s místní hustou vegetací, jak už tu píšete. Dovolím si poznamenat že během konfliktu v Namu osádky UH-1 dost často přistávaly na LZ ne větších než průměr rotoru, zejména v situacích kdy pěchota na zemi zoufale potřebovala doplnit munici, odsunout raněné nebo prostě evakuovat. Osekaná vegetace nebyla ničím výjimečným. Ale třeba předpokládají že si vhodné LZ vyrobí nějakou sekačkou sedmikrásek jako tehdy (nebo to nikdo neřeší a ono to nějak dopadne)...

      • Jirosi
        17:12 19.05.2020

        Právě už před 50.lety v tom Namu si ty plochy dokázali vystřílet pomocí výbušnin.
        V-22/280 má menší průměr rotorů než UH-1 i UH-60. Kromě toho je má taky poněkud výše a tím snižuje riziko střetu z vegetací.