Bitevní vrtulník AH-1Z Viper pro Českou republiku a Polsko

-
24. 9. 2015
-
66 komentářů
-
Jan Grohmann
Na Dnech NATO americká firma Bell Helicopter představila simulátor vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Bell nabízí Armádě České republiky víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a bitevní AH-1Z Viper. Nové bitevní vrtulníky poptává také Polsko. Může Česká republika a Polsko při nákupu vrtulníků postupovat společně?
Nabízí se spolupráce...
Polsko na začátku letošního roku vybralo nový víceúčelový vrtulník H225M Caracal. V první fázi Polsko nakoupí 50 strojů, v polovině příštího desetiletí pak dalších 20 vrtulníků. Náš severní soused v rámci programu Kruk (Havran) rovněž poptává 32 moderních bitevních vrtulníků.
Armáda České republiky plánuje postupně nahradit ruské vrtulníky Mi-8/17 a Mi-24 za nový západní typ. V současné době Armáda ČR definuje požadavky, co vlastně nový vrtulník musí umět. Podle současných plánů se uvažuje v první fázi o nákupu 12 víceúčelových vrtulníků.
V delším časovém horizontu Česká republika plánuje akvizici celkově 30 až 35 vrtulníků, které postupně nahradí celou flotilu ruských vrtulníků. “Jistý” je nákup víceúčelových vrtulníků, o nákupu bitevních vrtulníků se pouze spekuluje. Stav “potřeb a přání” Armády ČR není v současné době jednoduše znám.
Jedním z nejvíce skloňovaných adeptů je americký víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. Na Dnech NATO firma Bell Helicopter představila v českých barvách jak model vrtulníků UH-1Y Venom, tak bitevního AH-1Z Viper. Americká firma tak jasně ukazuje zájem uspět na českém trhu s oběma typy.
Dvojčata AH-1Z a UH-1Y rodiny vrtulníků U-1
Výhodu UH-1Y a AH-1Z je až 85% shodnost dílů, což výrazně snižuje nároky na logistiku, servis, údržbu a logistické zázemí (přípravky, nářadí, obslužná technika, atd.). Ostatně také předvedený simulátor mohou, díky velmi podobné avionice obou typů, využívat posádky jak vrtulníků UH-1Y, tak i AH-1Z.
Při nákupu amerických vrtulníků vstupuje do hry navíc “faktor Polsko”. Jedním z adeptů na úspěch v polském programu Kruk je právě bitevní stroj AH-1Z Viper. Pokud v Česku uspěje UH-1Y Venom, obě země mohou společně sdílet servisní i výcvikové kapacity. Otázkou však je, zda se politické a ekonomické zájmy obou zemí nebudou rozcházet.
Servis nových vrtulníků dokáže nepochybně zajistit pražská LOM Praha. Česká republika stejně tak může využít své Centrum leteckého výcviku (CLV) sídlící na vojenském letišti v Pardubicích. Servisní a výcvikové kapacity pro vrtulníky má však také Polsko.
Samotné UH-1Y a AH-1Z jsou podle výrobce servisně velmi nenáročné. Oba typy jsou určené pro potřeby námořní pěchoty, která se soustředí na expediční operace, tedy na operace vyžadující velkou samostatnost a nezávislost.
Vrtulníky údajně dokáží působit s minimálním pozemním personálem, v náročných podmínkách a s omezenými zdroji - např. na palubách výsadkových lodí nebo na předsunutých základnách - až 90 dní. Během této doby vrtulníky potřebují k provozu jen minimální logistické zázemí.
Modely UH-1Y a AH-1Z na Dnech NATO. / Defence24
AH-1Z Viper
Bell Helicopter v Polsku i České republice propaguje bitevní vrtulník AH-1Z Viper. Vrtulník Viper má se svými předchůdci (vrtulníky Cobra) společnou pouze aerodnymiku a konfiguraci, prakticky všechno ostatní je nové konstrukce.
Oproti UH-1Y je Viper těžce ozbrojen - organickou výzbroj tvoří trojhlavňový 20mm rychlopalný kanon M197. Na konce křídel lze umístit dvě střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder a na čtyři univerzální závěsné body pod křídly laserem řízené střely vzduch-země AGM-114 Hellfire, bloky 70mm neřízených raket nebo 70mm laserem naváděné rakety APKWS.
Do roku 2021 projdou AH-1Z softwarovou modernizací, která vrtulníkům umožní používat nejnovější střely vzduch-vzduch AIM-9X. V případě přání zákazníka lze Viper vybavit i jinými zbraňovými systémy, např. izraelskou střelou vzduch-země Spike. Například verze Spike NLOS dokáže ničit cíle na vzdálenost až 25 km.
Klíčovu součástí AH-1Z je průzkumný, sledovací a zaměřovací systém TSS (Target Sight System) od firmy Lockheed Martin. Hlavními senzory jsou infračervená kamera FLIR (forward-looking infrared), barevná denní kamera, laserový dálkoměr/značkovač a vlastní navigační inerciální systém.
AH-1Z Viper disponuje duálním ovládáním - pilot může převzít úkoly operátora zbraňových systémů a naopak. Toho využívá poslední půl roku americká námořní pěchota, která s Vipery léta v “obracené konfiguraci”. Nově pilot sedí v přední kabině, kde má lepší výhled ve všech fázích letu.
Hlavní pohonnou jednotku tvoří dva turbohřídelové motory General Electric T700‑GE‑401C o výkonu 2×1324 kW (2×1800 koní). Vztlak zajišťují čtyři kompozitní lopatky hlavního rotoru o průměru 14,6 m.
Tanec UH-1Y a AH-1Z. / U.S. Marine Corps
Maximální rychlost vrtulníku AH-1Z je 370 km/h, cestovní 257 km/h. Maximální dostup leží na hranici 6100 m. Viper unese užitečné zatížení až 3000 kg (piloty, palivo, zbraně) - např. 8 raket Hellfire, 14 70mm neřízených raket, 650 nábojů pro kanón a 120 obranných flér (“světlice”).
Dvě externí palivové nádrže pod křídly prodlužují dolet vrtulníku až na 800 km (4,6 hodiny letu) a lze je použít i při bojových misích společně s výzbroji. Čtyř externí nádrže umožňují přelety dlouhé až 1200 km.
Jediným současným uživatelem vrtulníku Viper je americká námořní pěchota. Mariňáci prozatím získali 39 ze 189 objednaných vrtulníků AH-1Z Viper. Dalším uživatelem se stane Pákistán, kde zamíří 19 AH-1Z a 15 víceúčelových UH-1Y Venom. O nákupu Viperů uvažuje také Austrálie.
Spekulace…
Výše uvedené je pouze náčrt možností, kudy se mohou ubírat modernizační snahy Armády ČR. Bell Hellicopter je připravená Armádě ČR dodat jak víceúčelové UH-1Y Venom, tak bitevní AH-1Z Viper.
Zda je možné při modernizaci uvažovat o spolupráci s Polském je doslova a do písmena ve hvězdách. Nejdříve Armáda ČR musí specifikovat, kudy se chce při modernizaci vrtulníkového letectva ubírat.
Zdroj: Defence24
Související články
Vrtulníky pro Armádu ČR: Tři kandidáti
Ministerstvo obrany předminulý týden rozeslalo žádosti o nabídky do „vybraných zemí“, ve kterých ...
-
17.07.2015
-
401 komentářů
-
Jan Grohmann
NÁZOR: Dohady o vrtulnících odhalují hlubší chaos
Způsob, jakým probíhá obměna vrtulníkového letectva u Armády České republiky, sleduji s obavami a ...
-
23.08.2015
-
72 komentářů
-
Jana Černochová
Francouzské vrtulníky pro Armádu ČR: H145M a AS565
Ministerstvo obrany České republiky hledá nové víceúčelové vrtulníky pro Armádu ČR. Jednou z ...
-
06.09.2015
-
162 komentářů
-
Jan Grohmann
Revoluční novinka: Robotický podvozek pro vrtulníky
Americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty DARPA (Defense Advanced ...
-
14.09.2015
-
19 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
V poslednom čase badám dosť správ o možnom zavedení v Poľsku a potenciálne aj inde v regióne: ...Zobrazit celý příspěvek
V poslednom čase badám dosť správ o možnom zavedení v Poľsku a potenciálne aj inde v regióne: https://zbiam-pl.translate.goo... Skrýt celý příspěvek
Malý posun ve vývoji: po Američanech (Bell) podepsali smlouvu s LOM i Italové ...Zobrazit celý příspěvek
Malý posun ve vývoji: po Američanech (Bell) podepsali smlouvu s LOM i Italové (AW)
http://zpravy.e15.cz/byznys/pr... Skrýt celý příspěveknejsem zastáncem UH-60..
Jediný kdo je schopen nabídnout kompletní škálu vrtulníků je de facto jen Airbus a Agusta. Škoda, že nemají něco na způsob Kawasaki OH-1 nebo HAL LCH.nejsem zastáncem UH-60..
Jediný kdo je schopen nabídnout kompletní škálu vrtulníků je de facto jen Airbus a Agusta. Škoda, že nemají něco na způsob Kawasaki OH-1 nebo HAL LCH.S-92(H-92) SuperHawk je jistě možná volba (mj. upravená verze přepravuje amerického prezidenta), neuváděl jsem ho jako možného kandidáta, protože si nejsem úplně jistý, jestli ...Zobrazit celý příspěvek
S-92(H-92) SuperHawk je jistě možná volba (mj. upravená verze přepravuje amerického prezidenta), neuváděl jsem ho jako možného kandidáta, protože si nejsem úplně jistý, jestli problémy s vibracemi převodového ústrojí, které tento typ v roce 2009 uzemnily, jsou scela odstraněny (nějaké úpravy byly dělány v roce 2011). Kombinace UH-60M BlackHawk, AH-60L BattleHawk a H-92 SuperHawk může být zajímavá kombinace, ale náročná na pořizovací, tak provozní náklady. Nerad bych vyvolal dojem, že je nutné nyní vybírat náhradu za Mi-171. Jenom chci poukázat na to, že by se dopředu mělo myslet na to, aby se provozované typy vzájemně doplňovaly a ne aby se jejich vlastnosti překrývaly a ještě měly vysoké náklady (myšleno tak, aby menší typ byl skutečně menší a neprovozovali jsme jeden typ se vzletovou hmotností 8600 kg a druhý třeba 10 000 kg a malými rozdíly vlastností).Skrýt celý příspěvek
Stejně se divím,že polský výrobce svými drahými GO se snaží naší armádu v podstatě odradit od provozu Sokola,místo aby přišli s nabídkou jeho modernější verze.
Stejně se divím,že polský výrobce svými drahými GO se snaží naší armádu v podstatě odradit od provozu Sokola,místo aby přišli s nabídkou jeho modernější verze.
Ty H-145 se už hlavně měly koupit namísto prodlužování životnosti Sokolů o pár let. I z pohledu údržby je ten krok hloupost, ale to jen dokládá o tom jací lidé na MO rozhodují. K ...Zobrazit celý příspěvek
Ty H-145 se už hlavně měly koupit namísto prodlužování životnosti Sokolů o pár let. I z pohledu údržby je ten krok hloupost, ale to jen dokládá o tom jací lidé na MO rozhodují.
K tomu by poté stačilo přikoupit pár dalších kusů H145M a až skončí životnost Mi-17 ty nahradit buď NH90 nebo za předpokladu uklidnění situace znovu pořídit Mi-171A2.Skrýt celý příspěvekOno to hlavně působí tak, že ministerstvo obrany vlastně neví co chce, ale chce to strašně moc. v současnosti AČR provozuje - W-3A - Mi-8 - Mi-17 - Mi-171 - Mi-35 po ...Zobrazit celý příspěvek
Ono to hlavně působí tak, že ministerstvo obrany vlastně neví co chce, ale chce to strašně moc.
v současnosti AČR provozuje
- W-3A
- Mi-8
- Mi-17
- Mi-171
- Mi-35
po zařazení nových vrtulníků to bude
- W-3A
- UH-1Y/AW-139m/AS365
- Mi-171
rázem zde budou dva vrtulníky, které se budou de facto navzájem krýt. Dle mého je to poměrně velký luxus. Plus jeden z argumentů pro nákup (z počátku) byl fakt, že W-3A nemůže používat všechny heliporty v nemocnicích. A teď se uvažuje o nákupu ještě těžšího vrtulníku... a za další tento typ vrtulníku už má problém i s palebnou podporou. Výzbroje nese relativně málo (zaostává za bitevníkem), nedosahuje balistické odolnosti bitevníku a nedosahuje ani mrštnosti lehkého vrtulníku. Takže jeho možnosti jsou v tomto směru dosti omezené (ještě více, než u lehkých vrtulníků Bell 407 apod.).
Takže otázkou nezní jaký vrtulník koupit, ale spíše.. co s vrtulníkovým letectvem.
Co se týče Mi-24, tak bych moc neargumentoval Ukrajinou. Malé nálety posádek, zastaralá taktika nasazení, a nemoderní protiopatření udělají své.
Mimochodem LOM na svých stránkách avizuje, že je schopen modernizace a úprav vrtulníků Mi-17/24 dle potřeb zákazníka. Jak to má s následnou certifikací. Může to udělat sám nebo běží pro razítko do Ruska? (na svých stránkách informuje, že pro razítko do Ruska musí běžet jen u prodloužení životnosti draku)Skrýt celý příspěvekTorong ... " Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171?" Moje úvaha vyhází z hrubého odhadu cen za kus (bez ...Zobrazit celý příspěvek
Torong ... " Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171?"
Moje úvaha vyhází z hrubého odhadu cen za kus (bez výcviku, výzbroje a dalších doplňků) dostupných na internetu - H-145M (s době uzavření smlouvy tedy ještě EC-645 T2) pro německé SF v top výbavě přišly při přepočtu cca na 15 mil. USD, cenu u méně vybavené verze odhaduji na cca do 10 mil. USD, UH-1Y je cca za 30 mil. USD, NH-90 TTh za cca 45 mil. USD. Čili jak jsem uvedl 2x Venom cca 60 mil USD, H145+NH-90 cca do 60 mil pořizovacích nákladů (velmi, velmi hrubé počty). Samozřejmě byly tu zmiňované TCO, zde nemám údaje (něco se dá dohledat k H-145, pokud by někdo našel alespoň provozní náklady/cenu letové hodiny k NH-90, zajímali by mne). To cvičně počítám proto, že při vhodném složení typů by i drahý NH-90 tolik finančně nebolel. Pokud ale koupíme drahý menší typ, který se náklady blíží tomu velkému, při našich financích nevidím jako rozumné. Pravda USMC má kombinaci UH-1/CH-53, US Army UH-60/ CH-47, ale tak velké transportní vrtulníky jsou pro AČR scifi. A transportní vrtulník kategorie vzlet. hm. 10 -15 t, nosnost cca 20 osob opravdu do 10 let budeme potřebovat jako náhradu za Mi-171, co teprve bude sranda, když uvážím násobnou cenu proti menšímu typu, kolem kterého je nyní tolik rozruchu. Doufám, že při této ceně naše armáda nerezignuje po bitevnících na další schopnost, akceschopnost 601. skss, 43. vpr. i dalších jednotek se tím zmenšila zrovna ve schopnostech, které ostatní armády rozvíjejí.
AW101 moc pěkné stroje, ale tak vysoko asi v budoucnosti vybírat nebudeme. Kombinace AW-169 + AW-101 by nebyla asi taky špatná, ale zpátky na zem :-).Skrýt celý příspěvekH-145M mi taky přijde jako ideální vrtulník pro doplnění Mi-171.Navíc do budoucna je možnost je přikoupit jako náhradu W-3A i pro ůkoly LZS/SAR. Spíš mě děsí,že už dnes sotva po ...Zobrazit celý příspěvek
H-145M mi taky přijde jako ideální vrtulník pro doplnění Mi-171.Navíc do budoucna je možnost je přikoupit jako náhradu W-3A i pro ůkoly LZS/SAR.
Spíš mě děsí,že už dnes sotva po dokončení modernizace už se mluví o náhradě Mi-171.Vždyt v okolních zemích stále vesele létají původní Mi-17 z 80 let,takže ty naše tady mohou být pomalu do roku 2040.
Bitevní AH-1 mi přijde pro nás opravdu finančně nereálný.Podobně nám dříve poměrně dost nabízen Eurofighter,všude ho bylo plno samá reklama ačkoliv reálně se vždy uvažovalo pouze v rovině F-16/Gripen.Jediná možnost Viper pořídit by byla koupit ho v nějakém směšném počtu třeba těch 6 ks,aby se mohlo odškrtnout,že bitevní vrtulník máme,ale stejně jako u Gripenu v naprosto nepostačujícím počtu.Skrýt celý příspěvekMyslím, že se v článku píše, že mají nízké provozní nároky, jelikož jsou námořní. On ten sexy svaz LHD, LSD, LST (nebo jaká je poslední kombinace) není zas tak logisticky ubohá ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že se v článku píše, že mají nízké provozní nároky, jelikož jsou námořní.
On ten sexy svaz LHD, LSD, LST (nebo jaká je poslední kombinace) není zas tak logisticky ubohá záležitost....je tam i spousta doprovodných plavidel atd. To by sem někdo musel dát tvrdá čísla...a co mi tak vytanulo z minulosti, bývaly docela nářky nad bojeschopností u vrtulníků, např. když tenkrát zvažovali, jestli pustí Apače na Balkán... tuším, že měli 66% bojeschopnost. Tím nechci říci, že jsou pro ně špatné, třeba už to vychytali, ale nebude to žádná láce(ani Viper) . Myslím, že H145M by byla provozně jinde, než tato dvojice, která je krásná, ale já jí u nás prostě nefandím - cena, provoz, výzbroj, středoevropská osamělost.
Nechci se furt opakovat, ale upřednostnil bych Izraelskou výzbroj na evropských strojích.
Po Mi-24 racionálně netruchlím (jako spoterovi mi jednou chybět bude), ale osobně bych fandil kombinaci H145M + Mi-171 s UA motory. Podle mě je to přechodná krize a mít exkluzivitu na tuhle perspektivní helikoptéru (je toho plná Afrika a Asie) mi přijde praktičtější, než možnost vlastních oprav 12ti UH-1Y cizími díly....a 171 je velmi praktická.
Politicky - nechat se vmanévrovat do pozice "sanitárního", nárazníkového státu je dle mě debilita i když chápu, že tady se třeba nikdy neshodnem.Skrýt celý příspěvekPetres: S většinou souhlas. Ale... Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171? Podle mě by vyšší nákupní cenu ...Zobrazit celý příspěvek
Petres: S většinou souhlas. Ale... Není v případě nákupu AH 1Z nakonec lepší koupit UH 1Y v takovém počtu, aby nahradily kapacitu Mi 17/171? Podle mě by vyšší nákupní cenu vyvážila jednotná logistika a servis. Rozdíl v logistice tří různých nebo dvou téměř stejných strojů?Skrýt celý příspěvek
Ještě doplním informací o ceně nabízených 12 ks UH-1Y. Podle E15 první informace byla: "Za tucet nepoužitých kusů, které mariňáci momentálně nepotřebují, požadují v přepočtu 7,8 ...Zobrazit celý příspěvek
Ještě doplním informací o ceně nabízených 12 ks UH-1Y.
Podle E15 první informace byla:
"Za tucet nepoužitých kusů, které mariňáci momentálně nepotřebují, požadují v přepočtu 7,8 miliardy korun. K tomu je nutné připočítat výcvik, technickou asistenci a náhradní díly včetně dvou motorů za další čtyři miliardy. Po uhrazení cla a DPH by rezort obrany zaplatil celkem patnáct miliard korun."
Rezort očekával, že cena se bude pohybovat mezi pěti až osmi miliardami, navíc s kompletním logistickým balíkem a rovněž výzbrojí.
A později doplněno (neoficiální informace z denního tisku):
Dvanáct víceúčelových vrtulníků UH-1Y nabízených vojenským námořnictvem Spojených států by českou armádu zřejmě vyšlo levněji, než se dosud uvádělo. Podle kalkulace, kterou o prázdninách obdrželo ministerstvo obrany, by stroje i s DPH a clem stály 15 miliard korun. „I když nemohu mluvit za americkou vládu, která vývozy zbraňových systémů kontroluje, odhaduji, že cena by byla až o třicet procent nižší,“ řekl deníku E15 Richard Harris, viceprezident společnosti Bell Helicopter.
Doplním nějaké vlastní úvahy o ceně Bellů. Než se zavrhla varianta počítající i bitevními stroji, uvažovalo se o kombinaci 6x UH-1Y + 6x AH-1Z, který je zhruba o 20 % drazší. Kolik by asi zněla nabídka na pouze 6 ks AH-Z? Za tu sníženou cenu cca 6 mld Kčkompletně? K tomu 12 ks H-145M pro průzkum, SAR, MEDEVAC, lehký transport bez nutnosti plnit úkoly pro podporu čili o něco levnější. Střelím 5 mld Kč. Opravdu nemá tento stát 11 mld na svou obranu?Skrýt celý příspěvekJako obvykle v debatách na toto téma pořízení nových vrtulníků AČR (tuším 3 nebo 4 od začátku roku 2015) ukazuje největší smysl pro realitu kazd (předpokládám, že díky svému ...Zobrazit celý příspěvek
Jako obvykle v debatách na toto téma pořízení nových vrtulníků AČR (tuším 3 nebo 4 od začátku roku 2015) ukazuje největší smysl pro realitu kazd (předpokládám, že díky svému povolání blízkému tomuto tématu). Dovolím si trochu delší příspěvek. Za těch zhruba 3/4 roku, co se zde o tomto tématu diskutuje, jsme měli možnost utřídit si svoje názory. Mimochodem, slovo efektivita se stalo v současné ČR synonymem pro co největší ořezání nákladů se současným snížením výkonů. Ale efektivní může podle mého názoru znamenat, že za stejné nebo i vyšší peníze získáme znatelně vyšší výkony. A při zajištění obrany vlastního státu by přece nemělo být cílem, aby byla co nejlevnější, ale dostatečně účinná, tudíž se musí peníze na dostatečně účinnou obranu najít (naivní, i v době několika procentního růstu HDP a výrazně deficitního státního rozpočtu, že?). To jak plané sliby na zvýšení výdajů na obranu to jsou, hezky ukazuje graf v článku zde na AN ( http://www.armadninoviny.cz/vy... ). Moc nevěřím, že ke konci dekády dojde ke skokovému nárůst. Ale, jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Od roku 2013 existuje KONCEPCE ROZVOJE DOPRAVNÍHO A VRTULNÍKOVÉHO LETECTVA S VÝHLEDEM DO ROKU 2025 ( http://www.mocr.army.cz/assets... , která mj. popisuje, jaké úkoly má vrtulníkové letectvo zajistit, z kterých základech (moje poznámka - přesun Přerov - Náměšť, vzhledem k opravě Přerova a následném opuštění, vhodná/nevhodná strategická poloha obou letišť, to je kapitola sama pro sebe, také jak psal kazd trvání na letišti Kbely) operovat, současný a cílový stav techniky. U cílového stavu vrtulníkového letectva se počítá se 2 letkami, každá o 14 vrtulnících, z toho 8 ks současných Mi-171Š a 6 ks typu v kategorii LMH/MH čili Light/Medium Multi-purpose Helicopter (což je de facto kategorie PZL W-3) a jak všichni víme k vyřazení typu Mi-24/35, což znamená konec bitevních vrtulníků v AČR. U typu Mi-17 je udajně životnost do roku 2022, ty novější Mi-171 do roku 2028, čili zhruba do deseti let musíme uvažovat i o jejich obměně. A při zachování současné přepravní kapacity (na které je závislý např. 43. vpr) to budou náklady násobně vyšší než u typu kategorie LMH/MH. Také nechápu plánovanou opravu Sokolů (to zde již kazd také dostatečně rozvedl).
Ten dlouhý úvod sloužil k tomu, aby zvýraznil potřebu koncepčnosti ve výběru. Nic proti současné verzi UH-1Y, je to jistě kvalitní vrtulník (viz obliba u našich vrtulníkářů po předvedení Bellů u nás), ale podle mého názoru je z ohledem na potřebu provozovat alespoň dva typy vrtulníků (zjednodušeně menší/větší) zbytečně velký. Na některé úkoly prostě stačí menší typ, na úkoly většího typu prostě z důvodu přepravní kapacity 8 vs 20 (Mi-171) nemůže stačit. Chci tím říct, že bychom měly již rámcově uvažovat nad tím druhým typem, protože nemá smysl, aby byly velikostí podobné. Tudiž vidím řešení v kombinaci H-145 a v budoucnu k tomu NH-90 (ve srovnání s např. H-225, pro které se rozhodlo Polsko, mají zadní rampu, což u vrtulníku jehož hlavním úkolem je transport nejenom lidí, ale i materiálu tj. možnost nákládání palet, považují za důležité). Pokud bychom porovnaly na jedné straně kombinaci 1x H-145/1x NH-90 proti 2 ks UH-1Y domnívám se, že rozdíl ceny za tyto dvojce by nebyl velký, ale ta kombinace může plnit širší spektrum úkolů a provozní náklady, díky úspoře u menšího typu, by byly podobné.
Má to min. jedno úskalí. Pokud při bojovém nasazení potřebuje transpotní vrtulník (NH-90) doprovod, nebudeme mít vrtulník, který mu je ho schopný zajistit (rychlost, výzbroj). I ta rychlost je důležitá, např. Italové v Afg. měly problémy s doprovodem NH-90, A-129 Mangusty jim nestačily. Jako velká většina diskutujících zde považuji vyřazení bitevního vrtulníku bez náhrady za chybu a jako nevhodnější náhradu bych viděl právě AH-1Z, třeba jen v počtu 6 ks (pro srovnání AW-129 nevhodné min. z důvodů uvedených výše, AH-64 nebude z cenových důvodů pro AČR nikdy realný, zejména poslední verze a Tiger? za tolik peněz, moc málo muziky, zvláště u německé verze UHT, která je pouze protitanková a až nyní se snaží dodatečnou instalací podvěšených kanonů zajistit vzdušnou podporu pozemních vojsk). A mimochodem u AH-1Z Bell již delší dobu plánuje použití radaru také, pouze nemá být na pevno nad rotorem, ale upevněn na závěsu pod "křídlem" tudíž odnímatelný, což bych bral jako výhodu.
Co se týká nasazení bitevních vrtulníku v současných konfliktech, resp. nemožnosti kvůli vysokým ztrátám. S tím nemohu souhlasit, myslím si, že bitevní vrtulníky mají budoucnost a jejich nákupy do jiných armád to potvrzují. Pokud bychom si vzali např. ztráty tanků ve II. svět. válce, přidali k tomu současný rozvoj ručních zbraní schopných je ničit, mohli bychom dospět k názoru, že jsou nepoužitelné a vyřadit je (ostatně AČR má již touto cestou nakročíno). Prostě ve válce se umíralo a umírat bude, to musíme přijmout jako fakt a dbát na zamezení ZBYTEČNÝCH ztrát.
Co se týká vhodnosti použití výzbroje námořní pěchoty v AČR (vidím již nějaké reakce ostatních ve stejném duchu). Nevidím žádný problém v použití AH-1Z, ale i další výstroje pro pěchotu, u nákupu obojživelného výsadkového vozidla bych jenom nevěřícně kroutil hlavou.Skrýt celý příspěvekArgonaut: Jistě, můžete pořád spokojeně jezdit v Š 1000MB. Jezdí. Stejně tak můžete dělat na starém soustruhu místo CNC. Funguje. Nebo místo motorové pily používat břichatku - ...Zobrazit celý příspěvek
Argonaut: Jistě, můžete pořád spokojeně jezdit v Š 1000MB. Jezdí. Stejně tak můžete dělat na starém soustruhu místo CNC. Funguje. Nebo místo motorové pily používat břichatku - taky pořád řeže a jiné dřevo než to co doteď řezat nebudete... Tomu co jste napsal, se říká dělat z nouze ctnost...
Gavl: Takže země, která nemá námořní pěchotu nemůže používat výzbroj námořní pěchoty??? Chápal bych tenhle argument, kdyby armáda chtěla nakoupit třeba LVTP, ale vrtulník??? A proč používají marines zrovna AH1Z je popsáno v článku - malé nároky na logistiku a nenáročná údržba - samé argumenty proti nákupu, že? US armáda těžko bude zavádět další vrtulník, když už má zavedený AH 64. Ne proto, že je vyvinutý před AH 64. AH1Z je z hlediska avioniky a výzbroje naprosto srovnatelná s AH 64 (mimo radar...).
Takže kromě nostalgie po Mi 24, snahy ušetřit desetník, aby se ve finále prodrbaly miliony a odmítání všeho Amerického, není rozumný argument proti AH1/UH1.Skrýt celý příspěvekArgonaut.cz: Nemělo by se při tom výčtu ztrát vrtulníků taky napsat, kolik lidí muselo umřít, aby byly sestřeleny? Pokud vezměte Vietnam a Afghánistán, tak ta paseka, kterou stihly ...Zobrazit celý příspěvek
Argonaut.cz: Nemělo by se při tom výčtu ztrát vrtulníků taky napsat, kolik lidí muselo umřít, aby byly sestřeleny? Pokud vezměte Vietnam a Afghánistán, tak ta paseka, kterou stihly helikoptéry nadělat bude veliká.
Vzhledem k tomu, kolik máme lidí, kteří by šli bojovat, tak bych řekl, že nám nezbývá než vrtulníky mít a samozřejmě je dobře nasadit, než plýtvat lidskou silou, jak si to mohli dovolit Afghánci a Vietnamci (respektive jim nic jiného nezbylo).
Takhle, naprosto nic proti pozemním jednotkám se spoustou manpadů a protitankových zbraní. My ale vzhledem k počtům potřebujeme oboje.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...